Motolice – Vše o zdraví

MOTOLICE JATERNÍ – FASCIOLA HEPATICA

Velikost: 20 – 30 mm x 13mm

Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na tkáni hostitele. Jejich název naznačuje, že si naši předkové všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.

Mnozí američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou sklerózou.

Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti s rakovinou a s únavovým syndromem.

Motolice jsou běžné. Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují „žlučové kameny“.

Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita, takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, alergické reakce.

Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů, nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké.

Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto je často nacházím u lidí s nadváhou.

Motolice - Vše o zdraví

Motolice - Vše o zdraví

Vývojová stadia motolice

Motolice - Vše o zdraví

  • Motolice v játrech jelena
  • Motolice - Vše o zdraví
  • Dospělci významných jaterních či gastrointestinálních motolic: Fm; Fascioloides magna, Fh; Fasciola hepatica, Pc; Paramphistomum cervi, Dd; Dicrocoelium dendriticum.

Způsob přenosu motolic: z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu trávy, nebo na vodní rostlině. Z krabího a rybího masa, špatně tepelně upraveného. Možná je i kontaminace ze špatně omyté zeleniny pěstované blízko pastvin nebo vodních reservoárů.

Pokud hostitel spolkne metacerkárie, ony vytvoří cysty ve dvanáctníku, penetrují stěnou střeva a dostanou se do jater. Motolice žerou jaterní parenchym a sají krev předtím než dosáhnou žlučovodů, kde dospějí asi po 12ti týdnech. Dospělá motolice jaterní žije až 11 let.

Motolice jaterní se vyskytuje hojně zejména na Karibských ostrovech, v Jižní Americe, jižní Francii, Velké Británii a Alžírsku. Infekce u lidí se vyskytují zejména v oblastech, kde se chovají ovce a skot. Motolice působí na dobytku velké škody a snižují produkci vlny, mléka a masa.

  1. Projevy nakažení motolicemi:
  2. Destrukce jaterní tkáně
  3. Potíže žlučovodů
  4. Záněty jater, cirhózy, žloutenky, zvětšená játra
  5. Průjmy
  6. Anémie
  7. Pokud se mladí červi ztratí v břišní dutině, pak udělají cysty v břiše a často zvápenatí; potíže pak zahrnují bolesti hlavy, bolesti zad, zimnice a horečky
  8. Na Středním Východě lidé často jedí syrová játra krav a pokud je zde motolice, působí to potíže s kašlem, chrapot, bolest a podráždění hrtanu, jak se mladí červi přichytí na tkáně hrtanu a hltanu.

Vývojový cyklus motolice velké. 1. Schéma vývojového cyklu, 2. Pseudocysta v játrech jelena lesního, 3. Dospělá motolice v jaterní pseudocystě u jelena lesního, 4. Pigmentace jater jelena lesního způsobená infekcí motolicí velkou, 5. Typická lokalita mezihostitele – vodní plž (př. bahnatka malá) a definitivního hostitele – spárkatá zvěř (např. jelen lesní, daněk evropský).

  • Motolice - Vše o zdraví
  • Motolice - Vše o zdraví
  • Výskyt motolice v ČR u spárkaté zvěře (2002)

Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady pomůže jen Cesol nebo kvalitní Zapper.

  1. Léčba ve světě: triclabendazol 1 dávka, nebo alternativně 10 – 15 dávek bithionolu
  2. MOTOLICE ŽLUČOVÁ – CLONORCHIS SINENSIS
  3. Výskyt – Čína, Japonsko, Taiwan, Vietnam, Korea
  4. Ročně infikuje asi 19 milionů lidí.
  5. Infikují zejména žlučové cesty u plazů, ptáků a savců.

U lidí se červi usídlí ve žlučovodech, jsou velcí 12-20mm x 3-5mm širocí. Produkují vajíčka s částečně vyvinutými embryi, která jsou veliká 29×16 µm. Odcházejí střevní cestou fekáliemi ven. Motolice žlučová může přežívat ve svém hostiteli až 25 let! Hostiteli jsou zejména kočky, psi, lišky, jezevci.

Jelikož je mnoho infikovaných a lidé v těchto oblastech mají zvyk jíst syrové rybí maso, je infikace Clonorchis velký problém. Potíže závisí na množství červů, které může jít až do tisíců. U jedné autopsie bylo nalezeno kolem 6000 dospělých červů. V takovém případě dochází ke zvětšení jater, ztluštění stěn žlučovodů, fibróze a destrukci jaterního parenchymu.

Clonorchis nenapadá jaterní tkáně, proto u Clonorchis nedochází k rozsáhlé nekróze jater.

Motolice - Vše o zdraví

Vajíčka s embryem přejdou ze žlučovodů do stolice .  Vajíčka se dostanou do vhodného hostitele – šneka .  Z každého vajíčka se vylíhnou miracidia , která projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , and cercariae ).

  Cerkárie vyjdou ze šneka a po krátké době, kdy volně plavou ve vodě, přijdou do kontaktu s rybou, penetrují do jejího masa, kdy udělají cysty jako metacerkárie .  Infekce u lidí je skrze maso ryby, která je špatně tepelně upravená, nakládaná, uzená… . Po požití se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku   a později sestupují do žlučovodů .

Dospívání trvá asi 1 měsíc. Dospělá motolice měří asi 10 to 25 mm x 3 to 5 mm a usazuje se ve žlučovodech. Kromě lidí se stávají jejími hostiteli jiní savci.

