Onemocnění rakovinou plic v Česku – vše o zdraví

V souvislosti se stárnutím populace i vysokým počtem kuřáků každoročně roste počet plicních onemocnění. Svůj podíl na tom má také zhoršující se životní prostředí.

Dnešní medicína si dokáže s řadou plicních nemocí poradit lépe než dřív. „Při léčbě astmatu máme k dispozici antiastmatika, ale i velice účinnou biologickou terapii,“ říká primář 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze, doktor Jiří Votruba. „Těžším pacientům můžeme nově nasadit endoskopickou léčbu.“

Nemocným se v tomto případě působením tepla odstraní z dýchacích cest hladké svalstvo, a tím se zabrání spasmům neboli „křečím“. A díky tomu se výrazně sníží riziko těžkých astmatických záchvatů.

Tato metoda se využívá také u pacientů s vážnější formou chronické obstrukční plicní nemoci. Na většinu z těchto nemocných však velice dobře zabírá léčba inhalačními kortikoidy. Aby byla skutečně účinná, musí si pacient dobře osvojit inhalační techniku. A právě to bývá často velký problém. Podle statistik u nás totiž více než polovina z nich nesprávně používá svůj inhalátor.

Nepodcenit varovné příznaky

Pacienti s astmatem i chronickou obstrukční plicní nemocí leckdy také podcení první příznaky onemocnění. „Astma je choroba, která má nárazový charakter,“ vysvětluje doktor Votruba. „Člověk, který má občasné záchvaty dušnosti, proto nepovažuje za nutné navštívit lékaře. Podobně první příznaky onemocnění podceňují pacienti s chronickou obstrukční plicní nemoci.“

Na včasné vyhledávání těchto pacientů se před dvěma lety zaměřil zkušební pilotní screeningový program, který vyhlásilo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Vybraní praktičtí lékaři posílali v jeho rámci rizikové pacienty do ordinací plicních lékařů na preventivní vyšetření.

Zaměřili se přitom na lidi starší čtyřiceti let, kteří kouří nebo v minulosti kouřili a kteří mají při běžné fyzické aktivitě potíže s dýcháním. Do zkušebního screeningového programu se doposud zapojilo 1300 lidí.

„K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich – a u celé jedné třetiny jsme skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN,“ uvádí docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Z dosavadních dat dle jeho slov vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně.

Odhalit včas nádor

Pomocí screeningu je možné vyhledávat jak pacienty s CHOPN, tak ty, jimž hrozí rakovina plic. „Letos chceme s plošným screeningem rakoviny plic začít i v České republice,“ říká profesorka plicního lékařství Martina Vašáková. „Zapojit se do něj mohou bývalí i současní kuřáci ve věku 55 až 75 let, kteří kouřili aspoň 20 let 20 cigaret denně.“

Kouření je hlavní příčinou rakoviny plic. V České republice jde o vůbec nejčastější nádorové onemocnění v mužské populaci. Každoročně postihuje více než 4500 mužů a zhruba 1400 žen. Screeningy podobné tomu českému probíhají i v zahraničí.

V současné době je však v mnoha zemích do jisté míry utlumila koronavirová krize. „Ve Spojených státech se například skupina plicních lékařů rozhodla, že oslabí screeningové aktivity,“ popisuje jeden z takových případů doktor Votruba. „Zdůvodňují to tím, že nechtějí, aby se pacienti shromažďovali na jednom místě a riskovali nákazu koronavirem.“

On sám však není podobným názorům dvakrát nakloněn. Uznává, že covid-19 je nesmírně nepříjemné onemocnění, které může řadě pacientů způsobit dlouhodobé zdravotní obtíže. Jde ale o pouhý zlomek pacientů z celkového počtu lidí ohrožených rakovinou plic.

Plicní rakovina nepočká

Starat se intenzivně o lidi ohrožené plicní rakovinou je proto dle primáře Votruby třeba i teď, během koronavirové pandemie. Už jen proto, že ročně na ni v Česku zemře více než 5000 lidí. Mnozí z nich tak trochu zbytečně.

Jen proto, že první příznaky odbudou mávnutím ruky a k lékaři zamíří, až když je pozdě. Velká část pacientů se tak připraví o šanci na plné vyléčení a bojovat může „pouze“ o prodloužení života.

Snížit počet těchto pacientů má nejen plošný screening, ale i různé lokální pilotní projekty.

Jeden z nich chystají od ledna i na půdě 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Spolupracovat při něm budeme s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně,“ upřesňuje primář kliniky, doktor Votruba. „Chceme se zaměřit na rizikovou skupinu kuřáků v kritickém věku, které plicní rakovina ohrožuje nejvíce.“

Na počátku plánovaného rozsáhlého průzkumu vyšetří lékaři pacientům plíce pomocí nízkodávkového CT. Po roce pak měření zopakují a porovnají výsledky. Také tento projekt by měl přispět ke zlepšení prevence rakoviny plic.

Rakovina plic – příznaky, prevence a možnosti léčby

Rakovina plic představuje nejčastější typ nádorového onemocnění plic. Jedná se o nádory, které se objeví na plicích a průduškách a které jsou většinou zhoubné. Zhruba v 90 % případů jde o karcinom plic neboli bronchogenní karcinom, u nemocných se v plicích objevují také metastáze. Na toto onemocnění v Česku ročně zemře více než 5 tisíc lidí.

Plicní rakovina označuje maligní (zhoubné) nádory na plicích, které obsahují zhoubné buňky různého stupně vývoje. Nádory plic a průdušek představují širokou skupinu nádorů, které obvykle začínají růst v oblasti průdušnice, v průduškách a průdušinkách nebo v plicních sklípcích či plicní tkáni.

Toto onemocnění je ve světě zodpovědné přibližně za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi ve věku 65-69 let a postiženi jsou zejména muži. To ovšem neznamená, že ženám a dětem se rakovina plic vyhýbá.

Klasifikace karcinomu plic

Různé druhy rakoviny plic můžeme rozlišovat podle několika hledisek. Patří sem dělení podle rozsahu a umístění, dělení podle biologického chování a dělení podle histologického složení nádorové tkáně. Tato klasifikace je důležitá pro naplánování nejúčinnější léčby.

Podle rozsahu onemocnění můžeme rakovinu plic rozdělit do několika kategorií. Tato klasifikace se nazývá TNM a díky ní můžeme určit klinické stádium nemoci (I‒IV). Hlavní složky tohoto dělení jsou:

• T – rozsah nádoru
• N – nepřítomnost nebo přítomnost metastáz v okolních mízních uzlinách
• M – nepřítomnost nebo přítomnost vzdálených metastáz

Podle biologických vlastností rozlišujeme dva druhy plicní rakoviny. Malobuněčný karcinom plic představuje asi 20‒25 % případů. Velmi rychle roste a brzy také vytváří vzdálené metastázy. Kvůli tomu je chirurgická léčba značně omezená. Onemocnění naopak dobře reaguje na protinádorovou léčbu pomocí ozařování a cytostatik.

O nemalobuněčný karcinom plic se jedná přibližně v 75‒80 % případů. Oproti tomu malobuněčnému je růst pomalejší, možnosti chirurgického odstranění jsou tedy příznivější.

Rakovina plic a její příčiny

Zdaleka nejvíce přispívá ke vzniku rakoviny plic kouření, cigaretový kouř totiž obsahuje více než 60 různých karcinogenů a nikotin také oslabuje reakce imunitního systému. Tato příčina platí i u nekuřáků, ty totiž ohrožuje pasivní kouření neboli vdechování kouře, který vzniká při kouření jiných osob.

Existuje ovšem i celá řada dalších činitelů, které mají na vznik rakoviny plic vliv. Sem patří například:

• Dědičné faktory
• Znečištění vzduchu
• Viry
• Některé kovy
• Některé produkty spalování
• Některé toxické plyny

Mezi významné rizikové faktory pro vznik plicního karcinomu patří i kontakt s azbestem nebo radonem, který se může do obytných domů dostat například z nevhodně použitých stavebních materiálů či z geologického podloží.

Příznaky rakoviny plic

Když se člověk s rakovinou plic rozhodne vyhledat lékaře, většinou je již pozdě. Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života.

Pacienti často příznaky rakoviny plic nepoznají, nebo je přičítají jiným banálním onemocněním. V počátečních stádiích nemoc navíc nebolí. Mezi první varovné příznaky patří sípání a změna charakteru kašle, který je dráždivější a silnější. Ve vykašlávaném hlenu se také mohou objevit nitky krve. Rakovina plic může být také příčinou vody na plicích.

Další příznaky:

• Špatné dýchání
• Dušnost, zadýchanost
• Chrapot
• Problémy s polykáním
• Opakující se záněty plic
• Únava
• Bolesti svalů
• Bolest na hrudi
• Otoky obličeje, krku a horních končetin
• Neurologické poruchy

Rakovina plic a metastáze

Když rakovina plic během pozdějších stádií expanduje do celého organismu, často se vyskytují také metastáze. Jedná se o sekundární nádory, které se rozšířily ze vzdáleného primárního ložiska.

Rakovina plic nejčastěji metastazuje do mozku, kostí (hrudní kost, žebra, páteř…), jater nebo nadledvin.

V závislosti na tom, kde se metastáze vyskytují, se k nemoci přidávají další příznaky.

Při rozšíření do ledvin se projevuje bolest v bederní krajině. Kostní metastázy bývají také velmi bolestivé, napadené kosti jsou náchylnější ke zlomeninám. U metastáz v játrech se může objevit tupá bolest v podžebří, játra jsou na pohmat tuhá a zvětšená. Metastáze v mozku způsobují bolesti hlavy, rozmazané vidění, nevolnosti, zvracení, ale i psychické změny.

Rakovina plic v posledním stádiu

Při pokročilém stádiu nemoci se nádor šíří do pohrudnice, svalstva, žeber a do hrudní stěny. Často se dostavuje neurčitá bolest, která může být vázána na nádech. Dále se může objevit chrapot, syndrom horní duté žíly a silné bolesti horních končetin.

Poslední neboli čtvrtá fáze rakoviny plic bohužel již není léčitelná. Pacient může být značně pohublý a může také pociťovat velmi silné bolesti. V tomto stádiu se lékaři soustředí především na úlevu od bolesti a na prodloužení času, který nemocnému ještě zbývá.

Jak diagnostikovat rakovinu plic

Prvním krokem při vyšetření osoby, u které existuje podezření, že trpí rakovinou plic, je rentgen hrudníku. Ten může odhalit přítomnost tumoru ale i další komplikace. Detailnější informace poté lékaři zjišťují pomocí CT snímkování. V neposlední řadě se provádí také magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie a bronchoskopie.

Všechna vyšetření se snaží určit přesné umístění nádoru, jeho velikost a prorůstání do dalších tkání. Konkrétní typ nádoru je poté určen prostřednictvím histologického a cytologického vyšetření.

Léčba rakoviny plic

Existuje několik různých možností léčby rakoviny plic, ta se ovšem odvíjí především od typu nádoru.

Chirurgický zákrok

Časté jsou chirurgické zákroky, při kterých lékaři odstraní postiženou plicní tkáň. O tom, jak velká část může být odstraněna, rozhoduje rozsah onemocnění. Lobektomie se provádí k odstranění celého plicního laloku, při pneumonektomii dojde k odstranění celé plíce.

Chemoterapie a radioterapie

U malobuněčných nádorů, které rychle rostou, je léčba velmi problematická.

V takových případech, kdy je nádor diagnostikován jako místně pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozáření).

V průběhu se pacientům také podávají cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly. Tyto léky blokují dělení rakovinné buňky.

Léčba pomocí chemoterapie a radioterapie s sebou ovšem přináší mnoho vedlejších účinků. Jedná se například o vypadávání vlasů a chloupků, kromě toho ale také škodí kostní dřeni a zatěžuje ledviny. Ozařovací paprsky také celkově představují velkou zátěž pro lidský organismus.

Léky

V mnoha případech pacienti užívají léky s názvem cytostatika. Ta často dokážou nádor zcela vyléčit nebo ho alespoň zmenšit. Jejich nasazení musí ovšem lékaři pečlivě zvážit, možný přínos léčby musí převyšovat míru nežádoucích účinků.

Kromě cytostatik se při rakovině plic mohou podávat i další léky. Opiáty a anxiolytika potlačují dušnost a kašel. Ke zlepšení kvality života a potlačení nevolnosti může pacient užívat antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.

Biologická léčba

Novým způsobem na poli protinádorové léčby karcinomu plic je biologická léčba. Někdy se také nazývá cílená molekulární terapie, protože zasahuje do pochodů v nádorové buňce.

Tato léčba působí pouze v místě, kde je potřebná, proto má minimum nežádoucích účinků. Výhodou je také to, že pacienti většinou nemusí být hospitalizováni a docházejí jen do ambulancí. Biologická léčba je však výrazně dražší.

Alternativní léčba

Někteří lidé také jako doplněk klasické léčby (nebo zcela namísto ní) zkoušejí léčbu alternativními metodami, mezi které se řadí různé doplňkové způsoby terapie, doplňky stravy nebo třeba výtažky z bylin. Tento typ léčby však nebyl doposud vědecky testován a nemusí být zcela bezpečný. Než začnete s jakoukoliv léčbou, měli byste se vždy poradit se svým lékařem.

Jaká je prognóza?

Délka života u lidí s rakovinou plic je různá, je závislá na mnoha faktorech, jako je například stádium nemoci. Prognóza je však obecně poměrně špatná, prvních pět let od diagnózy přežije pouze 15 % pacientů. V době, kdy vyhledají lékaře, je totiž často již pozdě a nemoc je příliš rozvinutá.

Prognóza karcinomu plic závisí na rozsahu nemoci, klinickém stavu pacienta, přidružených nemocech a celkovém imunologickém stavu. Nejlepší vyhlídky mají pacienti, u kterých byl nádor diagnostikován ve stádiu, kdy je možné ho operovat.

Rakovina plic a prevence

Co se týče rakoviny plic, nejlepší prevence je samozřejmě vyhnout se všem rizikovým faktorům. To znamená vůbec nekouřit nebo kouření alespoň omezit, důležité je ale vyhnout se i pobytu v zakouřeném prostředí.

Vhodné je také dbát na dobrou fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic (například hrou na dechové hudební nástroje). V případě onemocnění dýchacího ústrojí je nutné dodržovat stanovenou léčbu a dbát na důsledné doléčení. Dobré je také chodit na pravidelné rentgenové kontroly plic.

Pacientce zbýval rok, lékaři ji vrátili zpět do života. Imunoterapie pomáhá „beznadějným“ případům

15. prosince 2020

„Zbývalo mi několik měsíců, možná rok, olomoučtí pneumologové mě vrátili do života,“ říká téměř na potkání čtyřiaosmdesátiletá Lucie Vítková. To, že má rakovinu plic s metastázami, se dozvěděla před rokem a osmi měsíci – lékaři jí po sérii testů nasadili okamžitě imunoonkologickou léčbu, ta jí perfektně zabrala a paní Lucie se cítí jako před nemocí.

„Přestože jsem z Kroměříže, pro léčbu jsem si jela do Olomouce – před 22 lety jsem se tady léčila s rakovinou prsu a vyléčili mě, tak jsem se zase vrátila,“ říká Lucie Vítková, která dojíždí vlastním autem. „Protože už je mi 84 let, říkali mi, že kvůli věku to nemusí tak dobře zabrat, ale cítila jsem úlevu téměř okamžitě po první kapačce.

Chodím na ně každé tři týdny a cítím se zcela zdravě, nemám ani žádné vedlejší účinky,“ popisuje pacientka, která je vdovou a žije ve třetím patře bez výtahu. Než uslyšela diagnózu, myslela si, že ji trápí chřipka.

Když ale nemohla vyjít do patra a musela odpočívat po několika krocích při cestě z pokoje do pokoje, šla si pro zjištění příčin svých potíží k lékaři.

„Vyšetření CT plic u pacientky odhalilo mnohočetná nádorová ložiska v levé plíci, zvětšené uzliny v mezihrudí a přítomnost výpotku v pohrudniční dutině. Po sérii vyšetření jsme stanovili diagnózu dlaždicobuněčný plicní karcinom a protože vyšetření tzv.

prediktivních markerů ukázalo, že nádor by mohl dobře reagovat na imunoterapeutický lék, nasadili jsme jej. Již první kontrolní vyšetření ukázala dobrý efekt. Pacientka absolvovala už jen jednu punkci menšího množství výpotku, zlepšila se jí chuť k jídlu, ustoupila dušnost a kašel po námaze.

Efekt léčby potvrdil kontrolní RTG a CT,“ říká MUDr. Juraj Kultan, vedoucí pneumoonkolog Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.

Na této klinice používají imunoterapii standardně od roku 2018, kdy ji podali 28 pacientům, o rok později se zde takto léčilo 100 pacientů a do letošního listopadu už přibližně 130 nemocných. Imunoterapie oprašuje původní myšlenku, že jednou z podmínek vzniku zhoubných nádorů je selhání imunitního systému.

Lékaři s pomocí léků tento systém nabudí a odbrzdí tak, aby zaútočil na nádor – imunoterapii považují odborníci za jeden z největších objevů v medicíně. „Loni jsme se navíc dočkali uvolnění imunoterapeutického léku pro část nemocných už v první linii,“ připomíná MUDr. Kultan.

Rakovina plic je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V Česku má ročně na svědomí asi 5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se na nemoc přišlo pozdě, tedy ve stadiu, kdy plicní nádor metastazoval. „Až donedávna pacienti umírali do několika měsíců od diagnózy.

Díky novým diagnostickým a léčebným metodám je možné řadu pacientů zcela vyléčit a těm, kteří byli diagnostikováni v pokročilém stadiu, je možné podstatně prodloužit život – až čtyřnásobně a v dobré kvalitě,“ říká MUDr. Milan Sova, Ph.D.

, z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc, která je jedním z center, kde vysoce specializovaná léčba plicních nádorů probíhá. „Na klinice máme jednu z nevyšších diagnostických výtěžností, tedy množství objasněných případů rakoviny plic v rámci celé České republiky. Je to zejména kvůli pokročilosti jednotlivých bronchologických metod.

Díky různým navigačním metodám jsme schopni odebírat vzorky nádorové tkáně i z malých, periferních ložisek. Díky tomu je diagnostika rychlejší a přesnější,“ doplňuje MUDr. Sova.

Oba lékaři připomínají, že imunoterapii nelze nasadit každému pacientovi s plicním karcinomem. „Nemůžeme jej podat například nemocným v celkově špatném výkonnostním stavu nebo těm, kteří se potýkají se závažným autoimunitním onemocněním, poruchou funkce orgánů, jako jsou plíce, játra, ledviny, nebo nemocným s pozitivitou určitých mutací na nádorových buňkách.

Nicméně rozhodně oproti předchozím možnostem, kdy jedinou systémovou léčebnou možností byla chemoterapie nebo cílená léčba, je to značný posun.

Pacienti v pokročilém stadiu mají větší procento léčebných odpovědí, prodlužuje se doba do progrese i celkové přežití, a navíc u části z nich pozorujeme dlouhodobý efekt léčby – přežití tři, pět i více let, které bylo před érou imunoterapie vzácné až raritní,“ doplňuje MUDr. Kultan.

Lucie Vítková žije sama, manžel jí zemřel a jak říká, musí bojovat. Na olomouckou nemocnici, kde jí lékaři už dvakrát pomohli, nedá dopustit. „Onemocnění pacientky je díky léčbě stále v remisi, což můžeme označit za obrovský úspěch současné medicíny,“ dodává MUDr. Kultan.

Včasný záchyt karcinomu plic pomocí mobilní aplikace

Tisková zpráva, 28. 1. 2019, Brno

Rakovina plic je největším „zabijákem“ v celé Evropě s odhadem 20 % ze všech případů úmrtí na rakovinu. Rakovina plic je zároveň jednou z finančně nejnáročnějších typů rakoviny, z pohledu léčby.

Většina bronchogenních karcinomů je diagnostikována až v pozdním stádiu, kde je míra přežití velmi nízká a to pouze 3,9 %. 80 % pacientů zemře v prvním roce diagnózy rakoviny plic. Pouze 15 % případů je zachyceno v časném stádiu, kdy je míra přežití 53,5 %.

Na nemoci spojené s kouřením zemře ročně v České republice asi 18 tisíc lidí, tj. 350 Čechů týdně, čili pro srovnání jedno plné dopravní letadlo.

Za podpory České chirurgické společnosti a České pneumologické a ftizeologické společnosti byla v loňském roce spuštěna mobilní aplikace LungScreen, která má napomoci včasnému záchytu rakoviny plic. I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU (dále I. CHK) ve spolupráci s pneumologickou ambulancí II. interní kliniky FNUSA a LF MU připravily vnitronemocniční studii k využití mobilní aplikace.

 „Pacient má možnost si stáhnout zadarmo aplikaci prostřednictvím QR kódu a udělat si sám vyhodnocení svého rizika rakoviny plic,“ přiblížil fungování aplikace prof. MUDr. Ivan Čapov, Ph.D., přednosta I. chirurgické kliniky a současně upozorňuje: „Aplikace nenahrazuje lékaře, neukládají se v ní žádná data pacienta“.

 Vyhodnocení probíhá na základě souboru otázek, zaměřených na klíčové faktury ovlivňující vznik rakoviny plic, uživatel je zařazen do jedné ze tří skupin podle míry rizika. Dle tohoto výstupu mu je doporučena návštěva specialisty v nejbližším centru, kde se může nechat vyšetřit. V případě FNUSA je to plicní ambulance II. interní kliniky.

Zde je pacient vyšetřen a podle nálezu buď propuštěn, nebo navržen k další léčbě, v případě chirurgického řešení je odeslán na I. CHK. V rámci vyhodnocení této studie bude nemocnice požádána o základní statistiku, kolik lidí bylo na základě aplikace vyšetřeno, jaký měli nález a kolik bylo posléze operováno. Bude se jednat o přísně anonymizovaná data.

Vyhodnocení bude po 6 měsících/12 měsících. FNUSA je jedním z 6 center zapojených do celostátní studie.

„Kouření a rizika s ním spojená jsou vnímána jako zcela zásadní faktor, který negativně ovlivňuje roky zdraví.

Naší snahou je pacienty léčit těmi nejkvalitnějšími a nejmodernějšími metodami a navracet je do běžného života.

S úspěšnou léčbou ale úzce souvisí i prevence a proto přicházíme s návrhem projektu, který by napomohl včasnému záchytu karcinomu plic,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Mobilní aplikace Lungscreen byla vyvinuta v roce 2015 v Maďarsku. Aplikaci z hlediska GDPR schválilo oddělení IT a Compliance. Aplikace je bezplatná.

Za 18 měsíců byla aplikace stažena v rámci pilotní studie na 2 pracovištích v Maďarsku celkem 24 000x. Asi v 30 % (8 000) s vysokým rizikem.

Bylo provedeno celkem 1376 CT vyšetření s nálezem 262 pozitivních výsledků, které se musely dále řešit (buď stín tumoru v plíci, aortální aneurysma, podezření na rakovinu jícnu, nádory v mezižeberní oblasti, nádory ledvin nebo jater). Podezření na rakovinu plic bylo diagnostikováno u 102 pacientů.

Všichni byli postoupeni dále specializovanému onkologickému teamu. Ze 102 podezření bylo 74 pacientů operováno (61 s diagnózou zhoubný nádor plic, 13 nádory nezhoubné). Aplikace zvýšila počet operabilních pacientů o 20 %.

Leták – screening rakoviny plic

Rakovinu plic má stále více žen. U mužů nádorů ubývá. Důvod je jednoduchý

Josef Javůrek, Tomáš Mitvalský, ČTK

Cigarety mezi mladistvými netáhnou. Firmy na ně cílí s alternativami.

Kuřáků ubývá. Potvrzuje to výzkum Státního zdravotního ústavu z roku 2019. Novým problémem je ale častější výskyt rakoviny plic u žen. Podle odborníků je to následek rostoucí míry kouření mezi ženami v předchozích 15 letech.

Už sedmým rokem za sebou ubylo v Česku kuřáků. Největší propad je u mladistvých. Ukázal to výzkum Státního zdravotního ústavu z roku 2019. Alespoň příležitostně si dnes zapálí méně než čtvrtina lidí starších 15 let. Naopak denně stále kouří přes 21 procent mužů a více než 15 procent žen. V průměru mezi 10 a 14 cigaretami za den.

Podle lékařky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Evy Králíkové si člověk tvoří návyky zejména během dospívání. „Mladistvé nejvíce ovlivňuje prostředí, parta, vrstevníci a marketing. To je důvod, proč se výrobci pořád drží. Když máte výrobek, který zabije šestinu obyvatel, tak si musíte nové zákazníky nějak opatřit,“ sdělila.

Aby začal člověk kouřit v dospělosti, to se podle ní takřka neděje. Je tomu tak jen u jednoho kuřáka z deseti. „Průměrný věk u první cigarety je u nás někde mezi 10 až 12 lety. Takže především na tuto věkovou kategorii míří marketing. Celkově ale u nás kuřáků ubývá,“ dodala Králíková.

Zatímco v roce 2017 kouřilo 35 procent mladých mezi 15 a 24 lety, loni to bylo 23 procent.

Největším rizikem jsou nemoci, které s kouřením souvisí. „Těžko bychom v těle kuřáka hledali orgán, který není kouřením poškozený. Mezi nejčastější onemocnění kuřáků patří infarkty, mrtvice, chronická onemocnění dýchacího ústrojí nebo například nádorová onemocnění,“ sdělil adiktolog Adam Kulhánek. Pracuje jako vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku.

Ročně v Česku v důsledku kouření umírá až 18 000 osob. Například rakovina plic připadá v 9 z 10 případů na kuřáky tabáku. „V současné době pozorujeme častější výskyt rakoviny plic u dospělých žen. Předpokládáme, že se jedná o následek rostoucí míry kouření mezi ženami v předchozích 15 letech. Mimo jiné kvůli reklamě tabákového průmyslu cíleného na ženy,“ dodal Kulhánek.

To potvrzuje i Králíková. „Ano, ženy častěji umírají na zhoubný nádor plic. Naopak tento nádor klesá u mužů, protože ti před deseti patnácti lety začali přestávat kouřit, zatímco ženy začaly kouřit později,“ sdělila.

Novým trendem jsou i náhražky klasických cigaret.

„Odborníci se obávají především toho, aby děti, které začnou užívat nikotin ve formě žvýkacího tabáku, snusu, nikotinových sáčků nebo elektronických cigaret, nepřešly v dospělosti na kouření klasických cigaret,“ sdělil Kulhánek. Podle něj pravidelné užívání žvýkacího tabáku poškozuje dutinu ústní, což může v nejhorších případech vést až k rakovině úst.

Podle odborníků ale mohou být elektronické cigarety bez nikotinu přijatelnější alternativou. „Závislost elektronické cigarety vyvolávají. Samozřejmě, že nejsou neškodné, ale když to porovnáme s kouřem z cigaret, tak je to riziko oproti obyčejným cigaretám minimální. Elektronická cigareta je široký pojem. V některých ani nikotin nebývá,“ dodala Králíková.

Ministerstvo financí navrhuje v letech 2021 až 2023 každoročně zvýšit daň na tabák o pět procent. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se jedná o dobrý krok, protože cena cigaret je pro jejich spotřebu zásadní.

„Průzkum potvrdil trend snižování kouření u věkové skupiny 15 až 24 let, protože tam se tvoří návyky pro celý život. Těžko se odnaučí kouřit někdo, kdo kouří 40 let,“ řekl.

Zároveň dodává, že je třeba věnovat pozornost i alternativám klasických cigaret jako například elektronickým cigaretám, vodním dýmkám nebo žvýkacímu tabáku.

„Přispívá k tomu reklama a propagace od youtuberů a dalších, což nedává nejmladší generaci dobrý příklad,“ sdělil Vojtěch.

Pokud se kuřáci rozhodnou svou závislost změnit, mohou se obrátit na odbornou pomoc. Například ve Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku dělí léčbu na dvě části.

„Intervence trvá asi dvě hodiny, ve kterých s lidmi mluvíme, co budou dělat v konkrétních situacích, když si budou chtít zapálit cigaretu.

Pomáháme jim hledat něco, co budou mít u sebe připravené a na co se můžou těšit,“ sdělila Králíková.

„Na konci sezení dostanou pacienti předepsané léky. Naši pacienti jsou především silně závislí kuřáci, kteří mají problém přestat, proto k nám přišli. Takže léky jsou jen proti abstinenčním příznakům, nikoliv proti kouření,“ dodala.

Studie ukázala, že e-cigarety mohou způsobit dýchací potíže. (Video: Esther Beshirová)

Zbývalo jí několik měsíců, imunoterapie ji vrátila zpět do života

Lékaři dnes dokážou pomoci i lidem s pozdním stádiem rakoviny plic. Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz

„Kdybych tenkrát nedostala včas tuto moderní léčbu, zbývalo by mi jen několik měsíců života,” svěřila se Lucie Vítková, která přes všechno, čím si musela projít, hýří energií a optimismem.

Na léčbu sama dojížděla vlastním autem z Kroměříže do Olomouce. Chtěla, aby léčbu podstupovala tam, kde jí před 22 lety úspěšně vyléčili rakovinu prsu.

„Protože mi tehdy bylo více jak 83 let, říkali mi, že kvůli věku léčba už nemusí tak dobře zabrat. Já ale cítila úlevu téměř okamžitě po první kapačce. Chodím na ně každé tři týdny a cítím se zcela zdravě, nemám ani žádné vedlejší účinky,“ popisuje pacientka, která je vdovou a žije ve třetím patře bez výtahu.

Než uslyšela diagnózu, myslela si, že ji trápí chřipka. Když ale nemohla vyjít do patra a musela odpočívat po několika krocích při cestě z pokoje do pokoje, raději zašla k lékaři.

„Vyšetření CT plic u pacientky odhalilo mnohočetná nádorová ložiska v levé plíci, zvětšené uzliny v mezihrudí a přítomnost výpotku v pohrudniční dutině. Po sérii vyšetření jsme stanovili diagnózu dlaždicobuněčný plicní karcinom, a protože vyšetření tzv. prediktivních markerů ukázalo, že nádor by mohl dobře reagovat na imunoterapeutický lék, nasadili jsme jej.

Stát otestuje silné kuřáky kvůli rakovině plicDomácí

Již první kontrolní vyšetření ukázala dobrý efekt. Pacientka absolvovala už jen jednu punkci menšího množství výpotku, zlepšila se jí chuť k jídlu, ustoupila dušnost a kašel po námaze. Efekt léčby potvrdil kontrolní RTG a CT,“ vysvětluje lékař Juraj Kultan, vedoucí pneumoonkolog Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.

Paní Lucie je tak díky léčbě stále v remisi, což samotní lékaři považují za obrovský úspěch současné medicíny.

Olomoucká klinika je jedním z center, kde vysoce specializovaná léčba plicních nádorů probíhá, imunoterapii zde standardně používají od roku 2018, do letošního listopadu se v ní takto léčí přibližně 130 nemocných.

Imunoterapie oprašuje původní myšlenku, že jednou z podmínek vzniku zhoubných nádorů je selhání imunitního systému. Lékaři s pomocí léků tento systém nabudí a odbrzdí tak, aby zaútočil na nádor.

Nikotin zvyšuje riziko rakoviny plic a metastáz do mozku Zdraví

V Česku každý rokem na rakovinu plic umírá asi 5500 lidí, přičemž 85 % z nich jen proto, že jim byla nemoc odhalena příliš pozdě, tedy ve stádiu, kdy plicní nádor metastázoval do dalších orgánů.

„Až donedávna pacienti umírali do několika měsíců od diagnózy. Díky novým diagnostickým a léčebným metodám je možné řadu pacientů zcela vyléčit a těm, kteří byli diagnostikováni v pokročilém stádiu, je možné podstatně prodloužit život – až čtyřnásobně a v dobré kvalitě,“ upozorňuje pneumolog Milan Sova.

Částečně je to dáno pokročilostí jednotlivých bronchologických diagnostických metod. „Díky různým navigačním metodám jsme schopni odebírat vzorky nádorové tkáně i z malých, periferních ložisek. Díky tomu je diagnostika rychlejší a přesnější,“ doplňuje pneumolog Sova.

Co způsobuje rakovinu plic u nekuřáků Zdraví

Bohužel imunoterapii nelze nasadit každému nemocnému s plicním karcinomem.

„Nemůžeme ji podat například nemocným v celkově špatném výkonnostním stavu nebo těm, kteří se potýkají se závažným autoimunitním onemocněním, poruchou funkce orgánů, jako jsou plíce, játra, ledviny, nebo nemocným s pozitivitou určitých mutací na nádorových buňkách. Nicméně rozhodně oproti předchozím možnostem, kdy jedinou systémovou léčebnou možností byla chemoterapie nebo cílená léčba, je to značný posun,” upozorňuje Kultan.

Podle něj mají nemocní v pokročilém stádiu větší procento léčebných odpovědí, prodlužuje se doba do progrese i celkové přežití, navíc u části z nich je pozorován dlouhodobý efekt léčby, tedy že díky léčbě se jejich život prodlouží o tři, pět i více let, což bylo ještě před érou imunoterapie vzácné, až raritní.

Hlavní zprávy

Rakovina plic

Známá také jako: Nemalobuněčný karcinom plic, Malobuněčný karcinom plic

Co je to rakovina plic?

Rakovina plic je nekontrolovaný růst abnormálních buněk pocházejících z plic, obvykle z vrstvy buněk lemujících dýchací cesty. Tyto abnormální buňky neprocházejí přirozenou fází růstu, dělení a umírání jako normální buňky. Dělí se nekontrolovatelně, často tvoří jeden nebo více buněčných shluků (tumorů). Nádor může vést k poškození zdravé tkáně a růst do takových rozměrů, že překáží v dýchání. Rakovina plic se může také šířit (metastázovat) z plic do okolních lymfatických uzlin, tkání a dalších orgánů.

Plíce jsou součástí respiračního (dýchacího) systému a jsou umístěny v hrudníku uvnitř hrudního koše nad bránicí. Po vdechnutí proudí vzduch vstupující do plic trubicemi s klesajícím průměrem, které nazýváme průdušky a průdušinky.

Tyto trubice přenášejí kyslík do malých váčků (alveolů) hluboko v plicích, kde přechází kyslík z plic do krevního řečiště. Oxid uhličitý, vedlejší produkt metabolizmu, přechází naopak z krve do plic, ze kterých je vydechnut ven.

Jakékoliv onemocnění plic, které narušuje tento proces výměny, včetně rakoviny plic, může omezit množství dostupného kyslíku a tím poškodit tkáně a orgány celého těla.

Podle Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) je rakovina plic druhou nejčastější rakovinou u mužů a žen (mimo rakoviny kůže) a je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Každý rok zemře více lidí na rakovinu plic, než na rakovinu prsu, prostaty a tlustého střeva dohromady.

• I když rakovina plic může vzniknout v kterémkoliv věku, přibližně 2 ze 3 nových případů jsou diagnostikovány u lidí ve věku 65 let nebo starších.
• Mezi rizikové faktory pro rozvoj rakoviny plic patří:

– Kouření – minimálně 80% úmrtí na rakovinu plic je spojeno s kouřením. Riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret a délkou kouření. I pasivní kouření (pobyt v zakouřeném prostředí) zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.

– Expozice radonu – je častou příčinou rakoviny plic u nekuřáků; radon je radioaktivní plyn bez barvy a bez zápachu, který se přirozeně vyskytuje v půdě, ale může se hromadit i v některých domech.- Expozice azbestu – také zvyšuje riziko rakoviny plic. Azbest je obvykle spojený s mezoteliomem, vzácným nádorem výstelky hrudníku nebo břicha (pohrudnice, pobřišnice). Většina případů mezoteliomu – 70% až 80% – vzniká u lidí pracujících s azbestem, zejména v odvětví stavby lodí, stavebnictví, automobilového průmyslu a protipožárního průmyslu.- Expozice rakovinotvorným látkám (karcinogenům) – jako např. arsenu nebo chromu (často na pracovišti).- Radiační terapie – například po předchozí léčbě jiného typu rakoviny.- Rodinná nebo osobní anamnéza rakoviny plic – výskyt rakoviny u přímých příbuzných nebo předchozí výskyt rakoviny u pacienta.

Rakovina plic začíná v některém z typů buněk nacházejících se v plicích.

Předpokládá se, že vzniká díky získané genetické změně (mutaci) v DNA, která vede k produkci abnormálního proteinu, který buď podporuje nekontrolovaný růst buněk, nebo inhibuje jejich přirozenou smrt.

Rakovina se může šířit do plic i z jiných částí těla, např. u metastazujícího karcinomu prsu, ale tato není považována za rakovinu plic. Rakovina, která se rozšířila do plic z jiných oblastí, je léčena odlišně a není obsahemtohoto článku.

Existují dvě hlavní kategorie rakoviny plic, nemalobuněčný a malobuněčný karcinom. Tyto nádory jsou pojmenovány a rozlišeny na základě velikosti, tvaru a vlastností nádorových buněk. Kromě toho existuje několik méně běžných typů rakoviny, které mohou postihnout plíce 

1. Typy rakoviny plic
2. V následující tabulce jsou uvedeny možné typy rakoviny plic.

Typ rakoviny plic	Procento výskytu	Komentář
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC)	85-90%	Většina případů rakoviny plic spadá do této kategorie.
Spinocelulární (epidermoidní) karcinom	25-30%	Dlaždicové buňky jsou ploché buňky, které se obvykle nacházejí v kůži, ústech a hrdle, ale ne v plicích. Vznikají v plicích jako reakce na chronické poškozování; tento typ rakoviny plic vidíme především u kuřáků.
40%	Tato rakovina vzniká v buňkách, které vylučují hlen; nacházíme ji u stávajících i bývalých kuřáků, ale je také nejčastějším typem rakoviny plic u nekuřáků.
Velkobuněčný (nediferencovaný) karcinom	10-15%	Tento typ má tendenci k rychlému růstu a šíření. Vyskytuje se převážně u kuřáků.
Mnohem méně časté	Příkladem je adenoskvamózní karcinom nebo karcinom sarkomatoidní.
Malobuněčný karcinom plic (SCLC)	10-15%	Také známý jako ovískový karcinom (malé buňky připomínají oves) nebo malobuněčný nediferencovaný karcinom; tento typ je vidět především u kuřáků.
Jiné
Plicní karcinoid	Méně než 5%	Nejčastěji je pomalu rostoucí.
Jiné nádory nalezené v plicích	Vzácně	Příkladem jsou sarkomy, lymfomy.

Zápal plic – příznaky, nakažlivost a léčba

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Jak vzniká, jak poznat jeho příznaky, jak moc je nakažlivý, jak dlouho trvá léčba a jak se po něm chovat? Přiblížíme vám zákeřnou nemoc, která může mít pro starší osoby a jedince s oslabenou imunitou fatální následky.

Foto: cottonbro, Pexels

Jak vzniká zápal plic

Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.

Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.

Příznaky zápalu plic

Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění – bakterie versus viry (více výše). Společnými příznaky jsou:

• kašel,
• zvýšená teplota, až horečka,
• tlak či bolest na hrudi,
• potíže s dýcháním.

„U virového zápalu plic je kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, tedy vlhký kašel s vykašláváním hlenů.

Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka,“ vysvětluje MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce – bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.

Zápal plic u dětí

U dětí je průběh pneumonie v podstatě stejný jako u dospělých. Typické příznaky u dětí mladších 5 let zahrnují horečku, kašel a zrychlené či obtížné dýchání.

U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh.

Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.

Nakažlivost zápalu plic

Zápal plic je nakažlivý – jedná se o infekční onemocnění. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem. Míra nakažlivosti závisí na tom, v jaké fázi se nemoc zrovna nachází. Nejvyšší je v období kašle – pokud navíc pacient vykašlává hleny, nakažlivost stoupá.

Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.

Čím a jak dlouho se léčí zápal plic

„Léčba zápalu plic běžně trvá 2 až 3 týdny, rekonvalescence zhruba měsíc. Léčba se odvíjí od různých faktorů – původ onemocnění, stav pacienta, jeho věk a přítomnosti jiných onemocnění.

Většinou se však zahajuje léčba antibiotiky (aminopeniciliny a cefalosporiny). Jakmile známe původce onemocnění, mohou se nasadit další léky (erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika či antimykotika),“ vysvětluje MUDr.

Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

U zápalu plic je léčba antibiotiky většinou nezbytná. Foto: JESHOOTS.com, Pexels

Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy.

Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, který pomůže zlepšit obranyschopnost organismu a usnadní odkašlávání. Dále vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.

Jak se chovat po zápalu plic

Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže. 

Včasné stanovení diagnózy = nižší riziko následků

Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy.

U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění.

Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Nepodceňujte tedy závažnost pneumonie – při podezření ihned kontaktujte svého lékaře.

U pneumonie je včasná diagnostika podmínkou úspěšné léčby. Foto: Negative Space, Pexels     

TIP: Hledáte praktického lékaře pro vaši rodinu? Objednejte se k praktickému lékaři či pediatrovi na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.

Zápal plic není legrace

Zápal plic je vážné infekční onemocnění plicní tkáně. Do nejohroženější skupiny patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunosupresiva).

Nejčastěji se projevuje kašlem, horečkou, bolestmi na hrudi, potížemi s dýcháním, ale může mít i další příznaky. „V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním.

Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí,“ uzavírá MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

• Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.
• Sháníte vyšetření? Naši odborníci z EUC vám rádi pomohou:
• Praktičtí lékaři v EUC
• Potřebujete zmírnit kašel? Prostředky, které vám mohou pomoci, najdete v EUC Lékárnách:
• Léky proti kašli