Všeobecná fakultní nemocnice jako jedno z největších zdravotnických zařízení v Česku prochází obrovskou proměnou na poli informačních technologií a služeb.
Cloudové služby zde používá takřka 7 000 lidí, kteří mohou lépe sdílet informace a pracovat efektivněji odkudkoliv. „Chceme být nemocnicí pro 21.
století, která poskytuje pacientům špičkovou zdravotní péči,“ říká ředitelka VFN Dana Jurásková.
Každý den zde řeší ty nejsložitější případy medicíny. Za specializovanou péčí sem přijíždí pacienti doslova ze celého Česka. Očekávají, že zde o ně bude dobře postaráno a vše bude fungovat bez větších zádrhelů.
Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze je zcela právem jedním z nejvýznamnějších a také největších zdravotnických zařízení u nás, ať už rozsahem zdravotní péče či vědeckou činností, která zde probíhá ve spolupráci s 1.
lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.
Nemocnice je tak obrovským živoucím organismem, který se stále vyvíjí. „Dnes už si vůbec nedovedeme představit, že bychom vedli dokumentaci našich pacientů jen v papírové formě,“ popisuje profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.
Profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN
V takto velké nemocnici je běžné, že se o jednoho pacienta starají odborníci různých specializací, kteří ovšem působí na různých klinikách a ústavech.
„Už jen to, že se k elektronické dokumentaci a výsledkům našich pacientů dostane lékař z jakéhokoliv pracoviště, aniž by musel pokaždé kontaktovat kolegy z jiných oddělení, znamená velké zjednodušení naší práce,“ vysvětluje přední český expert na choroby ledvin.
Mimochodem, právě on patří v nemocnici k těm, které moderní informační technologie využívá nejčastěji.
Svůj čas chce věnovat hlavně svým pacientům, což mu právě tyto technologie umožňují, i když je na konferenci v zahraničí a kolegové potřebují konzultaci na dálku.
Má přitom jistotu, že informace, s nimiž pracují, jsou zcela v bezpečí, ať je u svého počítače v ambulanci, připravuje se na přednášky z domova nebo řeší náročnější případy, když v rámci své vědecké práce pobývá v zahraničí.
Díky elektronické dokumentaci je možné sledovat například to, jak se zdravotní stav pacienta vyvíjel, jak se změnily výsledky vyšetření, které podstoupil, a lépe zvládat i náhlé situace.
„Často řešíme, že se stav našich pacientů zhorší nebo se u nich objeví další zdravotní problémy a jsou tak hospitalizováni na jiné klinice, než kde se běžně léčí.
Sloužící lékař se rychle potřebuje dostat k informacím o nich,“ přibližuje profesor Tesař.
Aniž by si to pacienti příliš uvědomovali, právě to, že zdravotníci, kteří o ně pečují, mohou sdílet informace, znamená zkvalitnění zdravotní péče. Dozví se třeba to, jaké léky pacient užívá a dokáží lépe rozhodnout, jak upravit jeho léčbu, aby se léky navzájem negativně neovlivňovaly.
Všeobecná fakultní nemocnice v loňském roce zažila obrovskou změnu právě na poli informačních technologií, když přešla do cloudu, což ovlivnilo také práci zdravotníků. Ti nechtějí být experty na IT, ale potřebují, abych „technika“ pro ně neznamenala omezení. A právě to řeší přesun do cloudu.
„Jako běžný uživatel především oceňuji možnost ukládání všech souborů na online uložiště. Tím pádem se nemusím obávat ztráty dat z pevného disku počítače,“ říká Hana Špačková, vedoucí radiologická asistentka, která působí na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN.
Černá můra snad každého, kdo pracuje s počítačem, tedy to, že se jeho data nenávratně poškodí, je tak vyřešena.
„Moc se mi líbí možnost, že se můžu dostat ke svým souborům přes svůj chytrý telefon nebo tablet a jakýkoliv počítač, který má připojení k internetu,“ přibližuje jednu z výhod cloudu. Zaměstnanci nemocnice tak mohou přistupovat ke svým datům odkudkoliv.
Jenže právě údaje o pacientech patří k vůbec k tomu nejcitlivějšímu, co může jakákoliv instituce spravovat. A to znamená také nutnost zajistit maximální bezpečnost dat.
Když si chce lékař nebo jiný zdravotník chce zkontrolovat něco v dokumentaci pacienta, musí potvrdit svou identitu pomocí multifaktorové autentizace. Nyní nestačí jen zadat přihlašovací jméno a heslo, ale je nutné ověření pomocí sms, volání, emailu nebo mobilní aplikace.
Tím se daří zvládnout i nešvar mnohých zdravotníků, kdy si přístupové údaje zapíší na lístek a ten přilepí na monitor.
Nemocnice testuje i přihlašování pomocí biometrických prvků, jako je skenování oční sítnice či otisku prstů. Probíhá testování automatického zamknutí počítače, když v případě, že uživatel odejde se svým telefonem, systém sám vyhodnotí, že je vzdálený a počítač se zamkne.
Pro případ, že by došlo ke ztrátě či krádeži zařízení, s nímž uživatel pracuje, je možné na dálku vymazat (znepřístupnit) nemocniční data. Tím se tak nemocnice aktivně připravuje na další výzvy, které ji na poli bezpečnosti dat čekají.
Nároky kladené na bezpečnost dat neustále narůstají, což zasahuje IT ve všech oborech lidské činnosti.
Automatizace a optimalizace chodu jednotlivých aplikací, zavádění elektronických forem vedení dokumentace a využití cloudových technologií, to vše je pro nemocnici cesta jak si pomyslně „uvolnit ruce“ a věnovat se především pacientům, aniž by bylo nutné navyšovat počet vlastních IT specialistů.
Různé části Všeobecné fakultní nemocnice sídlí v mnoha budovách, k tomu zde působí lékaři a další zdravotníci, kteří se často podílí na výuce dalších specialistů na univerzitách, mnozí vědecky pracují a současně se pohybují na kongresech a sympoziích. To ještě nedávno znamenalo, že si informace potřebné k práci různě přeposílali na soukromé emailové adresy, ukládali na své domácí počítače, a tím nevědomky ohrožovali bezpečnost dat.
Přesun do cloudu znamenal pro VFN výrazné zvýšení bezpečnosti, a to i v oblastech, které dříve nebylo možné zjistit, natož jim zabránit. „Nyní máme k dispozici automatické hlídání, zda nedochází k úniku citlivých informací.
Už jen to, že by lékař odeslal data pacientů, například jejich rodná čísla, mailem, je bezpečnostní riziko. To jsme ovšem schopni dobře ošetřit,“ popisuje Vlastimil Černý.
V praxi to znamená například znemožnění přeposlání či vytištění takového dokumentu, také je možné vykopírovat citlivá dokumentu či nastavit expiraci dokumentu.
Vlastimil Černý, náměstek VFN pro informatiku
„Jako zdravotní sektor spravujeme ta nejcitlivější data, a proto máme velmi vysoké požadavky na bezpečnost. Přesto musíme našim lékařům a odborným pracovníkům umožnit pracovat a spolupracovat, aniž by při své práce vnímali výrazná omezení,“ dodává náměstek pro informatiku.
Díky cloudu dnes mají k dispozici jednotnou komunikační platformu, která umožňuje týmovou práci pomocí sdílených poštovních schránek, sdíleného uložiště, sdílených poznámkových bloků, reportů a diskusních webů.
Toto řešení je škálovatelné a přístupné odkudkoliv a z jakéhokoliv zařízení s pevně definovaným SLA a servisní podporou v režimu 24/7/365. „Je moc dobré vědět, že díky cloudu můžu data snadno sdílet se svými kolegy.
Mimochodem, konečně se povedlo, že plocha mého počítače je „uklizená“, protože vše, co potřebuji, má své místo v cloudu,“ usmívá se Hana Špačková.
Přesunout VFN do cloudu byla jedním slovem výzva. V nemocnici byl předtím doslova pelmel různých více či méně fungujících aplikací, ať už klientských, nebo serverových. Ty průběžně zastarávaly a udržovat je v chodu bylo velmi náročné.
Před vedením nemocnice tak stálo rozhodnutí, zda stále spoléhat na stávající řešení tzv. on premise (tedy na vlastních serverech) nebo dát přednost cloudu. „Zastaralá technologie nás brzdila v dalším rozvoji, což jsme si uvědomovali.
Stali jsme se údržbáři systémů a nemohli se příliš věnovat koncepčním věcem,“ popisuje výchozí stav Vlastimil Černý, náměstek VFN pro informatiku. Přesun do cloudu podle něj znamenal pro nemocnici a lidi, kteří v ní pracují, změnu filosofie.
K té přitom muselo dojít poměrně rychle a současně tak, aby provoz nemocnice běžel dál bez omezení.
„Zavazující pro nás byla co možná nejrychlejší implementace. Bylo potřeba vytvořit novou infrastrukturu a současně ji projit s naší, což byl poměrně velký úkol, který se podařilo zvládnout během 6 měsíců,“ shrnuje Rostislav Babarík, manažer Microsoftu zodpovědný za zdravotnictví.
Modernizace VFN byla vůbec prvním projektem v Česku i střední a východní Evropě v oblasti zdravotnictví, který s využitím hybridních cloudových služeb umožnil zásadně zkvalitnit, zefektivnit a zjednodušit informační systém fakultní nemocnice. Jedná se o komplexní nasazení a využití hybridních cloudových technologií v praxi.
„Hybridní znamená, že nemocnice část aplikací a dat udržuje na svých serverech a část přesunula do cloudu, obě části jsou ale funkčně propojené a z pohledu uživatele není poznat rozdíl,“ dodává Babarík.
„Využití cloudových technologií pro modernizaci znamenalo, že nebyly zapotřebí žádné počáteční investice do infrastruktury, realizace projektu byla významně kratší a levnější než v případě nasazení ve vlastním prostředí, dodává Babarík.
Cloudové služby znamenají ještě jednu zásadní změnu pro VFN, a to na úrovni řízení celé organizace. Díky cloudu vzniklo prostředí pro analýzu velkého množství dat, a to jak na úrovni ekonomické, tak medicínské.
Je tak možné analyzovat nejen nákupy zdravotnického materiálu, porovnat délku hospitalizace s ohledem na jednotlivé diagnózy, ale také srovnat míru závažných komplikací po různých zákrocích.
Vedení nemocnice má lepší a přesnější informace pro své rozhodování, ať až na poli investic, provozu nebo kvality zdravotnické péče. „Bez dobře fungujících informačních technologií nelze vést nemocnici.
My vnímáme oblast IT jako strategickou záležitost, podporu pro klíčové procesy v organizaci a současně příležitost k dalšímu růstu. Vstup do cloudu je v tomto směru velkým krokem kupředu,“ říká Vlastimil Černý.
Jako zásadní a správný krok vnímá změny, kterými VFN prošla, také její ředitelka Dana Jurásková:
„Chceme být nemocnicí pro 21. století, která poskytuje pacientům špičkovou zdravotní péči a k tomu patří také schopnost efektivně využívat informační technologie.
Současně je pro nás důležité, aby lidé, kteří v nemocnici pracují, měli dobré podmínky pro svou práci, a také toto přesun do cloudu pozitivně ovlivnil,“ shrnuje.
„Vedení navíc získalo lepší analytické nástroje, což je velmi důležité pro zdravé fungování nemocnice.“
Přesun do cloudu, kde je možné spravovat obrovské množství dat, znamená také výrazný pokrok v tom, jak je možné analyzovat a hodnotit obrazovou dokumentaci pacientů.
Přitom to, jak přesně, budou popsány rentgenové snímky, snímky získané pomocí CT, magnetické rezonance či ultrazvukového vyšetření, je velmi důležité pro plánovaní další léčby, neboť tyto informace určují rozhodnutí o případné operaci nebo postupu při ozařování.
Cloud umožňuje využití strojového učení, kdy počítač provede analýzu nejen popisných, ale i obrazových dat, a konkrétní snímek během krátkého času porovná s tisíci podobných dat. Dokáže tak odhalit možné anomálie, které by v daném čase člověk nedokázal vypozorovat. Výsledkem jsou ještě přesnější informace, které lékařům usnadní správnou diagnostiku a následné plánování léčby.
Prostřednictvím cloudové platformy Azure má VFN pro emailové schránky k dispozici prostor o celkové velikosti přesahující 500TB dat, chráněný robustní antivirovou a antispamovou ochranou. V praxi tak už zdravotníci nemusí narážet na to, že je jejich emailová schránka nedostatečná.
Celkový vymezený prostor v cloudu umožnuje nemocnici uložení více než 20PB dat (tedy 20 000 TB). Nástroje pro týmovou spolupráci umožňují sdílet data v požadovaných formách, včetně provozu intranetových-extranetových portálů s automatizovanými workflow.
V současnosti VFN provozuje 133 týmových a webových site, na kterých je kromě interních aplikací umístěno 32 tisíc dokumentů.
FN Motol potřebuje kvalifikované dobrovolníky z řad mediků
MUDr. Martin Holcát, MBA, náměstek pro léčebně preventivní péči FN Motol, žádá mediky – dobrovolníky o pomoc. Proč nemocnice studenty potřebuje a jakým způsobem je chce do péče o pacienty zapojit, čtěte v rozhovoru.
Jsem medička/medik a chci pomáhat ve FN Motol. Jak se můžu přihlásit?
Máte-li zájem o dobrovolnou pomoc, registrujte se co nejdříve prostřednictvím e-mailu . Uveďte, prosím, své jméno, kontaktní telefon a ročník studia.
Pokud se rozhodnete zapojit později, můžete kontaktovat přímo náměstka pro LPP MUDr. Martina Holcáta, MBA, na adrese nebo , nebo na tel. čísle 224 431 010.
Děkujeme!
MUDr. Martin Holcát, MBA foto: archiv FN Motol
Proč potřebuje FN Motol dobrovolníky z řad studentů?
Včera (v úterý 10. 3., pozn. red.) bylo rozhodnutím vlády řečeno, že FN Motol bude jednou z cca 20 velkých nemocnic v České republice, která bude přijímat pacienty s koronavirem, bude zde hospitalizovat těžší případy.
Ty nejtěžší bude třeba připojit na dýchací přístroje nebo na ECMO a bude nutné se o ně intenzivně starat. To znamená bojovou linii, kdy nevíme, kolik lůžek budeme muset uvolnit, která oddělení. Další závažnou věcí je, že vše závisí na zdravotnickém personálu.
Stejně, jako budou přibývat pacienti, se pacienty mohou stávat sami zdravotníci, tak, jak se to teď děje např. v Itálii. Už nyní máme nedostatek sester, v některých oblastech, např. na sálech nebo na anestezii.
Při větším náporu budeme potřebovat zapojit do péče o pacienty i kvalifikované dobrovolníky, a těmi kvalifikovanými dobrovolníky jsou především studenti medicíny.
Budou medici v kontaktu s nakaženými, nebo budou primárně vypomáhat jinde?
Zatím počítáme s tím, že by pomáhali např. při operacích na sálech u elektivních, tj. objednaných výkonů, že by vypomáhali jako ošetřovatelé.
Je ale velmi pravděpodobné, tak, jako je to teď už na Bulovce, že by pomáhali ošetřovat i pacienty postižené koronavirem. Myslím, že to bude pro ně velká praxe.
Já jsem jako student strávil šest týdnů na infekci na Bulovce a byla to zajímavá zkušenost.
Mohou se jako dobrovolníci přihlásit studenti ze všech ročníků, nebo pouze z těch vyšších?
Ošetřovatelskou péči, která bude někde na úrovni sester, mohou dělat medici od 4. do 6. ročníku. My ale budeme potřebovat zapojit i ostatní studenty, klidně od 1. ročníku, na úrovni pomocných sil, kvalifikovaných sanitářů nebo v administrativě.
V jakém pracovně-právním vztahu budou k nemocnici? Budou za svoji práci honorování?
Nebude to zadarmo, budou mít dohodu o pracovní činnosti, kterou s nimi uzavřeme. V tuto chvíli jsou zde nějaké drobné administrativní zádrhele, např. školení BOZP. A také povinná zdravotní prohlídka, což by ale medici měli mít, např. očkování proti hepatitidě, protože vstupují do rizikového prostředí. Budeme se snažit nezbytný administrativní proces maximálně zjednodušit a zrychlit.
Mohou se dobrovolníci hlásit už teď?
Já jsem dnes dopisem požádal pana děkana, zda by fakulta studenty mohla oslovit a připravit pro nás seznam dobrovolníků, včetně kontaktů. Potřebujeme vědět i to, z kterého jsou ročníku, abychom je mohli kvalifikovaně zařadit.
My je pak podle potřeby budeme sami oslovovat a zapojovat. Pokud už někteří studenti spolupracují s konkrétní klinikou a mají o dobrovolnictví zájem, tak jim zajistíme, aby mohli na té klinice dál pracovat. Pokud vím, tak někteří už se ozvali.
Zítra s nimi budeme jednat a uděláme jim pracovní smlouvu.
Když se zítra někdo ozve, že by měl zájem jako dobrovolník pomáhat, od kdy je reálné, že by mohl v nemocnici pracovat?
Pokud bude potřeba, tak hned. Zatím ta potřeba není tak masivní, ale dá se předpokládat, že situace bude horší a že pomoc budeme potřebovat.
Jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost dobrovolníků v souvislosti s nákazou koronavirem?
Stejně, jako můžeme zajistit bezpečnost všech zdravotníků. Tj. budou mít osobní ochranné pracovní pomůcky, OOPP, jak tomu říkáme. Ty nyní v určité míře a kvalitě dostáváme, je to hlavně na ministerstvu, aby jich zajistilo dost. Musí je zajistit, a slibují, že ano. Ozývají se i noví výrobci, kteří nám nabízejí ochranné pomůcky. Ale je to svým způsobem válečný stav.
V tom válečném stavu se budou muset zapojit všichni. Podle toho, co popisují italští kolegové, a teď už i kolegové v Německu a jinde, se nedá vůbec predikovat, jak se situace bude vyvíjet.
Na základě zkušeností z Číny víme, že byli postiženi i zdravotníci, kulminaci už ale mají za sebou, začínají mít prázdné nemocnice. Nikdo nedokáže odhadnout procento nemocných.
Je to čtení z křišťálové koule.
Kolik dobrovolníků potřebujete – je to v tuto chvíli nějak omezeno?
Nedokážeme v tuto chvíli říct, kolik dobrovolníků budeme potřebovat, ani jaký bude zájem. Podle informací z Nemocnice Na Bulovce, kde už dobrovolníky využívají, byl dokonce větší zájem mediků o výpomoc, než kolik jich akutně potřebovali. My bychom rádi registrovali všechny, kteří budou zdraví a schopní. Musí to být ale opravdu dobrovolníci, nikoho k tomu nemůžeme v této fázi nutit.
Registrujete už nyní nějaký větší výpadek mezi zaměstnanci FN Motol z důvodu uzavření škol, a tudíž nutnosti zůstat doma s dětmi?
My pociťujeme výpadek sester dlouhodobě, už několik let. Takže i proto pomoc potřebujeme a budeme potřebovat. Kvůli zavřeným školám momentálně zůstalo doma s dětmi asi 18 lidí, a to ještě ne denně.
Takže to není zatím to nejkritičtější. Mateřské školy, včetně té zde ve FN Motol, zatím zůstaly otevřené. V současné době hledáme možnost postarat se zaměstnancům o děti, řekněme, od 6 do 12 let.
Pomoc hledáme v tomto případě mezi studenty pedagogiky.
Často kladené otázky
O domácí péči můžete požádat kdykoli máte Vy nebo váš příbuzný nebo blízký zdravotní obtíže a přeje si je řešit v domácím prostředí. Jde o pacienty, kteří byli pro zdravotní obtíže hospitalizováni, jejich stav se částečně zlepšil, ale ještě vyžaduje profesionální zdravotní péči.
Nejčastěji jde o infuzní terapii, převazy, péči o močový katetr, odběry, rehabilitaci, zajištění výživy atd. Dále může zažádat pacient, který hospitalizovaný nebyl, ale zdravotní stav péči vyžaduje, např. léčba chronických bércových vředů, zhoršující se demence, stav po prodělané cévní mozkové příhodě, zhoršující se roztroušená skleróza.
Zvláštní skupinu tvoří pacienti v konečném fázi onkologického nebo jiného život ohrožujícího onemocnění.
Domácí péči využívají pacienti ze širokého spektra, od pacientů v celkově dobrém stavu s konkrétním zdravotním problémem, který bude v krátkém čase vyřešen, přes chronicky nemocné pacienty s dlouhodobě dobrou prognózou, až po velmi závažně nemocné v kritickém stavu.
Potřebuji k žádosti o službu domácí péče doporučení od odborného či obvodního lékaře?
Domácí léčba je plně hrazena ze zdravotního pojištění, pokud ji doporučí specialista jakéhokoli oboru po hospitalizaci, délka péče je však omezena na 14 dní. Poté pokračování v léčbě indikuje praktický lékař na dobu, po kterou trvají zdravotní obtíže.
Lékař také určí rozsah péče, tedy jak často budou sestřičky k pacientovi docházet a jaké zdravotní úkony budou provádět.
U pacientů v konečné fázi onemocnění může indikovat specializovanou léčbu paliativní lékař či ambulantní specialista (internista, neurolog, nefrolog).
Uvědomujeme si, že pacienti mají často zdravotní obtíže, které je omezují a nemohou navštěvovat ambulance a zařizovat formality kolem poukazu na domácí péči, a proto jsou vrchní sestry domácí péče připraveny pomoci v komunikaci s ošetřujícími lékaři.
Jak dlouho po objednání přijede zdravotní sestra do domácnosti?
Podle metodiky zdravotních pojišťoven může sestra přijít za pacientem nejdříve den po propuštění z nemocnice. V určitých případech, kdy je např. nutná aplikace inzulinu nebo opiátu, lze udělat výjimku a návštěva proběhne týž den. Vše záleží na aktuálních potřebách pacienta a dohodě s vrchní sestrou.
Jaké konkrétní úkony může či musí zdravotní sestra provést?
Rozsah a náplň péče určuje vždy lékař. Obvykle vrchní sestra telefonicky či osobně lékaře kontaktuje a domluví se, jaké zdravotní úkony jsou u pacienta nutné.
Lékař stanoví počet návštěv během dne a také délku jednotlivé návštěvy. Vše je zapsáno v dokumentaci, aby nedocházelo k nepřesnostem.
Pokud se zdravotní stav změní, zdravotní sestra, rodina nebo sám pacient může oslovit lékaře a ten rozsah péče upraví podle aktuálních potřeb.
Jsou skutečně všechny úkony zdravotní agentury domácí péče hrazeny pojišťovnou? Nestane se, že po mně bude chtít agentura nějaké další peníze?
Pokud lékař uzná, že péče v domácím prostředí je indikovaná, je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Podle limitu zdravotních pojišťoven maximálně 3x denně 60 minut.
Může nastat situace, kdy lékař indikuje určitý výkon v omezeném rozsahu např. 2x týdně, ale pacient si přeje intenzivnější režim např.
4x týdně, pak je možné péči “navíc‘ uhradit jako samoplátce dle platného ceníku.
Smlouvu s pojišťovnou na proplácení úkonů podepisuje pacient nebo agentura?
Poukaz na domácí péči vyplní lékař nebo vrchní sestra, lékař ho musí vždy orazítkovat a podepsat, čímž potvrdí indikaci. Na základě tohoto poukazu je pak zdravotní péče pojišťovnou proplacena.
Pacient podepisuje pouze informovaný souhlas s přijetím do domácí péče a nově také souhlas se zpracováním osobních údajů.
Jaký je rozdíl mezi domácí péčí a mobilním hospicem?
Domácí péče je určena všem pacientům, kteří aktuálně potřebují zdravotní úkony a preferují pobyt doma. U těchto pacientů dojde obvykle po čase k vyléčení a péče je ukončena. Mobilní hospic je určen pro pacienty v konečné fázi onkologického nebo jiného onemocnění.
U těchto pacientů není předpoklad vyléčení a maximum péče je věnováno zmírnění projevů onemocnění jako je bolest, dušnost, deprese a další. Dalším velmi významným rozdílem je přítomnost lékaře a dalších specialistů v týmu mobilního hospice.
Součástí týmu je kromě sester a lékařů také psycholog, sociální pracovník a duchovní. Péče týmu mobilního hospice zatím není hrazena z veřejných prostředků, ale ve velmi brzké době se snad tento stav změní.
V tuto chvíli má naše agentura domácí péče k dispozici lékaře s erudicí v onkologii a paliativní medicíně a jsme tedy schopni poskytnou specializovanou paliativní péči v domácím prostředí.
Co když nejsem se službou poskytovanou agenturou spokojen/a?
Pokud nejste se službou agentury spokojeni nebo nejste plně spokojeni, doporučuji nejdříve řešit problém s vrchní sestrou, následně se zdravotní ředitelkou či odborným garantem. Pokud se nepodaří problém vyřešit k vaší spokojenosti, doporučíme Vám jinou agenturu, která bude schopna lépe naplnit vaše očekávání.
Je Vámi poskytovaná služba omezena věkem?
Není. Pečujeme o pacienty všech věkových skupin s různými diagnózami.
Je péče časově omezená?
Není. Indikace k domácí péči je daná aktuálním zdravotním stavem pacienta. Někteří pacienti, např. s neurologickými onemocněními, jsou v péči i řadu let.
Která města pokrývá vaše agentura
Pečujeme o pacienty na celém území Prahy vč. Prahy západ a v části Středočeského kraje. Jde o oblast Příbramska, Sedlčanska, okolí Slap a Mníšku pod Brdy.
Vaše právo
10 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PRÁV PACIENTA
Pacientovi, tedy fyzické osobě, které jsou poskytovány zdravotní služby, je garantována široká škála různých práv.
Ta jsou zakotvena jak na mezinárodní, tak na vnitrostátní úrovni, a to především v Listině základních práv a svobod, v zákoně o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb.) a v zákoně o veřejném zdravotním pojištění (zák. č. 48/1997 Sb).
Zde je desatero nejdůležitějších z nich doplněné příklady, které jsme u nás v Kanceláři Ombudsmana pro zdraví řešili. .
- V České republice je všem pacientům garantována stejná zdravotní péče. Nikde nemohou odmítnout stejnou léčbu, která je indikována pro pacientovu diagnózu a dostávají ji pacienti jinde.
Podle článku 31 Listiny základních práv a svobod má každý bez rozdílu právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči poskytovanou na základě veřejného zdravotního pojištění.
Tato zásada je dále rozvedena v takzvaném antidiskriminačním zákoně (zákon č. 198/2009 Sb.
), který blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování.
Pan M.
je HIV pozitivní a obrátil se na Kancelář Ombudsmana pro zdraví s podnětem, v němž si stěžoval na postup své zubní lékařky, která ho z odmítla ošetřit jako jiné pacienty v ordinaci ambulance a ošetřila ho na chodbě před ostatními čekajícími. Toto naprosto nepřijatelné jednání, které zároveň porušilo právo na důstojné zacházení a soukromí pacienta, bylo zdůvodněno údajně přílišnou časovou náročností dezinfekce ordinace lékařky.
Zdravotnický pracovník má právo odmítnout poskytnutí zdravotní služby za předpokladu, že by došlo při jejím poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.
V tomto případě mohla lékařka poslat pacienta k jinému poskytovateli zdravotních služeb, který se dlouhodobě specializuje na HIV pozitivní pacienty a byl by schopen zajistit náležité hygienické a bezpečné podmínky.
Je ale naprosto nepřijatelné poskytovat zdravotnické služby za takto nedůstojných a diskriminačních podmínek.
- Když pacient nerozumí tomu, co mu sděluje lékař či zdravotnický personál, má právo ptát se a chtít lepší vysvětlení.
Právo pacienta na informace je zakotveno v zákoně o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.).
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním postupu.
Má povinnost také umožnit pacientovi klást doplňující otázky ohledně jeho zdravotního stavu a navržené léčby. Otázky musí být srozumitelně zodpovězeny.
Pacientka N. měla podstoupit složitou operaci kolene, před zákrokem ale nebyla řádně poučena o průběhu operace: co konkrétně zákrok obnáší, jaká jsou případná rizika a nebyly jí sděleny ani možné alternativy léčby. Na doplňující dotazy reagoval personál odmítavě.
Dle zákona o zdravotních službách a občanského zákoníků (č. 89/2012 Sb.) lze pacientovi poskytnout zdravotní služby pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Lékař má povinnost řádně pacientovi zákrok popsat, vysvětlit jak bude zákrok probíhat, v čem spočívá, včetně rizik, možných následků a alternativ.
- Pacient si může svobodně zvolit nejen svého praktického lékaře, zubaře či gynekologa, ale také jakéhokoli jiného lékaře, pokud pracuje sám na sebe. Může si také zvolit jakéhokoli poskytovatele zdravotních služeb a konkrétní zdravotnické zařízení (pokud to jeho zdravotní stav dovolí), ovšem v takovém případě však zákon o zdravotních službách nedovoluje vybrat si v něm i konkrétního zdravotnického pracovníka.
Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení je zakotvena v zákoně o zdravotních službách.
V zákoně jsou zároveň stanoveny výjimky z tohoto práva, jako je zdravotnická záchranná služba, pracovnělékařské služby, nařízená izolace, karanténa nebo ochranné léčení.
Možnost volby nemají například osoby umístěné v policejních celách, osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, nebo vojáci v činné službě.
Pan P. trpěl dlouhodobě silnými migrénami, docházel pravidelně na neurologické oddělení jedné vyhlášené pražské nemocnice, měl ale pocit, že jeho stav se ani po měsících intenzivní léčby nijak zásadně nelepší. Pan P.
požadoval po poskytovateli vyšetření od jiného lékaře.
Na Kancelář Ombudsmana pro zdraví se obrátil s podnětem, ve kterém si stěžoval na postup nemocnice, která mu vyšetření u jiného lékaře neumožnila z důvodu časové vytíženosti.
Jak již bylo nastíněno výše, pacient má právo zvolit si poskytovatele zdravotních služeb, ale v rámci poskytovatele si nemůže nárokovat poskytnutí zdravotní služby konkrétním lékařem.
Volba konkrétního lékaře je možná v případě, že je lékař zároveň sám poskytovatelem zdravotních služeb (není tedy zaměstnán).
Toto právo vyplývá mimo jiné z potřeby zajistit důvěru pacienta v odborné a lidské vlastnosti lékaře.
- V případě, že pacient nesouhlasí s léčbou, může ji odmítnout.
Na základě zákona o zdravotních službách má každý pacient právo na odmítnutí zdravotní služby, má také právo na odmítnutí informací o svém zdravotním stavu. Výjimkou je pouze případné infekční onemocnění ohrožující okolí pacienta.
Paní K. se obrátila na Kancelář Ombudsmana pro zdraví s dotazem, zda má jako pacient možnost odmítnout léčbu rakoviny a zda má poté právo na poskytnutí tišících prostředků zdarma, nebo zda může poskytovatel zdravotních služeb z jejího rozhodnutí vyvozovat nějaké sankční postupy.
V případě odmítnutí léčby se jedná o tzv. informovaný nesouhlas a lékař je povinen poučit pacienta o možných následcích jeho rozhodnutí, svým negativním reversem pacient všechny tyto následky přijímá. Odmítnutí léčby ale v žádném případě nezakládá žádnou sankční odpovědnost. Pacient má stále nárok na bezplatnou hospitalizaci a jakoukoliv léčbu adekvátní jeho stavu.
- Pacient má právo získat kopii nebo výpis ze své zdravotní dokumentace a dalších materiálů, které souvisejí s jeho zdravotním stavem. Na totéž má právo zákonný zástupce nezletilých, opatrovník osob s omezenou svéprávností či osoba blízká.
Každý pacient má podle zákona o zdravotních službách právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace a pořizovat si výpisy, opisy a kopie.
Toto právo velmi úzce souvisí s právem pacienta na informace, s poskytováním informací o pacientově zdravotním stavu příbuzným a jiným třetím osobám a také s povinností poskytovatele zdravotních služeb vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci svých pacientů.
Osoby, které mají právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, jsou v zákoně o zdravotních službách rozděleny do tří kategorií a to: pacient a zákonný zástupce, osoby určené pacientem nebo zákonným zástupcem, dále pěstoun nebo jiná pečující osoba a poslední kategorií jsou osoby blízké zemřelému pacientovi.
Zákon nestanoví povinnost písemné formy žádosti o nahlédnutí do dokumentace, případně o pořízení kopie nebo opisu, poskytovateli je ale většinou vyžadován písemný formulář, který se následně vloží do předmětných dokumentů.
Zdravotnická dokumentace obsahuje mnoho odborných informací, ke kterým může poskytnout bližší vysvětlení pouze odborný personál, proto je běžnou praxí v nemocnicích objednání schůzky, aby byli poskytovatelé schopni zajistit odborného zaměstnance, který pacientovi záznamy v dokumentaci v případě potřeby vysvětlí.
V zákoně je jasně stanoveno, že pacient má právo na veškeré informace ze své zdravotnické dokumentace, měla by mu být tedy zpřístupněna celá.
- Recept může pacientovi vystavit kterýkoli lékař, ale pokud nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou, bude si pacient hradit léčiva sám. Toto neplatí v případě nutné a neodkladné péče, kdy jsou pojišťovny povinny recepty proplatit v plné výši.
Na základě ust. § 17 zákona o veřejném zdravotním pojištění uzavírají zdravotní pojišťovny smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytování a úhradě hrazených služeb.
Příslušná zdravotní pojišťovna pak uhradí vždy na základě lékařského předpisu vystaveného smluvním poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou, poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.
Dva pacienti navštívili v období od října 2006 do března 2007 ambulanci lékaře. Ten jim vystavil celkem sedm receptů. Ani na jednom receptu nebylo uvedeno, že by pacienti měli zaplatit plnou cenu předepisovaných léčivých přípravků.
S těmito recepty se dostavili do lékárny, předložili je, lékárna jim vydala předepsané léky a pacienti si je odnesli. Když lékárna „požádala“ zdravotní pojišťovnu, u níž byli tito pacienti registrováni, aby jí zaplatila vydané léčivé přípravky, ukázalo se, že je zde problém.
Lékař, který recepty vystavil, totiž nebyl smluvním lékařem této zdravotní pojišťovny.
Lékárna poté podala žalobu na lékaře, neboť dospěla k závěru, že jí způsobil škodu ve výši ceny vydaných léků tím, že na recept neuvedl, že jej má plně hradit pacient, byť věděl, že tomu ani jinak být nemůže, není-li ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, u níž je pacient registrován.
Nabízelo se, že by mohlo jít o případ „lékaře poskytujícího neodkladnou péči pojištěnci“, neboť lékař na receptech vždy uvedl slova „akutní péče“, avšak vzhledem k povaze předepsaných léků a času, kdy byly vyzvednuty po jejich preskripci, soud dospěl k závěru, že se nejednalo o neodkladnou péči.
I přesto ale soud 1. stupně dospěl k závěru, že by lékárna měla chtít úhradu po pacientovi, který léky dostal, nikoli po lékaři, který mu na tyto léky vystavil recept. Lékárna se však odvolala, neboť měla za to, že škodu zavinil lékař tím, že na receptu nevyznačil, že má vydané léky hradit pacient.
I odvolací soud dospěl k závěru, že lékař, který vystavil recept, není nijak povinen hradit jakoukoli částku lékárně. V dané situaci je ale nejasné, zdali je povinným k úhradě vydaných léků zdravotní pojišťovna, nebo pacienti. Odvíjí se to od toho, zda šlo, či nešlo o neodkladnou péči.
Pokud se jednalo o neodkladnou péči, je povinnou osobou, která má vydané léčivé přípravky zaplatit, zdravotní pojišťovna. Pokud o neodkladnou zdravotní péči nešlo, je povinným k platbě sám pacient.
Odvolací soud upozornil, že se jedná o otázku odbornou a tím, kdo ji jako jediný může vyřešit, není soud, ale soudní znalec, který by ji měl posoudit.
- Nezletilý či osoba s omezenou svéprávností mají právo na to, aby s nimi v nemocnici byl nepřetržitě někdo blízký.
Podle ust. § 28 odst. 3 písm.
e) zákona o zdravotních službách má pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, a na nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, to však v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.
Paní K. se obrátila na Kancelář Ombudsmana pro zdraví s podnětem, v němž si stěžovala na postup nemocnice při poskytování zdravotní péče jejímu čtyřletému synovi. Paní K.
si totiž přála se svým synem zůstat v nemocnici, nemocnice jí ale vystavila účet na 390 Kč za noc.
Podle stěžovatelky je však pobyt průvodce u dětí do 6 let věku u jiných poskytovatelů zdravotních služeb hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
O tom, zda nepřetržitá přítomnost průvodce hrazena ze zdravotního pojištění je při hospitalizaci dítěte do 6 let věku nutná, rozhoduje podle zákona o veřejném zdravotním pojištění přijímací lékař.
I v případě, že lékař přijetí rodiče jako průvodce neindikuje, právo rodiče na nepřetržitou přítomnost u dítěte, zakotveno v zákoně o zdravotních službách (jak je shora uvedeno), zůstává nedotčeno.
Avšak takový pobyt již není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a cenu si může každý poskytovatel zdravotních služeb stanovit individuálně.
Kancelář Ombudsmana pro zdraví dlouhodobě poukazuje na nedostatky v právní úpravě v této oblasti, především z důvodů neexistence definice standardů zdravotní péče, v nichž by mimo jiné měly být zakotveny i stejné podmínky pro pobyt průvodců hospitalizovaných nezletilých dětí v celé ČR.
- Sanita se musí k nemocnému dostat v limitu 20 minut.
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě stanoví v ust. § 5, že dostupnost zdravotnické záchranné služby je dána zejména plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami zdravotnické záchranné služby.
Ten stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut.
Paní N. v podnětu uvedla, že se jejímu manželovi stal úraz – řezná rána na pravé ruce, kterou doprovázelo masivní krvácení. Podle jejích slov po zavolání 155 přijela rychlá záchranná pomoc až po 45 minutách, a to po několika urgencích. Paní N. tudíž zajímalo, jaká je časová lhůta pro dojezd rychlé záchranné pomoci a kam lze případně podat stížnost, že přijela pozdě.
Jak je již výše uvedeno, síť zdravotnické záchranné služby je vytvořena tak, aby po tísňovém volání dorazila k pacientovi záchranka do 20 minut.
Dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních nebo povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele.
Je tedy nutné posoudit konkrétní případ a zvážit důvody zpoždění, které provozovatel záchranné služby tvrdí. Stížnost lze pak podat podle ust. § 93 zákona o zdravotních službách.
- Pacient má právo, aby ho lékař předem informoval o tom, kolik stojí nejen zcela nehrazené, ale také částečně hrazené zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění a o tom, jak je bude platit.
V souladu s ust. § 28 odst. 3 písm. f) zákona o zdravotních službách má pacient právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.
Pan T. navštívil svou zubní lékařku, která mu předvedla správnou techniku, jak si čistit zuby. Bez předchozího upozornění, že bude pan T. něco platit, po něm lékařka za tuto konzultaci požadovala 350,- Kč. Objednala jej znovu a opět po něm požadovala dalších 350,- Kč. Pana T. tedy zajímá, zda má na takové jednání zubařka právo?
Jelikož daný podnět neobsahuje podrobnosti, nelze stanovit, zda je uvedená konzultace ohledně techniky čištění zubů hrazená péče nebo nikoli. V zákoně o veřejném zdravotním pojištění je stanoveno, kterou zdravotní péči pojišťovny hradí zcela, která se nehradí a která se hradí pouze za určitých podmínek.
Poskytovatel zdravotních služeb je však podle ust. § 45 odst. 2 písm.
a) zákona o zdravotních službách povinen informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
Dále je taktéž povinen zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče. Poskytovatel se pak dopustí správního deliktu, pokud pacienta takto neinformuje.
- Pacient má právo kontrolovat, co bylo hrazeno z jeho účtu u zdravotní pojišťovny.
Pojištěnec má podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) zákona o veřejném zdravotním pojištění právo na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách.
Paní A. zajímalo, jakou zdravotní péči vykazovali lékaři její zdravotní pojišťovně, proto si zažádala o výpis ze svého účtu pojištěnce. Výsledkem byla pobouřena. Zjistila totiž, že zubařka, u které se nechala ošetřit pouze jednou, pravidelně každý rok její pojišťovně účtuje tisícikorunové náklady. Paní A.
se tedy obrátila na pojišťovnu s tím, že vykázané výkony jsou neoprávněné. Pojišťovna došla k závěru, že lékařka skutečně vykázala náklady neoprávněně a celou sumu jí odúčtovala. Paní A. ale způsob uzavření jejího případu neuspokojil.
Podle jejího názoru šlo o systematické okrádání a pojišťovna měla reagovat tvrději.
Pojišťovny se v takových případech neobejdou bez podnětů pojištěnců, s výjimkou případů, kdy je nepochybné, že péče být poskytnuta nemohla. Neoprávněně vyúčtované výkony pojišťovna vymáhá zpětně od lékaře.
Pokud se jedná o opakované zjištění, je u lékaře provedená fyzická revize a v krajním případě může dojít na rozvázání smlouvy. Některé případy také končí podáním trestního oznámení na lékaře, který vykazoval neprovedené výkony.
Lidé se o podvodných praktikách některých lékařů dozvídají hlavně díky internetovým projektům zdravotních pojišťoven.