MZ: Očkováno proti chřipce v ČR – vše o zdraví

V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.

Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.

Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.

Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.

Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.

Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.

Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.

Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.

Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.

Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.

Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.

Poradíme vám, jak vyléčit chřipku

Jistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.

Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.

Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.

Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.

Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.

Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.

Co přesně znamená očkováním proti chřipce?

Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:

Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.

Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.

Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.

Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.

Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.

Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.

Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce

Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro očkování.

Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování

Po aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.

Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.

Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.

Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.

Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.

Jedním z negativ očkování proti chřipce je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.

Jaká je cena očkování proti chřipce

Při očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.

Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.

, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.

Jsou to:

• osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
• osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
• osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
• pacienti nad 65 let věku
• pacienti po splenektomii
• pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
• pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

3 pravidla, jak se chovat po očkování

1. Zůstaňte v klidu: po očkování se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.

2. Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
3. Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.

   Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.

Léky na chřipkuDezinfekce na ruce

Výrobci dodali do ČR meziročně o 20 % víc chřipkových vakcín

Vytvořeno: 1. 10. 2020 Poslední aktualizace: 1. 10. 2020

Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se na základě jednání se zástupci výrobců podařilo zajistit navýšení dodávek vakcín o více než 20 % oproti loňskému roku. Celkem ČR letos obdržela o 170 tisíc vakcín víc. Prioritně by se měly očkovat zranitelné skupiny obyvatel, mezi které patří osoby starší 65 let a chroničtí pacienti.

V letošním roce je s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19 celosvětově zvýšená poptávka po očkování proti chřipce. Výrobní kapacity vakcín jsou plánovány dlouhodobě dopředu, nebylo proto možné jejich skokové navýšení po vypuknutí pandemie.

Rozdělení letošní produkce vychází jako vždy z odběrů jednotlivých států v předchozím roce. Míra proočkovanosti v ČR je v porovnání s ostatními státy dlouhodobě velmi nízká (6 %).

„Bohužel doplácíme na náš nezájem o očkování v minulých letech, kdy se dodané vakcíny ani nevyužily.

Společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsme od jarních měsíců, tedy od začátku epidemie koronaviru, dělali maximum v komunikaci s výrobci, abychom je přesvědčili o navýšení dodávek do ČR. Výsledkem je 170 000 vakcín navíc,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

„S ohledem na plánování výrobního procesu rok dopředu, zahájíme společně s ministerstvem aktivity směrem k výrobcům ještě do konce tohoto roku, abychom pro ČR zajistili větší množství vakcín pro chřipkové období na příští rok,“ uvedla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Závažný průběh onemocnění chřipkou hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např. diabetes, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.

Lidé z ohrožených skupin a senioři nad 65 let mají očkování zdarma nebo s minimálním doplatkem, ostatním přispívají zdravotní pojišťovny z fondu prevence. Očkování se musí opakovat každý rok.

Výrobci přizpůsobují složení vakcíny doporučení WHO uvádějícího, jaké typy viru budou podle globálního sledování nadcházející sezonu kolovat.

Na český trh jsou letos dodané očkovací látky dvou držitelů rozhodnutí o registraci. Společnost Mylan dodává vakcínu Influvac Tetra. Společnost Sanofi Pasteur dodává očkovací látku Vaxigrip Tetra.

„V obou případech jde o vakcínu obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky, která má vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů. Z pohledu účinnosti a bezpečnosti považujeme obě vakcíny za ekvivalentní,“ doplnila ředitelka Storová.

Držitelé rozhodnutí o registraci již dodali nebo dodají vakcínu během září a října do distribuční sítě, která dále zásobuje očkovací centra, lékaře nebo lékárny.

„Ohledně aktuální dostupnosti vakcín je třeba vždy kontaktovat svého lékaře, lékárníka nebo přímo držitele rozhodnutí o registraci. V případě, že budou dodávky některého z dodavatelů vyčerpány, bude držitelem ohlášeno přerušení dodávek, které zveřejňujeme na webových stránkách,“ dodala za SÚKL Irena Storová.

Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nejvhodnější pro očkování je tak doba před začátkem chřipkové sezóny. „Ideálním termínem pro očkování je říjen a listopad. Rozhodně není nutné se jít očkovat hned 1.

října, prosím tedy občany, aby svou návštěvu lékaře rozložili do nadcházejících týdnů. Očkovat lze až do začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až 1 rok.

Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat,“ uvedla Jarmila Rážová.

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C, které napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno vysokou horečkou, schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1-2 dny.  Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným.

Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky).

„V období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění je důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména si mýt ruce před jídlem, nemnout si oči a obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných.

Je třeba kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes nos a ústa nemocného snižuje riziko nakažení jeho okolí.

Ochrana proti chřipce je tak stejná jako ochrana proti koronaviru,“ uzavřela Rážová.

FAQ – CHŘIPKA

Co je to chřipka?

• Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací.
• Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39 °C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).
• Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu.
• U dětí se může objevit zánět středního ucha.
• Nekomplikovaná forma odezní sama zhruba do 1-2 týdnů.
• K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.
• Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

Jak se chřipka šíří?

• Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí.
• Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1-2 dny.
• Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky.
• Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).
• Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).
• Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení okolí.

Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?

• Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti trvá 14 dní.
• Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou populaci.
• Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např. diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.
• Vhodné je i očkování osob, které by mohly chřipku na rizikové pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).

Jak se chřipka léčí?

• U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták, aby nedošlo k překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků!!!
• Dětem do 16 let věku nesmí být podávány přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, …) pro riziko vzniku Reyova syndromu.
• Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky.
• Existují i léky cílené přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (amantadin, rimantadin) a inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir). Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany) má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé.
• Má-li být léčba efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění neovlivní.
• Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.

Co je to chřipková vakcína?

• Všechny chřipkové vakcíny obsahují 4 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 2xB), jejich složení je každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům chřipky.
• V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.
• Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

• Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny.
• Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem.
• Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
• Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Očkovat lze i do začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?

• Dospělí a děti nad 6 let věku jsou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6 let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech přeočkovat 2. dávkou vakcíny.
• Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až 1 rok.
• Protože virus chřipky se neustále mění, je nutné očkování každý rok opakovat.

Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

• Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6. měsíců věku i těhotné ženy od 2. trimestru těhotenství.
• Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které rychle bez další léčby odezní.
• Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin. Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

• Očkování zajišťuje nejčastěji praktický lékař, zdravotní ústavy a očkovací centra.
• Pokud se u Vás při jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic.

Kdo nemůže být očkován?

• Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v 1. trimestru těhotenství, pacientů alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).
• Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

Podle praktických lékařů se zvyšuje letos zájem o očkování proti chřipce (je to hlavně kvůli koronaviru) – bude dost vakcín?

• Poptávka po očkování proti chřipce se v souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 výrazně zvýšila, a to nejen v České republice, ale i celosvětově.
• Proces výroby vakcín je poměrně složitý, výrobní kapacity vakcín musí být plánovány s velkým časovým předstihem a není bohužel možné jejich rychlé navýšení.
• Rozdělení letošního objemu výroby vychází z odběrů jednotlivých států v loňském roce.
• Míra proočkovanosti pacientů v ČR je dlouhodobě velmi nízká (cca 6 %) v porovnání s ostatními státy.
• Jednáním se zástupci zahraničních výrobců se však podařilo zajistit navýšení letošních dodávek vakcín proti chřipce o více než 20 % oproti loňskému objemu dodávek.
• Lze předpokládat, že s ohledem na mimořádný zájem nebude možné letos naočkovat proti chřipce všechny pacienty, kteří by měli o očkování zájem.
• S ohledem na plánování výrobního procesu rok dopředu, zahájí MZ aktivity směrem k výrobcům ještě do konce tohoto roku, aby pro ČR zajistilo větší množství vakcín pro chřipkové období na příští rok.

Kolik vakcín se ročně zhruba spotřebuje na očkování proti chřipce?

• Proočkovanost v ČR je zhruba 6 %, spotřebuje se tak zhruba 700 tisíc kusů vakcín za rok (v loňském roce musela být dokonce část dodaných vakcín znehodnocena).
• Celkové množství dodávek pro letošní rok je vyšší než počet podaných dávek v loňské sezoně, konkrétně by mělo být dodáno 870 tisíc dávek.

Může být očkování proti chřipce účinné i proti koronaviru?

• Očkování proti chřipce nechrání proti onemocnění COVID-19. Nicméně zamezí souběhu těchto onemocnění.
• Po prodělání onemocnění chřipkou mohou být pacienti, zvláště ti z rizikových skupin, oslabení, a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější, se závažnějším průběhem.

Proč by se lidé tedy měli nechat očkovat, když to nezabrání nákaze koronavirem?

• Jak je uvedeno výše, z hlediska pacienta zamezí očkování proti chřipce jednak souběhu těchto onemocnění, jednak případnému závažnějšímu průběhu infekce COVID-19 u pacienta po prodělané chřipce z důvodu oslabení.
• Z hlediska zdravotního systému se snížením počtu pacientů s chřipkou zmírní nápor na vyčerpání jeho kapacity (např. u lůžek s umělou plicní ventilací), protože těžký průběh onemocnění chřipkou je léčen obdobně jako těžký průběh onemocnění COVID-19.

Máte informace od praktických lékařů, že by jim objednané vakcíny nemusely stačit?

• Podle informací, které máme k dispozici, je zjevné, že v tuto chvíli jsou již dodávky vakcín alokované na konkrétní odběratele (lékaře, očkovací centra) a další poptávky již nemohou být uspokojeny.

Kdo by se měl nechat očkovat a komu to pojišťovny hradí a proč?

• Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav doporučují podstoupit očkování proti chřipce především osobám starším 65 let a osobám s chronickými obtížemi (onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami – např. diabetes mellitus, onemocnění jater, neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou).
• Vhodné je i očkování osob, které by mohly chřipku na rizikové pacienty přenést, tzn. rodinní příslušníci či ošetřující personál.

Co se týká úhrad, vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování (stát ji uhradí v plné výši):

• osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
• osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem.
• osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem.

Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, kdy zdravotní pojišťovna uhradí vakcínu do výše ekonomicky nejméně náročné varianty (pozn. v letošním roce je ekonomicky nejméně náročnou variantou přípravek VAXIGRIP TETRA, v případě aplikace dražší vakcíny INFLUVAC TETRA pacient uhradí doplatek cca 31 Kč) pro tyto skupiny pacientů:

• pacienty nad 65 let věku
• pacienty po splenektomii
• pacienty po transplantaci krvetvorných buněk
• pacienty, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

Ostatní pacienti mohou obvykle čerpat příspěvek z fondu prevence od své zdravotní pojišťovny.

Více informací zde: http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0131426&tab=prices.

Očkování proti sezónní chřipce – Otázky a odpovědi, SZÚ

Co je chřipka. Jak se chřipka šíří. Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen. Jak se chřipka léčí. Jak se proti chřipce
bránit. Co je to chřipková vakcína. Kdy je nejvhodnější doba pro očkování. Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti
chřipce. Má očkování nějaké nežádoucí účinky. Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce. Kdo nemůže být očkován. Kdo
má nárok na bezplatné očkování.

Co je to chřipka?

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací.
Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími
obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).

Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U
dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším
komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.

Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

• Jak se chřipka šíří?

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1- 2
dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s
kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).

Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných
předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).

Proto je v období zvýšeného
výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si
oči a obličej.

Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat,
zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení
okolí.

• Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?

Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti
trvá 14 dní. Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou
populaci.

Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním
plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např.

diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými
poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.

Vhodné je i očkování osob, které by mohli chřipku na rizikové
pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).

• Jak se chřipka léčí?

U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně
dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták.

aby nedošlo k
překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků !!! Dětem do 16 let věku nesmí být podávány
přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin,…) pro riziko vzniku Reyova syndromu.

Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky. Existují i léky cílené
přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (an-iantadin, rimantadin) a
inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir).

Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany)
má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé. Má-li být léčba
efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění
neovlivní.

Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a
preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.

• Jak se proti chřipce chránit?

Nejlepší ochranou je očkování proti chřipce. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení
výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení počtu návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve
skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnosti u dospělých.

• Co je to chřipková vakcína?

Všechny chřipkové vakcíny obsahují 3 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 1xB), jejich složení je
každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům
chřipky. V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním
celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.

Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.

• Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných
měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem.

Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad.

Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné
vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

• Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?

Dospělí a děti nad 6 let věku jSou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6
let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech

přeočkovat 2. dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se
neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.

• Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců
věku i těhotné ženy od 2.trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o
krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu.

Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které
rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín
připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin.

Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné
vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

• Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

Očkování zaj išt‘uj e nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. Pokud se u Vás při
jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční
oddělení nemocnic.

• Kdo nemůže být očkován?

Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v I .trimestru těhotenství, pacientů
alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a
pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).

Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

• Kdo má nárok na bezplatné očkování?

Vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování uhradí stát v plné výši
(Vyhláška MZ ČR Č. 537/2006 Sb.)

fyzickým osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory

fyzickým osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním
režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním
srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulínem.

fyzickým osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě
nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a
domovech se zvláštním režimem.

Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění = zdravotní pojišťovna uhradí stanovenou
výši dle vyhlášky, pacient hradí případný doplatek (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb., o
úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, v platném znění)

• pacientům nad 65 let věku
• pacientům po splenektomii
• pacientům po transplantaci krvetvorných buněk

pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest,
nebo ledvin nebo diabetem (pokud nejsou očkováni proti chřipce v rámci pravidelného či zvláštního očkování podle výše
zmíněné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č, 537/2006 Sb.).

Pro řadu osob je vhodné se očkovat za plnou úhradu (cena vakcíny + aplikace). Tito pacienti mohou využít z celé
řady nabídek zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, které přispívají

v rámci preventivních balíčků na očkování proti chřipce. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a zdravotní
pojišťovny.

Autorka: MUDr. Klára Labská

Recenze: MUDr. Jitka Částková, CSc.

MUDr. Martina Havlíčková, CSc.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Vykazování a úhrada očkování proti chřipce – VZP ČR

Všeobecná zdravotní pojišťovna informuje smluvní zdravotnická zařízení o postupu ve věci nepovinného očkování proti chřipce.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se nepovinné očkování proti chřipce, kde je hrazeno očkování a léčivé přípravky obsahující očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném, týká pojištěnců:

• nad 65 let věku,
• po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk,
• kteří trpí závažným farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin, nebo diabetem,
• umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem

(dle § 30 odst. 2 písm. b bod 4)

• a dále pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie),
• pojištěnců po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk,
• pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti
• pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.

(dle § 30 odst. 2 písm. b bod 7, s účinností od 1. 1. 2018)

Vykazování zdravotní služby

Výkon očkování je v souladu s vyhláškou MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění, vykazován a hrazen následujícím způsobem:

a) AMBULANTNÍ POSKYTOVATELÉ

Ambulantní poskytovatelé vykazují kód výkonu 02125 – Očkování včetně očkovací látky, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Výkon očkování 02125 je vykazován s Dg Z25.1 – potřeba imunizace proti samotné chřipce.

• Očkovací látku je k výkonu 02125 možné vykazovat pouze jako ZULP na příslušném dokladu VZP-03/2006.
• Úhrada očkovacích látek skupiny J07BB02 (chřipkové vakcíny) se provádí dle platného číselníku LEKY.
• V případě, že se pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce rozhodne pro aplikaci očkovací látky v nabízené ekonomicky nejméně náročné variantě, zdravotní pojišťovna hradí plně aplikaci i očkovací látku.

V případě, že se pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce rozhodne pro aplikaci jiné očkovací látky, než je ekonomicky nejlevnější varianta, uhradí pojištěnec rozdíl mezi ekonomicky nejlevnější variantou a zvolenou dražší variantou lékaři, a to přímo u poskytovatele.

Při poskytování ambulantní zdravotní péče lze od pojištěnců vybírat doplatky za léčiva v případě ZULP částečně hrazených zdravotním pojištěním. Takový postup je v souladu s ustanoveními §§ 13 odst. 2 a 15 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb.

, o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Shodný postup je i v následujících případech:

• v domovech pro seniory – v domovech důchodců očkovaných jejich registrujícími praktickými lékaři, kteří pro ně objednali vakcínu;
• v nesmluvních ústavech sociální péče – v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v domovech se zvláštním režimem, s nimiž není uzavřena zvláštní smlouva o poskytování a úhradě ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb, a očkování provedou praktičtí lékaři.

b) ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE, s nimiž je uzavřena dle § 22 písm. e) zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zvláštní smlouva o poskytování a úhradě ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb a pokud péče není zajištěna nebo provedena praktickým lékařem, ale lékařem ÚSP

Očkování se vykazuje kódem 06623 – Aplikace léčebné terapie p.o., i.m., s.c., i.v., UV, event. další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv odbornosti 913, ke kterému se očkovací látka vykáže jako ZULP na dokladu VZP-03/2006.

c) LŮŽKOVÁ NÁSLEDNÁ PÉČE (LDN, OLÚ, ošetřovatelská lůžka atd.)

U těchto PZS bude očkovací látka vykazována jako ZULP na dokladu VZP-03/2006 k výkonu OD, tj. bez vykázání kódu aplikace.

Tito PZS budou vykazovat očkovací látku proti sezónní chřipce dle platné verze číselníku NLEKY, dle něhož platí pro vyúčtování léčivých přípravků ATC skupiny J07BB02 (chřipkové vakcíny) při použití v rámci poskytování následné péče symbol v LIM1 „B“.

Chřipková sezóna a COVID-19: Názory odborníků – FNUSA

Aktuální k 20. 8. 2020

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V časopise JAMA bylo publikováno několik příspěvků týkajících se otázky chřipky a nemoci COVID-19. Zde přinášíme souhrn těchto informací a názorů odborníků.

Většina zemí na severní polokouli má před startem chřipkové sezóny a zároveň bojuje s pandemií nemoci COVID-19.

V mnoha zemích proto úřady veřejného zdraví zdůrazňují, že pro lidi je důležité více než kdykoli předtím, aby se nechali očkovat proti chřipce.

Přestože se intenzita chřipky mění z roku na rok, jsou jasné důkazy, že vakcinace může snížit závažnost chřipky a minimalizovat hospitalizaci, zejména v době, kdy je systém zdravotní péče zatížen chorobou COVID-19.

Na rozdíl od nemoci COVID-19 má chřipka sezonní charakter. Proto se také země jižní polokoule, jako je Argentina nebo Austrálie, kde chřipková sezóna trvá od dubna do září, zásobily vakcínou proti chřipce a zvýšily počet imunizovaných lidí, například zvýšenou dostupností očkování.

K aktivitě a rozšíření očkovací kampaně také vyzývají odborníci i v dalších státech. Ačkoli je možné očkovat od 6. měsíce věku, očkování bude důležité zejména pro starší pacienty, pacienty trpící dalšími nemocemi a samozřejmě pro pracovníky ve zdravotnictví.

Na straně druhé se epidemiologové domnívají, že ačkoli se zájem zvýší o několik procent, bude těžké překonat celkový nezájem a nedůvěru lidí v očkování. Jedním z mnoha faktorů může být dezinformace, jako např.

falešné tvrzení, že vakcíny proti chřipce zvyšují šance na onemocnění COVID-19, které bylo uveřejněno na sociálních sítích na základě chybného výkladu vojenské studie z roku 2019, která zkoumala, zda jednotlivci, kteří dostali očkování proti chřipce, jsou citlivější na jiné viry.

Odborníci se také obávají, že lidé si díky opatřením proti COVID-19, jako je mytí rukou nebo sociální distancování, budou myslet, že jim chřipka nehrozí. Rovněž může vzniknout mylný dojem, že když v Austrálii proběhla chřipková sezóna mírněji než v jiných letech, takže se jinde také nevyskytne (Zdroj 1).

Důležité je ale pochopit, že chřipka a nový koronavirus jsou samostatné patogeny a očkování proti chřipce neposkytuje ochranu před COVID-19. Navíc se očekává, že oba budou cirkulovat v populaci, což může výrazně zatížit zdravotní systém.

Z pohledu proočkovanosti Česká republika výrazně zaostává, očkováno proti chřipce je pouze 5 % populace (MZ ČR), v USA je to přitom až 45 % populace (Zdroj 2).

Oba viry jsou primárně přenášeny aerosolem, proto se očekává, že přijetím hygienických opatření, jako je nošení roušek, uzavření škol a obchodních center, případně omezení pohybu, by mělo v různé míře ovlivnit výskyt obou infekcí.

Potvrzuje to i studie, která zachycuje pokles incidence chřipky v roce 2020 (leden až květen) po přijetí opatření ve srovnání s předchozími ročními obdobími (Zdroj 3). Zde je však nutno počítat s určitými limity v interpretaci, protože frekvence testování na respirační viry jiné než COVID-19 byla během počáteční pandemické vlny značně omezena. Je třeba však varovat, že omezení mohou sice snížit četnost výskytu nemocí, ale po uvolnění opatření se dá očekávat zvýšení přenosu jak chřipky, tak nemoci COVID-19.

Co bude komplikovat klinickou praxi, je podobnost klinických projevů u chřipky a nemoci COVID-19 (horečka, bolestivost, kašel, …). Vodítkem by mohl být časový nástup projevů nemoci, u chřipky se nejzávažnější příznaky projeví během prvního týdne nemoci, zatímco pacienti s COVID-19 mají delší trvání příznaků s maximem během druhého nebo třetího týdne nemoci.

Proto bude v klinické praxi důležitá identifikace původce virového onemocnění. Hlavním důvodem je odlišnost v terapii. Chřipka může být léčena inhibitorem neuraminidázy nebo inhibitorem endonukleázy, z nichž žádný nemá antivirovou aktivitu proti COVID-19.

 Remdesivir je k dispozici pro léčbu COVID-19 na základě povolení pro nouzové použití, ale protože je podáván parenterálně, je vyhrazen pro hospitalizované pacienty. Mnoho dalších léčebných přípravků pro COVID-19 je předmětem výzkumu, včetně orálních antivirotik, které by mohly mít významné důsledky pro ambulantní léčbu.

Identifikace viru bude mít také vliv na postupy izolace a karantény, případně návratu do školy apod. U dětí se postupy mohou lišit, zejména z důvodu několika jedinečných charakteristik virů. Chřipka je zdrojem významné morbidity a mortality u dětí a jednotlivci ve věku 5 až 17 let se považují za osoby, které hrají klíčovou roli v šíření sezónních ohnisek chřipky.

Naproti tomu COVID-19 probíhá u dětí spíše v mírné formě a navíc má nižší přenosnost infekce z dětí na ostatní jedince, proto se očekává, že zdravotní dopady COVID-19 u dětí mohou být mnohem nižší než u starších jedinců (Zdroj 3).

Úskalím v dohledné době bude hlavně dostupnost diagnostických setů, které budou schopny zachytit více patogenů – COVID-19, virus chřipky, nebo respirační syncytiální virus, a tak snížit asymptomatické a presymptomatické šíření, použití osobních ochranných prostředků a dobu izolace.

Zdroj 1: Jaklevic MC. Flu Vaccination Urged During COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15444. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769836

Zdroj 2: LA, Liburd LC, Redfield RR. Addressing Influenza Vaccination Disparities During the COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15845. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769837

Zdroj 3: Solomon DA, Sherman AC, Kanjilal S. Influenza in the COVID-19 Era. JAMA, published online August 14, 2020. doi:10.1001/jama.2020.14661 https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769676