Zdravotní prospěšnost, nebo naopak škodlivost některých potravin je často předmětem diskuze.
My vám zde přinášíme seznam dvaceti potravin, které jsou obecně považovány za velmi nezdravé a jejichž konzumaci byste měli výrazně omezit, zvláště pokud se pokoušíte zhubnout nebo se chcete vyhnout chronickým onemocněním. Nejlepším řešením je zcela je z jídelníčku vypustit a nahradit je vhodnějšími alternativami.
1. Většina druhů pizzy
Nikoho jistě nepřekvapí, že vzhledem ke své výborné chuti a snadné dostupnosti, je pizza jedním z nejoblíbenějších „nezdravých“ jídel na světě. Hlavním problémem pizzy je používání velmi nezdravých přísad při její průmyslové výrobě a extrémně vysoký počet kalorií.
Alternativa: Pizza z kvalitních zdravých ingrediencí. Zdravou pizzu si můžete připravit také doma, kde můžete ohlídat kvalitu použitých surovin.
2. Bílé pečivo
Bílé pečivo je nejčastěji vyrobeno z bílé pšeničné mouky s vysokým obsahem lepku a je zcela nevhodné pro lidi trpící celiakií nebo přecitlivělostí na lepek.
Většina komerčního pečiva je nicméně nezdravá také pro všechny ostatní, kteří citlivostí na lepek netrpí.
K jeho výrobě je často použita modifikovaná odrůda přenice ochuzená o nutričně hodnotné látky a výrobek se tak stává jen zdrojem prázdných kalorií způsobující výkyvy cukru v krvi.
Alternativa: V případě dobré snášenlivosti lepku může být vhodnou volbou kvalitní pečivo s obsahem více druhů obilovin nebo pečivo celozrnné. Pokud je lepek zdrojem problémů, je možné připravit domácí pečivo také z bezlepkové mouky.
3. Bezlepkové výrobky
Bezlepková strava je novodobým trendem a až třetina Američanů se snaží konzumaci potravin s obsahem glutenu vyhýbat.
Problémem bezlepkové diety je nahrazování potravin s obsahem glutenu uměle vyrobenými bezlepkovými variantami, které mohou obsahovat vysoký podíl cukru, nezdravé tuky a rafinované obiloviny jako kukuřičný nebo tapiokový škrob.
Rafinované škroby jsou zodpovědné za výkyvy hladiny krevního cukru a nejsou zdrojem prakticky žádných nutričně hodnotných látek.
Alternativa: Pokud se vyhýbáte potravinám s obsahem glutenu, vybírejte mezi přirozeně bezlepkovými potravinami jako je nezpracované ovoce, zelenina nebo živočišné produkty. Bezlepkové neznamená automaticky zdravé.
4. Nízkotučný jogurt
Jogurty mohou být pro vaše zdraví velmi prospěšné. To se bohužel netýká většiny z těch, které naleznete v běžné prodejně potravin.
Jedná se často o produkty se sníženým obsahem tuku a přemírou cukru pro vykompenzování ztráty chuti v důsledku odtučnění. Přírodní mléčné tuky byly jednoduše uměle odstraněny a nahrazeny něčím mnohem horším.
Mnoho z těchto výrobků neobsahuje ani probiotické bakterie, které jsou zničeny během pasterizace po proběhlé fermentaci.
Alternativa: Dávejte přednost plnotučným jogurtům s obsahem živých kultur (probiotik) a pokud máte tu možnost, vyzkoušejte jogurt vyrobený z mléka trávou krmených krav.
5. Nízkosacharidové výrobky
Také nízkokalorická dieta se několik posledních desetiletí těší značné oblibě. Existuje přitom opravdu velké množství přírodních potravin přirozeně obsahujících nízký počet sacharidům a tyto potraviny mohou být samozřejmě velmi zdravé.
To se ovšem nedá říci o nízkosacharidových náhražkách běžného jídla, jako jsou nízkosacharidové tyčinky nebo dietní koktejly.
Ty jsou často značně průmyslově zpracované a obsahují jen velmi málo skutečně výživných látek na rozdíl od hromady umělých přísad smíchaných dohromady a vydávaných za jídlo.
Alternativa: Pokud se řídíte zásadami nízkosacharidové diety, dejte přednost potravinám přirozeně obsahujícím nízké množství sacharidů. Opět platí, že nízkosacharidové neznamená automaticky zdravé.
6. Čokoládové tyčinky
Čokoládové tyčinky jsou až neuvěřitelně nezdravé. Obsahují nejen vysoké množství cukrů, ale i rafinované mouky a ztužených tuků. Zároveň nejsou zdrojem téměř žádných nutričně hodnotných živin.
Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou právě čokoládové tyčinky, jsou vyrobeny tak, aby chutnaly téměř neodolatelně (sníte jich tak více) a bylo co nejjednodušší je rychle zakousnout.
Mohou sice skvěle chutnat a přinést krátkodobé uspokojení, jakmile je ale s jejich zpracováním váš metabolismus hotov, nastává rychlý nástup pocitu hladu.
Alternativa: Vhodnou náhradou je kus ovoce nebo kousek čokolády s vysokým obsahem kakaa.
7. Zpracované maso
Ačkoli maso samo o sobě může být zdravé a výživné, není to případ upravených a zpracovaných masných výrobků.
Podle některých výzkumů, může mít konzumace zpracovaného masa za následek zvýšení rizika výskytu některých závažných onemocnění, jako je rakovina střev, cukrovka II. typu a onemocnění srdce.
Většina těchto výzkumů je založena na pozorování, a není možné vliv konzumace zpracovaného masa na vzniku onemocnění přímo dokázat. Statistiky ale jasně ukazují na možnou souvislost.
Alternativa: Pokud si nedokážete svůj život představit bez slaniny, párků, pepperoni a jiného zpracovaného masa, vybírejte pečlivě a pokuste se je nakupovat u lokálních farmářů, kteří do nich nepřidávají umělé přísady. Nezanedbatelnou roli hraje i zkonzumované množství.
8. Sýrové výrobky
Sýr je sám o sobě zdravý a plný nutričně hodnotných látek. Plátek sýra může dokonce zaručit stejný nutriční přínos jako sklenice vypitého mléka. Sýrové výrobky ale s opravdovým sýrem nemají co dělat.
Obvykle jsou plné umělých náhražek a speciálně upravovány tak, aby opravdový sýr alespoň připomínaly. Sýr je zkrátka zdravý, ale sýrové výrobky už ne.
Doporučujeme číst údaje na obalech a nekupovat sýrové náhražky.
Alternativa: Místo sýrových náhražek si dopřejte opravdový sýr.
9. Jídlo z rychlého občerstvení
Klasické řetězce rychlého občerstvení nepodávají nic jiného než nezdravá jídla. Většina je výsledkem masové výroby s velmi malým obsahem skutečně výživných látek. Stravovat se v rychlém občerstvení je sice obvykle levné, ale s jistotou zaplatíte později újmou na vašem zdraví. Za každou ušetřenou korunu riskujete pozdější mnohonásobně vyšší výdaje spojené se zdravotními následky.
Alternativa: Naštěstí se začínají objevovat alternativy v podobě zdravého rychlého občerstvení.
10. Vysokokalorické „kávové“ nápoje
Káva bývá neprávem „haněnou“ potravinou, která je ve skutečnosti bohatá na antioxidanty a může být zdraví prospěšná. Výzkumy například potvrzují, že pití kávy snižuje riziko výskytu závažných onemocnění, jako je cukrovka II.
typu a Parkinsonova nemoc. Do kávy jsou ale často bohužel přidány přísady, které změní prospěšný nápoj ve zdraví škodlivý.
Přidané náhražky smetany a cukr jsou spojeny s konzumací prázdných kalorií a jsou stejně nezdravé, jako ostatní slazené nápoje.
Alternativa: Místo umělých kávových nápojů si dejte opravdovou kávu. Nejlepší je samozřejmě černá káva, ale ani malé množství pravé smetany nebo plnotučného mléka vašemu zdraví neublíží.
11. Potraviny s vysokým obsahem cukru, mouky a rafinovaných tuků
- Jednou z nejdůležitějších věcí, které můžete pro zdraví svého těla udělat, je sledovat informace na obalech potravin a vyhnout se následujícím přísadám:
- • Přidaný cukr (a glukózo-fruktózový sirup)
- • Rafinované obiloviny (zejména bílá mouka)
- • Průmyslově zpracované rostlinné oleje
- • Umělé trans mastné kyseliny
Uvedené přísady jsou extrémně nezdravé, ale zároveň také nejrozšířenější v moderním jídelníčku. Čtení etiket by tak nemělo být podceňováno ani pokud jste přesvědčení, že se jedná o zdravé jídlo.
12. Většina průmyslově zpracovaného jídla
Nejjednodušší cestou, jak jíst zdravě a zhubnout, je zcela se vyhnout konzumaci průmyslově zpracovaných potravin. Můžete se například řídit jednoduchým pravidlem, podle kterého jídlo, které vypadá, že mohlo být vyrobeno v továrně, není zpravidla pro vaše zdraví vhodné. Opravdové jídlo nepotřebuje seznam ingrediencí, je tou nejlepší ingrediencí samo o sobě.
zdroj: https://authoritynutrition.com/
12 potravin, které škodí zdraví: Vyhněte se jim! was last modified: 28 března, 2018 by Kateřina Fišerová
Pro zdravé stravování stačí používat zdravý rozum
Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a zastaralá.
Klasická výživová pyramida a selský rozum by podle Ivy Hrnčíříkové z Fakulty sportovních studií MU měly zdravému člověku v zásadě stačit k tomu, aby si dokázal naordinovat jídelníček, který mu prospěje.
Garantka studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu však jedním dechem dodává, že v záplavě informací a módních diet je pro řadu lidí čím dál tím těžší rozpoznat, co je vlastně dobré a co špatné.
Když se podívám na rady autorit na výživu, zdá se mi, že se to vesměs dá shrnout tak, že jíst můžeme vlastně cokoliv, jen to musí být v rozumném množství. Korigovala byste to nějak? V zásadě s tím souhlasím. Střídmost je základní pravidlo.
Určitě bych ale lidem neřekla: Jezte cokoliv. Člověk by měl přemýšlet nad tím, jaké potraviny, v jakém množství a v jakou denní dobu přijímá.
Respektive měl by se nad tím zamyslet a ideálně se vnitřně nastavit tak, aby to začal dělat přirozeně a zas tolik na to už myslet nemusel.
Takže neexistuje jednoduchá rada? Jak se to vezme. Základní doporučení jste se dozvěděl už ve školce, kde vám přímo ve třídě nebo v šatně visela ona klasická výživová pyramida. A ta doporučení jsou vlastně docela banální.
Nenajdete tam uzeniny, masové konzervy nebo pochutiny jako chipsy nebo pop-corn, sušenky, oplatky… Jenže běžná dospělá populace se tím neřídí, přestože aspoň z mého pohledu nejde o nic složitého.
Kdyby se tím řídila, tak bychom si ušetřili spoustu problémů s nadváhou, s pocity únavy a vyčerpání a dalšími zdravotními komplikacemi.
Potraviny, které jste vyjmenovala, jsou ten hlavní problém? To, že si dáte občas nějakou uzeninu nebo sušenku nebo prostě nějakou potravinu, která nepatří do skupin uvedených ve výživové pyramidě, neznamená, že si hned ničíte svoje zdraví. Ale prostě by takové potraviny neměly ve vašem jídelníčku převažovat.
Jak to děláte vy sama? Jíte podle nějakých tabulek? Nehlídám si to nijak přesně. Nepočítám si kalorie, nesleduju striktně svůj energetický příjem, ani nevím, kolik přesně vážím.
Vím ale, že pro to, abych byla zdravá a zvládala pracovní vypětí, je důležité udržet si přirozený stravovací režim. Nejsem nicméně typ člověka, který by nad sebou musel držet bič, aby jedl pětkrát denně a uhlídal si porce ovoce a zeleniny.
Je to pro mě tak automatické, že si prostě nekoupím bagetu v automatu nebo párek v rohlíku. Jednoduše to nejím. Snažím se taky pravidelně sportovat, chodit pěšky, když je to možné, a vůbec všímat si, jak a na co reaguje moje tělo.
To říkám i klientům ve výživové poradně: Když nedodržíte nastavená pravidla, cítíte se unavení, vyhodnoťte, co jste udělali špatně a mimo režim.
Co je ten okamžik, kdy by si člověk mohl říct, že je dobré zajít za výživovým poradcem? Když tedy vynechám to, že jsem nemocný nebo trpím nadváhou.
Doporučila byste to třeba i člověku, který se cítí relativně v pořádku? Pracuju v poradně při Masarykově onkologickém ústavu a v poslední době se nám tam objevují lidé, kteří se přicházejí jen poradit v tom smyslu, že jsou zahlcení různými informaci z novin, časopisů, z internetu, kde se objevují všelijaká extrémní nebo alternativní výživová doporučení. Pro čím dál víc lidí začíná být těžké racionálně a logicky vyhodnotit, jestli jsou informace správné nebo ne, pochybují o tom, jaký výběr nebo množství potravin je vhodné. Takže ano, může mít smysl si připravit nějakou sadu otázek a na hodinu do takové poradny přijít, i když nemáte zrovna žádný problém, ale jen přemýšlíte nad tím, co to vlastně znamená žít a jíst zdravě. Když vám na tom záleží, může vás to uklidnit nebo ujistit v tom, že postupujete dobře.
Koluje mezi lidmi něco, s čím za vámi často chodí a musíte to vyvracet? Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi z těchto stran zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a naprosto nevhodná a zastaralá.
Přitom, když se podíváte do výživové pyramidy, tak je tam až 30 procent potravin doporučeno konzumovat v syrovém stavu, tedy raw. Je skutečně nesmysl, že klasická výživová doporučení příliš lpí na technologickém zpracování potravin, jak někdy zaznívá.
Nesmysl je ale samozřejmě říkat i to, že zpracování potravin je v principu špatné.
Lidé jsou často zmatení z agresivní manipulace některých výrobců a distributorů, kteří se nestydí říkat věci jako, že když nebudete konzumovat jejich výrobky, budete nemocní a dostanete rakovinu nebo tak něco. Případně nemocným lidem slibují, že se vyléčí.
To je naprosto za hranou a upřímně mě to děsí. Diety postavené na vynechávání nějaké základní potraviny nebo doplňcích stravy jsou něco, u čeho by se měl zdravému člověku v hlavě rozsvítit vykřičník. Můžete hazardovat se svým zdravím nebo naletět podvodníkům.
Doplňky stravy jsou obecně dost kontroverzní téma ve smyslu prokazatelnosti jejich účinků. Jaký máte názor na jejich užívání? Ve výživě málokdy dostanete jednoznačnou odpověď, takže paušálně říct doplňkům stravy ne, je nesmysl, ale rozvaha je samozřejmě na místě. Už název „doplňky stravy“ napovídá, že je to něco na doplnění. Nemají tedy výživu zastoupit nebo nahradit.
Můžou být důležité v okamžiku, kdy nejsme schopni plnohodnotně uspokojit potřeby našeho těla, pokud jde o nějaké typy živin nebo látky. Typicky se využívají při nemocích nebo po nich, třeba když potřebujete zvýšený příjem některých vitamínů, minerálních látek. Podobně můžou být vhodné při těhotenství nebo při zvýšených fyzických nárocích.
Obecně prostě v době, kdy máte nějaký fyzicky výjimečný stav.
Pro běžnou populaci můžou dávat smysl třeba doplňky, které obsahují důležité omega 3 nenasycené mastné kyseliny, jež v našich končinách z běžné spotřeby ryb a dalších potravin nejsme schopni dostat nad nejspodnější hranici doporučeného příjmu.
Podobně je to s vitamínem D, který může být vhodné do stravy doplnit zejména v částech roku, jako je podzim nebo zima, kdy svítí méně slunce.
Je to vitamín hodně důležitý pro imunitní systém, ale v našich zeměpisných podmínkách se nám ho po velkou část roku příliš nedostává.
Co užívání doplňků při sportování? Tam samozřejmě doplňky stravy dávají ještě větší smysl. Jsou součástí tréninkového procesu u sportovců s vysokou zátěží.
Poněkud paradoxně je ale stále víc využívají rekreační sportovci, kteří ovšem nepodstupují tolik tréninkové zátěže a mají víc času na regeneraci, takže je vlastně mnohdy nepotřebují.
Naopak vrcholoví sportovci s nimi často nepracují, protože se obávají obsahu zakázaných látek nebo nechtějí experimentovat. Právě u nich, protože podávají extrémní výkony, to je ale velmi vhodné, aby zlepšili a urychlili regenerační proces.
Je teď módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem. Přitom když se podíváte na jeho složení, je to jednoduše řečeno oslazená voda.
O zdravé výživě nebo obecně o zdravém životním stylu se někdy poněkud kriticky říká, že je to výsada lidí s vyšším příjem. Souhlasíte s tím? Specializované prodejny zdravé výživy se někdy rády profilují jako obchody s luxusním zbožím, to je fakt, takže pokud byste se rozhodl, že budete nakupovat jen tam, tak ano, je to drahé.
Na druhou stranu zdaleka ne všechno, co tyto obchody nabízí, je opravdu zdravé, a zároveň to, co je drahé, nemusí být nutně to nejlepší. Nejzákladnější potraviny, žádné polotovary nebo instantní výrobky, přirozený jídelníček, ty jsou pro nás podle všeho nejvhodnější.
Ovoce, zelenina, celozrnné čerstvé pečivo, jako je žitný chléb, mléčné výrobky, luštěniny, to nejsou žádné luxusní drahé potraviny.
Máte nějaký konkrétní příklad pro srovnání? Je teď třeba módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem, jehož litr stojí až 60 korun.
Přitom když se podíváte na jeho složení, je to zjednodušeně řečeno oslazená voda, která má ve sto mililitrech asi dva gramy bílkovin. V kravském mléce je to šest až osm gramů. Podobně je to s množstvím vápníku, což je jedna z látek, kvůli které kravské mléko pijeme.
V mandlovém nápoji je ho přesně nulové množství, zatímco v půl litru kravského je doporučená denní dávka. A tak by se dalo pokračovat. Prostě to, co se někdy tváří jako zdravá a vhodná alternativa, je vlastně úplně zbytečné.
K tomu, abyste dodržoval zdravou výživu, vůbec nijak extrémně hluboko do kapsy sahat nemusíte, stačí používat zdravý rozum a jíst úplně základní potraviny.
Když už jste načala to kravské mléko – kde se podle vás vzal aktuální odpor vůči němu? Všechno to, co se děje kolem nás, pokud jde o potraviny a nápoje, je do velké míry výsledek působení určitých zájmových skupin, které potřebují, aby spotřeba něčeho klesala nebo zase stoupala. Potravinářství je obrovský byznys.
Vezměte si třeba naprosto absurdní paniku vyvolanou kolem spotřeby a ceny másla. Kdybychom tady měli podvýživu a máslo byla základní nebo jediná komodita, skrze kterou přijímáme tuky, tak by to bylo pochopitelné. Ale my v současné době žijeme v takovém nadbytku a blahobytu, že máme za máslo deset různých možných alternativ.
Takže když bude máslo drahé nebo nebude vůbec, nijak to neovlivní náš zdravotní stav.
Vraťme se ještě k té nákladnosti zdravého životního stylu. Co dostupnost sportovních aktivit? Ke zdravému životnímu stylu pohyb samozřejmě patří.
Víte ale, co světová zdravotnická organizace doporučuje jako základní pohybovou aktivitu? Chůzi. Každý z nás by měl denně v průměru svižně ujít aspoň deset tisíc kroků.
A to není zase tak moc, ono skoro stačí vynechat poslední zastávku tramvaje po cestě do a z práce a doplnit nějakou chůzi během dne.
Další věc týkající se peněz je i to, že jíme moc. To, co lidé v Česku vnímají jako běžnou porci jídla, je často i násobek doporučené dávky. Velkou úsporu by domácnosti taky udělaly, kdyby nekupovaly tolik pochutin a slazených nápojů. To všechno se dá vynechat.
Ve vztahu ke zdraví je velký problém nejen české populace také kouření, což je samo o sobě docela nákladná záležitost. Nekouřit vás nic nestojí. Podobně je to s alkoholem, ideální je samozřejmě žádná nebo aspoň střídmá spotřeba. Češi přitom patří k největším konzumentům alkoholu na světě.
Tady se opravdu nepije na zdraví.
Takže kdybychom toto všechno dodržovali, není vůbec potřeba draze nakupovat ve zdravých výživách a vynakládat finance na „zázračné doplňky stravy“ a „moderní sportovní vymoženosti“.
Bohužel jsme už úplně ztratili představu o tom, co je vhodné a zdravé. Na druhou stranu je důležité, abychom pohyb do denního režimu zahrnovali.
Záleží na našich zdravotních omezeních, můžeme se nechat odborně vést specialistou na pohyb.
Podle čeho vybrat výživového poradce? Naše poradna při Masarykově onkologickém ústavu, a je to velká zásluha profesorky Zuzany Derflerové Brázdové a primářky Milany Šachlové, funguje už nějakých 14 let a byla poměrně dlouho v Česku jediná.
I dnes pořád patří spíš mezi výjimky, takže bohužel nemůžu lidem úplně doporučit, aby vyrazili do nejbližšího lékařského zařízení. Každopádně existuje síť nutričních terapeutů, kteří působí jak v zařízeních zdravotnických, tak mimo.
A dále absolventi například našeho oboru, kteří poskytují poradenství jak ve výživě, tak v pohybu.
Vy sama jste na fakultě garantkou oboru Regenerace a výživa ve sportu. Jeho absolventi se tedy stávají výživovými poradci? Kvalifikaci pro to mají, takže někteří určitě.
Naše bakaláře připravujeme nejen k tomu, aby byli schopní pracovat s vrcholovým sportovcem a na základě dat od lékaře a fyzioterapeuta dokázali navrhovat kompenzační a regenerační techniky vedoucí ke zlepšení výkonu, ale chceme, aby uměli pracovat i s rekreačními sportovci nebo běžnou populací, ať už jsou to lidé obézní nebo třeba s cukrovkou.
Další stupeň vzdělání pak představuje navazující magisterský obor Aplikovaná kineziologie, kde jdeme více do hloubky a studenty vedeme k tomu, aby dokázali pracovat s osobami s tělesným nebo mentálním handicapem nebo s lidmi s chronickými komplikacemi.
Právě tam využíváte vaší vazby na Masarykův onkologický ústav a Fakultní nemocnici Brno? Přesně tak.
Na katedře podpory zdraví máme úžasný projekt, intervenční pohybový program pro onkologické pacienty, v němž studenty vedeme k tomu, aby se spolupodíleli na pohybových aktivitách a výživovém poradenství pro lidi po rakovině.
Společně jim pomáháme dostat se do běžného života po velmi náročné terapii. Je to stále dost opomíjená věc, pacienti si to velmi chválí a studenti získávají užitečnou zkušenost.
Zní to jako, že vás hodně naplňuje pomáhat lidem. Co vás vlastně k této profesi přivedlo? Mám dlouhodobě pocit, že moje místo je v poradenství nebo v pomáhajících profesích. Jsem proto i v Lize proti rakovině Brno, kde jsem od roku 2010 předsedkyní.
Původně jsem chtěla být lékařkou, jenže ve čtvrtém ročníku na gymnáziu jsem měla nějaké zdravotní komplikace a věděla jsem, že nebudu schopná se připravit na přijímací řízení na lékařskou fakultu. Protože jsem ale tíhla k biologii a chemii, tak jsem hledala něco, kde by byly tyto předměty zahrnuté.
Nakonec padla volba na ekonomiku a hygienu výživy ve Vyškově, kterou má vystudovanou i můj táta. Už v prvním ročníku si mě tam vyhlédl profesor Březina, velmi přísný a náročný člověk, který mě ale naprosto nadchnul.
Důležitý byl také vliv docenta Šimůnka, který nás učil některé předměty a kterého jsem pak i následovala ve svém postgraduální studium na ústav preventivního lékařství na Masarykovu univerzitu.
Takže jste se nakonec na tu lékařskou fakultu přece jen dostala. (smích) Trošku oklikou. Ale jsem za tu šanci dodnes ráda. Přivedla mě tam, kde jsem dnes. Působení na univerzitě člověku dává obrovské možnosti.
Třeba šanci potkávat zajímavé lidi z oboru jako například profesoři Michal Charvát, Jan Novotný, Zuzana Brázdová Derflerová a Drahoslava Hrubá nebo paní primářka Milana Šachlová a kolegyně Kateřina Kapounková, které jsou mým velkým vzorem. A taky se pořád rozvíjet a neupadat do stereotypu.
Jen díky tomu jsem se dostala k úžasným projektům, které jsou v současné době už značkou, jako bylo zakládání fakulty sportovních studií, ustavovaní oboru Regenerace a výživa ve sportu nebo poradny na Masarykově onkologickém ústavu.
Které potraviny mají více nezdravých tuků
I na první pohled zdravé suroviny mohou obsahovat nezdravý tuk.
Foto: Profimedia.cz
Podle odborníků by denní příjem nezdravých tuků neměl tvořit více než 10 % ze všech přijatých kalorií. Pokud konzumujete 2000 kalorií denně, pak by tyto tuky neměly tvořit více než 200 kalorií či přesáhnout hmotnost 22 g.
Kardiologové přitom toto doporučení ještě snižují na 5–6 % ze všech přijatých kalorií (z 2000 kalorií se tedy jedná o 120 kalorií).
Šálek řeckého jogurtu obsahuje kolem 6 g nezdravých tuků, zatímco kvalitní zmrzlina kolem 4 gramů. Nicméně velikost klasického kopečku zmrzliny bývá menší, odpovídá velikosti cca 1/2 šálku.
Dnes již lze ale koupit jogurty řeckého typu, které obsahují méně tuku, či dokonce žádný.
Porce kuřecího stehna obsahuje až třikrát více nezdravého tuku než porce lososa. Pokud navíc milujete pečenou kůžičku, pak mějte na mysli, že ta obsahuje tuku ještě víc.
Osmdesát pět gramů masa z kuřecího stehna obsahuje asi 3 g nezdravého tuku. Pokud chcete preferovat kuřecí s nižším množstvím tuku, pak rozhodně zvolte prsa.
Šálek 2% mléka obsahuje 3 g nezdravého tuku, což je dvojnásobek toho, kolik obsahuje 85 g hovězí svíčkové, která byla před přípravou očištěna od veškerého viditelného tuku.
Mléko je ale lepším zdrojem vitaminu A, vitaminu D a vápníku, zároveň má i méně kalorií.
Cholesterol má v těle důležitou roli, v nadměrném množství ale škodíZdraví
Plátek, tedy 1/8 pizzy obsahuje 4,5 g nezdravých tuků, přičemž 1 porce (cca 15 ks) bramborových lupínků obsahuje 1 g nezdravých tuků. Otázkou zůstává, jaká porce vás více uspokojí.
Jeden glazovaný donut (kobliha) má asi 6 g nezdravých tuků. Ani avokádo ale není zcela bez nezdravých tuků. Celé obsahuje 4 g.
Samozřejmě avokádo obsahuje i celou řadu prospěšných vitaminů, minerálů i zdravých tuků. Zatímco kobliha obsahuje i velké množství jednoduchých sacharidů, které negativně ovlivňují hladinu krevních cukrů.
Makadamové ořechy nejsou tak zdravé, jak si mnozí myslí, 1/4 šálku těchto ořechů obsahuje 4 g nezdravých tuků, což je 4krát více, než když si dáte porci vepřové panenky.
Vepřová panenka je samozřejmě velmi libová, tudíž neobsahuje tolik tuku jako jiné druhy vepřového masa. Taková vepřová krkovička bude pravděpodobně obsahovat větší množství nezdravého tuku než makadamové ořechy.
Půl šálku tradičního salátu coleslaw, jehož součástí je majonéza, obsahuje 2 g nezdravých tuků, což je téměř dvojnásobek toho, co obsahuje plátek slaniny. Ani na první pohled zdravý salát tak nemusí být z pohledu obsažených tuků dietní a zdravý.
Čtyři sta padesát gramů pravého café latté, což je velikost L tohoto nápoje, obsahuje 7 g nezdravých tuků. Malé hranolky přitom obsahují 2–3 g nasycených tuků. Chcete-li zdravější variantu café latté, pak si ho udělejte z nízkotučného mléka, případně tuto kávu zkombinujte se zeleným čajem.
Jedna polévková lžíce másla (15 g) obsahuje 7 g nezdravých tuků, což je více než trojnásobek toho, co obsahuje lžíce olivového oleje (2 g). Vyměnit olivový olej za máslo má tak skutečně smysl. Nicméně jak máslo, tak olivový olej obsahují velké množství kalorií, proto je dobré to s jejich používáním nepřehánět.
Šálek kokosového mléka obsahuje až 50 g nezdravých tuků, jedná se o množství, které lidé mají zkonzumovat za 2 dny. Rozhodně se tedy nejedná o zdravou surovinu, kterou je možné konzumovat ve větším množství.
Šálek sójového mléka obsahuje 1,3 g nezdravých tuků, zatímco mandlové mléko neobsahuje téměř žádné nasycené tuky. Oba tyto nápoje v každém případě obsahují méně tuku než plnotučné mléčné výrobky, jako je mléko, smetana a sýr.
Pravda o kokosovém olejiZdraví
Borůvkový muffin obsahuje cca 3–4 g nezdravých tuků (vždy záleží na receptuře a velikosti muffinu). Je to dvakrát méně, než obsahuje 1 vařené vejce.
Nicméně muffin obsahuje i velké množství jednoduchých sacharidů, zatímco vejce naopak velké množství kvalitních bílkovin, vitaminů a dalších důležitých živin.
Hlavní zprávy
"Zdravé" potraviny často nejsou tak zdravé jak se zdají, jsou to pouze triky výrobců!
Zdravé potraviny plné všelijakých příslibů jsou nyní na vzestupu a jsou populárnější než kdy dřív. Reklamní géniové nastrahují své lákavé pasti a jen čekají, kolik lidí opravdu uvěří a koupí si jejich produkty s domněním, že jsou pro ně dobré. Bohužel některá takzvaná „zdravá“ jídla přinášejí člověku více škody než skutečného užitku.
A která vlastně jsou ta jídla, která se tváří tak nevinně, přestože jsou tichými zabijáky? Kolik z nich nevědomky konzumujete každý den jako součást zdravého stravování?
Ona lákavá ovocná šťáva v nápojovém kartonu, kterou všichni tak milujeme, není ve skutečnosti vyrobena z ovoce. Pouze z chutných chemikálií, které dodávají tomuto nápoji perfektní ovocnou barvu a příchuť. Prakticky co člověk pije je voda ochucená ovocnými tóny s přemírou cukru.
Dokonce i když si uděláte vlastní šťávu doma ze 100 % čerstvých surovin, pořád nebude zcela zdravá, protože se zbavíte všech dobrých složek (vlákniny). Vše, co zbude je cukr. Pokud tedy není vaším cílem přibrat, tak se namísto šťávy obraťte na ovoce jako takové.
Nezáleží na tom, jestli vaše oblíbená granolová tyčinka na svačinu obsahuje ořechy a ovoce, nebo je bohatá na vlákninu. Prakticky každá totiž obsahuje veliké množství cukru a překvapivě málo živin. Pokud hledáte něco opravdu zdravého a chutného k snědku, raději sáhněte po jablkách nebo syrových mandlích.
Fazole jsou skvělé díky svému vysokému obsahu vlákniny. Navíc jsou úžasným zdrojem rostlinných bílkovin. To však bohužel neplatí pro pečené fazole. Vaše oblíbené fazole v plechovce jsou pouze směsí fazolí, cukrů, sodíku, a jiných přídavných látek. Vyhněte se nadbytečným kaloriím a uvařte si vlastní fazole hezky po domácku.
Preclíky, které jsou věčnou zdravou potravinou, na kterou přísahají miliony lidí po celém světě jako na nízkotučný zákusek, se ukázaly, že postrádají nutriční hodnotu.
Také mají vysoký obsah sodíku a prakticky žádné bílkoviny.
Pokud je vaše chuť na preclíky opravdu tak nesnesitelná, tak je můžete příležitostně zkombinovat s potravinou, která je bohatá na bílkoviny a vlákninu (sýr nebo jablko).
Nebuďte překvapení nad zjištěním, že obsah skutečné zeleniny v zeleninových chipsech je tak malý, tenký a hodně továrně zpracovaný (nehledě na to, jestli jsou chipsy smažené nebo pečené), že veškerá nutriční hodnota se prostě a jasně vypaří. Syrová zelenina navždy!
Nasycený tuk byl prohlášený za nepřítele, a mnoho továren na zpracování potravin se snažilo co nejrychleji ho odstranit ze svých produktů. Problém je, že potraviny nechutnají dobře, když se odstraní tuk, takže se výrobci rozhodli pro vlastní jednoduché řešení: začali přidávat více cukru. Nasycený tuk je relativně neškodný, ale cukr už není.
Nadýchané jemné rýžové chlebíčky jsou mezi top možnostmi pro milion lidí, kteří se snaží shodit pár kil. Tyto ne tak nevinné chlebíčky postrádají vlákninu a bílkoviny a jsou považované za svačinku plnou sacharidů (obsahují velké množství sacharidů na jejich váhu). Prakticky do sebe cpete kalorie bez toho, abyste se zasytili a akorát se dostanete do začarovaného kruhu jídla.
Sportovní nápoj není ničím víc jak ochucenou vodou s cukry a elektrolyty (solí), které jsou užitečné pro trénující sportovce.
Nedá se říct, že by běžní lidé potřebovali sůl navíc, a pouze jen nepatřičné množství potřebuje tekutý cukr.
Pokud tedy neplánujete velmi protáhlý fyzický trénink, držte se staré dobré vody – a pokud vás nudí tak přidejte trochu citrónu (dostanete tak chuť i vitamíny).
Nebuďte zběsile posedlí ořechy. Ořechy jsou zdravé jen v případě, pokud se konzumují v rozumné míře.
Tato rozumná míra vás asi překvapí, protože okolo šesti ořechů vám dodá všechny potřebné přínosy, a zasytí váš natolik, abyste nebyli nadále hladoví. Více ořechů = více kalorií.
Zapomeňte navíc na všechny ochucené ořechy (slané, sladké, pražené). Zdravé ořechy musí být tepelně nezpracované. Nejsou syrové? Žádné přínosy vaším směrem.
„Organické“ a „bezlepkové“ potraviny si užívají svou chvilku na výsluní, lákají miliony lidí do svých spár každý den.
Co už se však nezmiňuje je fakt, že tyto organické a bezlepkové produkty mohou mít vysoký obsah cukrů a mohou se v nich nacházet nezdravé oleje a obilí, které přemění tyto potraviny rázem na jídlo s nízkým obsahem živin. Pravé organické a bezlepkové potraviny je čerstvé ovoce a zelenina.
Je děsivé, co všechno můžeme jíst pod záštitou „zdravých“ potravin. Potravinové společnosti se z nevinných lidí snaží vylákat peníze a dají na obaly všechno co se jim zrovna hodí do krámu.
Člověk se však nesmí nechat oklamat a musí být moudřejší jak oni.
Říká se, že všechno co přichází v krabici je nezdravé, tak se držte čerstvých potravin pokud to jde, nebo se naučte číst složení na zadních stranách.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Které potraviny pomohou upevnit zdraví a měli byste je jíst právě nyní?
27. 10. 2020 | Doba čtení 11 minut
Pro své zdraví můžeme sami udělat mnohem více, než se dříve lidé domnívali. Náš zdravotní stav totiž ovlivňuje nejen genetika a životní prostředí, ale velmi významně i strava.
Ačkoliv jsou medicínské postupy stále složitější a propracovanější, nezdá se, že bychom byli zdravější. Přibývá nemocných s cukrovkou 2. typu, roste i počet srdečně-cévních a nádorových onemocnění a dalších chorob.
Motto „nechť potrava je vaším lékem“ razil už starověký lékař Hippokrates a současné výzkumy mu dávají zapravdu. Potraviny obsahují velké množství látek podporujících zdraví. To, co jíme, tedy může značně snížit (nebo naopak zvýšit) pravděpodobnost, že se rozvinou, či naopak neobjeví závažné choroby.
Jak jíst zdravě
Jídlo samozřejmě není jediným faktorem, který ovlivňuje zdraví. Vliv má i to, zda kouříme, dostatečně spíme, pohybujeme se, nemáme, či máme nadváhu, nebo dokonce spadáme do pásma obezity.
Vysoká tělesná hmotnost totiž ovlivňuje nejen to, jak vypadáme a jak se cítíme, zatěžuje ale také klouby a srdečně–cévní systém. Nadbytečná tuková tkáň může mít vliv na metabolismus, zhoršovat záněty a měnit hladiny hormonů, což vede k dalším zdravotním komplikacím.
Úpravu jídelníčku by tedy měla doprovázet i změna životního stylu, do kterého bychom měli zařadit pravidelný pohyb.
pravidelný pohyb Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Změnit způsob stravování je složitější, než sáhnout po pilulce. Určitě se však vyplatí, už jen z toho důvodu, že je to mnohem levnější způsob, jak chránit či si zachovat nebo dokonce znovu získat zdraví. Na co bychom tedy měli dbát?
Přednost by měly mít nezpracované potraviny. Při průmyslovém zpracování potravin dochází ke snížení nebo dokonce úplné ztrátě některých prospěšných látek. Často jsou do nich naopak přidávány látky, které zdraví rozhodně neprospívají a mohou být vyloženě škodlivé.
Nejde jen o proslulá „éčka“, škodlivý je i vysoký obsah soli (vede k vysokému krevnímu tlaku a zvýšenému riziku srdečně-cévních chorob, obsahují ji i potraviny, které nechutnají slaně − například některé snídaňové cereálie), nebo tzv. trans-nenasycené mastné kyseliny (zvyšují hladinu škodlivého LDL cholesterolu a zvyšují riziko vzniku mnoha dalších onemocnění, obsahují je tzv. ztužené tuky, ale například i komerčně vyráběné pečivo).
nadměrné množsví nezdravého stravování může úcpávat cevy Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Rozhodující část naší stravy by měly tvořit potraviny, které nejsou vůbec, nebo jsou jen velmi málo upraveny:
- čerstvé ovoce a zelenina
- luštěniny
- ořechy a semínka
- celozrnné obiloviny
- čerstvé libové maso
- ryby a drůbež
- vejce
Důležitá je pestrost
- Pokud se rozhodneme udělat něco pro své zdraví, neměli bychom se omezovat pouze na několik málo zdravých potravin.
- Pouze pestrá strava dokáže zajistit, že náš organismus dostane vše, co potřebuje.
- Například různé druhy ovoce mohou mít různě vysoký obsah vitaminů, ovšem ty „vitaminy méně obdařené“ mohou zase obsahovat mnohem větší množství antioxidantů či vlákniny.
pestrá zdravá strava Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Co jíst?
Užitečné informace přinášejí stránky občanského sdružení Fórum zdravé výživy, jehož členy jsou odborníci na výživu, technologii potravin, nutriční poradenství, interní medicínu, gastroenterologii a pediatrii.
Podle nich má nesprávná výživa lví podíl na tom, že je v Česku oproti jiným zemím vysoký výskyt zejména aterosklerózy, hypertenze, nádorů, obezity, diabetu 2. typu, dny, osteoporózy a dalších chorob.
Proto kromě jiného doporučují:
- dodržovat správný stravovací režim (jíst pravidelně, 3 hlavní denní jídla a 2 svačiny),
- snížit příjem živočišných tuků,
- zvýšit podíl rostlinných olejů (zejména olivového a řepkového),
- zvýšit spotřebu zeleniny a ovoce (denní příjem by měl dosahovat až 600 g, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být asi 2:1),
- zvýšit spotřebu luštěnin jako bohatého zdroje kvalitních rostlinných bílkovin,
- zvýšit spotřebu výrobků z obilovin s vyšším podílem složek celého zrna,
- snížit spotřebu živočišných potravin s vysokým podílem tuku (bůček, plnotučné mléko a mléčné výrobky, uzeniny, lahůdkářské výrobky, některé cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo apod.).
zeleninový salát Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Potraviny pod lupou
Někdy si doporučení týkající se konzumace určitých druhů potravin protiřečí, proto se na jednotlivé skupiny podívejme podrobněji.
Tuky
Odborníci na výživu je ještě poměrně nedávno úplně zatracovali. Přisuzovali jim samé špatné vlastnosti: Prý zvyšují riziko vzniku srdečních příhod a hladinu cholesterolu, kvůli vysokému obsahu kalorií způsobují obezitu. Důsledkem byl trend nízkotučných diet, light výrobků, řada lidí se tuků zcela vzdala.
I v případě tuků ovšem platí klasické všeho s mírou. Zdraví prospěje, když škodlivé nasycené tuky (například z tučného masa a plnotučných mléčných výrobků) v co největší míře nahradíme tuky nenasycenými (z tučných ryb a rostlinných olejů – olivového a řepkového – ořechů a avokáda).
Organismus totiž potřebuje denní příjem tuků pro nejrůznější biochemické procesy – tuk mj. umožňuje tělu ze stravy přijímat nenahraditelné vitaminy rozpustné v tucích.
Sacharidy
Prodělaly podobné turbulence přízně a nepřízně jako zmíněné tuky. Pro spoustu lidí znamenal přechod na nízkotučnou dietu zároveň zvýšený příjem sacharidů. Oproti očekáváním však nebyli zdravější − naopak začali přibírat a rozmohly se mezi nimi choroby jako cukrovka 2. typu, srdeční onemocnění a další choroby.
rybí maso je velmi zdravé Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Jak už to tak bývá, následovala vlna nízkosacharidových diet, které stály a padaly s vysokým příjmem bílkovin a tuků a dramaticky omezenou konzumací sacharidů. Následkem však opět nebylo lepší zdraví, nýbrž vyšší hladina cholesterolu a s ní spojená onemocnění, a také snížená imunita.
Co s tím? Jistě nemá smysl sacharidy úplně omezit – potraviny, které je obsahují, poskytují organismu pohotové palivo a jsou i nejlepším zdrojem energie pro výživu mozkových buněk. Určitě ovšem stojí za to, dbát i v tomto případě na kvalitu.
Stačí jednoduchá změna: bílou mouku a výrobky z ní nahradit moukou celozrnnou a častěji zařazovat i jiné obilniny – například ječmen, pohanku apod.
Konzumace „správných“ sacharidů pomáhá bojovat proti spoustě tzv. civilizačních nemocí – snižuje riziko vzniku inzulinové rezistence a tudíž cukrovky 2. typu, riziko srdečních onemocnění a také obezity.
Bílkoviny
Mají oproti sacharidům jednu klíčovou výhodu – cítíme se po nich mnohem déle sytí. Pokud tedy potřebujeme zhubnout, je žádoucí přijímat dostatek bílkovin a lehce omezit sacharidy a tuky.
na maso se nesmí zapomenout Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Většina potravin bohatých na bílkoviny má totiž nízký tzv. glykemický index a zpomaluje trávení, což snižuje celkový účinek jídla na krevní cukr a inzulin. Proto jsou bílkoviny prospěšné především pro osoby s cukrovkou a inzulinovou rezistencí, pro ty, kdo chtějí zhubnout, a také pro ty, kteří potřebují snížit riziko vzniku srdečních chorob.
Pozor ovšem na módní diety, jež doporučují až příliš mnoho bílkovin a nasycených tuků – není důležité být štíhlí, pokud zároveň nejsme zdraví.
Nadbytek bílkovin zvyšuje riziko osteoporózy a onemocnění ledvin, vysoký příjem červeného a zpracovaného masa (především v podobě uzenin) je spojován se zvýšeným výskytem některých druhů rakoviny.
Nepostradatelná vláknina
Potravinové doplňky obsahující vlákninu byly velkým hitem počátkem 90. let a připisovaly se jim takřka zázračné účinky. Tehdejší nadšení už vyprchalo, přesto bychom na vlákninu neměli zapomínat. Ne ovšem v podobě pilulek, pravidelně bychom měli konzumovat potraviny, které jsou na ni bohaté. Existují přitom dva typy vlákniny:
Nerozpustná je obsažena např. v celozrnném chlebu a brokolici a působí jako houba, nasává ve střevě vodu, a dodává tak objem výkalům a změkčuje je.
Rozpustná se ve střevě mění na lepkavý gel, který na sebe váže cholesterol, a brání mu tak přejít do krevního oběhu. Obsahují ji například ovesné otruby, hrách, fazole, ječmen, jablka, mrkev.
Podle knihy Jídlo léčí, vydal Reader´s Digest Výběr
Foto Shutterstock a archiv