Infekční mononukleóza – Vše o zdraví

Infekční mononukleóza - Vše o zdraví

Infekční mononukleóza je virové onemocnění způsobené EB virem (virus Epstein-Barrové). Lidově bývá nazývána také jako Nemoc z líbání, jelikož se přenáší slinami a nakaženi bývají převážně dospívající. Nemoc se také často vyskytuje u dětí, kde probíhá většinou skrytě a objevena bývá až náhodou z krevních testů.

Původcem mononukleózy je viru Epstein- Barrové nebo cytomegalovirus. V 90% se jedná právě o EB virus, který patří mezi tzv. herpes viry, tj. viry, které způsobují onemocnění jako opary či neštovice. Tento virus se vyskytuje běžně v těle většiny z nás, ale nemoc propuká až při nadměrné zátěži nebo oslabení organizmu, při stresu nebo nervovém vyčerpání. 

Po prodělání nemoci získává pacient doživotní imunitu. Viry v jeho těle ovšem nadále přežívají a to v tzv. klidovém stádiu. V momentě, kdy zase dojde k oslabení organizmu, mohou se tyto viry aktivovat a být zase vylučovány slinami.

Inkubační doba mononukleózy se pohybuje od čtyř do šesti týdnů.

Příznaky infekční mononukleózy

Ještě před nástupem vlastních příznaků pociťuje nemocný nesmírnou únavu. Ta mu brání vykonávat i běžné činnosti a může trvat až několik týdnů. Ve většině případů dochází k charakteristickému zvětšení uzlin (krčních, podčelistních i dalších) a k výskytu zvýšené teploty. Pacient trpí nechutenstvím, nemoc často doprovází zvětšení jater a sleziny. 

Diagnostika infekční mononukleózy

Mononukleóza bývá zpočátku často zaměněna za angínu. Teprve v momentě, kdy nezabírají antibiotika, padá podezření na virovou mononukleózu. Lékař provede především vyšetření krve a testy na funkci jater.

Léčba

Léčba mononukleózy antibiotiky není vzhledem k jejímu virovému původu možná. Vyléčení této nemoci a celková rekonvalescence trvá až půl roku.

Při lehčím průběhu (převážně u dětí a dospívajících) nemocný dochází pravidelně na kontrolu na infekční oddělení.

Pokud má mononukleóza těžký průběh (typické pro dospělé)- dojde k masivnímu otoku krku, neklesající horečce nebo těžké infekci jater- bývá pacient hospitalizován.

První měsíc pobývá nemocný doma, nenavštěvuje školu, případně práci. Pro snížení horečky se doporučují antipyretika. 

Pacientovi je předepsána jaterní dieta, měl by se vyhýbat tučným jídlům, čokoládě ale i kávě. Absolutní zákaz platí samozřejmě pro alkohol. Nemocný nesmí sportovat, mohlo by dojít k poranění křehkých jater nebo sleziny. Velmi důležitý je celkový klid.

Trvalé následky se u léčených pacientů zpravidla nevyskytují. 

Komplikace infekční mononukleózy

Při nedodržení léčby a diety může dojít k trvalému poškození jater nebo chronickému oslabeníimunity.

Infekční mononukleóza: přenos, příznaky a léčba

  • Infekční mononukleóza je virové onemocnění v 90 % případů způsobeno virem EB (Epstein-Barrové), který patří do skupiny herpetických virů (podobně jako opar, neštovice nebo pásový opar).
  • Infekční mononukleóza v organismu člověka nadále zůstává i po prodělání infekce a při jakémkoliv výrazném oslabení organismu se znovu aktivuje.
  • K nákaze dochází přenosem slin, mezi rizikové faktory tedy patří líbání a sdílení nápojů nebo cigarety mezi více lidmi.
  • Infekční mononukleóza se projevuje zvětšením lymfatických uzlin v oblasti třísel, podpaží a krku a dále také velmi silnou únavou.
  • Mezi další příznaky patří bolest pod pravým žebrem, nateklé mandle, bolest v krku, zvětšení sleziny a jater nebo horečka.
  • Tímto onemocněním trpí především děti a mladiství, ohroženou skupinou jsou dále také lidé s oslabenou imunitou.
  • Léčba infekční mononukleózy trvá přibližně 6 měsíců a probíhá na několika stupních, pacient musí zůstat doma, nesmí sportovat a lékaři také doporučují dietu s omezením živočišných tuků.

Infekční mononukleóza je způsobená virem EB (Epstein-Barrové), přenáší se slinami, ale propuká pouze v 5 případech ze 100.

Projevuje se velkou únavou a zvětšením lymfatických uzlin. Průběh nemoci je povětšinou mírný, někdy ale může končit vážnějšími zdravotními komplikacemi. Z toho důvodu je důležité při podezření na onemocnění mononukleózou ihned navštívit lékaře.

Co je mononukleóza?

Infekční mononukleóza, někdy též nazývaný “nemoc z líbání” či “líbací nemoc” je virové onemocnění, způsobené z 90 % virem EB. Příznaky této nemoci mohou na první pohled připomínat třeba streptokokovou angínu, protože pacienty často trápí horečka a bolest v krku, ale infekční mononukleóza nereaguje na antibiotickou léčbu.

Onemocněním trpí povětšinou děti a mladiství, může se však vyskytnout i u lidí ve středním a starším věku. Ohroženi jsou především lidé s oslabenou imunitou. Rizikovou skupinou jsou pak lidé měnící často své sexuální partnery.

Ačkoliv se velice často objevuje infekční mononukleóza u dětí, nejpostiženější skupinou jsou ve skutečnosti mladí lidé ve věku od 15 do 24 let. Infekční mononukleóza u dospělých po čtyřicítce naopak bývá spíše vzácná. V České republice se přitom jedná o poměrně časté onemocnění, přičemž lékaři každý rok zaznamenají asi 2000 nových případů.