  • Motolice - Vše o zdraví Motolice - Vše o zdraví
  • MOTOLICE PSÍ – OPISTHORCHIS FELIENEUS
  • MOTOLICE THAJSKÁ – OPISTORCHIS VIVERRINI

Motolice thajská (Opisthorchis viverrini, Stiles et Hassal,1896) (anglicky Southeast Asian liver fluke) je parazit ze třídy motolic, který se lokalizuje v játrech a žlučových cestách člověka, psa a kočky, případně dalších rybožravých savců.

Parazit se vyskytuje v Thajsku, Laosu a Kambodži. Vývojový cyklus motolice je složitý a zahrnuje 2 mezihostitele. Prvním mezihostitelem jsou plži rodu Bithynia, druhým jsou ryby z čeledi kaprovitých. Je velmi rozšířená i v České republice díky migraci asijských národů.

Historie: V roce 1911 Leips našel při pitvě dvou vězňů v severním Thajsku motolice, které identifikoval jako O. viverrini. O šest let později však Kerr (1916) uvádí, že 17% vězňů ze stejné lokality je infikováno druhem O. felineus.

Teprve Sadun (1955) v padesátých létech porovnával všechny nálezy motolic z jater lidí ze severních oblastí Thajska a potvrdil, že se jedná o motolici thajskou. Dnes se již ví, že O.

viverrini je hlavním původcem jaterní motoličnatosti u lidí nejen v Thajsku, ale i Laosu a Kambodži a jiných státech.

  1. – Vyskytuje se zejména v jižní, centrální a východní Evropě, Turecku, jižní části Ruska, Vietnamu, Indii a Japonsku, také byla zjištěna v Puerto Rico a na Karibských ostrovech, Thajsku, Laosu a jihovýchodní Asii
  2. – Vyskytuje se asi u 1-3 miliónů lidí
  3. – Pacienti zaznamenávají zejména symptomy jako průjem a eroze stěny žlučovodů
  4. Infekce u lidí vznikají z konzumace špatně tepelně upravených ryb
  5. Motolice - Vše o zdraví
  6. MOTOLICE STŘEVNÍ – FASCIOLOPSIS BUSKII
  7. Je to největší motolice, která dosahuje rozměrů 75mm x 20mm.
  8. Je morfologicky velmi podobná motolici jaterní.
  9. Zásadní rozdíl je, že Fascilopsis Buskii obývá tenké střevo (duodenum a jejunum) a ne játra.
  10. Jsou přisáté k mukóznímu epitelu nebo jen leží přikryté mukózním sekretem střeva.

Každá z nich denně produkuje asi 25.000 vajíček. Tato vajíčka se nedají rozlišit od vajíček F. hepatica. Vajíčka odcházejí stolicí, a aby se vyvíjela, musí dosáhnout vody.

Tato motolice se u lidí vyskytuje zejména v Číně, Taiwanu, Laosu, Kambodži, Indii, Korei a v Indonésii. Lidé se nakazí konzumací vodních rostlin, které jsou hnojeny lidskými nebo prasečími výkaly, nebo loupáním těchto rostlin ústy před konzumací.

  • Symptomy:
  • Červi se krmí jídlem, které člověk sní, ale také jeho střevním mukózním povlakem, způsobují záněty, ulceraci a abscesy v místě, kde se přichytí.
  • Běžný je průjem, zvracení, nevolnost, bolest střev, zejména ráno.
  • Pokud je červů hodně, mohou blokovat střevo a způsobit jejich ucpání.
  • Reakce na metabolity červů může způsobit leukocytózu, anémii a eosinofílii.
  • Vajíčka fasciolopsis buski:
  • Životní cyklus Fasciolopsis buski:

Nedovyvinutá vajíčka se dostanou skrze střevo do stolice .  Ve vajíčkách se ve vodě vylíhnou embrya , z vajíček se vylíhnou miracidia , která infikují příhodného šneka .  Uvnitř šneka paraziti projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , a cerkárie ).

 Cerkárie se uvolní ze šneka  a zacystují se jako metacerkárie na akvatických rostlinách .  Hostitel savec se infikuje snědením metacerkárií na akvatických rostlinách. Po snědení se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku  a přichytí se ke stěně střeva.

  Tam se vyvíjejí do dospělosti (20 to 75 mm x 8 to 20 mm) za přibližně 3 měsíce, přichycené na stěně střeva savce (člověka nebo prasete) .  Dospělí jedinci žijí asi 1 rok.

  1. Dospělí jedinci fasciolopsis buskii:
  2. MOTOLICE PLICNÍ – PARAGONIMUS WESTERMANI

Prvně byla plicní motolice popsána na Taiwanu na konci 19. Století. Od té doby bylo ve východní Asii popsáno mnoho případů. U lidí se vyskytuje zejména v Japonsku, Jižní Korei, Thajsku, Taiwanu, Číně a na Filipínách.

Jako reservoáry slouží psi, kočky, prasata a malí hlodavci.

Přenáší se především tím, že lidé jedí nedostatečně tepelně upravené maso korýšů, které obsahuje metacerkárie P. westermani. Nebo se neomyjí nástroje, kterými se korýši porcují a tak se motolice plicní přenese s jiným jídlem do trávícího traktu člověka.

Metacerkárie vytvoří cysty v tenkém střevě a částečně penetrují stěnu střeva. Zde zůstávají několik dní, než se začnou přesunovat skrze bránici do plic. Zde se zapouzdří a dospějí asi za 8-12 týdnů. Během migrace se někteří červi zapouzdří v jiných orgánech, produkují zde ektopické léze.

  • V plicích působí ulceraci, cysty, zjizvení, plíce vypadají jako popepřené.
  • Symptomy:
  • – kašel
  • – krvavé sputum
  • – bolest na plicích
  • – zánět pohrudnice
  • – Často je to provázeno mírně zvýšenou teplotou.
Zajímavé:  Dermoidní cysta na kostrči - vše o zdraví

Těžko se příznaky rozlišují od tuberkulózy a zápalu plic. Červi v cystách mohou být nalezeni i na stěně břicha, v lymfatických uzlinách, v srdci a částech nervového systému. V mozku působí epilepsii a paralýzu. Při rozsáhlé infekci mohou způsobit smrt.

  1. Pokud pacient v endemických oblastech vykazuje pulmonární stres, krvavé sputum a eozinofílii + zvýšené IgE, měl by být vyšetřen na motolici plicní.
  2. Životní cyklus motolice plicní:

Vajíčka jsou spolknuta s vykašlaným hlenem z plic nebo jsou spolknuta jinak a projdou ven se stolicí .  Venku se ve vajíčkách vytvoří embrya , a vylíhnou se miracidia a hledají okamžitě hostitele, šneka, a proniknou jeho měkkými tkáněmi .

  Miracidia projdou několika vývojovými fázemi uvnitř šneka : sporocysty , rediae , ty poslední vyprodukují mnoho cerkárií , které ze šneka vylezou.

   Dále podniknou invazi do dalšího hostitele, kterým je krab, rak, langusta nebo jakýkoli korýš, zde se zapouzdří, vytvoří cysty a stanou se z nich metacerkárie. Toto stádium je infekční pro savce .  Člověk se nakazí požitím nedostatečně tepelně upraveného masa korýše, který metacerkárie obsahuje .

  Metacerkárie udělají cysty ve dvanáctníku , penetrují skrze stěnu střev do peritonea, potom skrze stěnu břicha a bránici do plic, kde vytvoří enkapsulaci a vyvíjí se k dospělosti (7.5 to 12 mm by 4 to 6 mm).  Červi také mohou dospět k jiným orgánům jako je mozek a svaly.

Zde se ovšem jejich životní cyklus nedokončí, neboť vajíčka zde nakladená zde nemohou přežít. Čas mezi enkapsulací a produkcí vajíček je 65 až 90 dnů. Infekce u lidí přetrvává i 20 let. Zvířata jako prasata, psi, kočky, jsou často hostiteli P. westermani.

  • Vajíčka motolice plicní:
  • Dospělý jedinec motolice plicní:
  • MOTOLICE SLINIVKOVÁ – EURYTHREMA PANCREATICUM

Hulda Clark tvrdí, že všichni diabetici mají motolici slinivkovou, Eurytrema pancreaticum, v jejich slinivce. Vypadá to, že dostaneme tuto motolici tím, že jíme hovězí maso a výrobky z kravského mléka.

Tuto motolici není problém zabít zapperem nebo frekvenčním generátorem, ale brzy se zase reinfikujeme jejími infekčními stádii v jídle. Eurytrema se v naší slinivce nevyvíjí pokud k tomu nemá k dispozici methanol.

Znečištění Methanolem je typické pro naše jídlo  – nachází se vit is found in processe balených vodách, v umělých sladidlech, vodách sycených CO2 a všech nápojích v prášku

Když se nám podaří zabít tohoto parazita a nepoužívat nic, co obsahuje methanol, můžeme postupně snížit dávku inzulínu (s lékařem) na polovinu už během 3 týdnů. Je třeba pečlivě kontrolovat krevní cukr a dávku inzulínu, protože se slinivka rychle zotavuje.

I když 90% Langerhansonových ostrůvků bylo zničeno, mohou se zotavit tak, že postupně inzulín není potřeba.  Samotné inzulínové injekce mohou být znečištěny methanolem a tak zhoršovat průběh nemoci. Je třeba ze stravy vyloučit vše, co methanol může obsahovat.

Diabetici mají často v těle kyselinu koji. Koji kyselinaje často v kávě a také v bramborách, které mají šedá místa. Je třeba se jim důrazně vyhnout. Všichni diabetici také mají virus HA ve slinivce. Tento virus roste na kůži jako bradavice, ale rozšiřuje se po těle zejména ve slezině a játrech. Není nutné tento virus zabíjet, protože zmizí společně s motolicí slinivkovou.

  1. Velikost: (10-18 x 5-9 mm) je široká, placatá, oválná.
  2. Vajíčka (50-80 x 35-40 µm) mají v sobě embrya již v samičce.

Eurytremiasa často působí je mírné symptomy. Větší infekce se projevuje jako gastrointestinální potíže jako nadýmání, zvracení, průjem nebo zácpa. Žloutenka, zvětšená játra občas provází tuto infekci. Eosinophilie je vzácná.

Motolici slinivkovou je třeba spojovat zejména s cukrovkou. Zabít se dá zapperem nebo plasmovým generátorem.

Zdroj: www.medicnatur.cz

Slunce, seno, motolice

Řeč je v tomto případě o týmu parazitologů (www.helminthology.cz), kteří se věnují tzv. ptačím schistosomám způsobujícím u lidí kožní alergické onemocnění zvané cerkáriová dermatitida (https://cs.wikipedia.org/wiki/Cerkáriová_dermatitida). Objektem jejich zájmu jsou motolice žijící v dospělosti v cévách vodních ptáků a využívající jako mezihostitele vodní plže.

Po několika týdnech vývoje v mezihostiteli vylučují plži do vodního prostředí infekční larvy zvané cerkárie, které vyhledávají vodní ptactvo (zejména zástupce vrubozobých, jako jsou třeba kachny), do jehož kůže se zavrtají (obr. 1), aby mohly dokončit svůj životní cyklus, tedy dospět a produkovat vajíčka s larvami zvanými miracidia, která jsou opět infekční pro nového mezihostitele.

Cerkáriová dermatitida – šířící se postrach přírodních koupališť

Bohužel pro parazita i pro rekreanty na koupalištích, ani cerkárie nejsou neomylné. A protože lidská kůže obsahuje ještě ve větší míře než ta ptačí mastné kyseliny, které cerkárie lákají k parazitaci, nezřídka končí cerkárie namísto v kachně v člověku.

Napadená osoba pozná omyl parazitů už asi po hodině, kdy začne pociťovat lehké svědění kůže na místech ponořených při koupání pod vodní hladinou. Intenzita svědění se do druhého dne stupňuje a odeznívá dle citlivosti jedince až po několika dnech až týdnu.

Motolice - Vše o zdraví

Zároveň se na napadené kůži objevují červené skvrnky, které se posléze mění ve vystouplé pupínky, na jejichž vrcholu se v další fázi infekce vytvoří puchýřek vyplněný čirou tekutinou.

Díky intenzivnímu svědění puchýřky obvykle nevydrží dlouho a po rozškrábání se mění na stroupky (obr. 2).

U zvláště citlivých osob se mohou kromě vyrážky objevit i celkové příznaky, mezi které řadíme horečnaté stavy, zduření lymfatických uzlin či otoky.

Popsané příznaky typické cerkáriové dermatitidy jsou přitom pouze obrannou reakcí lidského organismu na průnik parazita, kterého náš imunitní systém správně vyhodnotí jako nebezpečný cizí objekt a podle toho s ním také jedná. Výsledkem je usmrcený parazit, který nedokáže pokračovat ve svém vývoji v nepřirozeném hostiteli.

Jeho tělo však zůstává zavrtané v kůži až do doby, než je výkonnými složkami imunitního systému zcela zlikvidováno. Je to tedy naše imunita, zastoupená v tomto případě zejména neutrofily, makrofágy, lymfocyty a žírnými buňkami, která parazita zabije, ale v důsledku boje za sebou zanechá stopy v podobě nepříjemné kožní vyrážky.

Z údajů zjištěných na experimentálním myším modelu (výzkumy tohoto typu na lidech jsou z důvodů etiky i rozměrů hostitele v podstatě neproveditelné) víme, že některým parazitům se podaří uniknout první linii obranného systému v kůži, takže při primární infekci jsou schopni pokračovat v migraci dál do těla hostitele.

Zde jsou však i oni v různých fázích vývoje postupně likvidováni, a v nepřirozeném savčím hostiteli tak nedospívají.

První setkání s cerkáriemi nemusí mít tak závažný průběh a člověk ho mezi štípanci od suchozemského bodavého hmyzu nebo popálením od kopřiv často ani nezaznamená.

S opakovanými infekcemi, z nichž každou další doprovází díky imunologické paměti rychlejší likvidace parazitů, ale i stále intenzivnější příznaky se však stupňuje i nepříjemnost projevů.

  Často jde o natolik negativní zkušenost, že si napříště nejeden rekreant osvěžení v rizikové nádrži rád odpustí.

Trochu historie i současnosti

První záznamy o cerkáriové dermatitidě vyskytující se na území Česka jsou dokumentované už z šedesátých let minulého století z jižní Moravy (Hrubý 1976). Poté, co vznikl zárodek prvního vědeckého týmu věnujícího se výhradně ptačím schistosomám, se záznamy začaly objevovat častěji (Kolářová a kol. 1997).

Z jižních Čech (okolí Blatné) byl tou dobou dokonce popsán i zcela unikátní druh ptačí schistosomy nazvaný Trichobilharzia regenti (Horák a kol. 1998). A zatímco „tricho“ v rodovém názvu odkazuje na nitkovitý tvar těla těchto motolic, druhové „regenti“ je odvozeno od jednoho z jihočeských pivovarů (Regent).

V Česku se ale již několik desetiletí rozvíjí výzkum ptačích schistosom a cerkáriové dermatitidy v té nejširší podobě.

Vědci se při něm nevěnují jen terénním průzkumům lokalit a hledání nových druhů parazitů, ale přímo v laboratoři na experimentálních modelech podrobně zkoumají mechanismy, jakými paraziti své hostitele hledají a pronikají do nich, jak se proti nim hostitelé brání, co přesně stojí za schopností savčích hostitelů parazity eliminovat, případně, jak lze tyto poznatky využít při diagnostice onemocnění, ale i jinde v parazitologii (Horák a kol. 2015, Macháček a kol. 2018).

Pokud jde o vlastní monitoring těchto nákaz, je aktuální meziroční nárůst v počtu lokalit s hlášeným výskytem dermatitidy působené ptačími motolicemi bezpochyby výrazně ovlivněn právě zvýšeným zájmem vědců. V posledních letech je však výrazný vzestup případů přičítán i dalším faktorům.

Prvním z nich je osvěta. Veřejnost už tuší, že „pupínky z vody“ nemusí mít na svědomí jen často uváděné sinice.

V současné době, kdy existuje nespočet oficiálních koupališť, která za vstup vybírají poplatek, mají návštěvníci rovněž tendenci si více hlídat potíže způsobené kontaktem s vodou, a pokud se po koupání vyskytne vyrážka, dožadují se u provozovatelů, případně u příslušné krajské hygienické stanice vysvětlení.

Lepšímu podchycení těchto informací jednoznačně napomáhá i zřízení online webového dotazníku na stránkách státního zdravotního ústavu (http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/dotaznik-zdravotni-problemy-vznikle-v-dusledku-koupani-nebo), který se věnuje přímo nemocem z koupání, ale i další šíření informací např. oficiálními weby uvádějícími aktuální hodnocení kvality koupacích vod (www.koupacivody.cz), zprávami krajských hygienických stanic nebo sociálními sítěmi, kde uživatelé sdělují své osobní zkušenosti s problémy po koupání.

Parazitologové přicházejí na scénu

Potvrzování původců cerkáriové dermatitidy na lokalitě však není jednoduchá věc a většina laboratoří zdravotních ústavů nebo hygienických stanic se mu zatím rutinně nevěnuje.

A to i přesto, že v kritických případech není výjimkou, že koupaliště je z důvodu ochrany veřejného zdraví nutné zcela znepřístupnit a koupání omezit (obr. 3).

Ke slovu se v tomto okamžiku dostávají právě parazitologové, kteří příslušným orgánům dokážou díky svým znalostem a zkušenostem pomoci rozpoznat původce potíží rekreantů a zároveň získat tolik potřebný materiál pro vědecké účely.

Motolice - Vše o zdraví

Jak ale takové hledání původců cerkáriové dermatitidy vlastně vypadá v praxi? Je opravdu natolik složité, že je k němu potřeba volat pracovníky specializované laboratoře? Aktuálně je nejrozšířenější metodou sběr plžů na lokalitě a jejich následné laboratorní vyšetření na cerkárie.

Obojí je proces náročný na čas i zkušenost pracovníka, který monitoring provádí. Oproti očekávání nestačí pouze sledovat ze břehu, jestli se někde na pláži kromě plavců nevyskytují i velké druhy plžů, jako jsou plovatky.

Nezbytný je zevrubný průzkum okrajů vodní nádrže, a to ideálně po celém obvodu zkoumané plochy (obr. 4 ).

Motolice - Vše o zdraví

Důvodem je skutečnost, že cerkárie vylučované plži mohou být k plážím pasivně dopraveny vodními proudy.

Infekční larvy přichycené k vodní hladině takto dokážou snadno překonávat i vzdálenosti, na které by jejich omezené energetické zásoby využívané zejména pro aktivní pohyb pomocí rozdvojeného ocásku zdaleka nestačily.

Mezihostiteli problematických cerkárií však nebývají jen velcí plži typu plovatky bahenní (Lymnaea stagnalis) dorůstající nezřídka velikosti sedmi centimetrů (obr. 5) a nacházející se zejména na tuholisté příbřežní vegetaci.

Motolice - Vše o zdraví

Situaci na koupalištích mohou nezřídka zkomplikovat i mnohem drobnější plži, jako například maximálně půlcentimetroví kružníci rodu Gyraulus (obr. 6).

Při jejich sběru je nutné důkladně prohlížet ponořené větve, drobnolistou plovoucí vegetaci a otáčet volně ložené kameny, pod nimiž se tito plži často koncentrují.

Bez znalosti plžů, jejich druhové rozmanitosti a chování se tedy při jejich sběru nelze obejít, stejně jako bez vybavení v podobě vysokých holin, cedníků a gumových rukavic, bez kterých výzkumníkovi hrozí, že i on sám bude parazity napaden.

Motolice - Vše o zdraví

Druhé úskalí přichází při samotném vyšetřování plžů. To probíhá v laboratoři, kde se plži opláchnou a jednotlivě umístí do malých nádob s odstátou vodou. Následně se na ně posvítí lampičkami a kontroluje se, zda některý z plžů do okolní vody neuvolňuje cerkárie (obr. 7).

Tady se však situace dál komplikuje, protože motolic využívajících vodní plže jako mezihostitele je velké množství, a je tedy potřeba správně rozlišit, které z vylučovaných cerkárií jsou zdravotnicky významné a které nikoli.

Typickým znakem ptačích schistosom je podlouhlé tělíčko se dvěma pigmentovanými očními skvrnami a ocásek s rozdvojením (tzv. furkou) na konci.

Ostatní cerkárie s jednoduchým ocáskem nebo takové, které sice rozdvojený ocásek mají, ale postrádají pigmentované oční skvrny, jsou z hlediska lidského zdraví v podmínkách Česka bezproblémové (obr. 8 a 9).

Motolice - Vše o zdraví

Podrobnější identifikace cerkárií ptačích schistosom už je však výhradně úkolem pro specializovanou výzkumnou laboratoř. Určení mezihostitelského plže umožňuje díky mezihostitelské specifitě těchto motolic předběžně odhadnout rod nebo druh cerkárií, jednoznačnou diagnostiku je však třeba provést až pomocí molekulárně biologických metod.

I zde však můžeme narazit na problém, že druh získaný vyšetřením plže bude prozatím pro vědu neznámý. A jak dokládá příklad již zmíněné trichobilharzie T.

regenti, s trochou badatelského štěstí se může i v dnešní době podařit nejen popsat zcela nový druh parazita, ale i zjistit jeho kompletní vývojový cyklus a dopad na zdraví případných hostitelů včetně těch náhodných, tedy i lidí.

Motolice - Vše o zdraví

Parazitologové se tak aktuálně stali nezastupitelnou složkou při objasňování případů cerkáriové dermatitidy v Česku.

Poskytují odborné konzultace a aktivně školí dosud méně zkušené kolegy z řad pracovníků zdravotních ústavů a hygienických stanic, pro které byla až donedávna cerkáriová dermatitida velkou neznámou.

Ze vzájemné spolupráce vzešlý důkladnější monitoring lze následně využít při volbě nejvhodnější strategie pro omezení výskytu ptačích schistosom na konkrétních lokalitách využívaných lidmi k rekreaci.

Motolice - Vše o zdraví

Zapojte se i Vy!

Setkali jste se s cerkáriovou dermatitidou a chcete se stát součástí našeho projektu, který mapuje výskyt tohoto onemocnění v Česku? Údaje o lokalitě, datu výskytu dermatitidy, podobě projevů a době trvání příznaků můžete zasílat přes webový dotazník státního zdravotního ústavu (viz odkaz výše), případně přímo na e-mail: [email protected]

Obrázek v záhlaví: Cerkárie ptačí schistosomy pronikající do kůže ve skenovacím elektronovém mikroskopu (kolorováno).

Mgr. Jana Bulantová, Ph.D.

Horák P., Kolářová L., Dvořák J. (1998): Trichobilharzia regenti n. sp. (Schistosomatidae, Bilharziellinae), a new nasal schistosome from Europe. Parasite 5: 349-357.

Horák P., Mikeš L., Lichtenbergová L., Skála V., Soldánová M., Brant S. V. (2015): Avian schistosomes and outbreaks of cercarial dermatitis. Clinical Microbiology Reviews 28: 165-190. 

Hrubý M. (1976): Contribution to the occurrence of cercarial dermatitis. AHEM, 6: 17-21. 

Kolářová L., Horák P., Sitko J. (1997): Cercarial dermatitis in focus: schistosomes in the Czech Republic. Helminthologia 34: 127-139.

Macháček T., Turjanicová L., Bulantová J., Hrdý J., Horák P., Mikeš L. (2018): Cercarial dermatitis: a systematic follow-up study of human cases with implications for diagnostics. Parasitology Research 117: 3881-3895. 

Motolice

Trematoda (motolice) jsou třídou z kmene ploštěnců. Jsou tu bilaterálně souměrní prvoústí živočichové, kteří žijí výhradně paraziticky, většinu řadíme mezi endoparazity obratlovců.

Třída Trematoda obsahuje podtřídu Digenea (dvourodí), do které patří čtyři řády: Strigeatoidea (zástupce: krevnička močová), Echinostomida (zástupce: motolice jaterní), Opistrochiida (zástupce: motolice egyptská) a Plagiorchiida (zástupce: motolice plicní).

Makroskopický popis[upravit | editovat zdroj]

Velikost těla motolic dosahuje od desetin milimetru do několika centimetrů. Tělo je zploštělé, většinou má alespoň jednu přísavku, může jich mít i více. Přísavka slouží k přichycení motolice k hostiteli. Na těle mohou být trny či výstupky. Tělo může být kryté glykokalyxem, který má ochrannou funkci.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Parazitují hlavně v trávicím a dýchacím systému, mohou však parazitovat téměř ve všech orgánových soustavách. Některé druhy způsobují onemocnění svých hostitelů. Nemocím způsobeným motolicemi říkáme trematodózy.

Hostitele poškozují jednak mechanicky, dále pak produkty svého metabolismu, pokud se vyskytují v trávicím traktu, připravují hostitele o část požité potravy.

Kromě gonochoristické čeledi Schistosomatidae a některé zástupce čeledi Didymozoidae se jedná o hermafrodity.

Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]

Motolice procházejí několika vývojovými cykly. První larvální stádium se nazývá miracidium a vyvíjí se v oplozeném vajíčku, které pak opouští. První mezihostitel bývá plž.

V těle tohoto mezihostitele dochází k partenogenezi (nový jedinec se vyvíjí z neoplozeného vajíčka). První generace jsou sporocysty, následují redie a cerkárie. Cerkárie opouští mezihostitele a plavou ve vodě.

Existuje více způsobů, jak se dostanou do definitivního hostitele a přemění se v motolice.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Gastrointestinální parazitózy
  • Zdravotní rizika z vody

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Článek Motolice na české wikipedii
  • Článek Trematoda na anglické wikipedii

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
  • VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Motolice způsobují vyrážku. Stát bude kontrolovat vodu

Vyrážka, svědění, edémy a horečky. Takové mohou být důsledky alergického kožního onemocnění zvaného cerkáriová dermatitida. Případů tohoto onemocnění v posledních letech přibývá, stát proto začne kontrolovat vody na venkovních koupalištích, kde k většině nákaz dochází.

Přečíst článek ›

Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu novelizovalo vyhlášku o stanovení hygienických požadavků na koupaliště. „Nově stanovuje povinnost sledování a hodnocení výskytu mnohobuněčných organismů ve vodě ke koupání,“ konstatuje úřad v návrhu novely.

Klimatické změny

Doposud nebyl výskyt jejich původců v koupacích vodách řešen preventivně, ale obvykle až po nahlášení prvních onemocnění. „Vzhledem ke klimatickým změnám a dalším skutečnostem lze předpokládat, že se v budoucnu bude výskyt tohoto onemocnění nadále zvyšovat,“ dodává úřad.

Cerkáriová dermatitida je alergické kožní onemocnění vyvolané průnikem cerkárií ptačích motolic do kůže náhodného hostitele. Cerkárie se do vody uvolňují z některých druhů vodních plžů, kteří se nakazí od vodních ptáků, většinou divokých kachen.

„Výskyt nemoci je často spojen s lokalitami, které nejsou problematické z hlediska dalších rizikových faktorů, například sinic,“ uvádí ministerstvo s tím, že často paradoxně docházelo k tomu, že kvalita vody byla jinak vyhodnocena jako vynikající, ale lidé se z ní nakazili právě touto nemocí.

Nově při vysokém výskytu jejích původců bude moci být ve vodě koupání i zakázáno.

Teplota, nevolnosti, průjmy

Podle Petra Arenbergera, přednosty Dermatovenerologické kliniky a ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, je chystaná změna dobrou zprávou.

Nejvíc pacientů, kteří nemoc mají, se totiž nakazí v přírodních nádržích. „Cerkáriová dermatitida je problematická zvláště u pacientů, kteří mají nějaké kožní onemocnění, například atopický ekzém,“ říká.

Dráždí totiž kůži, zvyšuje svědění, v případě rozškrábání může dojít k zánětu, tokům či teplotám.

Přečíst článek ›

Podle ministerstva masivní infekce mohou způsobit otoky napadených končetin, zvýšení teploty, nevolnost či průjmové onemocnění.

Léčení dermatitidy probíhá tak, že se léčí prášky a mastmi typu antihistaminik či lokální kortikoidy. „Ale vždy je lepší prevence,“ říká Arenberger.

Rakovina obecně

Rakovina obecně – nejhorší z patogenů jsou motolice

Jako u každé nemoci, je rakovina způsobena nějakým patogenem a chemickou nečistotou v těle (uvádí se i, že rakovina je poslední projev extrémního překyselení organismu a toxicity tělesných tekutin a tkání).

U rakoviny to je nějaký typ motolice a propylalkohol v orgánu, který byl napaden.

Aby se tato nemoc mohla rozvíjet jsou nutné obě podmínky, neznamená to však, že pokud jsou splněny obě podmínky, musíte mít nutně rakovinu (ale máte k tomu hodně blízko a je jen otázkou času kdy tělo podlehne).

Pokud však jakoukoliv ze dvou příčin odebereme a rakovinu máme, šíření nemoci se zastaví a tělo začne tuto nemoc postupně likvidovat, pokud k tomu má ovšem správné podmínky. Tento principiálně jednoduchý, levný a neskutečně rychlý postup léčby je však možné aplikovat jen pomocí moderních elektronických metod, o kterých se však lékaři bohužel nic neučí, natožpak aby ho používali

Aby se v těle motolice dostaly tam, kam by neměly, muselo se v těle vytvořit pro ně vhodné prostředí, to znamená, že byla z nějakého důvodu potlačena či blokována v tomto směru imunita, jejíž nejdůležitějším orgánem jsou játra.

Játra totiž odpovídají za veškeré detoxikační pochody v těle a mají za úkol veškeré škodliviny rozložit do stádia, kdy je umí samy nebo prostřednictvím ledvin vyloučit.

Pokud je přísun škodlivin trvalý a mnohdy velký a tělo nemá dostatek ingrediencí (vitamíny a nerostné prvky), játra nestíhají detoxikace realizovat, (navíc játra detoxikace priorizují dle závažnosti napadení, kde se snaží odbourat ty nejhorší a na ty  pro tělo „méně závažné“ už čas nemají a proto je vynechají), imunitní reakce jsou tím oslabeny, čímž umožní napadení a rozvoj patogenních organismů i jinde v těle. Obdobně pokud ledviny nejsou schopny takto připravené jedy vyloučit, tak ty neustále kolují v krvi a znovu a znovu játra zatěžují. Naši předci na to našli velmi dobrý prostředek, kterým byly pravidelné půsty jeden den v týdnu, při kterých se celý den pila jen  pramenitá voda, játra tudíž nebyla zaměstnávána přílivem dalších možných nečistot, v době půstu si tak dořešila detoxikace, které během předchozí doby případně nestihla a byla tak „v plné síle“ připravena realizovat svoje úkoly v dalších obdobích. Podobně také tělo reaguje při napadení nějakou nemocí, kdy játra dají pokyn, že člověk nemá chuť a hlad na jídlo, aby se jeho játra mohla plně věnovat imunitním zásahům proti této nemoci (pokud tedy člověk nemá při nemoci na jídlo chuť, nenuťte ho k tomu, ono ví, proč to dělá!!!).

Jsou 4 základní/nejběžnější druhy motolic napadajících lidské tělo – lidská střevní motolice, lidská jaterní motolice, ovčí jaterní motolice a motolice žijící ve slinivce skotu. Obvykle motolice, ale i jiní parazité, prodělávají v lidském těle jen nějaké stádium svého vývoje (a to obvykle ve střevech).

Pokud se však dostanou do orgánů, kde by se vyskytovat něměly, mohou začít prodělávat celý svůj vývojový cyklus a tedy trvale tělo napadat, a to pak může bez vnějšího zásahu podlehnout, protože motolice jsou, na rozdíl od jiných drobných parazitů či virů,  poměrně velcí živočichové a bílé krvinky je nejsou schopny pohltit a usmrtit.

Navíc v nich parazitují menší parazité a viry, které jsou rovněž vyplavovány do organismu a trvale zatěžují či přetěžují imunitní systém.

Ani běžné chemické léky či byliny nejsou schopny motolice jinde v těle než ve střevech zabít, a to je hlavní problém léčby (nasazení brutální chemické léčby sice pomoci může, ale jejich působení výrazně zdevastuje imunitní systém, což zejména u starších pacientů může být fatální a nelze se ani spolehnout, že nenastane recidiva.

Elektronická likvidace je naproti tomu jednoduchá a levná (proto se o ní nikde nepíše, aby nekazila kšefty chemickolékařské lobi) a lze ji kdykoliv opakovat. Motolice Fasciolopsis buski je přítomna u všech případů rakovin, nákazy HIV, Alzheimerovy a Crohnovy choroby, endometriózy či Kaposiho sarkomu.

Za přítomnosti propylalkoholu se sekundárním hostitelem stane některý orgán lidského těla, který pak onemocní rakovinou. Jestliže je přítomen benzén (který se dislokuje v brzlíku), je zavdána příčina vzniku AIDS. Metylalkohol motolicím umožní jako sekundárního hostitele použít slinivku, kterou pomalu či rychle zdisfunkční a člověk dostane cukrovku.

V přítomnosti  xylenu či toluenu může být napaden mozek s následným vznikem Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby, při přítomnosti methylentylketonu či methyl-butylketonu se hostitelem stává děloha a dochází k vývinu endometriózy. O chemických a fyzikálních znečištěních a v jakých jídlech a domácích prostředcích se vyskytují pojednám v samostatném článku. Tady jen uvedu, že tuhé rakovinové nádory obsahují buď skelný prach či azbest.

Nejrychlejší způsob, jak zabránit rozvoji rakoviny je motolice zničit, a to nejlépe elektronicky, zaperováním, kde devastující frekvence nejběžnějších motolic a jejich vývojových stádií jsou (421, 423, 425, 427, 432 a 434 kHZ) a jejich zahubení trvá řádově minuty až desítky minut.

Aby však tato nemoc dříve či později nerecidivovala, je nutné i odstranit, zdetoxikovat a zamezit vnik těchto charakteristických nečistot, které se na rakovině spolupodílejí, do těla a omezit vnější zdroje výskytu motolic.

Tělo je nutné rovněž doplnit potřebnýmy vitamíny, nerostnými prvky či vhodným energetickým povzbuzením orgánů, aby mělo i vlastní zdroje pro úspěšný boj s patogeny Zaperování je proto nutné opakovat alespoň 2x týdně do provedení celkové očisty a „opravy“ těla. Různé návody jsou obsaženy v článcích 3), 4), a 5) a v Ozdravných kůrách.

Krátce o tom postupně pojednám u článků o některých jednotlivých druzích rakovin a jejich léčby, obecně je nutné tělo rovněž odkyselit a zdetoxikovat včetně homocysteinu.

Vlastní rakovinové buňky pak pomůže zničit i braní vitamínu B17, protože rakovinná buňka, na rozdíl od zdravé buňky, neobsahuje enzym Rhodanese, který amygdalin (=B17) rozkládá/neutralizuje na dvě neškodné části důležité pro buněčný vývoj, kdežto rakovinná buňka z B17 uvolní kyanid, který ji následně zničí. Jak amygdalin ničí nezdravé buňky je přetransformovaný na silikát, který je podobný aspirinu, což přispívá k značné regulaci bolesti.

Pro zajímavost uvedu tři další metody našich předků, jak se zbavit rakoviny – upozorňuji, že tyto metody nemám osobně vyzkoušeny a budu rád, pokud se k nim někdo fundovaně vyjádří:
První jsou výplachy úst nejlépe 3x denně slunečnicovým olejem (oleje nejlépe za studena lisované), kdy asi 1 lžíci tohoto oleje vemte do úst a olej převalujte 15 až 20 minut v ústní dutině. Pak ji vyplivněte (nikdy nepolykejte!!!). Vyplivnutá emulze by měla by mít bílou barvu, pokud je nažloutlá, málo či krátko jste převalovali. Při této léčbě vás může po přechodnou dobu začít bolet hlava (asi den). Dělejte to tak dlouho, dokud nebudete zdraví. Tuto léčbu lze použít i pro léčbu jiných nemocí, včetně vážných.
(Pokud to funguje, tak si zatím neumím přesně vysvětlit proč, jediné, co mě napadá je to, že takovéto oleje obsahují poměrně dost vitamínu E, který chrání buňky před oxidačním stresem a je nejdůležitějším antioxydantem. Vlivem dlouhého pobytu v ústech se z něho vitamín E může přímo vstřebávat do krevního oběhu, a to ve „vysokých“ koncentracích, čímž může výrazně buňky chránit před napadením rakovinovým  bujením. Přímému vstřebávání z úst se také říká „podjazyková aplikace“ léčebných látek a ta je mnohem efektivnější a rychlejší než standardní přes žaludek a střeva. Podává se tak například tableta nitroglycerinu při náhlých srdečních problémech, nebo tablety vitamínu B12 pro jeho rychlé a masivní doplnění do krevního řečiště a jater, …).

Druhou metodou je pití směsi javorového sirupu – 3 díly (případně jiného jednoduchého cukru – glukozy) smíchaného s potravinářsky čistou jedlou sodou – jeden díl (jedlá soda= hydruhličitan sodný = NaHCO3).

Tuto směs zahřejte opatrně na sporáku na teplotu nepřesahující 40 stupňů celsia!!! po dobu asi tak 5 minut, při které dojde ke zhoustnutí této směsi navázáním zásadité sody na jednoduchý cukr, který rakovinové buňky milují.

Rakovinové buňky jsou velmi kyselé (na rozdíl od normálních buněk nepotřebují k růstu a dělení kyslík), glukozu nutně potřebují (glukoza, tak jako u jiných buněk, slouží jako energetický prostředek pro jejich potřebný růst a dělení) a při příjmu cukru/glukozy se tak do nich dostane i silně zásaditá soda, která (vysokým obsahem kyslíku) způsobí jejich úhyn.
(To by mohlo být dobré, ale ničí to „jen“ rakovinové buňky, obdobně jako vitamín B17, což je velice přínosné, ale řeší to možná jen důsledek. Nevím, zda to léčí i příčinu)

Třetí metodou, možnou použít pro léčbu rakovin kostí, žaludku a střev je konzumace 3x denně po dobu 1 měsíce 1lžíci medu smíchanou s jednou lžící skořice.

Jiné kombinace medu a skořice lze s úspěchem použít i k léčbě jiných nemocí (ničí bakterie a viry – léčí chřipku a angínu -, snižuje cholesterol v krvi, upravuje zažívání, dodává některé minerály a vlákninu, regeneruje tkáně, odstraňuje usazeniny v tepnách, je prevencí proti trombóze,  tlumí artritické bolesti, zahřívá tělo).

U rakovin pak tedy snižuje zásobování rakovinových buněk glukosou, ničí rakovinové viry a umí regerovat tělo, tedy zlepšuje biochemické procesy v těle.
(Fungovat to tedy může, ale jak je uváděno ne na všechny typy rakovin)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *