Mozek je neuvěřitelně složitý a sofistikovaný orgán. Orgán, o kterým jsme v posledních dekádách zjistili mnoho informací, ale stále není zcela probádaný. Mozek zpracuje každou sekundu tolik informací, které by nedokázal zpracovat ani ten nejvýkonnější počítač na světě.
Lidský mozek je řídicím centrem nervové soustavy. Přijímá signály z našich smyslových orgánů a posílá informace do svalů. Lidský mozek má stejnou základní strukturu jako mozky ostatních savců, ale je mnohem větší k poměru velikosti těla.
V dnešním článku se dozvíte mnoho zajímavých informacích o mozku. V dalším článku se dozvíte, jaké užívat doplňky stravy a potraviny pro zdraví mozku.
16 zajímavostí, které jste možná o lidském mozku nevěděli…
- Lidský mozek váží cca 1,5 kg.
- Člověk má největší mozek ze všech obratlovců vzhledem k velikosti těla.
- Objem mozku průměrného muže je 1.274 cm3 a průměrné ženy 1.131 cm3.
- 78% mozku tvoří voda.
- Je v něm 50 až 100 miliard neuronů (buňka nervové tkáně).
- Každý neuron může vytvořit až 20.000 synapsí (spojení s dalšími neurony).
- Dle posledních výzkumů vyšlo najevo, že denně přijdeme až o 86 tis. neuronů v mozku, za rok 31 miliónů.
- Dětský mozek váží 350 až 400 gramů. V první polovině těhotenství se vytváří každou minutu 250 tis.
nových neuronů
. - Mozek zabírá pouhé 2% hmotnosti těla, ale spotřebuje 20% veškeré energie.
- Opiátové receptory v mozku reagují na různé opiáty, které mohou způsobit závislost (včetně drog a alkoholu).
- Pokud se dostaneme do nějaké stresové situace.
Často si potichu zpíváme či pískáme, což mozek zprostředkovaně „uklidňuje“ prostřednictvím oblasti v levé hemisféře.
- To, že používáme pouze 10% kapacitu mozku je mýtus. Ve skutečnosti používáme celou kapacitu a hlavně, když spíme.
- Kdyby měl náš mozek zpracovat a uchovat všechny informace, kterými jsme denně vystaveni, musel by být větší než celé tělo. Proto je vstup informací do mozku filtrován už od smyslových orgánů.
- Cholesterol je klíč k učení a paměti.
- Lidský mozek se s přibývajícím věkem zmenšuje.
- Mozek využívá 20% celkové spotřeby kyslíku.
Anatomie mozku
Představte si mozek jako 1,5 kg vážící nasáklou houbu, která řídí vše, co děláme. Mozek je částí centrální nervové soustavy (CNS) uložené v dutině lebeční, která ho chrání před zraněním. Skládá se ze 3 částí: koncový mozek, mezimozek a mozkový kmen.
Přehled hlavních částí mozku (zdroj: http://pfyziolmysl.upol.cz/?p=3265)
Koncový mozek
Největší částí mozku a celé centrální nervové soustavy je koncový mozek (také zvaný jako velký mozek), který umožňuje smyslové vnímání, myšlení a pohyb. Je složen ze dvou hemisfér. Vývojově je nejmladší částí CNS.
Povrch koncového mozku je tvořen mozkovou kůrou (zvrásněný povrch připomínající vlašský ořech). Mozková kůra je řídící centrum CNS a je centrem našeho vědomí. Je tvořena šedou hmotou.
Mozková kůra zabírá největší plochu mozku (40% celkové hmoty mozku) a je považována za sídlo složitého myšlení.
Mozková kůra se skládá za čtyř laloků.
- Vizuální zpracování probíhá v týlním laloku, blízko zadní části lebky.
- Spánkový lalok zpracovává zvuk, jazyk a jeho část se účastní také funkcí paměti a emocí.
- Temenní lalok integruje vstupy z různých smyslů a je důležitý pro prostorovou orientaci a navigaci.
- Čelní lalok zabírá největší část mozkové kůry a je kontrolní centrum celého našeho bytí. V čelním laloku se nachází centrum usuzování, uvažování, rozumu a vůle. Kůra čelního laloku zabírá 2/3 plochy celé mozkové kůry. Někdy se čelnímu laloku také přezdívá „koruna mozku“. Jak už je z jeho názvu patrné nachází se v oblasti čela je velmi důležité si tuto oblast hlavy chránit. Mezi riskantní aktivity pro kondici čelního laloku můžeme zařadit box, ragby nebo jízdu na motorce.
Rozčlenění mozkové kůry na 4 laloky (zdroj: http://pfyziolmysl.upol.cz/?p=3265)
Mezimozek
Mozkový kmen a koncový mozek je spojen mezimozkem. Je uložen mezi hemisférami a skládá se z 5 oddílů:
- Thalamus: Přenáší smyslové a motorické signály do kůry a podílí se na regulaci vědomí, spánku a bdělosti.
- Hypothalamus: Spojuje nervový a endokrinní systém. Prostřednictvím hypofýzy pak dochází k produkci hormonů.
- Metathalamus: Součást zrakové a sluchové dráhy.
- Epithalamus: Je tvořený šišinkou, endkrinním orgánem produkujícím melatonin.
- Subthalamus: Několik mozkových jader se vztahem k plánování pohybů.
Mozkový kmen
Pod koncovým mozkem leží mozkový kmen, který navazuje na páteřní míchu. Řadíme ho k zadnímu a střednímu mozku, ale funkčně tvoří nedělitelný celek. Mozkový kmen je složen z prodloužené míchy, varolova mostu a středního mozku.
Mozkový kmen jako celek zajišťuje komunikaci mezi míchou a mozkem, také kontroluje základní instinktivní chování jako dýchání, krevní tlak, polykání, vyměšování atd.
Zároveň řídí nepodmíněné reflexy (automatické reakce jako kýchání, kašlání nebo např. stáhnutí ruky při doteku s horkým předmětem) a je v pohotovosti v případě ohrožení.
Informace zpracované v této části mozku se neukládají do dlouhodobé paměti. Proto si nevybavujeme např. okamžik nehody. V tento okamžik ohrožení života nás řídí mozkový kmen.
Velikost mozku a inteligence
Velikost mozku nekoreluje s úrovní inteligence. Například mozek Vorvaně obrovského je 5x větší než lidský mozek, ale úroveň inteligence člověka velrybu jednoznačně převyšuje. Inteligence zvířat by se však dala posuzovat podle poměru mezi velikostí mozku a těla.
U lidí velikost mozku nerozhoduje o inteligenci. Někteří géniové mají mozek menší než je průměr a někteří větší. Např. mozek ruského spisovatele Ivana Turgeněva vážil 2.021 gramů, zatímco mozek spisovatele Anatole France vážil pouze 1.017 g.
Podstata inteligence lidského mozku spočívá v hustotě neuronů a jejich spojení. Rovněž máme jako druh největší a nejrozvinutější čelní lalok, který je spojován s funkcemi vyšší úrovně jako je sebekontrola, plánování, logika, abstraktní myšlení – zkrátka to, co nás dělá lidmi.
Dominuje u vás levá nebo pravá hemisféra?
Jak už bylo zmíněno výše, lidský mozek se skládá ze dvou hemisfér, které jsou propojeny svazkem nervových vláken. Levá hemisféra ovládá všechny svaly na pravé straně těla a pravá hemisféra ovládá všechny svaly na levé straně těla.
K teorii specializace hemisfér přispěl v 60. letech 20.
století americký neurofyziolog Roger Sperry (držitel Nobelovy ceny), který k zamezení šíření epileptických záchvatů z jedné hemisféry do druhé protnul pacientům corpus callosum (spojení mezi hemisférami).
Díky tomu došlo u pacientů k vymizení epileptických záchvatů, ale bylo u nich pozorována změna chování. A tak Sperry došel k teorii funkční specializace hemisfér.
Levá hemisféra je spojena s analytickým myšlením, logickým uvažováním, řečí, psaním a počítáním. Zatímco pravá hemisféra je spojena s intuicí, představivostí, tvořivostí, hudbou a uměním.
Pozdější výzkumy však ukázaly, že mozek funguje jako celek a není tak rozdělený hemisférami, jak se předpokládalo. Obě hemisféry spolu úzce spolupracují a mohou v případě potřeby přebírat funkce té druhé. Třeba matematické schopnosti jsou silnější, když obě hemisféry kooperují.
Jiří Votava
Vedra mohou způsobit i otok mozku. Co je dobré dodržovat a čemu se rozhodně vyhnout
Vlna veder na nás opět útočí a komplikuje tak život a fungování každému z nás. Během nich totiž trpí nejen naše tělo, ale i mozek. Ten se vlivem veder může pomyslně uvařit, dokonce může dojít i k jeho otoku, což je život ohrožující stav. Zjistěte, co se během extrémně vysokých teplot děje s vaším organismem, a hlavně, jak jim čelit.
fotografie: Pixabay
Vědci odhadují, že teploty stoupající vysoko nad 30 stupňů Celsia budou k našemu létu už pravidelně patřit. To potvrzuje i fakt, že právě s těmito teplotami jsme se setkali už počátkem června a podle dlouhodobých předpovědí by nás měli provázet celý měsíc. Je tak ideální čas se na ně připravit a vědět, co od nich můžeme očekávat a jaké by mělo být naše chování a denní režim.
