Lymská borelióza je infekční nemoc, kterou nejčastěji přenášejí klíšťata, uvažuje se však o tom, že by jejím přenašečem mohl být i jiný krev sající hmyz.
Způsobuje především problémy nervového systému a pohybového aparátu, bolest svalů a kloubů, v krajním případě až paralýzu. Ne všichni, kdo chytí infikované klíště, se ale musí nakazit.
Co dělat, abychom se borelióze vyhnuli, jak ji rozpoznat a jak podpořit naše zdraví, když už jsme byli infikováni?
Nejdůležitější je prevence
Nejspolehlivějším způsobem, jak se borelióze vyhnout, je samozřejmě vyvarovat se kontaktu s klíšťaty.
Vlivem změn klimatu jsou klíšťata aktivní od časného jara až do prvních podzimních mrazů a najdeme je dokonce ve výšce i 1000 metrů nad mořem.
Nejen v přírodě, ale i v městských parcích bychom se proto měli chránit vhodným oblečením zakrývajícím končetiny i hlavu a repelentem určeným přímo na klíšťata.
Pokud už na sobě přisáté klíště najdeme, je velmi důležité dodržet správný postup vytažení. I když je dané klíště infikované, nemusí nás ještě s určitostí nakazit.
Místo kolem přisátého klíštěte nejprve vydezinfikujeme, vezmeme si rukavice a pinzetu. Klíště chytíme za hlavičku co nejblíže ke kůži a nemačkáme ho, ani s ním nevikláme. Vytáhnout bychom ho měli směrem nahoru.
Bakterie borélie mohou do těla proniknout i přes kůži, klíštěte se proto nedotýkáme.
Jaké jsou příznaky lymské boreliózy
Prvním znakem infekce lymskou boreliózou je červená skvrna kruhového tvaru kolem oblasti, kde bylo klíště přisáté. Toto místo proto v příštích několika týdnech kontrolujte. Další příznaky boreliózy a její celkový průběh jsou do značné míry individuální. Někdy ji rozpoznáme velmi snadno, jindy je možné mnohé přehlédnout.
Pro boreliózu je však typický průběh v několika fázích. V první fázi můžete cítit:
- potíže připomínající chřipku,
- horečku se zimnicí,
- bolesti hlavy,
- bolesti svalů a kloubů,
- otoky lymfatických uzlin.
Nástup nemoci bývá někdy asymptomatický, což ale později může způsobit problémy, protože nemoc nebyla léčena již od počátku.
Druhá fáze onemocnění přichází po jednom až čtyřech měsících od kousnutí klíštěte a postihuje především klouby, nervový systém a srdce.
Kromě bolestí svalů, kloubů a hlavy se může přidat také porucha srdečního rytmu, zánět spojivek či obrna lícního nervu. Skvrna, která byla na počátku boreliózy kolem místa kousnutí, se může rozšířit na další části těla.
Nemusíte se ale děsit. Pokud jste nemoc nezanedbali a po prvních příznacích (zejména rozpoznání skvrny na kůži) navštívili lékaře a začali léčbu, k těmto závažnějším komplikacím s největší pravděpodobností nedojde.
Jsou případy, kdy ani bez důkladné léčby nenastanou závažnější problémy, příznaky boreliózy se ale mohou projevit i s časovým odstupem, není proto dobré ji podceňovat. Pokud nemoc dojde do třetí fáze, která může nastat i několik let od infikování, mnohdy dochází k trvalým změnám.
Nejzávažnější komplikací je především zánět mozku a míchy.
Borelióza je účinně léčena antibiotiky a antimykotickou stravou. Špatnou zprávou bohužel je, že si vůči ní tělo nevytváří rezistenci a neexistuje ani účinná vakcína, která by tomuto onemocnění zabránila.
Jak zmírnit průběh boreliózy
Vzhledem k tomu, že borelióza postihuje pohybový aparát, je doprovázena nepříjemnou bolestí svalů a kloubů. Aby se naše tělo dokázalo s infekcí vypořádat a nemoc měla pouze lehký průběh, je samozřejmě důležitá silná imunita. Té dosáhnete především vyváženou stravou bohatou na vitamíny a minerály, pravidelným pohybem, dostatečným spánkem a vyhýbáním se stresu.
Speciálně pro posílení imunity a zmírnění nežádoucích projevů po kousnutí klíštětem byl navržen přírodní doplněk stravy Duolife BorelissPro®.
Obsahuje fenolické sloučeniny, alkaloidy, iridoidy, kyselinu chlorogenovou a další látky, které pomáhají tělu vypořádat se s projevy lymské boreliózy, ale také očistit tělo od dalších parazitů. Spolu s léčbou stanovenou vaším lékařem brzdí vývoj nemoci a zmírňuje její průběh.
Stejně jako všechny produkty značky Duolife je BorelissPro® z čistě přírodních surovin bez genetické modifikace a bez využití konzervantů.
Zjistit více o přírodním doplňku strvy Duolife BorelissPro®
Borelioza – klasická a přírodní léčba
Datum: 31.05.2021
V posledních letech se s diagnózou Lymská borelióza setkáváme stále častěji. Dokonce tuto nemoc již nepřenáší jen infikovaná klíšťata, ale i jiný hmyz. Projevy nákazy tímto onemocněním bývají silnější, léčba dlouhodobá s nejistými výsledky.
Co to je Lymská borelióza
Lymská borelióza je onemocnění, které je způsobeno minimálně třemi druhy bakterií Borrelia. Toto onemocnění se vyskytuje zejména v severní Americe a Evropě. Bakterie žijí v krvi drobných zvířat. Jedná se zejména jedná o myši, hraboše, zajíce, veverky, krtky, ale i vysokou lesní zvěř.
Hlavním přenašečem boreliózy jsou klíšťata. Přenašeči, ale méně častí, jsou komáři, ovádi, blechy a mouchy.
Příznaky a průběh boreliózy se dělí do třech stádií. Toto rozdělení je pouze obecné, jelikož se mohou zároveň objevit i příznaky všech stádií.
První stádium boreliózy
zarudnutí na kůži, často s centrálním vyblednutím, které může vycházet z místa vpichu. Dalším příznakem může být zvětšení okolních lymfatických uzlin. Toto zarudnutí vzniká v průměru za 1 týden od přisátí klíštěte.
Druhé stádium boreliózy
začíná většinou za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte, trvá několik týdnů a vymizí obvykle do tří měsíců po nákaze. Může se projevit jako neuroborelióza.
Jejími projevy mohou být značně proměnlivé bolesti po celém těle, bolesti hlavy,periferní obrna nejčastěji lícního nervu, zánět mozkových blan a mozku. V druhém stádiu se často vyskytují bolesti kloubů a svalů.
Nejčastěji postiženými klouby bývají kolena.
Třetí stádium boreliózy
začíná měsíce až roky po nákaze. Nejčastějšími příznaky bývají záněty mozku a míchy. Někdy tento stav může imitovat příznaky roztroušené sklerózy. Vyskytují se chronické bolesti zejména velkých kloubů a chronická únava.
Diagnóza lymeské boreliózy se stanovuje podle přítomnosti klinických příznaků, potvrzuje se serologickým vyšetřením krve, v případě neurologických projevů vyšetřením mozkomíšního moku, při postižení kloubů i vyšetřením tekutiny z kloubu
Základem je správná diagnóza a pak léčba
Základem úspěšné léčby je správná diagnostika zejména správný typ laboratorního vyšetření a v časném stádiu nemoci podávání vhodných antibiotik.
Dlouhodobé podávání antibiotik nemá kýžený efekt a může organismus spíše poškodit. V dalších stádiích boreliózy přichází na řadu spíše přírodní léčba nebo tvz.
symptomatická léčba – léčba příznaků.
Pro další text jsem si vypůjčila velmi zajímavý článek Václava Pergla, uveřejněný v Právu, který se opírá o odborné informace MUDr. Martina Jana Stránského, který je Assistant Clinical Professor v neurologii na lékařské fakultě Yale School of Medicine, jež poprvé pojmenovala LB, a MUDr. Petra Smejkala, primáře Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
U mnoha lékařů se pacienti setkávají s neindikovanou léčbou, která je jim podaná na základě pravidla „my to tady takhle děláme“. To všechno v době, kdy je moderní medicína založena na jasných důkazech, vycházejících z velkých, statisticky věrohodných studií, které se konají a ověřují na více než jednom pracovišti.
Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ boreliózy není vědecky potvrzené jako účinnější.
Říká se tomu „evidence-based-medicine“, tedy medicína založená na důkazech, nikoliv na místní zkušenosti lékaře. Pro lékaře nestačí si něco myslet, dnes by to měl vědět.
Příliš mnoho antibiotik
Různí lékaři předepisují antibiotika proti borelióze různě – na pár dní až na měsíc či více. Faktem ale je, že žádná věrohodná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.
Nesourodnost léčby se navíc rozšiřuje při léčbě tzv. pokročilé boreliózy. Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ boreliozy není vědecky potvrzené jako účinnější.
Problém však nespočívá jen v neefektivitě.
Lékař navíc vystavuje pacienta rizikům důsledků dlouhodobé antibiotické léčby, jako jsou záněty střev nebo rezistence bakterií k antibiotikům.
Často se s infekcí zaměňuje i tzv. post-boreliový syndrom či „chronická borelióza“. K jeho projevům patří například bolesti hlavy či svalstva, občasné bolesti kloubů a deprese.
Tyto potíže však nejsou přímé důsledky boreliózy, ale nepřímé, protože borelióza jen odstartovala různé protichůdné imunologické nebo psychické reakce v organismu, ale sama od sebe ve skutečnosti dále nákazu nepůsobí.
A tím by se také měla řídit léčba: podle charakteru problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.
Mezinárodní studie potvrdily, že antibiotika nemají žádný věrohodný efekt pro léčbu post-boreliového syndromu.
I přes tato fakta je pozoruhodné, že organizace, jako je Mezinárodní společnost pro boreliózu a přidružené nemoci (ILAS), podléhají hříchu upřednostňování představ nad fakty, když na jedné straně navrhují pro takové symptomy antibiotickou léčbu „v zájmu pacienta“, ale ve stejné větě dodají, že si tato možnost „zaslouží další studie“.
Pozitivní protilátky nemusí nic znamenat
O studiích, které neefektivnost antibiotik již definitivně potvrdily, zřejmě nevědí. To je škoda, protože takové organizace mohou sloužit jako zdroj věrohodných informací pro naše lékaře. Další problém je měření protilátek Lymské boreliózy a jejich hodnocení.
Zaprvé, protilátky k Lymské borelióze se promění v pozitivní teprve asi za měsíc po kontaktu s nakaženým klíštětem.
Zadruhé, v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože se s boreliózou setkalo a ani o tom nevědělo. Takže pozitivní test nemusí znamenat nic. Podstatně důležitější je, že kterékoli protilátky proti borelióze mohou navíc zůstat navýšené doživotně, a to i u úspěšně vyléčených pacientů.
Právě proto měření a hlavně interpretace protilátek proti borelióze náleží pouze kvalifikovanému odborníkovi, který má s touto nemocí zkušenost. Lékař by měl léčit pacienta, nikoliv jeho laboratorní hodnoty.
Problém s laboratoří
Celý problém navíc komplikují laboratoře samotné, které často nepoužívají standardizované metody měření protilátek k infekcím. Výsledek se tak mění podle toho, která laboratoř test prováděla. Tam, kde to s boreliózou umějí, si jakékoli pozitivní výsledky ještě nechají prověřit testem Western blot, který potvrdí, že jde skutečně o ty pravé protilátky.
Aby toho nebylo málo, některé laboratoře si osvojily praxi pod výsledkem měření protilátek vytisknout i klinické hodnocení, v němž například tvrdí, že „výsledek ukazuje na akutní infekci“.
Na tento výsledek pak poukazují pacienti a nezkušený lékař se tím řídí.
Interpretace laboratorních výsledků musí náležet pouze zkušenému lékaři, který hodnotí výsledky v souvislosti se skutečným klinickým stavem pacienta.
Důvodem, proč lékaři u nás občas přehlížejí tyto obecně známé informace, je, že je nic nenutí, aby léčili „moderně“. Nejsou totiž nijak kontrolováni, potažmo ani odborně či právně postihováni, pokud se neřídí výsledky nejnovějších studií.
Takže praktikují stylem, na který jsou zvyklí – mnohokrát tím, který se nezměnil od doby jejich promoce. To je v jiných zemích nemožné, protože lékaři musí dokládat dostačující počet hodin pravidelného „dovzdělávání“, včetně toho, že musí každých deset let obnovovat atestační zkoušku, která reflektuje moderní praxi. ( konec citace)
Co z toho vyplývá?
Základem úspěšné léčby je správné laboratorní vyšetření a jeho správná interpretace. Antibiotika fungují jen v časné fázi nemoci, další a dlouhodobé podávání je pro pacienta spíše zatěžující.
Ve fázi tzv.
post-boreliového syndromu či „chronické boreliózy“, které se projevují třeba bolestmi hlavy, bolestmi svalů, kloubů, šlach, chronickou únavou přichází na řadu přírodní léčba, která dokáže správnými postupy podpořit fungování přirozeného imunitního systému organismu, a tím přirozeným způsobem „bojovat“ proti tomuto zákeřnému onemocnění a jeho příznakům.
Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás. [email protected]
Zajímejte se o své tělo a jeho zprávy. Zajímejte se i o léčbu, kterou vám lékař navrhuje a ptejte se proč. Je to vaše tělo a vaše zdraví!
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Jak lékaři (ne)umějí léčit boreliózu
Červená skvrna typická pro onemocnění lymskou boreliózou.
Foto: Profimedia.cz
U mnoha lékařů se pacienti totiž setkávají s neindikovanou léčbou, která je jim podaná na základě pravidla „my to tady takhle děláme“. To všechno v době, kdy je moderní medicína založena na jasných důkazech, vycházejících z velkých, statisticky věrohodných studií, které se konají a ověřují na více než jednom pracovišti.
Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ LB není vědecky potvrzené jako účinnější.
Říká se tomu „evidence-based-medicine“, tedy medicína založená na důkazech, nikoliv na místní zkušenosti lékaře. Pro lékaře nestačí si něco myslet, dnes by to měl vědět.
Různí lékaři předepisují antibiotika proti LB různě – na pár dní až na měsíc či více. Faktem ale je, že žádná věrohodná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.
Nesourodnost léčby se navíc rozšiřuje při léčbě tzv. pokročilé LB. Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ LB není vědecky potvrzené jako účinnější. Problém však nespočívá jen v neefektivitě. Lékař navíc vystavuje pacienta rizikům důsledků dlouhodobé antibiotické léčby, jako jsou záněty střev nebo rezistence bakterií k antibiotikům.
Často se s infekcí zaměňuje i tzv. post-boreliový syndrom či „chronická borelióza“. K jeho projevům patří například bolesti hlavy či svalstva, občasné bolesti kloubů a deprese.
Tyto potíže však nejsou přímé důsledky boreliózy, ale nepřímé, protože borelióza jen odstartovala různé protichůdné imunologické nebo psychické reakce v organismu, ale sama od sebe ve skutečnosti dále nákazu nepůsobí.
A tím by se také měla řídit léčba: podle charakteru problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.
Mezinárodní studie potvrdily, že antibiotika nemají žádný věrohodný efekt pro léčbu post-boreliového syndromu.
I přes tato fakta je pozoruhodné, že organizace, jako je Mezinárodní společnost pro boreliózu a přidružené nemoci (ILAS), podléhají hříchu upřednostňování představ nad fakty, když na jedné straně navrhují pro takové symptomy antibiotickou léčbu „v zájmu pacienta“, ale ve stejné větě dodají, že si tato možnost „zaslouží další studie“.
O studiích, které neefektivnost antibiotik již definitivně potvrdily, zřejmě nevědí. To je škoda, protože takové organizace mohou sloužit jako zdroj věrohodných informací pro naše lékaře. Další problém je měření protilátek LB a jejich hodnocení.
Zaprvé, protilátky k LB se promění v pozitivní teprve asi za měsíc po kontaktu s nakaženým klíštětem.
Zadruhé, v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože se s boreliózou setkalo a ani o tom nevědělo. Takže pozitivní test nemusí znamenat nic. Podstatně důležitější je, že kterékoli protilátky proti borelióze mohou navíc zůstat navýšené doživotně, a to i u úspěšně vyléčených pacientů.
Právě proto měření a hlavně interpretace protilátek proti LB náleží pouze kvalifikovanému odborníkovi, který má s touto nemocí zkušenost. Lékař by měl léčit pacienta, nikoliv jeho laboratorní hodnoty.
Celý problém navíc komplikují laboratoře samotné, které často nepoužívají standardizované metody měření protilátek k infekcím. Výsledek se tak mění podle toho, která laboratoř test prováděla. Tam, kde to s boreliózou umějí, si jakékoli pozitivní výsledky ještě nechají prověřit testem Western blot, který potvrdí, že jde skutečně o ty pravé protilátky.
Aby toho nebylo málo, některé laboratoře si osvojily praxi pod výsledkem měření protilátek vytisknout i klinické hodnocení, v němž například tvrdí, že „výsledek ukazuje na akutní infekci“.
Na tento výsledek pak poukazují pacienti a nezkušený lékař se tím řídí.
Interpretace laboratorních výsledků musí náležet pouze zkušenému lékaři, který hodnotí výsledky v souvislosti se skutečným klinickým stavem pacienta.
Důvodem, proč lékaři u nás občas přehlížejí tyto obecně známé informace, je, že je nic nenutí, aby léčili „moderně“. Nejsou totiž nijak kontrolováni, potažmo ani odborně či právně postihováni, pokud se neřídí výsledky nejnovějších studií.
Takže praktikují stylem, na který jsou zvyklí – mnohokrát tím, který se nezměnil od doby jejich promoce. To je v jiných zemích nemožné, protože lékaři musí dokládat dostačující počet hodin pravidelného „dovzdělávání“, včetně toho, že musí každých deset let obnovovat atestační zkoušku, která reflektuje moderní praxi.
Příkladem nerespektování vědecké profesionality jsou tvrzení některých českých parazitologů.
Oznamují sice nové laboratorní poznatky ze života borelií, vzápětí však zbrkle tyto objevy vztahují do jim málo známé klinické reality principů ověřené léčby pacientů bez jakýchkoliv adekvátních studií, které by potvrdily či vyvrátily jejich hypotézu. Tyto zprávy navíc nabídnou médiím a tak se šíří další mýty.
V jiných zemích je běžné, a mělo by to platit i u nás, že pokud se lékař neřídí výsledky tzv. „evidence-based-medicine“, měl by čelit postihu ze strany nejen místního odborného vedení, ale i odborných organizací v jeho oboru specializace či České lékařské komory.
| Letos už 1552 nemocných |
| Lymská borelióza je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, které přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4500 případů lymské boreliózy. Letos do konce července se už nakazilo 1552 osob, což je o 457 víc než ve stejném období loňského roku. První příznaky onemocnění přicházejí po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, bolesti hlavy, kloubů). Onemocnění má dvě stadia. |
| Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny na sobě lidé ani nepozorují. Většinou se však uvedená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna někdy i ve formě zarudlého většího pupínku se může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. |
| Pozdní stadium. Ve 20-30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do pozdních, hůře léčitelných stadií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. |
Článek vznikl na základě odborných informací MUDr. Martina Jana Stránského, který je Assistant Clinical Professor v neurologii na lékařské fakultě Yale School of Medicine, jež poprvé pojmenovala LB, a MUDr. Petra Smejkala, primáře Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Hlavní zprávy
Borelióza, lymeská borelióza
Mnoho nevysvětlitelných a prostředky školské medicíny neléčitelných potíží mají na svědomí bakterie způsobující lymskou (též lymeskou) boreliózu. Odhaduje se, že osm lidí z deseti je infikováno. Ne každý infikovaný jedinec však trpí typickými symptomy. Ty se objevují zejména v období oslabení imunitního systému a schopnosti detoxikace organismu.
Lymskou boreliózu mají na svědomí tři druhy bakterií, každá se projevuje trochu jinak. Infekce spirochetou Borrelia afzelii napadá klouby a kosti. Dochází k degenerativním změnám projevujícím se podobně jako revma. Borrelia garinii napadá nejčastěji nervovou soustavu.
Poslední z trojice, Borrelia burgdorferi sensu stricto, je zodpovědná například za mnoho kožních onemocnění (včetně dlouhodobě se nelepšícího akné) a onemocnění vnitřních orgánů. U lymské boreliózy je typická periodicita opakujících se potíží.
Akutní stavy se střídají s obdobími relativní zdravotní pohody.
Léčba lymské boreliózy je velmi obtížná. Spirochety rodu Borrelia totiž žijí a množí se uvnitř tělních buněk (ne v mezibuněčných prostorách jako jiné bakterie) a tudíž nemohou být zlikvidovány antibiotiky. To je možné jen krátce po infekci, než spirochety proniknou do buněk, kde se usadí.
Další potíž spočívá v tom, že varovné signály upozorňující na infekci se u některých lidí vůbec neprojeví. Máme na mysli šířící se zarudlou skvrnu kolem vpichu na kůži, který může být způsoben nejen přisátím klíštěte, ale i hmyzem živícím se krví, třeba muchničkami nebo komáry.
Tak se může Borrelie nepozorovaně uhnízdit v tělních buňkách.
Moderní výzkumy (srpen 2019) naznačují, že jediným významným přenašečem boreliózy je klíště a navíc k infekci nemůže dojít dříve než za 24 hodin po přisátí klíštěte.
Po tuto dobu totiž imunitní systém zdravého člověka bezpečně rozpozná spirochety pronikající do organismu a dokáže je všechny zlikvidovat.
Nicméně po dvaceti čtyřech hodinách dokáží Borrelie obsažené ve střevě klíštěte natolik změnit svoji „identitu“, že mohou proniknout do těla, aniž by to imunitní buňky (makrofágy) zaregistrovaly.
Z toho vyplývá podstatný praktický závěr: Po každém pobytu v přírodě se osprchujte a prohlédněte, zda nemáte klíště. Pokud nějaké objevíte, okamžitě jej vytočte a zlikvidujte. Ranku vydesinfikujte. Stejným způsobem se postarejte o svoje děti. Toto preventivní opatření se totiž zdá být tou nejlepší metodou, jak zabránit onemocnění boreliózou!
Přírodní léčba, která výrazně zmírňuje fyzické potíže, spočívá zejména v pravidelné detoxikaci organismu. Hlavním homeopatikem pro léčbu boreliózy je Lymphomyosot. Tento přípravek čistí lymfu a zbavuje tělo patogenů a jejich metabolitů.
Druhým „kartáčem“, který se původci boreliózy, bakterii Borrelia Burgdorferi, také líbit nebude, je homeopatikum Nux vomica. Nux čistí mezibuněčné prostory a celkově detoxikuje organismus.
Pro podporu imunity se pak osvědčuje Engystol, který navíc platí za „skrz naskrz“ pročišťující přípravek.
Toto trio očišťujících a imunitu posilujících přípravků je známo pod souhrnným názvem HomSet DETOX. Pokud již s boreliózou „válčíte“ a pociťujete na vlastním těle, dopřejte svému tělu očistnou kúru pomocí soupravy HomSet DETOX.
Pokud Vaše symptomy připomínají chřipku (bolest kloubů, pocit celkové rozmlácenosti) určitě užívejte ještě homeopatikum Phytolacca decandra. Pokud je napadena zejména nervová soustava, což se může projevit třesem rukou, pocity brnění apod.
, přidejte k HomSetu DETOX Hypericum perforatum.
Pokyny k užívání HomSetu DETOX:: Ráno a večer užívejte 10 kapek Lymphomyosotu® (obsahuje alkohol, můžete vypít s trochou vody), poté nechejte rozpustit v ústech jednu tabletu Engystolu® spolu se 3 globulemi Nux vomica 9CH.
Případně můžete tabletu Engystolu zapít trochou vody. V průběhu dne dodržujte pitný režim, vypijte postupně nejméně 1,5 litru vody, aby se mohl organismus dobře detoxikovat. Pokud omezíte konzum kávy, bude to ku prospěchu účinnosti HomSet® DETOX.
Lymská borelióza: příznaky, léčba (borelióza)
Lymská borrelióza je onemocnění postihující více systémů
(polysystémové onemocnění), především kůži,
nervovou soustavu, klouby a
srdce.
Původcem onemocnění je bakterie Borrelia
burgdorferi. Je to spirálovitě stočená pohyblivá bakterie patřící
do skupiny spirochet (spolu s původcem onemocnění Syfilis).
Borrelie se
v přírodě vyskytují u malých savců a lesní zvěře. Přenášečem na
člověka je klíště obecné (Ixodes ricinus).
K nákaze
dojde buď přisátím infikovaného klíštěte, nebo vškrabáním jeho
výkalů či kousků rozdrceného těla.
V ČR je nakažených přibližně 5-10 % klíšťat, na některých
místech až 30 %. Při přisátí infikovaného klíštěte dojde k nákaze
u 30 % lidí, z toho se asi u 5-10 % z nich rozvinou příznaky.
Onemocnění je poměrně zdlouhavé, může trvat několik týdnů až
několik let. Každoročně se objeví několik tisíc onemocnění.
Rizikové faktory lymské boreliózy
K rizikovým faktorům patří pobyt v přírodě (v zalesněných
travnatých terénech) v letních měsících, hlavně v klíšťaty
promořených oblastech.
Dále sem můžeme zahrnout nedodržení obecně platných zásad ochrany
před klíšťaty v přírodě, tj. nepoužití vhodného ochranného oděvu –
dlouhé kalhoty, plné vysoké boty a nepoužití repelentu.
Po návratu z přírody nepovšimnutí si klíštěte a jeho pozdní nebo
nešetrné odstranění.
Prevence lymské boreliózy
Co se týká prevence, je docela nespecifická. Nejúčinnější by bylo
očkování, jaké je třeba u klíšťovky (středoevropská klíšťová
meningoencefalitida), což je onemocnění přenášené též klíštětem.
Tato možnost ale bohužel v současnosti pro boreliózu u nás ještě
neexistuje (v USA je na trhu vakcína, ale ta je specifická pro tamní druh
bakterie, na naši stoprocentně nezabírá).
Proto je třeba zvýšit opatrnost při pobytu
v přírodě. Klíšťata většinou pobývají v zarostlých loukách na
stéblech vysoké trávy. Proto je dobré se takovému terénu raději
vyhnout.
Před návštěvou lesa používat repelenty a nosit
vhodné, lépe světlé (klíšťata jsou na něm lépe vidět) oblečení
zahrnující klobouk, dlouhé rukávy, rukavice, dlouhé nohavice,
vyšší boty.
Po návratu domů je důležité ihned pořádně tězkontrolovat
celélo. Čím déle je klíště přisáté, tím více se zvyšuje
riziko infikování. Protože klíšťata nesnáší sucho, je dobré dát
oblečení, v kterém jste v lese byli do sušičky.
V případě nalezení klíštěte je potřebné ho okamžitě odstranit.
Odstraňujte ho pinzetou, vyhýbejte se doteku holýma rukama.
Místo s přisátým klíštětem desinfikujte Jodisolem.
Po
zaschnutí desinfekce uchopte klíště pinzetou co nejblíže k pokožce,
abyste ho chytli blíž k hlavičce a jemným kývavým a pomalým
pohybem se ho snažte vytáhnout tak, aby se hlavička neutrhla. Poté
ranku opět vydesinfikujte. Pokud hlavička zůstane v pokožce, nalijte na ni
ještě kousek desinfekce. Měla by uschnout a sama odpadnout, není potřeba
panikařit.
Nanejvýš se místo může zanítit a hlavička pak vyhnisá.
Borrelie sídlí v trávicím traktu (břiše) klíštěte. Poté, co jste ho
již odstranili, z hlavičky už nehrozí větší riziko nákazy.
Příznaky a projevy lymské boreliózy
Příznaky mohou být vyjádřeny různě. Přibližně u 5-10 % lidí
nakažených infikovaným klíštětem se projevy ani neukážou nebo jsou tak
mírné, že se jim nepřikládá větší důraz. Nemoc se dělí do
tří stádií. Ne každý pacient ale prodělá všechna
stadia, je to velice individuální.
První stadium je charakterizováno vznikem tzv. erythema
chronicum migrans. Po inkubační době (doba od infikování klíštětem do
objevení se prvního příznaku), která může trvat od 14 do 23 dnů, se
objeví červený okrouhlý flíček v místě, kde bylo
přisáté klíště.
Může dosahovat i víc než 5 cm v průměru, v centru je
vybledlý, může šupinatět. Je nebolestivý. Během
týdnů zmizí a pak se může (i ve větším počtu) do několika dnů znovu
objevit, ale už na jiném místě a většinou menší.
Tyto změny mohou do týdne zmizet, nebo mohou přetrvávat několik
měsíců, vzácně rok. Současně s objevením se prvního fleku mohou být
přítomny i jiné příznaky připomínající chřipku,
nejčastěji zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, bolesti svalů a zad,
nevolnost a zduření lymfatických uzlin.
Někteří pacienti v dalších stadiích vznik erythema migrans ani
neuvádejí.
Druhé stadium se projevuje neurologickým a srdečním
postižením. V ČR je velice častá postižení centrálního nervového
systému – neuroborrelioza.
Vyskytuje se při něm hlavně u dětí nehnisavý zánět
mozkových blan (serózní meningitida) projevující se bolestí
hlavy, zvracením, světloplachostí, nervozitou, brněním v rukou, nohou a
tzv.
objektivními meningeálními příznaky- např.
nemožnost předklonit
hlavu a dotknout se bradou hrudě, zánět nervových kořenů
(meningoradikulitida)- parézy hlavových nervů, rozličné poruchy hybnosti
končetin, hlavně periférií končetin a také změny citlivosti.
Případná paréza (obrna) lícního nervu se projevuje
poklesem ústního koutku a spodního víčka na jedné straně tváře.
Všeobecně může být přítomna intenzivní bolest v zádech, mezi
lopatkami, změny kožní citlivosti, pocity mravenčení v končetině nebo
pálení a záškuby svalů.
V druhém stadiu bývá někdy postiženo i srdce. Může dojít
k poruchám rytmu srdeční činnosti, které se projevují pocity
bušení srdce.
Kromě neurologických a kardiologických projevů se pozorují ještě
i další kožní projevy. Například zarudlé zduření na ušním
lalůčku, prsní bradavce či na
šourku (borreliový lymfocytom).
Po dlouhé době (měsících až letech) ještě může onemocnění
přejít do tzv. třetího stadia, jehož projevy nejsou dány
jenom přítomnosti bakterií, ale též se na nich podílejí imunitní
mechanizmy obrany proti borreliím, které vedou k přemrštěným až
nevhodným imunitním reakcím (imunopatologie).
Vznikají změny na různých orgánech. Nejčastěji na
kůži a kloubech. Tzv. Acrodermatitis
atrophicans je kožním projevem u chronické borreliozy hlavně u žen.
Může vzniknout i po 10 letech od nakažení. Postihuje zejména plosky nohou
a dlaně rukou, někdy i obličej.
Postižené okrsky kůže jsou velice
tenké, mající charakter cigaretového papírku s prosvítajícími
cévami.
Co se kloubů týká, postiženy bývají hlavně velké klouby (koleno,
rameno, loket). Projevují se bolestmi a otoky
kloubů.
Léčba lymské boreliózy
Protože jde o bakteriální onemocnění, lékem volby jsou
antibiotika (doxycyklin, amoxycilin,erytromycin, ceftriaxon).
S léčbou by se mělo začít co nejdřív, aby se zabránilo postupu
onemocnění do dalších stadií. Z počátku léčba probíhá doma, kde
berete antibiotika přibližně tři týdny ve formě tablet.
V případě, že to nezabere, nebo přijde pacient, který první stadium
nepozoroval a má už vyvinutou např.
neuroborreliozu, je
potřebné podávat antibiotika ve větších dávkách ve formě infuzí, a to
už musí být dotyčný hospitalizován po dobu dvou týdnů
až jednoho měsíce.
Kromě antibiotik se podávají i léky pomáhající
ulevit od příznaků. Jsou předepsány léky proti bolesti, proti
zánětu, otokům.
To, zdali dojde k úplnému vyléčení, se nedá říci dopředu. Je to
silně individuální, někdo se může vyléčit úplně, u někoho se mohou
projevit následky i po několika letech po infekci. Většinou formou
kloubních nebo kožních potíží. A i když už člověk jednou boreliózu
prodělal, neznamená to, že se nemůže nakazit opět.
Jak si mohu pomoci sám
Základ vyléčení představuje odstranění bakterií z těla. To
zabezpečují antibiotika.
Na celkovou podporu organizmu během léčení nebo na případnou pomocnou
léčbu následků existuje několik domácích rad.
Kromě zdravé
životosprávy zahrnující změnu stravovacích návyků a dopřávání si
pravidelného sportovního vyžití se doporučuje konzumovat dostatek
česneku, vitaminy B-komplexu, zelené
čaje, včelí pyl. Pomáhají regenerovat poškozené
tkáně a podporují imunitní systém.
Komplikace lymské boreliózy
V případě, že nemoc nebyla léčena včas, může přejít do stadií
s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří
chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních
nervů a lícního nervu.
Dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení
centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami
paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace
a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami
spánku.
Diskuse
Další názvy: borelióza, lymeská borrelióza, lymeská nemoc, lymská nemoc, neuroborrelióza
Lymeská borelióza může mít doživotní následky, s léčbou neotálejte
Přenašeči lymeské boreliózy jsou klíšťata, která nasála bakterie z nějakého zvířete, a pak je předala člověku. Patří tedy mezi zoonózy, nemoci, které dostaneme od zvířat.
Lidé se mezi sebou nakazit nemohou a nákaza bez zprostředkování klíštětem je prakticky nemožná, museli bychom například rukama odřenýma do krve ošetřovat krvácející rány nějakého hlodavce.
V poslední době se ale objevují názory, že boreliózu může přenášet i krvesajný hmyz, například komáři těch druhů, které se k nám šíří v rámci klimatických změn.
Jasným příznakem, že jsme nakaženi borelií, je červená skvrna s bílým středem (erythema migrans), která se objeví na místě, kde se zakouslo klíště, a zvětšuje se.
Bohužel ale tento jednoznačný příznak má jen asi polovina lidí, kteří boreliózu dostali. Nicméně pokud se tato skvrna objevila, není nač čekat a musíme vyrazit k lékaři.
Nerozhoduje, že jsme klíště na kůži nenašli, pravděpodobně se už pustilo.
U boreliózy rozhoduje čas, léčba musí začít co nejdřív. Pak mohou stačit dva nebo tři týdny užívání antibiotik.
Méně jasnými příznaky jsou pak bolest v kloubech a ve svalech, malátnost, horečka, zimnice a bolest v krku, také bolest hlavy. Vážnější jsou ztuhlý krk, světloplachost, nepravidelný tep a mdloby. Nicméně i pak jde o potíže, které mnohdy provázejí i běžné nachlazení. To situaci komplikuje, protože se nemoc může nenápadně přesunout z prvního stadia do druhého.
Borelióza má totiž v zásadě tři fáze s různými projevy: akutní, popsanou výše, fázi rozšíření nákazy do organismu a chronické stadium. Nicméně při troše pozornosti můžeme příznaky boreliózy od chřipky odlišit. Nemáme totiž kašel ani rýmu.
| V Americe způsobuje nákazu bakterie Borrelia burgdorferi, v Evropě Borrelia garinii a Borrelia afzelii. Patří mezi spirochety, jsou příbuzné s původci syfilidy a leptospirózy. Ostatně borelióza má tři fáze stejně jako syfilida. Borelie jsou uzpůsobeny tak, aby pronikly i do buněk. Zde se mohou »usadit« a dlouhodobě přetrvat. |
V druhé fázi nemoc postihuje klouby, nervový systém nebo srdce. Může k ní dojít nejen v případě, že jsme se neléčili, ale také když léčba nebyla odpovídající. Není ale správné vinit lékaře, borelióza je totiž opravdu zákeřná a může se stát, že bakterie z nějakého důvodu přežily užívání antibiotik.
Příznaky ve druhém stadiu jsou bolest, slabost či brnění končetin, obrna lícního nervu, bolesti hlavy, závratě, strnutí šíje, poruchy soustředění a vidění. Objevují se otoky a bolesti kloubů, poruchy srdečního rytmu, pálení kůže, mravenčení, potíže s močovým ústrojím a střevy.
Jasným příznakem je pak tzv. boreliový lymfocytom, drobná nafialovělá boulička pod kůží. Nemocný člověk je dlouhodobě unavený. Pokud jsme měli původní červenou skvrnu, může se stěhovat po těle. Problém je, že příznaky se neobjevují najednou, ale různě se střídají, takže si je málokdo dá do souvislosti.
Jestliže se nemoc dostane do třetí fáze, jsou průvodní jevy i následky zlé. Přitom se mohou projevit po měsících od nákazy, ba po letech. Bývají podobné roztroušené skleróze, ostatně borelie jsou v podezření, že na jejím vzniku mají podíl.
Nemocní jsou unavení, dochází k poškození některých orgánů. Klouby vykazují příznaky artritidy, na kůži se tvoří zánětlivá ložiska, objevují se srdeční potíže včetně zánětu osrdečníku.
Nemoc napadá také centrální nervový systém, způsobuje například problémy s krátkodobou pamětí, potíže se soustředěním, orientací a spánkem. V této situaci už se nedá dělat nic jiného než zmírňovat obtíže.
Nemoci se už nikdy zcela nezbavíme.
Jedním z problémů, které ztěžují diagnostiku boreliózy, je, že se při testech někdy nemusejí vyskytovat protilátky proti bakteriím, pomocí nichž se určuje, co člověku je. Jindy se zase vyskytnou, přestože testovaný nemoc nemá.
Protilátky se začínají tvořit až asi šest týdnů po nakažení, v první fázi tedy můžeme onemocnění určit jen díky typické skvrně na kůži. Při včasné léčbě se ovšem v akutní fázi uzdraví 90 procent pacientů a ve druhé přes dvě třetiny léčených. Nejlepší je, když se vůbec nenakazíme.
Nervy v ohrožení
K neurologickým komplikacím boreliózy patří neuroborelióza neboli Bannwarthův syndrom. Napaden je nervový systém včetně mozku. Mezi charakteristické příznaky patří bolesti hlavy, krční a bederní páteře, brnění prstů, mravenčení, zvýšená únava a nechutenství. Mnohdy se objevují potíže podobné demenci, ale i deprese apod., a užívají psychofarmaka, což situaci neřeší.
Pozornost by však mělo vzbudit občasné ztuhnutí obličejových svalů. Borelie mohou odhalit testy nebo lumbální punkce, kdy se člověku odebere trocha mozkomíšního moku. V něm se nepracuje s protilátkami, takže je diagnostika přesná. Neuroborelióza se léčí antibiotiky.
Rytmus života, Ludmila Kašparová