Očkování proti chřipce – Vše o zdraví

V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.

Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.

Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.

Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.

Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.

Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.

Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.

Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.

Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.

Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.

Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví Poradíme vám, jak vyléčit chřipku

Jistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.

Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.

Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.

Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.

Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.

Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví Co přesně znamená očkováním proti chřipce?

Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:

Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.

Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.

Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.

Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.

Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.

Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.

Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce

Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro očkování.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování

Po aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.

Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.

Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.

Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.

Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.

Jedním z negativ očkování proti chřipce je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví Jaká je cena očkování proti chřipce

Při očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.

Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.

, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.

Jsou to:

  • osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
  • osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
  • osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
  • pacienti nad 65 let věku
  • pacienti po splenektomii
  • pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
  • pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem
Zajímavé:  Červené krvinky nedostatek - vše o zdraví

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví 3 pravidla, jak se chovat po očkování

  1. Zůstaňte v klidu: po očkování se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.

  2. Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
  3. Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.

    Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.

Léky na chřipkuDezinfekce na ruce

Proč se nechat očkovat proti chřipce a pneumokokům?

Více o vakcíně Prevenar 13

Na některé choroby je medicína krátká, ale před jinými vás může pomoci ochránit nepovinné očkování. Patří mezi ně i chřipka nebo pneumokokové infekce.

Pokud přemýšlíte o tom, že byste udělali něco pro své zdraví nebo zdraví svých blízkých, zvažte, jestli pro vás vakcína proti chřipce nebo pneumokokům není tou správnou cestou, jak se vyhnout zdravotním problémům.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví

I když se to na první pohled nemusí zdát, vakcína proti chřipce a pneumokokům spolu souvisí. Pneumokoky jsou bakterie kulovitého tvaru, které se běžně vyskytují na sliznici nosohltanu.

Samotná přítomnost pneumokoků v ústech nebo nosu nemusí nijak škodit, člověk může být roky pouze jejich přenašečem.

Ale ve chvíli, kdy obranyschopnost organismu oslabí chřipka nebo jiné onemocnění horních cest dýchacích, mohou bakterie proniknout hlouběji do těla, kde způsobí zánět.

Pneumokoky jsou, podobně jako chřipka, nebezpečné zejména pro děti mladší dvou let, seniory nad 65 let a pacienty s chronickými onemocněními. Obecně jde o skupiny lidí s ne zcela vyvinutou nebo oslabenou imunitou. Právě u nich se infekce může rozvinout snáze než u dospělých jedinců se silnou obranyschopností. 

Nepovinné očkování může snížit riziko, že infekce v těle napáchá závažné škody. Přestože seniorům nad 65 let vakcínu proti pneumokokům plně hradí zdravotní pojišťovna a dětem na ni přispívá, nemocnost v těchto skupinách stále vzrůstá.

Nepleťte si chřipku s běžným nachlazením

I když jsme si zvykli pojmem „chřipka“ označovat i méně vážná onemocnění horních cest dýchacích, ve skutečnosti se jedná o závažnou infekci, která se projevuje vysokou horečkou, suchým a dráždivým kašlem s pálením v krku nebo zimnicí, bolestí svalů, kloubů a hlavy. Přidat se mohou také zažívací problémy v podobě zvracení nebo průjmu.

Chřipka se přenáší vzduchem prostřednictvím kapénkové infekce, a proto jí v České republice každoročně čelí tisíce lidí a celosvětově se dokonce jedná o přibližně 10 až 15 % populace. Pokud má nemoc standardní charakter, odezní během několika dní. Prognózu ale zhoršují komplikace, kvůli kterým může chřipka v krajním případě skončit i smrtí pacienta, a proto není radno ji podceňovat.

Účinnou prevencí chřipky je očkování, které je vhodné provést před vypuknutím chřipkové sezóny. Ta v Česku začíná s příchodem chladného počasí, tedy zpravidla mezi prosincem a březnem.

Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad.

Současné chřipkové vakcíny obsahují 4 druhy usmrcených chřipkových virů a jejich přesné složení se na doporučení Světové zdravotnické organizace mění, z důvodu neustále se vyvíjejících kmenů virů chřipky.

Děti od 6 měsíců do 9 let, které jsou proti chřipce očkovány poprvé, musejí po čtyřech týdnech po aplikaci první dávky vakcíny absolvovat přeočkování druhou dávkou vakcíny. Virus chřipky se neustále mění a mutuje, a proto je vhodné očkování každý rok zopakovat.

Očkování proti pneumokokům chrání déle
Před pneumokokovou infekcí vás i vaše blízké pomůže ochránit vakcína Prevenar 13.

Ta pomáhá chránit před 13 typy pneumokoka, včetně sérotypů 3 a 19A, které byly v roce 2018 nejčastější příčinou invazivního pneumokokového onemocnění v České republice.

Očkování je vhodné pro děti od 6 týdnů věku, dospělé i seniory a aplikuje se u dospělých do horní paže a u dětí do stehna. Potřeba přeočkování nebyla stanovena.

Prevenar 13 bývá obecně pacienty velmi dobře snášen. Mezi případné nežádoucí účinky u dětí ve věku od 6 týdnů do 5 let patřily reakce v místě očkování, horečka, podrážděnost, nechutenství, zvýšená spavost a/nebo nespavost.

S narůstajícím věkem pacienta pak výskyt nežádoucích účinků očkování klesá. V každém případě lze ale říct, že preventivní opatření proti chřipce i pneumokokům mají smysl a mohou zamezit vzniku závažných zdravotních komplikací.

Očkování proti chřipce - Vše o zdraví

Hexavakcína a Prevenar 13Hexavakcína
Hexavakcína patří mezi povinná očkování a pomáhá chránit děti před dětskou obrnou, tetanem, záškrtem, černým kašlem, žloutenkou typu B a onemocněním způsobeným…

Vykazování a úhrada očkování proti chřipce – VZP ČR

Všeobecná zdravotní pojišťovna informuje smluvní zdravotnická zařízení o postupu ve věci nepovinného očkování proti chřipce.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se nepovinné očkování proti chřipce, kde je hrazeno očkování a léčivé přípravky obsahující očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném, týká pojištěnců:

  • nad 65 let věku,
  • po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk,
  • kteří trpí závažným farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin, nebo diabetem,
  • umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem

(dle § 30 odst. 2 písm. b bod 4)

  • a dále pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie),
  • pojištěnců po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk,
  • pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti
  • pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.

(dle § 30 odst. 2 písm. b bod 7, s účinností od 1. 1. 2018)

Vykazování zdravotní služby

Výkon očkování je v souladu s vyhláškou MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění, vykazován a hrazen následujícím způsobem:

a) AMBULANTNÍ POSKYTOVATELÉ

Ambulantní poskytovatelé vykazují kód výkonu 02125 – Očkování včetně očkovací látky, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Výkon očkování 02125 je vykazován s Dg Z25.1 – potřeba imunizace proti samotné chřipce.

  • Očkovací látku je k výkonu 02125 možné vykazovat pouze jako ZULP na příslušném dokladu VZP-03/2006.
  • Úhrada očkovacích látek skupiny J07BB02 (chřipkové vakcíny) se provádí dle platného číselníku LEKY.
  • V případě, že se pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce rozhodne pro aplikaci očkovací látky v nabízené ekonomicky nejméně náročné variantě, zdravotní pojišťovna hradí plně aplikaci i očkovací látku.

V případě, že se pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce rozhodne pro aplikaci jiné očkovací látky, než je ekonomicky nejlevnější varianta, uhradí pojištěnec rozdíl mezi ekonomicky nejlevnější variantou a zvolenou dražší variantou lékaři, a to přímo u poskytovatele.

Při poskytování ambulantní zdravotní péče lze od pojištěnců vybírat doplatky za léčiva v případě ZULP částečně hrazených zdravotním pojištěním. Takový postup je v souladu s ustanoveními §§ 13 odst. 2 a 15 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb.