Riziko pro mozek i psychiku
Náš organismus reaguje na vedro vysokou mírou pocení, rychlejším prouděním krve a rychle bušícím srdcem. To vše proto, aby se alespoň trochu ochladil a vystačil si takzvaně z „vlastních zásob“. Horko navíc může mít výrazný vliv i na naši tělesnou teplotu a zvyšovat ji, ještě mnohdy daleko více než při běžné horečce.
„Vlivy prostředí, jakými jsou třeba právě vedra, mohou naši tělesnou teplotu zvýšit dokonce i na 40 stupňů Celsia, což už je život ohrožující stav. Člověk se v tomto stavu začne silně potit v obličeji, a to z důvodu, že se tělo snaží ochladit, přesně řečeno ochladit krev proudící do mozku.
Pokud ale tělo ochlazení nezvládne, začínají nastupovat fyziologické stavy jako je zmatenost, příznaky ztráty vědomí, a nakonec i otok mozku, který může vést přímo ke smrti,“ varuje neurolog MUDr.
Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní v Praze, s tím, že vedra a s nimi související péči o organismus se skutečně nevyplácí podceňovat.
Dlouhodobě horké počasí ovlivňuje i naši psychiku. Podle amerických studií bylo dokonce prokázáno, že existuje přímá souvislost mezi extrémně vysokými teplotami a násilnou a kriminální činností. V každém případě jsou lidé během období takto vysokých teplot více unaveni, mají horší náladu, jsou podrážděni a mají sklon k hádkám.
U osob s cholerickou povahou nejsou výjimkou ani agresivní projevy, které může vyvolat i naprostá banalita. I proto však podle neurologa MUDr. Stránského existuje fyziologické vysvětlení. „Vlivem veder proudí do mozku méně krve, což má negativní vliv především na část mozku, která ovlivňuje naše emoce a impulsivní chování.
Výbuchy emocí, podráždění i agresivní projevy, tak v tomto čase nejsou překvapením,“ upřesňuje.
Jedinou úlevou a mnohdy i přímou záchranou je tak okamžité ochlazení, pobyt ve stínu, a hlavně dostatek tekutin. Každopádně, pro alespoň trochu snesitelnější zvládání horka můžeme udělat daleko více. Podívejme se na to, co neopomenout.
Na prvním místě bychom během veder rozhodně neměli podceňovat pitný režim, tedy přesně řečeno vodu. Jiné nápoje jako je káva a čaj jsou spíše hodnoceny jako potrava a slazené limonády nás naopak dovedou ještě více dehydratovat a nepomůže jim dokonce ani několik kostek ledu. Ochlazení je totiž je krátkodobé a pak naopak přichází opět šok.
„Vodu bychom tak měli mít k dispozici po celý den, zároveň je v těchto dnech vhodné vypít minimálně o půl litru více než jsme běžně zvyklí.
Ideální je vodu doplnit citrónem, nejen pro chuť, ale především proto, že nás osvěží, dodá nám vitamíny a působí i antioxidačně. Přitom paradoxně nezpůsobuje překyselení žaludku,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka Polikliniky na Národní.
A jeden nečekaný tip na závěr. Voda by ideálně měla mít pokojovou teplotu nebo být vlažná, nikoli ledová. Důvod je prostý, teplý nápoj totiž náš organismus lépe vstřebá, zažene snáze žízeň, a hlavně podpoří i pocení, které je pro celkové ochlazení organismu zásadní.
Oproti tomu, alkohol způsobuje odvodnění, nikoliv ovšem pocením, nýbrž jinou cestou, čímž znesnadňuje našemu tělu snahu o udržení vlastní teploty.
- Správné stravovací návyky
Na jídlo asi nebudeme mít ve vedrech příliš chuť, přesto je potřeba stravu nepodceňovat. Vhodný je například vodní meloun nebo okurka, které skvěle osvěží a mají, jak jinak, dostatek vody.
Pokud nás přece jen přepadne hlad, měli bychom se podle lékařů vyvarovat tučných a smažených pokrmů, ale naopak vsadit spíše na saláty, ideálně s lehkým krůtím či kuřecím masem. A dokonce i taková polévka v podobě zeleninového krému nebo vývaru nebude od věci. Dodá nám jednak živiny, ale hlavně tím, že je teplá se také bude podílet na ochlazení organismu.
Pocit vedra a to, jak na nás působí, výrazně ovlivňujeme i svým oblečením. Šaty, sukně, tílka či kraťasy jsou v tomto čase běžné, ale i výběrem správného oblečení ze správného materiálu si můžeme pomoci.
Ideální jsou tak především lehké šaty, popřípadě halenky a sukně, především z bavlněných či lněných materiálů. Ty totiž účinně sají pot a umožní naší pokožce dýchat.
Vyvarovat bychom se měli oděvům z umělých (materiálů) tkanin, které nám tento komfort nenabídnou, a navíc propocené nepřináší zrovna vábnou vůni.
Pokud máme šanci, je vhodné si pro úlevu od veder dopřát i sprchu nebo koupel. A zde opět pozor na její teplotu. Nejlépe nám totiž pomůže vlažná nebo teplá voda, nikoli studená či ledová. Náš organismus totiž po jejich absolvování nemá potřebu se ochlazovat pocením, což našemu pocit svěžesti, komfortu a snesitelného přežití veder také pomůže.
- Co rozhodně NE!
- – Pití studených slazených nápojů, limonád, kávy či alkoholu
- – Klimatizace nastavená na enormně nízkou teplotu, například 15 stupňů Celsia
- – Nevycházet na přímé slunce v čase od 11 do 14 hodin
- – Nezapomínat na pečující a opalovací přípravky
- – Nenechávat auto stát na přímém slunci
- – Nezapomínat chránit před přímým poledním sluncem malé děti, které ještě nemají plně vyvinutou schopnost termoregulace
- – Nevenčit psy v největším horku, nemají totiž vůbec potní žlázy
- zdroj: Polikliniky na Národní v Praze
Otok
Příznakem jsou oteklé části těla (lokalizovaný otok) nebo tělo celé (generalizovaný otok). Nejčastěji bývají oteklé končetiny, otok nemusí být symetrický a může postihnout pouze jednu končetinu. Otoky se projevují lesklou, napjatou a bledou kůží nad oteklým místem, ve které se po stlačení objeví důlek.
Příčin, proč otok vzniká, je celá řada. Mezi příčiny otoků můžeme zařadit srdeční selhávání, kdy se objevují symetrické otoky nohou, u ležícího pacienta oteklá záda. Mezi nejnebezpečnější formy otoku patří plicní edém a edém mozku. Plicní edém ohrožuje život nahromaděním tekutiny v plicích.
Projevuje se dušností, která se zhoršuje v noci, a kašlem, který se pomalu začne měnit ze suchého na vlhký s postupným vykašláváním růžové tekutiny. Edém mozku je vysoce nebezpečný a může skončit i smrtí. Projevuje se bolestmi a motáním hlavy, nevolností a zvracením.
Dále trombóza nebo utlačování žil nádorem, parazitem nebo zánětem, které se projevují asymetrickými a lokálními otoky, které jsou tuhé.
celé tělo i jednotlivé části
Otok může vzniknout i v důsledku nedostatku bílkovin, ke kterému dochází v důsledku onemocnění ledvin.
Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních.
Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Otok může vzniknout po úrazu, po bodnutí hmyzem, při šoku nebo inhalaci dráždivých látek.
Otoky dolních končetin mohou mít svůj původ v problémech se žilami nebo s lymfatickým systémem.
Léčba
Léčba závisí vždy na příčině otoku.V některých případech je důležité pacienta odvodnit pomocí léků zvaných diuretika.
Léky
Na edémy se využívají diuretika, zvyšují vylučování sodíku a vody a zvýší tím koncentraci bílkovin v krvi.
Při otoku nohou si udělejte vřesovou tinkturu a nejen tu. Vřes nebo přeslička rolní jsou vhodné i pro tvorbu čaje, který pijte 2krát denně alespoň po 3 týdny. Pokud jsou vaše otoky způsobeny játry, užívejte tinkturu z ostropestřce mariánského. Na odvodnění je vhodný čaj z břízy bělokoré, jejíž listy 5 minut vařte a 10 minut louhujte. Pijte 3krát denně alespoň 2 měsíce.
Homeopatika
Na otoky, které vznikly po úrazu nebo nadměrné zátěži, se používá arnica. Dále se na otoky způsobené bodnutím hmyzem využívá Apis mellifica.
Arnica D12 – 5 granulí 3krát po 15 minutách, po zlepšení 3krát po hodině – Proti otokům, které vznikly při pohmoždění.
Apis mellifica 30ch – 5 granulí po 30 minutách – Působí na otoky po bodnutí hmyzem.
Vyšetření
Pokud má pacient oteklé nohy, využívá se vyšetření pohmatem, kdy lékař zjišťuje horkost, stlačitelnost otoku a následně pacienta pošle na sonografické vyšetření, aby se zjistila průchodnost žil. K vyšetření orgánů, tzn. plic a srdce, se využívají rentgen, EKG a ultrazvukové vyšetření. V případě asymetrického otoku je užitečné změřit a porovnat obvody obou končetin.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
V těhotenství
V těhotenství jsou běžné otoky kotníků, které vznikají kvůli větší spotřebě bílkovin a zvětšování dělohy, která tlačí na žílu vedoucí krev z dolních končetin k srdci. Tento stav není nijak ohrožující. Po porodu běžně zmizí. Budoucí matka by však měla průběh otoků sledovat.
Pokud má velké otoky symetrické, může se jednat o preeklampsii a při výrazných asymetrických otocích se může jednat o zánět nebo uzavření žil dolních končetin, v těchto situacích je nezbytné vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.
Předcházet otokům můžete dostatečným příjmem tekutin a bílkovin.
Možné komplikace
U některých otoků hrozí i riziko smrti.
Zdravotní cviky
Na oteklé nohy pomáhají ranní cviky. Lehněte si na bok a rukou si podepřete hlavu, nohy položte natažené na sebe, kolena ohněte a zvedejte nohu nahoru a dolů. To opakujte i na druhém boku. Dalším cvikem může být, že se postavíte s chodidly u sebe a s rukama napřaženýma před sebou. Podřepněte a zůstaňte tak 6 vteřin, opět se zvedněte a cvik opakujte 10krát.
Prevence
Jedinou prevencí je dodržovat zdravý životní styl a předcházet tak různým onemocněním, která mohou otoky způsobit. Hlídejte si váhu, zařaďte do stravy dostatek vlákniny, dodržujte pitný režim, dopřejte si dostatek pohybu a omezte dlouhé sezení. Proti oteklým nohám se můžete naučit při každé sprše opláchnout nohy střídavě teplou a studenou vodou.
Kdy jít k lékaři
Pokud sami neznáte příčinu otoků, měli byste k lékaři jít, abyste vyloučili vážné onemocnění, které může otoky zapříčiňovat.
Nemoc covid-19 působí záhadně na mozek. Nepodceňujte důsledky, varují vědci
Dva neurologové působící ve Spojených státech provedli souhrn dat z 84 studií uveřejněných v odborně recenzovaných titulech, která se týkala téměř 620 pacientů pozitivních na covid-19.
Zaměřili se přitom na hodnoty naměřené pomocí elektroencefalografie (EEG), jejímž prostřednictvím lze sledovat, jak covid-19 narušuje normální chování mozku.
Zajímalo je přitom, zda se u těchto pacientů objevila nějaká známka či forma mozkového poškození (encefalopatie) a zda může souviset s nemocí covid-19. Informuje o tom Science Alert.
Přečíst článek ›
Přibližně dvě třetiny pacientů zmiňovaných studiemi byli muži, průměrný věk dosahoval 61 let. U některých se již projevovaly stavy jako demence, které mohly mít vliv na výsledky EEG, což vědci při hodnocení výsledků svých testů zohledňovali.
EEG naznačuje vliv nemoci na čelní mozkový lalok
Mezi 420 pacienty se jako nejčastější důvod pro objednání na EEG uváděly změny v psychickém stavu: téměř dvě třetiny studovaných pacientů zažily delirium, kóma nebo pocity zmatenosti.
Přibližně 30 procent pacientů objednal jejich lékař na EEG kvůli tomu, že prodělali záchvat, a několik jich mělo problémy s řečí. U dalších došlo k náhlé srdeční zástavě, jež mohla přerušit tok krve do mozku.
Snímky z elektroencefalografického skenování pak ukázaly celé spektrum abnormalit v mozkové aktivitě, včetně některých epileptických špiček. Nejběžnější zaznamenanou abnormalitou bylo celkové zpomalení mozkových vln, tedy sychronizovaných elektrických pulsů z mas vzájemně komunikujících mozkových neuronů. To naznačovalo obecnou nefunkčnost mozkové aktivity.
Přečíst článek ›
U nemoci covid-19 může být toto poškození vyvoláno rozsáhlým mozkovým zánětem v důsledku zesílené imunitní odpovědi lidského organismu na napadení virem, nebo tím, že při oslabení činnosti srdce a plic nemocí se sníží průtok krve do mozku.
Třetina všech zjištěných abnormalit byla detekována v čelním laloku, tedy v té části mozku, která zpracovává úkoly výkonného myšlení, jako je logické uvažování a rozhodování. Tento lalok nám také pomáhá ovládat emoce, řídit chování a podílí se schopnosti se učit a udržovat pozornost.
„Tato zjištění nám říkají, že bychom měli EEG vyzkoušet u širšího okruhu pacientů a podívat se, i za pomoci dalších způsobů sledování mozkové aktivity, jako je magnetická rezonance nebo CT, blíže na čelní lalok,“ uvedl neurolog a spoluautor nové studie Zulfi Haneef z Baylor College of Medicine v Houstonu. Studie byla publikována v časopise Seizure: European Journal of Epilepsy.
Nepodceňujme dlouhodobé důsledky
Elekroencefalografie by mohla časem pomoci při diagnostikování covid-19, upozorňovat na možné komplikace při jejím průběhu a detekovat jakékoli dlouhodobé účinky této nemoci na mozkové funkce pacienta.
Výsledky současné analýzy bohužel neposkytují srovnání s tím, jak běžné nebo vzácné jsou tyto poruchy mozkových vln v širší populaci, protože do ní byli zahrnuti pouze pacienti s covid-19, u nichž proběhl EEG test. Naznačují ale, že nový typ koronaviru může neblaze ovlivňovat naše nervové zdraví.
Přečíst článek ›
„Bude potřeba další výzkum, ale tato zjištění nám ukazují, na co by se měl zaměřit,“ uvedl Haneef. „Vypadá to, že u mozkových zánětů vyvolaných covidem-19 jsou abnormality ovlivňující čelní lalok běžné, proto jsme je navrhli jako potenciální biomarkery, tedy indikátory nemoci, které by se daly pomocí EEG sledovat,“ uvedli autoři nové studie.
Jak pandemie pokračuje, ukazuje se, že covid-19 má zřejmě i dlouhodobé důsledky. Někteří pacienti uvádějí, že se cítí stále unaveni, i měsíce poté, co jim byla nemoc diagnostikována, a stále pociťují její příznaky.
„Hodně lidí si myslí, že onemocní, uzdraví se a všechno se vrátí do normálu. Tato zjištění ale naznačují, že mohou vzniknout i dlouhodobé zdravotní problémy. To je věc, jíž jsme se obávali již dříve, a nyní nacházíme další důkazy, které toto podezření podporují,“ uvedl Haneef.
Operace mozku
Představují vážný socioekonomický problém a jejich nárůst nás nutí zlepšovat jak diagnostické tak léčebné postupy. Je to skupina, onemocnění pod kterou patří jak lehčí poranění, tak poškození nervového systému, která vyžadují okamžitý chirurgický zásah.
Nejčastěji vznikají vysokoenergetickým mechanizmem (autonehody,motonehody,pády, sporty apod.). Jako prevenci úrazu hlavy a mozku doporučujeme používaní ochranných pomůcek (helmy, bezpečnostní pásy, dětské sedačky).
Ochranné pomůcky chrání vás a vaše blízké!
Otřes mozku: nejlehčí typ poranění mozku, pro které je typická krátkodobá porucha vědomí a neschopnost vzpomenout si na úrazový děj. Často se připojuje zvracení a v dalším průběhu poruchy soustředění. Nevyžaduje operační zákrok.
Zlomenina lebky: rozeznáváme jednoduchou zlomeninu, která většinou nezpůsobuje vážnější potíže. Upozorňuje nás, že trauma nebylo „zcela nevinné“. Dalším typem je vpáčená zlomenina lebky, která vyžaduje operační zákrok – narovnání vpáčené části kosti.
Epidurální a subdurální krvácení: jedná se o vážné a život ohrožující stavy. Krvácení nad nebo pod mozkové obaly způsobí útlak mozku s poruchou jeho funkce.
Cílem operačního zákroku je odstranit zvýšený tlak na mozek a ošetřit místo krvácení (častokrát z poškozené cévy nebo kosti).
Jedná se o zákroky, které musí být provedeny okamžitě, protože prodleva znamená pro pacienta ohrožení jeho zdraví nebo života.
Pohmoždění mozku: při vysoké rychlosti se mozek pohybuje v lebeční dutině a může se o kost také poranit. Takové místo na mozku pak prokrvácí a zvětšuje svůj objem. Cílem naší léčby (medikamentózní či chirurgické) je snížit narůstající tlak uvnitř mozku a navrátit tlakové poměry do normálu.
Zlomenina lebeční spodiny: zlomenina spodiny lební vzniká nejčastěji při úrazech obličeje. Může vzniknout spojka mezi lebeční dutinou a přínosnými dutinami. Je to situace, při které hrozí infekce v nitrolebním prostoru, proto je nutná operace.
Tumory mozku
Mozkové nádory vznikají z populace buněk, které ztratili schopnost kontroly nad svým dělením a růstem. Podle stupně malignity je dělíme na benigní (meningeom, gliální nádory nízkého stupně malignity a pod) a maligní (anaplastický astrocytom, glioblastom).
Léčba mozkových nádorů je komplexní a vyžaduje spolupráci neurochirurga, onkologa, histologa, neurologa a rehabilitačního pracovníka. Prvním krokem je většinou operační zákrok, kterým odstraňujeme nádor celý nebo jenom jeho část.
Při mozkových operacích využíváme nejmodernější techniku (magnetická rezonance, neuronavigace, moderní operační mikroskopy). Jako jediní využíváme ke stavění krvácení argónovou koagulaci.
U některých hluboko uložených nádorů provádíme pouze biopsii (odebrání vzorku z nádoru za účelem histologického vyšetření – důležité pro stanovení správné onkologické léčby). U maligních nádorů je po operaci nezbytná péče onkologa. Následná chemoterapie a ozařování snižují riziko nového růstu nádoru.
Cílem operačního zákroku je zmenšit nebo odstranit tumor, který působí útlak mozku. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je tumor uložen. Dle možnosti jej odstraníme, operační rána se poté rekonstruuje.
Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem. Tyto komplikace mohou být spojeny i s poruchou pohyblivosti končetin či celkovými komplikacemi (např.zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Alternativou chirurgické léčby je ve výjimečných případech ozáření nádoru mozku.
| Souhlas s operací mozkového tumoru | 70 kB |
Hydrocefalus
Mozkové komory jsou za normálních okolností vyplněny mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok (likvor) cirkuluje v mozkových komorách a v páteřním kanálu a průběžně se obnovuje.
Za určitých podmínek může být přítomna překážka v proudění likvoru, snížené zpětné vstřebávání likvoru nebo jeho samotná tvorba může být zvýšena. Pak objem mozkových komor narůstá a způsobuje příznaky z vysokého nitrolebního tlaku (bolesti hlavy, zvracení, porucha vědomí).
Operačním zákrokem se snažíme ovlivnit příčinu takého bloku nebo zavádíme drenážní hadičku do mozkové komory s vývodem v břišní dutině.
Cílem operace je drenáž hromadícího se mozkomíšního moku v nitrolební, který utlačuje a poškozuje mozek.
Typ drenáže závisí na příčině a rozsahu vznikajícího hydrocefalu (buď překážka v průběhu přirozeného toku likvoru nebo porucha jeho vstřebávání v nitrolební).
U dětí se nejčastěji odvádí likvor z nitrolební do dutiny břišní v 98% za pomoci různých typů ventrikuloperitoneálních drenáží. U obstrukčních typů hydrocefalu je možné také řešení miniinvazivní endoskopickou operací.
Operace se provádí v celkové anestezii pod clonou ATB. Operace trvá asi 1 hodinu. Komplikace mohou být buď biologického nebo technického charakteru. Z biologických komplikací jsou nejzávažnější infekční (3-20%), které mohou být různého stupně od lokálních až po celkový septický stav.
Dalšími komplikacemi jsou epilepsie, poddrénování či nedrénování komorového systému, subdurální hematomy (4-20% u dospělých, 3-6% u dětí). Z technických komplikací zavedených drenáží jsou to např. obstrukce, rozpojení konektoru, zalomení nebo přetržení katetrů a jiné. Úspěšnost operace závisí na správné diagnostice a indikaci (zvl.
u tzv. normotenzního hydrocefalu dospělých).
Konzervativní léčba není úspěšná u aktivních typů hydrocefalu a drenážní operace představuje jediné možné a často život zachraňující řešení. Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
| Souhlas s operačním řešením hydrocefalu | 75 kB |
Transnazální operace adenomu podvěsku mozkového
Transnazální přístup využívaný u většiny operací adenomů hypofýzy má za cíl odstranit nebo alespoň zmenšit proces v oblasti tureckého sedla. Tento přístup vedený z pravé nosní dírky je na tomto pracoviště rutinně prováděn mnoho let.
Po operačním výkonu je nemocnému vložena do nosu tamponáda na dobu 48 hodin (musí dýchat ústy), někdy je zapotřebí provést bederní punkci. Po operaci stráví pacient obvykle 1 den na jednotce intenzivní péče.
Transnazální operace je považována za výkon relativně bezpečný, pro nemocného nejšetrnější a kosmeticky nejpřijatelnější. K možným komplikacím vyskytujícím se v minimálním procentu (do 5 %) řadíme zánět vedlejší dutiny nosní, pooperační krvácení nebo prosak mozkomíšního moku z nosu.
Dále se může objevit hormonální porucha funkce podvěsku mozkového nebo zhoršené vidění. Procento našich komplikací je srovnatelné s literárními údaji ostatních pracovišť.
Alternativou chirurgické léčby je ve výjimečných případech ozáření nádoru mozku.
| Souhlas s operací adenomu podvěsku mozkového transnazálním přístupem | 72 kB |
Plastika poraněného mozkového obalu – plastika dury
Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.
Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.
Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.
Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.
Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
| Souhlas s operací – plastika dury přední jámy lební | 71 kB |
Operace cévní výdutě či malformace
Cévní výduť (aneurysma)
Stěna mozkové cévy může být vlivem vnějších nebo vnitřních faktorů oslabena. Takové místo je pak náchylné k tvorbě mozkové výdutě (aneurysma). Riziko spočívá v tom, že výduť může prasknout a být tak zdrojem krvácení do nitrolební. Vzniká tak stav, který představuje přímé ohrožení pacienta na životě.
Je nutné rychlé ozřejmení místa a velikosti výdutě a zvolení optimální léčby. Principem léčby je vyřazení výdutě z krevní cirkulace, tj. zamezení dalšímu krvácení z ní. Máme dva způsoby jako toho docílit. Prvním způsobem je chirurgicky naložení tzv.klipu.
Jedná se o „kolíček,“ který se naloží na krček výduti, která pak již nemůže prasknout. Druhým způsobem – endovaskulární – obnáší vyplnění výdutě spirálkami, tím způsobí její uzávěr. Tímto způsobem je možno ošetřit výduti, které jsou hůře dostupné chirurgicky.
Spirálky se dostanou do výduti speciálním zavaděčem, který se vsouvá do cévního systému pacienta přes cévu v třísle.
Arteriovenózní malformace
Představuje abnormální shluk cév mezi normální tepnou a žílou mozku. Jejich nebezpečí je v možnosti krvácení, které může mít pro pacienta těžké následky. Cílem chirurgické a endovaskulární léčby je vyřazení těchto patologických cév z krevního oběhu.
V ošetřování cévních onemocnění má naše pracoviště dlouhou tradici a výsledky, které dosahujeme, jsou srovnatelné s renomovanými pracovišti v Evropě.
Cílem operace je uzavření nebo odstranění cévní anomálie a tím zabránit možnému budoucímu krvácení z ní. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je cévní anomálie uložena.
Dle možnosti ji uzavřeme nebo odstraníme, operační rána se poté rekonstruuje. Operace trvá cca 4-6 hodin. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem. Tyto komlikace mohou být spojeny i s poruchou pohyblivosti končetin či celkovými komplikacemi (např.zánět plic, srážení krve).
Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.
Alternativou chirurgické léčby je v indikovaných případech endovaskulární výkon.
| Souhlas s operací cévní výdutě či malformace | 72 kB |
Gigantické aneurysma na a.com.post. vpravo
Stav po endovaskulárním ošetření
Endoskopické ošetření mozku
Endoskopie mozku je zákrok, při kterém se do mozku zavádí endoskop – nástroj s kamerou umožňující vidět struktury uvnitř mozku a provádět zákroky. Cílem endoskopie je buď jen zobrazit situaci uvnitř mozku nebo provést biopsii – odebrat vzorek tkáně k dalšímu vyšetření, případně vytvořit otvor pro odtok mozkomíšního moku. Endoskop se zavádí přes vyvrtaný otvor v lebce.
Výkon trvá kolem 2 hodin, je prováděn v celkové anestezii. Hlava se většinou nemusí holit celá, jen kolem místa zavedení endoskopu. Komplikací výkonu může být vzácně krvácení v místě zavedení endoskopu. Po operaci bývá běžná bolest hlavy, reagující na léky proti bolesti. Někdy jsou po výkonu závratě. Doba hospitalizace po tomto zákroku je 7 dní – většinou do vytažení stehů.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
| Souhlas s endoskopickým ošetřením mozku | 69 kB |
Stereotaktické operace mozku
Stereotaxe je metoda provádění zákroků, kdy přímo nevidíme na strukturu, na které provádíme zákrok. Struktura mozku je předem zaměřena, většinou podle plánovací magnetické rezonance a přesného cíle dosahujeme pomocí počítače a stereotaktického zařízení.
Cílem stereotaxe je provést biopsii (odběr vzorku tkáně k určení diagnózy), nebo vypustit tekutinu (například krev, nebo hnis) nebo zavést do mozku elektrodu nebo léčebnou látku.
V případě léčby pohybových poruch se zaváděním elektrody je operace prováděna v místním znecitlivění, protože pacient musí během výkonu spolupracovat, jinak probíhá operace v celkové anestezii. Výkon trvá 1-2 hodiny. Hlava se nemusí většinou holit celá, jen kolem místa zavádění.
Komplikací výkonu může být neúspěšný odběr (tedy diagnózu se nepodaří stanovit), nebo krvácení v místě zavádění nástroje. Po operaci bývá nevelká bolest hlavy, která reaguje na analgetika. Doba hospitalizace po operace je asi 7 dní, většinou do vytažení stehů nebo výsledků vyšetření biopsie.
Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.
| Souhlas s provedením stereotaktické operace | 71 kB |