Mžitky před očima – Vše o zdraví

Mžitky před očima jsou drobné plovoucí tečky, pavučinky nebo skvrny, které plují v zorném poli a když se na ně soustředíme „odplují“ pryč. Někdy mohou mít také formu záblesků v zorném poli nebo způsobit zatmění nebo deformaci částí zorného pole. V takovém případě bývá jejich příčina obvykle závaznější.

• Pokud mají mžitky před očima charakter plovoucích teček, skvrnek, pavučinek nebo prstýnků, vznikají ve většině případů v části oka zvané sklivec (průhledná rosolovitá hmota vyplňující vnitřek oka) a jedná se o poměrně častý a většinou zcela normální průvodní jev stárnutí organizmu, který nevyžaduje žádnou léčbu.
• Pokud se ale plovoucí útvary v zorném poli objeví ve větším množství nebo náhle, mohou být známkou jiného závažnějšího onemocnění, jako je například poškození sítnice. 
• Stejně tak je důležité zpozornět a neprodleně vyhledat očního lékaře, pokud mají mžitky před očima formu záblesků v zorném poli nebo se objeví deformace  zorného pole či viděných předmětů (například dvojité vidění, rozmazané vidění nebo neschopnost rozeznávat tvary či velikosti předmětů).
• V takovém případě je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože příčina těchto stavů může být závažnější a nemusí souviset jen s okem, ale třeba i s poškozením zrakového nervu, mozku (migrény, roztroušená skleróza) nebo s kardiovaskulárními problémy (například hypertenze). 

Příznaky

Hlavními příznaky mžitků před očima jsou drobné plovoucí útvary, vypadající jako černá smítka, v zorném poli postižené osoby.

Tyto mžitky nabývají různých tvarů, jako například:

• tečky nebo skvrny
• tenké čárky
• prstencovitý tvar
• pavučinky
• a další nepravidelné tvary

U některých neurologických nebo kardiovaskulárních onemocnění mohou mít mžitky před očima formu záblesků v zorném poli a být spojeny s dalšími fenomény, jako jsou závrať, motání hlavy nebo dvojité či rozmazané vidění.

Mžitky před očima jsou sice velice malé, nicméně někdy mohou podstatným způsobem zhoršovat nebo narušovat vidění, protože jsou blíže k sítnici.

Jedno z charakteristických vlastností mžitků před očima je skutečnost, že v zorném poli plavou a pohybují se všemi směry. Když na ně navíc zaostříte zrak, odplují ve směru, kterým se postižená osoba dívá.

Pokud máte oči v klidu, mžitky se samovolně pohybují všemi možnými směry a vypadá to, jako kdyby plavaly.

Příčiny

Mžitky před očima jsou nejčastěji přirozeným jevem, který vzniká v gelovité (želatinovité) výplni oka, označované jako corpus vitreum neboli sklivec, který, mimo jiné, pomáhá udržovat kulatý tvar očního bulbu.

Mžitky před očima vznikají tehdy, když se sklivec začne smršťovat, což vede k praskání drobných vláken, která sklivec „přichycují“ ke stěně oka. Tomuto jevu se říká odchlípnutí sklivce.

Odchlípnutý sklivec narušuje prostup světla na sítnici a objeví se mžitky před očima v podobě skvrnek, teček nebo různých jiných tvarů v zorném poli.

Mžitky před očima jsou součástí normálního stárnutí. Americká společnost odborníků na léčbu onemocnění sítnice tvrdí, že odchlípnutí sklivcea mžitky před očima přirozeně vznikají ve vyšším věku, zhruba kolem 60. let (1).

Mžitky před očima se v určitém věku objevují u většiny lidí a většina lidí je ignoruje, pokud jim nezpůsobují žádné problémy. Ve většině případů si jich pacient všimne, když se podívá na jednobarevnou světlou plochu (například na oblohu).

1. I když zpočátku mohou být mžitky před očima rušivé, ve většině případů postupně odplují mimo zorné pole a přestanou narušovat zorné pole.
2. Nicméně i když ve většině případů jsou mžitky před očima jen projevem stárnutí, není úplně dobré brát je na lehkou váhu.
3. Lékaři doporučují všem osobám, u kterých se mžitky před očima náhle objeví, vyhledat do několika týdnů či měsíců od prvních příznaků očního lékaře a nechat si udělat kvalitní vyšetření, aby se vyloučila závažnější onemocnění, jako jsou odchlípnutí sítnice, diabetická retinopatie, infekce nebo nádory oka.

Odchlípnutí sítnice

• I když ve většině případů jsou mžitky před očima součástí normálního stárnutí, pokud se objeví náhle nebo ve velké počtu, může to být známkou jiného onemocnění, jako je například odchlípnutí sítnice.
• V případě odchlípnutí sítnice se kromě mžitků před očima často vyskytují také další příznaky, jako jsou záblesky světla na okrajích zorného pole nebo hemianopsie (dočasná nebo trvalá ztráta zraku, postihující polovinu zorného pole) či podstatné a náhlé zhoršení zraku.
• Odchlípnutí sítnice je závažné onemocnění a vyžaduje okamžitou léčbu, protože jinak hrozí trvalé oslepnutí.
• V případě, že se vám mžitky před očima začnou dělat ve větším množství nebo náhle, bez předchozího varování, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza je neurologické onemocnění, při kterém dochází k postupnému narušování nervových obalů. Pokud postihne zrakový nerv, obvykle se projevuje dvojitým viděním, zhoršením zraku (výpadky částí zorného pole) a v některých případech i mžitky před očima.

Migréna

Někteří lidé s migrénou (záchvaty silných bolestí hlavy) popisují mžitky před očima ve formě záblesků či světélek v zorném poli, obvykle těsně před záchvatem, jako součást migrenózní aury.

Hypertenze

Jedním z příznaků hypertenze bývají závratě, motání hlavy a také mžitky před očima, obvykle spojené s pocitem na omdlení. Tyto stavy se často vyskytují u pacientů s kolísavým krevním tlakem, kdy dojde k prudkému vzestupu krevního tlaku na extrémně vysoké hodnoty.  

Další příčiny

Mezi další závažnější příčiny mžitků před očima, mimo jiné, patří:

• záněty oka (například uveitidy) nebo očních adnex (například blefaritida)
• poranění nebo roztržení sítnice a dalších částí oka
• diabetická retinopatie
• poranění oka nebo hlavy (například otřes mozku – komoce)
• krvácení do sklivce a dalších částí oka
• oční nádory

Každý u koho se náhle objeví větší množství sazí, teček, jiných skvrn nebo záblesků v zorném poli, by měl co nejrychleji vyhledat očního lékaře.

Prevence

I když není vždy možné vzniku mžitků před očima stoprocentně zabránit, je stále důležité dodržovat základní zásady, které pomáhají udržet si zdravé oči, jako jsou například:

• pěstování zdravého životního stylu (zdravá strava a dostatek pohybu pomáhají v prevenci obezity a diabetu)
• zanechání kouření
• nošení slunečních brýlí venku
• ochrana zraku při práci (vhodné ochranné pomůcky)
• dopřejte očím pravidelný odpočinek

Léčba

Ve většině případů nevyžadují mžitky před očima žádnou léčbu. 

Nicméně v případě, že je příčinou mžitků před očima roztroušená skleróza, migrény, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění, záněty oka, apod. je nutné vždy nejprve léčit vyvolávající onemocnění, kdy spolu se zmírněním příznaků dochází i k odeznění mžitků před očima.

1. V léčbě mžitků před očima se tak uplatňují antibiotika (na záněty oka), operace (odstranění nádorů) nebo dlouhoudobé užívání léků (kortikosteroidy, interferony, léky proti bolesti, apod).
2. Stejně tak v  případě, že mžitky před očima vedou ke zhoršení kvality zraku nebo jsou pro pacienta obtěžující, je nutné absolvovat důkladné vyšetření u očního lékaře a nasadit správnou léčbu.
3. Nejčastějším způsobem léčby mžitků před očima způsobených zakalením nebo odchlípnutím sklivce, je vitrektomie nebo laserová vitreolýza.

Vitrektomie

Jedná se o operační výkon, při kterém se poškozený nebo odchlípnutý sklivec odsaje a nahradí jiným roztokem. K vitrektomii lékaři přistupují jen v závažných případech, protože jsou s ní spojeny určité komplikace, jako jsou například odchlípnutí sliznice nebo šedý zákal.

Laserová vitreolýza

Laserová vitreolýza je metoda, při které se laserem odpaří zakalená místa ve sklivci, což pacientům může přinést úlevu. Tento způsob léčby se používá také u šedého zákalu, nicméně není vhodný pro každého.

O způsobu léčby mžitků před očima se poraďte se svým očním lékařem.

Co si z článku odnést?

Mžitky před očima jsou drobná plovoucí smítka, skvrnky nebo tečky v zorném poli, která se u většiny lidí zcela běžně objevují ve vyšším věku, jako příznak stárnutí.

Ve většině případů se jedná o neškodný příznak, který nevyžaduje žádnou léčbu.

Ve velice vzácných případech mohou mžitky před očima být známkou závažnějšího onemocnění, jako je odchlípnutí sítnice, záněty očí, nádory, roztroušená skleróza, migréna, apod. V takovém případě je nutné léčba základního onemocnění.

Léčba mžitků před očima způsobených zakalením nebo poruchami sklivce je nejčastěji chirurgická a spočívá v odstranění sklivce a jeho nahrazení novou čirou tekutinou (vitrektomie). Druhou možností léčby je laserová vitreolýza, při které se laserem odstraní zakalené části sklivce.

Lékaře byste měli vyhledat vždy, pokud se vám v zorném poli objeví náhle větší množství cizích předmětů (plovoucí saze, tečky, skvrny, pavučinky, apod.) nebo pokud zaznamenáte zúžení zorného pole, záblesky v zorném poli či náhlé prudké zhoršení zraku.

Nepodceňuj bolesti hlavy. Mohou odhalit skryté nebezpečí

Věděla jsi, že bolest hlavy není jen jedna a že lékaři rozlišují hned několik skupin bolestí hlavy? A že typy bolestí hlavy se liší jak svojí intenzitou, tak svým charakterem i trváním? Možná ne, ale jistě víš, že první závažnou samostatnou bolestí hlavy je migréna, která tě dokáže hodně často a na delší dobu vyřadit z „běžného provozu“ a normálního života.

Migréna postihuje polovinu hlavy, někdy obličej, ale i hlavu celou. Ohlašuje se poruchami vidění, mžitky před očima, nevolností i zvracením. Objevuje se při probuzení ráno, během dne zesiluje a může trvat i několik dní. Nesnášíš hluk, světlo a pohyb.

Pak bolest náhle zmizí, ale zase se po čase vrací. Bolest hlavy při migréně je tepavá a hlavou ti doslova buší tep srdce. Díky migréně jsi odkázána uchýlit se do ústranní, někam do klidu a šera, bez hluku a zvuků.

Pokud to nelze, trpíš jako kůň a můžeš mít poruchy vidění, řeči a koordinace těla.

