Operace kolene – Vše o zdraví

Příprava k hospitalizaci po stanovení termínu operačního výkonu

Po stanovení termínu výkonu následuje celá řada jednotlivých kroků:

• a) Interní předoperační vyšetření
• b) Autotransfuze
• c) Plánovaní hospitalizace

Předoperační vyšetření je souhrn dílčích vyšetření a slouží k posouzení zdravotního stavu a Vaší způsobilosti k operačnímu výkonu. Předoperační vyšetření zajišťuje praktický lékař. Výsledkem předoperačního vyšetření je interní závěr, zda jste nebo nejste schopen/na operačního výkonu. Upozorňujeme Vás, že podmínkou k přijetí je hotové komplexní předoperační vyšetření na jehož základě je provedeno ambulantně anesteziologické vyšetření.

Ošetřující lékař, v součinnosti s vámi, zváží a případně doporučí provedení autotransfuze (odběr vlastní krve, kterou je v případě potřeby možno při nebo po operaci použít). K odběru autotransfuze je nutné si přinést interní předoperační vyšetření.

V období plánovaného výkonu si nedomlouvejte zavazující pracovní aktivity nebo dovolené a počítejte s dobou zotavení po operaci včetně následné rehabilitace.

Příprava osobních věcí k hospitalizaci

a) Hygienické potřeby
Výčet hygienických potřeb: kartáček na zuby, toaletní mýdlo, minimálně 2 ručníky, 2 žínky, ponožky, spodní prádlo. Spodní prádlo by mělo být upravené, na boku operované strany je vhodné mít spodní prádlo rozepínací pomocí suchého zipu nebo tkaniček. Takto upravené prádlo slouží k lehkému a rychlému přístupu k operační ráně. Velice důležité je myslet na vhodnou obuv. Obuv by měla být pevná, rovná – bez podpatku, lehce obouvatelná. Doporučuje se obuv s protiskluzovou podrážkou.

1. b) Vlastní léky
2. 
   c) Věci osobní potřeby
3. Je-li operace bez komplikací, délka hospitalizace trvá obvykle 7 – 11 dnů, a proto věci osobní a hygienické potřeby by měly této délce odpovídat.

Při nástupu k hospitalizaci byste si měli s sebou vzít léky, které užíváte. Všechny Vaše léky nemusejí být v nemocničním oddělení okamžitě k dispozici a je nutné je objednat. Tímto postupem se zamezí možnému přerušení v podávání léků. Do nemocnice je vždy nutno s sebou nosit léky v originálním balení. Při příjmu je nutné veškeré léky odevzdat sestře.
Pro zpříjemnění pobytu v nemocnici je možno s sebou vzít mobilní telefon, knížky, časopisy a peníze pro osobní potřebu. Nedoporučuje se však s sebou brát větší obnos peněz a cennosti.

Průběh hospitalizace

a) Přijímací kancelářAbyste mohli být hospitalizováni, musíte nejdříve projít přijímací kanceláří, kde se zaznamenají a zpracují Vaše osobní údaje. Tímto prvním krokem potvrzujete, že dobrovolně dáváte souhlas s hospitalizací.

• b) Příchod do oddělení
• Příjem všeobecnou sestrou:
• Příjem lékaře:
• V rámci příjmu lékařem podepisujete „Informované souhlasy“, které jsou důležité z právního hlediska:

Na ortopedickém oddělení  Vás přijme nejdříve sestra, která ve spolupráci s Vámi zpracuje sesterskou příjmovou zprávu. Převezme od Vás platné předoperační vyšetření, případně RTG snímky. Interní předoperační vyšetření nesmí být starší více jak tři týdny a RTG snímek starší než tři měsíce. Aby předoperační vyšetření bylo kompletní, musejí být přiloženy i hodnoty jednotlivých vyšetření krve a EKG křivka.

Po příjmu všeobecnou sestrou následuje příjem lékaře, který Vás bude mít v péči po dobu hospitalizace. Nemusí se ale vždy jednat o lékaře, kterého jste navštěvovali v ambulanci. Operaci však obvykle provede lékař, který Vás indikoval k operaci.

• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s hospitalizací, s nahlížením do dokumentace a s podáváním informací o zdravotním stavu.
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce):
  •   s léčebným postupem a operačním výkonem
  •    s lékařským vyšetřením
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s provedením transfuze krve (podáním transfuzních přípravků a krevních derivátů).
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s podáním anestezie v souvislosti s vyšetřením nebo operačním zákrokem.

Po příjmu lékařem budete uvedeni do pokoje, kde Vás zdravotní sestra seznámí s provozem v oddělení.

Předoperační příprava

Předoperační příprava probíhá den před operací.

a) Příprava pacienta všeobecnou sestrou:

• neurčí-li lékař jinak, posledním jídlem je oběd, pouze diabetici dostanou večeři;
• tekutiny se mohou přijímat do půlnoci, od půlnocí se nesmí pít, jíst ani kouřit;
• je-li nutné objednat krevní konzervu k operaci, sestra Vám odebere vzorek krve, který se dále zpracuje v krevní bance;
• večer před operací  Vám sestra po zvážení situace nabídne šetrné klyzma pomocí přípravku Yall;
• sestra Vám oholí operační pole;
• v případě, že máte nalakované nehty, musíte si je odlakovat odlakovačem;
• dle pokynu sestry si připravíte věci na Jednotku intenzívní péče (dále jen JIP), kam budete pravděpodobně umístěni bezprostředně po provedení operačního výkonu: ručník, žínku, kartáček na zuby, zubní pastu a případně brýle, zubní protézu a kontaktní čočky. Je možné si vzít také mobilní telefon.
• sestře odevzdáte léky, které užíváte.

b) Příprava pacienta lékařem – anesteziologem:
Příprava anesteziologem je nedílnou součástí komplexní předoperační přípravy. Jeho úloha nespočívá pouze v seznámení s postupem anestezie, ale anesteziolog provede též následující:

• zhodnotí výsledky a závěr interní přípravy
• seznámí Vás s anesteziologickými riziky
• doporučí doplnění anesteziologických ordinací před výkonem
• seznámí Vás s možnostmi uvedení do anestezie
• zhodnotí Váš stav
• naordinuje Vám premedikace (účelem premedikace je farmakologicky ovlivnit průběh anestezie, minimalizovat strach a úzkost).

Bezprostřední příprava k operaci

Bezprostřední příprava probíhá v den operace. Je to poslední fáze Vaší přípravy sestrou a lékařem před převozem na operační sál:

• ráno Vám sestra změří krevní tlak a doporučí  Vám osprchovat se;
• dle ordinace lékaře Vám bude zaveden permanentní katétr –  je to cévka, která se zavádí do močového měchýře, nafouklá balónkem, který zabrání samovolnému vypadnutí cévky. Ženám zavádí katetr sestra, mužům lékař;
• dle ordinace anesteziologa Vám bude podána premedikace. Premedikace může mít různou formu, tj. mohou se podávat léky jak v tabletové formě, tak léky v podobě injekcí do svalu nebo infuzí do žíly. Jedná-li se o infuzní premedikaci, sestra Vám zavede do žíly na ruce flexibilní plastovou kanylu. Flexibilní kanyla se vždy zavádí na protější stranu operované strany (tj. bude-li vám operován pravý kyčelní kloub, kanyla se zavede do levé ruky a naopak);
• lékař Vám při ranní vizitě označí křížkem operační pole k jednoznačné identifikaci operačního místa;
• bezprostředně před odjezdem na operační sál Vás sestra vyzve, abyste si sundali a odložili všechny šaty, šperky (i piercing) a pokud používáte, též zubní protézu a kontaktní čočky. Používáte-li naslouchátko, můžete si ho vzít na sál s sebou. Na operační sál odjíždíte na posteli za doprovodu sestry.

Operace

Používají se dva typy anestezie:
a) celková anestezie (narkóza) je metoda, sloužící k vyřazení vědomí a pocitu bolesti v celém těle v průběhu operačního výkonu. K navození celkové anestezie se používá celá škála léků: celková anestetika (léky znecitlivující a spánek navozující), sedativa (léky uklidňující), analgetika (léky potlačující bolest), myorelaxancia (léky uvolňující svaly), a to jak formou intravenózní (do žíly), tak inhalační (vdechováním). K celkovému znecitlivění patří i celá řada dílčích výkonů: zajištění periferního žilního přístupu, zajištění dýchacích cest a dýchání (spontánně či pomocí dýchacího přístroje), monitorace základních životních funkcí (pomocí přístrojů-monitorů), zajištění bezpečné operační polohy atd.
Nežádoucí účinky a komplikace: i přes používání nejmodernějších anesteziologických postupů, léků a přístrojů se mohou v souvislosti s celkovou anestezií vyskytnout komplikace. Obvykle však nejsou závažné a dají se zvládnout medikamenty (bolesti hlavy, zvracení, bolesti a sucho v krku, bolesti svalů, celková slabost).

b) epidurální (svodná) anestezie: je anestezie, která vede k vyřazení pocitu v místě prováděné operace. Vzniká podáním lokálního anestetika do epidurálního prostoru páteřního kanálu. Docílí se tím dočasné umrtvení malé nebo rozsáhlejší části těla.

Výhodou tohoto typu anestezie je minimální ovlivnění základních životních funkcí, tj. vědomí, krevního oběhu a dýchání. Umožňuje kontakt s nemocným během operace a jeho spolupráci. Navíc je možný příjem tekutin bezprostředně po operaci.

Pro větší komfort nemocného a tam, kde není nutná spolupráce s lékařem během operace, lze po dohodě s nemocným zajistit spánek podáním nitrožilních sedativ. Výkon provádí anesteziolog v poloze na levém boku, nebo vsedě. Po detekci správného prostoru aplikuje lék a jehlu hned odstraní.

Nástup účinku blokády se projeví až po určité době (20 – 30 minut), nemocný pociťuje teplo, mravenčení, brnění v končetinách, někdy se může objevit i nevolnost. Tyto příznaky jsou přechodné a za několik minut ustoupí. Zvláštním doplňkem epidurální anestezie může být zavedení tenkého katétru do epidurálního prostoru.

Katétr slouží k prodloužení anestezie při následné pooperační kontinuální anestezii. Na místě se může ponechat i několik dnů. Tato technika nebrání pohyblivosti nemocného po operaci a zaručuje znamenitou bezbolestnost. Operace trvá cca 1-2 hodiny podle závažnosti postižení.

Pooperační péče

Po operaci je pacient převezen na JIP, která je vybavena monitorovací technikou, centrálním rozvodem kyslíku a pomůckami k zajištění resuscitace. Na JIP zůstanete cca jeden den, poté budete přestěhováni na standardní pokoj.

Na JIP jsou pravidelně kontrolovány:

základní životní funkce: na horní končetinu vám bude nasazena tlaková manžeta, která v pravidelných intervalech bude měřit krevní tlak, pulz, dech, prezentace EKG pomocí monitoru;

barva kůže a prokrvení, po svodné anestezii citlivost končetin;

• tělesná teplota;
• operační rána, stav krycího obvazu;
• vyvedené drény (množství a výměna);
• bolest – analgetikum by mělo být podáno dříve, než je překročen práh bolesti;
• močení (množství, barva, příměsi);
• odchod plynů z tlustého střeva;
• bilance tekutin po šesti hodinách (příjem a výdej tekutin);
• přes intravenózní kanylu vám budou podávány tekutiny, antibiotika, případně transfuze nebo autotransfuze;
• provádějí se pravidelné odběry krve k stanovení ztrát krevních elementů a minerálních látek a odběry moče;
• jako prevence proti krevním sraženinám dolních končetin, které mohou způsobit embolii, se používá několik opatření: bandáž operované končetiny, podávání léku na ředění krve (Fraxiparine, Clexane) nebo jiný preparát v pravidelných denních dávkách 1x denně (ve 22 hod);
• nasadí se antirotační bota, která zabrání, aby končetina nerotovala zevně. Poloha končetiny po operaci kyčelního kloubu je zajištěna i tzv. abdukčním trojúhelníkem (to je molitanový polštář vložený mezi stehna), který udržuje dolní končetiny v odtažení přibližně 20 stupňů. Tento polštář používáte stále v pooperačním období při pohybu na lůžku a je vhodné, abyste ho používali i doma po propuštění z nemocnice.

    
Standardní pokoj

Po převozu na standardní pokoj se dále pokračuje s ordinacemi, které se prováděly na JIP a uskutečňují se i další činnosti:

• v prvních dnech veškeré hygienické potřeby provádíte na lůžku;
• cca po dvou dnech vám lékař odstraní drény, které odváděly zbylou sekreci v operační ráně a provede se převaz. Další převazy se provádějí dle potřeby;
• provádí se cvičení s rehabilitačním pracovníkem, nejprve posazování na lůžku, nácvik s berlemi a chůze;
• 10-12 den se odstraňují stehy a neobjeví-li se komplikace, budete propuštěni z nemocnice. Máte-li zájem o následnou rehabilitaci, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře co nejdříve.

 Důležité obecné pokyny v oblasti rehabilitace po operaci TEP kyčelního kloubu

Pro první tři pooperační měsíce:

• spěte na rovném a pevném lůžku;
• střídejte chůzi, sed a leh. Věnujte pozornost únavě a nepřeceňujte své síly;
• přizpůsobte si výšku pracovní židle, nesedejte si do hlubokých křesel. Na obyčejnou židli sedejte pouze s polštářem. Nekřižte nohy (pod sebe, přes sebe);
• při sezení na židli obě chodidla spočívají celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe;
• několikrát denně cvičte podle pokynů, které jste obdrželi od rehabilitačního pracovníka;
• používejte i doma pevnou obuv s pevnou patou;
• vleže na neoperovaném boku vkládejte vždy mezi kolena pevný polštářek;
• neodkládejte berle, pokud to nedovolí váš lékař, dodržujte jím doporučenou zátěž operované končetiny. Ztratíte-li však rovnováhu a hrozí vám pád, raději došlápněte na operovanou končetinu;
• dvakrát denně ležte cca 30 min. na břiše;
• nenechte se nikým vyprovokovat ke sportovním výkonům. Na schodech se věnujte chůzi a s nikým se nebavte. Zabráníte tak případnému pádu a ztrátě rovnováhy. Neposkakujte a dlouho nestůjte;
• plavání je vhodné, i když jeho význam v tomto případě bývá přeceňován. Pro posílení svalstva je výhodnější a účinnější cvičení na suchu. V blízkosti plaveckých bazénů dbejte zvýšené pozornosti a opatrnosti (pozor na uklouznutí);
• doma odstraňte všechny volně ležící kobercové předložky a rohožky. Chraňte se pádu;
• pravidelně si kontrolujte technický stav vašich berlí (matičky, protiskluzové nástavce);
• v prvních měsících po operaci se nesnažte samostatně si zavazovat tkaničky od bot ani oblékat si ponožky. Při obouvání používejte dlouhé lžíce, u oblékání ponožek užijte oblékač ponožek nebo ručník;
• dodržujte doporučení lékaře o prevenci tromboembolické nemoci. Používejte zdravotní punčochy nebo elastická obinadla od špiček prstů nad koleno.

Trvale platná doporučení

• při těžkých infekcích, operacích a invazivních vyšetřeních preventivně užívejte antibiotika;
• nenoste zvlášť těžká břemena (dvoukilový nákup stačí);
• netrénujte vytrvalostní chůzi, ani zbytečně nejezděte na rotopedu;
• nezapomínejte na pravidelné roční kontroly u vašeho ortopeda, i když nemáte žádné obtíže;
• při obtížích vyhledejte lékaře (náhle vzniklá, nová bolest, zarudnutí či sekrece v jizvě, zkrat končetiny, omezení pohybu, horečky) nebo své obtíže alespoň konzultujte telefonicky.

Cílem všech zdravotnických pracovníků je udělat vše pro Vaše uzdravení. Zdravotnický personál je odborně vysoce kvalifikovaný, proto v něj můžete mít plnou důvěru a v případě potřeby se na něj kdykoli obrátit se svými problémy. Věříme, že tyto informace přispěly k nahlédnutí a pochopení jednotlivých výkonů a úkonů a Váš strach a obavy se tak minimalizují.

Lifestyle magazín – Vše, co nevíte o totální endoprotéze kolene (TEP)

Chystáte se na totální endoprotézu kolene (TEP), nebo jste operaci již podstoupili a hledáte vhodnou rekonvalescenci a rehabilitaci? Připravili jsme pro vás  veškeré informace, které pacienty nejvíce zajímají. První návštěva a vyšetření specialistouPacient se dostaví k lékaři kvůli častým bolestem kolene.

Praktický lékař pacienta pošle na traumatologii, revmatologii a ortopedii. Stanovení diagnózy, která určí, jestli je operace nutná, stojí na více faktorech. Po sérii vyšetření a jejích výsledků lékaři stanoví diagnózu.

Mezi možné diagnózy patří primární či sekundární artróza, kostní nádor, revmatická destrukce a jiná onemocnění. Lékař následně určí, jestli je nutná operativní léčba či se zůstane u léčby konzervativní. O tom, jestli bude nutná totální endoprotéza kolene, rozhoduje ortoped.

Ten se zaměří nejen na nález na rentgenovém snímku, ale také na pacientovi obtíže, stupeň bolesti a omezení funkce kloubu.

Kontraindikace

Jsou případy, kdy není vhodné totální endoprotézu provádět. Mezi nejčastější kontraindikace patří neurologické, cévní nebo interní onemocnění, neléčená infekce, chronický zánět nebo nemožnost pacienta rehabilitovat po náročném výkonu.

Kdy se provádí TEP kolene?

Totální endoprotéza se indikuje u bolestivých insuficientních a destruovaných kolenních kloubů s patologicko-anatomickými nálezy, mezi které patří primární i druhotné gonartrózy, extenční artrodézy a ankylózy, revmatoidní artritida záněty, kostní nádory, stav po rekonstrukčních či paliativních operacích nebo vážný poúrazový stav. Totální endoprotéza se provádí u pokročilých degenerativních, poúrazových, zánětlivých nebo  metabolických postižení kolene. Tyto stavy způsobují pacientům velké bolesti i funkční omezení. Pacient byl podroben konzervativní terapii, která však jeho stav nezlepšila.

Jaký je cíl operace?

Hlavní cíl je pacientovi umožnit bezbolestný pohyb bez omezení a komplikací. Kolenní klouby se po operaci stává volně pohyblivým, bezbolestným a stabilním. Náhradní kloub umožňuje plnou funkci končetiny.

Co znamená totální endoprotéza kolene

Nefunkční kloub se nahradí implantátem, kdy se provede tzv. aloplastika kolenního kloubu. Kloubní náhrada (femorální i tibiální komponenta totální endoprotézy) je nejčastěji vyrobena ze slitin kovů. K fixaci se používá kostní cement. Kluzkou část tvoří polyetylenová vložka. Kloubní náhrada má životnost přibližně 15 let. Nadměrná zátěž nebo obezita vedou k většímu opotřebení a zkracují její životnost.

Co vás čeká před operací?

Před operací pacient absolvuje sérii vyšetření u specialistů. Jejich výsledky posoudí ortoped a určí, jestli je TEP nutná či ne. V případě, že je operace nutná, podstoupíte další sérii předoperačních vyšetření. Provádí se komplexní laboratorní screening, vyšetřuje se kardiovaskulární aparát, je nutné provést zjištění, respektive přeléčení infekčních fokusů (například močové cesty, gynekologické obtíže, zuby). U indikovaných případů se provádí odběr krve (tzv. autotransfuze), kterou lékař pacientovi na konci operace vrátí zpět.

Anestezie

Operace se vykonává v celkové anestezii, respektive ve spinální či epidurální anestezii. Anesteziolog formu anestezie konzultuje s pacientem. Domluví se také způsob pooperační analgezie. Při celkové anestezii (narkóza) je pacient uveden do hlubokého spánku a potřebuje pomoci s dýcháním. Anestezie svodná (epidurální nebo spinální) znecitliví pacientovi nohy. Pomocí hadičky, kterou lékaři umístí do dolní části zad, je podáván lék na znecitlivění nervů v dolních končetinách. Pacient dostane léky na uklidnění a u operace může usnout. Epidurální anestezie může být pro pacienta vhodnější, protože zahrnuje menší plicní komplikace, krevní ztráty a riziko krevních sraženin.Výkon operacePřed operací je pacient převezen na operační sál, kde se o něj postará anesteziolog. Dopředu není možné přesně určit, jak dlouho bude operace trvat, protože doba výkonu je individuální. Přibližně to bývá okolo dvou hodin. Před operací je pacient napojen na přístroje, které monitorují činnost srdce, krevní tlak, dýchání, teplotu. Při operaci se odebere postižená část stehenní a holenní kosti, vyrovná se osová deformita končetiny a vazivová disbalance kolenního kloubu. Lékaři připraví lůžko pro implantát tak, že za pomoci speciálních cílících zařízení a resekčních šablon opracují dolní konec stehenní a horní konec holenní kosti. Do místa aplikují zkušební komponenty, opracují čéšku, vyzkouší rozsah pohybu a stabilitu. Když vše sedí, implantují se originální komponenty, které se fixují speciálním cementem.

Bolest a komplikace po operaci

Bolest v koleni trvá několik málo dní. Proto jsou pacientovi podávány velmi silné léky proti bolesti, které mu usnadní prvních pár dní. Mezi nejčastější pooperační komplikace patří omezení hybnosti kloubu a sekundární hojení.

Rehabilitace po operaci

Po operaci pacient zůstává na pooperačním oddělení, kde je monitorován. Rehabilitace v nemocnici začíná první pooperační den, kdy pacient rozcvičuje kolenní kloub. Druhý pooperační den se odstraňují drény, a pokud to stav pacienta dovolí, tak se zkusí postavit za pomoci francouzských holí (zahájí se tzv. vertikalizace). Po jednom týdnu od operace je pacient přeložen na rehabilitační oddělení, kde cvičí pohyb v kolenním kloubu, trénuje chůzi, posiluje a snaží se zvýšit kondici tak, aby byl co nejvíce soběstačný. Zkouší chůzi na rovině i ze schodů. Po celou dobu je pod dohledem sester, fyzioterapeutů a zkušených lékařů. Průměrná doba pobytu v nemocnici se pohybuje okolo 10 až 14 dní. Stehy se vytahují okolo desátého dne po operaci.

Propuštění z nemocnice

Pacient je propuštěn do domácí ošetření, když zvládne plně natáhnout nohu, nacvičí správný způsob chůze a posílí čtyřhlavý stehenní sval. Mezi další nezbytné pohyby patří sezení na židli, schopnost ujít pár metrů bez pomoci a výšlap několika schodů. Pacient se zbaví berlí přibližné 6. až 9. den po operaci. Pravidelná a pečlivá rehabilitace je nutná nejen v nemocnici, ale také doma.

Návrat do domácího ošetření

Rehabilitaci se věnujte také doma. Domácí rehabilitace dokáže zkrátit dobu hojení a zamezit pooperačním komplikacím. Cvičte tak, jak jste se to naučili v nemocnici. Lékaři doporučují trávit čas mimo postel a používat cca 2 týdny protiembolické punčochy. Po dvou měsících lékaři posílají pacienty na rehabilitace do lázní. Nutné je také docházet na rehabilitační cvičení a kontroly do nemocnice.

Jak zefektivnit domácí rehabilitaci?

Půjčte si naši motodlahu na koleno. S motodlahou budete rehabilitovat správně a efektivně. Urychlíte návrat do každodenního i sportovního života.

Rehabilitace s motodlahou

Motodlaha je vhodná pro všechny pacienty po operaci TEP, případně po jiných operacích kolenního kloubu, kteří si přejí rychle se vrátit k neomezenému pohybu. Díky motodlaze se zefektivní rehabilitace, pohyblivost kloubů, eliminují se možné komplikace, které mohou vzniknout při dlouhodobém znehybnění. Použití motodlahy podporuje zhojení chrupavek a vaziva, kolenní kloub neztuhne, otoky se vstřebají dříve, zlepší se cévní a lymfatická cirkulace měkkých tkání v kolenním kloubu. Motodlaha rehabilituje koleno prostřednictvím vlastního elektrického pohonu podle toho, jak pacient potřebuje. Vše v pohodlí domova. Cvičit s motodlahou můžete i 4x denně od 30 do 60 minut. Průměrně ji pacienti potřebují dva až tři týdny.

Více v článku o totální endoprotéze.

Půjčte si motodlahu a zefektivněte rehabilitaciV nás v půjčovně motodlah si vyberete motodlahu, která nejvíce odpovídá vašim potřebám.

Motodlahu si objednejte přes formulář, nebo nám můžete zavolat na telefonní číslo +420 602 155 136. Půjčení na jeden den stojí 250 Kč i s DPH, od 31.

dne platíte 220 Kč. Zajistěte si svou motodlahu ještě dnes.

Operace kloubů se odkládají. Pacienti musí na JIP a tam hrozí nákaza

Pokud lidé nezačnou dodržovat vládní protiepidemická opatření, může se také stát, že nemocnice nebudou moci přijmout lidi s úrazy nebo s infarktem, varoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) „Cítím povinnost vám také sdělit, že kvůli covidu se už rok lékaři nemohou starat o jinak nemocné lidi než o ty v kritickém stavu,“ upozorňoval.

Předběžná data zdravotních pojišťoven za loňský rok, která má redakce Seznam Zpráv k dispozici, tuto katastrofickou vizi částečně potvrzují. Zároveň ale svědčí o velkém úsilí českého zdravotnictví tuto péči ‚dohnat‘ v dobách mezi epidemickými vlnami.

Zatímco akutní operace se zvládaly odbavovat jen s mírným propadem oproti „předcovidovému“ roku 2019, pacienti s ortopedickými problémy, kteří čekají na operaci kloubu, na omezení péče dopláceli.

Seznam Zprávy požádaly tři největší zdravotní pojišťovny – Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra (ZPMV) a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (ČPZP) – o data operací slepého střeva a totální endoprotézy kolenního kloubu.

Operace apendixu představují zástupce akutních zákroků a výměna kolenního kloubu naopak plánované operace, které lze odložit.

Počet výměn kolenního kloubu se od ledna do listopadu loňského roku meziročně snížil o pětinu (–20,18 procenta) z 11 470 operací v roce 2019 na 9 155 v loňském roce.

Oproti tomu operací slepého střeva, které z principu v zásadě odkládat nelze, ubylo o devět procent. V roce 2019 jich tři největší pojišťovny evidovaly 6 370, v loňském pandemickém roce pak 5 798.

Pojišťovny přitom upozorňují, že data se ještě mohou změnit. „Jedná se o výkony vykázané pojišťovně v době zpracování.

Údaje za rok 2020 tak nejsou ještě kompletní vzhledem k tomu, že se jedná o neuzavřené období,“ vysvětluje Milan Řepka, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny a odkazuje na úhradovou vyhlášku, podle které mají poskytovatelé zdravotní péče čas na vykázání do 31. března.

Ovšem i oslovené nemocnice potvrzují, že meziročně došlo k propadu operací, které denně prováděly. „Míváme v průměru 60 až 70 operací denně. Nyní jich máme denně 30 až 35, takže jsme na polovině,“ hlásí Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zároveň dodává, že se jedná o odklady zejména velkých ortopedických operací, tedy výměny kyčlí, kolenou a dalších kloubů.

Iva Piskalová, z oddělení komunikace ve Fakultní nemocnici Ostrava, zase popisuje, že průměrný měsíční operační výkon se loni v době pandemie propadl téměř o čtvrtinu v porovnání s lednem a únorem loňského roku.

Z předběžných dat zdravotních pojišťoven o počtu operací kolenních kloubů během loňského roku jsou dobře patrné dva trendy.

Prvním je, že v době největšího tlaku pandemie covidu-19 na zdravotníky dochází (konkrétně v dubnu a listopadu) k pozastavování operací, které snesou odklad. V dubnu se uskutečnilo okolo 120 operací kolenního kloubu, v listopadu pak jen 80 operací. V obou případech jde o meziroční propad přes 90 procent.

Podle Jiřího Běhounka, ortopedického specialisty, vědeckého sekretáře České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí a také poslance za ČSSD, je přitom limitem počet lůžek na intenzivní péči.

„Bohužel ta jsou téměř sedmdesáti procenty využívána pro covid pacienty a vzít někoho do prostoru covid zóny je riziko,“ říká Jiří Běhounek s tím, že je standardně nutné po velké operaci kloubu, ať už kyčle, nebo kolene, aby pacient strávil dva dny na intenzivním lůžku, kde se sleduje stav jeho životních funkcí.

Zároveň podle Jiřího Běhounka operaci kloubu lze bez větších rizik odložit. „Krom toho, že ti lidé mají bolesti, tak by to nemělo mít žádný větší následek. Jedině když by došlo k rozpadu kloubu, tak je na indikujícím lékaři, jestli ho zařadí, nebo nezařadí,“ dodává ortoped.

Stížnosti na odklady ortopedických operací ale Svaz pacientů, jejž redakce Seznam Zpráv oslovila, neeviduje.

Z dat pojišťoven je rozpoznatelný i druhý, pozitivnější trend, který byl zmíněn v úvodu článku. České zdravotnictví se operace kloubů snaží dohánět ve chvíli, kdy pandemická vlna opadá. Konkrétně v červenci a srpnu počet operací kolenního kloubu narostl meziročně o více jak 30 procent.

Z oslovení řady neziskových organizací pečujících o onkologické pacienty také vyplývá, že pandemie naštěstí příliš nepostihla léčbu těchto záludných nemocí. I zde však existují výjimky, jak upozornila reportáž pořadu A dost!

Ministr Jan Blatný nedávno upozornil na propad preventivních prohlídek, zejména těch týkajících se rakoviny prsu. Během loňského jara mělo dojít k více než 40procentnímu propadu.

„O tom, jaké to může mít následky, asi nemusím mluvit,“ dodal ministr Blatný neurčitě.

Jan Daneš z Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Komise pro screening nádorů prsu při ministerstvu zdravotnictví, situaci přitom označuje za „velmi vážnou“. Odhaduje, že během loňského roku se na preventivní screening dostavilo o pětinu méně žen a trend pokračuje i v letošním roce.

„Alarmující je, že se zvyšuje i podíl žen, které odkládají prevenci a vyšetření vůbec, přicházejí v pozdějším stadiu. Markantní je to u žen starších, kdy jsme nikdy neměly tak hodně pokročilých zhoubných nádorů, kde je léčba obtížná,“ popisuje Jan Daneš, podle kterého mají ženy až panickou hrůzu z možného nakažení koronavirem, že k lékaři nejdou ani s velmi pokročilým nádorem.

„Předpokládáme, že se situace odrazí i na vzestupu úmrtnosti na nádorová onemocnění,“ dodává místopředseda Komise pro screening nádorů prsu.

Zdravotní poradna: bolesti kolena

Redakce

Na dotazy čtenářů odpovídá MUDr. Alan Munteanu, www.lepsipece.cz

Ilustrační foto | Foto: shutterstock.com

Je mi 56 let a celý život aktivně sportuji. Poslední dva roky mám ale stále častější bolesti pravého kolene a v posledních týdnech se kvůli nim budívám i v noci. Užívám doplňky stravy na výživu kloubů a omezil jsem lyžování i běhaní. Lékař mi doporučil, abych podstoupil výměnu kolenního kloubu. Existuje nějaké jiné řešení? Pavel Kamarýt, Šumperk

Pokud veškerá dostupná vyšetření prokáží vysoký stupeň degenerace kolenního kloubu a konzervativní terapie již nedostačuje, bude pro vás nejvhodnější řešení operace.

Léky a doplňky stravy opotřebení kloubu nevyléčí, mohou jen zmírnit bolesti a prodloužit váš aktuální stav o týdny až měsíce. Čím dříve, pokud to bude skutečně potřeba, podstoupíte výměnu kolenního kloubu, tím dříve se vrátíte k aktivnímu způsobu života.

Díky moderním materiálům a technologiím dnes můžete prožít s umělým kloubem 15 let a přitom se neomezovat v ničem, co jste doposud dělal.

Řada pracovišť, včetně ortopedického oddělení nemocnice v Šumperku, používá při operacích počítačovou navigaci OrthoPilot.

Tato technologie lékařům umožní naprosto přesné umístění kloubní náhrady na místo, kde jste měl původní kloub, a po  rekonvalescenci a následné rehabilitaci tak jediným rozdílem oproti stavu před operací bude skutečnost, že nepocítíte bolest.

Většina operovaných může počítat s návratem k téměř všem normálním denním aktivitám, zhruba během šesti až 12 týdnů po operaci. Vaše nové koleno se bude regenerovat asi dva roky po operaci, tak jak se budou obnovovat svaly cvičením.

Odpověděl MUDr. Alan Munteanu, www.lepsipece.cz

3.6.2014

• Šumperk,
• lékař,
• technologie,
• nemocnice

Novinka v operaci kolena. Zachovává důležité vazy a neomezuje pohyb

Devětapadesátiletého Rostislava Štulajtera bolí koleno už patnáct let. Vyučený zedník má problémy i v práci. „Většinu dne nebo pracovní doby jsem strávil na kolenou, takže to dostalo zabrat,“ říká pacient.

Jako první člověk v Česku dostal Rostilav Štulajer nový typ umělého kloubu. „My věříme, že ta náhrada umožní normální pohyb a že pacient by si ani nemusel být vědom, že má cizí materiál v těle,“ říká primář Ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo Radek Hart. 

Na endoprotézy čekají lidé i déle než dva roky

Operace lékařům trvala dvě a půl hodiny. O pár desítek minut víc než běžná rekonstrukce, kterou dělali dosud. Při operaci nebyl pacient v narkóze, jen v lokální anestezii, operaci mohl celou sledovat na monitoru.

Ne pro každého je ale novinka vhodná. „Ta operace má určité limity. Jedním z nich je přítomnost zkříženého vazu, který umožňuje zachovat. U řady pacientů vaz vzhledem k rozsahu degenerativního procesu přítomen není,“ vysvětluje primář Radek Hart.

Do týdne by mohli lékaři pacienta propustit domů. Pokud se nové koleno dobře zahojí, bude se moci za tři měsíce vrátit do práce.

Fakta Co je endoprotéza?

Co je endoprotéza?

• Totální endoprotéza kolenního kloubu je operace, při které je nahrazen celý kloub či jeho část cizím materiálem. Jejím cílem je zajistit stabilitu kloubu, zlepšit funkci končetiny a především odstranit bolest.
• Většina dnešních endoprotéz je založena na stavebnicovém systému; používají se kovové femorální komponenty a tibiální polyetylenové vložky zasazené do kovové kotvicí tibiální části. Používají se také keramické femorální komponenty, které snižují opotřebování polyetylenu. Životnost endoprotézy je individuální, většinou ale přesahuje 10 let. Neustále se hledají nové materiály, které by životnost ještě prodloužily.Zdroj: WikiSkripta

Endoprotézu kolene podstoupí ve Znojmě ročně na sto padesát pacientů. Na nové koleno si ale stejně jako jinde musejí několik měsíců počkat. Na kloubní náhrady čekají pacienti v jihomoravských nemocnicích zhruba rok a půl. Čekací lhůty na endoprotézy jsou totiž jedny z nejdelších.

video

Operaci kolena sledovala redaktorka Dominika Řebíková

IDEÁLNÍ REHABILITACE PO OPERACI MENISKU

Za jak dlouho po operaci menisku budete zase v kondici? Na co je potřeba se zaměřit? Jak dlouho bude trvat rehabilitace a na jaký pohyb si dát pozor. Musíte změnit jídelníček nebo boty? Hlavní ortoped ORP Centra MUDr. František Picek odpovídá na nejčastější dotazy pacientů po artroskopické operaci menisku:

Datum zveřejnění: 15. dubna 2021

Vše záleží na tom, o jaký typ operace šlo. Pakliže jde o meniskus bez nějakého dřívějšího úrazu, kdy byla při operaci odstraněna jen jeho část, pak je rekonvalescence poměrně rychlá a krom skákání a doskoků se doporučuje jakákoli zdravá aktivita. Něco jiného ovšem nastává, pokud krom menisku je navíc poškozen vaz a koleno je tedy nestabilní. Tady už musíte cíleně posilovat kolenní stabilizátory, musíte dbát na správnou osu kolene – takže správná obuv, ideálně v kombinaci s lehkou tvarovatelnou stélkou Formthotics, případně chodit s ortézou. Může ale dojít k dalšímu příběhu menisku, kdy je poškozena chrupavka. Pokud je plocha chrupavky poškozena na spodní straně čéšky, pak je potřeba se vyvarovat velkému ohýbání kolene – tedy běh do schodů a jízda na kole do kopce. Pokud je chrupavka ale poškozena na nosných částech kloubů, pak je naopak kolo velkým přínosem.

2. Jak mám dávkovat zátěž?

Zátěž lze v podstatě dávkovat „podle toho, co koleno snese“. Pakliže máte koleno po operaci ztuhlé, budete se postupně pokoušet o obnovu hybnosti a pak budete pomalu posilovat kolenní stabilizátory – tedy především svaly stehna zepředu a zezadu a lýtkové svaly, které začínají pod kolenem. Ve chvíli, kdy posílíte tyto stabilizátory, můžete přidávat na zátěži, samozřejmě s ohledem na další případné poškození kloubu. Tou limitací je samozřejmě otok a bolest, kdy by se aktivita měla přerušit.

 

3. Je potřeba si dávat po operaci na něco pozor?

Především je důležité dbát na to, aby koleno bylo neustále ve správném postavení. Je dobré pořídit si dobré a pevné boty s korekční vložkou. V ORP Centru umíme stélky Formthotics individuálně natvarovat tak, aby osa kolene byla opravdu ve správném postavení, aby koleno nerotovalo ani ven, ani dovnitř.

Rozhodně by bylo dobré vyvarovat se nárazům, skokům, doskokům i dlouhým pochodům, kdy je koleno opravdu hodně zatěžované. A později se vyplatí být ostražitý při kontaktních, kolektivních sportech, tady v zápalu boje dochází často k různým torzím.

Nemocné koleno je samozřejmě vždy náchylnější k dalšímu úrazu než to koleno zdravé.

4. Je potřeba přizpůsobit také jídelníček?

To je celkem jednoduché. Platí tu úplně stejné pravidlo, jako všude. Nepřejídat se, jíst zdravě. Obezita znamená obrovskou zátěž jak na nemocné, tak i zdravé klouby.

5. Jaké cviky jsou vhodné po operaci?

Na začátku je ideální propínat koleno postupně do úplného propnutí a pak uvolňovat čéšku. Cviky na posilování by měly být zaměřeny na zátěž relativně malou a na mnoho opakování. Rozhodně není dobré nakládat vysokou zátěž, cvičit rychle ve snaze co nejdříve naposilovat svalovou hmotu. Není dobré ani dělat dřepy. Ideální je, pokud s rehabilitací pomůže zkušený fyzioterapeut. V ORP Centru pacientovi po operaci menisku nabídneme kompletní pooperační rehabilitaci, takže už před operací ví, kdy začne rehabilitovat a jak dlouho to bude trvat. Například optimální rehabilitace po menisku trvá 12 týdnů, kdy doporučujeme dvakrát týdně cvičit, protahovat a posilovat s fyzioterapeutem a před cvičením rozhýbat koleno ještě na motodlaze, později na přístrojích jako je Camoped či rotoped. Před posilováním výrazně pomůže i půl hodina ve vířivce, která nohu prokrví a vám se bude mnohem lépe cvičit, stejně tak jako elektrogymnastika nebo kryoterapie.

Chcete pomoci s operací nebo s rehabilitací menisku?

REZERVACE TERMÍNU: telefon 233 338 112 nebo 4gsyQOQg~ikmb

Objednávkový formulář