I OSVČ, které jsou zaměstnané, se odpuštění pojistného týká, přestože neplatily loni žádné zálohy. Odpustek je ve výši poloviny celkového pojistného, maximálně 14 112 Kč. Server Podnikatel.cz připravil souhrn, jak správně vyplnit přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovnu.
Když se loni odpouštěly OSVČ na půl roku zálohy na pojistném i samotné pojistné, byla u zdravotního pojištění komplikovanější situace než u sociálního.
U zdravotního pojištění totiž zákon přímo nestanovuje OSVČ vedlejší a je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci). Mezi OSVČ, za které platí pojištění stát, patří:
- nezaopatřené děti,
- poživatelé důchodu z důchodového pojištění (starobní, invalidní, částečně invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody),
- osoby na mateřské dovolené,
- příjemci rodičovského příspěvku,
- uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče, osoby, které jsou závislé na péči o jiné osoby, a osoby pečující o tyto osoby.
Tyto osoby platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Zálohy jim tak byly odpuštěny v předepsané výši pro období březen až srpen 2020.
Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu.
Odpuštění záloh se tedy těchto OSVČ nedotklo.
Ministerstvo zdravotnictví navíc minulý rok tvrdilo, že si tyto OSVČ nebudou moct ani zpětně nic na zdravotním pojištění odečíst a budou muset uhradit celou částku zdravotního pojištění, jak jim vyjde v přehledu.
Odborníci nicméně upozorňovali, že text novely nebyl úplně jasný a umožňoval dvojí výklad. Osobně bych se snažil vyložit zákon pro tyto osoby „konformně“ tak, že těmto osobám jsou podle § 8 odst.
2 zálohy sice vypočteny, ale jen nemají povinnost je platit (§ 8 odst. 3).
Tedy, že jim bude od ročního pojistného „odečtena“ hodnota jejich záloh (vypočtených, ale neplacených) za měsíce březen až srpen, vysvětloval tehdy pro server Podnikatel.cz daňový expert Jan Molín.
Ministerstvo zdravotnictví nakonec letos naštěstí svůj výklad změnilo a přiklonilo se k variantě, kterou předestřel Jan Molín.
Jak vyplnit přehled u OSVČ hlavní
U OSVČ hlavních je situace jasná a všem bylo odpuštěno půlroční minimální pojistné – tedy 6 × 2352 Kč = 14 112 Kč. Tyto Covid zálohy jsou vyčísleny v řádku 41a jako součin záloh odpovídajících skutečnostem roku 2020 (řádek č.
40) a počtu měsíců (řádek č. 6a) – tedy dohromady zmíněných 14 112 Kč. Covid zálohy (řádek č. 41a) se přičtou k úhrnu zaplacených záloh (řádek č. 41) a následně se na řádku č.
43 vypočte rozdíl oproti pojistnému a vyjde buď přeplatek, či nedoplatek.
Příklad
Takto vypadá přehled OSVČ hlavní s 40% paušálem, která měla loni příjmy 400 tisíc Kč, přičemž na minimálních zálohách zaplatila 14 112 Kč a půl roku zálohy neplatila.
Jak vyplnit přehled u OSVČ, za které platí pojistné stát
Pokud OSVČ po celý rok 2020 podnikala a současně za ni platil pojistné stát a byla jí předepsána záloha, například 1500 Kč, zdravotní pojišťovna jí zálohy za 3–8/2020 předepíše ve výši 0 Kč.
To ale nemá vliv na výši odpuštěného pojistného, pouze se tím zamezí předepsání penále, které by jinak OSVČ v případě neplacení zálohy musela zaplatit, doplnila serveru Podnikatel.
cz Barbora Peterová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Při zpracování přehledu za rok 2020 se zjistí skutečná výše pojistného za tento rok, jakou by tato OSVČ měla zaplatit. Pro stanovení odpuštěného pojistného není relevantní výše původní zálohy (v tomto případě 1500 Kč), ale skutečná výše pojistného připadajícího na měsíce 3–8/2020.
Od celého pojistného za rok 2020 se proto odečte skutečné pojistné připadající na měsíce 3–8/2020, v tomto případě tedy polovina celkového pojistného. Pokud by však OSVČ vyšlo vzhledem k výši příjmů měsíční pojistné za rok 2020 vyšší než stanovené minimální, tj.
vyšší než 2 352 Kč, pak se odpouští pojistné pouze do této částky, tedy 2 352 Kč x 6, upřesnila Peterová.
Výše odpuštěného pojistného za jeden tzv. „covid“ měsíc se vypočítá (řádek 40 na přehledu OSVČ) : (0,135 × 0,50 x řádek 12 příjmy – výdaje) / (řádek 4 počet měsíců trvání OSVČ v roce 2020). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, je-li výsledek větší než 2352 Kč, zapíše se 2352 Kč (minimální záloha za rok 2020).
Celková výše odpuštěného pojistného se vypočítá (řádek 41a na přehledu OSVČ): (6a x 2.352) + (6b x řádek 40). 6a je počet měsíců v období březen až srpen (max.
6 měsíců), kdy OSVČ musela dodržet minimální vyměřovací základ (OSVČ byla hlavní) a 6b je počet měsíců v období březen až srpen (max. 6 měsíců), kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ (OSVČ byla vedlejší), uvedla serveru Podnikatel.
cz Nicol Lenertová, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.
Příklad
Takto vypadá přehled důchodce OSVČ s 40% paušálem, která měla loni příjmy z podnikání 400 tisíc Kč, přičemž na zálohách zaplatila na základě příjmů předchozí rok 6000 Kč a půl roku zálohy neplatila.
Jak vyplnit přehled zaměstnané OSVČ
Jak již bylo řečeno výše, zaměstnaných OSVČ se nakonec odpuštění zdravotního pojištění také týká. Úprava zálohy na částku 0 Kč kvůli předepsání penále zde odpadá, ale postup při stanovení odpuštěného pojistného za 3–8/2020 je stejný jako u OSVČ, za které platí pojistné stát.
OSVČ, které jsou současně zaměstnány a mají vedenu samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, zálohy neplatí. Pro ně se také v období březen až srpen 2020 v hrazení záloh nic neměnilo. Pojistné, které se považuje za uhrazené (tzn.
plátcům bylo odpuštěno) je vypočteno obdobně jako u OSVČ, za které pojistné platí stát, a uvedeno také v přehledu OSVČ v řádku 41a, potvrdil Milan Řepka, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Příklad
Takto vypadá přehled zaměstnané OSVČ s 40% paušálem, která měla loni příjmy z podnikání 400 tisíc Kč, přičemž na zálohách nezaplatila nic.
Přehledy lze letos podat až do 2. srpna
Lhůta pro podání přehledů OSVČ pro zdravotní pojišťovnu se letos posunula z tradičního začátku května až na srpen.
Poslanecká sněmovna už schválila novelu ministerstva zdravotnictví, která termín prodlužuje a umožňuje OSVČ podat přehled pro zdravotní pojišťovnu do 2. srpna. Případný doplatek pojistného je pak třeba uhradit do 8 dnů od podání přehledu.
Pozor jen na to, že u přehledu pro ČSSZ je lhůta odlišná a je nutné jej letos podat do 30. června a do toho dne musí být i doplaceno sociální pojištění.
Zdravotní pojištění OSVČ 2020: zálohy, minimální zálohy, samoplátci
Ilustrační foto
•
ZDROJ: Profimedia
Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musejí vždy platit měsíční zálohy své zdravotní pojišťovně, a to vždy alespoň v minimální výši. Splatnost měsíční zálohy je do osmého dne následujícího měsíce.
V roce 2019 činila minimální měsíční záloha 2208 korun. V roce 2020 to je již 2352 korun.
Částka minimální měsíční zálohy se totiž odvozuje od průměrné mzdy stanovené MPSV, když průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018.
Dle nařízení vlády činí všeobecný vyměřovací základ za rok 2018 částku 32 510 korun a příslušný přepočítací koeficient potom 1,0715. Průměrná mzda je tedy 34 835 korun (32 510 korun × 1,0715).
Kalkulačka: výpočet čisté mzdy >>>
Minimální měsíční záloha následně činí 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, což je 2352 korun (34 835 korun × 50 procent × 13,5 procenta). Minimální měsíční záloha se tedy oproti roku 2019 zvyšuje o 144 korun.
Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností během roku zálohy na zdravotním pojištění neplatí.
Zdravotní pojištění doplatí jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích, přičemž zdravotní pojištění se vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu (tj.
poloviny daňového základu) a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Na zaměstnance vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemá zvýšení minimální zálohy finanční dopad.
Platba zdravotního pojištění v příkladech
| Živnostník Karel platí v roce 2019 měsíční zálohu na zdravotní pojištění v minimální výši 2208 korun. Již za leden 2020 bude muset zaplatit novou minimální měsíční zálohu ve výši 2352 korun. Bude si tedy muset včas změnit trvalý příkaz k úhradě. |
| Paní Karolína zahájí od března 2020 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Do 8. dubna bude muset paní Karolína zaplatit první zálohu ve výši 2352 korun. V prvním roce výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se platí minimální měsíční záloha. |
| Podnikatel Michal platí v roce 2019 měsíční zálohu na zdravotní pojištění ve výši 4148 korun. Pan Michal bude stejně vysokou měsíční zálohu platit i v prvních měsících roku 2020 do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019. Nová měsíční záloha se bude poprvé platit za měsíc, kdy bude odevzdán přehled o příjmech a výdajích za rok 2019, a její výše bude záviset na dosaženém hrubém zisku za rok 2019. |
| Živnostnice Simona dosáhne za rok 2019 z výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti hrubého zisku jen 120 tisíc korun. Skutečný vyměřovací základ ve výši 60 tisíc korun (120 tisíc korun × 50 procent) je nižší než minimální roční vyměřovací základ 196 194 korun. Roční zdravotní pojištění ve výši 26 487 korun (196 194 korun × 13,5 procenta) je pokryto minimálními měsíčními zálohami ve výši 26 496 korun (2208 korun × 12 měsíců). Zaplacené minimální měsíční zálohy během roku nelze obdržet při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti zpět ani při nižším zisku či ztrátě. |
Autor: Petr Gola
OSVČ na vedlejší činnost: Sociální a zdravotní pojištění a úlevy pro rok 2020
Jaké jsou výhody a naopak povinnosti, máte-li živnostenský list a jste OSVČ na vedlejší činnost? V článku se dozvíte, zda musíte platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění a také, jak se vás dotkne odpuštění odvodů na sociální a zdravotní pojištění v souvislosti s Covid-19 v roce 2020. Víte, kde najdete přivýdělek v místě vašeho bydliště?
Kdy pracovat jako OSVČ na vedlejší činnost
Na vedlejší činnost mohou pracovat osoby, které vykonávají zaměstnání, respektive činnost zakládající účast na nemocenském pojištění.
Do této skupiny spadají zaměstnanci, za které zaměstnavatel odvádí řádné sociální pojištění dle zákona, dále osoby, které mají nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jim byl přiznán starobní důchod, osoby, které mají nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, jsou na nemocenské z důvodu těhotenství a porodu (jsou-li dávky vypláceny z nemocenského pojištění zaměstnanců). Do této skupiny spadají i osoby pečující o dítě mladší 10 let, které je na jejich pomoci závislé ve stupni I až IV a nezaopatřené děti.
OSVČ na vedlejší činnost lze považovat v tom kalendářním měsíci, v němž po část měsíce platil důvod výkonu vedlejší výdělečné činnosti (jeden z výše uvedených případů) a zároveň byl aktivní živnostenský list a osoba tuto činnost vykonávala.
Jaké jsou zálohy na sociální pojištění
Minimální zálohy na pojistné na sociální pojištění OSVČ u vedlejší činnosti nemusíte platit v případě, nedosahuje-li zisk rozhodné částky, která se každým rokem mění, respektive se zvyšuje. Pro rok 2020 činí rozhodná částka 83 603 Kč.
Pokud byl zisk v minulém roce nižší než stanovená rozhodná částka, nemusí být OSVČ účastna důchodového pojištění a nemusí platit zálohy na sociální pojištění. Když zisk přesáhne rozhodnou částku, doplatí OSVČ odvody na sociálním pojištění při podání daňového přiznání a začne platit zálohy na sociální pojištění.
Pro rok 2020 jsou stanoveny zálohy pro OSVČ na vedlejší činnost alespoň na 1018 Kč, avšak pokud byl zisk výrazně vyšší než rozhodná částka, je vhodné platit také vyšší zálohy, aby nebyl doplatek při ročním zúčtování příliš vysoký.
Základ daně lze počítat buď skrze paušál (jako 40 %, 60 % nebo 80 %) dle vykonávané činnosti, nebo skrze reálné výdaje.
Sazba odvodů na sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, který se vypočítá jako 50 % příjmu z podnikání, respektive z jiné samostatné výdělečné činnosti, po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Jinými slovy se vyměřovací základ spočítá jako polovina zisku, na níž se dále uplatní sazba 29,2 %.
Jaké jsou zálohy na zdravotní pojištění
Minimální zálohy na zdravotní pojištění pro OSVČ nejsou zákonem stanoveny, avšak v tomto případě se OSVČ na vedlejší činnost rozděluje na dvě kategorie.
První jsou státní pojištěnci, tedy senioři, studenti a také osoby na rodičovské dovolené, stejně jako osoby, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství.
Státní pojištěnci musí hradit zálohy na zdravotní pojištění ve výši, kterou si stanoví na základě svých příjmů.
Druhou skupinou jsou osoby, které vykonávají zaměstnání na HPP nebo mají uzavřenou DPČ, respektive DPP, ze které jsou placeny minimální odvody na zdravotní pojištění. Tato skupina nemusí hradit zálohy na zdravotní pojištění.
Pro obě skupiny platí pro stanovení výše odvodů na zdravotní pojištění stejné podmínky. OSVČ na vedlejší činnost hradí pojistné dle výše příjmu, respektive dle výše vyměřovacího základu.
Vyměřovací základ pro odvody na zdravotním pojištění se stanoví jako 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Sazba z tohoto vyměřovacího základu činí 13,5 %.
Co se za samostatnou výdělečnou činnost nepovažuje
Pokud jsou příjmy z činnosti samostatným základem daně z příjmu fyzických osob, která je zdaněna zvláštní sazbou daně, nepovažují se za samostatnou výdělečnou činnost.
Do této kategorie patří příjmy autorů, kteří publikují do novin, časopisů, televize i rozhlasu (autorské honoráře) a jsou vypláceny ze zdrojů plynoucích na území ČR (dle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů).
Zároveň tato částka nesmí přesáhnout 10 000 Kč měsíčně. Dále se za OSVČ nepovažují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví.
Odpuštění záloh v souvislosti s Covid-19 pro rok 2020
V souvislosti s Covid-19 se plošně zrušila povinnost hradit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ na hlavní činnost za měsíce březen až září (šest měsíců).
Tento benefit budou čerpat také OSVČ na vedlejší činnost, které mají aktivní živnostenský list a u nichž nedošlo v uvedených měsících k přerušení činnosti. Odpuštění platby na sociální pojištění pro OSVČ na vedlejší činnost je za jeden kalendářní měsíc 1 018 Kč.
Zálohy na zdravotní pojištění se odpouštějí v plné výši, tj. si lze za jeden kalendářní měsíc odečíst 2 352 Kč.
Jak se odpuštění záloh projeví v ročním zúčtování? Za šest měsíců se u sociálního pojištění odečte částka 1 018 Kč. Pokud není OSVČ na vedlejší činnost povinna hradit minimální zálohy a zisk nedosahuje rozhodné částky, tento benefit se jí nedotkne.
Jestliže měsíční zálohy převyšují 1 018 Kč, doplatí OSVČ rozdíl mezi těmito částkami. U zdravotního pojištění je možné po dobu šesti měsíců odečíst až 2352 Kč za jeden kalendářní měsíc. Pokud OSVČ hradí měsíčně méně, nelze nevyužitou částku čerpat po zbytek roku.
Jestliže hradí více, doplatí rozdíl stejně jako v případě sociálního pojištění.
Pro zbývajících šest měsíců platí běžný režim a zálohy se neodpouštějí. Zálohy je potřeba odvádět opět od října.
Kde si přivydělat na živnostenský list
Milujete uklízení, rádi hlídáte děti nebo chcete pomoci s péčí o seniory? Na ww.domelie.cz najdete přivýdělek k vašemu stálému zaměstnání, studiu nebo k důchodu. Využijte volný čas efektivně a vydělávejte v místě svého bydliště.
Zaregistrujte se zdarma na Domelie.cz, vytvořte si profil a pomáhejte domácnostem ve vašem okolí. Činnost můžete vykonávat na živnostenský list. Jakou práci najdete na Domelie.
cz? U nás nalezete přivýdělek v oblasti hlídání dětí, úklidu domácnosti, můžete pomáhat s péčí o seniory, být domácí kutil, doučovat anglický, německý i český jazyk, pomáhat s doučováním matematiky i přírodovědných předmětů, být osobním trenérem i kadeřnicí.
Mohlo by vás zajímat
Užitečné informace najdete na webech
Odpuštění záloh na půl roku v souvislosti s Covid-19
Jaké změny týkající se plátců přinesla legislativní opatření v souvislosti s epidemií COVID-29 v roce 2020?
Za měsíce březen až srpen 2020 nemusí OSVČ odvést pojišťovně zálohu na pojistné. Prominuta je však pouze částka zálohy až do výše minima, tj. až do 2 352 Kč. Částky převyšující minimum musí být zaplaceny, jejich splatnost je ale odložena až na dobu po podání Přehledu OSVČ za rok 2020.
Pokud už platba zálohy za měsíc březen 2020 proběhla, považuje se se tato platba za zálohu za měsíc září 2020.
Platíte-li měsíční zálohy vyšší než minimální, musíte za březen až srpen 2020 zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného.
V uvedených měsících však nemusíte nic odvádět na účet pojišťovny– rozdílová částka není prominuta, ale její platba může být odložena. Částku, kterou byste za březen až srpen 2020 zaplatili nad výši minimálních záloh, můžete doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
Můžete ji však také uhradit kdykoli (po částech i najednou) během roku 2020, čímž se vyhnete nutnosti zaplatit velký doplatek na pojistném v roce 2021.
Podrobnější informace najdete v aktualitě Změny u plateb na zdravotní pojištění v souvislosti s epidemií COVID-19.
Je třeba žádat o odpuštění minimálních odvodů na zdravotní pojištění pro OSVČ?
Nová úprava zákona o veřejném zdravotním pojištění automaticky u všech OSVČ považuje zálohy za měsíce březen až srpen 2020 za zaplacené, a to až do výše minimální zálohy. Plátci nemusí o odpuštění záloh žádat. Za zbylé měsíce roku 2020, tj. leden, únor, září až prosinec, je třeba zálohy platit standardně (do 8. dne následujícího kalendářního měsíce).
Do kdy se musí v současné situaci předložit Přehled OSVČ?
Všechny OSVČ musí podat přehled příjmů a výdajů OSVČ za rok 2019 nejpozději do 3. srpna 2020.
Termíny pro předložení přehledu jsou dané zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, resp. se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání.
S ohledem na nouzový stav vyhlášený vládou ČR v době epidemie COVID-19 upravuje termín pro podání přehledu za rok 2019 novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění takto: přehled je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.
Aktuálně platné posunutí lhůty pro podání daňového přiznání do 18. srpna neznamená možnost odkladu podání Přehledu OSVČ.
Posouvá se termín pro podání Přehledů OSVČ i pro ty podnikatele, kteří podávají daňové přiznání s daňovým poradcem?
Nikoli. K posunu dochází pouze pro daňové subjekty, které měly podat daňové přiznání do konce března 2020. Pro plátce, kteří mají daňového poradce se situace nemění – tedy podat daňové přiznání nejpozději do 1. 7. 2020, do 3. 8.2020 podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a následně do 8 dnů uhradit doplatek pojistného.
Odkládá se ještě termín pro podání Přehledů OSVČ, když je nově posunuta lhůta pro podání daňového přiznání do 18. srpna?
Nikoli, termín pro podání přehledu OSVČ za rok 2019 zdravotní pojišťovně se tím nemění.
Normálně platí, že termíny pro předložení přehledu jsou dané zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a odvíjejí se od data pro podání daňového přiznání (OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích a v něm si vypočítat doplatek pojistného za daný rok a také výši záloh pro příští období).
Termín pro podání přehledu OSVČ za rok 2019 upravuje přímo novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a to takto: přehled je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.
Doplatek pojistného se musí zaplatit do 8 dnů od podání přehledu.
Proč VZP neprodlouží termín pro podání Přehledu OSVČ, stejně jako to je u přehledu pro sociální pojištění?
Zdravotní pojišťovna nemůže prodloužit termín podání přehledu OSVČ za rok 2019, protože tento termín je stanoven na 3. srpna 2020 přímo novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, tj. zákonem č. 134/2020 Sb.
Nový § 28c zákona uvádí, že lhůta pro podání přehledu stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst.
2 (= nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém OSVČ měla podat daňové přiznání) se pro podání přehledu za rok 2019 nepoužije a přehled za rok 2019 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.
Naproti tomu zákon o pojistném na sociální pojištění obdobným způsobem novelizován není, takže termín podání přehledu je navázán na termín podání daňového přiznání: Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok.
Je možno teď podat Přehled OSVČ, ale doplatek zaplatit později, až se situace uklidní?
Dle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je plátce povinen podat Přehled o svých příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna 2020.
Nemění se však povinnost následně do 8 dnů uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami a částkou pojistného, kterou si v Přehledu vypočte jako roční pojistné (doplatek).
Pokud plátce podá Přehled o svých příjmech a výdajích dříve (což může), pak je povinen uhradit do 8 dnů doplatek pojistného.
Nemám zájem rušit trvalý příkaz v bance a pak ho zase zřizovat. Jako OSVČ platím zálohy na pojistné nižší než minimální. Mohu ty částky platit dál s tím, že se vše zúčtuje v Přehledu?
Ano, tento postup je možný. Vznikne tím přeplatek, který se zúčtuje v rámci Přehledu OSVČ za rok 2020. Částka, kterou zaplatíte za měsíce březen až srpen 2020, ačkoli je vám novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění prominuta, vám bude pak vrácena (samozřejmě jen pokud u vás pojišťovna neeviduje nějaké dřívější nedoplatky – to by byla započtena proti pohledávkám pojišťovny).
Kdy se musí začít platit zálohy vypočtené v Přehledu za rok 2019?
Platby záloh ve výši částky vypočtené v přehledu se poprvé platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. To by znamenalo za srpen, pokud plátce podá přehled v posledním možném termínu, tj. v pondělí 3. srpna 2020.
Srpnové zálohy se ale ještě týká „koronavirové“ legislativní opatření, kterým byly odpuštěny platby záloh OSVČ za měsíce březen až srpen 2020.
Zálohy v nové výši, které si vypočítáte v přehledu příjmů a výdajů OSVČ za rok 2019, tedy poprvé musíte zaplatit za září 2020. Záloha za září je splatná od 1. září do 8. října.
Pokud už proběhla platba zálohy za měsíc březen 2020, považuje se tato platba za zálohu za měsíc září 2020, takže by to znamenalo obnovit platby až od zálohy na říjen (splatnost má do 8. listopadu).
Mají zaměstnavatelé nárok na prominutí plateb pojistného za zaměstnance?
Nárok na prominutí plateb zaměstnavatelé nemají.
Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění u zaměstnavatelů nebude u pozdních plateb za období březen až srpen 2020 vymáháno penále, a to až do 21. září 2020.
Platby pojistného za měsíce březen až srpen 2020 je ale nutné uhradit. U pozdních plateb za březen až srpen 2020 vzniká od 22. září 2020 penále.
Pozor: platby za měsíc únor splatné do 20. března 2020 musí být uhrazeny standardně, v případě pozdní úhrady bude vymáháno penále.
Zároveň upozorňujeme, že zaměstnavatelé jsou povinni stále zasílat na zdravotní pojišťovnu Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele ve standardních termínech.
Je možný odklad podání přehledu o odvodech za zaměstnance?
Ne, odklad není možný. Zákon u přehledu o platbách pojistného za zaměstnance nezná možnost odkladu při krizové situaci, jako je například tato. Stále tak platí standardní termíny.
Jsou v současné situaci nějak upraveny povinnosti zaměstnavatele?
Ne, povinnosti zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotní pojišťovně se prakticky nemění. Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele musí zaměstnavatel podávat standardně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce dle měsíce, za který se podává.
Pojistné vypočtené na Přehledu má zaměstnavatel také hradit standardně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jen nebude za opožděné platby za měsíce březen až srpen 2020 až do 21. 9. 2020 vymáháno penále. Od 22. 9.
2020 už však bude penále počítáno.
Jsem OBZP. Musím platit pojistné? OSVČ ho mají prominuté..
Ano, OBZP pojistné zaplatit musí, této skupiny plátců se ustanovení o prominutí pojistného v novele zákona netýkají. V případě pozdních plateb za období březen až srpen 2020 nevzniká do 21. září 2020 penále.
Jak řešit předčasný návrat ze zahraničí, když jsem se odhlásil z pojištění v Česku z důvodu (předpokládaného) dlouhodobého pobytu?
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení, přičemž za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Na této zásadě se nic nezměnilo – zákon nezná žádnou možnost délku pobytu v zahraničí upravit (zkrátit) v případě krizové situace, jako je například tato.
V případě, že se pojištěnec vrátí dříve než za 6 měsíců, musí uhradit pojistné, jako by k odhlášení vůbec nedošlo, a v případě vzniku penále může požádat o odstranění tvrdosti zákona.
Lze předpokládat, že si pojištěnec bude muset uhradit pojistné jako OBZP. V současné chvíli je pouze možné, že u pojištěnce, který se vrátí ze zahraničí během měsíců březen až srpen 2020, nebude za tyto měsíce při opožděné platbě vymáháno penále až do 21. 9. 2020. Za měsíce předcházející březnu 2020 však platí standardní podmínky.
Pokud si pojištěnec hradil před výjezdem pojistné jako OSVČ, musí za měsíce, ve kterých byl odhlášen z pojištění, doplatit „své“ pojistné jako OSVČ, s tím, že za měsíce březen až srpen 2020 je prominuto pojistné až do výše minima.
Jak postupovat, pokud jsem nemohl včas vyzvednout písemnost od VZP na poště, takže jsem zmeškal zákonnou lhůtu pro podání odvolání, námitek nebo žádosti o prominutí penále (pokuty)?
Pokud se plátce nedozvěděl o uložení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků na České poště, s.p., nebo si nemohl uloženou písemnost v době nouzového stavu vyzvednout v úložní době, a proto zmeškal lhůtu pro podání odvolání (námitek, žádosti o odstranění tvrdosti), může dle § 41 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu.
Žádost s uvedením důvodu spolu se zmeškaným úkonem (např. odvoláním) je nutno podat do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která bránila plátci úkon učinit. Zmeškání úkonu nelze prominout, pokud ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. Nouzový stav je závažný důvod, který ze strany účastníka řízení nevyžaduje dokazování.
Další závažné důvody (hospitalizace, nařízená karanténa atd.) musí účastník řízení doložit.
Koronavirus a OSVČ – Dotazy a odpovědi – Česká správa sociálního zabezpečení
Ke komunikaci se správami sociálního zabezpečení volte přednostně elektronickou formu, dále lze komunikovat telefonicky, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Osobní návštěva úřadu není vždy nutná.
Správy sociálního zabezpečení přijímají všechna podání učiněná pouze předepsanou formou a elektronická podání zaslaná e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu musí být písemně nebo ústně do 5 dnů od odeslání e-mailu potvrzena, jinak nebudou akceptována.
Jaký formát podání formulářů můžete zvolit, je uvedeno na webu ČSSZ. Podání lze zaslat (dopisem, e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem, nebo z datové schránky), nebo jej lze osobně předat na Vaší příslušné OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno.
Dále upozorňujeme, že od 1. 6. 2020 již nelze na OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno realizovat platby v hotovosti z důvodu trvalého zrušení hotovostních pokladen. Platby je od tohoto data možné provádět pouze bezhotovostně na příslušný účet příslušné OSSZ vedený u poskytovatele platebních služeb (ČNB).
OSVČ je umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 příslušné OSSZ v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 30. 6. 2021.
Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ prominuta, je nutné nejpozději do 30. 6. 2021 tento přehled podat, ale současně také do 30. 6. 2021 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.
Pokud bude daňové přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021 platí i nadále lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020, kdy toto musí být podáno nejpozději do 2. 8. 2021
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 musí být podán na předepsaném tiskopisu do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání, a to nejpozději:
- 3. 5. 2021, pokud bylo daňové přiznání podáno ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období (1. 4. 2021), bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky, či v papírové podobě,
- 1. 6. 2021 (prodloužená lhůta), pokud bude daňové přiznání podáno elektronicky po 1. 4. 2021,
- 2. 8. 2021, pokud bude daňové přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021.
Parlamentem České republiky byl v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii dne 25. 3. 2020 schválen zákon č. 136/2020 Sb.
, o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, kterým byla pro období od března do srpna 2020 zrušena povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné a následně za toto období snižuje minimální povinné platby na důchodové pojištění OSVČ.
Všechny OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost, neměly povinnost od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění, a to bez ohledu na to, v jaké výši byly zálohy na důchodové pojištění předepsány. Pokud i přesto OSVČ uhradila některou z těchto záloh, bude použita na případné jiné již splatné závazky a dále pak jako záloha na pojistné na září až prosinec 2020.
O prominutí povinnosti platit zálohy na březen až srpen 2020 není třeba individuálně žádat, jde o zákonnou úpravu, která bude aplikována automaticky pro všechny OSVČ.
Od měsíce záři již mají všechny OSVČ, kterým byly v dané výši zálohy na důchodové pojištění předepsány, povinnost tyto zálohy platit.
Až bude OSVČ podávat (vyplňovat) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok 2020, si výsledné pojistné na důchodové pojištění za rok 2020, nejprve sníží za období od března do srpna 2020 o částku 2 544 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná hlavní samostatná výdělečná činnost, anebo o částku 1 018 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná vedlejší samostatná výdělečná činnost. Následně se od zbylého pojistného odečtou zálohy, které OSVČ uradila v roce 2020. Pro účely stanovení vyměřovacího základu pro pojistné, se za kalendářní měsíc výkonu SVČ nepovažuje ten kalendářní měsíc, ve kterém po celý měsíc trval nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ a proto pojistné stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 nelze snížit za ty kalendářní měsíce v období března až srpna 2020, v nichž měla OSVČ po celý měsíc nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ.
Příklad k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020:
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“) za rok 2018 stanoveny zálohy na pojistné ve výši 2 800 Kč, jejichž výše platí až do měsíce podání přehledu za rok 2019.
Přehled za rok 2019 podá v červenci, měl být podán do 4. května, přičemž po odpočtu uhrazených záloh na pojistné v roce 2019 vznikne výsledný doplatek ve výši 4 175 Kč. Od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán, tj.
od června 2020, má stanoveny zálohy na pojistné ve výši 3 300 Kč.
V březnu 2021 podá přehled za rok 2020, přičemž pojistné za rok 2020 činí 37 020 Kč.
Pojistné za rok 2020 ve výši 37 020 Kč se nejprve sníží o zálohy, které nebyly zaplaceny (nebyla povinnost) za březen až srpen 2020 (6 x 2 544 Kč).
Od zbylého pojistného ve výši 21 756 Kč [37 020 – (6 x 2 544)] se následně odečtou zálohy, které byly zaplaceny za leden a únor 2020 (2 x 2800) a za září až prosinec 2020 (4 x 3 300).
Aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodů, bylo schváleným návrhem zákona stanoveno, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné (březen až srpen 2020), se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu.
Zálohy na pojistné se platí na celý kalendářní měsíc. Pokud skončíte kterýkoliv den v měsíci, tak za tento měsíc bude ještě stanovena povinnost platit zálohy.
Ano, lze vyznačit na formuláři „Jednotný registrační formulář“ v části určené pro správu sociálního zabezpečení (SSZ), že se jedná i o oznámení o ukončení činnosti tomuto úřadu.
- Při přerušení (z pohledu OSSZ se jedná vždy o ukončení) činnosti zaniká povinnost platit zálohy na sociální pojištění od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla SVČ přerušena, resp. ukončena. Ukončení činnosti lze na OSSZ oznámit i zpětně. Pro oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti není předepsán tiskopis, můžete tedy tuto povinnost splnit jakoukoliv písemnou formou. Více o způsobech komunikace naleznete v odpovědi na otázku pod č. 1.
- Pro zápočet náhradní doby pojištění pro přiznání důchodu za období, kdy OSVČ činnost nevykonávala, je možné se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Aby se vám doba strávená na úřadu práce započítala, je nutné splnit alespoň jednu z následujících podmínek: v době evidence na Úřadu práce byla bývalé OSVČ poskytována podpora v nezaměstnanosti (nárok na podporu v nezaměstnanosti OSVČ vznikne v případě, že v posledních 2 letech před registrací na ÚP má dobu pojištění minimálně v délce 1 roku. Doba pojištění vzniká, je-li za dané období zaplaceno pojistné.) doba evidence na ÚP bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu 3 let, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Nicméně do 55 let se započítává maximálně 1 rok.
- OSVČ může podat také přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění jako osoba (ne jako OSVČ), na období, ve kterém nevykonávala žádnou výdělečnou činnost, ale maximálně na období jednoho roku zpětně před podáním přihlášky.
Přihlášení na úřadu práce funguje na principu dobrovolnosti. Pokud OSVČ chce mít období, ve kterém výdělečnou činnost nevykonávala, započítané jako náhradní dobu pojištění pro výpočet důchodu, je vhodné se buď registrovat na ÚP, popřípadě si platit dobrovolné důchodové pojištění. (Tady platí podrobná odpověď z otázky č. 6.)
Podmínkou pro to, aby OSVČ mohly čerpat dávky nemocenského pojištění, je účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které předcházejí vzniku sociální události, která zakládá nárok na dávku.
Pro OSVČ, které si nemocenské pojištění hradí, existují následující dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (zde musí trvat účast na pojištění alespoň 270 dnů v posledních 2 letech, z toho 180 dnů v posledním roce jako OSVČ před nástupem na PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné.
V případě nařízené karantény, má na dávku nemocenského nárok i OSVČ účastná nemocenského pojištění OSVČ, za předpokladu, že karanténa je delší než 14 dnů. Za prvních 14 dnů dávka OSVČ nenáleží – stejné jako u dávky nemocenského.
Více informací naleznete na našem webu.
„Ošetřovné“ pro OSVČ je vypláceno formou dotace (dle platné legislativy nemá OSVČ na ošetřovné nárok, ani když je dobrovolně nemocensky pojištěna, proto je dávka v tomto období řešena formou dotace), Ministerstvem průmyslu a obchodu, které stanovuje a zveřejňuje podmínky nároku na tuto dotaci, a u kterého se rovněž podává žádost na formuláři k tomu určeném.
Více informací „ošetřovném“ pro OSVČ včetně formuláře žádosti naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, více ZDE.
ČSSZ není k vyřízení žádostí kompetentní. Žádosti uplatněné na formuláři ČSSZ, které slouží pro ošetřovné zaměstnanců (ani v jiné podobě), nelze předat na MPO, neboť žadatel musí žádost uplatnit na formuláři určeném MPO (žádost musí být podána na předepsaném tiskopise MPO).