, o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Shodný postup je i v následujících případech:

  • v domovech pro seniory – v domovech důchodců očkovaných jejich registrujícími praktickými lékaři, kteří pro ně objednali vakcínu;
  • v nesmluvních ústavech sociální péče – v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v domovech se zvláštním režimem, s nimiž není uzavřena zvláštní smlouva o poskytování a úhradě ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb, a očkování provedou praktičtí lékaři.

b) ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE, s nimiž je uzavřena dle § 22 písm. e) zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zvláštní smlouva o poskytování a úhradě ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb a pokud péče není zajištěna nebo provedena praktickým lékařem, ale lékařem ÚSP

Očkování se vykazuje kódem 06623 – Aplikace léčebné terapie p.o., i.m., s.c., i.v., UV, event. další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv odbornosti 913, ke kterému se očkovací látka vykáže jako ZULP na dokladu VZP-03/2006.

c) LŮŽKOVÁ NÁSLEDNÁ PÉČE (LDN, OLÚ, ošetřovatelská lůžka atd.)

U těchto PZS bude očkovací látka vykazována jako ZULP na dokladu VZP-03/2006 k výkonu OD, tj. bez vykázání kódu aplikace.

Tito PZS budou vykazovat očkovací látku proti sezónní chřipce dle platné verze číselníku NLEKY, dle něhož platí pro vyúčtování léčivých přípravků ATC skupiny J07BB02 (chřipkové vakcíny) při použití v rámci poskytování následné péče symbol v LIM1 „B“.

Očkování 101: Vše, co potřebuješ vědět

Co je to očkování a jak funguje? 
Očkování je proces, při kterém je do organismu vpravena očkovací látka za účelem aktivní imunizace. Tedy řízená reakce, při které se vytváří protilátky a stimulují paměťové imunitní buňky, které chrání očkovaného před daným onemocněním. Je to nejúčinnější prevence řady infekčních onemocnění.

Jaké jsou typy očkovacích látek? Čím se liší?
Existuje celá řada různých typů očkovacích látek, liší se vlastnostmi antigenní složky, tedy tím, v jaké formě je účinná součást vakcíny.

  • Velmi silným podnětem pro imunitní systém jsou živé, oslabené vakcíny, kdy účinná složka je živý, ale oslabený původce (nejčastěji virus). Oslabení (neboli atenuace) je dosaženo opakovanou kultivací v laboratorních podmínkách. Tyto vakcíny většinou bývají aplikovány v malém počtu dávek a chrání očkovaného po poměrně dlouhou dobu. Mohou po očkování častěji vyvolat celkovou reakci (únava, horečka, bolesti hlavy nebo svalů). Příkladem může být očkování pro spalničkám, zarděnkám, příušnicím, planým neštovicím, tuberkulóze, žluté zimnici.
  • Dále to jsou inaktivované očkovací látky, ve kterých je mikroorganismus usmrcený, příkladem je očkovací látka proti klíšťové encefalitidě či žloutence typu A.
  • Dalším typem jsou očkovací látky, ve kterých jako účinná složka je inaktivovaný toxin – očkování proti tetanu či záškrtu.
  • Nové vakcíny vznikají často na podkladě genového inženýrství – tedy do genomu (do genetické informace) například kvasinek či adenovirů se vkládá genová informace viru nebo bakterie, proti které má očkovací látka chránit. Toto pak vede k produkci protilátek proti danému onemocnění. Příkladem může být očkování proti hepatitidě B, ale i některé vakcíny proti SarsCov2.

Čeho se dosáhlo zavedením očkování? 
Zatím u jediného onemocnění – pravých neštovic – jsme dosáhli eradikace, tedy úplného vymýcení tohoto onemocnění.

U celé řady dalších očkováním preventabilních nemocí jsme dosáhli výrazného snížení výskytu onemocnění v populaci. Některá onemocnění, proti kterým se očkuje, dodnes neumíme léčit, tedy naší jedinou variantou je prevence těchto nemocí.

Příkladem onemocnění, která nemají zatím účinnou léčbu, je vzteklina nebo SARS covid-19.

Proč se očkuje i proti nemocem, které se již téměř nevyskytují? 
Je to proto, že pokud dojde k poklesu kolektivní imunity je zde jen malý krůček k propuknutí epidemie – tedy k masivnímu rozšíření tohoto onemocnění mezi lidmi.

Názorně to bylo vidět v nedávné době u spalniček – virus spalniček byl zavlečen z okolních států a velmi rychle se začal šířit u nás. Stalo se tak především díky poklesu proočkovanosti v dětské populaci (odmítání očkování) a částečnému vyvanutí imunity u dospělé, řádně očkované populace.

Přitom se zde dlouhá léta spalničky téměř nevyskytovaly. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce z člověka na člověka.

A v konečné fázi mohou být pak postiženi nejen ti neočkovaní, ale i ti, kteří se v minulosti řádně očkovali a buď nevytvořili z nějakého důvodu protilátky anebo už u nich došlo k jejich poklesu pod ochrannou úroveň.

Jak je možné, že naočkovaný člověk onemocní? 
Žádná očkovací látka nemá 100% účinnost. Očkovací látky s vysokou účinností (např. očkování proti klíšťové encefalitidě) chrání víc než 90% očkovaných jedinců.

To v praxi znamená, že malá část řádně očkovaných i přesto, že podstoupila očkování, ochrannou hladinu protilátek nevytvoří  (imunitní systém není dostatečně výkonný, nebo je imunitní reakce utlumena léky, které tento jedinec užívá).

Velmi důležité je též dodržování klidového režimu po očkování. I to přispívá k řádnému průběhu reakce imunitního systému.

Někdy se může také stát, že dojde k zásadní změně (mutaci) mikroorganismu a vakcína má pak nižší účinnost, než bylo původně předpokládáno. Jako příklad lze uvést  virus chřipky, který svoje antigenní vlastnosti mění často. Očkovaný člověk má (na rozdíl od vůbec neočkovaného) zpravidla mírnější průběh onemocnění bez závažných komplikací.

Jaké nežádoucí účinky můžeme po očkování očekávat?
Nežádoucí účinky po očkování se dělí podle frekvence výskytu od velmi častých až po velmi vzácné. Další dělení je na nežádoucí účinky lokální nebo celkové. Mezi velmi časté lokální reakce patří bolestivost, zarudnutí a otok v místě vpichu.

K často se vyskytujícím celkovým reakcím patří přechodná únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Může být i zvýšená teplota. Každý očkovaný by měl po očkování dočasně změnit životní styl (nedoporučuje se cvičit, dělat těžkou, fyzicky náročnou práci, pít velké množství alkoholu..)  Tím lze nežádoucí účinky částečně minimalizovat.

Mezi zřídka se vyskytující nežádoucí účinky počítáme těžkou alergickou reakci, anafylaktický šok i některé neurologické komplikace. Jejich výskyt je výjimečný. Všechny závažné a neočekáváné nežádoucí účinky se mají hlásit na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Není žádný vědecky podložený důkaz o tom, že by očkování způsobovalo autismus, cukrovku (diabetes mellitus) či samo o sobě vyvolalo alergii či astma.

Jaké jsou důvody, pro které někteří pacienti nemohou být očkováni? 
Důvodem jsou zdravotní problémy– tedy závažná alergická reakce na předchozí očkování, alergie na některou ze součástí očkovací látky, některá závažná neurologická onemocnění, závažné poruchy imunity (autoimunní onemocnění). U některých očkování se nedoporučuje očkovat v těhotenství či při kojení. Omezujícím faktorem může být i věk očkovaného jedince.

Má smysl očkování proti chřipce v zimních měsících? 
Každoroční očkování proti chřipce se doporučuje rizikovým skupinám obyvatel, tedy seniorům, chronicky nemocným nebo například lidem po odstranění sleziny. Očkování lze doporučit lidem, kteří pracují ve zdravotnictví, nejen jako osobní prevenci a i jako prevenci, která chrání pacienty, o něž pečují.

Jsou státy, kde se očkuje proti chřipce podstatně více než u nás (Velká Británie má 73% proočkovanost dospělé populace). Ideální dobou pro očkování proti chřipce je podzim, tedy období, než se virus začne v populaci ve větší míře šířit.

Při rozjeté epidemii se musí počítat s tím, že po očkování je 2 týdny němé okno, kdy ještě očkovaný člověk není chráněný a může onemocnět  (inkubační doby chřipky je 1 až 3 dny).

Které zdroje informací ohledně očkování jsou důvěryhodné a které naopak nikoliv? 
Důvěryhodné jsou webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR, České vakcinologické společnosti nebo očkovacích center.

Jistě je důvěryhodná i celá řada dalších zdrojů. Vždy je vhodné se podívat, kdo je autorem příspěvku a podívat se na jeho odborný profil.

Při nejasnostech je vhodné kontaktovat svého praktického lékaře, eventuálně se obrátit přímo na online poradnu očkovacích center či vakcinologické společnosti.

Chřipka

Chřipka je velmi snadno přenosné virové onemocnění s celosvětovým výskytem. Postiženy bývají osoby různého věku, nejnebezpečnější je však pro staré lidi, malé děti a chronicky nemocné. Průběh chřipkového onemocnění může být jak lehký, tak i těžký – končící smrtí.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Chřipka se přenáší z člověka na člověka vzdušnou cestou ve formě kapének, tzn. kašláním, kýcháním a smrkáním. K nákaze dochází buď přímo inhalací virových částic, nebo nepřímo virem kontaminovanými povrchy. Rizikové je hlavně prostředí s velkou kumulací osob.

Zdroj nákazy

Zdrojem původce nákazy klasické sezonní chřipky je výhradně člověk infikovaný virem chřipky, a to od konce inkubační doby, tedy ještě před prvními příznaky infekce. Po propuknutí nemoci je člověk nakažlivý asi 3–5 dní, děti 7–10 dní.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba trvá nejčastěji 1–3 dny.

Příznaky

Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, bolestmi kloubů, přecitlivělostí pokožky, malátností, později přistupuje suchý kašel. Rýma nebývá.

V některých případech má chřipka projevy závažnější v podobě zánětu průdušek, plic, srdce, mozku a mozkových blan, případně může být průběh chřipky komplikován přidruženou infekcí, často pneumokokovou nebo stafylokokovou.

Závažné průběhy jsou typické pro seniory, děti a osoby chronicky nemocné.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí po rekonvalescenci uzdravením. Léčba je symptomatická (tlumení příznaků onemocnění) – podávání léků proti teplotě, kašli, dostatek tekutin, klidový režim, vitamíny.

Antibiotika jsou v léčbě chřipky neúčinná. Rekonvalescence může trvat ještě několik dalších týdnů. Mezi významná preventivní opatření patří důsledná hygiena rukou a hygiena při kýchání, zdravý životní styl a očkování.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Očkování proti chřipce: Kdy je nejvhodnější doba, komu ho hradí pojišťovna

Chřipka je virové onemocnění vyvolané chřipkovými viry A, B a C, které napadají horní i dolní cesty dýchací. Ačkoli má obvykle mírný průběh, řada pacientů následně trpí vážnými problémy a zhruba 2000 osob ročně v souvislosti s chřipkou zemře. Většinou se ale nejedná o úmrtí přímo na chřipku, nýbrž v důsledku zásadního zhoršení chronického onemocnění.

Těžší průběh chřipky hrozí zejména lidem, kteří trpí například chorobami srdce, ledvin, plic, cukrovkou či oslabenou imunitou, osoby starší 65 let, těhotné ženy a nejmenší děti.

Přečíst článek ›

„Pravá chřipka má většinou horší symptomy než běžné nachlazení. Častá je horečka nad 39 °C, výrazná slabost, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, nechutenství. Kašel je většinou suchý, někdy však může být i produktivní s vykašláváním světlého hlenu. Hlavně u dětí se může přidat zánět středního ucha,“ upozorňuje lékařka Naďa Klocoková.

Názor odborníka: MUDr. Naďa Klocoková, internistka z Canadian Medical

„Očkování proti chřipce je vhodné pro každého. Obzvláště se pak doporučuje lidem se sníženou obranyschopností vůči infekcím a lidem, u kterých je předpokládaný těžší průběh možné infekce.

Tedy hlavně seniorům nad 65 let, diabetikům, pacientům s chronickým onemocněním plic, jater, ledvin, onkologickým pacientům či pacientům s jinými poruchami imunity.

Určitě je vhodné očkovat i lidi, kteří by mohli virus chřipky na ohrožené jedince přenést, i když sami nejsou v rizikové skupině – tedy personál zdravotnických či sociálních zařízení.“

Nejhorší komplikací je podle ní chřipkový zápal plic, ke kterému se často přidá nasedající bakteriální infekce. „Někdy dochází i k postižení srdce. Takto těžký průběh pak může skončit úmrtím pacienta,“ dodává. V současné době navíc komplikuje identifikovatelnost chřipky infekce koronavirem, který se vyznačuje stejnými nebo velmi podobnými příznaky.

Pacient nakažený chřipkou je pro své okolí nebezpečný zhruba týden. Inkubační doba před propuknutím prvních příznaků je 1–3 dny. Dalších 3–5 dnů je pak ještě člověk nakažlivý. Samotná chřipka obvykle trvá 1 až 2 týdny. Virus přežívá v prostředí až 14 dní, takže je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátko, držadlo v MHD, hračka, použitý kapesník).

Léčba chřipky spočívá především v klidovém režimu, dostatečném přísunu tekutin a dostatečném doplňování vitaminů, které obsahují ovoce a zelenina či doplňky stravy. Na zmírnění jednotlivých projevů chřipky se doporučují léky jako například paracetamol a ibuprofen určené k tišení bolesti a snížení horečky, a také léky potlačující kašel nebo naopak, při zahlenění podporující odkašlávání.

Informace o vakcíně

„V zemích EU se používají pouze vakcíny s usmrceným virem. Každá chřipková vakcína obsahuje tři druhy usmrcených virů chřipky – dva viry chřipky typu A a jeden vir chřipky B.

Přesné složení je každoročně upravené podle doporučení Světové zdravotnické organizace tak, aby co nejvíce odpovídalo aktuálně cirkulujícím kmenům,“ vysvětluje lékařka Naďa Klocoková.

Nové vakcíny pro danou sezonu se na trhu obvykle objevují v září.

Přečíst článek ›

„Ideální je nechat se očkovat ještě před začátkem chřipkové sezony, která v Česku probíhá přibližně od prosince do března. Vakcíny jsou většinou dostupné již v druhé půlce září. Očkování pak probíhá od října do listopadu. Jinak je možné se očkovat i na začátku chřipkové sezony nebo dokonce během ní, ale je potřeba pamatovat, že ochrana nastoupí až za 14 dní,“ doplňuje Klocoková.

Očkování proti chřipce sice nechrání proti onemocnění covid-19, nicméně zamezí souběhu těchto onemocnění. Kombinovat se dá očkování proti covidu-19 a následně proti chřipce. Jediným pravidlem je, že mezi každým očkováním je potřeba dodržet rozestup minimálně 14 dní.

Cena za vakcínu

Vakcínu proti chřipce pojišťovny hradí u vybraných skupin podle zákona.

Jedná se o osoby nad 65 let, pacienty po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, pacienty, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem, a osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Pak také lidem, kteří pracují v místech s vyšším rizikem vzniku chřipky (tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem). Ostatní pacienti mohou obvykle čerpat příspěvek z fondu prevence od své zdravotní pojišťovny.

Přečíst článek ›

Příklady příspěvků na očkování proti chřipce v roce 2021:

  • VZP ČR – až 200 Kč dětem a dospělým do 65 let
  • ZP MV ČR – až 1000 Kč
  • VoZP – až 1000 Kč pro děti, až 500 Kč pro dospělé
  • OZP – až 500 Kč

Možné vedlejší účinky

Vakcíny na chřipku jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších a jsou doporučovány i dětem od šesti měsíců nebo těhotným ženám od druhého trimestru. Nežádoucí účinky se objevují zřídka, nejčastěji se objevuje zarudnutí a otok v místě vpichu.

Někteří lidé zaznamenávají také únavu, bolesti svalů a kloubů a zvýšenou teplotu. Zpozornit by ale měli pacienti s alergií na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin, kterým hrozí vážná alergická reakce. Reakce na očkování vždy hlaste svému praktickému lékaři a na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Chřipka v číslech:Proočkovanost v ČR je okolo 6 procent.Spotřebuje se zhruba 700 tisíc kusů vakcín za rok.Po očkování imunita přetrvává 6–12 měsíců.

Každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo 5–10 procent dospělých a 20–30 procent dětí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *