Komoce – Vše o zdraví

Toto lehčí zranění mozku se většinou obejde bez trvalých následků, není ho však radno podceňovat. Jak poznáte, že jste prodělali otřes mozku?

Otřes mozku neboli komoce

Otřes mozku, který je vůbec nejčastějším zraněním hlavy, můžete znát také pod označením komoce. Může k němu dojít všude, kde hrozí úder do hlavy – nejčastěji při sportu, dopravních nehodách, ale také při pádu ze schodů či uklouznutí v zimě na ledu.

Mozek je chráněn lebkou a mozkomíšním mokem, který se nachází mezi kostmi a tkáněmi mozku. Mozkomíšní tekutina má za úkol absorbovat sílu z nárazů. Pokud je však příliš silná, mozek narazí do lebky a dochází k otřesu mozku. Jak ho u dětí a dospělých rozpoznáte?

Bezvědomí

Nutnou podmínkou k tomu, aby se úraz dal klasifikovat jako otřes mozku, je porucha vědomí, byť může být velice krátká. Jedná se o vůbec nejlehčí typ zranění hlavy spojený s bezvědomím. Podle toho, jak dlouho nebyl pacient při vědomí, lze poznat, jaký stupeň otřesu mozku prodělal.

Délka bezvědomí je obvykle v řádech sekund či pár minut. Pokud netrvá déle než 5 minut, pak jde o první stupeň otřesu mozku, který je nejčastější. Porucha vědomí od 5 do 15 minut signalizuje druhý stupeň komoce. 15 až 30 minut pak patří k třetímu stupni.

Jestliže je bezvědomí delší než 30 minut, pak již nejde o otřes mozku, ale o nějaké vážnější poranění. S dlouhou poruchou vědomí je spojena například kotuze – pohmoždění mozku. Lékaři je nutno sdělit, jak dlouho porucha vědomí trvala.

Retrográdní amnézie

S bezvědomím souvisí stav, kdy se pacient vzbudí sám, ale úraz a dobu bezprostředně před ním si nepamatuje. Této krátkodobé poruše paměti se říká retrográdní amnézie. Z ní může vzniknout posttraumatická porucha paměti, kdy se pacient opakovaně ptá, co tu dělá a co se stalo.

Bolesti hlavy a nevolnost

Pro otřes mozku jsou charakteristické silné bolesti a točení hlavy. Časté jsou také závratě, nevolnosti a opakované zvracení. Zraněný má zrychlený tep, hodně se potí a je bledý. Může se objevit zvonění v uších i rozostřené a dvojité vidění.

Spavost a zmatenost

Po probuzení je pacient zmatený, dezorientovaný a nejraději by znovu usnul. To se stává zejména u dětí. Je však potřeba ho udržet při vědomí a neprodleně zavolat lékařskou pomoc. U dospělých se naopak může objevit neklid, nespavost a nervozita. Zraněnému nedávejte nic jíst ani pít.

I když vyšetření většinou žádné trvalé poškození mozku či další problémy neukáže, nelze těžší poranění předem vyloučit. Mezi ta patří nitrolebeční krvácení či zlomenina lebky. Při úrazu může rovněž dojít ke zranění páteře nebo míchy.

Co dělat a jak se zachovat při pádu dítěte na hlavu?

Příznaky otřesu mozku u dětí

Velké riziko nerozpoznání otřesu mozku je zejména u miminek. Ta totiž nedávají najevo žádné obvyklé příznaky mozku jako malátnost či zvracení a prostě jen pláčou. Důležité jsou pak následující změny chování. Příznakem otřesu mozku může být velká plačtivost či naopak apatie, přivírání očí, svalové křeče a velká spavost.

Malé děti mohou být místo spavosti neklidné, agresivní a podrážděné, jinak se u nich objevují standardní příznaky otřesu mozku. Větší děti prožívají komoci stejně jako dospělí.

Postkomoční syndrom

Asi polovina pacientů je po pár dnech od úrazu zcela v pořádku. U té druhé poloviny však příznaky otřesu mozku nemusí tak rychle mizet. Tento stav se nazývá postkomoční syndrom a může trvat i déle než měsíc.

Postkomoční syndrom se projevuje častými bolestmi hlavy, závratěmi, poruchami soustředění a nadměrnou únavou. V důsledku toho dochází k prudkému snížení výkonnosti a někdy i k úzkostným poruchám. Lze u něj léčit pouze symptomy.

  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví
  • Komoce - Vše o zdraví

Otřesy mozku: Nevracejte se ke sportu, dokud neodezní všechny příznaky

Otřesům mozku při sportu lze těžko stoprocentně předejít. Jistou prevencí vedle helmy a další správně používané výstroje je fair play a dodržování pravidel. Pokud již ke komoci dojde, je nezbytná optimální první pomoc a léčba. A také často opomíjená zásada: neuspěchat návrat ke sportu.