Co se týče protilátek, ty má ve vyspělých zemích zhruba 50 % dětí kolem pěti let a 90 až 95 % dospělých pacientů. V rozvojových oblastech naproti tomu dochází k promoření populace již v raném věku, takže se zde infekční mononukleóza vyskytuje jen velice zřídka.

Příčiny mononukleózy

V naprosté většině případů stojí za rozvojem tohoto onemocnění virus Epstein-Barrové (EBV). Má na svědomí asi 80 až 90 % případů infekční mononukleózy, přičemž podobně jako opar, neštovice nebo pásový opar patří do skupiny herpetických virů a běžně vegetuje v lidském organismu.

Těžko se rozeznává od jiných bakteriálních či virových onemocnění a stejně jako všechny herpetické viry po prodělání infekce zůstává nadále v organismu člověka. Přežívá v organismu a v případě stresu, nadměrné zátěže nebo snížení imunity (zkrátka při jakémkoliv výrazném oslabení organismu) se znovu aktivuje.

Menší procento případů pak představuje syndrom infekční mononukleózy, jehož rozvoj může způsobit celá řada různých patogenů. Patří sem například:

  • HIV,
  • HHV-6,
  • cytomegalovirus (CMV),
  • Toxoplasma gondii,
  • vzácnější adenoviry.

Infekční mononukleóza: přenos

Spoustu lidí zajímá, zda je mononukleóza nakažlivá a jakým způsobem mohou přijít s infekcí do kontaktu.

Pokud jde o přenos mononukleózy, virus Epstein-Barrové se šíří prostřednictvím slin při úzkém kontaktu dvou lidí.

Rizikovou aktivitou je tedy líbání, konzumace stejného jídla či nápoje nebo sdílení stejné cigarety mezi více lidmi. Právě proto se infekční mononukleóze často říká nemoc z líbání nebo třeba polibková nemoc.

Virus přitom infikuje epitel hltanu a dále postupuje do B-lymfocytů, jejichž pomocí se dále šíří po celém těle.

Zasažené lymfocyty pak začnou produkovat protilátky, díky čemuž aktivují imunitní odpověď organismu a postupně infekci zlikvidují.

Virová mononukleóza po sobě zanechává dlouhodobou imunitu, ale v těle zůstává část infikovaných lymfocytů, které se mohou stát zdrojem nákazy pro ostatní.

Infekční mononukleóza: inkubační doba

Podle různých zdrojů se inkubační doba mononukleózy může mírně lišit. Zatímco některé udávají, že se jedná o rozmezí od 4 dnů do 4 týdnů, jinde se naopak uvádí doba 30-50 dnů. Tento interval ale samozřejmě může být o mnoho kratší, což záleží na individuálním stavu pacienta.

Jak dlouho je člověk při mononukleóze infekční?

Nakažlivost pacienta s mononukleózou trvá většinou tak dlouho, dokud mu neklesnou teploty. Pokud je nemocný již bez teplot, znamená to, že jeho imunitní systém zlikvidoval všechny viry a infekci úspěšně zvládl.

V době rekonvalescence, která by v závislosti na tíži průběhu onemocnění měla trvat nejméně 2 týdny, pacient již infekční není, ale měl by se vyvarovat všech aktivit, které by ho mohly zbytečně příliš vyčerpávat.

Jaké má infekční mononukleóza příznaky?

Pokud jde o to, jak se projevuje mononukleóza, tuto nemoc většinou odstartuje nadměrná zátěž organismu, nervové vyčerpání, oslabení obranyschopnosti nebo třeba stres. Počátek tedy může být náhlý, ale v některých případech se nemoc rozvíjí plíživě, přičemž ji doprovází celá řada nespecifických komplikací, jako je únava, bolest svalů, nechutenství či nevolnost.

Dále pak mezi projevy mononukleózy patří zvětšení lymfatických uzlin v oblasti třísel, podpaží a krku, což obvykle souvisí také s rozvojem horečky. Kromě toho způsobuje infekční mononukleóza bolest v krku, výrazné zvětšení mandlí a výsev oboustranných, bílých nebo šedavých povlaků. S tím se pak často pojí také obstrukce dýchacích cest.

Příznaky mononukleózy u dětí i dospělých jsou velice podobné jiným infekčním chorobám (především angíně).

Během prvních dnů po nástupu tohoto onemocnění se pak objevují také otoky víček (Bassův příznak), drobné krevní výronky na patře (Holzelovo znamení) nebo třeba nepříjemná vyrážka. Dále může mononukleóza způsobit žloutenku, zápach z úst či zvětšení jater a sleziny.

Příznaky mononukleózy:

  • silná únava
  • bolest v krku
  • nateklé mandle
  • bolest pod pravým žebrem
  • drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře
  • zvětšení lymfatických uzlin na krku
  • zvětšení lymfatických uzlin v podpaží
  • zvětšení lymfatických uzlin v tříslech
  • zvětšení sleziny
  • zvětšení jater
  • horečka

Komplikace mononukleózy

Fatální průběh infekční mononukleózy je velice vzácný. Existují však případy, kdy je nutné vlivem komplikací pacienta hospitalizovat a nasadit speciální léčbu. Nejčastěji je na vině přílišné zvětšení krčních uzlin a mandlí, které se dotýkají, třou a způsobují obstrukci dýchacích cest. Mezi další možné komplikace způsobené infekční mononukleózou patří:

  • aplastická anémie,
  • autoimunitní hemolytická anémie,
  • nízká hladina trombocytů v krvi,
  • myokarditida,
  • perikarditida,
  • encefalitida,
  • meningitida,
  • syndrom Guillain-Barré,
  • Duncanova nemoc,
  • paréza lícního nervu,
  • ruptura sleziny a hemoragický šok.

Jaké má mononukleóza následky?

Pokud jde o trvalé následky mononukleózy, nemoc sama o sobě žádné nezanechává, ale v pacientově těle nadále zůstává.

V průběhu onemocnění si však tělo vytvořilo dostatek protilátek, které zajišťují doživotní imunitu, a opětovné propuknutí nemoci tedy nehrozí.

