Favus – vše o zdraví

Obecně patří plísňová onemocnění kůže, povrchových sliznic i vnitřních orgánů k velmi častým nákazám, které postihují populaci. Plísňovými onemocněními může být postižena i kůže v oblasti kštice i vlasy.

Onemocnění způsobují mikroskopické houby (v přírodě se nachází asi 100 000 druhů). Proces nákazy je v této oblasti vlasů většinou kontaktní, což znamená, že se děje kontaktem s nemocným člověkem, ale i zvířetem, nebo nakaženým materiálem – půda, nástroje, oblečení.

Oslabená imunitaVýznamnou roli v rozvoji těchto onemoc-nění mají i některé nemoci, které oslabují imunitu organismu (ať již celkovou nebo místní) resp. narušují rovnováhu osídlení organismu přirozenou mikroflórou. Týká se to např. dlou-hodobé celkové léčby antibiotiky, chemote-rapeutiky, celkovými kortikosteroidy, cukrovky, transplantace orgánů nebo AIDS.

Pozor na zvířataPo kontaktu se přenášejí mikroskopické houby v podobě spor a vláken a přežívají v keratinu (tedy v rohovině), který je obsažen jak v kůži, tak i ve vlasech.

Infekce kůže kštice a vlasů je nejčastěji způsobena druhy Trichophyton (Trichophyton rubrum, tonsurans, mentagrophytes aj.), Microsporum (Microsporum canisjjak už jsme si řekli, jedná se o onemocnění, která se mohou přenášet na člověka z nakažené osoby nebo často z nakaženého zvířete.

Proto je třeba zkontrolovat i domácí zvířata, jestli netrpí kožním plísňovým onemocněním.

Povrchové plísněPlísně kůže hlavy a vlasů se většinou projevují jako povrchové plísňové onemocnění. Ložisko je okrouhlé, mírně vyvýšené, ostře ohraničené, jsou výrazné šupiny a většinou je výrazný i lem.

Podle druhu plísně je různé i zbarvení ložiska od bílého, přes růžovolososové až po červenohenědé. Lem je většinou barvy sytější než centrum. Vlasy v tomto místě ztrácejí lesk a lámou se v úrovni kůže nebo několik milimetrů nad povrchem kožním.

Často svědí, jako komplikace se může přidat i zánět bakteriální.

Hluboké plísněHluboké plísně v oblasti kštice jsou závažnější a v dnešní době jsou již velmi vzácné.

Většinou se projevují jako drobné skvrnky v ústí vlasových těl do kůže a později se rozšiřují a splývají v útvar z vláken houby. Ve finále nacházíme tuhý miskovitý útvar nad úrovní kůže (favus). I zde dochází k zánětlivým komplikacím.

Vlasy se lámou vypadávají a kůže atrofuje. Dlouhodobě může dojít i k místní ztrátě vlasů (alopecii – plešatosti v místě hluboké plísně).

Kombinovaná léčba

Léčba je vždy nutná – jde o kombinaci místních a celkových antimykotik (ketokonazol, terbinafin, griseofulvin). Vlasy v postižených místech se doporučuje depilovat.

Houby a lupyOvšem některé houby ze skupiny kvasinek se mohou podílet i na vzniku prosté lupovitosti vlasů – jedná se o např. Pityrosporon ovále. Zde je vhodné užívat speciální šampony s obsahem látek specificky (pírocton olamine, ketokonazol) či nespecificky (dehty, kyselina salicylová) antimykotických.

MUDr. Karolína Kykalová

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Křídlatka japonská – účinky na zdraví, použití, využití, užívání, pěstování

Křídlatka japonská (synonymně opletka japonská, latinsky Reynoutria japonica). Invazivní plevel nebo léčivá rostlina na mnoho neduhů? Jak na ni pohlížet? S oblibou zapleveluje různá místa a během několika týdnů umí vyrůst do výšky kolem 2 metrů. Má neuvěřitelný přírůst kolem 5-8 cm za den!!! Má ráda břehy říček a vlhká místa, dorůstá do výšky 2 metry (ostatní druhy i do 4 metrů). Je velmi invazivní, stačí jen půl centrimetru velký kousek lodyhy a už už se zabydluje. Prostě když se zahryzne do (nedej bože vaší) půdy, je to přítel na dlouhou dobu 🙂 KŘÍDLATKA – DOBRÝ SLUHA, ALE ZLÝ PÁN.

Účinky rostliny:

O křídlatce se v minulosti mnoho nemluvilo a většina lidí ji (stejně jako já kdysi) míjí bez povšimnutí. Prostě jen jakýsi vysoký keř s velkými listy, který někdy v září vytvoří ne o mnoho nápadnější bílé soukvětí.

V poslední době se hodně mluví o lymeské borelióze, která trápí poměrně hodně lidí. Projevuje se hlavně únavou a bolestí kloubů. Všechny příznaky boreliózy jsou zde (účinky chronické boreliozy jsou tady a jak se projevuje neuroborelióza /Brannwarthův syndrom/ je uvedeno tady).

Doposud se spojovala borelioza s rostlinou štětka planá (fotografie zde). Pak ale bylinkáři začali mluvit o ‚té‘ křídlatce, která má kupodivu větší antibiotický účinek na boreliozu než štětka.

A z obávaného vysoce invazivního plevele se v tu chvíli stává vyhledávaný hrdina (který notabene nemá ani žádné bodce jako třeba rakytník řešetlákový či ostropestřec 🙂 ).

• Zahraniční článek o důležitosti křídlatky v léčbě lymské borreliózy zde. 

Sběr – co a kdy sbíráme z křídlatky japonské, má účinek i křídlatka sachalinská a česká?

Vykopáváme kořeny po té, co rostlině opadají listy (měsíc listopad). To je období, kdy jsou kokřeny nejsilnější.

Pro účely čaje (nálevu nebo i krátkého odvaru) sbíráme listy.

Výhodou je sbírat přímo křídlatku japonskou. Je tisíciletími (a nově i biochemicky) ověřená její účinnost. Křídlatka sachalinská a křídlatka česká mají modifikované složení účinných látek, kdy je rostlina také účinná, ale na některé nemoci a symptomy může zabírat méně.

Paradoxně platí i opak, že koncentrace některých účinných látek mohou být u sachalinské a české ve vyšší koncentraci, takže mohou někdy zabírat efektivněji. Dá se tedy říci, že jsou účinné všechny druhy křídlatek, ale účinky mohou být na různé potíže odlišné.

Více k této problematice ještě na konci článku.

Jaký kořen je vhodný pro léčebné využití? 

• 2-3 roky starý kořen je nejlepší
• vzhledem k tomu, že je křídlatka schopna vychytávat z půdy některé nežádoucí prvky (např. olovo, kadmium a rtuť, kobalt, arzen), tak ji nikdy nesbírejte na znečištěných místech (vlakové trati, silnice, továrny)

Začerstva jedlá rostlina!

Křídlatka je jedlá rostlina – můžeme konzumovat čerstvé mladé stonky, jsou křupavé a mají neutrální chuť.Ale výhonky křídlatky jsou jedlé a vcelku dost chutné, jemně nakyslé a křupavé.

Nejlepší jsou chvíli po vyrašení, když ještě je to jeden pazoch, skoro jako u chřestu. Ale i teď, než začnou nasazovat květ, má smysl sbírat měkké vršky.

A protože jsou, podobně jako rebarbora bohaté na kyselinu šťavelovou, je ideální je zkvasit – mléčné kvašení kyselinu šťavelovou rozkládá. Jak se ještě zbavit kyseliny šťavelové?

Japonci křídlatce říkaji itadori a buď ji nakládají do soli a nebo ji jedí čerstvou.

Z důvodů vysokého obsahu kyseliny šťavelové ji nejprve zhruba dvě minuty vaří, dokud mírně nezesvětlá a pak ji na 24 hodin louhují ve vodě a teprve pak ji pojídají – třeba s troškou majonézy a nebo namáčenou do sojové omáčky.

Ale je dobrá i jen znovu ohřátá v rozpuštěném másle a kdo by se chtěl dělat s holandskou omáčkou, tak tou bude prvotřídní. Dalo by se to přirovant ke kříženci chřestu a rebarbory.Čerstvá nať (tj. zelená část rostliny) se nesmí užívat v těhotenství!

Způsoby aplikace

KOŘEN

Tinktura z kořene (nejúčinnější), odvar z kořene, dále kořen rozemletý na prášek, kapsle. Zevní aplikace – čerstvá rostlina smíchaná s olejem (např. olivový).Kořen se nesmí užívat v těhotenství!

LIST

Nálev nebo několikaminutorý odvar.Listy se nesmí užívat v těhotenství!

Výroba tinktury z křídlatky japonské

• Kořen po vykopání v listopadu očistíme nahrubo od hlíny, pak ho omyjeme, finálně dočistíme např. kartáčkem na zuby.
• Nakrájíme keramickým nožem na tenká kolečka (starší kořeny můžeme nastříhat nůžkami na větve, v krajním případě použijeme pilku … což je ale nevýhodou, protože léčivá droga by neměla přijít do styku s kovem).
• Používáme 150 gramů kořene na 1 litr koncentrovaného alkoholu (ideálně kolem 80%).
• Dáme do alkoholu, necháme macerovat – vyrábíme tinkturu.
• Po cca. měsíci slijeme a můžeme užívat jako lék.
• Užíváme 1 kapku na kilogram hmotnosti a den, tj. pokud vážíte 60 kg, užíváte 3x denně 20 kapek. DŮLEŽITÉ: Zvýšené dávkování neznamená automaticky vyšší účinnost léčby!
• Tinktura se nesmí užívat v těhotenství!

Účinky na zdraví

Vnitřní použití (převážně ve formě tinktury):

Antibiotické účinky (obsahuje účinnou látku emodin, je účinná i proti zlatému  stafylokokovi), proti virům, proti parazitům, protiplísňový účinek, analgetický účinek (proti bolesti), posílení imunity (imunomodulace), proti kašli a na chronický zánět průdušek, antiastmatikum (obzvl. ve formě odvaru), posílení jater (hepatoprotektivum), antidiabetikum (léčba cukrovky), hypolipidemikum (obsahuje resveratrol – více informací níže) – snižuje hladinu krevního tuku cholesterolu!, hemostyptikum (zastavuje krvácení v trávicím traktu nebo různé špatně se hojící stékající hematomy), antioxidant (prevence rakoviny), protirakovinný účinek (antineoplastický a antimutagenní působení), vysoký krevní tlak (obsahuje emodin) + vazodilatační účinek (roztahuje cévy), prevence a léčba aterosklerózy, kardioprotektivum (posiluje a chrání srdce), neuroprotektivum – borelióza (ochranný účinek na mozek a periferní nervy) + tlumí bolesti kloubů při borelióze, proti zácpě (laxativum), diruretikum (močopudný účinek), lupénka (antipsoratikum), cholelitiáza (žlučové kameny), osteoporóza, řídnutí kostí. Gynekologické využití – vynechání menstruace, poševní výtok, je to rostlinný fytoestrogen (dokázáno studiemi) – vliv na kojení, klimakterium ad..

Účinky této léčivé rostliny jsou ověřené sérií studií účinných látek, nejde tedy o domněnky.

Vnější použití (obklady)

Desinfekce (popáleniny, opařeniny, hnisavé rány, kožní vředy, hemoroidy, pokousáhí hmyzem nebo zvířetem), protihoubový / protiplísňový kožní efekt (plísně kůže vč. nemoci zvané favus – kožní nemoc vlasů), adstringentní účinek (mj. zevně stahuje špatně se hojící otevřené rány)

Pěstování

Rostlinu sbíráme ve volné přírodě. Doma ji nepěstujte. Je invazivní a rychle se šíří horizontálními kořeny v půdě. Brzy byste měli zaplevelenou celou zahradu!

Pozor, do hlíny ani na kompost nedávejte ani části stonků. Rostlina se množí vegetativně a umí zakořenit téměř kdekoliv!

Zajímavosti

• přírůst 5-8 cm za den
• silně invazivní – pokud někde na půdě necháte třeba i jen 0,5 cm kousek lodyhy, umí se zakořenit!
• kořeny vypouští do země tzv. alelopatické látky, které zastavují růst jiných rostlin, takže křídlatka likviduje vše co roste v půdě kolem ní (stejnou vlastnost má např. tymián)
• křídlatky jsou dvoudomé, tj. samčí květy obsahující 8 tyčinek, rostou na jedné rostlině a samičí květy se 3 čnělkami s roztřepenými bliznami se vytvářejí na jiné rostlině
• šťáva se v Japonsku a Číně používá k barvení rýžové mouky
• účinkuje proti plísni rostlin (okurka, rajče, ad.) a na padlí na léčivých rostlinách
• panova flétna se vyrábí ze stonků křídlatky

Recepty z křídlatky

Probiotická limonáda z křídlatky a křídlatkový sirup – recept:

Kdo má účinný odšťavňovač, může do něj narvat mladé stonky křídlatky a získá zelenkavou, nakyslou šťávou, kterou použije namísto sirupu a do limonády pak přidá něco cukru navíc. Kdo ho nemá, ten si vyrobí sirup. Má narůžovělou barvu a takovou trošku bylinnou chuť. Nic dramatického, ale decentně chutné.

Suroviny na 1 l kefírové křídlatkové limonády:

• 30 ml křídlatkového sirupu
• 500 ml vodního kefíru z první fermentace a nebo 200 ml čiré, kyselé syrovátky
• cca 400 ml vody

Rozpusťte sirup v kefíru a nalijte do patentní lahve, ve které vám bude kvasit. Dolijte vodou, ochutnejte a podle potřeby doslaďte.

Nechte 24 hodin profermentovat při pokojové teplotě (občas upusťe tlak, aby vám to pak nebouchlo v ruce) a posléze přesuňte do lednice.

Kdo bude stát o zajímavější chuť, přidá tam něco citronové, nebo pomerančové šťávy, případně rebarboru. Hezky se to chuťově doplňuje třeba s kardamomem.

Suroviny na 300 ml křídlatkového sirupu:

• 200 ml vody
• 200 g cukru
• 300 g křídlatkových výhonků nasekaných na hrubo.

Svařte cukr s vodou, dokud nezhoustnou – cca na 110°C. Do vroucího sirupu nasypejte křídlatku a nechte 24 hodin louhovat. Přiveďte ještě jednou k varu, zceďte a přefiltrujte přes plátno či kávový filtr, abyste se zbavili všech případných nečistot. Pokud budete chtít sirup uchovávat delší dobu, tak ho zasterilujte případně přidejte cca 20 kys, citronové a nebo šťávu ze 4 citronů.

Křídlatková polévka

Suroviny na 4 porce:

• 300 g výhonků křídlatky
• 1 cibule
• 1 větší brambora
• 2 lžíce másla
• 500 ml kuřecího či zeleninového vývaru
• špetka muškátového oříšku, 2 kuličky nové koření, 1 bobkový list a 6 kuliček pepře
• 200 ml kefírové smetany

Na polovině másla nechte zesklovatět cibulku, zalijte vývarem, přidejte oloupanou, na kostičky nakrájenou bramboru a koření a vařte cca 10 -15 minut. Pak přidejte nasekanou křídlatku a vařte ještě tak minutu, dvě. Rozmixujte do hladkého krému, přidejte zbylé máslo a smetanu.Na talíři posypejte nasekanými syrovými mladými lístky křídlatky.

Jinak mladé výhonky můžete ogrilovat či oblanšírovat a tvářit se, že je to jako chřest, přidávat do koláčů, muffinu (na sladko ji míchejte třeba s rebarborou, jahodami či jablky) či quiche, přidávat do stir fry a nebo třeba do letních závitků či suši, kari, risotta vyrobit čatní nebo džem a nebo ji prostě trošičku nasekejte do salátu – pokud máte v pořádku ledviny a budete v tom salátu mít nějaké ořechy či sýr, kvůli vápníku, tak ona vás ta kyselina šťavelová nezabije 😉

(…ale pořád to není důvod křídlatku pěstovat! Ovšem poplenit ji můžete zcela bez výčitek svědomí, podobně jako topinambury 😀 😀 😀 )

Resveratrol – malý zázrak pro člověka, velká věc pro lidstvo 🙂

Tato léčivá rostlina obsahuje mj. sloučeninu, která se jmenuje resveratrol. Ten má vícero účinků.

Funguje jako antiflogistikum (protizánětlivý), dále hepatoprotektivum (chrání a léčí játra), antidiabetikum (má vliv na diabetes, tedy cukrovku), hypolipidemikum (snižuje hladinu LDL cholesterolu v krevním séru).

Je to antioxidant a anntineoplastikum/antimutagen (bráni ve vzniku, rozvoji rakoviny a dokonce tlumí tvorbu metastáz). Další efekt je neuroprotektivní – chrání nervový systém před poškozením právě např. boreliemi.

Rozdíly mezi křídlatkami – japonská a česká

Fotografie zde: https://bit.ly/2ldde11

Porovnání účinků křídlatky japonské, sachalinské a české

Pomyslíme-li na to, že křídlatka sachalinská (jeden z rodičů křídlatky české) obsahuje také některé významné léčivé látky, a druhý rodič, křídlatka japonská je již tisíce let prověřován tradiční čínskou medicínou, teoreticky by křídlatka česká mohla být účinnější.Domnívám se, že není méně účinná, jak se někde píše, jen je její léčebné spektrum prostě maličko jiné.

Další fotografie a rozdíly mezi křídlatkou japonskou, sachalinskou a českou zde.

Zajímavé video – křídlatka japonská zpívá aneb panova flátna

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/308-zpivajici-kridlatka/video/

A na závěr:

Co je to Buhnerův protokol (protokol Stephen Harrod Buhner):

• Čtyři hlavní pilíře léčby lymské boreliózy:
• 1. Zničení spirochet
• Tohle používá i školská medicína, ovšem značná část nakažených neodpovídá na antibiotika nebo brzy recidivuje – proto Buhner používá byliny schopné snížit množství spitochét nebo je vyloučit z organismu.
• 2. Modulace imunity a posílení obranného systému

– Právenka latnatá, Měkýn latnatý Andrographis paniculata v dávkování od 400 mg do 1200 mg prášku suché substance rozdělené na tři denní dávky. Kvůli vysoké hořkosti je vhodné použít kapsle.

– Křídlatka japonská Polygonum cuspidatum, Reynoutria japonica v dávkování 9 až 30 g prášku z kořene se nechá 20 minut povařit ve vodě, ta se pak scedí, rozdělí na čtyři dávky, které se vypijí během dne – nevhodné pro těhotné a v kombinaci s léky na ředění krve.

1. – Kočičí dráp Uncaria tomentosa, Uncaria guianensis v dávkování 1 až 4 kapsle po 500 mg třikrát denně po dobu 8 až 12 měsíců, začít nižší dávkou.
2. Tyto základní byliny lze podpořit ještě dvěma dalšími:- Kozinec blanitý Astragalus membranaeceous v dávkování 1000 mg denně, lze zvýšit až na 4000 mg čtyřikrát denně, ovšem používá se jenom u raných stádií boreliózy, nikoli v pozdějších
3. – Přestup, Sarsaparilla Smilax glabra, S, officinalis a další v dávkování 500 mg prášku z kořene třikrát denně.
4. 3. Podpora a obnova kolagenů
5. – vitamin C v tabletách 1000 až 3000 mg denně, případně rakytník, jeřabina, šípky a citrusové a jiné plody- přípravky dodávající zinek a měď- kyselina křemičitá- glukosaminsulfát- pregnenolon- DHEA – dehydroepiandrosteron- ALA – alfy mastné kyseliny- selen- vitaminy B-komplexu
6. – vitamin E
7. 4. Symptomatické léčení jednotlivých potíží

– Počáteční akutní stádium nákazySibiřský ženšen Eletherococcus v dávkování ‚silné‘ tinktury (2:1) jednu lžičku 3x denně (poslední dávka v 16 hodin) po dobu 30 až 60 dní, pak dva týdny pauza a případně opakovat. Po zlepšení přejít na běžnou tinkturu (1:5) třetinu lžičky třikrát denně opět s dvoutýdenními pauzami po jednom až dvou měsících.

• Při závažných potížích se osvědčilo dávkování běžné tinktury třetinu lžičky jednou až třikrát denně po dobu jednoho roku bez přestávek.
• – Obrna lícního nervu a borelióza okaStephania tetrandra, S. cepharantha
• – Odvádění neurotoxinůKřídlatka japonská Polygonum cuspidatum a jako doplněk je vhodný selen, zinek, měď a melatonin
• – Artritida kloubůStephania tetrandrakořen Štětky lesní Dipsacus sylvestrisHarpagofyt ležatý Harpagophytum procumbensKopřiva Urtica dioicaCapsaicinKurkuma Curcuma longa
• Úlevu přinášejí i čaje z kopřivy, přesličky, pampelišky, máty peprné, semene celeru, kořene kurkumy, harpagofytu ležatého a tužebníku jilmového
• – DepreseJednou týdně masáž celého těla
• – Potíže s pamětí, chybné kognitivní funkceKřídlatka japonskáStephania tetrandra kořenVranec Husperzia serrataPlavuň vidlačka Lycopodium clavatum extrakt
• Brčál Vinca minor, V. major
• – Angina pectoris a srdeční potíže vyvolané boreliózouHloh obecný Crataegus oxyacantha
• Khella (pravý Morač zákrovnatý) Ammi visnaga
• – Oční potíže (plovoucí body, nejasné vidění)Stephania tetrandra kořenBrčálvitamin C
• zinek
• – Svědění a škubání svalůHořčík
• Vitaminy B-komplexu
• – Otoky žláz, hromadění mízyZploděr americký Ceanothus americanus
• Lymfatická drenáž
• – Oslabení svalů a všeobecná slabostTinktura z pylů borovice Pinus sylvestris, amerického ženšenu Panax quinquefolius a arálie nahé Aralia nudicaulis
• – Obnovení střevní flóry po léčení antibiotikyKapsle s probiotickou acidofilní kulturou
• – Chronická únavaKozinec AstragalusPrávenka AndrographisEleuterokok Eleuteococcus
• Každotýdenní masáže celého těla
• – Bolesti hlavyStephania kořenKřídlatka japonskáPrávenka latnatá
• Brčál preparáty
• Zdroj grafiky ‚Rozdíly mezi křídlatkami – japonská a česká‘ a částečně čerpány informace z české stránky https://bit.ly/2kWWknd

Resveratrol a zdraví – je nejen ve víně – pomáhá proti rakovině?

Vysoký obsah resveratrolu má ve srovnání s bílým především červené víno, protože při jeho fermentaci se používají i slupky z hroznů.

Resveratrol je přirozeně se vyskytující fytoalexin, který se vyznačuje širokou škálou biologických účinků, prospěšných pro lidské tělo.

Resveratrol a jeho historie

Byl poprvé izolován v roce 1940 z kořenů bílé čemeřice (Veratrum grandiflorum) a následně v roce 1963 z kořene rdesna japonského (Polygonum cuspidatum), známé v japonštině jako Ko-jo-kon. Tato rostlina se využívala v tradičně asijské medicíně již po staletí, jako lék na hnisavé dermatitidy, kapavku, hyperlipidemii a favus.

Nicméně tato látka získala svou pozornost až začátkem 90. let a to v souvislosti s tzv. “francouzským paradoxem”.

Termín vznikl na základě studií, ve kterých bylo prokázáno, že výskyt srdečního infarktu byl u obyvatel Francouzka o 40% nižší ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy a to navzdory nadměrné konzumaci jídel se zvýšeným obsahem nasycených tuků. Tento fakt byl připsán pravidelné konzumaci malých dávek červeného vína, bohatého na resveratrol.

Výskyt Resveratrolu a přírodní deriváty

Resveratrol je přítomen v různých druzích rostlin, ovoce a jeho produktech. Nachází se v arašídech, hroznu, borůvkách, malinách, moruši, borovici lesní a hladké, a také ve více než 70 jiných druzích rostlin. Obsah resveratrolu různých zdrojích se značně liší v závislosti na faktorech, jakými jsou klima, odrůdy, plísňové infekce, vinařské postupy a UV záření.

V čem se tedy nachází resveratrol?

• hrozny (slupka i semena)
• ořechy
• červený grep
• granátová jablka
• některé druhy drobného bobulovitého ovoce (rybíz, borůvky)
• kůra borovice černé
• především kořen křídlatky japonské

Resveratrol a víno

Z vinné révy (Vitis vinifera) byl poprvé izolován v roce 1976 a v roce 1992 byl izolován z červeného vína. Největší množství resveratrolu se nachází v čerstvých slupkách hroznů, kde jeho množství dosahuje 50-100 mg resveratrolu gram slupky, což odpovídá 5-10% jeho hmotnosti.

Vysoký obsah resveratrolu má ve srovnání s bílým především červené víno, protože při jeho fermentaci se používají i slupky z hroznů. Právě v nich se nacházejí zmíněné fenolické látky, mezi jaké patří i resveratrol. Daří se mu zejména v chladných a vlhkých vinicích, protože vyšší obsah resveratrolu ve víně je způsoben i bojem rostlin proti zvýšenému výskytu plísní.

Biologické a chemické vlastnosti resveratrolu

Resveratrol je produkován širokým spektrem rostlin (přibližně 31 rodů), obvykle není přítomen ve velkém množství a je produkován v stresové reakci, jako stresový hormon rostlin. Patří do skupiny tzv.

obranných molekul – fytoalexinů, které ochraňují rostlinu proti mechanickému poranění, patogennímu poškození, při nedostatku živin, během kolísání teploty jakož i proti jiným faktorům životního prostředí, například vystavení ozónu, UV záření a jiných stresorů.

Účinky resveratrolu na naše zdraví

• chrání srdečně-cévní systém, mimo jiné tím, že snižuje tvorbu “špatného” LDL-cholesterolu a zvyšuje tvorbu “dobrého” HDL-cholesterolu
• má kladný vliv i na plíce, především v případě chronické obstrukční plicní nemoci, ale i při astmatu
• brání nadměrné srážlivosti krve, je tedy prevencí trombózy
• má protirakovinné účinky, zpomaluje růst rakovinných buněk, je schopen je i ničit, aktivizuje schopnost regenerace zdravých buněk
• má protizánětlivé, antibakteriální a protiplísňové účinky
• má antialergické účinky, protože neutralizuje vylučování histaminu
• snižuje riziko demence, tedy i riziko vypuknutí Alzheimerovy choroby
• je efektivním kosmetickým prostředkem, protože brání předčasnému stárnutí, obnovuje kolagenová vlákna, udržuje hladkost a pružnost pokožky
• zvyšuje odolnost organismu proti stresu
• je velmi efektivní při retinopatii (poškození sítnice oka) u cukrovkářů a hypertoniků, má blahodárný vliv na zrak

Resveratrol a neplodnost mužů

Resveratrol je látka, kterou si některé rostliny (např. hrozny) produkují jako svou ochranu a posilu pro stresové situace (nejčastěji napadení plísní).

Má různé účinky – podobně jako řada podobných rostlinných látek (alicin – česnek, genistein – sója, katechiny – zelený čaj, kurkumin – kurkuma, emodin – aloe) působí antimikrobiálně a virostaticky a je velmi silný antioxidant (tedy působí protizánětlivě), a k tomu ještě zlepšuje citlivost buněk na inzulín. Na tom by však nebylo nic převratného.

Zjistilo se však, že resveratrol umí ještě jednu, dosud u jiných zkoumaných (přírodních i syntetických) látek nevídanou věc. Resveratrol totiž aktivuje a podporuje geny zvané sirtuiny, které hrají důležitou roli při ochraně buněk a jejich genetické informace (DNA). 

Studie prokázaly, že snížení nadváhy a obezity hraje obrovsky důležitou roli ve vývoji mužské neplodnosti. Stále větší počet studií tak potvrzuje, že resveratrol může pomáhat při mužské neplodnosti. V jedné studii byla hodnocena kvalita spermatu.

Bylo hodnoceno 324 mužů – 73 podvyživených, 82 normální hmotnosti, 95 s nadváhou a 74 obézních mužů. Cílem této studie bylo zkoumat účinky léčby resveratrolem na pohyblivost a aktivitu spermií u obézních mužů.

Bylo pozoruhodné, že se po užívání revastolu pohyblivost spermií u obézních mužů opravdu zlepšila.

Favus: příčiny, příznaky, diagnóza, léčba

Favus je vzácné chronické houbové onemocnění postihující pokožku hlavy, dlouhé a fuzzy vlasy, hladkou pokožku, nehty a vnitřní orgány.

Příčiny a patogeneze favusů. Příčinou tohoto onemocnění je Trichophyton schonleinii. Zdrojem infekce je osoba a jeho oblečení. Contagozita je nízká, mohou však vzniknout dlouhodobé ložiska rodiny s rodinou. Častěji se infekce přenáší přes ženskou linii.

Symptomy favusu. Na pokožce hlavy je scutum, šupinatý (pitiodický) a impetiginózní formy obličejového phavusu pokožky hlavy. První forma je typická pro favus, druhá forma je atypická.

Skořepinová forma je okrovožlutá barva (skutula) s talířovým tvarem ve středu. Při odstraňování kůry jsou nalezeny atrofie nebo jizvy. U většiny pacientů jsou skvrny prostoupeny suchými, lesklými a elastickými vlasy, které se připomínají. Na okraji pokožky hlavy (pokud je postižena celá hlava) je nedostatečná léze. Charakteristická je specifická ‚myš‘, ‚sýrová‘ vůně z hlavy pacienta.

U dlaždicové (pikryroidní) formy se pozoruje difúzní lamelární peeling, který se podobá výraznému seborrheu. Pod váhy jsou viditelné atrofické změny v kůži pokožky hlavy.

Impetiginous forma je charakterizována prevalencí kůry žluto-hnědé barvy a je velmi podobný vulgární impetigo nebo ekzematózní proces komplikovaný sekundární infekcí.

Po odstranění kůry jsou také viditelné atrofické změny v kůži pokožky hlavy. Změna vlasů je stejná jako u jiných forem favusu.

Porážka pokožky se projevuje tvorbou, kromě skutu, hyperemických a vločkových ložisek, která se podobá trichofytóze hladké kůže.

Nejobvyklejší pro favus je pomalé zapojení nehtové desky do procesu. Pouze nehty kartáčů jsou ovlivněny. Ve středu nehtové desky se objevuje hnědá nebo špinavě šedá skvrna, která existuje dlouhou dobu a postupně se rozšiřuje, zachycuje celou nehtovou desku – vzniká subangulární hyperkeratóza. Časem se nehty začínají rozpadat, ale méně než u jiných onychomykóz.

Sekundární vyrážky mohou být povrchní (lichenoidní, erytematózní, erytematózně-skvamózní) a hlubší (nodulární, subkutánní). Zřídka nacházejí houby.

Porážka vnitřních orgánů (plíce, gastrointestinální trakt, favose lymfadenitida favose meningoencefalitida) jsou vidět v oslabených, podvyživených pacientů, stejně jako trpící TBC. Hledání patogenu v těchto případech se provádí v sputu, stolici, mozkomíšním moku a bodě v podkolenních lymfatických uzlinách.

Tato diagnóza je založena na detekci scutu, jaterní atrofie s alopecí a přítomnosti zdravých vlasů na periferii.

Diferenciální diagnostika. Diferenciujte onemocnění od trichofytózy, mikrosporie, pseudo-pánvi Brockovy, streptodermy, psoriázy, ekzému atd.

Léčba favusu. Provádějte stejné ošetřovací opatření jako s trochopytou.

[1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9], [10], [11], [12]

Favus

Favus označuje plísňové onemocnění probíhající u člověka dlouhodobě (i řadu let). Jedná se o onemocnění, které postihuje vlasatou část hlavy, ve výjimečných případech také i kůži a nehtové ploténky.

Onemocnění favus se vyskytuje u postiženého jedince již v dětském věku a přetrvává zpravidla až do dospělosti.

Zdrojem nákazy tímto plísňovým onemocněním je v naprosté většině případů nemocný člen rodiny, který přenáší infekci na ostatní rodinné příslušníky.

Postihuje zejména lidi, kteří nedodržují dostatečně osobní hygienu a kteří často bydlí v přelidněných, hygienicky závadných obydlích. Vyvolávajícím původcem je plíseň Trichophyton schoenleinii.

Onemocnění favus začíná na kůži projevem červených, olupujících se ložisek, která se brzy pokrývají žlutými vpáčenými mističkami (označovaných jako skutuly), přibližně velikosti zrn čočky. Skutula jsou uložena v místě vlasového folikulu (tj.

v místě vlasového váčku, tedy v místě odkud vyrůstá vlas), jejich střed je vkleslý a většinou jím prorůstá vlas. Skutula vytvářejí husté spleti plísňových vláken a buněk pokožky.

Někdy skutuly vzájemně splývají v souvislou krustu žluté barvy, která může dosáhnout až takové velikosti, že pokrývá celou vlasatou část hlavy jako jakási čepice.

Pacient postižený onemocněním favus je obvykle současně postižen doprovodnou hnisavou bakteriální infekcí, která vytváří krusty medově žluté barvy (poz.:  na rozdíl od skutul, které mají sírově žlutou barvu), a ty mohou pak i zakrývat sírově žlutou barvu skutul.

Přestože plíseň proniká dovnitř vlasů, tak se takto postižené vlasy nelámou, ale postupně ztrácejí lesk, uvolňují se a později vypadávají. Vzniká tzv.

alopetické ložisko s jizevnatě změněnou kůží (jako alopecie se označuje vypadávání vlasů a ochlupení), která je příčinou trvalé ztráty vlasů v takto postiženém místě.

Existují i další vzácnější formy onemocnění favus. Jedná se o tzv. favus pityroides (při němž je kůže pokryta šupinami), dále tzv.

favus impetiginoides (který je charakterizován tvorbou žlutohnědavých, pevně držících strupů, kterými procházejí našedlé vlasy bez lesku). Onemocnění favus může postihnout i vousy, k jizvení však zde nedochází.

Favus se v naší oblasti vyskytuje velmi vzácně. V minulosti byly popisovány menší epidemie, především rodinné, v hygienicky zaostalém prostředí.

Od ostatních plísňových onemocnění vlasaté části hlavy a jiných jizevnatých alopecií (tj. ztráty vlasů z jiné příčiny) se liší onemocnění favus charakteristickým zápachem vlasů (udává se zápach po myšině) a přítomností typických sírově žlutých skutul. Typický mikroskopický nález a výsledek kultivace (tj.

odběr vzorku postižené tkáně a vypěstování původce onemocnění na výživných testovacích půdách) potvrdí klinickou diagnózu.

Cennou diagnostickou pomůckou k rozpoznání onemocnění favus u pacienta, je vyšetření vlasů postiženého jedince ve Woodově světle (tato zkouška vychází z faktu, že vlasy napadené plísní Trichophyton schoenleini vyvolávající onemocnění favus po ozáření v zatemnělé místnosti zeleně fluoreskují).

K léčení pacienta trpícího onemocnění favus se používá lék griseofulvin, ten se podává ústy v tabletách 4 krát denně (vždy po 6 hodinách) v dávce 125 miligramů. Tento lék se podává ještě 3 týdny po úplném vyhojení všech příznaků onemocnění.

Léčba tak zpravidla trvá 2 až 3 měsíce, avšak v některých případech dokonce i mnohem déle. Lokálně odstraňujeme vytvořené krusty, a to pomocí mastí obsahujících 15 procentní kyselinu salicylovou. Když se krusty odloučí, nanášíme na postižená místa lokálně masti s protiplísňovým účinkem.

Vlasy v chorobných ložiscích je třeba vytrhat, postižené nehty odstranit. Nutná je dezinfekce osobních věcí i prostředí.

Dojde-li k masivní infekci, navíc i k infekci bakteriemi, může dojít k těžkému stavu a i k úmrtí pacienta. V průběhu léčby a také i opakovaně po jejím skončení provádíme mikroskopické a kultivační vyšetření (tj. opakovaně odebíráme vzorky postižené tkáně k provedení mikrobiologického vyšetření). Onemocnění favus jako nakažlivé infekční onemocnění podléhá povinnému hlášení.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!