Komoce - Vše o zdraví

„Při podezření na otřes mozku je třeba okamžitě ukončit sportovní aktivitu,“ varuje Jan Nohejl

Sportovní aktivita nesmí být znovu zahájena dříve, než kompletně odeznějí všechny příznaky. „Jste-li na pochybách, nechte sportovce sedět!“ apeluje na trenéry, ale i rodiče v případě malých sportovců Jan Nohejl, sportovní lékař, člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje), který se zabývá neurotraumaty ve sportu.

Které sporty jsou zejména rizikové, pokud jde o nebezpečí mozkové komoce – otřesu mozku?

Box – cílem tohoto sportu je právě způsobit soupeři otřes mozku. Kopaná coby kontaktní sport, navíc s častým hlavičkováním. Další vysoce kontaktní sport – ragby, dále jezdectví, kde jsou příčinou pády z koně. A lední hokej, rovněž kontaktní sport, kde je vysoká rychlost pohybu.

Máte zkušenosti i se sporty dětí? Dochází tam k podobným úrazům často?

  • V dětském věku je sportovních otřesů mozku méně.
  • Je rozdíl, když otřes mozku prodělá dítě a dospělý?
  • V zásadě není, ale následky v dětském věku mohou být závažnější.
  • Je možné se proti komoci při sportu účinně chránit, například helmou?
  • Do jisté míry ano, ale helma chrání jen při přímém nárazu na hlavu.

Lze na místě určit (a jak), že se jedná o otřes mozku, nebo je to možné až lékařským vyšetřením? Jaké jsou příznaky?

Příznaky otřesu mozku jsou jednak fyzikální: bezvědomí, krátkodobá ztráta paměti, bolest hlavy, zvracení, potíže s udržením rovnováhy a dále se projevují poruchou chování: zmateností, spavostí, nebo naopak agitovaností či poruchami koncentrace.

Příznaky je schopen rozpoznat i poučený laik, zvláště pokud použije jednoduchý vyšetřovací protokol, tzv. SCAT3 kartu.

Komoce - Vše o zdraví

Naučte se první pomoc při otřesu mozku.

Otřes mozku „není vidět“, jak často ho provází bezvědomí?

Bezvědomí provází komoci asi v deseti procentech případů.

Co hrozí sportovci, jestliže s otřesem mozku pokračuje dále ve hře, výkonu? A co když jde o dítě?

Vzhledem k výše uvedeným příznakům by takový sportovec měl vyšší riziko jiného úrazu nebo i opakovaného otřesu mozku. A zcela jistě bude v takovém případě delší doba léčby. To samé platí pro dětský věk.

Jaký je správný postup při podezření na otřes mozku?

Okamžitě ukončit sportovní aktivitu a naprostý klid pod dohledem zodpovědného člověka. V těžších případech převoz do nemocnice s následným CT vyšetřením hlavy a neurologickým vyšetřením.

  • Každý případ komoce by měl být vyšetřen lékařem dříve, než je opět zahájena sportovní aktivita.
  • Každá komoce může mít závažné důsledky.
  • Předčasný návrat ke sportu může vést k dlouhodobým následkům nebo i ukončení kariéry.

Jaké mohou být následky mozkové komoce – v nejlepším a nejhorším případě?

V nejlepším případě příznaky během několika dní odezní. V horším případě přetrvávají i několik měsíců pod obrazem tzv. postkomočního syndromu.

Následek komoce, projevuje se řadou příznaků, ke kterým patří:

  • bolesti hlavy,
  • poruchy pozornosti, soustředění a paměti,
  • únavnost,
  • podráždění, intolerance, frustrace,
  • tinnitus (ušní šelest, hučení v uších),
  • úzkostlivost,
  • poruchy spánku.

Jak se projeví na zdraví případné sčítání – opakování mozkové komoce?

Může dojít až k obrazu chronické traumatické encefalopathie: třes končetin, poruchy rovnováhy, porucha osobnosti.

Často vidíme, že se sportovci „vracejí rychle do hry“, resp. po úrazech ke sportovní aktivitě, mnohdy příliš brzy. Kdy je čas na návrat ke sportu po prodělaném otřesu mozku?

Návrat ke sportu by měl být postupný v šesti stupních:

1. Úplný klid. Odezní-li všechny příznaky,

  1. 2. možno zkusit lehké aerobní cvičení, nevrátí-li se příznaky,
  2. 3. lehký trénink specifický pro daný sport, nevrátí-li se příznaky,
  3. 4. bezkontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,
  4. 5. plný kontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,

6. plná sportovní zátěž.

Objeví-li se znovu kdykoliv v tomto procesu některé příznaky otřesu mozku, je nutné se vrátit o stupeň níže.

Můžete popsat nějaký konkrétní příklad, kdy prodělaná komoce ovlivnila další život sportovce?

Hokejista K. M. – v devíti letech prodělal otřes mozku s abnormálním EEG záznamem. V jedenácti letech následoval druhý otřes mozku – opět s abnormálním EEG.

V devatenácti letech hrál již v USA a opět utrpěl otřes mozku, následně musel přerušit sportovní aktivitu na několik měsíců, ale obtíže se vracely. Byl proto odeslán zpět do ČR, kde úporné bolesti hlavy ustoupily.

Začal znovu hrát hokej a v devátém utkání utrpěl přímý úder do hlavy s otřesem mozku a zlomeninou očnice. Poté již návrat ke sportu nebyl možný.

Komoce - Vše o zdraví

MUDr. Jan Nohejl, CSc.

sportovní lékař, revmatolog

Medicon a.s.

člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje)

Postkomoční syndrom: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Komoce - Vše o zdraví

Postkomoční syndrom je komplikací komoce (otřesu) mozku. Postihuje až 50% pacientů, kteří nejčastěji následkem úrazu prodělali otřes mozku. Nejpočetnější skupinu tvoří děti, které jsou především v letních měsících náchylnější k úrazům.

Příčinou vzniku postkomočního syndromu je prodělaný otřes mozku. Jedná se o nejčastější typ poranění hlavy. Mozek je chráněn kostěnou lebkou a mozkomíšní tekutinou, která vyplňuje prostor mezi kostí a samotnou tkání mozku. Mozkomíšní tekutina absorbuje při nárazech sílu, která ho způsobila a chrání tak mozek před poškozením. Pokud však síla byla příliš velká, narazí mozek do kostí lebky.

Asi polovina nemocných je po pár dnech od úrazu zase v pořádku a nepociťuje žádné další potíže. U té druhé poloviny se však může rozvinout postkomoční syndrom. Neexistuje žádný způsob, jak určit, u koho dojde ke vzniku syndromu. 

Příznaky a komplikace postkomočního syndromu

K rozvoji postkomočního syndromu dochází v různých časových intervalech po prodělaném otřesu. Někteří jedinci pociťují potíže krátce po úrazu, jiní až po několika dnech. Postkomoční syndrom se projeví bolestmi hlavy, poruchami soustředění závratěmi a únavou. Pacienti trpí nespavostí, podrážděností a frustrací. Někteří nemocní pociťují pískání v uších.

Příznaky většinou během několika dní odezní, v některých případech však mohou přetrvávat déle. Komplikací postkomočního syndromu je jeho trvání delší než měsíc. Nemocného příznaky velmi omezují, dochází k extrémnímu snížení výkonnosti. U některých jedinců se dokonce mohou rozvinout úzkostné poruchy.

Diagnostika poskomočního syndromu

Lékař diagnostikuje postkomoční syndrom na základě informací o prodělaném otřesu mozku. Pomocí různých zobrazovacích technik (rentgen, CT) se navíc ujistí, zda nedošlo například ke krvácení do mozku nebo fraktuře (zlomenině) lebky. 

Léčba poskomočního syndromu

Léčba postkomočního syndromu není možná, lékař tak doporučí pouze symptomatickou léčbu. Ta je založena na podávání analgetik na bolest hlavy, dodržování klidového režimu, který napomáhá předcházet vyčerpání, případně užívání léků na spaní. V případě postkomočního syndromu hraje hlavní roli prevence samotného otřesumozku.

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Komoce - Vše o zdraví

Otřes mozku neboli komoce není třeba ve sportu ničím extra výjimečným. Týká se kontaktních sportů, fotbalu, hokeje či ragby, ale i jezdectví,

Otřes mozku je mírné traumatické poškození mozku. Může se vyskytnout po nárazu do vaši hlavy – typicky po po poranění typu whiplash (biče), které způsobí, že se vaše hlava a mozek rychle pohnou dopředu a dozadu.

Termín “whiplash injury” je používaný patrně od r. 1928. Toto označení dobře vystihuje úrazový mechanismus, kdy malý pohyb vyvinutý na rukojeti biče (analogicky těla) vyvolá velký pohyb na jeho konci (krku+hlavě).

Otřes mozku má za následek změnu mentálního stavu, což může zahrnovat zmatenost, nevolnost, ale i bezvědomí.

Během pádu, dopravní nehody nebo jakékoli jiné každodenní činnosti může dojít ke zranění. Pokud se účastníte sportů, kde dochází k nárazům, jako je fotbal, hokej nebo box, máte zvýšené riziko otřesu mozku. Otřesy obvykle neohrožují život, ale mohou způsobit vážné příznaky, které vyžadují lékařské ošetření.

Zajímavé:  Keloidní jizva - Vše o zdraví

Otřes mozku se liší od pohmoždění. Otřes mozku konkrétně ovlivňuje váš mozek, ale pohmoždění jsou modřiny. Na hlavě se mohou vyskytnout pohmoždění, ale obvykle nejsou vážná a mají tendenci se vyřešit během několika dní.

Rozpoznání příznaků a symptomů otřesu

Symptomy (příznaky) otřesu mozku se liší v závislosti na závažnosti zranění a zraněné osobě. Není pravda, že vždy dojde při otřesu mozku ke ztrátě vědomí. Někteří lidé zažijí ztrátu vědomí, jiní ne. Je důležité pochopit příznaky, které byste mohli prožít, když máte otřes mozku, a také známky toho, že někdo má otřes mozku.

Příznaky otřesu mozku, které se mohou objevit:

  • problémy s pamětí
  • zmatenost
  • ospalost nebo pocit < href="https://www.rehabilitace.info/nemoci/priciny-malatnosti-od-spatneho-pitneho-rezimu-k-vaznemu-onemocneni/">malátnosti
  • závrať
  • dvojité vidění nebo rozmazané vidění
  • bolest hlavy
  • nevolnost nebo zvracení
  • citlivost na světlo nebo hluk
  • problémy s rovnováhou
  • zpomalená reakce na podněty

Příznaky se mohou objevit okamžitě, nebo se nemusí vyvinout po celé hodiny, dny, týdny nebo dokonce měsíce po zranění.

Během období zotavení po otřesu mozku se mohou objevit následující příznaky:

  • podrážděnost
  • citlivost na světlo nebo zvuky
  • obtížnosti při soustředění
  • mírné bolesti hlavy

Známky otřesu mozku u člověka

V některých případech může mít náš přítel nebo blízká osoba otřes mozku a ani o tom neví, nebo si to nechce připustit (“Nech mě, jsem v pohodě”). Níže jsou uvedeny některé znaky, na které je třeba dát pozor:

  • podrážděnost, zmatenost
  • problémy s rovnováhou
  • ztráta koordinace
  • problémy s chůzí
  • záchvaty
  • odtok krve nebo čiré tekutiny z uší nebo nosu
  • nerovná velikost zornice
  • abnormální pohyb očí
  • trvalý zmatek
  • nezřetelná řeč
  • opakované zvracení
  • krátká ztráta vědomí po zranění
  • neschopnost se probudit (nazývaná také kóma)

Pokud vy nebo někdo, koho znáte, má některý z těchto příznaků po nějakém poranění či nehodě, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc nebo volejte 112.

Příznaky otřesu mozku u dětí

Příznaky otřesu mozku se mohou u dětí lišit. Zpočátku to nemusí být tak znatelné, protože děti nevykazují nezřetelnou řeč, potíže s chůzí a jiné charakteristické znaky, které se mohou u dospělých projevit prakticky hned.

Některé běžné příznaky otřesu u dětí jsou tyto:

  • zvracení
  • výtok z jejich úst, uší nebo nosu
  • podrážděnost
  • ospalost

Zřídka mohou otřesy mozku způsobit trvalé poškození mozku. Zatímco většina dětí se zotavuje z otřesů docela v pohodě, je důležité nechat je nechat zkontrolovat u lékaře. Pokud je vaše dítě v bezvědomí, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Nouzové příznaky: Kdy navštívit lékaře

Pokud máte podezření, že vy nebo někdo jiný máte otřes mozku, navštivte lékaře. Pokud během sportovního tréninku nebo hry dojde k otřesu mozku, informujte trenéra (či jinou zodpovědnou osobu) a nechte zraněného odvést k lékaři.

Otřesy mozku mohou být doprovázeny zraněním páteře. Pokud si myslíte, že má osoba poranění krku nebo zad, nevyhýbejte s ní a zavolejte sanitku. Pokud musíte osobu nutně přesunout, udělejte to velmi opatrně. Měli byste se pokusit udržet krk a záda osoby co nejstabilnější. Tím se zabrání dalšímu poškození páteře.

Jak je diagnostikován otřes mozku

Je-li nutná návštěva lékaře nebo pohotovosti, lékař začne otázkami o tom, jak se zranění stalo a jaké byly / jsou příznaky. Lékař pak může provést fyzické vyšetření, aby zjistil, jaké máte příznaky.

V případě vážných příznaků může lékař požádat o vyšetření MRI nebo CT mozku, aby zkontroloval vážná zranění. V případě záchvatů může lékař také provést elektroencefalogram, který monitoruje mozkové vlny.

Někteří lékaři používají speciální oční test k hledání příznaků. Tento test je někdy používán často sportovními trenéry. Je prováděno za účelem posouzení, zda se vyskytují nějaké vizuální změny související s otřesem. Lékař může hledat změny ve velikosti zornice, pohybech očí a citlivosti na světlo.

Jak se léčí otřes mozku

Léčba otřesu mozku závisí na závažnosti vašich příznaků. Možná budete potřebovat chirurgický zákrok nebo jiné lékařské postupy (ale to je extrémně vzácné), pokud máte:

  • krvácení do mozku
  • otok mozku
  • vážné zranění mozku

Většina otřesů mozku však nevyžaduje chirurgický zákrok ani žádné velké lékařské ošetření.

Pokud otřes způsobuje bolesti hlavy, lékař vám může doporučit volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen nebo acetaminophen.

Váš lékař také pravděpodobně požádá, abyste si hodně odpočinuli, vyhnuli se sportu a jiným namáhavým činnostem a vyhnuli se řízení vozidla nebo jízdě na kole po dobu 24 hodin nebo dokonce několika měsíců, v závislosti na závažnosti zranění.

Alkohol může zpomalit uzdravení, proto se zeptejte svého lékaře, zda byste se měli vyhnout jeho pití. Pokud byste se měli vyhnout alkoholu, zeptejte se svého lékaře, na jak dlouho.

Léčba otřesu mozku doma

Odpočinek je důležitým aspektem léčby otřesu mozku. Ale není to jediná věc, kterou byste měli dělat. Dobré zotavení z otřesů zahrnuje cvičení a kognitivní stimulaci. Proč?

Když máte otřes mozku, dojde k počátečnímu období zánětu a dočasnému rozpadu drobných struktur v mozkových buňkách a kolem nich v místě vašeho zranění.

V ideálním případě se váš mozek vrátí k normálním a účinnějším nervovým cestám, když zánět opadne. Bohužel se to vždy nestane.

Pokud tomu tak není, pacientům mohou zůstat přetrvávající příznaky po celé týdny, měsíce nebo dokonce roky.

Fyzická námaha a kognitivní cvičení v rozumném množství zvýší vaše šance na správné uzdravení. Zde uvádíme konkrétní režim, který doporučujeme:

  1. Kardio cvičení 30 min. denně nebo kolik můžete tolerovat. Cvičení bez nárazů. Klidné.
  2. Ihned po cvičení se zapojte do kognitivně náročných činností – jako je čtení. Zkuste si přečíst knihu nebo s někým intelektuálně náročnou konverzaci. Dělejte to dalších 30 minut, nebo kolik zvládnete.
  3. Pak odpočívejte. Lidé se obracejí k meditaci, modlitbě, uklidňující hudbě, józe a dalším uklidňujícím činnostem, Ty jsou super.
  4. Odpočiňte si od obrazovek a pokud je to možné, zkuste provádět běžné činnosti. Pokud můžete, dejte si pauzu od elektroniky. To neznamená, že nemůžete trávit nějaký čas před obrazovkou, ale celý den byste neměli trávit hraním videoher.
  5. Dělejte běžné věci. Bavte se s přáteli, čtěte, poslouchejte hudbu. Nezapomeňte si mezi těmito činnostmi podle potřeby odpočinout.

Čemu se vyhnout po otřesu mozku?

Jsou některé věci, kterým byste se měli vyvarovat, když se budete léčit z otřesu mozku? Netlačte na to, abyste dělali víc, než dokážete zvládnout, nespěchejte se svým zotavením a nevracejte se do sportovního nebo pracovního prostředí, které by vás vystavilo riziku dalšího otřesu.

Zde je nejdůležitější pravidlo pro zotavení: Nezabývejte se činnostmi, které by vás vystavily riziku dalšího otřesu.

To platí pro sportovce v jakémkoli sportu, ale zejména pro sportovce, kteří hrají kontaktní sporty.

Když se zotavujete z otřesu mozku, potřebuje váš mozek čas na uzdravení a vaše příznaky mohou ovlivnit rovnováhu, koordinaci a další dovednosti potřebné k tomu, abyste zůstali v bezpečí při cvičení.

Pravděpodobně je to riziko dalšího otřesu mozku, když budou tyto schopnosti ohroženy. I když jste druh člověka, který by posunul vaše limity, neohrožujte svůj mozek.

Pokud se při zotavení z prvního objeví druhý otřes mozku, riskujete dlouhodobější příznaky a poškození mozku.

A ve velmi vzácných případech někteří pacienti umírají na rychlou otokovou reakci v mozku (známý jako syndrom druhého otřesu).

Vzhledem k možným důsledkům není nikdy moudré zapojit se do činností, které vás vystavují riziku druhého otřesu, zatímco se léčíte z prvního.

Je také nejlepší vyhnout se obrazovkám, displayům kdykoli je to možné.

Pozor na dlouhodobé účinky několika otřesů mozku

Každý, kdo měl otřes mozku, by se neměl bez lékařského svolení vrátit ke sportovním nebo k namáhavým činnostem. Pokud dojde k druhému otřesu mozku před zhojením a uzdravením prvního otřesu mozku může způsobit stav známý jako syndrom druhého otřesu mozku, který může zvýšit šance na těžký otok mozku a může být i fatální.

Třeba velmi známý hokejista Eric Lindros měl za svoji kariéru 8x otřes mozku. Kvůli tomu nakonec musel ukončit kariéru, protože další otřes by mohl být pro něj fatální. I tak má vleklé zdravotní potíže, bolesti hlavy a podobně.

Pamatujte, že po každém otřesu je třeba si odpočinout. Díky tomu se váš mozek uzdraví. I když vám lékař udělí povolení k návratu ke sportu nebo cvičení, měl by být tento návrat postupný.

Další možné komplikace

Mezi další dlouhodobé komplikace otřesu mozku patří:

  • post-otřesový syndrom, který způsobuje, že se u vás objeví příznaky otřesu po dobu několika týdnů (nebo dokonce měsíců) místo několika dní
  • poúrazové bolesti hlavy, které mohou trvat dokonce i několik měsíců
  • poúrazové závratě, které přetrvávají až několik měsíců
  • poranění mozku

Prevence – jak zabránit otřesu mozku

Můžete snížit riziko otřesu mozku tím, že budete během sportovních aktivit nosit správnou přilbu a další sportovní vybavení. Vždy se ujistěte, že helma a další vybavení správně sedí a je správně nošeno. Zeptejte se trenéra nebo jiného sportovního profesionála na techniky bezpečného hraní a nezapomeňte se řídit jejich radami.