Kdo je pachatelem?

Objektivní pachatel, respektive příčiny migrény ani některých dalších bolestí hlavy známy nejsou. Aktuální nejnovější vědecká teorie říká, že v mozku vznikají nadměrné tzv. patologické vzruchy, které vyvolávají změny v průsvitu cév, jež zásobují mozek a nervy.

Tím vznikne nedostatečné prokrvování mozkové kůry a díky aktivaci mozku a trojklanného nervu se uvolňují látky, které dráždí nervová zakončení ve stěně cév a výsledek už znáš – je jím ta známá a nepříjemná bolest hlavy.

Příčinou velmi silných bolestí hlavy mohou být i obličejové neuralgie.

Mnozí lékaři se domnívají, že kámen úrazu je i v určité dědičnosti a genech. Tudíž pokud trpěli bolestmi hlavy tvá babička nebo děda, či táta nebo maminka, trpíš jí i ty.

Spouštěcím faktorem bolestí hlavy mohu být hormonální změny v organismu a přílišná fyzická námaha, ale vyvolat ji mohou i některé potraviny, jako je káva, čokoláda, alkohol, či zrající sýry, nebo potravinové přísady (tedy naše slavná éčka).

Stresová cefalea

Pokud bolest hlavy vyvolá stres, úzkost, psychické vypětí a přepracovanost, jedná se o cefaleu (bolest hlavy) ze stresu. Bolet hlava tě však může i z nedostatku nebo naopak přemíry spánku, mnoha různých starostí, špatného držení těla anebo od přílišného vysedávání u monitoru počítače. Ani četné hraní si s tabletem a mobilem a jeho modré či bílé světlo ti neprospívá.

Co můžeš udělat sama?

• Dbej na dostatek spánku, odpočinku a času bez stresu a starostí. Ideální je chodit spát brzy a brzy vstávat, a pokud to lze, spát u malinko pootevřeného okna (i v zimě).
• Nauč se správně dýchat, pěkně zhluboka a klidně, do hrudi i do břicha. Na čtyři doby nádech a zadržet dech, výdech a zadržet dech. Toto dýchání odbourává stres a vypětí.
• Správný dech můžeš cvičit zpíváním si, což je výborná pomůcka na snížení napětí, stejně jako smích, protože stahy bránice při smíchu masírují solární plexus a břišní útroby a svaly.
• Hýbej se pravidelně, stačí svižné procházky a chůze, nebo plavání. Výborná je také jóga nebo čchi kung.
• Dalším krokem k méně častým bolestem hlavy je zrušit kouření. Tabák a nikotin totiž zvyšuje tepenný tlak v hlavě.
• Dostatečný přísun tekutin (1,5 až 2 litry ideálně obyčejné vody, bylinkových a zelených čajů), tedy správný pitný režim je rovněž silnou pákou proti bolesti hlavy. Když málo a nedostatečně přes den piješ, organismus je dehydratovaný a hlava bolí častěji.
• Jez pestrou a vyváženu stravu. Naordinuj si klidné a pohodové jezení všeho, s důkladným rozžvýkáním soust. I jídlo a způsob jeho snězení má vliv na bolest hlavy, potažmo dobré trávení.

Zdroj: Shutterstock.com

Jak si můžeš ještě pomoci?

Využij alternativních způsobů léčby, které ti mají co nabídnout. Jaké to jsou?

Bylinky alias fytoterapie

• Na migrénu zabírá tinktura z černuchy seté, 5 kapek každých 15 minut.
• Na bolest hlavy s nevolnostmi pomáhá čaj z řimbaby a meduňky, v poměru 1:1, tedy 1 čajovou lžičku řimbaby a 1 čajovou lžičku meduňky do hrnku a zalít vroucí vodou, luhovat 7 minut a po scezení vypít. Užívej 3x denně.
• Podobně působí i čaj z řimbaby a jinanu, opět vlož po jedné lžičce každé bylinky do hrnku, zalij vroucí vodou a nechej luhovat deset minut. Poté vlažné vypij, užívej 3x denně.

Aromaterapie

Vůně a esenciální oleje mají také co říci. Lze je využít v aromalampě, anebo jimi přímo potírat spánky, čelo a ušní lalůčky. Takto využij esenciální olej máty peprné. Do aromalampy nebo difuzeru použij 3 kapky a na potírání pokožky smíchej pět kapek oleje máty peprné s padesáti kapkami mandlového oleje. Podobně můžeš využít i heřmánkový olej.

Chromoterapie

Léčba barvami je jedním z mála známých způsobů, jak si pomoci. Ideálními adepty jsou zelená a žlutá barva. Zelená uklidňuje a žlutá vylaďuje do pozitivna.

Při chromoterapii je ideální pořídit si takto zbarvené žárovky a použít je do lampy, s níž se pravidelně denně osvětluješ.

Prostě si lehneš a necháš na sebe každý den 30 minut působit barevné světlo a relaxuješ. Obě barvy můžeš i kombinovat.

Homeopatie

• Na bolest hlavy s rozostřeným viděním si kup v lékárně homeopatikum Cyclamen 7CH a dej si 3 granule ráno po dobu dvou měsíců. Pak užívání přeruš na dva měsíce a zase pokračuj další dva měsíce. Toto lze praktikovat ve dvouměsíčních cyklech dokola.
• Máš-li bolest hlavy vystřelující od šíje k čelu a ztuhlou krční páteř, pomůže ti homeopatikum Actaea racemosa 7CH, a užívej tři granule ráno ve dvouměsíčních cyklech.
• Když trpíš migrénou, která přechází z jedné strany hlavy na druhou zkus homeopatikum Lac canicum 7CH, užívej tři granule ráno opět ve dvouměsíčních cyklech.
• Na migrénu s jiskřením před očima je skvělé homeopatikum Iris versicolor 7CH, užívají se tři granule ráno ve dvouměsíčních cyklech.
• Migrénu s bolestí vystřelující od oka k šíji uklidní Spigelia anthelmia7CH, nebo Sanguinaria 5CH, u obojího se užívají tři granule ráno ve dvouměsíčních cyklech.
• Pokud tě zmohla bolest hlavy s nevolností a zvracením pomůže ti homeopatikum Coculues 7CH nebo Nux vomica 7CH, vždy tři granule ráno ve dvouměsíčních cyklech.

Potraviny

Omez potravinářské přísady, které samy o sobě vyvolávají hyperaktivitu i bolesti hlavy, kloubů a svalů. Jsou to mimo jiné i éčka, a to především E 249 až E 252. Také pepř, chilli, káva, čokoláda a voňavé zrající sýry mohu vyvolávat bolesti hlavy. S bolestmi hlavy ti pomůže dostatek hořčíku, zinku, bílkovin a vitamínu C a E v jídelníčku.

Ionizace vzduchu

Budeš se asi divit, ale s kvalitou vzduchu má bolest hlavy také co dělat. Takže využívání klimatizace v kanceláři může spustit tvoji bolest hlavy, a naopak každodenní používání čističky s ionizační funkcí potlačit nebo mírnit či zastavit. Čističku vzduchu bys doma měla mít určitě a především v chladných měsících ji denně využívat.

Kraniosakrální osteopatie a terapie

Objednej se na pravidelné kraniosakrální terapie, respektive masáže hlavy, které se doporučují po úrazech hlavy, šíje, při bolestech hlavy a závratích. Metoda je jemná a šetrná, velmi příjemná a stimulující.

Neuralterapie

Když je bolest hlavy provázána s krční páteří, často pomáhají neuralterapie injektáží. Jsou to tzv. obstřiky jehlou, při nichž ti lékař či sestra vstřikuje do určitých předem zvolených míst lokální anestetikum, kterým je většinou mezokain. Tuto neuralterapii ti naordinuje neurolog, případně ortoped.

foto-zdroj: shutterstock.com

Potíže vidění mohou souviset s revmatem, varuje lékař | Zdraví

LN U kterých pacientů s revmatickým onemocněním se oční problémy vyskytují nejčastěji?Jednoznačně u pacientů trpících Bechtěrevovou chorobou neboli chronickým zánětlivým onemocněním páteře a meziobratlových kloubů.

Podle statistik má až 40 procent z nich oční problémy, především to bývají záněty duhovky.

Společně s profesorkou Jarmilou Heissigerovou, která je specialistkou na nitrooční záněty, se proto v současném výzkumu zaměřujeme právě na tyto pacienty.

LN Jaké jsou dosavadní výsledky?Zjistili jsme, že opakované záněty duhovky mohou být v některých případech dokonce prvním příznakem Bechtěrevovy choroby.

Potvrdilo se nám to zhruba u 20 až 30 procent pacientů, kteří chodili na kontroly k očnímu lékaři a o svém revmatickém onemocnění neměli až do té doby ani tušení.

Spolupráce revmatologů, oftalmologů a praktických lékařů je proto podle mého názoru velmi důležitá.

LN Vzpomněl byste si na některý z případů, kdy se vám právě tato vzájemná spolupráce vyplatila?Jedním z takových pacientů byl například mladý student ze středních Čech.

Až šestkrát ročně míval záněty duhovky, postupně se mu horšilo vidění a občas ho pobolívaly i klouby. Praktický oční lékař mu proto doporučil návštěvu revmatologa.

V ordinaci jsme zjistili, že trpí Bechtěrevovou chorobou, a nasadili moderní biologickou léčbu. Díky ní se podstatně zlepšilo nejen vidění, ale i klouby.

LN Provázejí oční problémy i některé další revmatické choroby?Takových onemocnění je dokonce řada, rizika hrozí nejen dospělým, ale i dětským pacientům.

Velice závažné bývá někdy postižení očí u takzvaných juvenilních idiopatických artritid – systémového onemocnění kloubů a dalších orgánů, které postihuje děti a mladé lidi do 16 let. Také takzvaný Sjögrenův syndrom mívá nejen kloubní, ale i oční projevy.

Velmi nebezpečné oční komplikace se pak mohou vyskytnout i u starších pacientů s temporální arteritidou. V některých případech dochází k poškození zraku i v souvislosti s nežádoucími účinky léků.

LN Jak se revmatické onemocnění na očích projevuje?Projevy jsou různé, záleží na typu onemocnění. Při Bechtěrevově chorobě to bývají bolesti a zarudnutí oka. Pro Sjögrenův syndrom jsou charakteristické pocity sucha v oku, řezání a pálení.

U temporální arteritidy mívají pacienti mžitky před očima, někdy dochází i k výpadkům zorného pole, v krajním případě může nemocný oslepnout. Velice obtížně se podstata problémů někdy zjišťuje u mladších dětí, které ještě nedokážou správně pojmenovat to, co je trápí. Některá dětská onemocnění nejsou navíc příliš bolestivá.

Rodiče by proto s dětmi měli pravidelně docházet na preventivní prohlídky, kde je možné tyto obtíže odhalit včas.

LN Může si tedy pacient při posouzení stavu svých očí sám objevit i další chorobu?Je třeba vycházet z toho, že pacient je laik, jen těžko si dokáže odvodit, že oční onemocnění může souviset s bolestmi kloubů. Samovyšetřování považuji proto v těchto případech za rizikové, určitě je lepší navštívit očního lékaře.

LN Otázkou ovšem je, jestli všichni praktičtí lékaři a oftalmologové spolupracují s revmatology. Jaké s tím máte zkušenosti?Zkušenosti mám opravdu různorodé – od těch velmi pozitivních až po negativní.

Naše pracoviště například dlouhodobě spolupracuje s Oční klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pacienti už tedy mají na toto pracoviště vyšlapanou cestičku. Ale ne všude tomu tak je. A ne vždycky k nám také praktický lékař pošle včas pacienta.

Proto jsme vytvořili referenční schémata, která by měla praktikům usnadnit rozpoznat rizikové jedince.

LN Jak často by vlastně měli revmatici navštěvovat očního lékaře?Záleží na věku a typu choroby. Pokud nemají žádné problémy, stačí, když navštíví očního lékaře jednou za dva roky. Pacient s podezřením na temporální arteritidu by měl být ale třeba vyšetřen okamžitě.

LN Probíhají v současné době v zahraničí některé výzkumy zaměřené na zánětlivá revmatická onemocnění?V současnosti se třeba zkoumají souvislosti revmatických chorob se střevní mikroflórou.

Pozornost je věnována také tomu, jaký vliv má imunitní systém na oči a klouby. V centru zájmu jsou ale i genetické predispozice.

Na našem pracovišti právě teď probíhá výzkum zaměřený na příbuzné našich pacientů, kteří mají stejnou nemoc.

Mrkání, slzení a mžitky před očima

Mrkáme, pláčeme a máme mžitky před očima, co je však příčinou takových reakcí? Proč mrkáme? Jakou úlohu hraje naše sítnice? Proč slzíme? Čím se liší slzy zármutku od slz bolesti? A věděli jste, že odborníci jsou schopni diagnostikovat nemoci jednoduše při pohledu do očí? LEPŠÍ VIDĚNÍ prozkoumalo, proč jsou naše oči tak výjimečné.

Sítnice plní různé klíčové funkce – a skrývá i odpověď na to, proč máme někdy mžitky před očima, když příliš rychle vstaneme či silně kýchneme.

Co se děje, když máme mžitky před očima – a proč? Nejčastější příčinou je náhlý pokles krevního tlaku. Náhlý pohyb, když např. rychle vstaneme nebo hodně kýchneme, vede k odkrvení hlavy a přesunu krve do zbytku těla. Než se vám krevní tlak stabilizuje, mozek a oči trpí nakrátko nedostatkem krve a kyslíku.

To sítnici brání v normálním výkonu funkce – takže tuto informaci předá mozku opožděně. Právě proto vidíte záblesky či mžitky před očima. Pokud nedostatek kyslíku přetrvává, přejde vaše tělo do další fáze, kdy fotorecepční buňky v sítnici přestanou vysílat informace do mozku. V této fázi je vše černé.

Obvykle dojde k rychlé obnově Vašeho vidění, neboť tyto symptomy vymizí, jakmile vám začne krev opět normálně proudit.

Naše oči jsou kromě sítnice tvořeny řadou dalších důležitých částí.

V souvislosti s průtokem krve iritující efekt „červených očí“, patrný na fotografiích, svědčí pouze o tom, jak dalece je naše sítnice obvykle prokrvena. Efekt červených očí způsobuje blesk fotoaparátu, který krev v sítnici ozáří, takže je pak viditelná. Dojde k tomu pokaždé, když světlo blesku, odražené od sítnice, dopadne zpět do objektivu.

Věděli jste, že…? Struktura krevních cév očí může očním specialistům pomoci zachytit při kontrole zraku první příznaky některých nemocí. Další informace…

Důležité: Vidíte-li často mžitky před očima či pociťujete-li jinou formu zhoršeného vidění, pro jistotu byste se měli nechat vyšetřit očním specialistou pro vyloučení něčeho závažného. V některých případech mohou být tyto symptomy způsobeny některou z nemocí či vedlejším účinkem léků.

Mrkání má velmi jednoduchou a praktickou funkci. Pro zabránění vysychání rohovky na přední straně očí produkují naše víčka na povrch očí slznou tekutinu, aby byl vlhký, kdykoli mrkneme – tento jev běžně absolvujeme 15 až 20krát za minutu.

Věděli jste, že…? Frekvence mrkání se liší od člověka k člověku. Zatímco novorozeně mrkne přibližně dvakrát za minutu, nervózní či napjatý člověk může mrknout i 50krát za minutu. To, jak často mrkáme, se mění i dle toho, zda si čteme nebo se díváme na televizi, kdy se mrkání sníží na přibližně sedmkrát za minutu.

Mimochodem: Věděli jste, že při mrkání náš mozek vizuální vjemy na zlomek sekundy zablokuje? To nám umožňuje vyhnout se jakýmkoli iritujícím zrakovým vjemům a nechat mozek na chvíli odpočinout!

Lidé pláčou ze strachu, ze zármutku, ze zlosti, z radosti, ze soucitu, ze zoufalství, z bolesti či jen proto, že nám do oka něco spadlo – zkrátka z nejrůznějších důvodů a nejen proto, že jsme smutní. Kde však hledat příčinu této funkce, již tělo vyvinulo? Vědci si nejsou zcela jisti.

V jednom se však shodují, že totiž ‘reflexní slzy’ – jež roníme, když nám něco spadne do oka – mají zcela jasně očistnou funkci. Úkolem slzné tekutiny je z oka iritující smítko co nejrychleji odstranit a jakmile se to podaří, slzy ustanou.

Situace je složitější u emočních slz, kdy pláčeme, když prožíváme emoce typu zármutku či radosti. Lidé jsou jediní tvorové, jež tuto formu pláče projevují. Vědci si dosud nejsou zcela jisti, co je účelem, existují však dvě hlavní teorie.

Ta první zastává názor, že pláč je způsob obrany těla, kdy dochází k odbourávání stresu a vylučování škodlivin prostřednictvím slzné tekutiny. V této souvislosti psychologové hovoří o katarzním účinku (z řeckého ‘očištění’).

Druhá teorie vnímá pláč jako formu komunikace a sociálního chování, již užíváme k jasnému vyjádření pocitů vůči svému okolí. Koneckonců jsme schopni emoce komunikovat mnohem intenzivněji v případě, že jsou vyjádřeny nejen slovy, ale i slzami.

Dáváme tak v podstatě najevo, že potřebujeme pomoc. To vzbuzuje soucit našeho okolí a zvyšuje naše šance na získání pomoci a podpory.

Věděli jste, že…? Slzy, způsobené emocemi, se od reflexních slz liší i co do chemického složení. Emoční slzy obsahují podstatně více bílkovin, manganu, vápníku a draslíku, ale i serotoninu – „hormonu štěstí“.

Ženské slzy navíc často obsahují prolaktin – hormon, zodpovědný za produkci mléka.

A je tu i další rozdíl mezi muži a ženami: ženy pláčou častěji než muži, až 64krát za rok, zatímco muži pláčou obvykle až 17krát ročně.

Slzná tekutina plní navíc i řadu jiných funkcí:

• zásobuje naše oči kyslíkem.
• Zabraňuje vysychání našich očí a pro naše víčka funguje jako svého druhu 'lubrikant'.
• Vyplachuje nepříjemná smítka a cizí částice z našich očí.
• Obsahuje protilátky (imunoglobuliny), bojující s patogeny, jež nám pronikly do očí.
• Obsahuje antibakteriální látku lysozym (stejně jako naše sliny).
• Vyživuje rohovku.

Ano! Červené či oteklé oči, náhlé zhoršení zraku a malé uzliny na vašich víčkách jsou jen některé příklady signálů, jež oči vydávají a mohou indikovat skrytou nemoc.

Žádná jiná část vašeho těla lékaři neumožní nahlížet vaše krevní cévy tak bezprostředně.

První příznaky nemocí typu revmatizmu, cukrovky a roztroušené sklerózy jsou tak často patrné ve vašich očích, a to v podobě krvácení či vaskulárních poruch.

A jsou tu i jisté charakteristické rysy jiných neduhů, jež lze z našich očí vyčíst.

• Např. malé žluté uzliny na našich víčkách jsou neškodné, mohou však být i známkou zvýšeného cholesterolu a vždy by mělo dojít na vyšetření lékařem.
• Zhorší-li se někomu velmi rychle zrak, může to být příznakem roztroušené sklerózy (MS). U osob, jež trpí MS, atakuje imunitní systém oční nervová vlákna. Důsledkem je často zánět zrakového nervu, což může později vést ke zhoršenému zraku a slabšímu vnímání barev, jakož i ke ztrátě zorného pole.
• Dojde-li náhle k výraznému zhoršení zorného pole, může to být velmi ojediněle způsobeno očním nádorem.
• Má-li pacient oční bulvy příliš vypouklé a potíže s jejich pohybem, možná trpí Graves-Basedowovou nemocí – autoimunitním onemocněním štítné žlázy.
• Červené či krví podlité oči jsou obvykle jen výsledkem neškodného zánětu či podráždění. Mohou však indikovat i revmatické onemocnění. Jsou-li červené oči doprovázeny slzami, zhoršeným viděním či bolestmi, je důležité navštívit lékaře.
• Je-li oblast očí často oteklá, může to svědčit o problému s funkcí ledvin.
• Žluté spojivky mohou v některých případech indikovat žloutenku. Játra již totiž nejsou schopna odbourávat bilirubin, což vede k zabarvení spojivek.

Zákalky jsou patrné zejména při pohledu na jasné pozadí jako např. na modrou oblohu či bílou zeď. U těchto malých pohyblivých skvrn, jež jako by sledují směr pohledu vašeho oka, se z odborného hlediska jedná o separaci sklivce. Více či méně patrné jsou dle denní doby.

V jisté životní etapě se s nimi setká každý a ve většině případů zrak neohrožují. Jsou důsledkem věkově podmíněných změn ve sklivci oka, který se po čase začne smršťovat a oddělovat od sítnice.

Krátkozrací lidé se se zákalkami ve svém životě setkají mnohem častěji a dříve, neboť jejich oční bulva je delší.

Každý, kdo zažije příval velkých černých skvrn, pomalu se přesouvajících nahoru, by měl navštívit očního specialistu, neboť v některých případech by to mohlo znamenat krvácení do sklivce (vitreous haemorrhage ), což je závažný stav.

Odborníka byste měli okamžitě vyhledat a nechat si svůj zrak vyšetřit v případě, že pocítíte jakoukoli jinou formu zhoršeného vidění jako např. zakalené vidění, rozmazané kontury, slabý kontrast, šedé či černé skvrny v centru zorného pole, zubaté či zkreslené čáry či zvýšenou citlivost na oslnění. Více se dozvíte na… 

Jak v našem pravém, tak v našem levém oku se nachází slepá skvrna, součást našeho zorného pole, již však nevnímáme. Je to místo v zorném poli, v němž se nenacházejí žádné světločivé fotorecepční buňky.

Důvodem, proč jsme i přesto schopni vše vidět a žádný typ 'mezery' nevnímáme, je fakt, že náš mozek kompenzuje slepou skvrnu díky informacím, přebíraným z druhého oka.

 Více se dozvíte na…

Cukání či spasmy víček mohou trvat několik hodin i dní, což by potenciálně mohlo vést ke stresu a narušovat kvalitu lidského života.

Většinou je cukání oka zcela neškodné a obecně zapříčiňované faktory jako je stres, únava očí či nedostatek spánku. Tyto dočasné spasmy odezní obvykle samy.

Pokud cukání neustává, může občas pomoci, když svému oku dopřejete odpočinek a přikryjete ho flanelovým hadříkem, namočeným do teplé vody, či oko zavřete a víčko jemně promasírujete.

Důležité: Zřídkakdy – např. trvá-li cukání i přesto, že jste oko nechali odpočinout – může tento stav indikovat nedostatek minerálů, infekci či nemoc. Máte-li jakékoli pochybnosti, vyhledejte prosím pomoc svého očního specialisty.

Obočí nelže Co o nás prozrazuje naše obočí Proč každý člověk vidí jinak? Bohatší barvy, lepší vidění v noci, ostřejší kontrast – pro dokonalejší využití celého našeho potenciálu kvalitního vidění. Operace namísto brýlí? Užívejte si znovu výborné vidění bez brýlí – toto slibuje laserová operace. Ale pozor: tento zákrok má svá vlastní rizika Jak funguje barevné vidění? A co to znamená pro ty, kdo nosí sluneční brýle?

Oční migréna: mžitky před očima, ztráta zraku, dvojité vidění

Oční migréna je způsobena náhlým přechodným zúžením cév, které sníží přítok krve do oka • Autor: iStock.com

Bolest hlavy trápí čas od času každého, zhruba milion obyvatel Česka má tyto problémy ale pravidelně. Jen málokdo tuší, že nejhorší druh bolesti hlavy – migréna může postihnout i oči.

„U oční migrény se jedná o krátké záchvaty snížené zrakové ostrosti, respektive dochází k vidění různých zrakových vjemů. Člověk může vidět například blikající světla, záblesky, třpytivé útvary či mžitky.

Oční migréna se může projevit i částečnou nebo úplnou ztrátou vidění na několik minut. Často jí předcházejí bolesti hlavy nebo je jimi doprovázena.

Záchvat oční migrény trvá několik minut a zrak se pak vrátí do normálu,” vysvětluje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Proč oční migréna vzniká?

Podle Pavla Stodůlky je oční migréna způsobena náhlým přechodným zúžením cév, které sníží přítok krve do oka. „Spouštěčem může být například stres, kouření, alkohol, dehydratace, hormonální léky, nadměrná fyzická zátěž nebo únava.

Většině pacientů pomůže úprava životního stylu, dostatek spánku a eliminace stresu. Základem je vyhnout se spouštěcím faktorům.

Ke zmírnění oční migrény pomáhají analgetika, odpočinek v tmavé, tiché místnosti a dostatečný přísun tekutin,“ popisuje Pavel Stodůlka.

Pokud se u člověka oční migréna objeví, o zrak obavy mít zpravidla nemusí. „I když záchvaty oční migrény na první pohled vypadají děsivě, jsou krátkodobé a neškodné.

Podle dostupných výzkumů je jen malé riziko, že snížený přítok krve do oka trvale poškodí zrak.

Většinou je oční nález bez abnormalit a zrak se po záchvatu znovu upraví do normálu, říká Jarmila Šneidrová, lékařka zlínské oční kliniky Gemini.

Léky na migrénu fungují jinak než analgetika

Pokud se ale u někoho objeví po odeznění oční migrény porucha nebo zhoršení zraku, je důležité absolvovat vyšetření, protože jsou i další, mnohem závažnější příčiny výskytu oční migrény, které by se měly vyloučit.

Rozhodně platí, že oční migréna je obvykle součástí migrény klasické nebo ji také lze těžko odlišit.

Nejlepším lékem na migrénu je samozřejmě klid a spánek, ale ani to často nepomůže a migréna může přetrvávat i několik dní. Někdy na ni zabírají klasické léky na bolest, které můžete koupit v lékárně.

Jde o analgetika – látky s obsahem paracetamolu, kyseliny acetylsalicylové, ibuprofenu nebo jiných podobných látek či o jejich kombinaci.

K léčbě migrény jsou ale určené speciální léky, takzvané triptany. Ty jsou na lékařský předpis a jejich užívání může pomoci zejména u těžších případů, kdy analgetika nepomáhají.

Triptany totiž nefungují jako léky tlumící bolest, ale obsahují látky blokující serotoninové receptory, které jsou aktivovány v průběhu migrenózního záchvatu, a proto dokáží zablokovat záchvat migrény.

Autor: Alžběta Javorková

Rakovina i mrtvice aneb co o vašem zdraví vypovídají oči

Známé přísloví mluví o tom, že oko je do duše okno a lékaři k tomu dodávají, že jsou oknem i do vašeho zdraví.

Oči nevypovídají jen o vašich emocích, citech a sympatiích, ale mohou vás varovat i před mnoha chorobami, které se zatím nemusely projevit jinak. Čtěte, na jaká onemocnění vás mohou upozornit:

Světelná skvrna

Kdo to jednou zažil, nikdy na to nezapomene. Před očima se vám objeví mihotavá světelná skvrna, která se postupem času zvětšuje. V některých případech dokonce přestanete vidět celý obrys předmětu, ale vidíte jen jeho polovinu. Následuje úporná bolest hlavy, na kterou nezabírají žádné léky, a která může přetrvávat celé hodiny.

Jedná se o takzvanou oftalmologickou neboli oční migrénu, která je způsobena zúžením cév v určitých částech mozku. Právě změny v přítoku krve do zrakového centra vedou k zhoršení viditelnosti.

Spouštěče migrény jsou značně individuální (mezi nejčastější patří například čokoláda, kofein, alkohol, určité fáze menstruačního cyklu nebo stres), stejně tak jako prostředky úlevy. Řadě postižených pomůže spánek nebo zvednutí nohou do vyvýšené polohy v okamžiku, kdy začínají pociťovat nástup migrény.

Možnou prevencí je i cvičení, kterým se upraví držení těla, či změna životosprávy. Oftalmologickou migrénu byste ale v žádném případě neměli brát na lehkou váhu. Podle údajů American Heart Association z roku 2009 mají ty ženy, které jí trpí, o sedmdesát procent větší pravděpodobnost, že je postihne cévní mozková příhoda než ostatní.

Vypadávající obočí

Všimla jste si, že se vám vytrácí část obočí nad vnějším koutkem oka? Pokud za sebou nemáte nepovedenou kosmetickou proceduru, jedná se velmi pravděpodobně o jeden z příznaků poruchy štítné žlázy.

Obočí s postupujícím věkem přirozeně řídne, ale viditelným mizením vnější strany obočí se obvykle projevuje snížená funkce štítné žlázy.

Často je k mizejícími obočí přidruženo i vypadávání vlasů, případně i ochlupení, ale právě u obočí jsou změny patrné nejdříve.

Snížená funkce štítné žlázy se objevuje nejčastěji u žen mezi dvacátým a třicátým rokem.

Kromě již zmíněných příznaků si můžete povšimnout například zvýšené únavy, zimomřivosti, spavosti, bolesti svalů, suché, olupující se kůže, zácpy nebo například otoků kolem očí.

V případě, že se u vás tyto nepříjemné symptomy objeví, je potřeba co nejrychleji navštívit lékaře, který vám provede testy na štítnou žlázu.

Nemizející ječné zrno

Malá, začervenalá a zduřená bulka ve vnitřním či vnějším okraji očního víčka, neboli ječné zrno, je vlastně zánětem mazové žlázky některé z řas.

Přidává se k němu často nepříjemný pocit pálení a řezání a ani estetický dojem z něj není sexy. Na druhou stranu není tato zdravotní komplikace ničím, co by vás ohrožovalo na životě. Za pár dnů obvykle samo „uzraje“ a praskne (proces je možné urychlit přikládáním teplých obkladů).

Pokud však bulka podobná ječnému zrnu zůstává na svém místě několik týdnů, je potřeba vyhledat lékaře, protože se může jednat o relativně vzácnou formu rakoviny.

Žlutavé hrbolky na očním víčku

Registrujete na očních víčkách zažloutlé hrbolky nebo znaménka? Potom byste si měli začít dávat pořádný pozor na stav svého srdce a cév a zamyslet se nad složením svého jídelníčku. Jedná se totiž o takzvaná xantelazmata, která jsou tvořena cholesterolem, a jsou známkou příliš vysoké hladiny tuku v krvi.

Dánský výzkum z letošního roku, kterého se zúčastnilo téměř třináct tisíc pacientů, zjistil, že lidé s xantelazmaty mají téměř o padesát procent větší pravděpodobnost, že dostanou infarkt. O čtyřicet procent se u nich zvýšila šance výskytu jiného srdečního onemocnění a o čtrnáct procent riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Xantelazmata se často objevují současně na horním i dolním víčku a i když mají lidé někdy tendenci zaměňovat je za ječné zrno, na rozdíl od něj se jich obvykle vyskytuje několik najednou.

Vypouklé oči

Obdivují všichni vaše velké a výrazné oči? Bohužel se nemusí jednat pouze o estetický kapitál, ale o příznak zdravotních problémů.

Vypouklé a jakoby vykulené oči, kdy je vidět bělmo i mezi horním okrajem zorničky a horním očním víčkem, jsou jedním z možných příznaků zvýšené činnosti štítné štítné žlázy.

Lidé, kteří jsou tímto onemocněním postiženi, také mrkají méně často než ostatní, a můžete mít proto pocit, že na vás „zírají.“

Obvykle jsou u zvýšené činnosti štítné žlázy přítomny spolu s dalšími varovnými symptomy, jako je například nervozita, pocit podráždění, zrychlení srdečního tepu, neustálé vyčerpání, častá stolice, třes rukou nebo nápadné snížení hmotnosti. V případě jakéhokoli podezření je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou konzultaci.

Náhle zdvojené vidění

Jestliže najednou zničehonic začnete vidět dvojitě, začne se vám vidění mlžit nebo dokonce ztrácet, na nic nečekejte a okamžitě si zavolejte rychlou lékařskou pomoc. Právě tyto symptomy patří totiž k typickým příznakům cévní mozkové příhody. Často se připojují potíže s chůzí, řečí, udržením rovnováhy a koordinace, případně krutá bolest hlavy.

Podle rozsahu mrtvice se může jednat o jednorázový výskyt příznaků, nebo mohou symptomy přetrvávat několik minut či dokonce hodin.

Statistiky, zveřejněné v roce 2006 v Archives of Internal Medicine, mluví o tom, že ztráta vidění je při mrtvici třetím nejčastějším symptomem (hned po slabosti a neschopnosti pohybu jedné strany těla), který se o objevuje u téměř pěti procent postižených. Čtvrtým nejčastějším symptomem je potom zdvojené vidění, či ztráta vidění na jedné straně.