ČLÁNKY » LISTOPAD
MERIDIÁN PLIC
- MERIDIÁN PLIC
- Průběh dráhy meridiánu:
Podle TČM jde o jinový meridián, probíhající postupně od hrudníku k ruce. Jeho vnitřní průtok začíná ve střední části hrudníku, směřuje dolů a dostává se do kontaktu s tlustým střevem.
Otáčí se zpět a vrací se podél horní části žaludku, přes bránici do plic. Na povrh vystupuje v 2. mezižebří, uprostřed mezi linií prsní bradavky a podpaží, odtud stoupá k 1.
mezižebří, kde se stáčí k lokti, aby probíhal po palcové a dlaňové straně předloktí a ruky k palci. Má celkem 11 akupunkturních bodů.
Fyzické projevy energetické nerovnováhy:
Souvisejí s jednotlivými funkcemi plic. Typické jsou zde dýchací obtíže, kašel, astma, pocity dušnosti a plnosti v hrudi, bolesti v jamce klíční kosti, bolesti v krku, zimnice, horečky s pocením i bez něj, snížená odolnost vůči chladu a infekcím, ale i srdeční arytmie, bolesti v zápěstí a ramenou, problémy s močením, některé ekzémy, skvrny na pokožce, suchá a drsná kůže, ztráta ochlupení.
Psychické projevy energetické nerovnováhy:
Emoční otupělost, deprese, melancholie, sebepodceňování.
LISTOPAD 
Bez ohledu na to, co se děje kolem nás, vládu v přírodě převzal listopad. Není to jen měsíc s mlhami, kalužemi a sychravým počasím, ale i vzduchem vonícím nádherně probarveným listím. Tento čas nás nabádá zalézt do tepla, a zvelebovat obydlí přípravami na Vánoce, které budou zřejmě jiné, díky okolnostem.
Některé věci nevidíme, a začneme si jich vážit, až když si je tvrdě uvědomíme. Nejprve musíme projít údolím neštěstí, abychom pochopili, co je štěstí.
Co se týká našeho zdraví v listopadu, připomeňme si, že nejvíce ohrožené jsou plíce.
Je to především proto, že je to období přechodu ze „suchého“ do „mokrého“ období.
Musejí si zvykat na ostřejší vzduch, vlhkost a první mrazíky. Projevy oslabené funkce plic lehce přehlédneme. Projevovat se mohou „divným“ pocitem v hrudníku, tlakem, bolesti se mohou objevit v hrudní páteři, omezené dýchání, tzv. nedodechnutí.
Měli bychom šetřit energii podobně, jako se tomu děje v přírodě.
Letos je to o to horší, že nás neohrožují jen podzimní virózy a chřipky, ale i koronaviry, které napadají často právě plíce. Covidový zápal plic může být pro oslabené a starší lidi fatální.
Proto je důležitý zvýšený příjem vitamínů, především C,D a B, podporovat imunitu echinaceou, eleuterokokem, rakytníkem, čínskými houbami, z čínských tablet WCE9.9.
, z české homeopatie AKH jednoznačně Silicea, a při ztrátě čichu a chuti Camphora.
Vše najdete na našich stránkách v sekci imunita a plíce-průdušky.
Do stravy zařadíme prohřívací potraviny a koření, zeleninu, hlavně česnek, komu vadí čerstvý, výborný je v kapkách firmy Allivictus, křen, kyselé zelí, kvašená zelenina, ovoce, hlavně hrušky.
Dále hutné polévky a vývary. Pitý režim nejen z čajů, ale i teplé džusy, teplé nápoje s kořením, a horká čokoláda, ta nám vylepší i náladu.
LISTOPAD
Plíce, které jsou podle tradiční čínské medicíny v listopadu nejohroženějším orgánem.Problémy se mohou projevovat zpočátku nenápadnými příznaky, a při podcenění, neléčení a přecházení může dojít až k závažnějšímu onemocnění.
Bronchiální astma – příznaky: pocit dechové tísně, záchvaty sípání při výdechu, kašel a dušení až po nafialovělé rty nebo prsty.Při neustupujícím záchvatu je vždy nutno vyhledat lékaře!
Astma postihuje všechny věkové skupiny, dýchací cesty astmatika jsou stále ve stadiu zánětu a přecitlivělosti na různé látky, jako je pyl, prach a podobně. Dochází k zúžení a ucpání malých bronchů a do alveolů se nedostane čerstvý vzduch.
Prevence: životospráva, čističky vzduchu, pravidelné cvičení, plavání, nekouřit, vitamín A.
Akutní bronchitida – obtížné dýchání, bolest v horní části hrudi, zvláště při kašli, vykašlávání hlenu.
Je to onemocnění zimní chřipkové a rýmové sezóny, kdy se sliznice bronchů zanítí a ucpe hlenem. Pokud je bronchitida neléčena, nebo přetrvává, může přejít v chronickou. To se stává u kuřáků a osob vyskytujících se v znečištěném prostředí a může vést až k rozedmě plic – emfyzému.
- Pneumonie – zánět plic – občas bývá zaměněno za nachlazení nebo chřipku, průběh je různý, podle vyvolávající příčiny.
- Mezi dětmi a mladistvými se často vyskytuje virová forma, pozor se musí dávat u malých dětí a starých nebo oslabených osob.
- Onemocnění dýchacího systému je v tomto období nejčastější.
Proto si chraňte své plíce, nejen v tomto měsíci. Nekuřte, podpořte dobrou funkci správným dýcháním, dostatečným pobytem na čerstvém vzduchu, přírodními produkty, čaji, bylinami nebo akupunkturou, důležité je také v tomto období posilovat imunitu.
Přejeme krásně vybarvené listopadové dny.
Zápal plic může prodělat i člověk, který se s covidem léčil doma, říká odbornice
Přibývá lidí, kteří mají dechové obtíže po covidu. Přitom se vůbec nemusí jednat o ty, kteří byli hospitalizováni. Někteří mohli prodělat zápal plic doma, aniž to věděli.
I takoví přicházejí na plicní rehabilitaci ke Kateřině Neumannové z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
„Pacienti říkají, že se nikdy tak špatně necítili a nikdy se jim tak špatně nedýchalo,“ říká.
Jak velké množství lidí má následně po covidu potíže s plícemi?
Podle údajů, které zveřejnili kolegové z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z FN Olomouc, dochází k významnému snížení plicních funkcí zhruba u čtyř procent pacientů. Z této kliniky se k nám na plicní rehabilitaci dostává největší množství pacientů.
Ale ne všichni, kteří jsou na klinice vyšetřeni a mají dechové obtíže či jiné obtíže po covidu, k nám přijdou, a to třeba proto, že bydlí v jiném městě a dochází tak na rehabilitaci tam.
Nemocných, kteří prodělali covid, je velké množství, a proto i narůstá počet těch, kteří mají dechové obtíže a potřebují plicní rehabilitaci.
S čím k vám na rehabilitaci přicházejí lidé, kteří prodělali covid?
Většina pacientů, kteří k nám po covidu přicházejí, má dechové obtíže, mnoho z nich je i více unavených, než byli před onemocněním. Kromě toho říkají, že ztratili fyzickou kondici, některé bolí na hrudníku.
Říkají, že pro ně byl covid nejtěžší chřipkou v životě, že se nikdy tak špatně necítili, nikdy se jim tak špatně nedýchalo. U mladších pacientů se často dechové obtíže nebo únava vyskytují při sportovních aktivitách, a dříve je přitom při sportu vůbec neměli.
Nedaří se jim tak vrátit na sportovní úroveň, na jakou byli zvyklí před onemocněním.
Například jedna pacientka měla při covidu zvýšenou teplotu, velkou bolest svalů, hlavy.
Bolest sice zmizela, ale když se chtěla vrátit ke cvičení nebo běhání, byla velmi unavená, měla pocit, že nemá dostatek energie, že její tělo nefunguje.
Do té doby neměla při pohybových aktivitách žádné problémy, když prodělala chřipku nebo nachlazení, vždy byla schopná se k nim do čtrnácti dnů vrátit. Nicméně po covidu se jí to nedařilo ani po dvou měsících od nákazy.
K čemu všemu to může vést, když se covid dostane do plic?
Záleží, kam až se vir dostane a kde se všude množí. Pokud se dostane do plicní tkáně a tam se rozmnoží, může způsobit zánětlivou reakci.
Kvůli zánětu pak nemůže plicním sklípkem procházet kyslík do krve a oxid uhličitý z krve zpět do plic, aby mohl být vydechnut. Kvůli tomu nemají pacienti dostatek kyslíku, který putuje po těle. Tím se zvyšuje jejich dušnost.
To je i důvod, proč je používána u pacientů při hospitalizaci kyslíková terapie. Čím víc plicních sklípků zánět zasáhne, tím vážnější je průběh nemoci.
Může to vést až k oboustrannému zápalu plic. Pro pacienta může být dýchání natolik obtížné, že začne dechově selhávat, může se u něj projevit i syndrom akutní respirační tísně, což je nejzávažnější postižení plic. A právě to jsou ti pacienti, kteří bývají na jednotkách JIP či ARO.
Musí mít člověk těžký průběh covidu, aby měl následně problém s plícemi?
Není to pravidlem. Může se stát, že i pacient, který zvládl léčbu covidu doma, mohl mít mírný zápal plic. Dřív bylo běžné, že když jste se cítili špatně a nemohli jste dýchat, zašli jste k lékaři, který vás vyšetřil, a pokud výsledky ukazovaly na možný zápal plic, poslal vás na rentgen a nasadil léčbu.
Jenže teď když máte příznaky covidu, zavoláte lékaři, že vám není dobře, jdete na test a do karantény. A pokud vám není natolik zle, že byste kvůli tomu museli do nemocnice, léčíte se doma, a ne všechny pacienty tak vidí lékař. Takže je možné, že i pacienti, kteří se léčí doma, mohou mít mírný zápal plic.
A právě kvůli tomu se může stát, že má pak takový pacient po prodělané nemoci přetrvávající problémy. Je dušný, unavený, má suchý kašel.
Takového pacienta by vždy měl vyšetřit praktický lékař nebo specialista. Ten potom udělá podrobnou diagnostiku, díky čemuž někteří z těchto pacientů konečně zjistí, že prodělali zánět plic.
Takže není pravidlem, že zánět plic může mít jen ten, kdo je hospitalizovaný.
Až pocovidové vyšetření může ukázat jiné chronické onemocnění
Takže když člověk, který prodělal covid, nemůže ani pár týdnů po nemoci pořád normálně dýchat, znamená to, že nejspíš prodělal zápal plic, ale nevěděl o tom?
Může a nemusí. Dušnost nevzniká jen u těch, kteří prodělali zápal plic. Je to komplikovanější a příčin dušnosti je velké množství. Covid nemusí postihnout jenom dýchací systém nebo plíce – může dojít k postižení srdce či neurologickému postižení.
Zároveň je zejména u starších pacientů rizikové, že když leží během akutní fáze na lůžku, mají mnohem méně pohybu. Když se k tomu navíc léčí i s jiným chronickým onemocněním, mohou velmi rychle ztratit svalovou hmotu a tím přijít o fyzickou kondici.
Vedle toho se musí vyrovnat s probíhající infekcí.
Kromě snížení kondice může dojít i ke snížení síly dýchacích svalů, to pak způsobuje dechové obtíže, a přitom jsou plíce v pořádku. Následkem je právě dušnost, pocit chybějící energie, každá pohybová aktivita je pro tyto lidi namáhavá. A to samé se často děje u chronicky nemocných pacientů při úrazu či jiné infekci.
Takže ne všichni dušní pacienti po covidu musí mít nutně poškozené plíce. Kolegové proto zkoumají, z čeho pramení obtíže lidí, kteří mají po covidu plíce v pořádku – zda je důvodem jiné onemocnění, nebo přímo covid. Stává se také, že vyšetření odhalí úplně jinou nemoc, o které pacient do té doby nevěděl.
I k nám na rehabilitaci se nejvíce dostávají lidé, kteří mají dechové obtíže, ale plíce mají v pořádku.
Takže tím, že lidé prodělali covid a špatně se jim dýchá, se následně přijde na to, že měli už delší dobu třeba úplně jinou nemoc?
Ano, například se k nám dostávají kuřáci, kterým se už delší dobu špatně dýchalo, a vyšetření ukáže, že mají chronickou obstrukční plicní nemoc. Jenže dokud neprodělali covid nebo dřív třeba těžkou chřipku, po které se jejich dušnost výrazně zhoršila a začala je obtěžovat už třeba při chůzi do schodů, tak tomu nevěnovali dostatečnou pozornost.
Do té doby dechové obtíže zdůvodňovali třeba tím, že stárnou, přibrali na váze. Přitom už předtím, než onemocněli covidem, měli poškozené dýchací cesty nebo plíce. Čili bez podrobného vyšetření nelze jednoduše odpovědět na to, zda je každá dušnost po covidu způsobená pouze proděláním této infekce, nebo se na ní podílejí třeba jiná onemocnění.
Zůstaňme ještě u těch, kteří mají po covidu problém s dýcháním, ale rentgen ukáže, že mají plíce v pořádku. Říkala jste, že u starších lidí to může být spojené s jinými chronickými nemocemi či nedostatkem pohybu. Co je ale příčinou u mladších lidí?
Koronavirus může mít dopad na svalový či nervový aparát, srdce, plíce a to vše s tím může souviset. Přesný důvod vám ale nepovím, dopady nemoci se pořád analyzují, zabývá se tím mnoho odborníků. Chodí k nám mladí lidé, kteří měli těžký průběh covidu a léčili se doma.
Mají ale problém vrátit se k pohybovým aktivitám, na které byli zvyklí. Většina z nich přitom nemá poškozené plíce.
Tito pacienti jsou z toho překvapení, říkají, že když dřív prodělali chřipku, mohli pak hned jít běhat, a teď nemohou ani několik týdnů po nemoci, unavuje je to, zadýchávají se.
Může za tím být snížená kondice, snížená síla dýchacích svalů či další jiné příčiny. Já jim vždy říkám, že když jsem měla jako malá chřipku, vždycky jsem byla týden doma, pak třeba ještě další týden nesportovala a až pak se ke sportu postupně vracela, protože rekonvalescence je potřeba.
Jenže v posledních letech se často setkáváme s tím, že lidé nemoc přecházejí, nevyléčí se pořádně, nevěnují žádnou dobu rekonvalescenci.
Po běžných nachlazeních to u většiny lidí nezanechalo žádné obtíže, vše šlo po nemoci dobře, ale u covidu to najednou nejde, průběh je jiný a pacienti nečekají, že po odeznění akutní fáze mohou obtíže ještě přetrvávat.
Když ale člověk prodělá třeba angínu nebo těžkou chřipku, tak mu přece také není vůbec dobře a trvá dlouho, než se vrátí do normálního stavu…
Ano, to známe už z dřívějška – pacienti šli k lékaři s dechovými obtížemi, únavou. Lékař zjistil, že mají po těžké chřipce či angíně třeba funkční poruchu dýchání, nikoliv poškozené plíce, a poslal je k nám, abychom jim pomohli postupně se vrátit zpět do kondice.
Rozdíl je v tom, že takových pacientů bylo mnohem méně, protože počty těžkých případů chřipky či angíny byly mnohem nižší, než je nyní nemocných s covidem. Je možné, že kdyby bylo případů těžké chřipky tolik co covidu, měli bychom stejné množství pacientů s dechovými obtížemi, jako máme teď. Ne každý pacient, který prodělá covid, má však po odeznění nemoci další následky.
To bychom měli přehlcené rehabilitace a to se neděje, velké množství pacientů je bez příznaků, schopných fungovat bez problému.
Pacienta, který prodělal covid bez příznaků, jsme neléčili
To ano, nicméně výzkum ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zjistil, že téměř polovina pacientů, kteří měli lehký průběh covidu, měla ještě tři měsíce poté problémy s dýcháním, bolestí na hrudníku. Souhlasí to s tím, co pozorujete v praxi?
To nedokážu říct, k nám na plicní rehabilitaci přicházejí pouze pacienti, kteří mají několik týdnů až měsíců po nemoci potíže a lékař u nich nenalezl žádnou jinou příčinu než prodělaný covid.
Pak jsou ale i pacienti, kteří přijdou po prodělané infekci a mají i další onemocnění, takže v jejich případě nelze jistě říct, jestli jejich potíže začaly pouze kvůli covidu, nebo se jen kvůli covidu projevily či zhoršily a způsobila je jiná nemoc.
Řada z našich pacientů měla například dechové potíže už před covidem, po jeho prodělání se však zhoršily, takže covid jim ještě přitížil.
Jak dlouho mohou problémy po covidu přetrvávat?
Je to velmi individuální. Navíc jak jsem zmínila, záleží to na mnoha faktorech, například přidružených nemocech. Mnoho pacientů, kteří k nám přijdou třeba šestý sedmý týden po infekci, se cítí lépe už třeba po čtvrté rehabilitaci. Na druhou stranu u pacientů s jiným vážným onemocněním to jde pomaleji.
Například jsem tu měla holčičku, která prodělala covid a má vrozené svalové onemocnění. Takže se u ní soustředíme na dechovou rehabilitaci, ale budeme řešit i její svalové onemocnění.
Půjde tak o úplně jiný typ rehabilitace než u lidí, kteří měli jen covid, kromě plicní rehabilitace budou do její terapie přidány i další fyzioterapeutické koncepty a metody.
Přišel k vám už nějaký pacient, který prodělal covid zcela bez příznaků?
Takového jsme neměli. U každého pacienta, který byl odeslaný na plicní rehabilitaci, tak v akutní fázi nemoci byly alespoň mírné příznaky.
Jak probíhá rehabilitace plic?
Nejdřív zjišťujeme, jak se pacientům dýchá, jaké svaly při dýchání zapojují, jaká je síla jejich dýchacích svalů, jaká je jejich fyzická kondice a podobně.
Vyplňují dotazník na únavu, dušnost, ale i úzkost, která je často vyvolána obavami, zda se jim podaří vrátit do normálního života.
Pacienti se pak učí techniky respirační fyzioterapie, snažíme se zlepšit, jak vydechují či se nadechují, některé pacienty učíme, jak snáz odkašlat, doporučujeme dechové trenažéry. Děláme s nimi i vytrvalostní a silový trénink, abychom zlepšili fyzickou kondici.
Pacienti samozřejmě musí cvičit i doma. Součástí je i trénink dýchacích svalů. Málo lidí totiž ví, že i dýchací svaly lze posilovat, a pokud je to prováděno správně, může to výrazně pomoci snížit dušnost, a to třeba i lidem, kteří mají astma či chronickou obstrukční plicní nemoc.
Po šesti týdnech bývá kontrolní vyšetření, kde zjistíme, o kolik se stav pacienta zlepšil. Léčba tedy většinou trvá šest týdnů, jako u jiných onemocnění spojených s poruchami dýchání. Ale zlepšení může nastat i dřív, pak třeba pacienti pokračují v terapii sami doma individuálně.
Naopak v některých případech to může trvat o něco déle.
Chodí k vám spíš mladší, nebo starší pacienti?
Máme i mladší pacienty, ale víc jich je staršího věku. K nám na rehabilitaci se dostanou jen pacienti, kteří mají výrazné dechové obtíže, které je omezují, normální fungování jim činí obtíže. Ti, kdo jsou možná trochu unavení, nezvládnou toho tolik co dřív, často ani nevyhledají lékaře. A to může být právě případ mnohých mladších lidí.
K čemu může vést, když někteří lidé, kterým se špatně dýchá, vůbec nejdou k lékaři?
Pokud se někomu po prodělaném covidu nedýchá dobře, tak by to vždy měl konzultovat se svým praktickým lékařem, který ho pak může odeslat i na další specializovaná vyšetření, která mohou pomoci najít příčinu dechových obtíží.
Dechové obtíže totiž nemusí být spojené jen s covidem, ale i s dalšími nemocemi a je důležité, aby lékař takového pacienta vyšetřil a určil, zda za to může covid, jiná nemoc, nebo snížená tolerance fyzické zátěže, či funkční porucha dýchání.
Je důležité, aby se nic nezanedbalo a nevedlo to tak k opoždění léčby například jiného závažného onemocnění.
Může mít vliv na to, za jak dlouho se pacient uzdraví, zda před onemocněním žil zdravě?
Určitě to hraje roli, zejména v toleranci fyzické zátěže. Pokud se pacienti před onemocněním málo hýbali, málo spali, neměli dobré stravovací návyky, jsou obézní a podobně, pak jim většinou trvá delší dobu, než se vrátí k tomu, na co byli zvyklí, a je to pro ně o to náročnější.
Důležité je, aby byl pacient motivovaný k tomu se uzdravit. Pokud u něj po covidu přetrvávají dechové obtíže, tak se u nás během plicní rehabilitace dozví, co má pro sebe udělat, co a jak cvičit, jaké pohybové aktivity má dělat, a my ho k tomu cíli postupně navádíme, ukazujeme možnou cestu.
Je to postupný proces.
Plicní hypertenze. Pokud se neléčí, je srovnatelná s nejtěžšími nádory
„Jako dítě jsem byla zdravá, neměla jsem žádné problémy. Nemoc se začala projevovat okolo roku 2016, kdy mi bylo 28 let. Byla jsem pořád zadýchaná, když jsem šla do práce, do kopce, po rovině, z kopce nebo třeba nesla kabelku, pořád jsem vypadala, jak kdybych právě doběhla maraton. Musela jsem každou chvilku odpočívat a popadat dech,“ vypráví paní Denisa.
Přečíst článek ›
Kromě toho ji trápila častá únava a bolest na hrudi. „Myslela jsem si, že jsem jen unavená z práce a mám nulovou fyzičku, ale když to bylo čím dál horší, začala jsem si říkat, že už můj zdravotní stav asi není úplně v pořádku a možná mi něco bude. Navíc manžel stále opakoval, ať si na nějaké vyšetření zajdu, aby se případná nemoc ještě nezhoršila,“ vzpomíná.
PočtyPlicní hypertenzí trpí až jedno procento světové populace.V Česku tuto nevyléčitelnou chorobou mají desítky tisíc lidí, velké množství z nich svou diagnózu ale nezná.Stanovení diagnózy trvá často i několik let.Pacienti bez léčby zemřou během 2–3 let.Ženy jsou postiženy až dvakrát častěji než muži.
Odhaduje se, že se nemoc rozvine do 2 let asi u 4 % lidí, kteří přežili akutní plicní embolii.
„Doktoři si mě tehdy přehazovali jeden přes druhého, až mě nakonec odeslali do Prahy, kde jsem se dostala do rukou pana doktora, který mi konečně pomohl. Když jsem přešla do jeho péče, nebyla už jsem v dobrém stavu. Měla jsem promodralé rty, modré konečky prstů, a o tom, že jsem se skoro nemohla nadechnout, ani nemluvím…,“ říká paní Denisa.
Lékař ji vysvětlil, že trpí plicní hypertenzí.
Tedy nemocí, která je způsobena vysokým krevním tlakem v plicních cévách, což zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce.
„Během léčby se naštěstí můj stav výrazně zlepšil, takže jsem nakonec ani nepotřebovala transplantaci plic, kterou mě zpočátku strašili, a nadále užívám léky,“ dodává paní Denisa.
Názor odborníka
Doc. MUDr. Pavel Jansa (kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze)
Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce.
Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami. Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu.
Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější.
Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně.
Přečíst článek ›
Informace o nemoci
· Plicní hypertenze je závažný stav, který vzniká při řadě srdečních i mimosrdečních onemocnění. Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic.
· Důležitá je časná diagnostika a léčba k zabránění trvalých změn v plicích a postižení srdce.· Častá je dušnost, a pokud ji nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
· Dalším příznakem může být modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou.
· Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie.
Přečíst článek ›
· Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace.· V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
· Na nemoc upozorňuje Světový den plicní hypertenze (5. 5.), kdy jsou v Praze a Olomouci modře nasvícené významné budovy. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.
Tipy pro zdraví
Úzkostné stavy v době koronaviru
„Základní radou pro pacienty trpící přechodnou úzkostí je, aby si i ve vypjatém období zachovali v co největší míře svůj běžný denní režim a rituály. Především lidé v karanténě by měli pečovat o své psychické zdraví a udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli.
Vhodnou formou jsou telefonáty nebo videohovory, které mohou do značné míry nahradit osobní kontakt. Doporučujeme také rozdělení dne na aktivní čas a dobu odpočinku, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny.
Sledování zpráv by mělo být omezeno na minimum, polovina dne strávená vnímáním negativních informací rozhodně psychice nepomůže,“ vysvětluje možnosti prevence i řešení lehčích forem úzkosti viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Úzkostné stavy lze řešit také pomocí bylinek. Například levandule působí proti úzkosti, dále můžete využít také meduňku, mučenku, chmel, kozlík či třezalku. Z minerálních látek je možné doplňovat hořčík.