Odběr kostní dřeně – Vše o zdraví

Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolný čin. Své rozhodnutí stát se dárcem a být zařazen v registru dárců kostní dřeně můžete kdykoli bez udání důvodu odvolat.

Odběr kostní dřeně - Vše o zdraví

Oproti darování krve a plazmy jsou požadavky mírnější, protože na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného natrvalo zachránit.

V ČR existují dva registry dárců kostní dřeně:

Věková hranice pro dárcovství kostní dřeně

Nepříbuzní dárci: 18–35 let v případě odběru pro Český národní registr dárců dřeně, v případě odběru pro Český registr dárců krvetvorných buněk je to 40 let věku (evidence v databázi registru cca do 55 let věku dárce).

V případě příbuzenského darování věková hranice stanovena není.

Kdo se může a nemůže stát dárcem kostní dřeně?

Dárcem se může stát obecně zdravý člověk, který ani v minulosti neprodělal závažné onemocnění.

Pro členství v registru bývá akceptováno:

  • lehká forma alergie
    , kdy pro stabilizaci zdravotního stavu není třeba pravidelně užívat léky (mírná forma senné rýmy
    , kopřivka
    , potravinová alergie
    bez závažných projevů apod.),
  • prodělání infekční žloutenky typu A
    , pokud nezanechala následky,
  • v minulosti prodělaná infekční mononukleóza,
  • u žen lehká forma chudokrevnosti
    , způsobená menstruačním krvácením.

Kdo nemůže být zařazen do registru dárců kostní dřeně?

  • osoby po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění
    ,
  • osoby po transplantaci
    orgánů
    a tkání,
  • osoby s onemocněním srdce, cév, plic
    , kloubů
    a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků,
  • osoby s krvácivými chorobami a onemocněním krve,
  • osoby s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce),
  • osoby se záchvatovými stavy,
  • osoby závislé na užívání léků,
  • osoby s cukrovkou
    závislou na užívání inzulinu
    či léků,
  • osoby po prodělání infekce
    přenosné krví, jako jsou HIV
    , žloutenka typu B
    a C, syfilis
    , malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc apod.,
  • osoby s nemocemi, které by se mohly zátěží, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza
    , sarkoidóza, autoimunitní onemocnění
    apod.),
  • lidé závislí na alkoholu, drogách
    a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou.

Stavy, které po přechodnou dobu neumožňují odběr krvetvorných buněk (kostní dřeně):

  • těhotenství a období jednoho roku po porodu, kojení
    (ženy v produktivním věku musí mít prokazatelně negativní těhotenský test),
  • jeden rok po transfuzi krve od jiného člověka,
  • šest měsíců až jeden rok po očkování
    živou vakcínou
    ,
  • úzký kontakt s osobou, aktuálně trpící závažným infekčním onemocněním
    (např. HIV/AIDS
    , žloutenka
    typu B a C, syfilis),
  • pobyt ve vězení nebo v psychiatrické
    léčebně,
  • poranění s kontaminací
    biologickým materiálem (cizí krev apod.),
  • šest měsíců po chirurgické operaci, tetování, akupunktuře
    nebo piercingu,
  • šest měsíců po návštěvě tropických oblastí.

Jak se můžete zaregistrovat jako dárce kostní dřeně?

Pokud se rozhodnete stát se dárcem kostní dřeně, domluvte si telefonicky či osobně schůzku v některém z dárcovských nebo odběrových center. Při vstupním informačním pohovoru vám zdravotníci podrobně vysvětlí proces dárcovství dřeně i způsob odběru krvetvorných buněk.

Při registraci budete vyplňovat krátký zdravotní dotazník. Je nutné v něm uvádět veškeré odchylky od plného zdraví dle skutečnosti.

Informace, které ve vstupním dotazníku uvedete, jsou diskrétní a zcela bezpečně ochráněny proti jakémukoliv zneužití.

Pokud vám bude cokoli nejasné, můžete vše prodiskutovat při vstupním pohovoru s vyškoleným pracovníkem dárcovského centra, který posoudí, zda vaše odchylka je či není překážkou pro vstup do registru.

Po podpisu formuláře vám sestra odebere ze žíly
malé množství krve (2 ml), které bude odesláno k vyšetření vašich transplantačních znaků do laboratoře.

Co se děje po zařazení do registru?

Pokud se dostanete do fáze užšího výběru dárců, budete pozváni na další odběr krve, z kterého se provádějí drobné testy tkáňových znaků, a zjišťuje se, jestli jste opravdu nejvhodnější.

Co se děje před samotným darováním kostní dřeně?

Ještě před samotným odběrem přijdete na předodběrové vyšetření, kde se zjišťuje váš aktuální zdravotní stav, a znovu prodiskutujete vše, co potřebujete vědět. Své rozhodnutí darovat kostní dřeň potvrdíte podpisem informovaného souhlasu
.

K samotnému darování kostní dřeně se dostane jen 1 % registrovaných dobrovolníků.

Související odkazy

Odběr (biopsie) a vyšetření kostní dřeně – kdy je potřeba a co je dobré vědět?

Odběr kostní dřeně - Vše o zdravíKostní dřeň vyplňuje lidské kosti. Rozlišujeme červenou kostní dřeň, v níž probíhá krvetvorba a je hlavně v krátkých a plochých kostech (například v obratlích). Ostatní kosti jsou vyplněny žlutou kostní dření, která je složena hlavně tukovými buňkami. Mnoho lidí odběrem kostní dřeně daruje život pacientovi, který ji nutně potřebuje.

Pokud má pacient nějaké onemocnění kostní dřeně, změní se tím i zastoupení jednotlivých buněk v krevním obraze. Pak je třeba vyšetřit kmenové buňky – kostní dřeň. Kostní dřeň má velký význam při transplantaci.

Důvody odběru kostní dřeně

Jaké mohou být důvody pro odběr kostní dřeně?

1. Anémie

Důvodem pro odebrání vzorku kostní dřeně je anémie, jejíž příčinu se nepodařilo zjistit z vyšetření krve.

2. Nějaký problém s krví (např. počet bílých krvinek)

Vyšetření kostní dřeně se provádí i při zvýšení či snížení počtu bílých krvinek nebo krevních destiček v krvi.

3. Vyloučení nemoci, např. leukémie

Odběr kostní dřeně se provádí u pacientů, u nichž je třeba vyloučit chorobný proces, který by mohl v kostní dřeni probíhat. Jde hlavně o akutní i chronickou leukémii.

4. Shoda mezi pacientem a dárcem

Kostní dřeň se často odebírá právě tehdy, když se najde shoda mezi pacientem, který tuto dřeň potřebuje a dárcem, který je v databázi dárců kostní dřeně.

Co dělat před odběrem kostní dřeně?

Příprava na toto vyšetření záleží na tom, jak bude probíhat. Při odběru pomocí jehly je nutná hospitalizace pacienta. O přípravě vás bude informovat včas zdravotní pracoviště. Je nutné, aby měl pacient před odběrem vyšetřen krevní obraz.

Jaké jsou způsoby odběru kostní dřeně

Existuje několik způsobů odběru kostní dřeně.

1. Neinvazivní metoda odběru kostní dřeně

Neinvazivní způsob spočívá v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou z něj pak vychytávány separátorem. Jde o přibližně stejný postup jako při darování krevní plazmy.

2. Invazivní metoda odběru kostní dřeně

Invazivní metodou je odběr z lopatky kyčelní kosti. Při něm je pacientovi v narkóze zavedena jehla do dané kosti a tou se odebírá kostní dřeň. Při tomto zákroku musí být pacient hospitalizován a po odběru může být místo, ze kterého byla dřeň odebrána, bolestivé.

Jsou nějaká rizika?

Pokud je odběr prováděn s pomocí separátoru, je malé riziko. Při odběru z lopatky kyčelní kosti mohou nastat komplikace při anestezii, proto je nutné, aby měl pacient lékařem udělané předoperační vyšetření. Další komplikace mohou nastat po zákroku, ale nejsou vždy. Jde například o bolestivost místa odběru. Ale není to nijak hrozné.

Vyšetření je po doporučení lékařem bezplatné. Hradí ho zdravotní pojišťovna.

Zkušenosti od uživatelů

„Já jsem dnes absolvoval biopsii (odběr) kostní dřeně. Doktorka mi řekla že mi dnes odebere i vzorek a já že dobře. Dá se to vydržet, sem tam to trosku zabolí, ale jsou i horší vyšetření. Netřeba se bát je to velmi krátké.“
Martin, 30 let

„Ahoj brali mi kostní dřeň. Byl jsem v celkové anestezii, takže o to lépe. Po probuzení mě to nějak nebolelo jen při určitých pohybech. Brali mi to z pánevní kosti. Mám ten názor že to není až tak strašně bolestivé. Ničeho se nebojte. Jen nevím kdy nebudete uspán ale pouze například to budete mít umrtvené ale pokud jde o celkovou anestézii není se čeho bát.
Jan, 41 let

„Anestezie, jo? Mně dělali odběr kostní dřeně opakovaně, ale o celkové anestezii nebylo ani řeči :). Ani o informovaném souhlasu, když tak nad tím přemýšlím. Takže příště! Mně dělají odběr vždy z téhož místa, z kyčelní kosti. Nepříjemné to je, ale no co už. Je třeba zvážit benefit.“
Karel, 44 let

Jak probíhá darování kostní dřeně v několika bodech?

V kostce nějak takto probíhá darování periferních krvetvorných buněk / kostní dřeně před transplantací pro konkrétního pacienta, se kterým se shodujete ve vybraných transplantačních znacích:

  1. Určí a naplánuje se termín odběru krvetvorných buněk / kostní dřeně. Podle možností se snaží obecně přizpůsobit dárci – v závislosti na klinickém stavu pacienta.
  2. Dárce absolvuje nezbytná vyšetření, která mají za úkol prověřit jeho zdravotní stav a minimalizovat tak riziko možných nežádoucích účinků při odběru jakož i riziko přenosu infekčních onemocnění na příjemce transplantátu. Jde o odběr krve na laboratorní vyšetření, rtg hrudníku, ekg.
  3. Pokud jsou testy v pořádku, přistoupí se k samotnému odběru buď periferních krvetvorných buněk (PKB) nebo kostní dřeně (KD). Způsob odběru závisí na preferenci dárce a požadavků transplantačního centra.
  4. Před odběrem PKB je nutná stimulace kostní dřeně tzv. granulocyty stimulujícím faktorem (G-CSF). Běžně se nachází i v našem organismu v malém množství a ovlivňuje tvorbu krvinek v kostní dřeni. Při získání dostatečného množství PKB je třeba zvýšit je množství v krvi, aby se PKB uvolnily do krve. G-CSF se podává podkožní injekcí 1 x denně během 4 až 5 dní. Podávání je velmi jednoduché – zvládne to poučená osoba nebo dárce chodí na injekci do ambulance. V tomto období může dárce mít mírně zvýšenou teplotu, mít trošku bolesti v kostech a může se cítit malátný. Tyto potíže jsou dočasné a zmírňuje jejich např. paracetamol. Na 5.den probíhá samotný odběr PKB.
  5. Odběr PKB probíhá na buněčném separátoru po podepsání informovaného souhlasu a poučení o proceduře. Dělá se to většinou ambulantně. Do žíly se zavede jehla spojená s jednorázovou odběrovou soupravou, která přečerpává krev přes separátor. Pomocí něj získáváme PKB z krve dárce. Ostatní krev se vrací zpět do krevního oběhu dárce. Odběr trvá asi 5 hodin. Během odběru třeba klidně ležet, můžete pít tekutiny i jíst, a dívat TV. Nejčastějšími komplikacemi při odběru bývá bolest v místě vpichu, brnění rukou a změny tlaku krve. Tyto potíže jsou přechodné a po odběru ustoupí a vymizí. O pár dní (nebo i na další den podle toho jak se cítíte) se můžete vrátit zpět do práce a běžného života.
  6. Odběr kostní dřeně na účel transplantace se v současnosti činí méně často než odběr PKB. Kostní dřeň se získává z lopaty kyčelní kosti v krátké celkové narkóze opakovanými vpichy a sáním dřeňové krve do odběrového vaku. Odběr tedy probíhá na operačním sále. Dárce během odběru necítí bolest, neboť je v narkóze. Po odběru a po odeznění účinku anestezie cítí dárce mírnou bolestivost v místě odběru a může být ještě slabý. Před odběrem kostní dřeně je třeba interní předoperační vyšetření.
  7. Po získání dostatečných štěpů PKB nebo KD se tento podává pacientovi, který je hospitalizován na Transplantační jednotce kostní dřeně. Transplantát se podává do velké žíly formou transfuze.
  8. Darování je anonymní a bezplatné. Kontakt s pacientem je možný jedině prostřednictvím korespondence cestou Národního registru dárců kostní dřeně. Osobní kontakt je možný až po 2 letech od transplantace, pokud s tím souhlasí obě strany.
Zajímavé:  Revmatické onemocnění - Vše o zdraví

A co si o kostní dřeni ještě přečíst?

VIDEO: Odběr kostní dřeně – zákrok opředený mýty pohledem pacienta

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Jak darovat kostní dřeň? A bolí odběr?

Stovky lidí v Česku onemocní každý rok chorobou, kterou je nakonec možné léčit jedině transplantací kostní dřeně. V 75 procentech případů ji však poskytne cizí dárce, protože nikdo z rodiny nesplňuje požadavky. Nejvhodnějšími dárci jsou mladí zdraví lidé. Přečtěte si, co darování kostní dřeně obnáší a jak se stát dárcem.

Dárce kostní dřeně je dobrovolník. Své rozhodnutí stát se dárcem můžete kdykoliv bez udání důvodu odvolat. V každé fázi budete dotazováni, zda skutečně chcete darovat svou kostní dřeň. Nikdy vás nikdo nemůže nutit. Zápisem do registru složíte dobrovolný slib.

Kdo se může stát dárcem

Hlavními požadavky je věk mezi 18 a 35 lety a dobrý zdravotní stav. Oproti darování krve a plazmy, jsou však požadavky mírnější, protože vhodný dárce je unikátní. Můžete za sebou mít mononukleózu, žloutenku typu A a další choroby. Přesnější popis a kritéria pro vstup do registru hledejte na webu Českého národního registru dárců dřeně.

Jak probíhá registrace dárců

Na webu vyplníte přihlášku a domluvíte si schůzku v odběrovém centru. Zde se dozvíte všechno, co potřebujete vědět, a v případě zájmu podepíšete souhlas se zařazením dat do registru. Dále vám jen sestřička odebere 2 ml krve a to je vše.

Co se děje po zařazení do registru

Transplantační pracoviště vyhledává v registrech vhodné dárce, a pokud se dostanete do fáze užšího výběru, budete pozvání na další odběr krve. Z toho se provádí podrobné testy tkáňových znaků a zjišťuje se, jestli jste opravdu nejvhodnější. K samotnému darování kostní dřeně se dostane jen 1 % registrovaných dobrovolníků.

Těsně před darováním

Ještě před odběrem přijdete na před-odběrové vyšetření, kde se především zjišťuje váš aktuální zdravotní stav. Znovu prodiskutujete vše, co potřebujete vědět. Rozhodnete-li se pro darování, svůj úmysl potvrdíte podpisem informovaného souhlasu.

Odběr kostní dřeně

Jsou dva způsoby odběru – odsátím z vnitřku kostí, nebo získáním ze žilní krve procesem separace. Odběr dřeně z vnitřku kostí vyžaduje třídenní pobyt v nemocnici a provádí se na chirurgickém sále v celkové anestézii. Lékaři vám tenkou odběrovou jehlou z dutin v zadních hrbolech pánevních kostí odsají malé množství dřeně s krví.

U druhé metody chodíte 4 dny před samotným odběrem na injekce ke svému lékaři, který vám píchne růstový faktor pro granulocyty.

Tato látka namnoží krvetvorné buňky a vyplaví je z kostní dřeně do krve, odkud je separátor (používá se i u odběru plazmy a krevních destiček) odebere z vaší krve.

Tento způsob je samozřejmě bezpečný, růstové faktory jsou speciální bílkoviny, které jsou tělu vlastní.

Jeden z těchto způsobů může být pro daného pacienta vhodnější, ale právo zvolit si způsob má vždy dárce.

Bolí to?

O darování kostní dřeně se mezi studenty tradují různé legendy a jedna z nich například tvrdí, že odběr kostní dřeně bolí. Zeptali jsme se vedoucího lékaře Českého národního registru dárců dřeně MUDr. Pavla Jindry, Ph.D.

: „Pouze trochu, a když si povídám s dárci, kteří darovali, tak ta bolest je to poslední, na co myslí. Cítí především uspokojení a dobrý pocit, že někomu pomohli a bez výjimky všichni by v případě potřeby darovali znova.

Takže to rozhodně moc bolet nemůže!“

Rekonvalescence po darování

Při standardním průběhu odběru dřeně jste už odpoledne fit a můžete jíst, pít i chodit. Následující den po odběru odejdete z nemocnice domů. Asi 3-4 dny ještě můžete pociťovat mírnou bolest v místě vpichu – vzadu na pánevní kosti.

Máte strach, jestli vám může odběr způsobit následné zdravotní potíže? „Teoreticky samozřejmě ano, ale prakticky jsou to problémy velmi, velmi vzácné a ve své praxi jsem se s dlouhodobými problémy u dárců nesetkal. Nicméně všechny dárce pečlivě po darování dlouhodobě sledujeme, abychom všechny (byť nepravděpodobné) následné problémy včas zjistili,“ říká MUDr. Pavel Jindra.

„V případě, že budete někdy vybrán jako dárce, pak budete mít jistotu, že alespoň v něčem jste nežil nadarmo – někomu jste dal šanci vyléčit se ze zhoubné nemoci, někomu jste se navždycky pozitivně zapsal do života,“ uzavírá doktor Jindra.

Tak zapiště se někomu do života…

 

Způsoby odběru — Daruj život | Český registr dárců krvetvorných buněk Praha

Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, požádá transplantační centrum o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny. Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem.

Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu – odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření. Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu,  atd.

Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoli změnit. Pokud se rozhodne odstoupit od odběru v době, kdy se nemocný pacient již plně připravuje k transplantaci (podstupuje chemoterapii, ozařování), může tím vážně ohrozit jeho život.

Proto prosíme dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.

V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:

1. Odběr kostní dřeně

Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace. Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze – dárce v době odběru necítí žádnou bolest. Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).

Příprava a samotný odběr vyžadujícelkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).

Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna jednotka krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.

Rizika 

Mohou se objevit běžná rizika spojená s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání).

Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti vpichů. Ta je velmi podobná bolestem zad po námaze nebo po pádu a postupně odezní. V místě vpichů se může vytvořit hematom.

Riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální.

Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu. Všechny ztráty si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.

2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru

Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje – separátoru. Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu.

 Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Dárce je „napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr. Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny.

Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu. Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.

Rizika

Během podávání stimulačního přípravku (obsahuje účinnou látku filgrastim) se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají chřipce – únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti.

V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním a pocitem slabosti. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem.

Další komplikace jsou vzácné.

Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběru je dlouhodobě sledován. V průběhu prvního roku po odběru jsou zváni na kontrolní vyšetření krve a pravidelné kontroly každé tři měsíce.

Po dobu deseti let po odběru pak vždy jednou ročně. Separace kmenových buněk z krve i odběr kostní dřeně jsou běžně používanými postupy, s nimiž mají čeští lékaři dlouholeté zkušenosti.

Dosud nebyly u žádného z našich dárců zjištěny jakékoli pozdější nebo dlouhodobé následky odběru.

Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.

Dárcovství kostní dřeně zachraňuje životy, dnes již nebolí a nejsou žádná omezení

Hlavní obsah

„Nebylo to vůbec těžké rozhodnutí. Abych ji mohla darovat, musela jsem podstoupit pár odběrů krve a také pár injekcí, které mi aplikovali před samotným odběrem, a to je vše. Darování určitě nebolí. Cítím jen napětí, aby to dopadlo dobře, aby to pomohlo. To je pro mě nejdůležitější,“ říká paní Špátová.

V kostní dřeni se nachází krvetvorná tkáň, která pomáhá u transplantovaných pacientů obnovit krvetvorbu a imunitní funkce.

„Odběr se provádí v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Dárce je nejprve vyšetřen lékařem. Provedou se mu laboratorní vyšetření a zjistí se, jestli je zdravý a jestli je schopen odběr podstoupit.

V případě, že ano, se po dohodě s ošetřujícími lékaři transplantačního týmu domluví termín odběru a následného podání těchto krvetvorných buněk,“ přibližuje docentka Zdenka Gašová, vedoucí aferetického oddělení ÚHKT.

Paní Špátová doufá, že její krev pomůže nemocnému bratrovi.

Foto: Novinky

Pokud někdo daruje krvetvorné buňky, musí být na odběr připravený takzvanou mobilizační přípravou, která pomůže po několikadenním podání uvolnit krvetvorné buňky do krve. Jde o podávání léků, při kterém se příjemce může cítit jako s lehčí chřipkou.

„Naše separátory nám umožňují odebírat krvetvorné buňky přímo z oběhu daného dárce a ostatní části krve, které nepotřebujeme, se mu vrací zpátky do oběhu.

Je to podobný typ odběru, jako se provádí u dárců krevních destiček.

Sběr krvetvorných buněk probíhá tři až čtyři hodiny,“ popisuje Gašová s tím, že dárce může během té doby jíst i pít, akorát nesmí z lůžka vstát. Veškeré potřeby se řeší přímo na lůžku.

Darování je stejně nepříjemné jako odběr krve. Nejnepříjemnější částí takového výkonu je napíchnutí žil, ze kterých se krev odebírá a následně i vrací.

Zajímavé:  Orgasmus - Vše o zdraví

Druhou variantou odběru je možnost, že se krvetvorná tkáň odebírá z lopat kostí kyčelních na operačním sále.

Druhou možností darování kostní dřeně je na chirurgickém sále pod celkovou anestezií.

Foto: archiv Českého registru dárců krvetvorných buněk, Novinky

„Je to zákrok na půl hodinky. Dárce v nemocnici musí pobýt den až dva. Poté je potřeba ještě několik dní na rekonvalescenci. Výkon se provádí v celkové anestezii. Po výkonu mohou přetrvávat krátkodobé bolestivé stavy,“ dodává lékařka.

Krvetvorné buňky se odebírají od zdravých dárců. Ti jsou buď nepříbuzní s daným příjemcem, nebo členové rodiny pacienta. Dárcem může být každý zdravý člověk ve věkovém rozmezí od 18 do 40 let. V registru může zůstat do 55 let.

„Jsme rádi za každého zájemce, který je ochotný se do registru zapsat. Ideální dárce je muž ve věku pětadvaceti let. Těch ale tolik není, takže jsme rádi za všechny příjemce, kteří splňují naše přísné podmínky vstupu,“ doplňuje Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk.

Dárce musí vážit alespoň padesát kilogramů, mít platné zdravotní pojištění v České republice, být ve výborném zdravotním stavu a neměl by brát trvale žádné léky. Hledat dárce je ale jako hledat jehlu v kupce sena. Shoda je jen velmi malá.

Když už se ale dárce najde, tak ho registr okamžitě kontaktuje pomocí telefonu. Před samotným darováním podstoupí zhruba pět vyšetření v rozmezí tří měsíců.

„Zákon je k odběru vstřícný a dárci mají samozřejmě na všechna vyšetření i na dobu odběru ze zákona placené volno,“ konstatuje Hošková. Jako dárce také máte na výběr, kterou metodou vám buňky budou odebrány.

„Lékaři nám vždy řeknou, jakou metodou bychom měli dárce odebírat, které buňky přesně potřebují, ale rozhodnutí je vždy na samotném dárci, co chce podstoupit,“ vysvětlila Hošková.

V tuto chvíli je v databázi 31 936 registrovaných. Na světě je to přes 33 milionů, to tvoří necelé jedno procento dospělé populace. Každé tři minuty je na světě diagnostikován další člověk, který se potýká s poruchou krvetvorby.

Hlavní zprávy

Odběr kostní dřeně nebolí, ujišťují lékaři. Jen mi brní v zádech, říká dárce

Podle lékařů mezi lidmi dodnes koluje silně zažitý mýtus, že odběr kostní dřeně je velmi bolestivý, a tak se případní dárci zapsat do registru zdráhají.

Přitom vedle metody, kdy se vpichy do pánevních kostí odsává dřeň s krví, existuje i metoda odběru ze žíly. Je nebolestivá a trvá čtyři hodiny. Krev je ze žíly na předloktí vedena do separátoru, který umí přesně oddělit typ kmenových buněk, které lékaři potřebují. Zbytek krve se dárci vrací zpátky do těla. 

„Obava z bolesti je asi ta největší brzda při rozhodování lidí ke vstupu do registru,“ potvrzuje mluvčí Českého registru krvetvorných buněk IKEM Gabriela Hošková.

Právě IKEM proto pořádal v sobotu ve Světový den dárců kostní dřeně další velký nábor. „Zájemců přišlo víc než 500, nakonec jsme přijali 273 lidí. Ostatní byli odmítnuti třeba kvůli zdravotnímu stavu. Z tohoto vzorku by mohli být v relativně krátké době vybráni dva až tři shodní dárci,“ dodává Hošková.

V Česku jsou nyní dva registry, v nichž je přes 120 000 lidí

Že odběr kostní dřeně nesnesitelně bolí? Blbost, říká dárce. Existuje už i nová, šetrná metoda.

„Je to nezvyklé. Najednou zazvoní telefon a někdo řekne, je tady pacient, který potřebuje pomoc,“ popisuje rok a půl starý moment sedmatřicetiletý Jiří Klápště z Turnova. Muž byl v době telefonátu v registru dárců kostní dřeně čtyři roky. Jako dárce se vymyká zejména tím, že kvůli záchraně života nemocného pacienta podstoupil obě varianty odběru kostní dřeně.

Tedy jak obávané vpichy do pánevních kostí, z nichž se při necelou hodinu trvajícím zákroku odsává odběrovými jehlami velké množství kostní dřeně, tak novější, skoro nebolestivou metodu odběru periferních kmenových buněk ze žíly, kterou se dnes provádí dvě třetiny odběrů.

Pacientovi, kterému Jiří Klápště kostní dřeň daroval, se totiž nemoc vrátila. „Váhat, jestli do toho jít, protože to bolí nebo nebolí, je zbytečné. Bolest je minimální, a když už, rychle odezní,“ říká mladý muž.

Po odběru šel na biftek

Poprvé svoje krvetvorné buňky Klápště daroval loni v lednu, podruhé letos v půli července.Při prvním darování podstoupil pro dárce šetrnější metodu odběru ze žíly. Ta je prakticky bezbolestná, trvá čtyři hodiny a hned po zákroku se jde domů.

„Dárci se podá lék, který vyplaví z kostní dřeně buňky do krve, a tak se nabírá dřeň z krve,“ popisuje zjednodušeně tento proces vedoucí lékařka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol Lucie Šrámková.

Dárce proto předtím dochází ambulantně po dobu čtyř dnů na stimulační injekce, aby se v kostech vybudila produkce krvetvorných buněk.

Jediná nepříjemnost, která je s metodou spojená, je podle Klápštěho pocit srovnatelný s nachlazením. „U mě byl průběh takový, že jsem se cítil lehce unavený, byla tam bolest kloubů, ale bylo to celkem v pohodě.

To by nikoho nemělo odradit,“ říká. „Odběr pak vůbec nebolí a hned po něm jdete domů. Já jsem si zašel ještě na biftek.“

Komu svoje krvetvorné buňky daroval, se ale nedozvěděl. Registr totiž sděluje dárcům jen přibližný věk pacienta a jeho pohlaví. Důvod je jednoduchý. Poruchy krvetvorby ohrožují nemocné na životě, a průběh léčby je tak někdy spojen s velkými emocemi. 

„Rizika závažných komplikací či úmrtí jsou nejvyšší v prvních měsících, maximálně roce dvou po transplantaci.

A může se stát cokoliv, že se špatně přihojí darovaná kostní dřeň, a příjemce nebo i zoufalí rodiče by se mohli snažit atakovat dárce. A za nás dárce udělal už tolik dobrého, že ho nechceme vystavovat takovému riziku.

Lidé v situaci ohrožení života jsou zoufalí a mohou dělat zoufalé věci,“ vysvětluje Šrámková. Jiří Klápště tedy jenom ví, že pomohl dospělému muži.

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 6. října 2019. Anketa je uzavřena.

Sám sobě dárcem

Podruhé mu volali letos na jaře, když pacientovy nemocné buňky zase začaly převládat nad těmi zdravými. Tentokrát však lékaři zvolili bolestivější metodu vpichů do pánevních kostí, která se provádí v celkové anestezii, a odebrali Klápštěmu maximální množství dřeně s krví, tedy 1 500 mililitrů. Tuto krevní ztrátu ale dárce dostane zpět už během výkonu. 

„Dárci mají vlastní autotransfuzi. To znamená, že třeba dva tři týdny před odběrem si nechají odebrat autotransfuzi, jejich tělo zatím vyrobí odebrané krvinky a pytlík té krve se jim vrátí při výkonu, abychom je nemuseli vystavovat riziku, že jim dáváme cizí transfuzi,“ vysvětluje Šrámková.

Hospitalizace trvá tři dny a Jiří Klápště mytizované bolesti spojené s metodou přirovnává k bolestem zad. „Den po odběru to není, řekl bych, úplně super, že byste vyskočil a běhal po pokoji.

V mém případě to trvalo několik dnů, kdy jsem záda cítil, částečně je cítím dodnes, ale to už je jen takové chvění. Ale to všechno stírá pocit, že jste pomohl.

Je to okamžik, kdy si můžete říct, udělal jsem něco, co není úplně běžné,“ konstatuje Klápště.

Pro pacienty vhodné k transplantaci, kteří nemají dárce v rodině, se pak hledají vždy dva až tři vhodní nepříbuzní dárci. Z nich se následně sérií vyšetření vybírá nejvhodnější. Je to proto, že lidé bývají v registrech i několik let a jejich stav se může měnit, stejně tak už nemusejí být ochotní dřeň darovat. 

Za optimální shodu se považuje deset z deseti HLA znaků (komplex genů). Jsou ale i pacienti, kteří dárce mají jen jednoho či žádného. Dle odborníků by bylo ideální mít v Česku asi 200 tisíc zapsaných dárců.

Odběr kostní dřeně (Punkce kostní dřeně)

Další názvy: Punkce kostní dřeně, Punkce z kosti

V textu najdete:
Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Odběr kostní dřeně

Kostní dřeň vyplňuje dutinu všech kostí. Rozlišuje se červená
kostní dřeň, ve které probíhá krvetvorba a která je v době
narození ve většině kostí, v dospělosti pak hlavně v krátkých a
plochých kostech (třeba v obratlech). Ostatní kosti jsou vyplněny
žlutou kostní dření, která je představována hlavně tukovými
buňkami a šedou, což je přeměněná žlutá kostní dřeň ve
vyšším věku.

Ve žluté a v šedé kostní dřeni neprobíhá tvorba
krevních buněk. Pro život je důležitá právě dřeň červená. V ní se
nacházejí krvetvorné (hemapoetické) buňky. Každá tato
buňka se rozdělí na dvě – z jedné vznikne buňka, která se dělí
dále na specifickou krevní buňku, a druhá buňka zůstane kmenovou
krvetvornou, která zachovává počet kmenových buněk.

Tím je zajištěna
stálost počtu.

Po sérii dělení pak dřeň opouští červené krvinky důležité pro
přenos kyslíku z plic k orgánům a oxidu uhličitého do plic z tkání,
bílé krvinky, jejichž hlavní role je v imunitních reakcích a krevní
destičky pomáhájící při srážení krve. Všechny tyto krevní elementy
jsou v krvi ve stálém poměru a mají určité početní rozmezí.

Pokud má
pacient nějaké onemocnění, které kostní dřeň postihuje, změní se
zastoupení jednotlivých buněk v krevním obraze. U nich je pak třeba
vyšetřit i kmenové buňky – tedy kostní dřeň. Kostní
dřeň má také velký význam jako materiál pro transplantace. Při nich je
pacientova kostní dřeň potlačena a je mu podána kostní dřeň zdravého
dárce.

Ta pak, pokud je transplantace úspěšná, nahradí dřeň
původní.

Co dělat před odběrem kostní dřeně

Příprava na toto vyšetření záleží na tom, jak bude probíhat.
U odběru pomocí jehly je nutná hospitalizace.

Proces odběru kostní dřeně

Existuje několik způsobů odběru. Neinvazivní způsob spočívá
v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou z něj
pak vychytány separátorem.

Pacientovi je zavedena kanyla,
jíž prodí krev do separátoru, což je přístroj, který dokáže oddělit
krvetvorné buňky od ostatních. Poté je pacientovi jeho krev vrácena. Jedná
se o stejný postup jako třeba při darování krevní plazmy.

Invazivní
metodou je odběr z lopaty kosti kyčelní. Při něm je
pacientovi v narkóze zavedena jehla do kosti a tou je pak nasáta kostní
dřeň. Samotná dřeň pak vypadá jako normální krev.

Při tomto zákroku
musí být pacient hospitalizován a po odběru může být místo, z kterého
byla dřeň odebrána, bolestivé. Je také možné darování
pupečníkové krve
, která obsahuje krvetvorné buňky.

Zajímavé:  Chondropatie pately - vše o zdraví

Výsledek odběru kostní dřeně

Odběr kostní dřeně se provádí u pacientů, u kterých je třeba
vyloučit chorobný proces, který by mohl v kostní dřeni
probíhat – akutní i chronické leukémie. Další využití má
v* transplantologii*.

Rizika vyšetření
Pokud je odběr prováděn s pomocí separátoru, je riziko minimální a
stejné jako při odběrech plazmy. Je nutné, aby měl pacient před odběrem
vyšetřen krevní obraz.

Při odběru z lopaty kosti kyčelní mohou nastat
komplikace při anestezii, proto je nutné, aby měl pacient předoperační
vyšetření, která stanoví lékař.

Další komplikace mohou nastat po
zákroku – nejčastější z nich je bolestivost místa odběru.

Další názvy: Punkce kostní dřeně, Punkce z kosti

Přidejte zkušenost s vyšetřením Odběr kostní dřeně

Právě dneska jsem absolvovala odběr kostní dřeně z lopaty kyčelní
kosti. Bylo to jen v lokální anestezii (celkovou jsem nechtěla). Opíchnutí
nebylo moc příjemné, ale provrtání kosti a punkce bylo pěkné
mučeníčko, málem jsem proletěla stropem.

Náběr musel být opakován,
takže znova vrtání a další odběr, připadala jsem si jako masochista.
Žádnou premedikaci jsem neměla, bolest se mi nakonec podařilo rozdejchat
(abych neřvala). Netrvalo to dlouho (fakt snad jen 10 minut), ale bylo to
peklíčko.

Pak mě převezli na onkologii, kde jsem si na chvíli vlezla do
pelechu a pak mě pustili. Malinko to asi za hodinu začlo bolet, ale na
doporučení lékařky jsem si vzala Algifen (který jsem u sebe měla) a hned
to přestalo, takže pak v pohodě.

Vyšetření jsem měla kvůli malignímu lymfomu žaludku (stav po totální
resekci) – non-Hodgkin.

Bohužel jsem na kosti dost citlivá, v dětství nebo mládí stačilo uhodit
se do holenní kosti a poblinkala jsem se nebo zkolabovala. Občas jsem to
využila před písemkou z matiky.:-) Ovšem porody mi nevadí – porodila jsem
dvě čtyřkilové děti rychle a s úsměvem na rtech…

Odběr kostní dřeně z pánevní kosti. Ano, trvalo to asi 20 minut,
před 2 paraleny a lokální umrtvení, trochu to bolí, ale možná méně,
než vrtání zubu. Za 15 minut od zákroku jsem odjel autem domů.
Samozřejmě, že to tak 2 dny ještě bolet bude, ale rozhodně nic
dramatického. Je to docela na pohodu.

Jsou to 3 dny, co mi dělali odběr kostní dřeně z pánevní lopatky.
Mám vysoké hodnoty paraproteinu a k diagnóze Monoklonální gamapatie musí
vyloučit poškození kostní dřeně..

hned na začátku musím napsat, že kdo
říká, že to nebolí, tak kecá!!!!
Možná samotný odběr není něco, co se nedá přežít, ale teď, jak to
přichází k sobě, je to vážně bolest hodně velká…a to si myslím, že
vydržím hodně. Chce to minimálně 3-4 dny v klidu ležet, žádná práce,
hlavně ne sedět, to bolí ještě víc.

Mně bolest vystřeluje do nohy, do
zad..žádné nakopnutí míčem..haha…nevím k čemu bych to přirovnala,
protože netrpím ani bolestmi zad, či jinými bolestmi.

Dostala jsem před zákrokem vykapanou infuzi s Tramalem, což stačilo na
oblbnutí a zklidnění, pak místo vpichu lékař ještě opíchnul mezokainem
a samotný odběr 2× zkumavka krve z kosti a pak vzorek kostní dřeně…to
bolelo nejvíc…tlak jak vrtají do kosti a pak tupá bolest…Odběr trval.
cca 20 min, ještě 1,5 hod jsem ležela na sesterně, kde mi měřili tlak a
pak pustili domů.

Byla jsem ráda,že mám odvoz, po tom Tramalu jsem byla trochu sjetá. Doprovod
bych doporučovala všem, není to běžné a jednoduché vyšetření…vím,
že každý máme jiný práh bolestivosti, takže je možné, že to někoho
bolí míň a někoho víc, ale určitě to bolí všechny!

Držím palce všem, kdo na toto vyšetření musí, výsledky budou cca do
měsíce (prý jsou dovolené), tak do té doby snad už budu bez bolesti.

Byla jsem na odběru několikrát, protože mám leukémii a 60% KD
postiženou. Po prvé mi dělali odběr bez umrtvení – no, bolelo to, ale
přežila jsem to a to jsem na bolesti hodně citlivá. Myslím, že hůř na
tom byla sestřička, která mi dala obě zápěstí, ať prý mačkám jak
chci, hlavně ať se nehýbu.

Druhý den přišla chudinka do služby
s pěknýma modřinama. To bylo asi před 5 lety, kdy mi na nemoc přišli. Od
té doby jsem byla na odběru ještě 3×.

Naposledy mi to dělali když jsem
byla před týdnem v nemocnici, přímo na pokoji, kde jsem byla sama a to jsem
byla uspaná, tedy ani bych to nevěděla, kdyby mne na ten výkon
neupozornili.

Odběr kostní dřeně jsem absolvovala několikrát a to jak z hrudní
kosti, tak z pánevní lopatky.

Bolí hlavně umrtvující injekce, samotný
odběr je spíš takový nepříjemný tlak a po odběru z pánve jsem několik
dnů nemohla ležet na „použitém“ boku.

Jinak po vpichu zůstane jen malý
stroupek, místo je na dotek trochu citlivé – asi jako modřina. Ale proti
odběru je mnohem horší čekání na výsledky a konečný verdikt, to bolí
„duše“ a to je mnohem horší…

Dnes som bol na odbere vzorky a neni to nič hrozné, ale každý znáša
bolesť inak. Je to v hlave. Pani primárka mi dala na výber anestetikum, ale
ja som to odmietol a by som sa hanbil pred sestričkami. Ale vážne, neni to nič hrozné, len taký
nepríjemný tlak, ale to su prkotiny. Ja som žiadne „recenzie nečítal“,
lebo ľudia dnešnej doby nič nevydržia. Ja mám leukémiu a vyrovnal som sa
s tým, aj z mojou ženou hned v ten den. Ludia žerú hovadiny, nemaju pohyb
a potom sa čudujú, že su tak vážne chorí. Ja som športovec, ale moja
strava a určité návyky neboli bohviečo. Takže teraz nelamentujem, ale
zmenil som návyky. Prestal som fajčiť, jesť mäso, nepijem, normálne
pracujem, športujem, no proste nuda. Ľudia, neberte sa vážne, nikdo z tohoto
sveta živý neodíde. Takže pevné nervy pri odberoch, sú aj horšie
veci, napr. malý plat. Zdravím!

Nedávno jsem byla na odběru kostní dřeně z hrudní kosti. Brali mi ji
v Brně Bohunicích a musím říct, že celý zákrok byl v podstatě
bezbolestný.

Jediné, co jsem trochu cítila, byla štiplavá umrtvovací
injekce, ale samotné prorážení kosti a nasávání krve z kosti vůbec
nebolí, jen cítíte mírný podtlak. Možná v minulosti byl odběr velkým
strašákem, ale dnes bych se toho vůbec nebála.

Zákrok navíc proběhne
rychle a ani pár hodin po něm, ani několik dní po něm, vás nic nebolí.
Rána zůstane jen velmi malá a hned po zákroku vypadá jako malý červený
pupínek.

Včera mi provedli trepanobiopsii (odběr kostní dřeně z lopaty kosti
kyčelní).

Protože se na internetu dozvíte nepřeberné množství „zaručených“
informací, píši vlastní zkušenost. Měl jsem z toho větší obavu, než
jaké to ve skutečnosti bylo. Nemusíte se toho zbytečné bát.

Lokální
anestezie funguje, kost se sice neumrtví, to může při odběru zabolet, ale
není to nic hrozného, jsou horší bolesti (s porodem to porovnat neumím,
jsem chlap, ale rozhodně je to menší bolest než nakopnutí do rozkroku).

Po zákroku to pak ještě bolí, je tam podlitina a trochu je třeba měnit
polohu (chvíli ležet, chvíli stát, sedět raději méně). To je ale
normální. Takže se toho zbytečně nebojte, horší je to čekání na
výsledky.

Před několika dny jsem absolvovala vyšetření kostní dřeně z lopaty
pánevní. Před vyšetřením jsem se informovala na internetu jakým způsobem
toto vyšetření probíhá. Po všech těchto informací jsem se připravila na
to nejhorší.

Ráda bych k tomuto vyšetření pověděla, že jsem se
zbytečně obávala, ale opak je pravdou kostní dřeň kterou mi odebírali
jsem cítila od prvního vpichu až až po odebrání vzorku byla to opravdu
velká bolest myslím si kdyby anestezie byla silnější nemusela jsem tuto
bolest vnímat.

Celkově toto vyšetření trvalo v průměru dvaceti
pěti minut.

Týden před zákrokem jsem s obavami brouzdal na internetu a sháněl
zkušenosti ostatních, zda je toto vyšetření bolestivé.

Dost mne některé
názory typu – „bolí to jak poslední fáze porodu“, „raději umřu,
než ještě jednou zažít tu bolest“, apod. vystrašily.

Dnes vidím, že je
lepší na internetu nic nehledat – je to ztráta času a zbytečně se člověk
předem stresuje. Snášení bolesti je individuální, ale tento odběr je
vážně nebolestivý. Horší je snad trhání zubu.

Na vyšetření jsem se dostavil v plánovaný čas, spolkl nějaké dvě
tabletky a asi půl hodiny čekal na příchod lékaře. Setra natřela místo
vpichu dezinfekcí a podala mi ruku, abych ji pevně tiskl.

Asi
nejbolestivější z celého zákroku byl silný tlak prstů lékaře, který
si hledal správné místo pro vpich.

Mám pocit, že snad lékař ani
neaplikoval žádnou injekci pro lokální anestézii – jen mi řekl, ať se
nebojím.

Najednou jsem cítil pouze nepříjemný tlak do pánevní kosti. Vše trvalo
pár minut a po chvíli mi lékař řekl, že to nejhorší mám za sebou, že
už má váleček dřeně vyjmutý.

Následoval další již zcela nebolestivý
vpich pro odběr nějaké tekutiny a bylo hotovo.
Po zákroku jsem měl domluven odvoz, ale raději jsem absolvoval cestu domů
(asi 30 minut chůze) pěšky na čerstvém vzduchu.

Vůbec nic jsem necítil,
bolest se nedostavila ani po odeznění anestetik. Ani druhý a následující
den jsem necítil žádnou bolest.

Děkuji tímto lékaři a personálu hematologické kliniky za profesionální a
příkladný přístup.

Dneska jsem absolvoval odběr kostní dřeně z pánevní kosti. Mohu zde
všechny ujistit, že navzdory své pověsti se jedná o téměř bezbolestný
výkon. Injekce pro lokální anestezii je asi tak to nejhorší, co
bylo cítit.

Při výkonu jsem neustále čekal, že teď to přijde, ohlušující
bolest, při které si prokousnu zápěstí, a místo toho jsem najednou
uslyšel, že je hotovo. Nanejvýš jsem vnímal, že tam vzadu se něco děje.
Pak jsem si poležel dvě hodiny na lůžku a poslali mě domů.

Po odeznění anestetik (asi 4 hodiny) mám pocit jako po špatně
píchnuté injekci. Ještě jednou opakuji: není se čeho bát a kdyby mi teď
zavolali, že se něco nepovedlo a že zítra musím zase, neměl bych s tím
žádný problém. Tímto způsobem chci i poděkovat personálu na oddělení
hematologie v nemocnici v Pelhřimově za perfektní práci i přístup.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *