Larvovaná deprese – Vše o zdraví

Seznam stránek webu: Co je deprese | Typy deprese | Příčiny deprese | Léčba deprese | Antidepresiva | Co v mozku dělají antidepresiva | Deprese u dětí | ECT – „elektrošoky“ | Psychoterapie | Související psychické poruchy | Čím si v depresi (ne)pomůžete | Jak (ne)jednat s člověkem v depresi | Cesta ze dna – rozhovor | Knižní Kurz dobré nálady | Bezlepkově proti depresi? | Viditelná temnota | Co dělat, když mám strach o své blízké | Deprese při odvykání kouření | Slovníček odborných pojmů | Kódy diagnóz MKN | Časté otázky | Kresba depresanta | Kde hledat pomoc | Co víte o depresi? – test | Doktor mozek – e-book zdarma

Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili vědomostní testík „Co víte o depresi?“ Nebo ho můžete nechat až na konec.

Video se všemi základními informacemi o depresi – příznaky, typy, léčba:

Larvovaná deprese - Vše o zdraví

JAK NA DEPKU A SMUTEK – E-BOOK ZDARMA

Michaela Peterková: Doktor mozek
ZÍSKAT E-BOOK

Co je deprese?

Deprese patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek. Když člověk ztratí někoho blízkého, je smutek pochopitelný.

U deprese ale pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.

Neléčená deprese trvá kolem půl roku (je to ale velmi individuální, takže to může být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10% lidí v těžké depresi se pokusí o sebevraždu.

Depresivní porucha postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro zdravého člověka asi 17%.

Deprese:

  • Uklidil jsem v garáži všechno nářadí, už to opravdu bylo potřeba. Myslím, že bych z toho měl mít radost, ale nic necítím. Je mi to lhostejné, jako ostatně všechno.
  • Jenom ležím nebo sedím. Nechce se mi jíst, nepřevlékám se, nečistím si zuby. Telefon se mi vybil před měsícem a nedala jsem ho nabít. Nedokážu chtít nic kromě smrti. Děsí mě představa, že takhle to bude navždy, a zatím marně sbírám sílu, abych s tím skoncovala.

Deprese versus depresivní porucha

Mezi těmito pojmy odborníci rozlišují. Deprese je takové to běžné, lidové pojetí smutné nálady, prostě depka. Depresivní porucha je onemocnění, které splňuje kritéria dle diagnostických manuálů.

Když se někdo rozejde s partnerem, týden chodí jako tělo bez duše, hubne a nemá do ničeho chuť, a pak se to postupně rovná, byla to depka – vcelku normální reakce na smutnou událost. Když má někdo podobný útlum dva měsíce, třeba i bez zjevného důvodu, může to už být depresivní porucha.

Zde na webu, protože není určený odborníkům, ale „normálním lidem“, nemusí být mezi sebou tyto dva pojmy vždy úplně přísně rozlišovány.

Jaké jsou příznaky deprese?

Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).

Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda – více na www.sebevrazda.

psychoweb.cz).
Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí.
Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např.

že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení.

K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.

Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10% lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.

  • .
  • Doporučujeme:
  • Larvovaná deprese - Vše o zdravíBenjamin Hardy

Přepište svou budoucnost

Jak změnit svou osobnost a tím i budoucnost. Benjamin Hardy boří zažité mýty o osobnosti a nabízí odvážné strategie pro osobní transformaci.

V knize čerpá z psychologických poznatků a vyvrací zažitou, avšak mylnou představu, že osobnost je vrozená a neměnná. Podle autora nemáme své „skutečné já“ objevovat.

Naopak, své vysněné já si můžeme cíleně vytvořit a dosáhnout tak svých plánů, snů a cílů.

Jaké typy deprese se rozlišují?

Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti. Podrobně viz Typy deprese.

Jaké jsou příčiny deprese?

Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). K tomu pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese. Podrobně viz Příčiny deprese.

Larvovaná deprese - Vše o zdraví

Jak depresi léčit?

Naprostá většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – člověk tedy dochází k lékaři či psychologovi, který dohlíží na vývoj jeho příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se pak léčí v rámci hospitalizace.

Základem léčby lehkých poruch by vždy měla být psychoterapie; u těžších depresivních poruch pak léčba antidepresivy, ideálně kombinovaná opět s psychoterapií.

Přehled tradičních i méně tradičních metod léčby deprese najdete podrobně ve videu či textovém přepisu: Léčba deprese
Pokud jde o léky, jsou dnes k dispozici desítky preparátů, jejichž efektivita je velmi slušná a vedlejší účinky minimální. Závislost na lécích při správném užívání prakticky nehrozí. Podrobně viz Léčba deprese – antidepresiva.

Udělejte si jasnou představu o tom, co vlastně léky v mozku dělají – pochopení tohoto procesu je důležité, abyste se antidepresiv nebáli. Podrobně viz Co v mozku dělají antidepresiva.
Své místo v léčbě deprese má i ECT – elektrokonvulzivní terapie, což je léčba pomocí elektrického výboje. Její účinnost je velice vysoká a rizika pro pacienta obvykle minimální.

Řeč o typu léčby, pro který se u nás vžil nepříliš šťastně zvolený název „elektrošoky“ Podrobně viz ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky.
Nikdy není na škodu doplnit antidepresiva psychoterapií. Psychoterapeutické postupy se také velmi dobře uplatní při slabších depresích. Podrobně viz Psychoterapie v léčbě deprese.

Dalšími pomocníky jsou fototerapie (osvícení jasným světlem) a spánková deprivace (člověku se brání ve spánku).
Jako úvod nebo doplněk léčby deprese vám doporučujeme online kurz Žlutá sova – život bez deprese. Za symbolickou cenu se v něm během 14 dnů dozvíte o fungujících metodách léčby deprese a hned si je na sobě vyzkoušíte. Kurz Žlutá sova je anonymní a najdete ho, když kliknete sem.

A co mánie nebo maniodepresivní psychóza?

Depresivní porucha patří mezi poruchy afektivity neboli poruchy nálady. Do stejné kategorie spadá i manická porucha, bipolární afektivní porucha a cyklotymie, dříve zvaná maniodepresivní psychóza. Podrobně viz Související duševní poruchy.

Jak zvládnout depresi?

Co mi pomůže a co ne? A jak můžete pomoci překonat depresi svému blízkému? O tom, zda má smysl se nutit do práce, zda pomáhá povzbuzování a podobně, se dočtete v sekcích Čím si (ne)pomůžete a Jak (ne)jednat s člověkem v depresi.

  1. .
  2. Doporučujeme:
  3. Larvovaná deprese - Vše o zdravíRyan Holiday

Klíčem je klid

Všichni velcí myslitelé, umělci, sportovci a vizionáři mají jednu nepopiratelnou společnou vlastnost. Je jí schopnost nepodléhat náladám; schopnost nenechat se rozptýlit a vidět tak věci podstatné a na první pohled skryté.

Autor načrtává cestu, jak tohoto starodávného, a přece dnes tak naléhavě potřebného způsobu života dosáhnout.

Uvádí řadu velkých myslitelů a zajímavých osobností (Konfucius, Seneca, Marcus Aurelius, Sadaharu Oh, Churchill, Anne Franková…) a na jejich příkladu ukazuje, že vnitřní klid není pouhou nečinností, ale branou k sebeovládání, sebe-mistrovství, sebekázni a soustředění.

.

Kdo mi pomůže?

Trpíte-li nezvladatelně smutnou náladou, máte řadu možností, kam se obrátit. Najdete tady seznam psychiatrů, psychologů, linek důvěry i kontakt na internetovou poradnu. Viz Kde hledat pomoc.

Dále jsou tu pro vás tři pomocníci (zcela zdarma): online psychologický test Depretest – test deprese. Tento test dělejte každý týden a vývoj výsledků si zaznamenávejte do archu, který je zde ke stažení (u výsledků testu). A protože k překonání deprese se hodí i určitý režim, stáhněte si záznamník plánu činností, který vám pomůže začít normálně fungovat.

Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ odborných pojmů – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.

Také zde najdete časté otázky k depresi a také dotazy a odpovědi z online poradny.

Dvě povzbudivé zprávy

To nejlepší, co se dá o depresi říci, je, že jde v naprosté většině případů o stav přechodný a řešitelný.

Tak druhá dobrá zpráva se týká faktu, že depresant se ocitá v kvalitní společnosti: Winston Churchil, Ernst Hemingway, Andy Warhol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Miloš Kopecký nebo Vincent van Gogh – ti všichni se s depresí během svého života potýkali a jejich činnosti a tvorbě vtiskla tato nemoc určitou specifičnost.

Larvovaná deprese - Vše o zdraví

Lise Manson

Deprese se nesmí podceňovat. Může ji způsobit i velká změna v životě

„Bylo toho najednou strašně moc. Všude okolo lidé, nikdy jsem nebyla sama, žila jsem skoro v centru Prahy, takže neexistovalo místo, kde bych v klidu seděla a přemýšlela, jak jsem byla zvyklá. Ne že bych to nečekala, ale přece jenom, když jsem najednou tuhle realitu žila, cítila jsem se úplně ztracená.

Zajímavé:  Závislost Na Drogách Léčba?

Než jsem se zaučila v práci a trošku se spřátelila s kolegy, trvalo to několik měsíců. Postupně jsem přestala spát, prostě jsem nemohla, začala jsem hubnout a stále byla extrémně unavená a v práci se nemohla na nic soustředit.

Zapamatovat si nějaké jednoduché pravidlo v práci mě stálo veškerou sílu, co jsem měla,“ vypráví Eliška.

Přečíst článek ›

„Bylo mi pořád zle. Ale doufala jsem, že to přejde, že to překonám. Musím! Nemohla jsem se vrátit domů s tím, že jsem tady selhala.

Jenže mě přestalo bavit úplně všechno, nic mě nedokázalo rozveselit, spustily se mi migrény a některá rána mi bylo vyloženě špatně z představy, že musím do práce. Radši jsem ani moc nevolala domů, aby na mně mamka něco nepoznala.

Nechtěla jsem s nikým mluvit, seděla jsem jen zavřená v pokoji a koukala z okna,“ přiznává mladá žena.Kromě spánku se přidal i problém s jídlem, hlavně teda měla tak stažený žaludek, že se ani najíst pořádně nedokázala.

POČTYV roce 2018 bylo ambulantně léčeno 113 172 lidí s depresí.

Celkově v Česku trpí depresí přes půl milionu lidí.Celosvětově je to podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přes 300 milionů lidí. Číslo stále roste.

V tu chvíli zasáhla její kamarádka, s kterou žila a která už se nedokázala dívat na to, jak se Eliška trápí. „V podstatě mi domluvila schůzku za mými zády a dotáhla mě tam. Samozřejmě jsem se bránila, ale pak jsem se tam zhroutila. Brečela jsem, že nejsem blázen, že nic nepotřebuji,“ vzpomíná.

„Cítila jsem se hrozně, bojovala jsem s pocity, že na psychiatrii přece nemám co dělat, že tam nepatřím, ale zároveň jsem dostala antidepresiva, s kterými jsem se začala cítit lépe.

Jednou za 14 dnů jsem chodila na kontroly a můj život se pomaličku měnil.

Překvapila mě mamka, která moji depresi nebrala jako něco strašného, prostě ji přijala jako fakt, jako něco, co člověk vůlí neovlivní, a slyšet to od ní mi hodně pomohlo.“

Přečíst článek ›

Eliška stále užívá antidepresiva a pravidelně dochází na psychoterapie, ale její stav už se nedá srovnat s tím, co před dvěma roky zažívala. „Někteří lidé si neuvědomují, že depresi může způsobit i velká změna v životě. Pokud se člověk necítí dobře, měl by hledat pomoc,“ říká na závěr. 

Názor odborníka

Mgr. Kristýna Brožková (psycholožka, Pedagogicko-psychologická poradna České Budějovice):

Projevy depresivní poruchy zásadně ovlivňují život nemocného. Nemoc postihuje člověka v celistvosti – jak na emocionální rovině, tak i na behaviorální (chování) a na kognitivní (poznávací). V popředí je depresivní nálada (trvající déle než dva týdny a většinu dne), ztráta zájmu a s tím spojená zvýšená únava, kvůli které většina nemocných vyhledá pomoc.

Přečíst článek ›

Porucha může mít vliv i na kognitivní výkon nemocného – zhoršuje se mu koncentrace pozornosti, paměť, je méně schopný rozhodovat o věcech, nemoc utlumí a pozmění jeho myšlení.

Nemocný má negativní ulpívavé myšlenky o sobě samém, markantně se mu sníží sebedůvěra, zažívá pocity méněcennosti, sebeobviňuje se, cítí bezmoc, beznaděj a je výrazně pasivní (případně agitovaný) až rezignující na svůj život.

Subjektivní hodnocení většinou není ve shodě s objektivní skutečností. Dokonce se v depresi může projevovat specifická forma demence, tzv. depresivní pseudodemence.

Na behaviorální rovině v těžších formách deprese není člověk schopen vykonávat všední činnosti.

I když to může být pro okolí nepochopitelné, deprese může zapříčinit neschopnost vstát z postele, obléknout se, udržovat každodenní návyky…

Rána jsou většinou subjektivně vnímána jako nejvíce náročná. Zrádná se jeví být larvovaná deprese, která se skrývá pod somatickými symptomy gastrointestinálního či kardiovaskulárního charakteru a psychické příznaky mohou být minimální.

Primárně je zásadní připustit si, že jde o onemocnění, nikoli o lenost či neochotu. A toto onemocnění se opravdu dá léčit, proto je důležité co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc. Způsob léčby se odvíjí od intenzity deprese.

Těžká epizoda deprese se bez lékařského zásahu dá velmi obtížně zvládnout.

Informace o nemoci* U žen dochází k častějšímu kolísání hormonů, zejména v těhotenství, po porodu či v menopauze.* Častěji vyhledají psychiatrickou pomoc ženy než muži. V celkovém počtu tvoří až 60 % pacientky.* Depresi způsobuje nedostatek monoaminů (serotoninu, dopaminu a noradrenalinu), stejně tak endokrinologické poruchy.

* Spouštěčem může být prožité trauma, hormonální změny v organismu (např. po porodu), závislost na návykových látkách nebo prodělané psychotické či somatické onemocnění.* Prevalenci onemocnění též ovlivňují kulturní tradice – úplně nejnižší výskyt je v Japonsku.

* K depresi většinou inklinují jedinci, kteří reagují na zátěžovou situaci úzkostnou tendencí.

* Pokud člověk již jednou v životě depresi prodělal, je velká pravděpodobnost jejího opakování.

Tipy pro zdraví

Naše psychika dostává v posledních týdnech velmi zabrat. Pokud navíc máte psychiku oslabenou, oslabuje se také imunitní systém a jste náchylnější k onemocnění a virům. K psychické zdatnosti nám můžou pomoci relaxační i pohybové aktivity, které můžeme provádět i z domova.

Přečíst článek ›

Fyzioterapeutka Eva Juráková z Lékařského domu Praha 7 radí i jednoduché cvičení na aktivaci hlubokého stabilizačního systému, které doma zvládne každý. „Položte se na záda. Dolní končetiny pokrčte v kolenou. Chodidla rovnoměrně opřete o podložku.

Vytahujte se za temenem hlavy a kostrčí. Napřimte páteř. Bradu mírně zastrčte k hrudníku. Ruce mějte položené na spodní části břicha. Při nádechu nosem rozvíjejte břicho směrem nahoru ke stropu a do stran. Při výdechu ústy břichem mírně klesejte.

Dejte si pozor, abyste nevtahovali břicho. Cvik můžete provádět každý den.“

Vyhýbat bychom se neměli ani fyzické aktivitě venku, ideálně sami nebo s partnerem. Pokud jste zcela zdraví, můžete zvolit například svižnou procházku v lese.

Deprese – příznaky, léčba a přírodní antidepresiva + test

  • Za depresi po porodu mohou hormonální změny. Zdroj: Shutterstock
  • Deprese v dospívání se vyskytuje poměrně často, je však mnohem častěji spojována s poruchami chování, agresivitou a různými somatickými stesky. Zdroj: Shutterstock
  • Velká část lidí trpících takzvanou velkou depresí pomýšlí na sebevraždu a 10-15 % z nich ji spáchá. Zdroj: Pixabay
  • Součástí léčby je kromě antidepresiv také rodinná terapie. Zdroj: Shutterstock
  • Depresi lze předcházet také během. Zdroj: Shutterstock
  • Čokoláda má pozitivní účinky na lidskou mysl. Zdroj: Shutterstock

Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch, která jednou za život postihuje 15 % populace.

V psychiatrických učebnicích se píše, že utrpení při těžké depresi je tak velké, že nemá obdobu v žádném tělesném utrpení. Léčba většinou spočívá v kombinaci léků a psychoterapii. Neléčená deprese může být i smrtelná.

Depresivní onemocnění je i nejdražším neuropsychiatrickým onemocněním.

Na rozdíl od ostatních nemocí netvoří největší část výdajů na léčbu duševního onemocnění přímé medicínské (léčiva) a nepřímé medicínské (platy zdravotníků, nemocniční služby apod.

) náklady, ale jsou to především nepřímé náklady, které vznikají v důsledku ztráty pracovní schopnosti a možnosti výdělku, nutnosti výplaty důchodů a dalších sociálních dávek.

Obsah článku:

Test na deprese

Zde si můžete snadno otestovat, zda trpíte depresí – Test na deprese.

Pocity v depresi

„Jako by se pomalu stmívalo. Ta nemoc vás zahltí a ponoří do něčeho, co není ani smutek, ani zármutek. Je to jen černota. Je těžké přijmout fakt, že nikdo, kdo to nezažil, vás nemůže pochopit. Je to nesdělitelné. Je to porucha prožívání,“ říká neurolog David, který trpí periodickou depresí.

„Jde to pomalinku… První ztratíte vůli, nemůžete si nijak pomoct. A ještě máte černé svědomí z toho, že to nemůžete změnit. Vleče se to týdny. Jdete spát, ale ráno to je ještě horší. Sebevražedné myšlenky se nad vámi vznášejí jako motýl a vy se tomu bojíte naslouchat, ale nezaženete je.“

Skutečná deprese je nemoc, která se nedá ovládat vůlí. Člověku, kterého postihne, je zbytečné říkat: „Vzchop se!“ a snažit se jej rozveselovat. Deprese je stav, který trvá nejméně 14 dní bez jakéhokoliv průběžného zlepšení, častěji však i několik měsíců.

Světová zdravotnická organizace považuje deprese za jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti.

Různými formami této nemoci trpí podle psychiatra Cyrila Höschla přibližně 3 % české populace (300 000 lidí). Alespoň jednou za život postihne tato nemoc celých 15 % populace (1,5 milionu). Odborníci předpokládají, že tato čísla jsou všude na světě obdobná.

Pokud se deprese léčí, pak se rychle dostavuje zlepšení, pokud však nemocný odbornou pomoc nevyhledá, choroba mu nesmírně znepříjemňuje život a může být i smrtelná. Velká část lidí trpících tzv. velkou depresí totiž pomýšlí na sebevraždu a 10-15 % z nich ji spáchá.

Příznaky deprese

  • skleslá nálada
  • snížení energie a aktivity
  • zhoršení schopnosti radovat se
  • pokles zájmů
  • poruchy koncentrace
  • značná unavitelnost i po nepatrné námaze
  • snížení sebevědomí
  • pocity viny a bezcennosti
  • pesimistický pohled do budoucnosti
  • poruchy spánku
  • snížená chuť k jídlu
  • hmotnostní úbytek
  • pokles sexuálního zájmu
  • myšlenky na sebevraždu
  • úzkost a psychomotorický neklid

Smutná nálada nevyplývá ze zevních okolností nemocného a je dlouhodobě stabilní.

Typické je pravidelné zhoršení nálady brzy ráno, navazující na nespavost ranního typu. Tehdy bývá pacient schopen večer usnout, ale budí se ještě v nočních hodinách a nespí až do rána.

Dalším častým příznakem deprese je úzkost a psychomotorický neklid. Nezřídka se deprese projevuje tělesnými obtížemi: pocitem sevření na hrudi, pocitem neklidných nohou, bušením srdce při úzkosti a nejrůznějšími bolestmi bez odpovídajícího organického podkladu.

U nejtěžších forem deprese mohou být přítomny psychotické příznaky v podobě halucinací, bludů nebo depresivního stuporu. Obsah halucinací a bludů je typicky v souladu s emočním nastavením pacienta.

Zajímavé:  Špinění po menstruaci - Vše o zdraví

Druhy deprese

Klinická deprese

Jedná se o základní „lehčí“ projev deprese. Tedy deprese je dostatečně závažná, aby se řešila klinicky, například léky, přesto se nejedná o nejzávažnější projev.

Nemocný nemá chuť k jídlu, nebo ji naopak má zvýšenou, uzavírá se do sebe, rychle ztrácí energii a nemá o nic zájem.

Psychosomatická deprese

V některých případech doprovázejí depresi psychosomatické potíže. Nejčastěji se jedná o poruchy spánku, nepříjemné sny, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku i srdce, trávící potíže, závratě nebo dýchací potíže.

Symptomatická deprese

Jedná se o projev deprese, který však depresí není. Může jít o vedlejší projev otravy, nádoru, epilepsie nebo demence. Nezlepší se, dokud není vyléčena primární příčina.

Sezónní deprese

Jak název napovídá, přichází tento druh deprese v určitých ročních obdobích, a člověku se většinou vrací každoročně. Nejčastěji se sezónní deprese projevuje v zimě.

Sezonní afektivní poruchu je možné mírnit terapií světlem, které stimuluje produkci neurotransmiterů jako je právě serotonin. U těch, kteří trpí těžší formou poruchy, ale tato terapie nestačí. Musí se kombinovat s další léčbou. Jako doplňková terapie může být podáván tryptofan, což je aminokyselina, kterou si lidské tělo přemění v serotonin.

Larvovaná deprese

Larvovaná deprese se projevuje jiným zdravotním problémem (například velikou bolestí zad, žaludeční problémy, aj.), nedochází ale k jiným projevům deprese. Nemocný zjistí, že se jednalo o depresivní onemocnění, jakmile není žádná fyziologická příčina jejich onemocnění, a když fyzické problémy zmizí po nasazení antidepresiv.

Reaktivní deprese

Jedná se o přímou reakci na traumatické, náročné, stresové a celkově obtížné životní období.

Reaktivní deprese často nastupuje hned po traumatu, nebo do jednoho měsíce. Nejčastějším spouštěčem bývá úmrtí blízkého člověka, může se ale jednat o ztrátu něčeho jiného – práce, vztahu, majetku či snů.

Obvykle trvá zhruba 13 měsíců.

Endogenní deprese

Takzvaná velká „pravá“ deprese. Jedná se o nejčastější formu této nemoci. Přijde do života náhle, bez zjevné příčiny. Je způsobena nevyváženým chemickým prostředím v mozku, které je potřeba upravovat pomocí léků.

Úzkostně depresivní porucha

U úzkostně depresivní poruchy se projevují příznaky deprese i úzkosti.

Objevují se tedy pocity strachu a nervozity, nemocný má problémy se spaním, nízké sebevědomí a věčné očekávání nejhoršího. Za život jí trpí asi 4 % populace a má horší průběh, a tedy i prognózu, než když jsou tyto dvě onemocnění samostatně, zvyšuje se také pravděpodobnost pokusu o sebevraždu.

Mezi nejčastější příčiny tohoto onemocnění patří dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma a stres.

Deprese v těhotenství

Ženy mohou onemocnět psychickou poruchou v těhotenství nebo mohou být léčeny pro psychické onemocnění dlouhodobě, před plánovaným (nebo neplánovaným) těhotenstvím.

Prevalence deprese v těhotenství je přibližně 10 %, prevalence depresivních příznaků až 20 %. Náchylnější jsou ženy mladší nebo naopak ženy po 35. roce, s omezenou sociální podporou, bez partnera, s ambivalentními pocity ohledně gravidity, ženy bílé rasy, ženy s předchozími třemi a více porody.

Vyšší riziko nacházíme dále u žen, které měly deprese ještě před těhotenstvím.

K depresi v těhotenství je nutné přistupovat vysoce individuálně. Na jedné straně je třeba zvážit rizika, která mohou mít psychofarmaka pro plod, na druhé straně negativní následky neléčené psychické poruchy.

Pokud jste těhotná, a trpíte depresí, doporučuje se navštívit lékaře.

Poporodní deprese

Poporodní deprese je nejčastější běžně nepoznaná komplikace porodu a objevuje se u jedné ze sedmi žen po porodu.

I když konvenční léčba farmaky a psychoterapií je účinná, přirozenou alternativou, kterou by mohla využít řada žen, zvláště těch, které chtějí kojit, jsou syntetické formy přirozeně se vyskytujícího estrogenu.

Vyplývá to z faktu, že poporodní deprese se vyskytuje v kontextu se snížením hladin estrogenů. Poporodní deprese – podobně jako perimenopauzální deprese – je považována za deregulaci nálady související s hormonálními změnami.

Deprese

Špatná nálada anebo prostý zármutek jsou součástí naší fyziologické emoční výbavy, jedná se o přirozenou reakci na životní události a naše vnitřní prožitky.

Zažívá ji každý z nás a zpravidla odezní poté, co pominou její vyvolávající příčiny.

O depresi hovoříme, pokud se jedná o setrvalý stav, minimálně dva týdny, a o stav, který narušuje naše běžné fungování v práci, ve škole, v rodině či sociálních vztazích.

Jak vypadají příznaky deprese?

Základním příznakem je smutná nálada, ztráta schopnosti prožívat radost, těšit se z věcí, které člověka baví, ztráta zájmu, pokles energie a únava. Typické jsou poruchy soustředění a pozornosti, pesimistické výhledy do budoucna, nespavost, nechutenství.

U těžších forem se mohou objevit pocity viny a sebe­obviňování, myšlenky na sebevraždu. Pacient subjektivně trpí, může mít pocity selhání, nedostatečnosti, může si vyčítat vlastní neschopnost.

Příznaky deprese přinášejí subjektivní tíseň, člověku brání zastávat obvyklé funkce, zhoršují výkonnost ve všech oblastech života (pracovní, akademické, společenské, rodinné).

prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.

Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1991 nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaného v roce 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Od roku 2009 působí ve funkci primáře kliniky PCP/NÚDZ, v NÚDZ též jako náměstek pro klinický výzkum a vedoucí výzkumného programu.

V letech 1995 až 1998 pracoval jako vědecký pracovník v oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA.

Vedle klinické práce se věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu, je řešitelem mnoha grantových projektů, působí jako vysokoškolský pedagog pregraduální a postgra-duál-ní výuky, je profesorem psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch.

Je autorem mnoha odborných prací, kapitol v učebnicích a monografiích, publikuje v recenzovaných mezinárodních a domácích odborných časopisech.

Pravidelně přednáší na odborných setkáních doma i v zahraničí, je členem redakčních rad domácích i mezinárodních odborných časopisů a profesních organizací, získal několik ocenění, včetně Národní psychiatrické ceny 2018. V letech 2009 až 2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti. Od roku 2011 předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council, kterou spoluzakládal, je předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Na internetu existují různé online testy deprese, některé jsou založeny na Beckově stupnici depresivity. Mají smysl, můžou skutečně ukázat, že jde o depresi?

Sebeposuzovací škály, jako například Beckova, nejsou samy o sobě diagnostickým nástrojem, ale slouží ke screeningu, k průkazu přítomnosti depresivních příznaků a také mohou pomoci zhodnotit orientačně jejich závažnost a změnu v čase.

Jaké základní druhy deprese existují a čím se liší?

Depresi klasifikujeme spíše podle závažnosti, zda se jedná o mírnou fázi, středně těžkou nebo těžkou, zda je doprovázená tělesnými či psychotickými příznaky.

Mohou se ale vyskytovat atypické formy deprese, například larvovaná deprese, u níž chybí pokleslá nálada, ale v popředí jsou tělesné příznaky, které nemají fyziologické vysvětlení.

Podle období výskytu můžeme popsat třeba sezónní afektivní poruchu, která nastupuje v podzimních měsících, případně poporodní depresi. Deprese je ale také součástí bipolární afektivní poruchy, kde se střídá s fázemi mánie.

Na kterého lékaře by se měl člověk obrátit, pokud se domnívá, že trpí depresí?

V první fázi se může obrátit na svého praktického lékaře, který by měl být schopen depresi nejen diagnostikovat, ale také její lehčí formu zaléčit. Může vás odeslat k ambulantnímu psychiatrovi, na kterého se však můžete obrátit i přímo, bez doporučení.

Jak se deprese léčí?

Depresi lze léčit farmakoterapií nebo psychoterapií, případně kombinací obou přístupů. Z léků to jsou anti­depresiva, která odstraňují příznaky deprese.

Působí především na serotoninový a noradrenalinový systém přenašečů nervového signálu v mozku, některá ovlivňují i jiné neurotrans­miterové systémy.

Dají se ale využít další biologické, nefarmakologické intervence, například spánková deprivace, fototerapie, stimulační metody, jako jsou elektrokonvulze nebo stimulace stejnosměrným proudem. V poslední době se jako nadějný přístup u rezistentních stavů ukazuje i podání nízké dávky anestetika ketaminu.

Jak dlouho léčba trvá?

Délka léčby záleží na závažnosti příznaků a také na anamnéze, zda se již v minulosti depresivní epizody vyskytovaly.

V akutní fázi, která trvá zhruba šest až 12 týdnů, se snažíme o zaléčení příznaků, zlepšení psychosociálního fungování, cílem pokračovací fáze, trvající čtyři až devět měsíců, je udržení remise (návrat k původnímu fungování před vypuknutím deprese, pozn. red.) a zabránění relapsu, návratu příznaků, v udržovací fázi chceme zabránit nové epizodě deprese.

Po první epizodě je doporučená délka dlouhodobé léčby minimálně devět měsíců po dosažení remise, po druhé epizodě to jsou dva roky, po třech pět let a v případě vracejících se depresivních fází to může být i celoživotní terapie.

Mnoho lidí má obavy z užívání antidepresiv, respektive jejich návykovosti. Skutečně vzniká na tento typ léků návyk?

To je mýtus, na antidepresiva závislost nevzniká ani nemění člověku osobnost, jak se také traduje.

Problém vzniku závislosti je především u benzodiazepinů, které se používají k léčbě úzkosti a někdy jsou také chybně předepisované k farmakoterapii deprese.

Nicméně při ukončování dlouhodobé léčby antidepresivy je třeba opatrnosti a léky vysazovat pozvolna, při náhlém vysazení by mohlo dojít k syndromu z vysazení.

V jakých případech se přistupuje k elektrokonvulzivní terapii (lidově zvané poněkud děsivě „elektrošoky“)?

Elektrokonvulzivní terapie je metodou volby tam, kde selhává terapeutická odpověď na antidepresiva, u těžkých stavů, například s psychotickými příznaky nebo katatonií (abnormální pohyby, které se vyskytují při některých duševních poruchách, pozn. red.). Navzdory mýtům se jedná o metodu bezpečnou, která má méně nežádoucích účinků než farmaka a především má rychlejší nástup účinku oproti lékům. Použít ji lze bezpečně například i u těhotných pacientek.

© adam radosavljevic – Adobe Stock

Je možné se z deprese zcela vyléčit nebo se vždy během života vrací?

Jsou lidé, kteří zažijí za život jedinou epizodu deprese, ze které se vyléčí a nemusí pak již žádné léky užívat, to znamená, že v některých případech se dá zcela vyléčit.

U velké části pacientů se však deprese vrací, přičemž intervaly mezi jednotlivými epizodami mohou být i několik let, u jiných jsou častější.

Tam, kde se depresivní epizody vracejí, je ale situa­ce stejná jako například u chronických tělesných onemocnění, jako je diabetes, hypertenze, ischemická choroba, alergie – dokážeme je léčit, ale nikoliv zcela vyléčit.

Zajímavé:  Oční Lékař Huserová Havířov?

Může se člověk dostat z deprese nějak sám svépomocí?

U skutečně těžkých depresivních stavů to je velmi obtížné, bez pomoci odborníků se člověk neobejde.

U méně závažných forem může léčbě napomoci úprava režimu, životosprávy, tělesný pohyb a podobně, nejedná se ale o vlastní léčbu.

Svépomocná režimová opatření mohou pomoci i v prevenci, ale ani ta neochrání stoprocentně před biologicky podmíněnou depresí tam, kde je vysoká míra rizikových faktorů.

Může neléčená deprese sama odeznít?

Ano, může časem spontánně odeznít, problém ale je, že nechceme, aby u neléčené deprese došlo k progresi až do těžkých stavů, které mohou končit třeba sebe­vražedným pokusem.

Neléčená deprese přitom přináší značné subjektivní utrpení pro nemocného, duševní bolest, kterou pacienti prožívají hůře než bolest tělesnou.

V neposlední řadě ale také neléčená deprese brání nemocnému, aby mohl normálně fungovat v profesním i soukromém životě, narušuje všechny oblasti jeho života.

Jaké jsou „přírodní“ alternativy léčby deprese? Pomáhají některé?

Jediným schváleným herbálním antidepresivem je extrakt z třezalky tečkované.

Účinnost má ale pouze u mírných, nezávažných forem deprese, navíc je spojená s rizikem interakcí s jinými léky, nejen psychofarmaky.

Přírodní produkty lze ale použít na některé příznaky spojené s depresí, například nespavost, kdy se užívají rostlinné extrakty kozlíku lékařského, meduňky lékařské, chmele a tak dále.

Je vhodné užívat v rámci léčby deprese konopí nebo kanabinoidní olej?

To je stále ještě kontroverzní téma a předmět výzkumu. Ukazuje se, že kanabidiol může skutečně zmírnit celou řadu psychických příznaků, včetně deprese a úzkosti. Ukazují to i výsledky některých studií, nicméně to určitě nebude léčba vhodná pro každého. Marihuana a její intenzivní konzumace kvůli jiné složce, tetrahydrokanabinolu (THC), depresi naopak vyvolává.

Jak účinkuje fototerapie neboli léčba ostrým světlem? Dá se provozovat i doma?

Fototerapie, čili léčba jasným bílým světlem, pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmy, biologické hodiny v našem mozku, které jsou především u sezónní deprese narušené.

Nemocný se vystavuje světelnému panelu o specifické vlnové délce jednu až dvě hodiny před rozedněním, přičemž není třeba se do světla dívat přímo, lze při tom vykonávat obvyklou činnost.

Panely pro fototerapii jsou běžně komerčně dostupné a můžete si je zakoupit domů.

Mohou člověku trpícímu depresí pomoci i blízcí? Jak bychom se měli k osobě trpící depresí chovat a čeho se vyvarovat?

Člověk trpící psychickými problémy včetně deprese mnohdy není schopen sám rozpoznat, že potřebuje odbornou pomoc, nedokáže mít od svých příznaků odstup a správně je vyhodnotit.

V takovém případě může pomoci rodina a blízcí, kteří dotyčného znají nejlépe a včas rozpoznají změny duševního rozpoložení oproti normě. Je velmi důležité, pokud má člověk někoho blízkého, na koho se může obrátit, kdo jej ujistí, že není na všechno sám a dokáže jej podpořit.

Je dobré člověku trpícímu depresí připomínat, že se nejedná o osobní selhání, slabost, ale o nemoc, která je léčitelná.

Na druhou stranu je třeba vyvarovat se obecných povzbuzování typu „ty to zvládneš, zvládli to i jiní a ti měli větší problémy než ty“, „musíš se vzmužit, zatnout zuby“ a podobně. Tohle nefunguje, adresát to chápe jako bagatelizaci svých potíží.

Také nepomůže nabídnout rozptýlení, vzít nemocného na veselohru – k depresi patří neschopnost prožívat radost a potěšení, dotyčný si pak může absenci pozitivních emocí vyčítat jako svoji vlastní neschopnost.

Důležité je nabídnout pochopení, oporu, zprostředkovat kontakt s odborníkem, podporu při léčbě.

Projevuje se deprese jinak u dětí a dospělých?

Psychické problémy v dětském věku mají svoje specifika. Deprese se projevuje odlišně než u dospělých, neboť dítě často nedokáže svoje pocity verbalizovat, porozumět svému emočnímu prožívání. Příznaky se mohou manifestovat například tělesnými projevy, poruchami chování, agresivitou, zhoršeným školním prospěchem a podobně.

U dětí a dospívajících se ale také vyskytují podobné příznaky jako u dospělých: nedokážou se radovat, mají nízké sebehodnocení, trpí pocity viny, mají smutnou nebo zoufalou náladu s myšlenkami na smrt, jsou po­dráždění, unavení, zpomalení, cítí se osamocení, sociálně se izolují, někdy jsou naopak hyperaktivní, neklidní, až agresivní.

Kolik lidí v Česku trpí depresí?

Deprese patří mezi vůbec nejčastější duševní onemocnění, celosvětově jí trpí pět až deset procent populace. Až dvojnásobně častější je u žen, objevit se může kdykoliv v průběhu života.

Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2017 mají v Česku depresi téměř čtyři procenta populace, což je více než 420 tisíc lidí. Není bez zajímavosti, že téměř polovina pacientů s depresí (48 procent) se přitom vůbec neléčí.

Ukazuje se také, že ve srovnání se zahraničím je v Česku o trochu méně lidí s poruchami nálady, kam patří i deprese (5,5 procenta), než je evropský průměr (7,4 procenta).

Změnil se nějak počet pacientů s depresí během pandemie covidu?

Změnil se poměrně dramaticky. V květnu a v listopadu 2020 jsme v Národním ústavu duševního zdraví zopakovali reprezentativní populační průzkum, který velmi dobře zdokumentoval nárůst psychických problémů.

Na souboru více než 3000 respondentů, kteří byli stratifikováni podle pohlaví, věku a místa bydliště, se ukázalo, že zatímco před čtyřmi lety bylo v Česku 20 procent lidí s duševním onemocněním, na jaře 2020 to bylo 30 procent a na podzim 33 procent.

Ve srovnání s rokem 2017 se výskyt depresí ztrojnásobil ze čtyř procent na 12 procent, také počet lidí s myšlenkami na sebevraždu stoupl ze čtyř procent na 14 procent.

Existují profese, u nichž je deprese častější než u jiných?

Deprese není specificky spojená s žádným konkrétním zaměstnáním, může jí onemocnět prodavačka i pilot dopravního letadla. Je ale pravda, že depresí jsou ve zvýšené míře ohroženi zejména lidé v pomáhajících profesích, včetně pracovníků ve zdravotnictví.

Můžete vyjmenovat rizikové faktory pro vznik deprese? Existuje něco jako spouštěč deprese?

Mezi rizikové faktory patří genetická zátěž, výskyt depresivního onemocnění v rodině, ženské pohlaví, dlouhodobý chronický stres, traumatické životní události, a to i v anamnéze dlouho před vznikem onemocnění (rozvod rodičů, zneužívání, šikana a podobně), nepříznivá socioekonomická situace, sociální izolace, životní změna, celá řada tělesných onemocnění, zneužívání návykových látek, především alkoholu, ale také léky na jiná tělesná onemocnění. Ve většině případů se nedá identifikovat žádný jasný spouštěč, deprese může postihnout i člověka, který nemá žádné objektivní nesnáze, je tělesně zdravý, úspěšný, s dobrým sociálním zázemím.

Deprese se objevuje i v těhotenství, případně po porodu. Léčí se jinak než ta běžná?

Deprese je skutečně velmi častá v graviditě i v poporodním období, objevuje se u 10 až 15 procent žen. Jednak se jedná o relaps již dříve diagnostikované deprese, jednak o nově vzniklé onemocnění. Důležitá je včasná diagnostika, podpora a dle potřeby zahájení léčby tak, aby nebyl ohrožen průběh těhotenství, zdraví matky a novorozence a schopnost matky o něj pečovat.

Co se týče léčby, v zásadě se neliší od léčby v jiných životních obdobích. Samozřejmě by bylo optimální, pokud by žena minimálně po dobu prvního trimestru neužívala antidepresiva vůbec, ale to je málokdy možné.

Nefarmakologickou možností léčby je především psychoterapie, případně lze využít i stimulační metody.

Většinou se ale bez farmak neobejdeme, naštěstí většina antidepresiv je v graviditě i během kojení bezpečná, naopak jejich vysazení by mohlo znamenat větší riziko v podobě zhoršení stavu se všemi následky pro matku i dítě.

© severga – Adobe Stock

Má na vznik a rozvoj deprese vliv životní styl?

Životní styl ovlivňuje náš psychický stav a duševní zdraví v pozitivním i negativním směru. Ten vliv je ale nespecifický, navíc deprese se může skutečně objevit u kohokoliv z nás. Nicméně se vyplatí alespoň minimalizovat některé rizikové faktory a posilovat svoji psychickou odolnost.

Lze připomenout obecné rady k zachování psychické rovnováhy: dodržovat pravidelný denní režim a životosprávu, omezit alkohol a jiné návykové látky, mít dostatek fyzické aktivity a pravidelného pohybu, aktivně rozvíjet zájmy a koníčky, najít si čas pro sebe a své blízké, diverzifikovat svoje aktivity, například že svůj čas rozdělím mezi rodinu, práci, koníčky a přátele.

Jakou roli hraje při vzniku deprese genetika?

Genetické vlivy hrají při vzniku deprese důležitou roli, to lze ukázat na rodinách, kde se vyskytuje ve zvýšené míře oproti populaci, zejména v ženské linii.

To riziko je ale relativní, zvyšuje se řádově v procentech, navíc rodinná zátěž se může projevit jinými problémy u potomků než u rodičů.

Psychiatrická genetika je ale velmi komplikovaná věda, při vzniku duševních poruch se uplatňuje celá řada genů a vždy hraje roli interakce genů a prostředí, naše individuální odolnost vůči stresu, schopnost vypořádat se s nepříznivými událostmi.

S depresí se pojí řada mýtů, například že ten, kdo mluví o sebevraždě, ji nespáchá. Můžete zmínit některé další?

Podobným mýtem je, že bychom se na sebevražedné myšlenky neměli aktivně dotazovat, abychom dotyčnému nevnukli nápad na ukončení života.

Naopak, člověk se podobnými myšlenkami sám trápí, vyčítá si je a může se mu ulevit, když mu dáme možnost o nich hovořit.

Jiné mýty jsem již zmiňoval: deprese je slabost, osobní selhání, lze ji překonat silnou vůlí, antidepresiva způsobují závislost a mění osobnost.

Dá se depresi nějak předcházet?

Primární prevence je prakticky nemožná, nicméně se lze zaměřit na jedince ve zvýšeném riziku vzniku onemocnění a alespoň minimalizovat rizikové faktory, jak jsou uvedeny výše.

Předcházet lze ale relapsu, nové epizodě či návratu již dříve diagnostikované de­presivní poruchy, především udržovací terapií, případně doplněním farmakoterapie psychoterapií a posilováním odolnosti.

Důležité je také věnovat pozornost varovným příznakům nastupující deprese, kterými bývají například narušený spánek, zhoršené soustředění, pocity napětí, ztráta radosti a schopnosti těšit se z věcí, případně nespecifické tělesné příznaky (bolesti, únava, zažívací potíže), které nemají zjevnou příčinu a přetrvávají.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector