Očkování je v posledních letech stále více kritizováno. Panuje rozčílení nad nákladností některých očkovacích látek, snahami některých farmaceutických společností o co největší zisk. Mnoho doplňkových očkování je považováno za zbytečná. Navíc s ohledem na vedlejší účinky bývá zpochybňován jejich opravdový přínos.
Nezapomínejme ale, že se díky přísným očkovacím plánům podařilo dostat pod kontrolu nebezpečná infekční onemocnění.
Díky plošnému očkování proti vysoce infekčním bakteriím a virům byla rizika infekce a počet úmrtí spojených s nimi výrazně sníženy. Každý očkovaný pes pomáhá snižovat nebo předcházet epidemii.
Očkování tak nejen chrání život Vašeho vlastního psa, ale také životy ostatních zvířat.
Očkování psa poskytuje nejspolehlivější ochranu, kterou můžete svému čtyřnohému mazlíčkovi nabídnout.
Chrání našeho nejlepšího přítele před život ohrožujícími onemocněními, jako je psinka, paraviróza, leptospiróza, hepatitida contagiosa canis (infekční zánět jater), vzteklina, psincový kašel, babesióza nebo lymská borelióza.
Doporučení pro očkování, které vydává národní imunizační komise, rozlišuje mezi základními vakcínami, tzv. core vakcínami (povinnými) a non-core vakcínami (volitelnými).
Takzvané core komponenty jsou očkování, která by měl každý pes v určitou dobu absolvovat. Jsou zaměřeny proti patogenům, které jsou většinou smrtelné a ohrožují jak život samotných zvířat, tak částečně i jejich majitele.
Tato „povinná očkování“ by Váš pes měl v každém případě podstoupit. V mnoha zemích je očkování také nezbytné pro získání vstupního povolení. Dbejte tedy na to, abyste měli všechna očkování zaznamenaná v očkovacím průkazu.
U tzv. non–core vakcín nejsou doporučení tak komplexní. Ačkoli jsou neméně důležité, nepostihují všechny psy za všech okolností.
Potřeba očkování závisí na různých faktorech, jako je věk, stavba těla a životní prostředí psa. Zda je očkování smysluplné, je nutné posoudit individuálně v jednotlivých případech.
Spolu se svým veterinářem byste měli pečlivě zvážit přínosy a rizika těchto non-core vakcín, než se pro ně rozhodnete.
V České republice je povinné očkovat psy pouze proti vzteklině, ačkoliv Česká republika patří mezi oblasti mimo výskyt tohoto onemocnění. Vzteklina, stejně jako leptospiróza, patří mezi tzv. zoonózy.
Zoonózy jsou onemocnění přenosná na člověka a jiná zvířata. Výskyt těchto onemocnění musí být nahlášen příslušným úřadům. U psů se vzteklina přenáší virem Lyssa. Typickými příznaky jsou zvýšené slintání a agresivita.
Onemocnění končí vždy smrtí.
Psinka je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Může způsobit vážné gastrointestinální a respirační obtíže (intenzivní kašel, hnisavý nosní a oční výtok) nebo smrtelné křeče a ochrnutí.
Parvoviróza
Parvoviróza je způsobena vysoce nakažlivým a vysoce rezistentním DNA virem CPV (psí parvovirus).
Zejména mladí psi umírají na dehydrataci nebo intoxikaci způsobenou těžkým zvracením, horečkou (až 41,5 ° C) a krvavým průjmem.
I pokud zvíře onemocnění přežije, často dochází k úmrtí během několika let na následky paravirózy. K těm patří zejména oslabená imunita organismu nebo srdeční problémy.
Infekční zánět jater (hepatitida contagiosa canis)
Canide adenovirus 1 vede k tzv. infekční hepatitidě u psů. Do těla se dostane většinou s vodou obsahující moč nebo s krmivem. Zpočátku způsobuje horečku a záněty očí a ledvin. Pokud virus postihne játra, objeví se únava, zvracení a průjem. Zvláště u mladých nebo oslabených psů vede hepatitida ke smrti.
Leptospiróza
Leptospiróza se přenáší bakteriemi Leptospira, které obvykle žijí v kontaminované půdě nebo ve vodě.
Zvláště u mladých psů a jedinců s oslabenou imunitou může toto vysoce infekční onemocnění způsobit vážné poškození orgánů. Toto onemocnění v mnoha případech končí úmrtím.
Leptospiróza se v posledních letech výrazně rozšířila. Vzhledem k závažnosti tohoto onemocnění a k možnosti přenosu na člověka je očkování striktně doporučováno.
Psí chřipka nebo parainfluenza postihuje zejména zvířata v chovných stanicích. Vysoce nakažlivé virové onemocnění vede k závažným respiračním problémům (obvykle nepříjemný, suchý kašel). Zejména u zvířat s oslabenou imunitou může vést k těžkému zánětu plic, který může být v některých případech i smrtelný.
Lymská borelióza
Toto bakteriální onemocnění se přenáší primárně kousnutím klíštěte. Obvykle probíhá bez příznaků. V závislosti na různých bakterií Borrelia však může vést i k silným neurologickým křečím, ochrnutí nebo smrti psa. Psi trpící lymskou boreliźou jsou apatičtí a odmítají potravu.
Babesióza
Kousnutím klíštěte se může přenášet také onemocnění zvané babesióza (nazývaná také malárie psů). Agresivní infekční onemocnění je doprovázeno vysokou horečkou.
V případě, že není léčeno, dochází během několika dnů k rozpadu červených krvinek a tím ke smrti zvířete. V zemích, kde se vyskytují klíšťata infikovaná babeziózou, se doporučuje očkování jako přídavná ochrana.
Přirozená opatření, jako je důkladné prohlédnutí psa po procházce v přírodě, jsou samozřejmostí.
Plísňové infekce
Jedná se zejména o onemocnění pokožky, která jsou u psů poměrně rozšířená. Nejběžnějším patogenem u psů je dermatofytní Microsporum canis. Ten způsobuje tvorbu lupů a krust na kůži a vypadávání srsti na postižených místech.
Plíseň může být přenášena z jiných infikovaných zvířat i z infikovaného prostředí (koše, koberce nebo hřebenu).
V ohrožených prostředích, jako je chovná stanice nebo útulek, může být očkování užitečné, neboť přispívá k významnému snížení příznaků.
Leishmanióza
Leishmanióza je jednou z nejčastějších tropických chorob u psů. Přenáší ji zejména koutule skvrnitá a hmyz rodu Phlebotomus žijící jižně od 45 stupně zeměpisné šířky. Krevní parazité napadají buňky a orgány psa.
Pokud není nasazena odpovídající léčba, pes během dvanácti měsíců umírá (obvykle na selhání ledvin). Přesto, že nově vyvinutá očkovací látka nemůže zabránit infekci, zvyšuje imunitní odpověď psa na nebezpečné patogeny.
Jak již bylo řečeno, existují zcela odlišné názory na to, jak často a v jakých intervalech by se psi měli očkovat.
Veterinární lékaři a majitelé psů se shodli alespoň na potřebné základní imunizaci štěněte. Ochrana poskytovaná mateřskými protilátkami (které jsou zpočátku přenášeny mateřským mlékem) pomalu oslabuje.
Očkování štěňat a základní imunizace by tedy měla být zahájena nejpozději ve věku 8 týdnů.
Při očkování se do těla vpraví živé nebo oslabené bakterie/viry nebo jejich části. Tělo reaguje na tyto látky tvorbou protilátek, které mohou při pozdějších infekcích bojovat s nebezpečnými bakteriemi a patogeny.
Pes získá plnou imunitu obvykle až po druhé nebo třetí očkovací dávce. První očkování v osmém nebo dvanáctém týdnu života aktivuje pouze imunitní systém. To by bylo zbytečné, kdybyste nenaočkovali další dávku.
Pokud dojde k třetí vakcinaci (ve věku 16 týdnů nebo 15 měsíců v závislosti na vakcíně), primární očkování je ukončeno. V průběhu času však síla imunitní odpovědi těla opět zeslabuje.
Pro zachování vysoké úrovně ochrany před nebezpečnými infekčními chorobami po celou dobu života, musí být očkování v pravidelných intervalech obnovována.
Nicméně většina veterinářů již upouští od každoročních přeočkování, která byla běžná ještě před několika lety.
Světová veterinární asociace drobných zvířat (WSAVA) doporučuje pro většinu vakcín (např. pro vzteklinu) přeočkování po třech letech. V některých vakcínách poskytuje účinná látka spolehlivou ochranu i po šesti nebo sedmi letech. V případě parainfluenzy a leptospirózy je však každoroční opakování vakcíny nezbytné.
Pro ochranu psů před uvedenými onemocněními je důležité, aby se majitelé psů drželi striktně očkovacího plánu, který stanoví veterinář. Následující schéma očkování je založeno na obecně přijatých doporučeních. Nicméně by nemělo nahradit konzultaci s Vaším veterinárním lékařem. Ten Vám může poskytnout konkrétní doporučení pro Vašeho psa týkající se potřebných očkování.
| Očkování proti | Základní imunizace | Přeočkování | |||
| Od 8 týdnů | Od 12 týdnů | Od 16 týdnů | Od 15 měsíců | Ročně | Cca. každé 3 roky |
| Psinka | ● | ● | ● | ● | ● |
| Hepatitida c. c. | ● | ● | ● | ● | ● |
| Parvoviróza (P) | ● | ● | ● | ● | ● |
| Leptospiróza (L) | ● | ● | ● | ● | |
| Vzteklina (T) | ● | ● | ● | ● |
Výše uvedená doporučení platí pro zdravé psy bez zvláštního rizika infekce. U zvláště ohrožených štěňat nebo psů se zvýšeným rizikem nakažení, například psinkou, může být smysluplné komplexnější očkování.
Poraďte se svým veterinářem o tom, které vakcíny pro Vašeho psa doporučuje. V zásadě nemohou být očkováni nemocní psi. Pro minimalizaci rizika možných nežádoucích účinků na minimum by měl být pes v době vakcinace zdravý, odčervený a bez parazitů.
Pokud má pes horečku, průjem nebo příznaky jiného onemocnění, musí být nejprve vyléčena tato onemocnění.
Vakcíny jsou většinou velmi dobře snášeny. Důležité je, aby bylo štěně zdravé a dosáhlo určeného věku (nejméně 8 týdnů). Poté bude jeho tělo reagovat na očkovací látku adekvátně. Pravděpodobnost výskytu vedlejších účinků je v takovém případě minimální. Možné vedlejší účinky, které by měly po dvou až třech dnech, nejpozději však po týdnu, vymizet:
- horečka
- (bolestivý) otok místa vpichu
- únava
- ztráta chuti k jídlu
Pokud se u Vašeho psa objeví některý z těchto příznaků, ihned vyhledejte veterináře.
Veterinární lékaři obvykle podávají kombinovanou vakcínu, postačuje tedy jedna injekce pro očkování proti několika chorobám (např.
vakcína pro 6 onemocnění – psinka, parvoviróza, infekční zánět jater, leptospiróza, parainfluenza a vzteklina). Ceny těchto vakcín mohou být různé v závislosti na veterináří nebo zdravotním stavu psa.
Proto je nejlepší se informovat o přesných nákladech za jednotlivé služby u Vašeho veterináře.
Pamatujte, že náklady na očkování jsou daleko nižší, než při případné léčbě nebezpečné infekce. Zdraví Vašeho psa by mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Kolik stojí pes?
Přáním snad každého dítěte je štěně. Přejí si tu malou, chlupatou kuličku, se kterou si budou moci hrát a pochlubit se kamarádům.
Zejména teď, kdy se blíží Vánoce, sílí také snaha rodičů dopřát pod stromeček dětem to, o čem sní. Děti vidí v pejskovi kamaráda, částečně i hračku, zatímco rodiče tuší starosti a časovou náročnost.
Pejsek totiž, asi jako každé jiné rozhodnutí, představuje své pro a proti.
Pejsek není jenom venčení, hraní, mazlení, roztomilý kukuč a vítání, když přijdete domů, ale pro začátek také neprospané noci, loužičky, okousávání a žraní všeho, co jim přijde pod čumáček. Zkrátka vychování štěňátka vyžaduje určitou dávku trpělivosti a času. Vedle pozitiv a negativ vystává i otázka, na kolik vás pejsek vyjde. Nejedná se totiž o jednorázovou investici.
Předtím, než se pustíme do kalkulace a přehledu budoucích výdajů, je nutné se zamyslet nad tím, zda budu mít na pejska čas nebo je-li moje dítě dost velké na to, aby chápalo zodpovědnost, kterou za pejska přebírá – venčení, krmení, ale i to hraní, prostě investice času. Je dobré se také zamyslet nad tím, jaké plemeno by pro vás bylo vhodné. Zda jste aktivní typ, nebo hledáte kamaráda ,,gaučáka‘‘. Zda máte prostor pro velkého pejska, nebo spíše malé či střední plemeno. Je nutné vzít v potaz i takové okolnosti jako cestování MHD, zda vám pejska má v případě nutnosti kdo pohlídat apod. S tímto výběrem vám pomůže internet, kde si můžete vyhledat nejen seznam plemen, ale také jejich vlastnosti a míru aktivity. Přehled plemen uvádí například webová stránka, která uvádí seznam cen 100 plemen psů.
Při výběru pejska je potřeba trošku toho štěstí, aby se vám povedlo vybrat pejska, který bude zdravý bez predispozic k nemocem. Mně osobně se osvědčilo vybírat pejska, který byl hravý a čilý, pobíhal a vše prozkoumával.
Někteří majitelé měli právě to štěstí a jejich pejsek je ukázkovým příkladem bezstarostného života.
Jiní však mohou mít pejska nemocného, do kterého investují spoustu peněz, protože jakmile je pejsek doma, je to člen rodiny a pro zdraví rodiny uděláme cokoliv, nebo ne?
Abychom se však vyhnuli černým scénářům, vezmeme v potaz náklady, které musí investovat každý bez ohledu na to, zda má pejska zdravého, či nemocného.
Cenu této investice ovlivňuje mnoho faktorů – od koho psa kupujete, zda se jedná o velké, či malé plemeno, je-li pejsek papírový, tedy s rodokmenem, nebo bez. Budete-li hledat pejska na internetu, používá se u inzerátů označení s PP nebo bez PP (PP – průkaz původu).
Za rok 2015 bylo nejvíce kupováno deset plemen, která uvádíme v tabulce. Můžete si tak udělat představu o cenových hladinách. Ceny jsou stanoveny na základě procházení různých inzerátů. Dále se ceny mohou lišit dle pohlaví, kdy zpravidla bývají dražší feny než psi.
Spodní hranici v cenovém rozpětí představují psi bez průkazu totožnosti, horní hranice pak patří psům s průkazem či určeným k výstavám.
| 3500 Kč – 10 000 Kč |
| 3000 Kč – 9000 Kč |
| 6000 Kč – 25 000 Kč |
| 4000 Kč – 15 000 Kč (hraniční částka se uvádí až 40 000 Kč) |
| 6000 Kč – 15 000 Kč |
| 14 000 Kč – 17 000 Kč |
| 10 000 Kč – 25 000 Kč |
| 6000 Kč – 25 000 Kč |
| 10 000 Kč – 12 000 Kč |
| 4000 Kč – 10 000 Kč |
Druhá investice: co pejsek potřebuje?
Jedná se o věci, které pejsek pro život s vámi potřebuje.
Krmivo
Kvalitní krmivo je základ, který se projevuje na zdraví i vzhledu psa. Nejvhodnější je kupovat krmivo určené pro konkrétní plemeno pejska, kterého máte. Krmivo by mělo zůstat otevřené maximálně 2 měsíce, dle vlastních zkušeností můžu říci, že 3 měsíce ničemu neuškodí, budete-li granule správně skladovat.
Mezi nejprodávanější krmiva patří Royal Canin, Brit, Purina, Eukanuba či Acana. Vhodné je pejska prvních pár měsíců nechat na granulích, kterými byl krmen u původního majitele. Postupem času můžete zkusit granule jiné. Například na stránkách granule.
cz je k dispozici vždy seznam těch nejlepší granulí pro psy dle prestižního kynologického časopisu Whole Dog Journal.
Příklad: Yoršírský teriér, granule o hmotnosti 7,5 kg od firmy Royal Canin: Malý pejsek, zkonzumuje denně cca 70 g granulí, potom balení o 7500 g vydrží pejskovi zhruba na 107 dní.
Pro jistotu můžeme počítat s tím, že pejsek zkonzumuje o něco více, potom to za rok odpovídá cca 3,5 balení o výše uvedené váze.
Toto krmení je aktuálně dostupné za 879 Kč, tedy 879 Kč * 3,5 = zaokrouhleně 3077 Kč ročně.
Jako druhý příklad lze pořídit krmivo Taste of Wilde, kdy aktuálně seženete 6,8 kg granulí za 750 Kč, takže jedno balení vydrží cca na 97 dní, což zhruba odpovídá 3,8 balení za rok. Celková roční suma činí 2850 Kč ročně. Toto krmivo bylo vybráno pro příklad ze seznamu nejlepších granulí dle Whole Dog Journal, které je dostupné i v České republice.
Samozřejmě dobrůtky
Pro pejsky existuje spousta dobrůtek od různých dodavatelů. Mezi takové základní asi patří piškoty. Jejich cena se pohybuje okolo 30 Kč. Jsou vhodné i pro trénování jako odměna za poslechnutí. Já osobně kupuji pejskovi ovoce zabalené v mase od značky Huhubamboo.
Pejskovi chutnají, obsahují maso i ovoce a velmi často na ně bývá akce 2+1 nebo 1+1 zdarma. Od samé značky také kupuji dentální kostičky, jedna řádově 7–12 Kč. Také kupuji salámy Vitacraft, které se dají sehnat v obchodním řetězci Globus.
Jeden salám vás vyjde zhruba na 21 Kč.
Ty samé salámy je možné sehnat i v německém Kauflandu za 7 centů. Spotřebu těchto dobrot koriguje páníček. Já kupříkladu dávám ovoce v masu, když odcházím do práce, aby se pejsek zabavil, až budu vycházet ze dveří. Piškoty dávám, když mě poslechne nebo když přijdeme z venku a čeká na otření tlapek. Salámy nesmí chybět na naše celodenní výlety.
Pelíšek
Pelíšek pro pejska je možné sehnat velmi levně, ale i velmi draze. Vše opět záleží na rozhodnutí páníčka a na velikosti pejska. Samozřejmě platí, čím větší pelíšek, tím dražší. Já koupila pelíšek v obchodním řetězci Globus za 450 Kč.
Pár těch hraček
I mezi pejsky se najdou tací, kteří si moc hraček nevšímají nebo jim postačí klacek či plastová lahev, ale mezi takové základní hračky patří míček (asi nejlépe klasický tenisový), přetahovadlo (je dobré i na zoubky) a nějaká pískací hračka. Existuje spoustu kamenných i internetových obchodů, ve kterých lze nakupovat – asi mezi nejznámější patří PetCenter, SUPER ZOO.
Mističky na jídlo a pití
Mističky jsou k sehnání zhruba od 200 Kč.
Vodítko a obojek
Pokud nepotřebujete luxusní obojek s kamínky a dáváte přednost obyčejnému barevnému obojku, na kterém je jen znát, zda máte fenku nebo psa, seženete obojek i za 100 Kč. Co se týká vodítka, bylo mi doporučeno FLEXI vodítko a vídám ho u spousty pejskařů, takže hádám, že je dobré, nebo má dobrou reklamu. Tak či tak, vodítko mě stálo pro malého pejska do 8 kg 184 Kč.
Plenky pro začátek
Tady záleží na šikovnosti vašeho pejska a na tom, jak dlouho budete pryč z domova. Někteří pejsci se učí rychleji, jiní pomaleji. Osobně si myslím, že u pejska malého nelze nikdy očekávat, že doma vydrží 12 hodin bez vykonání potřeby. Jedno balení stojí zhruba 199 Kč a obsahuje 12 plenek.
Pytlíky na psí exkrementy
Ty si buď můžete koupit, nebo využívat ty, které poskytuje město. Zpravidla bývají u odpadkových košů.
Přípravky na koupání, čištění očí a uší, na vyčesávání
Žádný pejsek by neměl ve své výbavě postrádat šampon na koupání, přípravek na čistění očí a uší, kartáč na česání a popřípadě také sprej na zacuchané chloupky. Všechny tyto kosmetické potřeby lze koupit dohromady za 600 Kč.
Pokud máte malého pejska, nesmí chybět nějaký ten obleček do zimy. Dají se opět pořídit levněji i dráž. Každopádně na internetu máte velký výběr. Kvalitní a hezkou bundičku lze pořídit třeba za 500 Kč.
Třetí a celoživotní investice: zdraví pejska
Samostatnou kapitolou tvoří investice do zdraví psa.
Očkování
Zpravidla by mělo platit, že první nebo první i druhé očkování mívá na starosti původní majitel, záleží však na věku, ve kterém si pejska odebíráte. Třetí očkování je vždy v režii nového páníčka.
| 6 týdnů | Psinka, paraviróza | Původní majitel |
| 9 týdnů | psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza | Původní majitel |
| 12 týdnů | 5 výše uvedených nemocí + lze i vzteklina, nebo se očkuje zvlášť o 3–4 týdny později | Nový majitel |
Odčervení
První tři odčervení, která jsou po 14 dnech, by měl mít na starosti původní majitel pejska. Nového páníčka pak čeká poslední odčervení v 8. týdnu věku. Do 6 měsíců věku se dále doporučuje jednou měsíčně či jednou za dva měsíce pejska preventivně odčervit. V dospělosti probíhá odčervení dvakrát ročně.
Ostatní výdaje na veterinární klinice závisí na spoustě faktorů – genetická výbava, plemeno apod. Proto je vhodné připočítat k běžným výdajům i možné neočekávané výdaje, jako například chirurgické zákroky, které bývají finančně velmi náročné. Protože i pejsci trpí lidskými nemocemi, které jsou nákladné na léčbu, jako například rakovina, stojí v úvahu i pojištění pejska.
Čtvrtá investice: místní poplatky za psa a čipování
Výše místního poplatku závisí na osobě, která pejska vlastní, a na místě trvalého bydliště.
Pokud bydlíte v Praze, ale máte pořád trvalé bydliště v jiném městě, musíte pejska přihlásit v místě trvalého bydliště. Budou-li na úřadě ochotní, lze vše provést elektronickou formou.
Poplatky za psa jsou samozřejmě nejvyšší v Praze. Liší se také dále tím, jestli máte pejska v rodinném domě, či bytě.
Správně by měl být pejsek v době koupě již očipován, budete-li si ho brát ve standardním věku 2 až 3 měsíců. Poté následuje pouze registrace do Národního registru majitelů zvířat. Tato registrace stála necelých 200 Kč.
| 600 Kč |
| 300 Kč |
| 1500 Kč |
| 600 Kč |
| 200 Kč |
| 1500 Kč |
V tabulce uvádím můj příklad ze života – jeden rok se psím kamarádem.
| 9000 Kč | Fena s PP |
| 450 Kč | Cenové rozpětí je široké |
| 258 Kč | Jedná se o dvě deky po 128 Kč za kus |
| 440 Kč | Cenové rozpětí je široké |
| 100 Kč | Cenové rozpětí je široké |
| 184 Kč | Cenové rozpětí je široké |
| 1592 Kč | Kupuji balení po 12 kusech a využívám 2 pleny týdně. |
| 2850 Kč | |
| 1011 Kč | |
| 750 Kč | Cenové rozpětí je široké |
| 159 Kč | |
| 159 Kč | |
| 150 Kč | |
| 100 Kč | |
| 470 Kč | Pro psy do 8 kg |
| 580 Kč | Cena je za 2 přetahovadla, dvě plyšové pískací hračky, 5 tenisových a gumových míčků, létající talíř, házedlo |
| 1199 Kč | Cena je za bundičku a kombinézu |
| 200 Kč | |
| 450 Kč | |
| 1000 Kč | Jedenkrát ročně přeočkování |
| 270 Kč | |
| 1000 Kč | |
| 800 Kč | |
| 900 Kč | Cena za jedno stříhání je 150 Kč. |
Celková částka za náklady na pořízení a chov psa jsou 24 072 Kč. To je měsíčně 2006 Kč.
Některé investice jsou jednorázové, jiné probíhají průběžně. Tak či tak, pokud budete mít zdravého pejska, jeho životní náklady nejsou tak vysoké jako radost z toho, když vás vítá doma, leží s vámi u televize a je vděčný za každé venčení.
Lásku, kterou psovi dáte, se vám dvakrát vrátí, protože: Pes je jediné stvoření na světe, které vás miluje víc než sám sebe. (Josh Billings)
Očkování psů
Očkování psů je základní preventivní úkon v chovu psů, bez ohledu na počet chovaných psů v domácnosti či plemeni nebo využití. Očkování psů je zcela běžná, očekávaná část péče o psa, většina štěňat přichází do nového domova už aspoň jedenkrát naočkovaná. Jedno očkování, a to očkování proti vzteklině, je pro všechny psy povinné.
Další výhodou očkování je to, že se obvykle koná jednou ročně a vždy mu předchází vyšetřením zvířete. Právě tohle vyšetření může odhalit počínající nemoci či chorobné změny a umožnit včasnou léčbu psa. Tímto očkování nepřímo pomáhá k prevenci mnoha dalších nemocí.
Povinné očkování psů
Veterinární zákon ukládá všem majitelům psů, aby štěně ve věku tři až šest měsíců nechali naočkovat proti vzteklině a pak ho tzv. drželi v imunitě. To znamená, že psa čeká další očkování, když se blíží ke konci doba účinnosti použité očkovací látky. Délka této doby záleží na značce použité očkovací látky.
Podle toho pak psi chodí na přeočkování proti vzteklině každý rok, nebo každé dva nebo tři roky.
Očkování „proti psím nemocem“, trojkombinace
Kromě povinného očkování proti vzteklině je většina psů naočkovaná taky proti tzv. psím nemocem.
Jedná se o kombinovanou vakcínu proti psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater a většinou se přidává také očkování infekční laryngotracheitidě a proti leptospiróze.
Často tuto kombinovanou vakcínu majitelé nazývají „trojkombinace“, ale ve skutečnosti je to spíš pětikombinace. Nejobvyklejší způsob očkování v tomto případě je opakované očkování štěněte a pak očkování jednou za rok.
Velmi často je tohle očkování spojené s očkováním proti vzteklině a to v jedné injekci, takže vlastně šestikombinace.
Existuje ale mnoho dalších vakcinačních schémat a tím pádem se dá pro každého psa vymyslet nejlepší způsob očkování.
Očkování proti psince
Očkování proti psince je součástí všech běžných kombinovaných vakcín pro psy včetně většiny vakcín pro malá štěňata, označená jako puppy nebo junior.
V Česku se u psů psinka už dlouho nevyskytla, ale to hlavně proto, že více než 70 % je pravidelně proti psince očkované. K zamezení šíření nemoci stačí, když je v trvalé imunitě více než 60 % všech psů. Nemoc se vyskytuje u lišek, takže kdyby se psi očkovat přestali, epidemie psinky by opět byla hrozivou realitou.
Podle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) je očkování proti psince základní očkování psů. Ve jménu vakcíny ji označuje písmeno D.
Vakcíny proti psince
Používají se obvykle živé vakcíny obsahující oslabený virus. Očkované feny předávají štěňatům protilátky v omezeném množství přes placentu a ve velkém množství v mlezivu. Štěňata, která nepila mlezivo a byla odchovaná uměle, jsou proti psince imunní maximálně čtyři týdny. Štěňata odchovaná pod matkou získají protilátek víc a jsou chráněná šest až deset týdnů.
Z toho vyplývá počátek očkování štěňat. Podle situace se začíná od šestého týdne věku. Následuje jedna až dvě revakcinace a poslední štěněčí očkování by se mělo udělat až po 12, lépe po 16 týdnech věku.
Obvyklý interval revakcinací bývá jeden rok, ale je možné použít také schéma, při kterém se psinka přeočkuje po jednom roce od primovakcinace a pak každé tři roky. U většiny značek vakcín je ale očkování proti psince jednou za tři roky v rozporu s příbalovým letákem a může být problém s uznáváním takové vakcinace na psích akcích.
Očkování proti parvoviróze psů
Očkování proti parvoviróze psů je další základní očkování psů. Parvoviróza je mnohem nakažlivější nemoc než psinka a k zamezení epidemií musí být naočkováno 95 % všech psů. Tolik psů naočkovaných v mnoha oblastech není. Parvoviróza je proto stále rizikem pro neočkovaná nebo nedoočkovaná či špatně očkovaná štěňata.
Ochranu štěňat očkováním komplikuje fenomén tzv. imunitního okna. Štěňata očkovaných matek od ní získala protilátky proti parvoviróze. Ty sice malá štěňata chrání proti infekci, ale jejich hladina postupně klesá.
V určité chvíli je jich již tak málo, že nezabrání propuknutí onemocnění, ale je jich pořád příliš na to, aby si štěně vyrobilo svoje vlastní protilátky po očkování.
Kritické období trvá dva až tři týdny a podle výchozí hladiny protilátek v těle štěněte se objevuje ve věku od šesti do 18 týdnů. Proto i očkované štěně může onemocnět!
Protože celá problematika očkování proti parvoviróze je složitá, existují živé i inaktivované vakcíny, z nichž každá má své výhody a nevýhody a způsobů, jak ochránit štěňata před nákazou je několik, očkování psů proti parvoviróze má svůj vlastní článek.
Očkovací kalendář pro vakcinaci proti parvoviróze psů
Obecně však platí, že očkovací schema je podobné jako v případě očkování proti psince. Začíná se nejčastěji od šestého týdne věku. Následují dvě až tři revakcinace a poslední štěněčí očkování by se mělo udělat až po 12, lépe po 16 týdnech věku a při použití slabších vakcín i po 22. týdnu stáří psa.
Pak následuje každoroční booster. Podobně jako u psinky i u parvovirózy se dá po první revakcinaci po roce očkovat každé tři roky. Ve jménu vakcíny ji označuje písmeno P.
Očkování proti infekční hepatitidě psů
Infekční hepatitida psů je méně známá nemoc, ale očkování proti ní je třetí základní očkování psů a je obsažené v naprosté většině kombinovaných vakcín proti psím nemocem. Ve jménu vakcíny ji označuje písmeno H.
Aby se nemoc nemohla dále šířit, stačí, je-li očkováno více než 65 % všech psů. K očkování se používá oslabený příbuzný virus, totiž psí adenovirus typu 2 (CAV-2). Ten způsobuje u psů jiné onemocnění, a tím je psincový kašel. Zároveň ale protilátky proti němu ochrání psy i před infekční hepatitidou, takže je to takové 2v1.
S očkováním se začíná kolem dvou měsíců věku a pokračuje se druhým přeočkováním po 3 – 4 týdnech. V praxi je většina psů naočkovaná vícekrát, protože se použije kombinovaná vakcína k ochraně proti psince a hlavně parvoviróze a jejich schemata.
Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování opět každý rok. Dle imunologické komise WSAVA stačí po správném naočkování štěněte a přeočkování po roce očkovat proti infekční hepatitidě každé tři roky.
Očkování psů proti parainfluenze
Parainfluenza psů je nemoc patřící mezi tzv. psincový kašel. Nedá se poznat, pokud je pes nachlazený a kašle, který virus nemoc způsobil.
Virus parainfluenzy je jeden z nich, již zmíněný psí adenovirus typu 2 je další z nich, ale možných původců je ještě mnoho. To znamená, že i pes očkovaný proti paraifluenze a adenoviru může dostat psincový kašel.
Navíc při očkování jehlou pod kůži se vytvoří jen slabá slizniční imunita a i očkovaný pes může onemocnět, zmírní se jen průběh nemoci.
Očkování proti parainfluenze je nepovinné očkování, je na zvážení každého, jestli daného psa očkovat nebo ne. Ve skutečnosti je ale parainfluenza součástí většiny běžně používaných kombinovaných vakcín proti psince, parvoviróze, zánětu jater a leptospiróze. Jen některé z nich ji v sobě obsaženou nemají. V názvu očkovací látky se skrývá pod zkratkou Pi.
Kromě toho je očkování proti parainfluenze obsaženo i ve speciálních očkovacích látkách proti psincovému kašli, společně s očkováním proti bordetelóze. Tyto vakcíny jsou buď injekční, s výše zmíněnou omezenou účinností, nebo se aplikují do nosu a pak mohou zabraňovat i infekci samotné a nejen tlumit příznaky psincového kašle.
Intranazální očkovací látky se mohou podat už štěňatům 14 dní starým. Injekční očkovací látky mají často význam až pro štěňata starší tří měsíců s přeočkováním po dvou až čtyřech týdnech kvůli rušení mateřskými protilátkami. Často se očkují mnohem dříve, pokud jsou součástí vakcín proti parvoviróze a psince. Ve všech případech se přeočkovává každý rok.
Očkování psů proti leptospiróze
Leptospiróza je poslední nemoc, proti které chrání většina kombinovaných vakcín proti psím nemocem. Protože leptospiróza je nemoc s přírodní ohniskovostí, jejímž rezervoárem jsou drobní, divoce žijící savci, je to nemoc, která se v Česku vyskytuje a vždy vyskytovat bude.
Psi se nakazí stykem s hlodavci či hmyzožravci nebo z jejich moči a hlavně z louží či rybníků, potůčků nebo řek, prostě všude tam, kde se do vody může dostat moč rezervoárových živočichů. V praxi jsou tedy v riziku všichni psi, kteří se pohybují venku, zvláště pokud chodí do lesa nebo se venku koupou nebo pijí povrchovou vodu.
Očkování lze vynechat jen u čistě bytových pejsků a i u nich se nemoc občas objeví.
Očkovací látky bez leptospirózy jsou proto vhodné hlavně pro pejsky, kteří jsou na tuto složku vakcín alergičtí. Leptospirová složka je zodpovědná za velkou většinu nežádoucích reakcí na očkování.
Naopak pro psy, kteří chodí často nebo pracují v lese či ve vodě se používají speciální jednosložkové vakcíny, které chrání jen proti leptospiróze a pejsek se jimi očkuje častěji než 1x ročně, třeba každých šest nebo devět měsíců pro lepší ochranu.
Protože celá záležitost očkování proti leptospiróze je složitá, má vlastní stránku, očkování psa proti leptospiróze.
Další očkování
Proti mnoha dalším nemocem se pejskové mohou očkovat, ale už je to „něco navíc“. Toto očkování není povinné ani na různé psí akce. Záleží na konkrétním psovi a jeho životním stylu, jestli je pro něj takové očkování výhodné.
Očkování proti psincovému kašli
Bakterie Bordetella bronchiseptica je další z původců psincového kašle. Vakcíny proti kašli chrání psa právě proti bordetelóze a pak proti již zmíněné parainfluenze.
Očkování proti bordetelóze není součástí běžných kombinovaných vakcín proti psím nemocem, jen speciálních očkovacích látek přímo proti psincovému kašli.
Primovakcinace se opakuje po dvou až čtyřech týdnech a očkuje se každý rok.
Očkování psů proti lymské borelióze
Očkování proti lymské borelióze je doporučené především pro psy s vysokým rizikem nákazy, kteří se pohybují v oblastech s velkým množstvím nakažených klíšťat, jako jsou psi pracující v lese a podobně. Psi by měli být naočkováni před začátkem sezony klíšťat.
Nevýhodou vakcinace proti borelióze je vyšší riziko vzniku nežádoucích reakcí na očkování. Vakcíny proti lymské borelióze jsou inaktivované, obsahují mrtvé borelie. Těch existuje vícero druhů a netvoří se žádná zkřížená imunita. Očkovaný pes může onemocnět jiným druhem, než proti kterému byl vakcinovaný. K dispozici jsou tři druhy vakcín:
| Biocan B | B. garinii, B. afzelii |
| Borrelym 3 | B. burgdorferi, B. garinii, B. afzelii |
| Merylim | B. burgdorferi |
Vakcíny proti borelióze psů a obsažené druhy borelií
První očkování se provádí nejdříve 12. týden věku s revakcinací v 15.–16. týdnu a pak se očkuje každý rok.
Očkování psů proti tetanu
Tetanus u psa není častá nemoc, ale není ani nijak vzácný a až polovina nemocných psů uhyne i navzdory léčbě. Očkování je velmi vhodné pro psy z ohrožených oblastí, kde se tetanus vyskytuje častěji a dále pro psy, kteří se pohybují často v blízkosti koní, skotu, ovcí či koz, kde hrozí kontaminace ran jejich trusem nebo požírání trusu.
Psi se očkují nejdříve 12. týden věku s přeočkováním za tři týdny a následně každé dva roky. Pro více informací o tomto očkování vizte článek Očkování proti tetanu.
Očkování psa proti kožním plísním
Psy je možné očkovat také proti kožním plísním, přesněji řečeno proti jedné z nich, zvané Microsporum canis. Tato vakcína je zvláštní tím, že nejen chrání psa před rozvojem dermatofytózy, ale může se použít i terapeuticky. U psa, který už kožní plísní trpí, pomůže k rychlejšímu vyhojení.
Je to inaktivovaná, mrtvá vakcína. Psi musí být aspoň dva měsíce staří. Po první dávce následuje revakcinace za 10–21 dní. Pokud je očkování součástí léčby plísně, třetí dávka následuje opět za 10–21 dní. Jinak se přeočkovává každoročně.
Očkování proti herpesviróze psů
Očkování proti herpesviróze psů je hodně odlišné od ostatních očkování pro psa. Nechrání totiž očkované zvíře. Slouží k ochraně nenarozených a novorozených štěňat očkované feny. Pro tento účel se očkuje dvakrát během každé březosti feny a to poprvé během hárání nebo 7–10 dní po krytí a podruhé jeden až dva týdny před porodem.
Potřebuji nechat naočkovat psa, co mám dělat?
Očkování psů patří do běžné nabídky úkonů všech většiny veterinárních ošetřoven i klinik. Navíc ve vašem městě či obci může obecní úřad organizovat hromadné očkování psů na návsi nebo před kostelem. Očkovací látky pro psy nejsou volně prodejné.
KDY, JAK A PROČ OČKOVAT? – Veterinární klinika Průhonice – MVDr. Vítězslav Motl
Kdy, jak a proč očkovat?
Co je to očkování?
Očkování je úkon, který ochrání Vaše zvíře před očkovanými chorobami.
Ve zkratce celý proces funguje tak, že při očkování je do těla zvířete vpravena část původce nemoci (ať už viru nebo bakterie), která ale sama o sobě není schopna infekci vyvolat.
Její efekt je ale takový, že “nastartuje” imunitní systém a ten je při případném nakažení schopen zničit nemoc už v počátku, takže ani nepropukne.
Proč je očkování důležité?
Očkování chrání Vašeho mazlíčka před chorobami, které jsou léčitelné velmi těžce nebo vůbec. V očkovacím schématu převažují nemoci virového původu, to znamená takové, které se nedají léčit antibiotiky a léčba spočívá v podstatě pouze v podpoře celkového stavu organismu, který se s takovými nemocemi musí tzv. poprat sám.
- Očkování je určitě dobrá investice, léčba případného onemocnění u neočkovaného zvířete je finančně mnohem nákladnější a její výsledek není jistý.
- Jak správně očkovat?
- Důležitá je pravidelnost.
- První očkování u pejsků se provádí ve věku 6 týdnů, u kočiček ve věku 8 týdnů, u králíků už od 6 týdnů věku.
Pokud je provedeno očkování proti jakékoliv nemoci poprvé, je nutné provést ho v intervalu obvykle 3 týdnů znovu. Tím je teprve dosaženo plné imunity. Poté se provádí přeočkování obvykle v ročních nebo půlročních intervalech.
Pokud ale toto nedodržíte a přijdete např. za rok a půl, nemůžeme si být jisti, že imunita je stále taková, jaká by měla být. Je proto nutné provést jakoby první očkování, to znamená naočkovat a přeočkovat znovu za 3 týdny.
Proto je dobré chodit včas a každoroční očkování nezanedbat. Je to zároveň příležitost nechat zvířátko odborně prohlédnout a vyšetřit, případně i nechat provést další potřebné preventivní zákroky.
Vždy platí, že se očkuje pouze zdravé zvíře. To znamená, že pokud má jakýkoliv zdravotní problém, musí brát antibiotika,… neočkuje se. Proto je samozřejmostí prevakcinační prohlídka. Výjimku samozřejmě tvoří chronické nemoci, kdy je medikace dlouhodobá. Takové zvířátko se samozřejmě očkuje souběžně s už probíhající léčbou.
- Proti jakým nemocem se dá očkovat, která očkování jsou povinná?
- PES
- Povinné ze zákona je pouze očkování proti vzteklině.
Očkování dalších nemocí povinné není, ale na rozdíl od vztekliny, která se na území ČR nevyskytuje, tudíž se jí pejsek ani nakazit nemůže, jsou další nemoci z těch, kterými se Váš mazlíček nakazit může. Je proto víc než vhodné proti těmto nemocem očkovat.
Do základní očkovací kombinace patří tzv infekční nemoci, což jsou psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza a leptospiróza.
Dále se dá očkovat proli lymské borelióze, tetanu, psincovému kašli. Jsou možná ještě další očkování, ale ta už se dělají jen velmi zřídka.
KOČKA
Povinné ze zákona není žádné očkování.
Do základní kombinace nemocí poté patří rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie. Tato může být (zvláště u koček, které chodí ven) rozšířena ještě o dvě další nemoci, jimiž jsou chlamydióza a leukémie.
Dále se očkuje ještě proti vzteklině a felinní infekční peritonitidě. Ostatní očkování jsou málo častá.
- KRÁLÍK
- Povinné ze zákona není žádné očkování.
- Do obvyklé kombinace patří mor a myxomatóza.
- V jakých intervalech se očkuje?
- Obecně platí:
- – 1. očkování
- – přeočkování za 3 týdny
- – pravidelná přeočkování 1x za rok, případně za půl roku
- Pokud chcete ke klasické kombinaci přidat další nemoc, doporučuje se mezi očkováním jednotlivách vakcín, které se běžně v kombinaci neočkují, dodržet odstup alespoň 4 týdny.
- U další očkované nemoci zase obvykle platí schéma:
- – 1. očkování
- – přeočkování za 3 týdny
- – pravidelná přeočkování 1x za rok, případně za půl roku
- Přehledné očkovací schéma:
- PES
- 1. očkování
- – v 6 týdnech věku
- – 2 nemoci: psinka a parvoviróza
- 2.očkování
- – v 9 týdnech věku
- – 5 nemocí: psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza
- 3. očkování
- – ve 12 týdnech věku
- – 5 nemocí: psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza
- – může se přidat i vzteklina nebo se očkuje zvlášť za další 3-4 týdny
- pravidelná roční přeočkování
- KOČKA
- 1.očkování
- – v 8 týdnech věku
- – 3-5 nemocí:
- – základ pro kočičku žijící v bytě – 3 nemoci: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
- – 5 nemocí: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, leukémie
- 2. očkování
- – v 11 týdnech
- – 3-5 nemocí:
- – základ pro kočičku žijící v bytě – 3 nemoci: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
- – 5 nemocí: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, leukémie
- pravidelná roční přeočkování
- KRÁLÍK
- 1.očkování
- – v 6 týdnech věku
- – mor a myxomatóza
- 2.očkování
- – v 10 týdnech věku
- – mor a myxomatóza
- pravidelná půlroční (u chovných zvířat), případně roční přeočkování
Více o významu vakcinačních nálepek v očkovacím průkazu naleznete zde http://veterinapruhonice.cz/jak-se-vyznat-v-ockovacim-prukazu,167.html
Pokud máte jakýkoliv dotaz, chcete se poradit, jaké nemoci očkovat právě u Vašeho zvířátka, bez obav se na nás obraťte, rádi Vám poradíme.