Má-li váš zubní lékař smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, máte v rámci pojištění nárok na bezplatné prohlídky, vyšetření, ošetření atd. Seznam všech plně hrazených výkonů naleznete v úhradové vyhlášce platné pro rok 2018. Obecně platí, že lékař je povinný seznámit pacienta s plně hrazeným ošetřením a následně mu může nabídnout ošetření nadstandardní, které si však pacient hradí sám. Není tedy možné, aby lékař libovolně využil nadstandardní ošetření a poté po pacientovi vyžadoval peníze. Pacient s tímto postupem musí vždy souhlasit. Ceny vycházejí z individuální kalkulace ordinace, mohou se tedy v jednotlivých ordinacích mírně lišit. Ze systému veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazeny např. tyto výkony: běžná péče a ošetření, tzn. lokální anestezie, vytržení zubu, preventivní prohlídky, rentgenové snímky, léčba onemocnění dásní nebo nervu nebo amalgámové plomby.
Jak je to s bílými plombami?
Bílé plomby si pacient hradí sám. Ovšem na základě postupného omezování používání amalgámových plomb jsou pro určité skupiny lidí tyto výplně hrazeny ze zdravotního pojištění.
Bílé plomby jsou zdarma pro děti do 15 let a pro těhotné a kojící ženy. U dětí do 18 let je rovněž plně hrazena bílá plomba, ale pouze pokud je použita do tzv. trojek včetně.
I u dospělých je ze zdravotního pojištění hrazena bílá výplň do tzv. trojek, nicméně se jedná o jiný typ materiálu, který je barevně nestabilní a estetický efekt není zrovna valný.
Platba za anestezii
Jak je uvedeno výše, pacientovi je ze zdravotního pojištění plně hrazena injekční anestezie. Pokud ale anestezie není z lékařského hlediska nutná a pacient si ji sám vyžádá, musí si ji sám uhradit.
Nemůžete sehnat zubního lékaře?
Pokud ve vašem okolí neseženete zubního lékaře, obraťte se na svou pojišťovnu. Ta je povinna vám tuto péči zprostředkovat. Dále můžete využít například adresář České stomatologické komory, kde zubního lékaře můžete vyhledat podle několika kritérií, např. podle zdravotní pojišťovny. Zde naleznete přehled zubních pohotovostí.
Pamatujte, že důležitá je nejen pravidelná péče o chrup, ale také preventivní prohlídky u zubního lékaře, na které máte nárok 2x ročně. Mnoho lidí však prevenci zanedbává a podceňuje.
Zdroj: foto-pixabay
Za co byste neměli platit u zubaře. Zajímá vás, kolik za tyto úkony obdrží lékař od vaší pojišťovny?
Ilustrační foto
Jedna známá se drží pravidla chodit k zubaři zásadně po výplatě, nikoli před ní. A to stav jejího středně zralého chrupu je velmi uspokojivý. Nelze se jí však divit. Plombu pod tisícovku už většinou nepořídíte. Naštěstí ne za všechno musíte u zubaře platit. Jaké lékařské úkony byste měli mít tzv. zdarma? A kolik za takové ošetření za vás zaplatí lékaři pojišťovna?
Kdo, co a komu platí
Dnes volně navazujeme na náš nedávný článek o placení u zubaře. Nejprve je třeba upozornit na jednu zásadní věc. Váš zubař musí mít smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.
Pokud ji mít nebude, pak k němu můžete samozřejmě chodit také, ale musíte počítat s tím, že zaplatíte za veškeré provedené úkony i za veškerý použitý materiál.
Pokud mezi ním a vaší pojišťovnou existuje smluvní vztah, pak některé základní úkony platit nebudete, protože je za vás uhradí lékaři právě vaše pojišťovna.
A odkud vezme peníze ona? Z velké části z finančních prostředků, které odvádí ve formě zdravotního pojištění pracující občané (tedy zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ). Za děti, studenty do 26 let, starobní důchodce a některé další osoby platí toto pojištění stát. Takže ani ony nebudou muset u zubaře uvedené výkony hradit.
Kde zjistit, za co neplatíte
Celkový seznam úkonů, za které nebudete u zubaře platit, najdete v tzv. úhradové vyhlášce platné vždy pro určité období (konkrétně příloha č. 11 k vyhlášce č. 268/2019 Sb.).
Lékař, který má smluvní vztah s vaší zdravotní pojišťovnou, má povinnost nabídnout vám nejdříve variantu ošetření, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tedy například amalgámovou plombu a nikoli hned plombu z materiálů, které si budete muset uhradit sami.
Samozřejmě druhou věcí je, která z těch variant bude pro vás ze zdravotního hlediska optimální. Nakonec možná dobrovolně skončíte u zubní výplně za dva tisíce.
Prohlídky zdarma
U zubaře nebudete platit za komplexní vyšetření při registraci a následně za každoroční preventivní prohlídky. Zde zdůrazněme, že ročně se jedná o dvě preventivní prohlídky a je ve vlastním zájmu pacienta, aby je svědomitě dodržoval, protože zanedbaný problém se mu později výrazně prodraží.
Preventivní prohlídka zahrnuje profylaktické odstranění zubního kamene a kontrolu ústní hygieny. Mezi časté dotazy patří, proč vás zubař posílá na dentální hygienu, když by vám měl kámen očistiti sám.
Důvodem je, že je mu hrazeno pouze preventivní odstranění kamene, nikoli práce v zubním kamenolomu, což je typické pro pacienty se zvýšeným sklonem k tvorbě zubního kamene a s nesprávnou technikou čištění zubů.
Trhání zubů nebude bolet vaši peněženku a možná ani vás
Extrakci zubu za vás rovněž hradí pojišťovna. S vytržením či vrtáním zubu je spojený dotaz týkající se umrtvení. Pokud vám injekční lokální anestezii indikuje lékař, pak je vám plně hrazena. Rovněž zhotovení rentgenového snímku je zdarma.
Standard zdarma
Mezi výkony, které nebude hradit, pokud se dohodnete na standardním provedení, nejčastěji patří: léčba onemocnění dásní či zánětu nervu, ošetření zubních kanálků a zubní výplně, tj. plomby.
Jelikož existuje více metod ošetření, může se stát, že právě ta standardní pro vás nebude nejvhodnější a bude lépe si připlatit. Toto by však s vámi měl stomatolog vždy předem probrat.
Nicméně, praxe je mnohdy taková, že lékař postupuje rutinně a rozhodně nemá pocit, že by měl pacientovi něco vysvětlovat. Pak se ozvěte, máte na to právo, a to rovnou ze zákona.
Kolik inkasuje lékař od zdravotní pojišťovny? Od července je to opět více
Úkony, které si pacienti neplatí, hradí lékaři smluvní zdravotní pojišťovny. Ceny jsou stanoveny výše uvedenou vyhláškou, to znamená jsou stejné pro všechny lékaře bez rozdílu. Ceny se pravidelně navyšují. K poslednímu navýšení cen došlo k 1.7. 2020. Pro ilustraci přinášíme ceny některých výkonů.
- Výkon Aktuální cena Cena dříve
- Komplexní vyšetření při registraci 568 Kč 495 Kč
- Preventivní prohlídka 522 Kč 455 Kč
Intraorální rtg. snímek (tzv. rentgen v ústech) 86 Kč 75 Kč
- Extraorální rtg. snímek 264 Kč 230 Kč
- Infiltrační anestezie (umrtvení tkáně injekcí) 115 Kč 100 Kč
- Vytržení stálého zubu 361 Kč 315 Kč
- Čas strávený dopravou za imobilním pacientem 247 Kč 215 Kč
- Provizorní ochranná korunka 212 Kč 185 Kč
- Ošetření a vyšetření autistického pacienta
- nebo pacienta s jinou psychiatrickou diagnózou 577 Kč 503 Kč
- Právní tipy
- Rady pro život
- Zdraví
- Životní styl
Novinka v českém zdravotnictví. Dáme sbohem amalgámovým plombám. Co je nahradí? | Zdraví
Zubní kazy trápí skoro všechny Čechy, dospělé i děti. Nemocný zub potřebuje ošetřit a poškozené místo nahradit výplní. Od letoška nejlevnější amalgámové výplně postupně opouštějí stomatologické ordinace. Co je nahradí?
Náhrada amalgámových zubních výplní za bílé u některých pacientů, to je letošní novinka v českém zdravotnictví. Od ledna 2018 hradí zdravotní pojišťovny všem dětem a mladistvým do 16 let a těhotným ženám zubní výplně z bílého skloionomerního cementu. Dospělým hradí zdravotní pojišťovny i nadále pouze výplně z míchaného amalgámu, který se připravuje přímo v ordinaci.
Od ledna 2019 by pak měl být všem plně hrazen dózovaný amalgám. Už dnes si mohou i dospělí pacienti, kteří se nechtějí spokojit s běžnými stříbřitými amalgámovými plombami, jež časem zešednou až zčernají, vybírat z dalších možností. Musí však při tom sáhnout do své peněženky. Pojišťovny jim hradí jen nezbytný základ.
Životní prostředí má přednost
Za změnou v úhradách zdravotních pojišťoven stojí rozhodnutí EU, která změnila předpisy pro používání rtuti zejména v průmyslu, ale také ve stomatologii. Cílem změny evropské legislativy je postupně ukončit používání rtuti v zubním amalgámu do roku 2030.
| Zdravotní pojišťovny plně hradíDospělým: Nedózovaný amalgám Slitina rtuti a dalších kovů, nejčastěji stříbra, cínu a mědi. Připravuje se až v ordinaci, při míchání se může rtuť odpařovat. Plomba je odolná a trvanlivá. Nepůsobí esteticky, protože původně stříbrné výplně zešednou až zčernají. Od ledna 2019 bude jeho používání zakázáno.Dětem do 16 let a těhotným ženám: Skloinemerní cement Vzniká smísením fluorohlinitokřemičitého skla s vodným roztokem polyalkenoátové kyseliny. Výhodou je, že není nutné zasahovat do zdravé zubní tkáně, protože se na ni chemicky váže. Je však méně mechanicky odolný.Příklady výplní, které si pacient zpravidla platí sámDózovaný amalgám Na rozdíl od nedózovaného amalgámu se plomba v ordinaci připravuje z materiálů v uzavřené kapsli, proto se neodpařuje rtuť. Výplň z něj je trvanlivá, zvládne i méně pečlivou dentální hygienu. Nevypadá hezky. Do roku 2030 má být jeho používání zakázáno. Cena jedné výplně se pohybuje ve stokorunách.Samopolymerující výplně Levnější materiál s časově náročným zpracováním. Nedá se probarvit a leštit, zachytává se v něm pigment, a tak mění barvu. U předních zubů jej hradí zdravotní pojišťovny. Cena jedné výplně se pohybuje okolo tisíce korun.Fotokompozitní výplně Směsi pryskyřice, keramiky a dalších materiálů, které tuhnou až po ozáření lampou. Materiál je méně odolný než amalgám, je však hezčí. Vyžaduje od pacienta dobrou dentální hygienu. Jedna výplň stojí od několika set do několika tisíc korun.Inlaye a onlaye Náhrady části zubní korunky z keramiky nebo kompozitních pryskyřic, které se vytvářejí vyfrézováním pomocí 3D technologie. Neviditelně opraví část zubu. Jsou velmi odolné a trvanlivé. Náhrada části zubu vyjde na několik tisíc korun. |
Problém s běžnými amalgámovými plombami není ani tak zdravotní, jako spíše ekologický.
Rtuť, která je v nich obsažena, se totiž uvolňuje do životního prostředí třeba tehdy, když člověk zemře a jeho tělo je spáleno v krematoriu.
Na druhé straně, pokud už v ústech máte amalgámové plomby a ty „drží“, aniž byste zaregistrovali jakékoliv potíže, nemusíte se bát. (Více o použití amalgámu ve stomatologii a jeho bezpečnosti najdete na následující straně.)
Rozhodnutí EU tedy není důvodem k tomu, aby pacienti narychlo měnili své amalgámové zubní výplně za jiné z odlišného materiálu. Amalgám se ve stomatologii používá více než 150 let, aniž by pro pacienty znamenal zdravotní riziko. I když není právě estetický, protože se barevně liší od okolí zubu, je poměrně trvanlivý a navíc snese i méně pečlivou zubní hygienu ze strany pacienta.
Nemluvě o tom, že pro řadu pacientů zůstává tou nejekonomičtější variantou, protože je hrazen zdravotními pojišťovnami. Jak uvádí Česká stomatologická komora, každý rok v Česku zubaři zhotoví 6,5 milionu amalgámových plomb. Zdravotní pojišťovny za ně zaplatí více než 1,5 miliardy korun.
„Pojišťovna hradí ošetření zubního kazu definitivní výplní nedózovaným amalgámem v celém rozsahu, bez ohledu na počet plošek výplně či případný počet drobných výplní na jednom zubu,“ říká Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Amalgám vydrží víc než bílé výplně
Za určitých podmínek už nyní pojišťovny hradí bílé plomby. Týká se to ale jen předních zubů, a to řezáků a špičáků. U všech ostatních zubů si nyní pacient buď zaplatí bílou plombu sám, nebo si nechá dát plombu amalgámovou.
Vybrat vhodný výplňový materiál přitom není úplně snadné. Záleží na věku a zdravotním stavu pacienta, jeho finančních možnostech a také na tom, jak dobře či špatně zvládá domácí péči o své zuby. Svou roli hraje i zkušenost a zručnost konkrétního zubního lékaře.
To vše dohromady rozhoduje také o trvanlivosti zubní výplně, tedy o tom, za jak dlouho bude pacient muset do zubařského křesla usednout znovu a opět absolvovat ošetření, které si často platí ze svého.
Jistá rizika mají i bílé plomby, byť na první pohled nemusí být zřejmá. Nevydrží tolik jako amalgám, jejich zhotovení je náročné, což zvyšuje jejich cenu, a hlavně vyžadují dobrou dentální hygienu ze strany pacienta.
A právě to je pro řadu lidí problém.
Zubní kazy totiž nevznikají jen tak, nýbrž jsou důsledkem špatné dentální hygieny, byť některá celková onemocnění jako například celiakie mohou mít na jejich vzniku určitý podíl. Ačkoli je zubní kaz jedním z vůbec nejčastějších onemocnění, řada lidí netuší, jak vlastně vzniká.
„Zubní kaz se vytváří nejprve na povrchu skloviny, tedy na odkrytém místě kořenu zubu. Vzniká působením škodlivin, které produkuje zubní povlak na povrchu zubu,“ vysvětluje Štefan Ihriský ze stomatologické ambulance Polikliniky AGEL v Italské ulici v Praze. „Nemůžeme tedy mluvit o genetické zátěži. Roli hraje spíše způsob a intervaly hygieny ústní dutiny každého pacienta,“ dodává.
Kvůli zubnímu kazu je nutné zničenou část zubu nahradit výplní, ať už z amalgámu, nebo jiného materiálu.
„Pokud má pacient například zubní kazy nebo parodontózu, je nutné vylepšit stav jeho dutiny ústní právě dentální hygienou ještě před ošetřením u lékaře. Lékař nemůže pracovat kvalitně na nových výplních, protetice a podobně, pokud jsou na zubech nečistoty,“ vysvětluje Dana Tichotová, dentální hygienistka, která působí v pražské ordinaci Arbes Dent.
A naopak, pokud už máte zuby ošetřené výplněmi, je potřeba se o ně starat i nadále, aby se dále nepoškodily. Péče dentální hygienistky má svůj význam i tehdy, když už člověkmá potíže a léčí se u zubaře. Dentální hygienistka pomocí různých přístrojů do maximální míry vyčistí plak, pigmentaci, odstraní zubní kámen i z míst, jež si pacient doma není schopen vyčistit.
„Nečistoty na zubech infikují měkké tkáně, dásně, které následně krvácejí, a pracovní pole je pro lékaře velmi problematické. Kdokonalému zdraví dutiny ústní vede tedy jediná správná cesta, nejdříve dentální hygiena, následně zubní lékař,“ říká dentální hygienistka Tichotová.
Zubní kazy nepodceňujte
Tvorbou zubního kazu jsou ohroženi dospělí i děti. „Je vhodné brát na dentální hygienu malé děti s sebou, aby se seznámily s prostředím ordinace a viděly, že rodičům se na křesle neubližuje,“ radí Tichonová.
Ani u mléčného chrupu se nevyplácí spoléhat se na to, že jde jen o zuby dočasné. „Neopravený zub dítě bolí, nechce na něj kousat potravu a pro bolest je náročné zuby čistit.
Zásadní je riziko poškození vyvíjejících se stálých zubů, které leží mezi kořeny mléčných stoliček a za kořeny mléčných řezáků,“ upozorňuje Jana Vašáková, specialistka na dětskou stomatologii, jež působí na Stomatologické klinice 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Když není zubní kaz správně ošetřen, hrozí člověku mnoho nepříjemných důsledků. Kazivý proces oslabuje korunku zubu a ta se potommůže odlomit například při jídle. Kazivá dutina se tak postupně zvětšuje a stav zubu zhoršuje. Výsledkem je citlivost, bolest, a pokud ani tehdy není zahájena léčba, zubní kaz a infekce se dostane přes zubní dřeň do čelisti a následně do celého organismu.
Druhy zubních výplní a jejich výhody a nevýhody
Jaké jsou možnosti výplní zubů po vyvrtání kazu? Článek vám podá základní informace o různých druzích plomb. Informujte se o dalších detailech při návštěvě preventivní prohlídky.
Amalgámy
Amalgám je nejstarší a zároveň stále nejpoužívanější výplňový materiál, který vzniká rozpouštěním kovového prášku ve rtuti.
Za největší výhodu amalgamové plomby by se asi dala považovat její tvrdost a velká odolnost. Amalgám vydrží velké zátěže, nevypadává a neničí se. Je trvanlivý a nevyžaduje přílišnou hygienickou pozornost. Amalgámem se dají zakrýt velké zubní plošky.
Velkou nevýhodou amalgámu je jeho viditelnost. Výplň má šedou až černou barvu, pokud dojde k jeho vyleštění, tak stříbrnou. I z tohoto důvodu si lidé amalgám vybírají zejména pro zadní zuby, na kterých není plomba při úsměvu či mluvení vidět. Amalgám, který vyplňuje zub do hloubky, může dráždit při požívání příliš teplých či studených nápojů zubní dřeň.
Kompozitní výplně
Bílé neboli kompozitní zubní výplně se vyrábí z materiálu jménem fotokompozit, který je tvořen syntetickou pryskyřicí. Ta se nanáší na zub v několika vrstvách. Následně musí zubní lékař ozářit vyplňovaný chrup modrým světlem, aby došlo k polymerizaci a hmota se spojila se zubem. Speciální druh kompozitní pryskyřice tvoří takzvané kompomery.
Bílé plomby jsou velmi výhodné z estetického hlediska. Barevně splývají s chrupem, a tak si nikdo ani nevšimne, že byl z vašeho zubu vyvrtáván kaz.
Kompozitní výplně nejsou vodivé, a tak vás nebudou trápit při konzumaci teplých a studených jídel či nápojů.
Bílá plomba se na zuby dobře uchytí, nepotřebuje být umístěná hluboko, a tak při její aplikaci není nutné zasahovat vrtačkou do zdravé zubní tkáně.
Aby byla kompozita vytvořena esteticky i funkčně dobře, je třeba zkušenosti zubního lékaře, neboť je jejich zhotovení náročnější. Tyto výplně vyžadují taky na rozdíl od těch amalgamových lepší hygienu.
Bohužel i v případě zubních výplní platí, že krása něco stojí, kompozitní výplně jsou poměrně drahé.
V případě, že je zub zasáhnut kazem do větší hloubky, je někdy nutné zanést do vyvrtaného chrupu nejprve amalgám a ten pak zakrýt bílou plombou.
Skloionomerní cementy
Skloionomerní cementy nebo taky sklopolyalkenoáty jsou méně užívané výplně, které mají, jak se brzo dozvíte, mnoho výhod. Jedná se o sloučeninu, kterou tvoří skleněný prášek a ionomer.
V zubním lékařství našly plomby své místo teprve nedávno. Tento druh zubní výplně má po umístění na vyvrtaný chrup regenerační účinky. Dodává sílu oslabené zubní sklovině a vyživuje okolní narušená místa.
Má antibakteriální vlastnosti a tím zabraňuje další tvorbě kazu. Taky dobře drží.
Skloionomerní cementy mají oproti mnohým výhodám bohužel menší trvanlivost a nejsou tak odolné. Z hlediska barevnosti je tato plomba nažloutlá, proto lidé raději dají přednost tradiční bílé výplni.
Keramické inleje
Keramické inleje tvoří skupinu bílých plomb. Jsou pevné, vysoce odolné, mají velmi dlouhou životnost. Jsou netoxické a nealergické, takže je v ústech může mít opravdu každý. Pod keramické inleje se nemá šanci dostat zubní kaz, takže i tento problém vás s plombou keramického typu mine.
Jedinou nevýhodu tvoří vysoká cena, která skoro desetinásobně přesahuje cenu tradičních bílých plomb.
Existují i zlaté inleje, které byly oblíbené zejména v dřívějších dobách. Mnozí si tuto slitinu nechávali na zub aplikovat jen tak, aby se mohli chlubit zlatou zubní ozdobou. V dnešní době zlaté prvky v ústech působí spíše neesteticky.
Zdá se vám, že vás trápí zubní kaz? Záchovná stomatologie ví, jak na něj!
Jak je to s doplatky u zubaře – VZP ČR
Zajímalo by mě, co vlastně hradí pojišťovna u zubaře tak, aby pacient nemusel platit doplatek. Je snad v pořádku, že za plombu nebo za injekci na umrtvení musím platit, ačkoli jsem si našel zubaře, který má smlouvu s pojišťovnou?
U stomatologických výkonů, tedy prohlídek, vyšetření, ošetření atd. je smluvnímu lékaři výkon buď plně pojišťovnou hrazený a pacient neplatí žádný doplatek, nebo hrazený z veřejného zdravotního pojištění není a pacient si ho musí zaplatit sám. Všechny plně hrazené výkony jsou obsaženy v úhradové vyhlášce platné pro příslušné období.
Obecně pro stomatologické výkony platí, že lékař má povinnost seznámit pacienta se standardním ošetřením a může mu pak nabídnout ošetření s použitím nadstandardních materiálů. Pacient tedy musí s navrhovaným postupem souhlasit.
Nadstandardní výkon si celý platí. Ceny vycházejí z individuální kalkulace ordinace a pacient má právo být seznámen před ošetřením s cenou výkonu a nahlédnout do ceníku. Vždy musí obdržet potvrzení o úhradě.
Plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění je komplexní vyšetření při registraci pojištěnce stomatologem a každoroční preventivní prohlídky, včetně profylaktického odstranění zubního kamene a kontroly ústní hygieny. Hrazena je také běžná péče a ošetření, např. extrakce zubů, injekční lokální anestezie, léčba onemocnění dásní či zánětu nervu, rentgenová vyšetření, zubní výplně (plomby) pak v rozsahu standardu.
Co se týká „bílých plomb“, VZP hradí dětem do 18 let fotokompozitní výplň, pokud je použita ve frontálním úseku chrupu, tj. do trojek včetně.
Dospělým hradí ve stejné lokalizaci výplně z kompozitních samopolymerujících materiálů. Je to také bílá výplň, ale tento materiál tuhne chemicky, modernější fotokompozitní se vytvrzuje „světlem“.
Jiné typy výplně nebo uvedenou výplň v jiné lokalizaci si pacient hradí v plné výši sám.
U dětí do 15 let a u těhotných a kojících žen jsou hrazeny výplně stálých a dočasných zubů při použití plastického materiálu, např.
skloionomerního cementu (v případě, kdy to není ze zdravotních důvodů možné, pak použití dózovaného amalgámu) a dále samopolymerujícího kompozita v rozsahu špičáků včetně. Ostatní pojištěnci mají (od 1. 1.
2019 v souvislosti se zákazem používání nedózovaného amalgámu) hrazeny výplně z dózovaného amalgámu, jen v rozsahu špičáků včetně jsou hrazena samopolymerující kompozita, u dětí do 18 let fotokompozitní výplně.
Injekční anestezie je pojišťovnou plně hrazena ve všech případech, kdy z lékařského hlediska odůvodněná (indikovaná).
Pokud pacient požaduje po lékaři „umrtvení“, aniž by to vlastně bylo nutné, platí si ho sám – například při běžném vrtání zubu. Hrazena není, a to opět v souladu se zákonem, tzv.
intraligamentární anestezie, což je speciální druh místního znecitlivění jen jednotlivých zubů.
Přesné údaje o stomatologických výkonech plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o výši úhrad VZP za ambulantní stomatologickou péči najdete na wwww.vzp.cz/stomatologicka-pece.
Jaké plomby vám od ledna 2019 uhradí vaše zdravotní pojištovna?
Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 je od 1. 1. 2019 možno používat při ošetření zubního kazu zubní amalgám jen v kapslové formě v předem určených dávkách (dózovaný). Použití volně balené rtuti zubními lékaři je zakázáno, uvádí v tiskové zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Již od 1. 7. 2018 se tak zubní amalgám nesmí používat při stomatologickém ošetření dočasných zubů, u dětí mladších 15 let a těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta.
Toto nařízení bylo v české legislativě zohledněno od 1. ledna 2018 – hrazeny byly výplně ze skloionomerního cementu (pokud to nebylo ze zdravotních důvodů možné, pak z dózovaného amalgámu), na řezácích a špičácích ze samopolymerujícího kompozita. U ostatních pojištěnců byl hrazen nedózovaný amalgám, na řezácích a špičácích samopolymerující kompozita nebo i fotokompozitní výplně (do 18 let).
Při ošetření dočasných zubů bez ohledu na váš věk je výplň hrazena v rozsahu celého chrupu „při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit“ – půjde tedy např. o již zmiňovaný skloionomerní cement. U dočasných řezáků a špičáků je hrazena výplň i při použití samopolymerujícího kompozita.
Výplň stálého zubu je obecně (tj. kromě níže uvedených výjimek) hrazena při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení.
- Jde-li o výplň v rozsahu řezáků a špičáků, je hrazena i ze samopolymerujícího kompozita; do dne dosažení 18 let je v rozsahu řezáků a špičáků hrazena i fotokompozitní výplň stálého zubu.
- U dětí do 15 let je výplň hrazena v rozsahu celého chrupu při použití zmiňovaného plastického materiálu, v rozsahu řezáků a špičáků pojišťovna hradí i výplně ze samopolymerujícího kompozita (dočasné i stálé zuby) nebo fotokompozita (jen stálé zuby).
- Mezi 15 a 18 lety je hrazena v rozsahu celého chrupu výplň z dózovaného amalgámu v základním provedení, v rozsahu řezáků a špičáků je hrazena i při použití fotokompozita nebo samopolymerujícího kompozita.
U těhotných a kojících žen je hrazen plastický materiál (např. skloionomerní cement) v rozsahu celého chrupu, v rozsahu řezáků a špičáků samopolymerující kompozita, resp. do 18 let i fotokompozita.
Není-li možné použití jiného materiálu z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, je u dočasných zubů a také při ošetření dětí do 15 let a těhotných či kojících žen hrazena výplň z dózovaného amalgámu.
Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho. Jediná kapka sliny vadí
Amalgám, nebo bílá plomba? Pokud jde o vzhled, bílá, tzv. kompozitní výplň jasně vede.
Proti ní může mluvit cena a také občasná výhrada, že plomby nedrží – může se to stát, pokud zubař odvede nekvalitní práci.
„Zajištění absolutního sucha je zcela nezbytné,“ zdůrazňuje lékař Jan Stuchlík, zakladatel stejnojmenné dentální kliniky v Praze. Jedna kapka sliny nebo krve zmaří celou práci. Proto se používá kofferdam.
Možná už jste se setkali s podivnou gumovou blánou, kterou stomatolog protáhne korunky zubů a přiloží během zákroku pacientovi přes ústa. Působí to možná poněkud směšně, ale vězte, že jde o velmi účelnou pomůcku.
Bílá plomba vlhkost nesnese
Blána zvaná kofferdam ve skutečnosti zajišťuje komfort pro pacienta a ideální pracovní prostředí pro zubaře. Vytvoří totiž suché pracovní pole. „Je to naprosto nezbytná pomůcka například ve chvíli, kdy zhotovujeme bílé výplně. Ty při práci velmi nesnášejí jakoukoli kapku vlhkosti, vůbec nejhorší je krev nebo slina,“ upozorňuje lékař.
- Na kompozitní, tzv. bílou zubní výplň, je používán materiál fotokompozit.
- Jde o druh syntetické pryskyřice, která se v několika vrstvách nanese do otvoru po zubním kazu a ozáří modrým světlem, takže dojde k polymerizaci, hmota vytvrdne a spojí se se zubem.
- Fotokompozit a speciálním způsobem upravený povrch zubu nesmí zvlhnout, proto je při plombování nutné odsávat sliny.
- Výhodou fotokompozitu oproti kovovému amalgámu je tepelná a elektrická nevodivost, nulová koroze, zdravotní nezávadnost a také estetické hledisko – má stejnou barvu jako zuby.
- Není třeba tolik vrtat, jako při plombování pomocí amalgámu, bílá výplň k zubu dokonale přilne.
- Nevýhodou je vysoká pořizovací cena (není hrazena pojišťovnou). Cena bílé fotokompozitní výplně se pohybuje od 750 do 2900 Kč. Vždy záleží na rozsahu a obtížnosti výkonu.
Zdroje: Klinika Jan Stuchlík, Wikipedie
Skrz otvory v latexové bláně se protáhnou korunky zubů, na kterých je potřeba pracovat. „Díky tomu zajistíme suché pracovní pole na zubu a vy máte pod blánou jazyk a můžete volně polykat.
Neslintáte nám do rány, kde potřebujeme mít sucho, a žádná chemikálie, kterou používáme my, neteče k vám do úst.
Takže je to poměrně komfortní jak pro pacienta, tak pro nás,“ říká Jan Stuchlík a vysvětluje, co všechno obnáší aplikace bílé plomby v dobré ordinaci.
Jak se dělá bílá plomba
Práce stomatologa na postranním zubu začne zhotovením rentgenu. Zhotoví vám tzv. bite-wing, skusový snímek, aby mohl dokonale posoudit rozsahu kazu. V případě, že zub již byl dříve ošetřen výplní, rentgen umožní zjistit situaci i pod ní. Následuje povrchová anestezie před vpichem a injekční anestezie, která dočasně „vyřadí z provozu“ vzrušivost nervu.
Nyní přichází na řadu zmíněný kofferdam, který zajišťuje izolaci zubu. V případě, že se provádí kompozitní (bílá) výplň, je zajištění absolutního sucha zcela nezbytné. Slina nebo kapka krve by mohla způsobit špatné držení plomby.
„Při aplikaci kompozitní výplně je nutné zajistit absolutní sucho a izolovat zub tak, aby se k němu nedostala ani kapka sliny nebo krve. K tomu poslouží gumová blána, tzv. kofferdam.
V případě, že by se nám absolutní sucho nepodařilo zajistit, pak je velká pravděpodobnost, že bílá výplň nedostatečně přilne k zubu, navíc nebude správně vytvrzena a bude hrozit riziko vypadnutí,“ znovu zdůrazňuje důležitost suchého prostředí Jan Stuchlík.
Přečtěte si: Amalgám: Tiká nám v puse časovaná bomba?
Nyní je zub připraven a jde se na věc, tedy na vrtání. Zubař odvrtá kaz a v případě, že je pod plombou, je třeba odvrtat nejprve plombu. Kontrolu umožní aplikace detekčního roztoku, který odhalí případné zbytky kazu.
Když je zub zcela očištěn, přistoupí lékař k ohlazení a našikmení okrajů skloviny – prostor, kam bude za chvíli aplikována výplň, se musí zcela vyhladit a sklovinné okraje musí zubař našikmit tak, aby byl zub po zákroku zcela funkční a nic nikde nepřekáželo.
Následuje aplikace tenké matrice, která zabraňuje, aby výplň vytekla mimo zub. Matrici ještě utěsní dřevěný klínek, směrem od dásně tak, aby se dovnitř nedostala vlhkost.
Ani tím přípravy ještě nekončí, na řadě je leptání povrchu zubu kyselinou fosforečnou – kyselina na povrchu zubu vytvoří mikroskopický reliéf, na který výplň přilne tak, aby nevznikla žádná spára.
Po aplikaci kyseliny je nutné zub opláchnout vodou a před aplikací samotné výplně velmi pečlivě vysušit.
Nyní lékař nanese vazebný prostředek. „Vazební prostředek se skládá ze tří složek, které je potřeba nanášet postupně. Úkol tohoto materiálu je spojit naleptaný povrch zubu a kompozit bez jakéhokoliv náznaku spáry,“ objasňuje Jan Stuchlík.
A konečně se dostáváme k samotné bílé plombě – podle rozsahu kazu se výplň nanáší v několika vrstvách. Vrstvení je základní technika nanášení kompozitu, někdy je nutné nanést třeba i deset vrstev. Každá vrstva se musí vytvrdit modrým světlem, vždy cca 20 sekund.
A je téměř hotovo…
Abyste měli v ústech dobrý pocit, je po vytvrzení poslední vrstvy potřeba odstranit a dokonale zabrousit přebytky výplně tak, aby v ústech vůbec nepřekážela.
Nakolik se to zdařilo, zkontroluje stomatolog vložením artikulačního papírku – papírek ukáže, zda plomba při skusu ještě někde překáží.
Pokud ano, pak se opakuje odstraňování a zabrušování přebytků, až je skus zcela přirozený a není cítit žádná překážka.
Na závěr se celý zub i s výplní řádně vyleští a už můžete blýskat novým úsměvem.
- Zhotovení rentgenu
- Povrchová a infiltrační anestezie
- Nanesení kofferdamu – gumové blány pro zajištění absolutního sucha
- Odvrtání kazu
- Kontrola případných zbytků kazu detekčním roztokem, očištění
- Upravení okrajů skloviny, aby nikde nic nepřekáželo
- Aplikace matrice, aby výplň nevytekla mimo zub, utěsnění klínkem
- Vytvoření mikroskopického reliéfu kyselinou fosforečnou
- Opláchnutí a vysušení
- Aplikace vazebného prostředku pro dokonalé spojení povrchu zubu s výplní
- Aplikace bílé plomby
- Odstranění a zabroušení přebytků výplně, aby v ústech nepřekážela
- Kontrola přirozeného skusu artikulačním papírkem
- Vyleštění zubu s výplní
Zdroj: Klinika Jan Stuchlík
Bílá výplň je bílá a další mylné představy o kompozitní výplni
Bílá plomba nemusí být vždy čistě bílá, ani naše zuby nejsou. Výplň má několik odstínů, aby byl výsledek co nejpřirozenější.
Nejčastěji se různé barvy, ostatně stejně jako bílé plomby, používají u předních zubů – některé jsou křídové, ty nahrazují jádro zubu. Další mohou být i transparentní, ty nahrazují sklovinu.
Jde o proces, který má dosáhnout co nejlepšího výsledku tak, aby výplň nebyla vůbec vidět a splynula se zubem.
O bílé výplni se někdy tvrdí, že nevydrží tolik, co plomba amalgámová. Takhle se to říci nedá.
Kvalitně zhotovená kompozitní výplň vydrží stejně dlouho jako ta z amalgámu, říká Jan Stuchlík: „Samozřejmě ale platí, že roli nehraje pouze kvalita technologického zhotovení lékařem, ale i hygiena pacienta. Kompozitní výplně jsou na nedokonale prováděnou nebo přímo špatnou ústní hygienu velmi citlivé.“
K tématu: Víte, jak si správně vyčistit zuby?
Kompozitní výplně se hodí jak na malé, tak velmi rozsáhlé kazy. Není tedy pravda, že jsou vhodné pouze na menší zásahy nebo jen některé zuby, jak se někdy tvrdí; lze je použít všude. Pravdou ale je, že výhodnost použití fotokompozitního materiálu závisí na velikosti kazu, což ale souvisí s vlastnostmi materiálů.
I mezi zubními lékaři jsou tací, kteří nenakládají s bílou plombou tak, jak by si tento materiál a pacienti zasloužili. Někteří dělají bílé plomby bez kofferdamu, což pak vede k výše uvedeným problémům.
„Pravděpodobně nejsou zvyklí učit se novým postupům,“ domnívá se Jan Stuchlík. „Práce s kofferdamem přináší nesporné výhody, ale zejména v začátcích není pro ošetřujícího snadná. Navíc se nejedná o zanedbatelně levnou pomůcku.
Bílá výplň zejména na zadních zubech by ale měla být vždy zhotovena s kofferdamem.“
Další ne zcela ideální praktiky popisuje diskutující na internetu: „Na obou spodních šestkách jsem měla velké hluboké plomby a tam by mi bílá plomba těžko držela. Lékařka to vyřešila sendvičovým způsobem, tzn. že vespod mi zůstala plomba amalgámová a navrch mám bílou.
“ Podle zubaře je ale tento postup nevýhodný. „Sendvičové výplně jsou sice běžným postupem, ale vždy tehdy, pokud jsou spolu použité materiály kompatibilní, nebo tehdy, zhotovujeme-li výplň znovu. V případě ponechání amalgámu na spodině nevidím žádný přínos takovéhoto postupu.
“
Lékař v této souvislosti ještě upozorňuje na další riziko, zejména pod letitými amalgámovými výplněmi totiž mohou být schované kazy. Pokud zubař výplň neodvrtá celou, nemůžete mít jistotu, že pod ní nezůstal žádný kostlivec ve skříni. A to by pak mohlo bolet…
Čtěte dále: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny
Trápení se zuby
Začal vás bolet zub a lékař vám řekl, že máte zubní kaz, který je nutno odstranit? Víte vůbec, jak vzniká? Zubní kaz je vlastně změknutím zubní skloviny. Zub se na postiženém místě zbarví dohněda až dočerna.
Příčinou nemoci je kyselé prostředí, které vzniká, když si pořádně nečistíte zuby, jíte příliš sladkostí nebo máte zanícené dásně.
Mezi dvanácti až čtyřiadvaceti hodinami po každém čištění zubů se na jejich povlaku začne tvořit silný bakteriální povlak, který můžete odstranit zase pouze kartáčkem. Tento povlak obsahuje mnoho škodlivých zárodků, které přeměňují cukr z potravy na kyseliny.
Ty útočí na zubní sklovinu obsahující vápník a vedou k odvápnění. Proti tomu se zub brání, a to tak, že dodatečně z hloubky zubu dodává na povrch vápník. Když se však zásoba vápníku vyčerpá, objeví se zubní kaz.
Z historie
Zubní kazy trápí lidstvo už od doby kamenné a je známo, že zubní protézy a můstky se běžně vyráběly už 700 let př.n.l.
Etruskové zapouštěli zubní chrup ze zvířat do zlatých držáků, Féničané zhotovovali falešně zuby ze slonoviny a upevňovali je v ústech zlatými drátky. I v minulosti docházelo k trhání zubů.
Extrakce byla ovšem tak bolestivou záležitostí (používala se i jako trest) a ošetřující často vyrval nebožákovi i kus čelistní kosti a dásně. Zuby se trhaly holou rukou nebo různými kleštěmi ( o kleštích na trhání zubů psal už Hippokrates 459 př.n.l.).
Jeden z otců stomatologie, Aulus Cornelius Celsus, doporučoval trhat zuby, až když se viklají, a radil je dobře čistit. Zuby si s pomocí párátka ošetřovali staří Řekové i Římané, Indové je čistili snítkami fíkovníku a Číňané už měli zubní kartáčky.
Od 16. století lékaři trhali zuby tzv. pelikánem – speciálními kleštěmi, připomínajícími velký ptačí zobák. V té době se prosadil důležitý objev – italský astronom Bartolomeo Eustachi sepsal teorii o tom, že zuby nejsou kosti, ale zvláštní orgány. Dokázal také, že dětské a stálé zuby nemají společný kořen, což se původně předpokládalo.
Díky zavedení amalgánu v roce 1880 a porcelánových výplní se výrazně zlepšilo léčení zubů. Úlevu od nesnesitelných zákroků přinesl v roce 1846 zubní lékař William Morton, který objevil éter.
Zpočátku jej využíval při trhání zubů a pak i při složitějších operacích. Od roku 1887 se začal jako lokální anestetikum používat kokain a později novokain.
Pro stomatologii se stalo zajímavým i používání rentgenu a využití speciální vrtačky Američana Beala Morrisona z roku 1871.
Vhodná výplň
Preventivní prohlídky jsou důležité z toho důvodu, že zubní lékař je schopen odhalit i počínající nemoci zubů, které se zatím bolestí neprojevují. Jde hlavně o zubní kaz. Také zkontroluje, zda ještě drží staré výplně. Někteří stomatologové nabízejí i zhotovení rentgenových snímků, které odhalí okem neviditelné problémy.
Trápí-li vás zubní kaz, stomatolog postižené místo vyvrtá a během několika týdnů vyléčí i případný zánět. Pak vám dá obvykle na výběr, čím chcete vyplnit vzniklou díru. Co je vhodnější – jednoduchý amalgám nebo bílá výplň.
Ideální hmota neexistuje. Amalgám je ověřený více než sto třiceti lety používání. Bohužel není bílý. Takzvané bílé plomby jsou z kompozitní pryskyřice.
To je materiál v bílých odstínech a šikovný zubař z něj dokáže udělat plombu k nerozeznání od zubu.
Amalgám je tedy nejstarším materiálem, který má své výhody, ale i nevýhody.Hodně se diskutuje o jeho dopadech na lidské zdraví. Kromě slitiny stříbra, mědi a cínu totiž obsahuje rtuť. Do boje proti němu vyšli hlavně zastánci alternativní medicíny. Prý může za alergie, záněty, sníženou imunitu atd.
Ovšem jednoznačné důkazy nejsou. Zastánci amalgámu tvrdí, že během čekání na křižovatce se do našeho těla dostane mnohem víc rtuti než amalgámem. Je ale určitě nejméně vzhlednou výplní, a proto se stomatologové často setkají s přáním pacienta, aby jim všechny amalgámové plomby vyměnil za bílé.
Výhodou je však jeho trvanlivost a taky to, že se s ním snadno pracuje. A pro pacienta důležitý fakt – je zadarmo. Nebylo prokázáno, že by používání amalgámu jako zubní výplně bylo škodlivé. Rtuť ve správně zpracovaném amalgámu je pevně vázaná a nemá žádný důvod z takové výplně „vyskakovat“.
Samozřejmě jsou pacienti na rtuť citliví, nebo dokonce alergičtí, ale stejně tak jsou i pacienti s podobnými reakcemi na složky jiných vyplňovacích materiálů.
Nebezpečí spíše hrozí zdravotnímu personálu při nesprávné manipulaci s amalgámem, například při odvrtání nebo broušení, kdy se může rtuť uvolňovat v plynném stavu.
Kompozitní pryskyřice se už dnes svými mechanickými vlastnostmi přibližují trvanlivosti amalgámu. Díky nim budou vaše zuby vypadat skvěle, ale budete se muset o ně velmi dobře starat. Vyžadují důkladnou hygienu, protože nemají tak silné antibakteriální a samoutěsňující vlastnosti, a tak může dojít k obnovení kazu.
Je to materiál velice citlivý na zpracování a především na vlhko. Samozřejmě, když máte kaz v místě, které je vidět, je bílá plomba lepší volbou. Amalgám navíc může zub zbarvit do šeda. Rozhodně je ale vhodnější na rozsáhlejší kazy.
Má i antibakteriální účinky, což znamená, že lépe než bílá výplň utěsní otvor po vyvrtaném kazu, což znemožní průnik bakterií do těchto míst.
Skloionomerní cement má z každého předchozího materiálu trochu. Je dostatečně estetický, má antibakteriální vlastnosti a jednoduchou manipulaci. Není však tak odolný jako amalgám ani tak vzhledný jako pryskyřice. Jeho protikazové vlastnosti jsou však největší ze všech.
Jeho fyziologické vlastnosti zase příznivě působí na postižené tkáně. Užitím těchto výplní dochází k uvolňování fluoritových iontů, které zabraňují vzniku sekundárního kazu.
Proto jsou vhodné do úst s vysokou kazivostí, pro dětské zuby a jako součást „sendvičových výplní“, které slouží jako bezpečná a přitom estetická náhrada amalgámu.
Zubní kámen nechte včas odstranit
Pokud si zuby nečistíte, zubní plak ztvrdne a zpevní. Vznikne nepříjemný zubní kámen, kterého se sami nezbavíte. Můžete si sice čistit zuby speciální pastou, ale definitivní sbohem dá zubnímu kameni jen stomatolog nebo dentální hygienistka. Kámen se odstraňuje mechanicky a ultrazvukem. Jde o vcelku nebolestivou metodu.
Zubní plak a posléze i zubní kámen způsobuje i paradontózu. Při zkoumání jazykem nahmatáte na jinak hladkých zubech drsná místa připomínající malé kamínky. Zubní kámen nemusí být jen na zubech, ale i pod dásní, kde jej neobjevíte. Paradontóza je zánět závěsného aparátu zubu. Nemoc se zpočátku projevuje jen krvácením dásní.
Pokračujícím zánětem ale mizí kost v okolí zubu a ten se postupně uvolňuje. Výsledkem je viklání až vypadávání zubů.
Stav zubů ovlivňuje celkové zdraví
Pokud se o své zuby nestaráte, v ústech se vám hromadí škodlivé bakterie. Z ústní dutiny pak putují do těla a způsobují tam různé zdravotní problémy. A to i mimořádně závažné. Zvyšuje se například riziko cévních a plicních nemocí. Zhoršuje se také průběh cukrovky. Infekce v ústech totiž narušuje hladinu cukru v krvi, což je pro diabetiky velmi škodlivé.
Pozor si musí dát i těhotné ženy. Pokud mají s chrupem problémy, hrozí jim těžký porod a různé komplikace. Děti trpí i nižší porodní hmotností. Bohužel zubaře navštíví během gravidity jen polovina žen. Třetině z nich přitom hrozí zvýšená krvácivost dásní.
Tato nemoc vzniká v důsledku zvýšené hladiny hormonů a zvýšení celkového objemu krve v organismu. K potížím přispívá i změna stravovacích návyků. Kyselé a sladké, na které mají těhotné obvykle chuť, zhoršuje prostředí v ústech. Vzniká tak ideální podhoubí pro různé zubní nemoci.
Pokud se neléčí, do krve se vyplavují toxiny a plod je ohrožen.
Možná to zní neuvěřitelně, ale infekce v ústech přispívají ke vzniku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. V srdcích lidí, kteří prodělali infarkt, se našly škodlivé mikroorganismy, které způsobují i záněty v ústní dutině.
Odborníci předpokládají, že bakterie z úst putují krevním řečištěm a mají na svědomí závažné záněty, které končí až ucpáním tepen. A to už je stav, který může vést k cévním příhodám.
Podobně mohou bakterie pronikat i do trávicí soustavy, kde zhoršují nebo vyvolávají střevní nemoci a další poruchy.
Špatný stav ústní dutiny zhoršuje i nemoci dýchacích cest. Bakterie z ústní dutiny se dostávají do dýchacích cest, kde „připravují“ prostředí pro útok dalších mikrobů. Imunita je výrazně oslabena a člověk se potýká s chronickými nemocemi dýchacích cest. Trpí-li někdo závažným stupněm paradontitidy, zhoršuje se stav jeho plic.