Následky se mohou objevit pouze v případě, že pacient nedodržuje lékařem předepsanou dietu, jeho játra pak mohou být trvale poškozena.

Diagnostika mononukleózy

Jak poznat mononukleózu? Při podezření na mononukleózu navštivte lékaře. Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů.

V případě tohoto onemocnění se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru tzv. mononukleárů, z čehož pochází název mononukleóza.

Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které jsou tvořeny imunitním systémem člověka.

V rámci sérologického vyšetření mají lékaři na výběr hned z několika různých metod. Heterofilní protilátky, které se tvoří u většiny pacientů trpících infekční mononukleózou způsobenou virem Epstein-Barrové, je možné prokázat díky Paul-Bunnelově reakci nebo pomocí OCH-Ericsonova testu. Dále se používá metoda ELISA a PCR.

Zajímavé:  Mžitky před očima - Vše o zdraví

Léčba mononukleózy

Léčba probíhá na několika stupních, bývá většinou pouze symptomatická a trvá přibližně 6 měsíců. První měsíc nemocný bývá doma a na celé 3 měsíce je pacientovi zakázána jakákoli sportovní aktivita. Onemocnění zároveň podléhá hlášení epidemiologickému odboru KHS.

Lékař předepíše na základě diagnózy léky.

Pro snížení horečky se podávají antipyretika, dále je možné užívat hepatoprotektiva, a pokud se prokáže přítomnosti i jiné infekce, lékař předepíše antibiotika.

Na únavu, která je pro mononukleózu typická a může být opravdu silná, je možno užívat některé léky či doplňky stravy, které zvyšují energii. Jedná se například o doplněk stravy Walmark Spektrum Energie.

Správnou funkci jater vám zajistí užívání doplňků stravy, jako je například Bio bylinné tonikum Ostropetřec mariánský nebo Játra-žlučník Bylinné kapky.

Vyvarujte se kontaktním sportům, játra a slezina jsou křehké orgány, které se při mononukleóze většinou zduří a vysunou mimo své krytí za žebry. Tím se stávají více zranitelné.

V neposlední řadě je velmi důležité neukončovat léčbu předčasně.

Dieta při infekční mononukleóze

Při infekční mononukleóze (a především pak při zvýšených jaterních testech) lékaři často doporučují jaterní dietu s omezením živočišných tuků.

Tu je nutné dodržovat minimálně 6 měsíců do té doby, než dojde k regeneraci jaterních buněk a normalizaci jaterních testů.

U některých pacientů však může i po odeznění akutního onemocnění přetrvávat nesnášenlivost k určitým druhům potravin.

Pacienti mají v důsledku nemoci oslabenou imunitu a potřebují dostatek energie, aby se mohli účinně bránit a co nejrychleji se vyléčit. V průběhu diety je nutné soustředit se na pravidelnou stravu, která bude rozložená v průběhu celého dne. Jídelníček by měl obsahovat především potraviny, které jsou bohaté na živiny, minerály a vitaminy.

Dieta při mononukleóze by se měla skládat zejména z kvalitních bílkovin, složitých cukrů, zeleniny a ovoce. Dodržujte také pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně. Vhodné jsou například zeleninové a ovocné šťávy nebo speciální bylinné čaje na obnovu jaterních buněk. Alkohol a kávu však budete muset oželet.

A co dalšího by neměl v případě mononukleózy jídelníček obsahovat? Snažte se vyhýbat především smaženým a tučnějším pečeným jídlům. Dále je důležité, aby během mononukleózy dieta obsahovala co nejméně živočišných tuků.

Ty by měly být nahrazeny vhodnějšími tuky rostlinného původu.

Kromě toho byste měli vynechat také slupky a ovoce obsahující zrníčka, dále pak příliš horké a ostré jídlo (například s ostrou paprikou nebo chilli).

Co se týče přípravy pokrmů, doporučuje se vaření jídel na vodě nebo dušení v páře, také byste se měli vyvarovat přílišného solení. Pokud se přeci jen rozhodnete připravit si jídlo na pánvi, nepoužívejte olej a maso opečte pouze na sucho.

Přechozená mononukleóza

Pokud se k léčbě mononukleózy přistupuje nezodpovědně, hrozí riziko následných zdravotních komplikací. Při nedodržování doporučeného režimu se pacient vystavuje nebezpečí opětovného propuknutí onemocnění.

Jaké má přechozená mononukleóza příznaky? Může dojít například ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí. Proto lékaři doporučují v průběhu 3 měsíců po vyléčení vynechat kontaktní sporty. Neléčená mononukleóza může také způsobit další komplikace:

Chronická mononukleóza

Pokud mononukleózu včas neodhalíte, může přejít i do chronické formy. Ta může vést až ke vzniku chronického únavového syndromu. Pokud je průběh onemocnění vážný, někdy je nutná i hospitalizace v nemocnici.

Mononukleóza a těhotenství

Toto onemocnění sice nepředstavuje riziko pro plod, může ale nebezpečně zvýšit riziko předčasného porodu. Matky často pociťují větší únavu, protože kvůli dietě nemají dostatečný přísun živin, které jsou v průběhu těhotenství potřebné. Symptomy mononukleózy mohou být také pociťovány výrazněji.

Infekční mononukleóza: příznaky, léčba (mononukleóza) – Vitalion.cz

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, který
způsobuje z 90% všudepřítomný EB virus (virus
Epstein-Barrové). Patří mezi velmi časté herpetické viry (stejně
jako opar na rtu, pásový opar či neštovice).

Nejnápadnějším znakem je zvětšení lymfatických uzlin
v oblasti třísel, podpaždí a
krku.

Nemoc je doprovázena velmi silnou únavou. Postihuje
především děti a mladistvé.

Do styku s virem EBV se dostane téměř každý a proto tento virus
v našem organismu běžně vegetuje. Mononukleóza nejčastěji propuká
při stresu, nadměrné zátěži, při snížení imunity či
nervovém vyčerpání.

K nákaze dochází přenosem slin. Proto se této nemoci
lidově říká nemoc z líbání či studentská
nemoc
. Rizikovým faktorem je kolování flašky, jídla či cigarety
mezi více lidmi. Méně častěji dochází k nákaze kapénkami při
dýchání a kašli.

Pacient získává doživotní imunitu vůči této nemoci.
Herpetické viry jsou však typické tím, že jsou stále přítomné
v organismu i po prodělání infekce.
Přežívají v klidovém stádiu a v případě oslabení organismu se mohou
znovu aktivovat. Začnou se vylučovat slinami a v tomto okamžiku je jejich
aktivitu možné zachytit.

Inkubační doba nemoci (období od infekce virem do objevení se prvních
příznaků) je 4-6 týdnů.

Nakažlivost je celkem malá i přes název infekční. Asi jen
5 případů ze 100 onemocní po kontaktu s nemocným mononukleózou.

Prevence:
Očkování proti infekční mononukleóze zatím není možné. S virem EBV se
během života setká téměř každý člověk. Je vhodné se vyvarovat
přímému kontaktu s nemocným. Nosičem však může být i každý zdravý
člověk.

Příznaky infekční mononukleózy

Často bývá mononukleóza zaměněna s chřipkou či angínou.
Bakteriální angína bývá velmi často diagnostikována i lékařem a
mononukleóza je odhalena až ve chvíli, kdy nezabírají antibiotika a pacient
je podroben krevním testům.

Skoro vždy se vyskytuje nadměrná únava, která může
být i jediným příznakem infekční mononukleózy. Často ostatním
příznakům předchází. Bývá prvním vodítkem pro rodiče, aby šli
s dítětem k lékaři.

Ve většině případů se zvětší celkově nebo místně
lymfatické uzliny
. Nejčastěji zduří uzliny krční, podčelistní,
podpažní a v tříslech. Zvětšení je zjevné a symetrické na obou
stranách těla.

Infekci často doprovází bolest v krku. Mandle mohou být
výrazně zvětšené a způsobovat problémy s polykáním i dýcháním.

Velmi časté bývá zvětšení jater a sleziny. Pacienti
si stěžují na bolest v pravém podžebří.

  • Může se vyskytnout i vysoká horečka, která dosahuje
    až 40˚C.
  • Ve vzácných případech se objevuje vyrážka ve formě
    flíčků nebo větších skvrnkách.
  • Někdy však probíhá zcela bez příznaků a lékař vám infekční
    mononukleózu zjistí z krevních testů i o několik let později.

Vyšetření infekční mononukleózy

Lékař vám při podezření na infekční mononukleózu udělá
krevní a jaterní testy.

V krvi se zvyšuje počet bílých krvinek. Bílé krvinky
jsou netypicky tvarované a někdy mohou připomínat bujení krevních buněk
při leukémii. Ze zmnožení zvláštních bílých krvinek, tzv.
mononuklárů, pochází i samotný název mononukleóza.

Definitivně mononukleózu potvrdí testy na specifické
protilátky
. K potvrzení infekce slouží identifikace protilátek
proti viru Epstein-Barrové v krvi. Proti viru se tvoří různé typy
protilátek. Dle jejich momentální hladiny lze rozlišit, v jaké fázi
onemocnění se zrovna pacient nachází. Takto můžeme zjistit infekci
prodělanou před mnoha lety.

Léčba infekční mononukleózy

Především u menších dětí nemoc probíhá často bez příznaků nebo
má lehký průběh. Pacient v tomto případě dochází na infekční
oddělení do nejbližší nemocnice na pravidelné kontroly. K hospitalizaci
dochází při rozsáhlém otoku krku, neklesající vysoké horečce nebo
velkém zánětu jater.

Specifický lék na infekční mononukleózu zatím neexistuje. Vzhledem
k virovému typu onemocnění nejsou podávány antibiotika
(jen k léčbě vedlejších příznaků jako je zánět krku). Ke snížení
horečky se podávají antipyretika.

Důležitým faktorem je tudíž klid a vhodná dieta.

Léčba probíhá kolem 6 měsíců. Nemocný pobývá
první měsíc doma, asi tři měsíce drží dle jaterních výsledků dietu a
po úspěšném vyléčení se příliš fyzicky nenamáhá.

Fyzická námaha by
však měla být stupňována pomalu (3 měsíce je doba, kdy se povoluje
vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži po normalizaci
krevních a jaterních testů).

U dětí je třeba na 3 týdny vynechat
školní docházku a na 3 měsíce platí zákaz tělesné výchovy.

Krevní a jaterní testy se většinou normalizují do 3 měsíců. Trvalé
poškození jater se běžně u léčených osob nevyskytuje. Na začátku
nemoci není organismus dostatečně odolný proti infekcím, stačí málo a
chytnete další nákazu.

Proto by se měl člověk vyhnout možnosti nákazy
nebo prochladnutí a neměl se fyzicky zatěžovat.

Při nedodržení
doporučeného léčebného režimu se léčená osoba vystavuje riziku
opětovného propuknutí onemocnění s komplikovanějším průběhem.

Jak si mohu pomoci sám

Nikdy se nelečte sami a při podezření jděte okamžitě k lékaři!!!
Je doporučována lehká dietní strava k dosáhnutí
rychlejší regenerace jaterních buněk. Dříve se nasazovala velmi přísná
dieta, nyní se od ní odstupuje a dává se důraz na zásady zdravého
stravování.

Ideální je vařit jídla na vodě nebo, moc nesolit a
kořenit bylinkami. Převážně ze začátku jsou nevhodná ostrá
kořeněná jídla.

Protože mononukleóza postihuje často játra, je důležité omezit
tučná jídla
jako jsou smažená jídla, sladkosti, čokoládu,
uzeniny a kávu.

Důležitý je také příjem tekutin. Vypijte alespoň 2 litry
tekutin denně
. Ideální tekutinami jsou ředěné ovocné a
zeleninové šťávy plné vitamínů. Určitě vynechte alkoholické
nápoje
alespoň na půl roku, je to obrovská zátěž
pro játra!

Nevhodná jsou také konzervační činidla (kečupy, hořčice, konzervy).
Takže se nemají konzumovat jídla, která obsahují “éčka“.

Z masa si vybíráme bílá masa jako je kuře, králík a
ryby. Pokud občas dostanete chuť na hovězího, určitě se nic nestane, jen
to nesmí být každý den.
Existuje také mnoho speciálních kuchařek zabývajících se jaterními
dietami, ve kterých můžete nalézt inspiraci..

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

V žádném případě nesportujte! Játra a především
slezina jsou křehké orgány, velmi náchylné k natržení.

Při otoku a bolesti krku je vhodné kloktat teplou vodu
s citronem
.

V lékárnách se prodává speciální jaterní čaj
vhodný pro regeneraci jater.
Doporučuje se vitamín C a B-komplex až do úplného
uzdravení pro podporu imunity.

Vhodným doplňkem je i česnek a
echinacea díky svým protivirovým účinkům.
Také smetánka lékařská a ostropestřec mariánský chrání játra.

Komplikace infekční mononukleózy

Obtížné polykání způsobené nateklým krkem. Vhodná
je tekutá strava jako jsou kaše, přesnídávky, pudinky či polévky. Pro
zmírnění potíží kloktejte, případně v lékárně zakupte cucací
pastilky, které vašemu krku uleví.

  1. Streptokoková angína často infekční mononukleózu doprovází.
  2. Ucpání horních cest dýchacích
  3. Zápal plic
  4. Zánět srdečního svalu
  5. Oslabení imunity
  6. Onemocnění jater, hepatitida

Vzácná komplikace je protržení sleziny – Příznakem natržené sleziny
je hlavně bolest v levé horní části břicha, rychlé bušení srdce,
větší krvácivost při poranění než obvykle a namáhavé dýchání.
Nutné přivolat okamžitě první pomoc!

Podobné příznaky jako infekční mononukleóza může mít

  • Infekční žloutenka typu B
  • Streptokoková angína – velmi častá záměna!
  • Rubeola
  • Cytomegalová infekce

Diskuse

Další názvy: mononukleóza, infekční zánět uzlin, nemoc z líbání, polibková nemoc, nemoc milenců, dětská nemoc, žlázová angína, studentská nemoc, EB viróza

Mononukleóza (EB viróza)

Diagnóza se potvrdí krevními testy. S EB virem se během života setká většina lidí, někdo to nemusí vůbec zaznamenat, u některých lidí se nákaza projeví jen obyčejnou virózou nebo únavou, u některých infekční mononukleózou. Lékaři zatím nedokáží přesně říct, proč se onemocnění projevuje různě, určitou roli hrají zděděné dispozice a obranyschopnost organismu.

Nemoc se přenáší infekčními kapénkami (slinami) – je častější u dětí a mladistvých, proto se ujalo laické označení „nemoc z líbání“. Přenos však může nastat také společným jídlem a pitím, nákazou přes slinami potřísněné hračky či ručníky.              

Příznaky mononukleózy

První infekce virem (tzv. primoinfekce) nemusí být vůbec zaznamenána. Říkáme, že probíhá symtomaticky.

Pokud se ale projeví, může být nejdříve diagnostikována jako běžná angína nebo chřipka, protože mívá podobné počáteční projevy. Jedná se o bolest v krku, zvětšení především krčních a podčelistních mízních uzlin.

K dalším projevům můžou patřit pocit ucpaného nosu nebo horečky. Časté jsou také únava a nechutenství, bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Na počátku onemocnění mohou být patrné otoky víček (Bassův příznak), čtvrtina až polovina pacientů má na přechodu tvrdého a měkkého patra drobné skvrnky – petechie (Holzelovo znamení).

Rozvinutá nemoc se často projevuje horečkami 38–39 °C, obtížným polykáním a zduřelými mandlemi. Při infekční mononukleóze může být také bolestivý tlak v pravé podžeberní oblasti, což signalizuje zvětšující se játra, nebo zažloutlé bělmo očí.

Inkubační doba

2–6 týdnů.

Léčba

V případě mírnějšího průběhu nemoci (tedy pokud nejsou v ohrožení játra), nevyžaduje pacient hospitalizaci a vystačí si s domácí péčí a pravidelnými kontrolami. Léčí se příznaky nemoci, zejména zánět krku a horečka.

Vzhledem k horečce a oslabení imunitního systému je nejdůležitější tělo nevyčerpávat a odpočívat. Délka klidového režimu záleží na výsledcích pravidelných testů (krevní obraz a jaterní testy) a kontrol a na zdravotním stavu pacienta.

Dieta

Klidový režim by měl pacient dodržovat po dobu trvání akutních příznaků (bolesti, teplota, únava), mírnější režim (tedy vynechat náročnou fyzickou aktivitu) je vhodný po dobu, dokud se hodnoty jaterních testů nevrátí k normálu. Po tuto dobu se také doporučuje dieta – především žádný alkohol a ani přepálené tuky.

Na snižování horečky jsou nasazena antipyretika. Jinak infekční mononukleózu není potřeba léčit. Pokud se ovšem přidají komplikace – bakteriální superinfekce či zhoršení jaterních funkcí, je potřeba léčbu zahájit, a to buď antibiotiky, či hepatoprotektivy.

Bylinky

Po prodělané mononukleóze je na regeneraci jater vhodný ostropestřec mariánský. Lze ho pít jako čaj nebo jako výtažek z byliny. Podobný účinek mívá i smetanka lékařská.

Vyšetření

K potvrzení, že jde o nemoc – mononukleózu, a k její identifikaci od nemocí, jako jsou angína a chřipka, pomohou krevní testy. Vyšetření krve odhalí nemoc abnormálně zvýšeným počtem některých bílých krvinek, zvláště lymfocytů. Jsou také provedeny jaterní testy, případně test na přítomnost protilátek proti EB viru.

V těhotenství

Onemocnění nezpůsobuje riziko pro plod, může však zvýšit riziko předčasného porodu. Tělo je více vyčerpáváno a při dietě není velký přísun živin, který je v těhotenství potřebný.

Možné komplikace

Kromě dětí a dospívajících může nemoc vypuknout i u dospělého imunosuprimovaného jedince. U dospělých nad 40 let je již promořenost virem takřka stoprocentní, k nákaze pod klinickým obrazem infekční mononukleózy nedochází. Infekce EBV má vztah k tzv. lymfoproliferativním onemocněním neboli leukémiím.

Trvalé následky

Pokud jsou problémy s játry a je předepsána dieta, která není správně dodržována, můžou být játra trvale poškozena. Nemoc sama o sobě nezanechává následky žádné, ale v těle zůstává. Tělo má vytvořeno protilátky, které zajišťují doživotní imunitu. Je tedy vyloučeno opětovné nakažení.

závisí na průběhu infekce

Prevence

Nemoc se dá chytit pouze slinami a dostane se do těla ústy. U malých dětí mohou být nakažlivé například hračky, které děti vkládají do úst. Nemocí se lze nakazit i ze společné skleničky nebo polibkem na ústa.

Napadá orgány/části těla: Virus vniká do buněk sliznice nosohltanu, slinných žláz a lymfatické tkáně mandlí, kde jsou napadány B-lymfocyty, které jsou „přeprogramovány“ a začnou napadat organismus.

Kdy jít k lékaři

Navštívit lékaře je vhodné při prvotních příznacích, že se jedná o mononukleózu, a i v případech, kdy si myslíte, že nemoc vypadá spíše jako angína nebo chřipka.

VIDEO: Bolí vás také v krku? Víme co na to platí!

• VIDEO Videohub

Mononukleóza – příznaky, přenos a léčba

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, které se klinicky podobá streptokokové angíně. Na rozdíl od angíny však nereaguje na antibiotickou léčbu. Mononukleóza se většinou přenáší slinami a v ČR patří mezi poměrně častá onemocnění. Jak se mononukleóza projevuje, jak probíhá přenos nemoci a jaký je postup léčby?

Infekční mononukleóze (dříve též nazývané jako žlázová horečka) se říká také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání

Mononukleóza je onemocnění vyvolané primoinfekcí virem Epstein-Barrové (EBV), který pak v latentním stavu přetrvává v organismu po celý život.

Může tedy dojít k jeho reaktivaci podobně jako u jiných herpetických infekcí. Nejvyšší výskyt mononukleózy je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15 a 24 lety.

U dětí do 2 let bývá primoinfekce bez příznaků, u osob starších 40 let se tato nemoc prakticky nevyskytuje. 

Infekční mononukleóze (dříve též nazývané jako žlázová horečka) se říká také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání.

To proto, že přenos mononukleózy probíhá většinou slinami při blízkém kontaktu osob, ovšem může proběhnout i transfuzí krve.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo zdravý nosič viru, přičemž přenašečem může být i rekonvalescent. Inkubační doba mononukleózy je 4 dny až 4 týdny.

Příznaky mononukleózy u dětí a dospělých

Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů (při mononukleóze bývá CRP různě zvýšeno dle přítomnosti bakteriální superinfekce).

Začátek nemoci může být náhlý i pozvolný, mohou se objevit potíže jako bolesti hlavy či břicha, bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava, zvýšené pocení a horečka. Ta může u dětí dosahovat až 40 °C a trvat klidně i 10 až 14 dní.

Mezi 3 nejtypičtější mononukleózové projevy patří:

  • angínové příznaky (horečka, bolest v krku, nateklé mandle s bílým povlakem aj.), 
  • zvětšení lymfatických uzlin (především pak na krku, v podpaží a v tříslech), 
  • zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie, nejvýrazněji ve 2. týdnu).
  • Projevy mononukleózy připomínají angínu. Foto: my best in collections – see and press ????????, Pixabay
  • Dále se mohou objevit další příznaky jako:
  • silná únava,
  • bolest v pravém podžebří,
  • drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře (petechie),
  • krátkodobá žloutenka,
  • otoky víček, vyrážka různého charakteru,
  • ucpání horních cest dýchacích či zápach z úst.

Onemocnění obvykle ustupuje do 2 až 4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství mohou přetrvávat až několik měsíců. Někdy nemoc probíhá zcela bez příznaků, lékař tak infekční mononukleózu detekuje až z krevních testů i o několik let později.

Léčba mononukleózy u dětí a dospělých

Mononukleóza může probíhat i bez příznaků, což je časté především u menších dětí, případně má u nich mírný průběh. V takovém případě nemocný dochází na pravidelné kontroly na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Při rozsáhlém otoku krku, přetrvávající vysoké horečce nebo větším zánětu jater je pak nutná hospitalizace.

Léčba mononukleózy je symptomatická. Jelikož se jedná o virové onemocnění, antibiotika na něj nezabírají, případně se podávají jen při superinfekci. Při výrazném nálezu v krku, problémech s polykáním či dechových obtížích se někdy podávají kortikoidy. Během léčby mononukleózy je vhodné dodržovat či užívat následující:

  • klidový režim,
  • jaterní dieta (více níže),
  • vitaminy,
  • antipyretika (na snížení horečky),
  • obklady na krk a kloktadlo.

„Kompletní léčba mononukleózy trvá někdy až 6 měsíců. První měsíc nemocný pobývá doma, zhruba 3 měsíce dodržuje dietu dle jaterních výsledků a i po úspěšném vyléčení se vyhýbá větší fyzické aktivitě.

Ta by se měla zvyšovat postupně, u dětí je třeba alespoň na 3 týdny vynechat školu a další 3 měsíce minimalizovat tělesnou námahu,“ vysvětluje MUDr.

Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé, který působí také ve službě Lékař online 24/7.

Příznaky mononukleózy můžete konzultovat na dálku díky službě Lékař online 24/7. Foto: cottonbro, Pexels

Při správné léčbě se běžně neobjevuje trvalé poškození jater. Zkraje nemoci je organismus oslabený a náchylný k infekcím, proto by se měl pacient vyhnout možnosti nákazy nebo prochladnutí i fyzické zátěži. Při nedodržení léčebného režimu, který doporučí lékař, hrozí opětovné propuknutí nemoci s komplikovanějším průběhem.

Zajímavé:  Kam vyrazit na Silvestra? – vše o zdraví

Jaterní dieta při mononukleóze

Obecně se doporučuje lehký dietní jídelníček pro rychlejší regeneraci jaterních buněk. Ideální je vařit jídla na vodě, dusit v páře, šetřit solí a stravu dochucovat bylinkami. Z masa je vhodné hlavně to bílé – kuře, králík a ryby.

Zvláště na počátku nemoci jsou nevhodná ostrá kořeněná jídla. Dále je nutné silně omezit tučná a smažená jídla, živočišné tuky, sladkosti, uzeniny, kečupy, hořčice, různé konzervy, ale také kávu a zcela vynechat alkohol alespoň na 6 měsíců.

Důležitý je i dostatečný příjem tekutin (alespoň 2 litry denně). V lékárnách je k dostání také speciální jaterní čaj vhodný pro regeneraci jater. Pro celkovou podporu imunity se doporučuje vitamín C a B-komplex až do úplného uzdravení. Z babských rad je vhodný např. česnek a echinacea, dále smetánka lékařská a ostropestřec mariánský.

TIP: Pro podporu správné funkce jater jsou k mání různé doplňky stravy, např. výtažek z ostropestřce mariánského nebo bylinné kapky Játra-žlučník.

Průběh infekční mononukleózy je většinou mírný. Pokud se však k léčbě přistupuje nezodpovědně, může to vést k reaktivaci nemoci, případně k vážnějším zdravotním problémům. Po přechozené mononukleóze může dojít např.

ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí, a k dalším komplikacím od oslabení imunity až po zánět mozkových blan.

Proto se nikdy neuchylujte k domácí samoléčbě a při sebemenším podezření na mononukleózu u sebe či svých dětí ihned vyhledejte lékaře.

Nejen při podezření na mononukleózu se můžete obrátit na odborníky z EUC:

Praktičtí lékaři EUC

autor:

MUDr. Marek Dvořák

Mononukleóza není jen nemoc z líbání. Co všechno od ní můžeme čekat?

Infekční mononukleóza, která se také označuje jako nemoc z líbání, patří k nepříjemným a dlouhotrvajícím onemocněním s nejasnými příznaky – ostatně jak už to u virových onemocnění bývá.

Stanovení správné diagnózy tedy není vždy snadné, příznaky mononukleózy totiž často zpočátku připomínají angínu.

Jak se mononukleóza projevuje a jak se léčí? Hrozí nám po prodělání infekční mononukleózy následky v podobě vážnějších zdravotních potíží?

EBV a nemoc z líbání

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, které způsobuje virus Epstein – Barrové (EBV). Přenáší se slinami – tedy i líbáním, proto se mononukleóza často označuje jako “nemoc z líbání”.

Líbání ale není jediný možný způsob přenosu, stačí se pouze napít ze stejného hrníčku nebo z PET lahve jako nakažený.

U osob sdílejících jednu domácnost, nebo při intimnějších kontaktech, je riziko nákazy vysoké – mononukleóza se také řadí mezi sexuálně přenosné nemoci.

Za jak dlouho se projeví příznaky mononukleózy?

Inkubační doba mononukleózy je několik týdnů. První příznaky se objevují přibližně jeden měsíc od nákazy a mohou se také projevit až za šest týdnů.

Původce nemoci je virus, který je příbuzný neštovicím a herpetickým virům, jež způsobují klasický opar – herpex simplex, nebo také pásový opar – herpes zoster. Stejně jako u těchto herpetických virů i EBV po prodělání nemoci zůstává v těle.

Na základě rozboru z krve je možné zjistit protilátky proti mononukleóze, což svědčí o momentálně probíhající nemoci, anebo o tom, že jsme v minulosti mononukleózu prodělali.

Příznaky mononukleózy připomínají angínu

Mononukleóza začíná podobně jako angína, proto si ji i mnozí lékaři s angínou zpočátku pletou. Příznaky ale mohou být různé a EBV může v organismu nadělat pěknou paseku.

V akutní fázi onemocnění se objevuje vysoká horečka a bolest v krku, velká únava, otoky lymfatických uzlin, a to nejen na krku, ale i v podpaží a v oblasti třísel.

Protože se jedná o infekci, která postihuje játra, může se objevit i bolest pod pravým žebrem a nejrůznější trávicí potíže nebo také kopřivka a alergické projevy související s výrazným oslabením funkce jater a imunitního systému.

Neléčená mononukleóza – bez klidu na lůžku hazardujete!

Neléčená mononukleóza může ve své akutní fázi způsobit vážné následky v podobě zánětu mozkových blan, zápalu plic, poškození jater nebo srdce. Za všechny tyto problémy někdy může mononukleóza – neschopenka v práci u vás tedy bude bohužel nadlouho. Vyplatí se tedy raději mononukleózu nepřechodit a léčit se včas.

Jak poznat mononukleózu z krve?

Mononukleóza je prokazatelná při vyšetření z krve – pozná se podle zvýšených jaterních testů. Provádí se ale také výtěry z krku a později i krevní test na protilátky proti mononukleóze. Kromě vysokých jaterních testů lze při rozborech z krve zaznamenat změny krevního obrazu a zvýšený počet bílých krvinek – imunitní systém tímto způsobem bojuje s nákazou.

Mononukleóza – léčba trvá dlouho

Léčba mononukleózy trvá poměrně dlouho – až půl roku. Pacient je infekční po dobu, kdy má horečku nebo zvýšenou teplotu a jasné příznaky nemoci, což může být minimálně 2 – 3 týdny. Tím ale léčba nekončí. Člověk, který onemocněl mononukleózou, by měl být rozhodně v izolaci a nešířit nákazu dále.

Důležitá je přísná dieta a odpočinek, který by měl přetrvávat i v rekonvalescenci. Mononukleóza způsobuje opravdu velkou únavu, která znemožňuje člověku normálně fungovat. Dodržuje se klid a dieta u mononukleózy, a to až po dobu 3 – 6 měsíců, případně déle.

Mononukleóza sport a různé náročné aktivity zapovězuje na dlouhou dobu, proto s tím zkrátka počítejte!

Mononukleóza – antibiotika v žádném případě!

Protože se jedná o virové onemocnění, antibiotika jsou zbytečná a pro postižená játra navíc škodlivá. Pokud se lékař zmýlí v diagnóze při počátečních potížích a předepíše vám antibiotika na angínu, přičemž se jedná o mononukleózu, je možné, že se celý průběh vašeho onemocnění ještě zhorší.

Antibiotika jsou potřeba pouze v případě sekundárně vzniklé bakteriální infekce. Při mononukleóze se mohou užívat antipyretika na snížení horečky, případně také některé doplňky stravy, vitamíny a minerály nebo prostředky alternativní medicíny na zvýšení imunity a pro podpůrnou léčbu.

Pomáhá také ostropestřec mariánský pro regeneraci jater.

Pokud vás zajímá, jak se léčí mononukleóza, diskuze na různých fórech vám jistě poradí, po kterých alternativních metodách sáhnout. Existují bylinky na mononukleózu a podpůrnou léčbu jater a imunitního systému, které rozhodně můžete vyzkoušet!

Mononukleóza – dieta je nutná až 6 měsíců!

Dieta při mononukleóze je opravdu zásadní. Dodržuje se jaterní dieta, která omezuje tuky. Mononukleóza a alkohol taky nejdou dohromady. Rozhodně byste se měli vzdát alkoholu – ideálně zkuste úplně abstinovat.

V průběhu onemocnění mononukleózou se mohou objevovat různé nesnášenlivosti potravin, které někdy bohužel přetrvávají ještě dlouho po vyléčení.

Při léčbě mononukleózy volte spíše jednoduché dietní potraviny, převážně sacharidy, ovoce a zeleninu, vyhněte se zcela tukům, smaženým potravinám, polotovarům, emulgátorům, tučným a těžkým jídlům, tučnému masu a ideálně také mléčným výrobkům.

Vylučte nebo výrazně omezte semena a ořechy, slupky, celozrnné potraviny a sladkosti – kombinace cukru a tuku – například čokoládu, polevy, zákusky a podobně.

Kávu s kofeinem nahraďte obilnou kávou a dbejte na dostatečný přísun bílkovin – vhodné je suché krůtí a kuřecí maso nebo ryby. Doporučuje se vaření a dušení jídel v páře, vyvarujte se také přílišnému solení a ostrému, dráždivému koření.

Chronická mononukleóza a její následky

Chronická mononukleóza se objevuje častěji, než by se mohlo zdát. Ne vždy se totiž podaří nemoc dostat plně pod kontrolu.

Mononukleóza může způsobit chronické obtíže, které se po jejím prodělání člověka občas drží.

Může jít o nepříjemné oslabení imunity a funkce vnitřních orgánů, u někoho se objeví ekzém, různé polyvalentní alergie nebo potravinové nesnášenlivosti, ale také třeba chronický únavový syndrom.

Mononukleóza podruhé?

Ani mononukleóza podruhé nemusí být ničím neobvyklým. Někdy se totiž stává opakovaně – stejně jako je tomu v případě oparu – že se nám příznaky mononukleózy znovu takzvaně rozjedou.

Obvykle k tomu dochází v době, kdy je naše tělo oslabené, ve stresu, při nadměrné zátěži a u snížené imunity. Při opakovaných projevech mononukleózy už nemusí být tak výrazné příznaky, jako je tomu v první fázi onemocnění.

U někoho jsou příznaky mononukleózy i v její akutní fázi velmi mírné. Opravdové riziko však nemoc představuje u osob se sníženou imunitou.

Mononukleóza v těhotenství

V době těhotenství může být mononukleóza nebezpečná, ale samotný plod většinou nijak neohrožuje. Může však vést k předčasnému porodu a ke ztrátě živin, které miminko potřebuje. Těhotná žena pociťuje silnou únavu a může mít o mnoho horší příznaky a projevy nemoci, proto léčba mononukleózy rozhodně patří do rukou odborníků – většinou bývá těhotná žena hospitalizována a sledována.

Mononukleóza u dětí

Mononukleóza u dvouletého dítěte bývá poměrně častou komplikací batolecího věku. Mononukleóza se totiž objevuje hojně i u dětí a naštěstí právě u nich mívá poměrně lehký průběh. Není však vyloučeno, že právě mononukleóza nemůže za pozdější následky a zdravotní problémy u dětí.

Projevy mononukleózy u dětí bývají individuální a často si ani nevšimneme, že dítě mononukleózu prodělalo. Objevuje se únava a zvýšená teplota, navíc malé dítě vám obtížně vysvětlí, co mu vůbec je, a co jej bolí.

Proto se mononukleóza u dětí zaměňuje i s běžnými dětskými virózami, angínami nebo nemocemi dětského věku.

Pokud se ve vaší rodině mononukleóza objeví, dbejte na to, aby se nenakazily další děti a ostatní členové domácnosti. Také u dětí platí dlouhodobá dieta a rekonvalescence, někdy se děti nevyhnou ani hospitalizaci. Především dítě sledujte od prvotních příznaků a snažte se přimět lékaře k důslednosti a stanovení správné diagnózy.

Metoda pokus omyl a nasazení antibiotik opravdu nic neřeší! Někteří lékaři předepisují dítěti nejprve automaticky antibiotika a teprve, když se nic nezlepší, anebo naopak zhorší, řeší situaci dál.

Antibiotika ale mohou dokonce i průběh mononukleózy zhoršit, proto jakmile máte podezření, že dítě nemá žádnou angínu, ale mohlo by jít o mononukleózu, trvejte na tom, aby lékař udělal dítěti jaterní testy a další potřebná vyšetření.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *