Poslední aktualizace 12. 2. 2021 autorem MUDr. Zdeňka Fantová
Možná se vám někdy stalo, že jste pečovali o staršího člena rodiny, který trpěl kožní nemocí zvanou růže. Což může v řadě lidí vyvolávat spoustu otázek, co tento stav způsobuje a zda jde o něco nebezpečného. Zvlášť infekčnost růže je předmětem mnoha diskuzí. Proto vám o ní povíme vše podstatné.
Nemoc růže zní velmi poeticky. Většina lidí si představí nějakou chorobu, která postihuje keříkové růže někde na zahradě. Ve skutečnosti jde ale o zdravotní problém, který postihuje lidi.
Problém je v tom, že známe tolik ekzémů a dermatitid, že se můžeme na růži klidně dívat a mnohdy nás nenapadne, že tohle je “to ono”. Což se ale v některých případech nemusí vyplatit. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, že zatímco klasické kožní potíže bývají neinfekční, růží se můžete nakazit i vy.
Jak tedy postupovat?
O nemoci růže
Tato choroba má mnoho jmen. Mezi lidmi se nejčastěji vžil název růže, ale říká se jí také oheň sv. Antonína, nebo (odborně) erysipel.
Tyto názvy nemoc dostala kvůli nápadně červenému zabarvení kůže. Nejčastěji jde o oblast nohou, nebo obličeje. Nemoc se obvykle periodicky vrací.
Kromě společenského stigmatu se nemocní musí potýkat s vážnými zdravotními problémy. Vzhledem k její specifičnosti je u nás také povinné ji hlásit.
Příčiny onemocnění růží
I když o růži už hodně lidí slyšelo, málokdo se zajímal o to, jaké jsou její příčiny. A zda případně existují nějaké rizikové faktory.
Když se zaměříme na příčinu onemocnění, většinou jsou za něj zodpovědné beta hemolytické streptokoky skupiny A, kteří se dostanou přes ochrannou bariéru kůže.
Někdy se díky kultivaci přijde na zlatého stafylokoka, nebo na G-bakterie. (Jak víme, zlatého stafylokoka má hodně lidí na kůži.
Můžete se infikovat i tím, že přijdete do kontaktu s nakaženým předmětem.)
Za normálních okolností některé z těchto bakterií máme a přesto nám nijak neškodí. Problém je v tom, že při vstupu dovnitř skrze ránu mohou začít způsobovat záněty.
Proto na sebe musí dávat velký pozor lidé s lupénkou a ekzémy, lidé po operaci, uživatelé drog, pacienti s cukrovkou nebo lidé, kteří byli pobodáni hmyzem.
Zvýšené riziko nakažení také panuje u dětí mezi 2-6 rokem života a u lidí, kteří mají nad 60 let.
Příznaky růže
Nemoc růže má mnoho příznaků. Zvlášť těch, které upozorňují na to, že se děje něco vážného. Jde tedy o to chovat se zodpovědně a řešit svá podezření včas.
Růži poznáte podle:
- Horečky
- Zimnice
- Celkového pocitu, že něco není v pořádku
- Zarudlého, oteklého, bolavého a jasně ohraničeného místa na kůži (ve hře ale může být i lymská borelióza)
- Nateklých žláz
- Puchýřů okolo postiženého místa
Jak už bylo řečeno, tento problém obvykle postihuje oblast nohou, nebo obličeje.
Infekčnost růže
Jak už bylo řečeno, s růží se nemusíte narodit. Stačí, když se zraníte a bakterie, které žijí na vaší kůži se mohou dostat dovnitř. Proto je důležité dbát na prevenci. (Ač některé stavy, které růži způsobují, nemůžeme vždy plně ovlivnit.)
Je velmi důležité, abyste při každém poranění ránu dostatečně vyčistili peroxidem, nebo jiným dezinfekčním přípravkem. Také se snažte léčit s ekzémem a lupénkou. Větší riziko onemocnění růží pak existuje u lidí s cukrovkou, u obézních jedinců a u lidí, kteří trpí špatnou cirkulací krve. Proto je dobré dbát na zásady zdravého životního stylu.
Léčba růže
Lékař vám provede sérii testů, které zjistí příčinu a rozsah onemocnění. Když se diagnóza potvrdí, předepíše vám antibiotika.
Dále vám může doporučit přikládání studených obkladů, používání speciálních krémů, které mají předcházet praskání, nebo jinému porušení pokožky a nošení kompresních punčoch.
Co se týče bylinek na nemoc zvanou růže, nevíme o tom, že by byly některé z nich účinné.
Jaké zkušenosti máte s léčbou růže vy?
Zdroje informací
https://www.wikiskripta.eu/w/Erysipel – Erysipel (česky)
https://www.healthline.com/health/erysipelas – Růže: Příčiny, rizika a prevence (anglicky)
https://www.medicalnewstoday.com/articles/317973 – Nemoc růže (anglicky)
Psaní o nemocech je důležité proto, abychom se jim mohli vyhnout. Kvůli znalostem, které při psaní každého článku načerpám běžně říkávám, že ze mne bude amatérský doktor.
Ve volném čase se zajímám o léčivé účinky potravin, bylin a dalších přírodních prostředků, které mohou mít blahodárný vliv na lidský organismus. Také se snažím cvičit a alespoň trochu dodržovat zdravý životní styl. Nesnáším pohled na krev.
Růže: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Erysipel (lidově růže) je kožní infekce podobná flegmóně kůže (celulitis, celulitida), ale narozdíl od celulitida, která postihuje hlubší vrstvy podkoží, postihuje erysipel pouze povrchové vrstvy kůže.
- Nicméně příznaky obou těchto chorob se do značné míry překrývají, a tak je někdy pro lékaře těžké tato onemocnění od sebe rozeznat.
- Dříve se lékaři domnívali, že erysipel postihuje pouze obličej, ale podle odhadů americké Národní organizace pro vzácné choroby růže až v 80% případů postihuje dolní končetiny (1).
- Může se objevit také na pažích a trupu.
Příznaky
I když je charakteristickým příznakem erysipelu zčervenání zánětem postižené pokožky, často se před vlastními kožními projevy objeví jiné příznaky, které signalizují nástup choroby. Jedná se zejména o horečky, zimnici a třes.
Kožní projevy se obvykle objevují v jedné lokalizaci a postupně se jazykovitě šíří do okolí.
Součástí kožních projevů erysipelu jsou:
- zčervenání a otok postižené končetiny, přičemž postižená kůže bývá lesklá a na pohmat teplá a tuhá
- v závažných případech se mohou objevit i puchýře a pokožka se stává temně fialovou až černou (takzvaná bulózní forma erysipelu)
Příznaky onemocnění často nastupují náhle a rozvíjí se během několika hodin či dní (2).
Příčiny
Příčinou růže je bakteriální infekce kůže v místě poranění, oděrek nebo otlačeni. Nejčastějším původcem je streptokok označovaný jako Streptococcus pyogenes.
Mezi kožní poranění, které zvyšují riziko erysipelu nebo flegmóny kůže, mimo jiné, patří:
- poranění pokožky, vředy nebo proleženiny
- štípnutí nebo kousnutí hmyzem či jinými živočichy
- operační rány
Riziko erysipelu nebo celulitidy zvyšují také kožní onemocnění, jako jsou:
- ekzémy
- impetigo
- mykotické (plísňové) infekce
Riziko erysipelu zvyšují také následující onemocnění, která vždy nemusí přímo ovlivňovat zdraví pokožky:
- onemocnění žil (například zánět žil, hluboká žilní trombóza) a lymfatických cév
- obezita
- alkoholismus
- špatně nebo nedostatečně léčený diabetes
- onemocnění oběhové soustavy
- oslabený imunitní systém
- některé léky užívané v léčbě rakoviny nebo dlouhodobě užívané léky (například u pacientů po orgánových transplantacích) oslabují imunitní systém a zvyšují náchylnost organizmu k erysipelu a dalším infekcím.
Erysipel může postihnout všechny osoby bez rozdílu věku, ale nejčastěji se vyskytuje u starších osob nad 60 let nebo u dětí (3).
Erysipel není ani dědičné ani nakažlivé onemocnění.
Diagnostika
- Většinou lékaři erysipel diagnostikují pohledem na postiženou oblast a podle dalších příznaků, které se často objevují pouze v souvislosti s touto chorobou.
- V diagnostice také pomáhá odběr anamnézy, zejména zjištění, zda pacient prodělal operační zákrok nebo je jeho kůže narušena oděrkami, otlačeninami, boláky po štípnutí hmyzem, apod.
- Obvykle není nutné provádět žádná další vyšetření.
- Na obrázku níže vidíte, jak může erysipel na bérci vypadat:
Růže(erysipel) na bérci
V případě, že má lékař podezření na systémové onemocnění, jako je například otrava krve (sepse), příznaků systémového onemocnění, provádí se obvykle laboratorní vyšetření krve, ze kterého lze zjistit například:
- leukocytózu (zvýšené množství bílých krvinek v krvi), která je jedním z příznaků bakteriální či jiné infekce
- zvýšenou hladinu C-reaktivního proteinu (CRP), což je látka tvořená v játrech při zánětlivých onemocněních. Testy na CRP si můžete koupit i v lékárně a otestovat se sami.
- přítomnost baktérií v krvi
- specifická infekční onemocnění, způsobená zvířaty (takzvané zoonózy)
V případě, že infekce postihuje hluboké tkáně, může lékař doporučit provedení magnetické rezonance nebo CT vyšetření (počítačová tomografie).
Léčba a rekonvalescence
Erysipel je vyléčitelné onemocnění, ale je nutné léčbu zahájit co nejdříve a snížit tak riziko komplikací.
V léčbě erysipelu se užívají antibiotika. Konkrétní volba antibiotik závisí na původci onemocnění, ale většinou pacienti užívají penicilin, protože nejčastějším původcem růže je Streptococcus pyogenes, který je zatím na penicilin dobře citlivý (4).
Protože penicilin je nejčastěji používané antibiotikum v léčbě růže, je vždy nutné, abyste lékaře informovali o tom, pokud máte na penicilin alergii, a to ještě před zahájením léčby.
Jestliže je pacient alergický na penicilin, předepisuje lékař jiná antibiotika, zejména erythromycin nebo cefalexin (cephalexin). První patří do skupiny makrolidů a druhé je ze skupiny cefalosporinů první generace.
Pacienti s erysipelem obvykle užívají antibiotika perorálně (ústy) po dobu 7 až 14 dnů. V závažných případech je nutná hospitalizace v nemocnici a intravenózní (nitrožilní) podávání antibiotik kapačkou.
Kromě antiobiotik můžete vyzkoušet například následující tipy na zmírnění bolesti a urychlení hojení:
- zkuste postiženou končetinu udržovat ve zvýšené poloze a nezapomeňte s ní hýbat, abyste zabránili vzniku krevních sraženin
- chlaďte postiženou pokožku studenými obklady
- aplikujte na postižená místa pokožky krém, který zabrání vysoušení a popraskání kůže
- v případě bolestí užívejte léky proti bolesti s protizánětlivým účinkem (například nesteroidní antiflogistika, jako je například ibuprofen). Vždy se ale předem o užívání těchto léků poraďte s lékařem, protože dlouhodobé užívání je nevhodné a rizikové.
- po odeznění infekce noste nějakou dobu kompresní punčochy
- všechny rány na pokožce se snažte udržovat v čistotě a léčit vhodnými topicky nanášenými přípravky, které vám doporučí v lékárně nebo u kožního lékaře
Prevence a co si z článku odnést?
Erysipel (růže) je vyléčitelné onemocnění. Horečka a další příznaky onemocnění obvykle odezní během několika dnů po zahájení léčby, ale kožní infekce přetrvává déle, často i několik týdnů. Po odeznění kožních příznaků nezůstává na kůži jizva.
Zhruba u jedné třetiny pacientů, dochází ke vzniku erysipelu opakovaně. Pokud se tak stane, předepisují lékaři pacientům většinou dlouhodobou léčbu a pacienti musí užívat dlouhodobě různé léky.
- Je důležité vždy neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví příznaky erysipelu nebo pokud máte dojem, že se onemocnění i přes léčbu vrátilo.
- Pokud se na vzniku erysipelu podílely jiné choroby, jako jsou ekzémy, mykózy nohou nebo diabetes, je nutné, kromě vlastní léčby erysipelu, správně zaléčit tato vyvolávající onemocnění.
- Pokud se na vzniku erysipelu podílí chronické problémy, jako jsou onemocnění srdce a cév, je vhodné, kromě dodržování léčby naordinované lékařem, také změnit životní styl a způsob stravování tak, abyste snížili riziko kardiovaskulárních onemocnění a tím i opětovných epizod erysipelu.
Odkládaná léčba se prodražuje. Nepřehlížejte příznaky | Zdraví
Onemocnění žil v nohou postihuje obrovské množství lidí ve všech vyspělých zemích, přesto jsou populace, které je téměř neznají. Jsou to nomádské společnosti, pro něž je chůze stále ještě nejběžnější způsob pohybu. Moderní společnost, ve které se lidé pohybují stále méně, doplácí na svůj způsob života, ale i módní diktát.
Bohužel největším rizikem je genetická výbava, chronické žilní onemocnění předávají rodiče svým dětem ve většině případů. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny v uplynulých třech letech vykázali lékaři VZP vždy něco přes 80 tisíc klientů ročně, kteří se s projevy chronického žilního onemocnění léčili.
Pohyb, zdravé jídlo, volné oblečení
Pokud člověk spadá do ohrožené skupiny, případně už se u něj onemocnění projevilo, měl by dodržovat celou řadu režimových opatření, aby se jeho stav nezhoršoval. „První skupina doporučení se týká stravování. Předcházejte zácpě a nadváze, jezte dostatek vlákniny, omezte příjem nasycených tuků a dodržujte pitný režim,“ radí Petra Zimolová, lékařka z pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Na žíly špatně působí také dlouhé stání nebo sezení bez pohybu, proto si dopřejte dostatek pohybu vedoucí k aktivaci svalově-žilní pumpy.
„Nepříznivě působí na tento druh onemocnění také vysoké teploty, proto se vyvarujte opalování, saunování a po horké koupeli si osprchujte nohy studenou vodou. Noste spíše volnější oblečení a nenoste vysoké podpatky.
Ulevit si můžete také podložením dolních končetin během noci nebo masáží od chodidel směrem nahoru,“ dodává doktorka Zimolová.
V důsledku nedostatečné funkce žilních chlopní krev neteče jen jedním směrem, hromadí se v dolní končetině, povrchové žíly jsou zhroucené a rozšířené, lidově se jim říká křečové žíly. |
Pokud se choroba již projevila, bez dohledu lékaře se pacient neobejde. Důležité je nošení elastických kompresivních punčoch nebo obinadel a především ochrana kůže bérců před poraněním.
Pacienti s pokročilými stadii žilní choroby by měli být sledováni na kožních ambulancích, kde je jim doporučena vhodná péče o pokožku a kam se mohou kdykoliv obrátit, pokud hrozí otevření kůže nebo se poraní.
„U otevřeného bércového vředu je třeba si uvědomit, že jde o bránu vstupu pro infekci. Nejvíce se obáváme streptokokové infekce s následným rozvojem erysipelu, tedy růže, což je vážné infekční onemocnění, které se rádo vrací,“ vysvětluje lékařka Alena Broulíková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Ekonomická zátěž
Chronické žilní onemocnění s sebou nese i další negativní dopady.
„Rozsáhlé a dlouho se nehojící defekty na dolních končetinách představují velkou zdravotní a ekonomickou zátěž, jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti, ale především jsou pro samotného pacienta velkým handicapem, neboť zhoršují jeho společenské a pracovní uplatnění a vyřazují jej z normálního společenského života,“ upozorňuje doktorka Broulíková.
To potvrzují i čísla největší pojišťovny v Česku. „Za léčbu pozdějších projevů chronických žilních onemocnění vydá VZP přibližně 300 milionů korun ročně,“ dodává mluvčí Lucie Krausová. Pojišťovny mohou hradit jen zákroky v souladu s platným seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR.
- „Podle tohoto seznamu je možné hradit z veřejného zdravotního pojištění provedení klasického chirurgického zákroku, což je radikální chirurgické odstranění křečových žil,“ upozorňuje mluvčí Krausová.
- V rámci odbornosti dermatologie pak pojišťovna plně hradí také takzvanou skleroterapii, používanou u metličkovitých varixů nebo u žilních spojek a zbytků po operaci varixů.
- Jiný způsob provedení zákroku, například odstranění křečových žil laserovou nebo radiofrekvenční metodou nebo úplné uzavření nefungující žíly dolní končetiny pomocí speciálního lepidla, zdravotní pojišťovny zatím hradit nemohou.
- Pacienti tedy, pokud chtějí zvolit nejmodernější postupy, musí sáhnout do vlastní kapsy.
Doplněk stravy není lékem
Velké peníze se ale točí i v jiné rovině. Lidé spoléhají na samoléčbu. Pod vlivem reklamy věří, že jim pomohou například potravinové doplňky. „Doplňky stravy jsou pouhými potravinami. Nemají doložený léčebný efekt.
Jejich užívání rozhodně nevede k vyléčení nebo prevenci chronického žilního onemocnění a znamená pouze odsouvání problému a zhoršování zdravotního stavu,“ upozorňuje doktor farmacie Vladimír Végh. Dokazuje to i fakt, že tyto doplňky stravy si můžete volně, bez receptu, koupit nejen v lékárnách, ale i v prodejnách s potravinami, v drogeriích či na internetu.
Naproti tomu skutečný lék z řady venotonik, který má prokázaný léčebný efekt na potlačení zánětu v žilách, a tím na ústup příznaků a projevů onemocnění, může předepsat jedině lékař.
Nemoc růže
Erysipel neboli růže je akutní infekční onemocnění kůže a vrchní vrstvy podkoží. Je způsobováno nejčastěji bakteriemi z rodu streptokoků nebo stafylokoků. U osob se sníženou imunitou ji mohou způsobovat i jiné bakterie.
Onemocnění postihuje mladší i starší jedince, s oslabenou imunitou, po traumatu či podchlazení. Vyskytuje se zhruba 200 případů na 100 000 obyvatel. Historie nemoci sahá až do středověku, kdy se jí říkalo „oheň svatého Antonína“.
Příčina
Bakterie se dostávají do těla porušenou integritou kůže, tedy v místě otevřené ranky, kde způsobí zánět. Nejčastěji jsou napadány dolní končetiny a obličej. Původcem onemocnění jsou streptokoky skupiny A, méně často skupiny B, C, G, zlaté stafylokoky nebo G-bakterie.
Vstupní branou infekce mohou být proleženiny, bércové vředy, diabetická noha, ale i operační rány a u novorozence pupečník. Inkubační doba nemoci se pohybuje mezi několika hodinami až třemi dny. Onemocnění má sklon k recidivám pomocí reaktivace bakterií.
Jelikož se s onemocněním mohou vyvinout i další závažné komplikace, je v České republice povinné hlásit výskyt erysipelu.
Příznaky
Kvůli krátké inkubační době se příznaky projevují velmi rychle. Náhle nastupuje vysoká horečka kolem 40°C, zimnice či třes, proto si ji zpočátku můžeme splést s chřipkou. Dále nastupují bolesti hlavy, nevolnost nebo zvracení.
Místo zánětu je zarudlé, horké s viditelným otokem. Kůže je přesně ohraničená, lesklá a na pohmat bolestivá. V těchto místech může docházet k tvorbě puchýřů a následně k jejich prasknutí.
Při neléčení mohou přecházet v nekrózu či flegmónu.
Rizikové faktory
Hlavním rizikovým faktorem je poranění kůže, oděrky, škrábance či řezné rány. Důležitou roli hraje i stav imunitního systému. Větší šanci onemocnět mají jedinci s oslabenou imunitou, senioři či děti s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem.
Vniknutí bakterií mohou způsobovat i plísňová onemocnění nebo hmyzí kousnutí, štípnutí, ale i popáleniny. Ohroženi jsou i pacienti s onemocněním žil a lymfatického systému, s kožním či metabolickým onemocněním.
Predispozicí je i nezdravý životní styl, AIDS a nefrotický syndrom.
Prevence
Nejdůležitější je vyhýbat se rozvoji rizikových faktorů a úplně vyléčit všechna předchozí onemocnění způsobená streptokoky. U starších lidí se doporučuje léčit problémy s cévním onemocněním, hlavně bércové vředy. Pokud již dojde k narušení kůže, je potřeba toto místo chránit před rozvojem infekce. Operační rány a popáleniny udržovat sterilní a dodržovat zdravý životní styl.
Diagnóza
Lékař dokáže stanovit diagnózu pouhým pohledem na kůži či základním fyzikálním vyšetřením. Pokud se předpokládá jiný než streptokokový původ, je vhodné odebrat bakterie z místa vstupu infekce. Ve zcela nejasných případech je nutné provést biopsii kůže a odeslat ji k histologickému rozboru. Provést se může i rozbor krve na přítomnost zánětlivého procesu v těle neboli CRP.
Léčba
Léčba se zahajuje podáním antibiotik, nejčastěji penicilinového typu. Pokud je pacient alergik, přistupuje se na erytromycin či cefalosporiny.
V případě domácího léčení jsou antibiotika podávána perorálně (ústy), u těžších a hospitalizovaných případů se mohou vpravit přímo do žíly. Antibiotika se nasadí většinou na 10 až 14 dní a dokáží tlumit i celkové příznaky, jako nevolnost či teplotu.
Kůže se vrátí do původního stavu až za několik týdnů, během procesu hojení se olupuje a my můžeme dopomáhat chladivými obklady i hojivými mastmi.
Komplikace
Většina nemocných se díky antibiotikům rychle vyléčí, u dvaceti procent pacientů hrozí recidiva, návrat obtíží. Pokud se bakterie dostanou do krevního oběhu, způsobují bakteriémie a mohou se dostat až do kloubů, kostí i k srdce, kde mohou vzniknout bakteriální endokarditidy.
Celková sepse vzniká přemnožením bakterií a dochází tak k septickému šoku, který je u oslabených jedinců život ohrožujícím stavem. U dětí mohou streptokoky způsobit nebezpečnou poststreptokokální glomerulonefritidu, která může vést až k selhání ledvin.
Dalšími komplikacemi mohou být trombózy sinus cavernosus, streptokokální syndrom toxického šoku nebo osteoartritické potíže, vyskytují se však jen výjimečně.
Dominika Dlabalová
Obrázek: © dan | FreeDigitalPhotos.net
Růže: příznaky, léčba (erysipel) – Vitalion.cz
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže,
jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu
streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu,
revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus
aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle).
Ve velmi
výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií
jako je Klebsiella pneumonie, normálně způsobující zápal
plic, Hemophillus influenzae (způsobuje většinou
epiglottitidu či meningitidu u dětí), či Enterobakterie.
Historie růže
sahá až do středověku, kdy se jí říkalo lidově „oheň svatého
Antonína“ podle egyptského léčitele, který byl údajně schopen
obtíže léčit.
Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou
projeví dříve.
Rizikové faktory růže
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především
nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance,
řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince,
jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti
s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší
lidé.
Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže
plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí
či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických
zákroků.
Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající
choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních
končetin, onemocnění žil, hlavně bércové
vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková
onemocnění lymfatického systému.
Problémem jsou také
různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících
kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba
impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a
další.
Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou
v pacientově nosohltanu– velice často se u pacienta zjistí
nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či
angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové.
Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický
syndrom či metabolická onemocnění jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Prevence růže
V rámci prevence je třeba především vyhýbat se rozvoji
rizikových faktorů. V první řadě dobře přeléčit
faryngitidy, záněty nosohltanu, způsobené
streptokoky.
Dále je nezbytné hlavně u starších lidí pracovat na
léčení problémů s cévním zásobením dolních končetin,
především tedy zpomalení krevního toku v dolních končetinách.
Pacient
by se také měl snažit vyhýbat se nejrůznějším kožním poraněním, a
tato již vzniklá poranění poté chránit před
infekcí.
Příznaky růže
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik
hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí
streptokoků do těla.
Je to onemocnění postihující v současné době
v převážné většině případů, v asi osmdesáti procentech, kůži na
dolních končetinách.
Může ale zasáhnout i kůži
obličeje (nyní dvacet procent případů, dříve byl obličej
hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena
v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla
zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může
připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes- lékař
musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají
velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě
vysoké teploty, zimnice či třes.
Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění jako
je třeba chřipka.
Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět
nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a
zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při
klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně
zteplalá a oblast je zvětšená otokem.
Může docházet i k tvorbě
puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí (tzv. erysipelas
vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem,
nazýváme ho erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná
purpura, neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do
kůže.
Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí,
jsou zvětšené a hmatné.
Diagnóza růže
Pro stanovení diagnózy většinou lékaři postačí pouhý pohled na
kůži a klasické fyzikální vyšetření. Často je na kůži stále patrno
místo vstupu infekce.
Výjimečně, u imunosuprimovaných pacientů, se
vytváří tkáňové kultury, kde předpokládáme, že je možný jiný než
klasický streptokokový původce, na kterého by klasický penicilin nemusí
být účinný. V takovém případě je vhodné bakterie odebrat z místa
vstupu.
Jen ve výjimečně nejasných případech je třeba odebrat biopsii
kůže a odeslat k histologickému rozboru. Na preparátech je
patrný otok, rozšíření cév a přítomnost streptokoků v lymfatické
tkáni.
V kůži je zánětlivý infiltrát obsahující neutrofily a
mononukleáry, často je poškozena i epidermis. V opravdu vzácných
případech, kdy růže souvisí i s postižením kloubů a kostí, může
být lékař nucen použít i zobrazovací metody jako je magnetická
rezonance.
Léčba růže
Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdřív, a to nasazením
antibiotik nejčastěji, pokud pacient není alergik, penicilinového
typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně,
v těžších vážnějších případech, kdy je pacientovi extrémně
špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, tedu injekcí přímo
do žíly.
V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů
s alergií na penicilin se přistoupí k užití makrolidového antibiotika
erytromycinu, použít se mohou
i cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky,
může být nasazeno i antipyretikum, teda látka teplotu
snižující.
Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct
dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po
jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají
delší dobu, až několik týdnů k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu
můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i masti s ichtamolem.
Erysipel se neléčí jizvou, v průběhů léčení je obvyklé a normální
olupování kůže, a po vyléčení má kůže zcela normální charakter.
Asi u jedné třetiny všech pacientů dochází k opakovaným recidivám
erysipelu, a to proto, že stále přetrvávají rizikové faktory jako je
onemocnění žil dolních končetin.
Jiným důvodem je to, že samotná růže
může způsobit poškození lymfatických cév v oblasti poškozené kůže, a
to je základním předpokladem dalších ataků. U takovýchto rizikových
pacientů se musí zvážit dlouhodobé preventivní podávání
penicilinu.
Mnohdy dochází k extrémnímu otoku
nohou. Může se přistoupit i k aplikaci hyaluronidázy v podobě
obstřiků, čímž se umožňuje lepší odtok lymfy, léčí se poškozená
tkáň a ztěžuje se přežívání jistých forem streptokoků v nemocné
tkáni.
Většinou tyto obstřiky coby prevence vzplanutí atak fungují,
nicméně někdy ani ty nestačí a pacient může trpět až dvaceti
opakujícími se ataky.
Co mohu pro sebe udělat
Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby
ulevil otoku, zánětu i bolesti.
Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň pokládáme fyziologické obklady
každé dvě až dvanáct hodin.
Komplikace růže
Prognóza pacientů je většinou výborná, většina růží se po aplikaci
antibiotik brzy vyléčí. Asi u dvaceti procent pacientů pak
vzhledem k přetrvávání rizikových faktorů hrozí
recidiva, návrat obtíží, kdy je nutná nová léčba.
Komplikace jsou většinou vzácné, přesto se mohou vyskytnout a je třeba
s nimi počítat a dávat si na ně pozor.
Nebezpečnou komplikací plynoucí ze schopnosti bakterií dostat se až do
krevního oběhu je vznik bakteriémie. V takovémto stavu
streptokoky kolují v krvi a infekce se tak může šířit až na srdeční
chlopně, kde působí bakteriální endokarditidy, dále do kloubů
či dokonce i kostí.
- Další komplikací při extrémním přemnožení bakterií v celém
světě je vznik celkové sepse a septického
šoku, což je život ohrožující stav vznikající ale především
ve velmi vážných a neléčených případech u lidí s oslabeným
imunitním systémem. - Streptokoky mohou také především u dětí vyvolat nebezpečnou
poststreptokokální glomerulonefritidu s rozvojem vedoucím
až k ledvinnému selhání. - Může dojít i k trombóze sinus cavernosus, což je
žilní splav v oblasti mozku, a odtud se dál krevní sraženiny mohou
šířit krevně do dalších oblastí a částí mozku. - Výjimečně může dojít k streptokokálnímu syndromu toxického
šoku nebo osteoartritickým potížím, to znamená
vzniku zánětů šlach, zánětů kostí, tíhových váčků či celých
kloubů.
Diskuse
Další názvy: erysipel, streptokoková infekce
Nemoc růže
Nemoc růže je akutní infekční povrchové onemocnění kůže. Je velmi nebezpečné. Původcem této nemoci může být streptokok, výjimečně i stafylokok.
Velmi výjimečně pak nemoc růže mohou způsobovat i jiné druhy bakterií, například ty, které způsobují zápal plic nebo meningitidu u dětí. Nemoc častěji postihuje obě pohlaví, avšak u mužů se projevuje dříve.
Kožní nemoc růže je léčitelná antibiotiky. U některých nemocných bohužel hrozí návrat díky přetrvávání rizikových faktorů.
Nemoc růže má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje v převážné většině kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej.
Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením.
Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Kůže je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít i k zánětu. Dalším projevem může být purpura.
Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami zanesete, máte-li streptokokovou infekci.
Prevence nemoci růže
Preventivně se vyhýbejte rizikovým faktorům, jako jsou poranění kůže či plísňová onemocnění. Vzniklá poranění kůže je třeba chránit před infekcí. Dalším rizikovým faktorem je onemocnění žil a bércové vředy.
Zejména u starších lidí je zapotřebí léčit tyto problémy s cévním zásobením dolních končetin. Důležité je také přeléčit nemoci způsobené streptokokem. Pozor by si měli dát zejména jedinci s oslabeným imunitním systémem, malé děti či starší lidé.
Pokud si nejste jistí, zda trpíte touto nemocí, můžete se na internetu podívat na nemoc růže na noze buď na obrázek, nebo na foto.
Nemoc růže a její léčení
Nemoc růže se léčí antibiotiky – penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát nohu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení – antipyretika.
Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození.
U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com
ERYSIPEL (RŮŽE): příznaky, příčiny a léčba
Erysipel, lidově růže, je vysoce infekční onemocnění, které vyvolávají bakterie ze skupiny streptokoků.
Ty v napadeném místě, v tomto případě v kůži, působí zánět, který se projevuje velice typickým zarudnutím připomínajícím celulitidu s ostře ohraničeným okrajem.
Nejčastěji se růže vyskytuje na nohou a obličeji, přičemž vstupní branou infekce je typicky porušená kožní bariéra.
Erysipel neboli růže je kožní infekce, která je svým vzhledem velice podobná celulitidě. Na rozdíl od ní však nepostihuje hlubší vrstvy podkoží, ale zasahuje pouze vrstvy povrchové.
Příznaky obou chorob se ale poměrně překrývají, a tak někdy bývá složité je od sebe odlišit. Jasným důkazem, že se skutečně jedná o růži, je přítomnost streptokoka.
Právě tato skupina bakterií totiž za rozvojem onemocnění stojí.
Streptokoky jsou běžné patogeny, které způsobují celou řadu chorob, mezi něž patří třeba angína či zápal plic. Ale zatímco v případě pneumonie bakterie napadnou dýchací cesty, u růže je postiženým místem kůže, přičemž k zanesení infekce postačí i malé poškození bariéry, tedy oděrka či odřenina. V daném místě pak vzniká zánět.
Dříve se odborníci domnívali, že tato kožní infekce postihuje pouze obličej, dnes je ale poměrně jasné, že se může objevit kdekoli na těle s tím, že až v 80 % případů trápí pacienty růže na noze. Úplnou výjimkou není ani růže na pažích a trupu.
V případě erysipelu někdy dochází k záměně s chorobou zvanou erysipeloid, která je známá také jako červenka. Toto podobně znějící onemocnění ale způsobuje zcela jiná bakterie. Ta navíc napadá hlavně prasata, vyskytnout se však může i u člověka.
Rizika rozvoje nemoci
K rozvoji onemocnění přispívá celá řada faktorů. Mezi ty nejčastější patří:
- poranění pokožky, vředy, proleženiny,
- kousnutí či štípnutí hmyzem,
- operační rány,
- ekzémy,
- impetigo,
- plísňové infekce,
- onemocnění žil,
- obezita,
- alkoholismus,
- cukrovka,
- onemocnění oběhové soustavy,
- oslabený imunitní systém.
I přes vypsaná rizika může erysipel postihnout všechny osoby, a to bez rozdílu pohlaví a věku. Nejčastěji se však vyskytuje u osob starších 60 let anebo u dětí.
Příznaky růže
Jak už zaznělo výše, nemoc růže se nejvíce projevuje na kůži, přičemž příznaky se obvykle dostavují náhle a rozvíjí se během několika hodin či dní.
Kůže bývá zpočátku zarudlá a až poté se na ní tvoří bolestivý otok s jasně ohraničeným okrajem vystupujícím na povrch. Obecně lze ale příznaky rozdělit na místní a celkové.
Místní jsou ty, které najdeme přímo v oblasti zánětu, tedy:
- otok,
- bolest,
- zčervenalá lesklá kůže,
- teplá kůže na pohmat.
Ložisko infekce se rozšiřuje jazykovitými výběžky, což je dáno tím, že se bakterie šíří podél podkožních lymfatických cév. V závažnějších případech se na kůži mohou objevit také puchýře a pokožka se stává temně fialovou až černou. Bolestivost nohy se postupem času zvětšuje a dochází rovněž ke zduření mízních uzlin, zejména v třísle, což je také poměrně bolestivé.
Co se týče celkových příznaků, ty zahrnují:
- horečku,
- zimnici,
- třesavku,
- bolesti hlavy,
- schvácenost.
Komplikace spojené s růží
Ačkoli ke komplikacím v souvislosti s růží dochází spíše ojediněle, takové případy přesto existují. Neléčená růže může přejít například v neohraničené flegmóny kůže a podkoží, což je označení pro agresivně se šířící infekci měkkých tkání. Přemnožené bakterie mohou navíc způsobit také celkovou sepsi organismu.
Podobně jako u jiných streptokokových infekcí dále hrozí také streptokoková horečka. U dětí hrozí rovněž nebezpečná poststreptokokální glomerulonefritida, která může vést až k úplnému selhání ledvin. Další komplikace, s kterými se nemocní mohou setkat, jsou:
- trombóza sinus cavernosus (žilní splav v oblasti mozku),
- streptokokální syndrom toxického šoku,
- osteoartritické obtíže (vznik zánětů šlach, kostí, kloubů).
Diagnostika a léčba růže
Zkušený lékař by měl růži poznat pouhým okem, v případě pochybností lze na pomoc zavolat specialistu z infekčního oddělení. Kromě klasického lékařského fyzického vyšetření je možné provést také kontrolu krevního obrazu, kde by mohl lékaři napovědět také zvýšený počet bílých krvinek. Zvýšená bude i hladina CRP.
Co se týče léčby, vzhledem k tomu, že se jedná o bakteriální infekci, nasazují lékaři antibiotika. Streptokoky jsou zpravidla citlivé vůči penicilinu, použít lze ale i antibiotika jiného druhu.
Co je ale problémem, je fakt, že nemoc se i po vyléčení někdy vrací, což může mít negativní dopad na funkci lymfatického systému. Opakované postižení lymfatických cév totiž narušuje jejich funkci a zhoršuje odtok mízy z postiženého místa (typicky končetiny).
Tento stav se pak projevuje vznikem otoku, který se léčí jen obtížně.
Kromě antibiotik lze průběh onemocnění zmírnit také lokální léčbou, pomoci mohou třeba tyto tipy:
- udržujte postiženou končetinu ve zvýšené poloze,
- s končetinou hýbejte, ať zabráníte vzniku krevních sraženin,
- chlaďte končetinu studenými obklady,
- aplikujte na postižená místa krém, který zabrání vysušení a popraskání pokožky,
- po odeznění příznaků noste po nějakou dobu kompresní punčochy,
- všechny rány v pokožce udržujte vždy čisté a k jejich léčbě používejte lékařem doporučené přípravky.
Zdroj: stefajir.cz, medlicker.com
Co je to růže?
Růže je infekční onemocnění, které se projevuje typickým zčervenáním kůže, bolestí a otokem postiženého místa. K tomu dochází důsledkem bakteriální infekce, která se do těla dostává porušenou kůží. Nejtypičtější je růže na noze, objevit se ale může také na obličeji, rukách či trupu.
Co stojí za rozvojem obtíží?
Nemoci předchází infekce bakteriemi, které spadají do skupiny streptokoků. Ty běžně způsobují například angínu či zápal plic, v tomto případě ale dochází k napadení vrchní části pokožky. Riziko nákazy pak zvyšují například ekzémy, operační rány, plísňové infekce či onemocnění žil.
Jak se erysipel léčí?
Vzhledem k tomu, že se jedná o bakteriální infekci, je nutná léčba antibiotiky. Ulevit si od nepříjemných příznaků mohou pacienti i studenými obklady, různými krémy i držením končetiny ve zvýšené poloze.
Jaké při růži hrozí komplikace?
V některých případech může růže přejít v neohraničené flegmóny kůže. Při přemnožení bakterií hrozí rovněž celková sepse organismu. U dětí představuje nebezpečí poststreptokokální glomerulonefritida. Ve výjimečných případech se mohou dostavit i osteoartritické obtíže.