Krevní diferenciál – Vše o zdraví

Začneme krevním obrazem a zánětlivými markery, vyšetřeními, se kterými se potkal snad naprosto každý bez výjimky.

V sadě vyšetřovacích hodnot by rozhodně neměla chybět tehdy, pokud je důvodem vyšetřování známý stav měňák, tedy „mě ňák není dobře“. V přehledu mimo jiné najdete i cenu za provedení pro případ, kdybyste si je vyžádali jako samoplátci.

Krevní obraz

Hematokrit (HT, Htc),

Norma: muži 0,39-0,49, ženy 35-45, u sportovců lépe nad 0,4, přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš než je norma.Poměr masy červených krvinek oproti zbytku krevního objemu (tj. 0,4 = 40%).

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Hemoglobin (Hb)

• Norma: muži 132 – 173 g/l, ženy 117-155 g/lu sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
• Hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Erytrocyty (ery)

Norma: muži 4,2 – 5,8 mil./ml, ženy 3,5-2,18 milionů/mlPočet erytrocytů (červených krvinek) v objemové jednotce krve

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Hematokrit, erytrocyty a hemoglobin jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Občas se dokonce červený vynechává a „špatný krevní obraz“ znamená nízký hematokrit a hemoglobin a netýká se dalších další složek.

 Pro vytrvalostní sporty je červený krevní obraz parametrem smrtelně důležitým, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.

Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.

Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé. Zhoršení červeného krevního obrazu může mít mnoho příčin, u sportovců vytrvalců je často součástí únavy a přetrénování.

Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet přijetí a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.

Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.

Dlužno říci, že v tomto případě nepomůže zvýšení příjmu železa v potravě, protože chybí kapacita, která by ho vestavěla do červených krvinek. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně běžci vytrvalci. Vina se v jejich případě dává navíc ještě mechanickému poškození krevních elementů otřesy při dopadech nohy na podložku.

Druhou příčinou nízkého krevního krevního obrazu bývá (nejen) u sportovců a především u sportovkyň nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin.

Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety (často téměř absolutní) s intenzivním tréninkem.

Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, vyřazeny jsou tu  všechny složky krvetvorby – při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu (železo je důležitou, ale hmotnostně velmi malou složkou hemoglobinu).

Špatný krevní obraz u velmi štíhlé a ambiciozní sportovkyně by měl v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro děvčata postižená tímto psychickým onemocněním charakteristický.

Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které v některých případech dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v krevní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.

Existuje a asi není výjimečný i katastrofický scénář, spojující všechny tři popsané příčiny do jednoho začarovaného kruhu. Viróza vyvolá pokles krevního obrazu.

Předčasný nástup do tréninku s dosud nízkou přenosovou kapacitou způsobí, že závodník trénuje ve vyšších intenzitách (neboť pomaleji už to nejde) a rychleji opotřebovává prořídlé řady erytrocytů.

No a protože usoudí, že během nemoci přibral, ještě si nasadí dietu…

Leukocyty (leu)

Norma: 4,5-11,0 tisíc/mlPočet leukocytů (bílých krvinek) v objemové jednotce krve.

Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnechBílé krvinky zajišťují imunitní odpověď organismu na vnější i vnitřní vlivy. Zvýšení typicky doprovází infekční onemocnění. Bakteriální infekce, tj.

taková, kterou má smysl léčit antibiotiky, je provázena výrazným zvýšením leukocytů, zatím co u virové vzrostou nepatrně a nebo dokonce nepřekročí hranice normy.

Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, může být provázeno dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením množství leukocytů v „laboratoři“.

Kromě absolutního počtu všech bílých krvinek se provádí jako navazující složitější vyšetření ještě tzv. diferenciální obraz, popisující procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.

Rozbor „diferenciálu“ je již mimo hloubku tohoto článku a vpravdě i hloubku mých schopností :-).

Stačí si říct, že právě únavové stavy jsou pravidelně provázeny změnami v diferenciálním krevním obraze, i v případech, kdy celkový počet bílých krvinek je normální.

Sedimentace(erytrocytů) (FW)

Norma: muži 2-10, ženy 3-21 mm/1hod

Sedimentace je klasické, poměrně staré a přitom velice rychlé a laciné vyšetření.

Možná právě pro tu láci mám pocit, že se dnes už nepoužívá ani zdaleka tak často jako v dobách nedávno minulých ???? Principem je empirické zjištění, že červené krvinky zdravého člověka ponechané v klidu ve zkumavce usedají na dno mnohem pomaleji než červené krvinky člověka nějak stresovaného. Důvod této změny myslím ještě není úplně objasněn, předpokládá se, že to je změnou povrchového náboje v důsledku navázání protilátek na povrch erytrocytu (či kýho čerta).

Sedimentace je vyšetření velmi citlivé, ale nespecifické – poznáte, že je něco v nepořádku, ale nepoznáte co.

Lehké zvýšení sedimentace (dejme tomu na 20 za první hodinu) může způsobit i vyčerpání či dehydratace po závodě.

Střední zvýšení je typické pro lehčí infekční choroby, bakteriální nákazy opět zvyšují sedimentaci více než virové. Stovková a vyšší sedimentace znamená potom vážný zdravotní problém.

C-reaktivní protein (CRP)

Norma: 0-10 mg/l

Zatím co sedimentace pomalu vychází z módy, CRP jí nenápadně nahrazuje. Na rozdíl od sedimentace by totiž měl být specifičtější. CRP je totiž zjednodušeně řečeno odštěpek bílkoviny, kterou imunitní systém proráží díry do buněčných stěn. Jeho zvýšení tedy znamená, že organismus bojuje s něčím, co má buněčnou stěnu – a viry jak známo buňkami nejsou.

Nejčastěji je to bakteriální infekce, ale stejně tak to může být i zhoubný nádor a nebo parazit.

Právě pro tuto specifitu, umožňující s velkou pravděpodobností  odlišit bakteriální (tedy na antibiotika) infekci od virové (na kterou jsou antibiotika zbytečná) se v poslední době objevují miniaturní přístrojky na stanovení hladiny CRP, podobné těm na glykémii nebo laktát, v ambulancích praktických lékařů.

Pro sportovní účely nemá zřejmě CRP příliš vysokou vypovídací hodnotu. Největší výhodu může přinést v případě rozhodování zda antibiotika ano či ne a tedy o délce tréninkového výpadku.

A ještě důležitá poznámka ke všem zánětlivým markerům dohromady – je dobrým a praktickým zvykem dělat všechny jednoduché krevní markery dohromady. Spolu s ostatními klinickými znaky, jako je horečka či třesavka skládají dohromady obraz,který může být pro některé záněty či nemoci typický.

Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský

Co všechno lze zjistit z vyšetření krve

Fungují vaše ledviny a játra správně? Máte v pořádku imunitu či zdravou hladinu cukrů a tuků v krvi? To vše se dozvíte z krevního rozboru. Výsledky mohou poukázat také na nedostatek vitamínů či minerálů v těle nebo upozornit na probíhající infekci. Kromě toho odhalí i závažné nemoci, které zajím mohou probíhat bez viditelných příznaků, nebo potenciální riziko dědičných chorob.

Škála vyšetření, která se dají provést z krve, je opravdu široká. Laboratorním rozborem lze mimo jiné zjistit:

• citlivost na inhalační alergeny jako pyly a roztoči
• problematické potraviny způsobující intolerance
• hladinu krevního cukru informující o metabolismu cukrů a riziku diabetu
• hladinu tuků v krvi a s tím související riziko nemocí kardiovaskulárního systému
• koncentraci hormonů vypovídajících o stavu reprodukčního systému, štítné žlázy a dalších endokrinních orgánů
• hodnoty antimulleriánského hormonu, kterými lze určit současnou i budoucí plodnost ženy
• onemocnění krve jako chudokrevnost nebo leukémie z vyšetření krevního obrazu
• PHI neboli index zdravé prostaty

Nepodceňujte preventivní prohlídky

Každý dospělý člověk má jednou za dva roky nárok na prohlídku u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou. Její standardní součástí je základní chemické vyšetření moči, které může odhalit onemocnění ledvin a močových cest nebo diabetes. Rozbor krve bývá preventivně prováděn v delších časových odstupech.

„V rámci prevence lékař standardně nechává pacientovi provést rozbor krve nejprve v 18 letech, kdy se primárně provádí kontrola hladiny cukru v krvi. Další preventivní rozbory bývají prováděny ve 30, 40, 50 a 60 letech, kdy se krev vyšetřuje na cholesterol a tukové látky.

Pacienti starší 50 let, kteří se léčí s nemocemi jako cukrovka, vysoký krevní tlak nebo kardiovaskulární choroby, mají jednou za 4 roky nárok na vyšetření funkce ledvin,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB.

Pokud však máte pocit, že by bylo vhodné nechat si preventivní rozbor krve udělat i mimo tyto pravidelné kontroly, můžete o to svého lékaře požádat.

Odhalení probíhajících onemocnění i „předpověď zdraví“

Běžnou součástí vyšetření krve je tzv. krevní obraz, který určuje počet, velikost a další vlastnosti červených a bílých krvinek a krevních destiček. Z těchto údajů dokáží lékaři nejen diagnostikovat případné poruchy krvetvorby a nemoci krve, ale i chronické záněty, infekční choroby či autoimunitní onemocnění.

Díky moderním metodám je z krve možné také předpovědět, jaké choroby pacientovi potenciálně hrozí. „V poslední době dochází k rozvoji molekulárně genetických metod, které spočívají v analýze pacientovy DNA. Díky tomu lze odhalit genové mutace, které jsou zodpovědné za dědičná onemocnění či predispozice k určitým chorobám,“ doplňuje MUDr. Kateřina Pinterová.

Kdy je vhodné si zajít na krev?

Ženám v plodném věku se doporučuje vyšetření metabolismu železa, neboť ženský organismus potřebuje kvůli menstruačnímu cyklu dvakrát tolik železa než ten mužský.

Muži starší 50 let patří do rizikové skupiny, kterou postihuje karcinom prostaty. Proto by si měli nechat jednoduchým krevním testem vyšetřit PHI, tzv. index zdravé prostaty.

Pokud trpíte neobjasněnými zdravotními potížemi, například jste dlouhodobě unavení nebo máte střevní problémy, a nedokážete se dopátrat příčiny, doporučuje se krevní vyšetření funkce štítné žlázy, alergie na lepek a další potravinové alergeny.

Z krve si můžete nechat diagnostikovat také hladinu vápníku, hořčíku či vitamínu D. Dostatek tohoto vitamínu není totiž zásadní jen pro zdravé kosti a klouby, ale má souvislost i s poruchami imunity.

Na krev si dojděte hned zítra

Vyšetření krve je vhodné konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem, můžete si na něj zajít ale i jako tzv. samoplátci. Na odběr krve se nemusíte předem objednávat. Stačí přijít vhodně připravený na lačno na kterékoliv odběrové pracoviště SYNLAB. Výsledky obdržíte zpravidla do druhého pracovního dne.

Vybrané krevní testy si také můžete pořídit z pohodlí domova na našem e-shopu www.eshop-synlab.cz

Mohlo by vás dále zajímat Potravinové intolerance

Krmíme zdravě aneb co krevní testy pomohou odhalit

Každého určitě někdy napadne, jestli svého pejska nebo kočičku krmí správně a zda není něčeho moc nebo naopak málo. Každý organismus je originál a to, co může vyhovovat jednomu zvířeti, nemusí vyhovovat jinému.

Každé zvíře má jiný genetický potenciál a tím i jiná  „slabá místa“ a rozdílný sklon k nemocem. Odlišné je také životní prostředí a jiná fyzická zátěž.

  U krmení BARF je největší výhodou právě možnost, upravit krmení každému jednotlivému zvířeti na míru a zohlednit konkrétně jeho potřeby. 

Pro každého z nás  je známkou zdravého zvířete jeho dobrá kondice, zdravá kůže a lesklá srst, jiskra v oku a energie na rozdávání.  Zrada ale tkví v tom, žeživé organismy mají přímo zázračnou schopnost kompenzace. Proto dochází k tomu, že některé orgány již fungují např.

jen na 50% a přitom to není možné pouhým pohledem odhalit.Organismus toto kompenzuje a zvíře je zdánlivě zdravé. Zde je neocenitelnou součástí vyšetření pacienta laboratorní diagnostika. U psů krmených BARFem nás zajímá nejen celkové zdraví, ale i poměr a množství jednotlivých prvků.

Nyní si tedy povíme něco více o parametrech, které se vyšetřují a jaké informace nám toto vyšetření poskytne.

HEMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE

Jedná se o vyšetření „krevního obrazu“. Jak už název napovídá, nabízí nám toto vyšetření celkový pohled na stav organismu.

V rámci tohoto vyšetření se stanovují především počty jednotlivých druhů krevních buněk – červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. U bílých krvinek se ještě dělá tzv.

diferenciál, což znamená  rozpočet jednotlivých bílých krvinek dle jejich podskupin. Některé bílé krvinky se zvyšují při zánětu, jiné při alergii nebo při parazitárním onemocnění. 

BIOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE

Toto vyšetření se zaměřuje na stanovení různých enzymů, iontů a hormonů v krvi, což nám podává obrázek o jednotlivých orgánech. Nyní si zjednodušeně vysvětlíme, co se z kterých parametrů vlastně dozvíme.

Jaterní enzymy (ALP, AST, ALT) – zvyšují se při onemocněních jater.

Močovina, kreatinin – zvyšují se při onemocnění ledvin. Pokud je zvýšený i kreatinin, značí to déletrvající problém.

Amyláza – tento enzym se zvyšuje při onemocnění slinivky.

Celková bílkovina, albumin – poukazují na metabolismus bílkovin a stav jater.

Vápník, fosfor  – zajímá nás nejen jejich množství, ale i vzájemný poměr. Organismus se snaží hladinu minerálů  v krvi udržet za každou cenu a to i na úkor např. kostí. Narušení  hladiny těchto prvků v krvi značí významnější problém.

Hořčík, sodík, draslík, chlor, železo – další prvky, jejichž hladina v krvi má důležitou vypovídací hodnotu a lze ji změřit laboratorně.

T4 – hormon štítné žlázy. U zdravých zvířat není nutné. Naopak velice důležité je toto vyšetření u zvířat s výskytem kožních problémů a svědění, protože stav kůže je štítnou žlázou velmi ovlivněn.

Závěrem je nutné říci, že takovéto celkové vyšetření organismu je velice důležité, protože může odhalit skryté onemocnění daleko dříve, než by se projevily příznaky nemoci a případnáléčba je pak daleko úspěšnější.

U psů a koček krmených doma připravovanou stravou si tak můžeme ověřit, že krmivo je vyvážené a splňuje nároky našeho mazlíčka.

  Z hlediska prevencestačí u mladých zvířat vyšetření krve 1x za rok, u zvířat starších 8-10 let je lepší, vyšetřovat krev častěji – 2x až 4x ročně dle zdravotního stavu zvířete.

Parametry krevního obrazu a diferenciálního počtu leukocytů

Krevní obraz je komplexní soubor výsledků, které spolu úzce souvisí, a jednotlivé výsledky nelze interpretovat bez návaznosti na ostatní hodnoty.

K parametrům krevního obrazu patří WBC (leukocyty), RBC (erytrocyty), HGB (hemoglobin), HCT (hematokrit), MCV (objem erytrocytů), PLT (trombocyty) a související počítané parametry.

Diferenciální počet leukocytů je rozšířený o procentuální a v absolutních hodnotách vyčíslené zastoupení jednotlivých druhů leukocytů, jako jsou neutrofily, lymfocyty, monocyty, eozinofily a bazofily. 

WBC:

K patologickému zvýšení jejich počtu dochází z různých příčin. Leukocytózy se zjišťují u většiny akutních infekcí, nekróz, u otrav, u zhoubných nádorů, při krvácení a hemolýze a u hemoblastóz. Ke snížení počtu leukocytů (leukopenii) dochází u některých těžkých infekcí, u krevních nemocí (např. dřeňové útlumy) a při intoxikaci některými léky.   

RBC:

Fyziologicky zvýšené hodnoty počtu červených krvinek bývají u novorozenců a u lidí žijících delší dobu ve vyšších nadmořských výškách, patologicky vyšší hodnoty se nachází u polycytémia vera, u sekundárních polyglobulií (např.

u vrozených srdečních vad, při chronických průduškových a plicních onemocněních a u některých nádorů).

Snížené hodnoty bývají u vrozených anémií (aplastických, hemolytických) a též u získaných anémií doprovázejících některá onemocnění.

HGB:

Zvýšené hodnoty koncentrace hemoglobinu v krvi se vyskytují u polycytémia vera a u sekundárních polyglobulií (ICHS, plicní choroby, dehydratace a po delším pobytu ve vyšších nadmořských výškách). Snížené hodnoty jsou časté u různých anémií a v období těhotenství.

HCT:

Zvýšené a snížené hodnoty hematokritu se nachází u podobných stavů, u kterých se vyskytuje i abnormální počet červených krvinek.

Je však nutno přihlédnout k anomáliím červené krvinky, zejména mikro- a makrocytární anémie, sférocytózy, talasemie, hypochromií anémie a u srpkovité anémie, kdy dochází ke změnám sedimentačních parametrů oproti normálním hodnotám normocytového hematokritu. Diagnosticky má hematokrit význam zejména u anémií k výpočtu odvozených hodnot červené krvinky.

MCV:

Objem červených krvinek je změněn u různých anomálií červené řady. Diagnosticky slouží hodnota MCV zejména k rozlišení mikrocytárních, makrocytárních a normocytárních anémií.

MCH:

Parametr MCH je ukazatelem středního množství hemoglobinu v erytrocytech. Zvýšené hodnoty MCH se nacházejí u makrocytárních anémií, nízké hodnoty u mikrocytárních anémií.

MCHC:

MCHC udává koncentraci hemoglobinu v erytrocytech. Vyšší hodnoty bývají u hereditární sférocytózy, nižší zpravidla u hypochromních a makrocytárních anémií. 

RDW:

RDW (šíře distribuce erytrocytů) může být ovlivněna přítomnosti různých anomálních forem erytrocytů. Zvýšené hodnoty ukazují na nehomogenitu objemů jednotlivých měřených erytrocytů – anizocytózu. Diagnosticky slouží hodnota RDW zejména k odlišení talasemií od sideropenických anémií.  

PLT:

Zvýšené počty PLT (trombocytů, tedy krevních destiček), tzv. trombocytózy, se nacházejí nejčastěji po splenektomii, u některých myeloproliferativních onemocnění – esenciální trombocytémie, polycytémia vera, počínající chronické myeloidní leukémie, u zánětu aj.

  Snížené počty trombocytů (trombocytopenie) mohou být buď vrozené, nebo získané. Získané trombocytopenie bývají u aplázií kostní dřeně, při intoxikacích, u leukémií, metastáz nádorů do kostní dřeně aj.

Přechodné snížení počtu trombocytů může signalizovat krvácivé stavy, přechodné zvýšení počtu trombocytů bývá po značném fyzickém vypětí a u lidí žijících ve vyšší nadmořské výšce.

• MPV:
• MPV (střední objem krevní destičky) diagnosticky slouží k rozlišení mikrotrombocytů a makrotrombocytů u vrozených nebo získaných trombocytopenií či trombocytopatií. 
• PCT:

PCT (destičkový hematokrit – trombokrit) je analogem ke klasickému hematokritu, zohledňuje ovšem počet a velikost trombocytů. Zvýšené hodnoty se nacházejí u trombocytóz a makrotrombocytóz. Snížené hodnoty mohou být u trombocytopenií a mikrotrombocytóz. 

PDWS:

Parametr PDW reprezentuje šíři nejčetnějších populací trombocytů v histogramu podle jejich objemu. PDW informuje o anizocytóze trombocytů.

PLCR:

Jedná se o procento trombocytů s objemem větším než 12 fl, tedy mladých trombocytů. Snížení hodnoty PLCR může naznačovat utlumení megakaryopoézy.

IPF:

IPF rovněž odráží trombopoetickou schopnost kostní dřeně. Měření se provádí s použitím fluorescenčního značení trombocytů, je velmi citlivé a přesné. Jedná se o parametr důležitý v managementu trombocytopenií.

NRBL:

Normoblasty, jsou nezralé erytrocyty. Za fyziologických podmínek se do periferie vyplavují pouze zralé erytrocyty, v případě patologie (malignita, anemie, hypoxie a pod) se mohou v periferní krvi vyskytnout i normoblasty. Jejich nárůst zde je negativním prognostickým faktorem.

Diferenciální počet leukocytů je vhodným rozšířením základního vyšetření krevního obrazu, především u leukocytóz a leukopenií.

Neutrofily:

Jsou nejpočetnější leukocytární populací. Odpovídají především za nespecifickou imunitu, tedy likvidují vše, co je pro organizmus cizorodé.

Situace, jako například infekce, dokáže stimulovat jejich produkci a vyplavování do krevního oběhu v poměrně krátkém časovém horizontu. V těchto případech se mohou uvolňovat do periferie i mladší, ne plně funkční elementy.

Poločas zralých neutrofilů v periferní krvi je asi 6 hodin. Do poškozených tkání, případně míst infekce, se přesouvají na principu chemotaxe, zde pak eliminují patogeny.

Neutrofílií se označuje stav s počtem neutrofilních segmentů u dospělých osob nad 9,0×109/l periferní krve.

Příčiny vyššího počtu neutrofilů jsou různé, jak parafyziologické stavy (těhotenství, intenzivní fyzická zátěž), infekční (především bakteriální, mykotické, ale i virové a parazitární infekce), přes emocionální vypětí, tumory, výkyv hladiny hormonů, toxiny, vrozené poruchy až po hematologické choroby (myeloproliferace, leukemie, potransfuzní reakce a další). Klinické příznaky pocházejí ze základního onemocnění.

Neutropenie je snížení počtu neutrofilních segmentů v periferní krvi pod 1,5×109/l (u dospělých). Vzniká např.

při poruchách imunity, u infekcí (hepatitidy, spalničky, chřipka, infekční mononukleóza, TBC a další), vrozených (Schwachmanův syndrom, Fanconiho syndrom) či získaných dřeňových útlumů (nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové, bílkovin a jiné).

Klinický závažným problémem jsou polékové neutropenie, které vznikají v důsledku různých mechanismům expozici např. penicilinu, tyreostatikům apod. Klinicky se neutropenie projevuje především častými infekty.

Do populace neutrofilů analyzátory řadí neutrofilní segmenty i méně zralé neutrofilní tyče, které jsou plně funkční.

Nezralé granulocyty:

Parametr nezralých granulocytů (IG) umožňuje odhadnout intenzitu granulopoézy, která může být u některých stavů neadekvátně vystupňovaná. U infekcí, malignit ale např. i po podání růstových faktorů (např.

při léčbě výrazné leukopenie) se obrat v kostní dřeni zintenzivní a vyplavují se nezralé granulocyty – metamyelocyty, myelocyty a promyelocyty, které nejsou plně funkční.

  Diagnostický je významná pouze vyšší hodnota IG, nízká hodnota tohoto parametru se diagnosticky nevyužívá. 

Lymfocyty:

Lymfocyty jsou nositeli specifické imunity a jejich vývoj je velmi komplexní a složitý. Pro jejich funkci je důležité vyzrávání a diferenciace v primárních (kostní dřeň, thymus) a sekundárních (lymfatické uzliny, slezina) lymfatických orgánech. Je zajímavostí, že děti často reagují zvýšením počtu lymfocytů na podněty, na které dospělí reagují zvýšením počtů neutrofilů. 

Lymfopenie, tedy pokles počtu pod 1,0×109/l (dospělí) a pod 1,5×109/l (děti) bývá často zastižena u maligních onemocnění, případně u kolagenóz, chemoterapie, radioterapie a další.

Lymfocytóza, u které je počet lymfocytů nad 7,2-9,0×109/l u dětí a nad 4×109/l u dospělých, nebývá vždy doprovázená výrazně zvýšeným počtem leukocytů. Při lymfocytóze je důležité rozlišit, zda se jedná o monoklonální či polyklonální expanzi. Lymfocytózu vídáme u virových a bakteriálních infekcí, alergií, hyposplenizmu, může se vyskytnout u endokrinologických či maligních onemocnění.

Monocyty:

S monocytopenii se setkáváme při léčbě kortikoidy, u aplastické anemie či poruše vyzrávání myelomonocytární linie krvetvorby. Významné snížení počtu monocytů bývá průvodním znakem vlasatobuněčné leukemie.

1. Monocytózu lze zastihnout u infekčních onemocnění (TBC, syfilis, úzdravná fáze onemocnění), u hematologických onemocnění (neutropenie různého původu, chronické leukemie vycházející s myeloidní linie, myelodisplastický syndrom), případně může nárůst počtu monocytů doprovázet některé další onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida, zánětlivá onemocnění střeva, střádací choroby a další.
2. Eozinofily:
3. Eozinofily patří do populace granulocytů (společně s neutrofilními a bazofilními granulocyty).

Eozinofilie je definovaná počtem eozinofilů nad 0,45×109/l periferní krve. Zvýšený počet eozinofilů se vyskytuje např.

u vrozených eozinofílií, hypereozinofilního syndromu, alergických či střevních onemocnění.

Zvýšení jejich počtu je rovněž časté u parazitárních infekcí a u některých nádorových onemocnění, jako jsou lymfomy, epiteliální tumory, melanom, myeloproliferativní nemoci či familiární histiocytóza.

Méně závažným nálezem je eozinopenie, tedy snížení počtu eozinofilů pod referenční mez. Mohou ji způsobit infekce, při nichž dochází ke zvýšenému uvolňování adrenalinu, resp. nadledvinových hormonů.  K poklesu jejich počtu mohou vést také zánětlivé reakce, virózy a febrilní periody.

Bazofily:

Nižší počet bazofilů (bazopenie) se může vyskytovat u akutní revmatické horečky, při kopřivce, po léčbě antihistaminiky za stresu apod. Významnější je nález počtu bazofilů na 0,1×109/l v periferní krvi (bazofilie).

Příčinou může být alergická reakce, infekce (především ve fázi rekonvalescence), záněty, myeloproliferace, případně další výkyvy (diabetes mellitus, hemolytická anemie apod). Bazofílie se vyskytuje zřídka a může být doprovázená eozinofílií.

Klinické příznaky pocházejí ze základního onemocnění či stavu.

Literatura:

PENKA, Miroslav a Eva SLAVÍČKOVÁ. Hematologie a transfuzní lékařství. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3459-0,

SAKALOVÁ, Adriena, BÁTOROVÁ Angelika, MISTRÍK Martin a kol. Klinická hematologia. OSVETA, 2010. ISBN 978-80-8063-324-0.

Kateřina Cajthamlová: Krevní vyšetření, začátek a konec každé diety

Z kapky krve vyčte hematolog krevní obraz a tzv. diferenciál. Spočítá množství krvinek. Zjistí, jestli je krvinek dost, nebo málo. Vidí, jestli krvinky jsou všechny hezky okrouhlé, nebo mají nějaké tvarové deformity, které se vyskytují například u nemocných malárií.

Proč chodit na vyšetření krve na lačno?

Na lačno jsou hladiny tuků i cukrů v krvi nejnižší. Pokud se najíme a do půl hodiny jdeme na krevní vyšetření, testy postrádají smysl. Živiny ze střeva zaplaví krev a výsledky budou zkreslené.

Každý člověk, který se rozhodne hubnout, by si měl nechat udělat laboratorní rozbor své krve. Po dietním pokusu, nebo po nějakém režimu po delší době (například po hladovce klidně trvající jen 14 dní), už by bylo vhodné zajít do laboratoře, aby se člověk podíval, jestli se něco nepokazilo.

Na jaterních testech se například snadno pozná, jestli nějakým způsobem na dietu játra reagovala. Snížení přísunu železa se projeví trošku později vzhledem k tomu, že krvinky žijí 21 dní.

V nich se poznají změny v přísunu železa zhruba za měsíc. Totéž platí u deficitu různých vitaminů.

Pozná se nejčastěji na syndromech, ale v případě jednotlivých nálezů v krvi se může objevit i na symptomech.

Hladovkáři se z krve krásně poznají. Mají nižší hladiny glykémie, mají rozvrácený tukový metabolismus, mají většinou poškozenou jaterní funkci, mohou mít změny v moči (může být buď kyselejší, nebo obsahovat aceton).

Jak si krev vyčistíme?

Každý generální úklid by měl být plánovaný. Nemá cenu uklízet to, co je v pořádku, ale je důležité uklízet to, co v pořádku není. Krev se dokáže vyčistit zhruba za dobu měsíce, pokud se nepouštíme do extrémů a dodržujeme správný režim. Co je tedy podstatné?

• udržovat hladinu cukru v krvi, která se mění poměrně rychle
• doplňovat prvek železo, který se projeví na červených krvinkách
• získávat dostatečné množství vitaminů ze stravy
• dodržovat pravidelnost v jídle a jíst dostatečné množství potravy
• jíst dostatečné množství vlákniny (pomůže snížit hladinu cholesterolu i s nasycenými živočišnými tuky, které jsou nadbytečné)
• jíst ryby (dostatek ryb v jídelníčku může zlepšit poměr mezi dobrým a špatným cholesterolem)
• jíst dost bílkovin (bude dobře fungovat imunitní systém)

Pokud je krvinka větší než by měla být, může se jednat o anémii neboli chudokrevnost. Způsobuje ji nedostatek kyseliny listové, nebo vitaminu B12. Pokud jsou krvinky naopak maličké, může být příčinnou nedostatek železa. Z krevního obrazu lze tedy již orientačně usuzovat, v čem by mohl být problém.

A co bílé krvinky, které se nám starají o imunitu?

Jsou různě velké a mají různou funkci. Některé z nich vyrábějí protilátky, to jsou takzvané neutrofily, například u bakteriální infekce se nám tento typ bílých krvinek, který vyrábí protilátky, namnoží. Lékař z toho může usoudit, že pacient pravděpodobně trpí bakteriální infekcí.

Další populací jsou makrofágy. Jedná se o obrovské bílé čistící krvinky, které pohlcují infikovanou buňku i mrtvé rozložené buňky našeho těla.

Existuje také druh přirozených zabíječů, takzvaných T buněk, které se vyškolují převážně v dětství ve žláze brzlík. Učí se vyhledávat antigeny a zabíjet buňky, které na povrchu obsahují antigen. Může se jednat o virus, případně něco alergenního, nebo cizorodého.

Další skupinou jsou krevní destičky, které zajišťují srážlivost krve. Podstatný je jejich počet, tvar a způsob, jakým se rozpadají.

V krvi také vidíme nadbytečný tuk. Testování se nedělá z kapky krve, ale ze stáčené krve. V kapce můžeme dokonce v případě velmi závažných stavu vidět i některé parazity. Odhalí je většinou krevní obraz, sedimentace a diferenciál.

Cholesterol, tuky a proteiny v krvi

Krev je transportní médium, které reaguje poměrně rychle na změny například naší stravy. Všichni už určitě vědí, že důležité jsou hodnoty krevních tuků neboli hodnoty celkového cholesterolu. Ten už nemá tak velký význam jako jednotlivé typy cholesterolu, což je dobrý (HDL) a špatný (LDL).

Rozdíl mezi nimi je v hustotě a v preventivní funkci aterosklerózy. V dnešní době se počítá aterogenní index plazmy a případně ještě spousta dalších jiných rizik, která vyplývají z poměru dvou uvedených cholesterolů.

Další typ tuků, které můžeme zjistit z krve, jsou takzvané triglyceridy. Jedná se o nasycené tuky, jejichž primárním zdrojem je potrava. Množství triglyceridů proto můžete významně ovlivnit, když snížíte příjem nasycených živočišných tuků.

Důležité jsou také různé transportní proteiny tam, kde je nějakým způsobem porušená výživa z hlediska bílkovin. Pokud tyto proteiny chybí, mohou se tuky v krvi hromadit, jelikož nebudou mít prostor pro pohyb. Časté jsou případy například po hladovkových dietách nebo po dietách s významným snížením bílkovin v potravě.

autor: Kateřina Cajthamlová

Kterých 10 krevních testů si nechat udělat?

V biohackingu je důležité se měřit. To píšeme snad v každém druhém článku na našem blogu. Ale kde začít? Když už si chci krevní testy udělat, jaké z nich mají opravdu smysl? V tomto článku použiji opět Paretovo pravidlo 20/80. To znamená, že vám předám těch deset nejdůležitějších testů, které má smysl podstoupit, pokud nemáte s krevními testy žádné zkušenosti.

Princip měření

Je důležité vědět, proč se chci změřit a jak s daty budu dál pracovat, jinak celý proces ztrácí smysl. Pro mě osobně je smysl jasný.

Chci identifikovat svůj stav, nastavit případné vylepšení a podle biomarkerů zvolit správnou strategii. Celý proces podstupuji proto, že si chci zkvalitnit svoje zdraví, spokojenost a výkonnost.

Je fajn vědět, proč to děláte vy, ideálně si svůj záměr někam napište. 

Osobně si dělám krevní testy na samoplátce a v současnosti za ně utratím cca 40 000 Kč ročně. Já už se ale měřím delší dobu a biohacking je moje profese. Nemusíte nutně investovat takové peníze. Stačí vám investovat 2 000–10 000 Kč za rok.

Pokud jste si zvolili tuto cestu, pak si můžete vybrat několik laboratoří, kam budete chodit. Já jsem navštěvovala AeskuLAB, které mají laboratoře po celé ČR.

Nyní chodím zásadně k lékařům, se kterými spolupracujeme, protože tady je komunikace na úplně jiné úrovni s maximální důvěrou a mohu se na cokoliv dalšího doptat. Pracujeme s daty společně a to je velká přidaná hodnota.

Navázali jsme spolupráci s doktory z Vyšetři mě. Vyrobili jsme společně biohackingové balíčky na míru podle toho, co si člověk chce změřit.

Můžete samozřejmě jít za svým praktickým lékařem a požádat ho, aby krevní testy dal na pojišťovnu, ale ne všechny testy vám pojišťovna zaplatí, plus je problém, že celý proces zabere mnohem více času.

Stačí se nám ozvat a my vás můžeme celým procesem provést.

Jakmile dostanete výsledky krevních testů, je třeba, aby vám je někdo vyhodnotil. Doporučuji se v tom postupně vzdělat, abyste nebyli závislí na třetí straně a dokázali si výsledky do určité míry vyhodnotit sami. Na základě interpretace dat se můžete rozhodnout, co dál. Jakou strategii do svého života aplikovat, abyste byli tou nejlepší verzí sebe sama. 

Jaké krevní testy má smysl podstoupit?

V rámci dlouhodobého pozorování našeho zdraví je důležité vědět, jak je na tom zánět v našem těle a to jak z pohledu buněčné i humorální, krátkodobé i dlouhodobé imunity. O tom, jak zvýšená míra zánětu v našem těle ovlivňuje celou řadu procesů, se krásně rozepisuje Vojta například v tomto článku.

1. CRP a krevní rozbor

CRP je protein akutní fáze sloužící k odhalení akutního právě probíhajícího zánětu v těle. Zvyšuje se zejména při bakteriálních onemocněních. Tímto jednoduše zjistíme, jak jsou na tom naše bílé krvinky.

Kolikrát se nám stane, že nám něco je, jdeme k doktorovi a on nám předepíše Ibalgin a antibiotika, která rozhodí celý náš imunitní systém. Tento test stojí 100 až 300 Kč. Hladina CRP se zvyšuje po cca 6-12 hodinách od začátku zánětu. Tento test si můžete koupit i v lékárně a udělat si ho doma sami.

Pokud na vás něco leze, je fajn zjistit skrz tento test svoji hladinu a na základě toho jednat dál. Zjistíte, zda je váš organismus oslabený.

2. Krevní obraz a diferenciál

Tento test slouží jako základní parametr k posouzení buněčné imunitní odpovědi. Přítomnost specifických forem bílých krvinek zpřesňuje diagnostické rozhodování v případě potenciální nákazy. Může dokonce odhalit nemoci projevující se různým počtem leukocytů.

3. Sedimentace erytrocytů

Jeden ze základních ukazatelů přítomnosti zánětu v těle. Závisí na rychlosti, s jakou klesají červené krvinky v krevní zkumavce.

4. Prokalcitonin

Prokalcitonin je ukazatel hyperakutního zánětu. Vystoupá velmi rychle po infekci, již za 6-8 hodin. V porovnání s CRP má vyšší senzitivitu i specificitu pro odlišení systémové a lokální infekce. 

5. Homocystein

Zvýšená hladina homocysteinu v krvi se považuje za ukazatel zvýšeného rizika srdeční ischemie, infarktu myokardu, aterosklerózy, zvýšeného krevního tlaku, nebo dokonce vzniku rakoviny. Společným jmenovatelem všech těchto onemocnění je chronický zánět. Tohle je naprosto klíčový biomarker, který má smysl si dělat pravidelně.

6. Protilátky IgA, IgM a IgG

IgA jsouprotilátky typické pro slizniční imunitu, tedy obranyschopnost všech tělních povrchů. Zvýšená hladina protilátek IgA může znamenat například parazitární infekci. IgM jsou protilátky časné specifické imunity, které vznikají obvykle po 2-3 týdnech od nákazy. Jejich zvýšená hladina svědčí o aktivním boji organismu s nepřítelem.

IgG jsou protilátky, které tvoří největší podíl celkových imunoglobulinů. Vytváří se obvykle v reakci na toxiny, odumírání bakterií, po očkování a po proběhlém onemocnění.

7. Krevní cukr (OGGT, HbA1C)

HbA1C najdete v žádankách, kde si ho stačí zaškrtnout a zaplatit pár stovek. Ukazuje nám jakýsi klouzavý průměr cukru za několik týdnů (6–12 týdnů).

Je to skvělý ukazatel toho, jak náš organismus reaguje na cukr, jestli máme nějakou pravděpodobnost cukrovky či inzulinové rezistence.

Co se týče testu OGTT, to je jednoduše orální glukózový toleranční test, který nám ukáže, jak inzulin v našem organismu funguje. 

8. Hormony: testosteron, progesteron, estradiol

Testosteron je klíčový hormon pro naše zdraví a to nejen pro muže, ale i pro ženy. U žen je samozřejmě důležité měřit i ostatní hormony. Testosteron je nejdůležitějším mužský pohlavním hormonem. Produkován je varlaty a nadledvinkami. Testosteron je nezbytný pro růst pohlavních orgánů a přítomnost druhotných pohlavních znaků.

Stimuluje tvorbu spermií, ovlivňuje mužské chování a svými anabolickými účinky podporuje proteosyntézu. Zvyšuje objem kostní i svalové hmoty. Při jeho zvýšené hladině se mohou projevit i negativní dopady na kůži, zejména tvorba akné. Testosteron se tvoří i v těle žen v tkáni nadledvinek.

U žen může být vysoká hladina testosteronu příčinou kosmetických obtíží (zvýšené ochlupení, akné), ale i závažnějších problémů, jako je neplodnost. 

Progesteron je jedním z ženských pohlavních hormonů. Svou úlohu sehrává zejména v těhotenství a to pro rozvoj prsní žlázy a její přípravu k laktaci nebo třeba dozrávání děložní sliznice. U mužů je produkován v nižší míře. Jeho vysoké hladiny mohou vést ke zvětšování prostaty či poruchám erekce. Proto je důležité měřit tento hormon i u mužů.

Estradiol je ženský pohlavní hormon, který se vytváří nejvíce ve vaječnících, ale také v průběhu těhotenství v placentě. Je nejdůležitějším hormonem od první menstruace až do menopauzy. Není důležitý pouze pro ženy, ale produkuje se i v mužském těle. U mužů reguluje správné dozrávání spermií a libido. Proto je opět důležité tento hormon měřit jak u žen, tak u mužů. 

9. Vitamín D

Je dobré si nechat změřit převážně vitamín D (25–OH). Tento vitamín je ve skutečnosti skupinou látek patřících do vitamínů rozpustných v tucích. Je naprosto nezbytný pro správnou funkci kostí. Je zodpovědný za stovky reakcí v našem organismu. 

10. Cholesterol, HDL, LDL

Celková hladina cholesterolu vypovídá o množství tukových částeček v krvi. Je dobré zároveň měřit nejen celkovou hladinu, ale i HDL a LDL. U cholesterolu HDL se jedná se o lipoproteiny s vysokou hustotou. HDL, lidově označovaný jako “hodný” cholesterol, má za úkol odvádět tukové částečky z tkání našeho těla do jater k dalšímu zpracování.

Co se týče cholesterolu LDL, ten nám ukazuje pravděpodobnost poškození cév. Je to lipoprotein s nízkou hustotou, LDL je lidově označovaný jako “zlý” cholesterol. Stěna cév se pod vlivem tukových částeček ničí, stává zánětlivou. Tyto procesy mohou vést ke snížení průchodnosti cév a tím pádem k infarktu a nevratnému poškození srdce.

Bonus: Biologický věk od AgeCurve

Existuje mnoho lidí a laboratoří, kteří vám budou chtít změřit váš biologický věk z krve, ale je to tak trochu o ničem. My jsme v týmu navázali spolupráci s AgeCurve, což je nový start-up, který měří biologický věk ze slin. Nevyplivne vám sice číslo, kolik přesně vám biologicky je, ale ukáže vám podsystémy v těle.

Jak je na tom váš lymfatický systém, kardiovaskulární systém a další. Test se provádí ze slin a je to zatím nejpřesnější test na trhu. Za tímto projektem stojí parta super vědců, kteří jdou opravdu do hloubky. Číslo nedostanete z toho důvodu, že stárnutí podle nich není o číslech, nýbrž o procesu.

To se mi na nich také líbí, protože sice je to hůř marketingově uchopitelné, ale dává to velký smysl ze zdravotního hlediska. 

Těchto 10 (11) testů má za mě určitě smysl si nechat udělat. Nicméně pokud chce mít člověk komplexnější přehled o svém zdraví, pak to nestačí a je potřeba jít víc do hloubky. Nemusíte z toho mít ale paralýzu.

Už to, že jste si přečetli tento článek a téma vás zajímá, je skvělé! Je to známka toho, že chcete převzít zodpovědnost za své zdraví a aktivně přispět ke své dlouhověkosti. Zároveň je skvělé někde začít a postupně do celé problematiky nahlížet.

Ve finále by vás celá cesta měla bavit. Pokud ne, pak u ní dlouhodobě nevydržíte. 

Já osobně celý proces vnímám jako hru. Laboratoř beru jako zastávku, kde se pobavím s odborníky, zasmějeme se a jdu domů. Je to jako návštěva kavárny. Vše je o tom, jak si to nastavíte ve své hlavě a jak k celému procesu budete přistupovat.