Dlouhodobý výhled po otřesu mozku

Většina lidí se zcela zotaví ze svých otřesů mozku, ale může trvat měsíce, než zmizí příznaky. Ve vzácných případech dochází k emočním, mentálním nebo fyzickým změnám, které jsou trvalejší. Je třeba se vyhnout opakovaným otřesům, protože i když jsou zřídka kdy fatální, mohou zvýšit šance na trvalé poškození mozku. Čím více otřesů, tím samozřejmě lépe.

Co si dále o mozku přečíst?

Zdroje článku a studie o otřesu mozku

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Otřes mozku: příznaky, léčba (komoce)

Otřes mozku (komoce, lat. commotio cerebri) je porucha mozkové funkce,
která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno
z lehčích poranění mozku.

Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě
vědomí
(bezvědomí), paměti s opakovaným
zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku sekund
až 30 minut a dle této délky se dělí do třech skupin (viz níže).
Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky)
ani na algické podněty (bolestivý podnět – například štípnutí do
ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení
za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se
pacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si
na okamžik úrazu
a krátkou dobu před ním. Tento
jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je mu
na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při
vědomí
a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může
být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební
krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně
(krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta
vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře –
hlavně krční, která může vést k poranění míchy a celkovému
ochrnutí.

Zajímavé:  Angína v těhotenství - vše o zdraví

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních
nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu.
Pokud došlo k ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve
poraněného dopravit k lékaři.

Prevence otřesu mozku

Ochrana hlavy při sportu, ochranné pomůcky v pracovním
prostředí, hlídání dětí, ochrana výškových budov – zábradlí.

Příznaky a projevy otřesu mozku

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy
(např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou
poruchou vědomí, dále následující
nevolnost a spavost. Přičemž, čím dříve
po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza
komoce.

Rentgenové vyšetření (RTG) a počítačová tomografie (CT) vyšetření
jsou důležitá pro vyloučení krvácení či zlomeniny (fraktury) lebky.

Samotné příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají ze
samotné jeho definice. Projevuje se po úrazu hlavy krátkodobé bezvědomí do
30 minut rozdělené do tří stupňů – 1. st. od sekund
do 5 minut; 2. st. do 15 minut, 3. st. do
30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se
již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou
kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní
amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující
události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba
pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj
neodcházet.

Dalšími typickými příznaky je bolest hlavy,
dezorientace, nevolnost,
závratě, může se vyskytovat zvracení.
Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocněním způsobeném
úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je
třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním – první
pomoci
 – záchranné služby či lékaře.

Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nevolte mu znovu
usnout a zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť
pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Nedávejte pacientovi nic pít ani jíst, protože bez
rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct,
zda není poškozen mozek nebo lebka a nebude nutná operace pod anestezií.

Pokud by hrozil velký otok mozku nebo bylo přítomné silné krvácení, byla
by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí
anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je
to prospěšnější.

Pokud pacient zvrací, udržujte jej v takové poloze, aby se
zabránilo aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu. Do
příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!

Pokud náhle selže srdce či dýchání, bez rozmýšlení začněte
kardiopulmonární resuscitací.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí. Je
důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného
krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a
páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod).

Krční límec je
prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného. Pokud se jedná
o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci
se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný
pacient je již připravený k převozu.

Musí se neustále kontrolovat
životní funkce
a vhodné je poraněného udržovat při
vědomí..

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen
nejen mozku, ale především krční páteře a pak ostatních částí těla
dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou
přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři
dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné
další komplikace. Po tuto dobu by se neměly zatěžovat
oči
 – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst. Měl by
se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu,
jelikož pacient může stále pociťovat závratě.

Jak již bylo zmíněno, otřes mozku se nedá žádnou zobrazovací metodou
zcela prokázat, takže lékař vychází z pocitů a projevů pacienta.

Tímto
směrem se poté udává i jeho samotná léčba – ta je
symptomatická – léčí se příznaky, které pacient
projevuje. Podávají se obvykle analgetika (léky na
zmírnění bolesti) na bolest hlavy.

Pacient je po dobu hospitalizace připojen
na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice, by měl pacient ještě dodržovat alespoň
tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se,
nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojené jiné zranění –
poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána
tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení
paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí
k trvalým změnám. Každý otřes mozku může mít zkomplikován
v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním
syndromem
.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě již zmiňované prevence je nutné si říci, co dělat v případě
podezření na komoci. Zajistit co nejrychlejší transport
poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při
bezvědomí je zabezpečit.

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá
při samotném způsobení komoce jako jsou – krvácení do
mozku
, porucha mozkové činnosti,
zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo
poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku
(nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození
mozku. Jako prvními příznaky může být změna tvaru zorniček, stále
větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost),
opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom,
kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky
související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech
či týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem
tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být
i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit
únavy
, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě,
snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Diskuse

  • Otřes
    mozku?
  • Jak
    poznám otřes mozku?
  • Léčba
    otřesu mozku

Další názvy: komoce, commotio cerebri

Neuroložka: Na otřes mozku po pádu upozorní ztráta vědomí

Co je otřes mozku?Otřes mozku neboli komoce mozková je náhlá krátkodobá porucha činnosti mozku způsobená úrazem nebo otřesem hlavy. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku.

Jak často se na oddělení setkáváte s pacienty po otřesu mozku a zaznamenáváte v zimním období více případů?Ve spolupráci s chirurgy a ortopedy velmi často.

Nezáleží tak na tom, jestli je zimní nebo letní období, lidé padají stále.

Otřes mozku se nejčastěji stává při sportovních aktivitách, dopravních nehodách, pracovních úrazech a při pádech starších a hůře pohyblivých jedinců.

Jaké příznaky k tomuto poranění patří a můžeme my sami poznat, že máme otřes?V klinickém obrazu dominuje ztráta vědomí, která je krátkodobá v řádu sekund až minut, poté se pacient sám probírá, často je dezorientovaný, někdy spavý a nepamatuje si na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním (retrográdní amnézie). Bývá přítomen pocit na zvracení, zvracení, bolesti hlavy, závrať, pocení.

Pokud jsme svědkem takového poranění nebo se stalo přímo nám, je vždy nutné vyhledat lékaře?Důležité je udržovat pacienta při vědomí a přivolat pomoc.

Při poranění hlavy dochází často současně k poranění páteře, zejména krční. Vždy pokud jsou příznaky otřesu mozku anebo poranění měkkých tkání, je nutné vyšetření chirurgem a poté eventuálně neurologem.

Poranění hlavy může být totiž komplikováno krvácením do mozku a zlomeninami lebky.

Jaká vyšetření nás v nemocnici čekají a je nutná hospitalizace?Vstupní vyšetření chirurgem, popřípadě traumatologem a neurologem.

Zhotoví se rentgenová vyšetření lebky, krční páteře, dále při podezření poranění mozku nebo míchy CT (počítačová tomografie) .

U diagnózy otřes mozku je nutná hospitalizace za účelem monitorování stavu vědomí, reakce zornic, tlaku, tepu, neurologického nálezu. Během léčby je nejdůležitější klidový režim, podávání léků proti bolesti a proti zvracení.

V případě, že podceníme příznaky nasvědčující otřesu a nenavštívíme lékaře, jaká rizika nám hrozí?Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá současně s úrazem (krvácení do mozku, zlomeniny lebky a páteře, poranění míchy). Může nastat několik nespecifických příznaků nazývajících se „postkomoční syndrom“ např. porucha soustředění, pozornosti, paměti, přetrvávající bolesti hlavy, únavnost, podrážděnost a deprese.

Říká se, že připraveným štěstí přeje a proto se vždy hodí znalost poskytování první pomoci. Jaká je v případě otřesu mozku?První pomocí je vyhledat lékaře. U lehčích poranění udržovat poraněného při vědomí. Musíme vždy myslet na možné poranění páteře. U těžkých poranění, obzvláště pokud pacient zvrací, ho musíme uložit do stabilizované polohy a zavoláme záchrannou službu.

Existují i preventivní opatření, která mohou zabránit tomuto nepříjemnému a nebezpečnému úrazu?Jediné opatření, které můžeme doporučit, je vyhýbat se pádům, obzvláště v tomto počasí. Dále používání ochranných přileb při provozování sportů a ochranných pomůcek v pracovním prostředí.

Dagmar Čerňanská

Otřes mozku

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky.

Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět

Otřes mozku (komoce) je porucha mozkové funkce, vyvolaná úrazem – otřesem. Spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a ztrátě paměti, s opakovaným zvracením, které není však podmínkou.

Zajímavé:  Anafylaktická reakce - vše o zdraví

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku několika sekund až 30 minut a dle této délky se dělí do tří skupin (viz dále).

Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky) ani na algické podněty (bolestivé podněty – například štípnutí do ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se pacient z bezvědomí probírá sámnepamatuje si na okamžik úrazukrátkou dobu před ním. Tento jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovanýspavý, je mu na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při vědomízavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně (krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře – hlavně krční, které může vést k poranění míchy a celkovému ochrnutí.

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy (např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou poruchou vědomí, dále následující nevolnostspavost. Přičemž čím dříve po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza komoce.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu. Pokud došlo ke ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve poraněného dopravit k lékaři.

  • Většina poranění hlavy se týká zranění, která jsou menší a nevyžadují hospitalizaci.
  • Ale pokud některý z níže uvedených příznaků jsou zřejmé, volejte tísňové číslo ZR (155).
  • Příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají z jeho definice.
  • Projevuje se po úrazu hlavy: krátkodobé bezvědomí do 30 minut, rozdělené do tří stupňů:
  1. stupeň – od několika sekund do 5 minut,
  2. stupeň – do 15 minut,
  3. stupeň – do 30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj neodcházet.

Dalšími typickými příznaky jsou bolest hlavy, dezorientace, nevolnost, závratě, může se vyskytovat zvracení. Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá při samotném způsobení komoce, jako jsou krvácení do mozku, porucha mozkové činnosti, zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku (nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození mozku. Prvním příznakem může být změna tvaru zorniček, stále větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost), opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom, kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech, či po týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě, snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

  • těžká hlava, krvácení hlavy nebo obličeje,
  • krvácení nebo únik tekutin z nosu nebo uší,
  • silné bolesti hlavy,
  • změna stavu vědomí – déle než několik sekund,
  • černo-modré zabarvení pod očima nebo za ušima,
  • zástava dechu,
  • porucha paměti,
  • dezorientace místně a časově,
  • zmatenost,
  • ztráta rovnováhy – závratě,
  • slabost nebo neschopnost použít ruku nebo nohu,
  • nerovná velikost zornic,
  • nadměrná nespavost,
  • nezřetelná řeč,
  • záchvaty,
  • bledost,
  • pocení,
  • zrychlený tep.
  • některý z příznaků dospělých,
  • neustávající pláč,
  • odmítnutí jíst,
  • vypouklé měkké místo na přední části hlavy (děti),
  • opakované zvracení.

Pokračujte čtením článku v sekci upozornění

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

  • Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
  • Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení.
  • Nekombinujte různé léky ani s doplňky stravy, a pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte to raději s lékárníky.
  • Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.

  • Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
    1. v těhotenství a období kojení,
    2. u malých dětí a kojenců,
    3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

  • Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
  • Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době akutního onemocnění. K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a dalšími informacemi.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:

  • aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
  • racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
  • vydatným pitným režimem,
  • nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
  • snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
  • omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
  • dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
  • pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
  • dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
  • pečujte nejen o své tělo, ale i o svou mysl – budujte si pozitivní náladu,
  • udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ aPrevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

Pokračujte čtením článku v sekci léčba / samoléčba

Zejména pokud se objeví závažná poranění hlavy:

  • nepohybujte poraněným, a pokud je to nutné, zamezte pohybu této osoby – krk. Pokud má zraněný na sobě helmu, neodstraňujte ji,
  • udržujte zraněného v klidu a vleže, dokud nedorazí lékařská pomoc, hlavu a ramena mírně zvýšená,
  • zastavte jakékoliv krvácení. Použijte pevný tlak na ránu sterilní gázou nebo čistým hadříkem. Ale neplatí přímý tlak na ránu, pokud máte podezření na frakturu lebky,
  • dávejte pozor na změny v dýchání a bdělosti poraněného,
  • pokud zraněný nevykazuje žádné známky krevního oběhu (dýchání, kašel nebo pohyb), začněte s KPR (kardiopulmonální resuscitací).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocnění způsobených úrazem. Nejčastěji je vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře.

  • Postiženého kontrolujte, zda je stále při vědomí,
  • nedovolte mu usnout,
  • zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné, a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře,
  • nedávejte mu nic pít ani jíst, protože bez rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct, zda je nebo není poškozen mozek či lebka a nebude nutná operace pod anestezií.
  • Pokud by hrozil velký otok mozku, nebo bylo přítomno silné krvácení, byla by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je to prospěšnější.
  • Zvrací-li postižený, udržujte jej v takové poloze, aby se zabránilo vdechnutí žaludečního obsahu. Do příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!
  • Při náhlém selhání srdce či dýchání začněte bez rozmýšlení s kardiopulmonární resuscitacívíce viz „První pomoc“, podsekce „Náhlé uměny stavu – úraz“.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí.

  • Je důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod). Krční límec je prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného.
  • Jedná-li se o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný pacient je již připravený k převozu.
  • Musí se neustále kontrolovat životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při vědomí.

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen nejen mozku, ale především krční páteře, a pak ostatních částí těla dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné komplikace.

  • Po tuto dobu by se neměly zatěžovat oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst.
  • Měl by se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu, jelikož pacient může stále pociťovat závratě.
  • Symptomatická léčba – léčí se příznaky, které se u pacienta projevují. Podávají se obvykle analgetika (léky proti bolesti) na bolest hlavy. Pacient je po dobu hospitalizace připojen na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice by měl pacient ještě dodržovat alespoň tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se, nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojeno jiné zranění – poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí k trvalým změnám. Každý otřes mozku může být zkomplikován v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním syndromem.

Samoléčba

Kromě zmiňované prevence je nutno si říci, co dělat v případě podezření na komoci.

Zajistit co nejrychlejší transport poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při bezvědomí je zabezpečit.

Podívejte na seznam přípravků

  • ochrana hlavy při sportu,
  • ochranné pomůcky v pracovním prostředí,
  • hlídání dětí,
  • ochrana výškových budov – zábradlí…

Zdroje:

weby First Aid – Mayo Clinic, vitalion.cz, wikiskripta.eu/index.php/Otřes_mozku

Pokračujte výběrem v pravém menu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *