Porucha srážlivosti krve – Vše o zdraví

23. 8. 2016

Správně nastavená terapie a především její úspěšnost závisí nejen na odbornících, ale také na zodpovědnosti léčeného. Základem jsou správné informace. Následujících 10 rad je určeno speciálně pro dospělé, kteří trpí hemofilií čili poruchou srážlivosti krve a krvácivostí.

1. Zaměstnání. Porucha srážlivosti může zapříčinit nesčetné emoce a změny nálad v různých fázích života. Možná budete muset upravit své představy o životním stylu a míře zaměstnanosti. Nestyďte se požádat o pomoc a poraďte se s odborníky, jak si práci správně uspořádat.
2. Zapojení. Zůstaňte aktivní, hledejte zdravé alternativy a choďte na pravidelné lékařské prohlídky. Díky tomu můžete i s nemocí prožít dlouhý, šťastný a produktivní život.
3. Disciplína. Bez ohledu na konkrétní typ poruchy srážlivosti krve znamená dodržování léčebného režimu velkou část úspěchu. Kdo je v terapii nespolehlivý, riskuje komplikace. V případě hemofilie se může vyvinout trvalé poškození v důsledku krvácení do kloubů.
4. Předvídavost. Přibývající léta nezastavíte. S mnohými zdravotními problémy se časem budete setkávat stejně, jako se s nimi setkávají lidé bez poruchy srážlivosti. Je však nutné si uvědomit, že vaše potíže mohou ovlivnit jiné zdravotní problémy – proto je třeba vždy spolupracovat s odbornými lékaři.
5. Milování. Láska je důležitou součástí života. Chcete-li plně prožít také milostnou stránku svého života, je důležité se zaměřit na celkové zdraví. Hemofilie vám bez ohledu na věk nebrání ve zdravém sexuálním životě. Pokud vás trápí nějaké problémy v této oblasti, navštivte sexuologa.
6. Prostředí. Jako přirozená součást stárnutí nebo v důsledku komplikací poruchy srážlivosti se mohou objevit tělesná omezení. Může dojít ke ztrátě pohyblivosti i obratnosti. Buďte na takové potíže připraveni a přizpůsobte jim prostředí, v němž žijete.
7. Spokojenost. Bez ohledu na to, kde se momentálně pracovně nacházíte, měla by být vaše kariéra v ideálním případě uspokojující či naplňující. Je vhodné pracovat v oboru podporujícím vaše zdraví, nezapomínejte na práva jedince s poruchou srážlivosti na zdravotní péči.
8. Dohled. Lidé s poruchami srážlivosti krve dnes již žijí déle než v minulosti. Je důležité mít takového poskytovatele zdravotní péče, tedy praktického lékaře, který bude sledovat a řídit péči o vaše zdraví. Vždy a včas vás odešle na všechna nezbytná vyšetření u příslušných specialistů a podobně.
9. Finance. Starost o peníze může být stejně důležitá jako péče o zdraví. Najděte si zkušeného finančního poradce, rozhodujte o svých investicích i výdajích. Chraňte se před peněžní nejistotou. U osob s poruchami srážlivosti mohou náklady na zdravotní péči dosahovat závratných výšek a v některých jiných zemích byste kvůli své léčbě nejspíš museli prodat střechu nad hlavou. Dle výkazů pojišťoven patří právě léčba hemofilie k těm nejnákladnějším. U nás naštěstí funguje systém veřejného zdravotního pojištění.
10. Společnost. Uspořádejte si život a pěstujte vztahy se svými blízkými i s okolím, nikdy není příliš brzy začít plánovat hezkou budoucnost a časem také klidné a bezstarostné stáří.

(hah)

Zdroj: https://stepsforliving.hemophilia.org

Navštivte také: agenturydomacipece.cz

Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme.

Dočetli jste až sem a stále vám něco chybí? Navštivte webové stránky Hemojunioru, který pomáhá dětem s hemofilií, jejim rodinám a přátelům. Staňte se našimi přáteli i vy!

Poruchy srážlivosti krve, příčiny a rizikové faktory (a jeden příběh z praxe…)

Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat?

Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí.

Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních cest, což může mít za následek i okamžitou smrt.  Krevní sraženiny mají původ v poruše krevní biochemie, kdy je narušena rovnováha protrombotických a antitrombotických složek krve.

Může dojít ale i k poškození cévních stěn a odloučení se část výstelky stěny cévy, která společně s dalšími látkami jako jsou například krystaly cholesterolu, vytvoří shluky, takzvané tromby.

Obě dvě cesty vzniku mají své příčiny, ať už vrozené, získané nebo vyplývají ze situace, ve které se organismus daného jedince nachází.

  Vrozených příčin poruch srážlivosti krve je celá řada, nejčastěji se jedná o poruchy některého z faktorů, který má za úkol udržovat krevní hemostázu v rovnováze.

Tyto defekty bývají dědičné a mohou být kontraindikací k některým lékům, nejčastěji k hormonální terapii.

S žilní a arteriální trombofilií jsou ale spojovány i některé metabolické poruchy. Například hyperhomocysteinémie, která je primárně vyvolaná mutací genu pro cystathion β-syntázu nebo genu pro reduktázu methylen tetrahydrofolátu (MTHFR). Enzym MTHFR má zásadní význam v metabolismu aminokyseliny homocysteinu.

Vysoká hladina homocysteinu, kterou tato odchylka způsobuje, souvisí s nedostatkem folátu a vitamínů B6 a B12. Homocystein také negativně působí na stěny cév a způsobuje vznik aterosklerózy a následně i trombózy. Jeho přítomnost v krvi souvisí ale i narušením rovnováhy protrombotických a antitrombotických složek krve.

Prevalence této genetické poruchy je nejvyšší v evropské a severoamerické populaci. Nositelé této mutace mají zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci a kardiovaskulárních chorob. U nenarozených dětí může tato porucha vyvolat defekty neurální trubice nebo způsobit spontánní potrat.

Kombinace hyperhomocystenémie a Leidenské mutace velmi výrazně zvyšuje riziko žilní trombózy a to asi až 20 krát.

Kromě vrozených genetických predispozic jsou i další faktory, které mohou způsobit vznik trombózy. Jedná se například o stavy, kdy se osoba nehýbe a tím se snižuje průtok krve zejména ve spodních končetinách.

Jedná se o například dlouhé cesty letadlem, případně autobusem nebo autem. Ale také i o poúrazové stavy, včetně popálenin, kdy jsou končetiny znehybněny v ortézách či sádrách, pooperační stavy, kdy je vyžadován klid a osoba je imobilní.

S tím souvisí i možné poškozené cév a vznik trombů z odtrhnutých cévních stěn, což je další velké riziko. Podobně je zvýšené riziko vzniku trombóz například i mozkových příhodách, kdy nejrizikovější jsou první tři měsíce po akutním stavu.

Ohrožení jsou i lidé, kteří mají křečové žíly či nádorová onemocnění. Stejně jako do rizikové skupiny spadají osoby starší 60 ti let.

Faktory jako je obezita, kouření a nezdravý životní styl mají mnoho negativních dopadů na zdraví člověka, ale také přispívají svým dílem ke vzniku trombóz.

Další stav, který zvyšuje riziko vzniku trombóz, je těhotenství. Gravidita je sama o sobě hyperkoagulačním stavem. Vlivem působení hormonálních změn během těhotenství, zejména díky vlivu estrogenů, dochází ke zvýšení koagulačních faktorů.

Předpokládá se, že tyto fyziologické změny jsou přirozenou ochranou a mají snížit míru krvácení ženy po porodu. Oproti netěhotným ženám je riziko hluboké žilní trombózy u těhotných žen až šestinásobné.

K vyššímu riziku vzniku hluboké žilní trombózy přispívají ale i další faktory a to například fyziologické změny organismu těhotné ženy, které zpomalují tok krve. Další jsou například tlak dělohy, septické stavy a pozitivně nepůsobí ani vyšší věk matky.

Vrozené trombofilní stavy mohou navíc zvyšovat riziko potratů. Po porodu se riziko trombózy zvyšuje až 20krát oproti ženám netěhotným.  Hladiny koagulačních faktorů se vrátí zpět do normálu zhruba dva týdny po porodu.

Je všeobecně známým faktem, že užívání hormonální léčby zvyšuje riziko vzniku trombotických stavů. Ať už se jedná o hormonální antikoncepci, hormonální postmenopauzální léčbu žen či hormonální léčbu (testosteronem nebo estrogenem) u transgender osob.

Nicméně nejrozšířenější je problematika hormonální antikoncepce, kterou v současnosti užívají miliony žen po celém světě. Nejvíce rizikové jsou kontraceptiva, která obsahují vyšší hladiny estrogenu. Jak je výše zmíněno, tak vyšší hladina estrogenu způsobuje vyšší aktivitu koagulačních faktorů.

Při studiích bylo zjištěno, že jako nejbezpečnější,  vzhledem k riziku vzniku trombózy je užívání antikoncepce s nízkými hladinami progesteronu. Jiné podávání antikoncepce, než perorální, také nemusí snižovat  trombofilních stavů.

Dokonce naopak bylo zjištěno, že neorální podávání etinylestradiolu nese větší riziko vzniku trombózy, než jeho orální příjem.

Nesmíme zapomínat, že rizika se sčítají. Pokud máme zjištěnou genetickou odchylku některého z koagulačních faktorů nebo třeba mutaci MTHFR, tak bychom měli omezit další faktory, které způsobují trombotické stavy, na minimum.

A to zejména zařadit pravidelný pohyb, žít zdravě, nekouřit a ženy by měly s uvážením vybírat antikoncepční metody (ideálně v vůbec neužívat hormonální antikoncepci) . Při dlouhých cestách bychom měli dbát na pravidelné protažení a rozhýbání se.

  Co se týká hormonální léčby, je vždy vhodné zvážit nejenom její pozitivní přínos, ale i negativní dopady, které může přinášet.

• Případová studie – klinika Institutu funkční medicíny a výživy
• ŽENA, 58 LET
• Celkem 22 let hormonální léčba (podpora otěhotnění, hormonální antikoncepce);
  Přítomnost homozygotní mutace MTHFR;
  Nadváha; ávaly únavy, potíže s trávením, pocity těžkosti, nadýmání;
  Pohyb: chůze, dlouhé stání, dlouhé sezení;
  Stresující zaměstnání;
  2015 – hluboká žilní trombóza v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku.
• 2019 – recidiva hluboké žilní trombózy v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku, pak léčivo na bázi kyseliny acetlysalicilové.

U klientky se projevily některé z nežádoucích účinků, jako například silné padání vlasů. Klientka začala spolupracovat s Mgr. Evou Hájkovou a  Mudr. Petrou Hrabánkovou z kliniky Institutu funkční medicíny a výživy a nasadila dietu na principech nízkosacharidového stravování. Jako podpůrné prostředky začala užívat tyto doplňky stravy:

Protože je pro správné fungování organismu velmi důležitý vyvážený mikrobiom střev, začala klientka užívat probiotika  PRIMAL DEFENSE ULTRA PROBIOTIC  FORMULA. Vzhledem k tomu, že pacienti užívající Warfarin by neměli konzumovat kysané výrobky (kysané zelí, jogurty a podobně) je vhodné doplnit probiotické mikroorganismy jinak.

Hořčík GOOD NIGHT MAGGIE (bisglycinát). Hořčík je důležitý pro správné fungování nervové soustavy, vzhledem ke stresu, který pacientka denně prožívá je vhodné jej doplnit i jinak, než ze stravy.

Vitamín B12 GARDEN OF LIFE pro doplnění deficitu vitamín B12, který vyplývá z diagnózy mutace MTHRF.

L-Methylfolát  je přirozeně aktivní formou kyseliny listové a doplní její deficit, který vyplývá z diagnózy mutace MTHFR. Tento doplněk je vhodný i proto, že osoby užívající Warfarin nemohou konzumovat zelenou listovou zeleninu ve vyšším množství (z důvodu přítomnosti vitamínu K, který inhibuje účinky Warfarinu).

Hydrolyzovaný kolagen pacientka užívá na zmírnění vypadávaní vlasů a podporu pohybového aparátu skrz vyšší věk.

Stav po 6 měsících:

Klientce se podařilo, po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, vysadit Warfarin. Dále začala dodávat tělu vitamín D3 společně s vitamínem K2 v MCT oleji, kvůli metabolismu vápníku.  Použila tento ve formě kapek od Woldo Health.

Pacientka se celkově cítí lépe. Nemá návaly únavy, značně se zmírnily problémy s trávením a nadýmání. Stále užívá léky na ředění krve, ale pouze na bázi kyseliny acetylsalicylové. Váhový úbytek asi 8 kg. Proběhla i změna životního stylu, a kromě změny jídelníčku klientka přidala více pohybové aktivity a procházek.

Zdroje:

1. PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. Český Těšín: FINIDR, 2006. ISBN 80-86682-00-5.
2. WATSON, Stephanie a Steven KIM. What’s the Difference Between Deep Vein Thrombosis (DVT) and Pulmonary Embolism (PE)? Healthline[online]. 5.1.2018 [cit. 2020-04-25]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/dvt-vs-pulmonary-embolism
3. PHILLIPPE, Haley M. Overview of Venous Thromboembolism. Am J Manag Care. 2017, 2017(23), 376-382. Dostupné z: https://www.ajmc.com/journals/supplement/2017/direct-oral-anticoagulants-assessing-clinical-and-economic-value/overview-of-venous-thromboembolism
4. VAVRUŠKOVÁ, Klára. Význam trombofilních mutací v klinické genetice. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miloslav Kuklík. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/81266
5. KVASNIČKA, Jan. Dědičné trombofilie – doporučení k provádění genetických testů v klinické praxi. ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH. 2010, 2010(149), 424-427. Dostupné z: http://www.hematology.cz/doporuceni/klinika-files/Doporuceni_CHS_CLS_JEP-Dedicne_trombofilite-geneticke_testy.pdf
6. RODDICK, Julie a Deborah WEATHERSPOON. Superficial Thrombophlebitis. Healthline[online]. 20.10.2016 [cit. 2020-04-26]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/superficial-thrombophlebitis#symptoms
7. JAMES, Andra H. Venous Thromboembolism in Pregnancy. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology[online]. 2009, 29

Srážlivost krve

Jestliže se poraní cévní stěny, vytéká krev ven. Aby se zabránilo dalším ztrátám, aktivuje se v krátké době systém srážlivosti. Společným působením různých faktorů srážlivosti spolu s krevními destičkami dochází k zástavbě krvácení. Ke srážení krve může dojít i bez vnějšího poranění.

Fibrinolýza

Aby mohlo dojít opět k zahojení rány po poranění, musí se bílkovinou fibrinogenem uzavřené cévy opět zprůchodnit. Tento děj se děje pomocí fibrinolýzy. V plazmě je látka – plasmin, která se postará o to, aby se fibrin opět rozpustil. Fibrinolýza je určitým protikladem krevní srážlivosti.

Testy srážlivosti

Laboratorní testy srážlivosti měří zpravidla dobu, během níž se zastaví krvácení, popř. kdy se utvoří sraženina fibrinu. Čím je tato doba delší, tím je sklon k ke krvácivosti vyšší. Stanovení srážlivosti zahrnuje celou řadu speciálních testů, s jejichž pomocí se vyšetřují různé části systému srážlivosti.

Doba krvácení

Doba krvácení se testuje tak, že se přesně změří čas, v němž přestane krvácet malý vpich do bříška prstů nebo ušního boltce. Za normálních okolností to trvá dvě až pět minut. Doba krvácení udává pouze všeobecný přehled, a proto je nutné provést ještě další testy, aby se objasnila příčina.

Při všech druzích poruchách srážlivosti je doba krácení prodloužena.

Možnými příčinami jsou nedostatek  nebo funkční poruchy jednoho nebo více faktorů, které se podílejí na srážení krve, ale také snížení počtu trombocytů, poruchy tvorby krevních buněk v kostní dřeni, leukemie nebo těžké poškození jater.

Fibrinogen

Fibrinogen se určuje při podezření na zvýšenou srážlivost krve v celém těle, při onemocnění jater a také při kontrole během léčení trombózy.

Množství fibrinogenů se zvyšuje během těhotenství a také při akutních zánětlivých onemocněních.

Fibrinogen se snižuje u silně zvýšené srážlivosti krve v celém těle, která se může projevit  v souvislosti s nádorovým onemocněním nebo při poškození jater.

Poruchy srážlivosti a jejich léčba

Za poruchami srážlivosti se mohou skrývat abnormální reakce cév, porušená funkce trombocytů nebo faktorů srážlivosti. Vedou k tomu, že i malá poranění krvácejí déle, než je obvyklé.

Trombózy

Trombózy jsou sraženinami uvnitř stěny cév. Jestliže je trombus uvnitř cévního systému transportován dále, může dojít k akutnímu uzávěru krevní cévy. Tomu se říká embolie. Jedná se o častý, život ohrožující stav, kdy není zaručeno zásobování postižené tkáně krví.

Příčiny trombóz

Na vznik vytváření trombóz má vliv mnoho faktorů: poranění cévní stěny, chorobné změny faktorů srážlivosti, popř. vlastnosti proudění krve nebo zvýšené množství trombocytů. Zvýšené riziko tvorby krevních sraženin v žilách vzniká nejčastěji:

• v průběhu těhotenství a v době po porodu,
• při delším upoutání na lůžko,
• při nedostatku pohybu,
• při cukrovce, srdeční slabosti, nádorových onemocnění,
• při nadváze,
• při kouření,
• u vytvoření křečových žil,
• při užívání hormonální antikoncepce,
• u vrozených, ale i získaných poruch srážlivosti krve,
• u žen po 40. roce věku

K trombózám dochází především v oblasti nohou. Také infarkt nebo mrtvice patří mezi časté následky vytvoření krevní sraženiny.

Hemofilie

Jedná se o onemocnění krve a existuje při něm několik nedostatků faktorů srážlivosti. Tím dochází již při malých poraněních nebo zhmožděninách k silnému krvácení a velkým výronům krve, a to často do kloubů. Onemocnění je vázáno na dědičné dispozice a postihuje pouze mužské potomky.

Léčba bránicí srážení krve

Čím déle se krev sráží, tím je sklon  ke krvácivosti vyšší a tím je také větší nebezpečí trombózy. Po trombóze, mrtvici, infarktu nebo při zvýšeném riziku následkem poruch srážlivosti jsou pacientům podávány dlouhodobě léky, které brzdí srážení krve a ředí krev. Léčba, která zpomaluje srážení krve se nazývá antikoagulace.

Jak předejít trombóze?

Jedinci u kterých převládá zvýšené riziko křečových žil nebo dispozice k poruchám průtoku nohou by měli dodržovat tyto základní pravidla:

• Co nejčastěji zvedat nohy do zvýšené polohy a podkládat je ve výšce 10 až 30 centimetrů pomocí polštářů.
• Minimálně jednou denně provádět gymnastiku nohou, pokud to jde chodit naboso a nosit boty s nízkými podpatky.
• Držte si svou hmotnost pod kontrolou, protože nadváha zatěžuje žíly, srdce a krevní oběh.
• Vždy dostatečně pijte, zejména v teplých ročních obdobích a při letech v letadle.
• Pokud to lze vyhýbejte se činnosti spojené s nepřerušeným stáním a sezením, které by mělo trvat déle než hodinu.
• Vyhýbejte se horkým koupelím.
• Vyhýbejte se činnostem, které jsou spojené se silným zvedáním a tlačením.
• Každé městnání krve v nohou, způsobené třeba jen gumičkami na ponožkách nebo stísněným sezením, je nevhodné. Při delších cestách autem, je vhodné udělat každé dvě hodiny přestávku a pauzu na procházku.
• Letíte – li letadlem je vhodné provádět v pravidelných intervalech cévní gymnastiku (kroužky kotníků, propínání špiček atd.).
• V případě, že má žena zvýšené riziko trombózy, měla by to při výběru antikoncepce vzít v úvahu a neužívat hormonální tablety.
• Pozor na chronickou zácpu, protože vyvolává městnání krve v pánvi. Je důležité konzumovat dostatečné množství balastních látek.
• Pokud je to možné, věnujte se nějakým sportovním aktivitám. Nejvhodnější je běh, cyklistika, plavání.
• Mějte na paměti, že je lepší ležet a chodit než sedět a stát.

CO VÁS ZAJÍMALO? PORUCHY SRÁŽLIVOSTI KRVE – TÉMA NAŠÍ ONLINE PORADNY

V rámci Zdravého úterý přicházely  otázky na téma Poruchy srážlivosti krve do online poradny FN Plzeň, odpovídala primářka Ústavu klinické biochemie a hematologie MUDr. Zdeňka Hajšmanová.

Krevní srážení je proces vedoucí k zástavě krvácení vytvořením krevní zátky v místě poškození cévy.

Na tvorbě krevní zátky čili koagula se podílí dostatečný počet a správná funkce krevních destiček, správná struktura a množství koagulačních faktorů a jejich inhibitorů, které jsou součástí bílkovin krevní plazmy.

Konečná fibrinolýza způsobí po zajizvení poškozeného místa odbourání koagula, takže se obnoví průtok krve poškozeným místem.

Tento rovnovážný proces může být vychýlen buď na stranu hypokoagulační a projeví se krvácivými komplikacemi anebo na stranu hyperkoagulační a tento stav se naopak manifestuje nežádoucím vznikem trombu v kterémkoli místě cévního řečiště. Obě skupiny poruch mohou být vrozené či získané, a proto je diagnostika i léčba poruch krevního srážení poměrně složitá a vyžaduje přesné anamnestické údaje sdělené pacientem.

Zde představujeme nejzajímavější otázky s odpověďmi.

OTÁZKA:        

Paní doktorko, prosím, je nějaké pravidlo pro používání „léků na ředění krve“. Například, když je takový lék použit při operaci, jaké je doporučení pro délku jeho používání po operaci? Může být pak používán případně i dlouhodobě a jaké by pro to byly důvody? Děkuji

ODPOVĚĎ:    

Antikoagulační léčba (léky na ředění krve) má svá přesná pravidla jak před plánovanou operací, tak před urgentním výkonem. Přesná pravidla existují i pro pacienty po operaci. Jsou to obecně dané postupy vždycky upravené na míru konkrétního pacienta(typ a rozsah operačního výkonu, osobní rizikové faktory osobní a rodinná anamnéza …).

OTÁZKA:        

Paní doktorko, mohla byste se, prosím, zmínit o některých číslech, které se týkají dědičnosti těchto poruch a jaký je jejich výskyt v kraji a v ČR. Jsou nějaké výrazné rozdíly v porovnání s jinými státy, a co by mohlo být příčinou ( strava, stres, …)? Děkuji

ODPOVĚĎ:    

Nevím přesně, jakou poruchu máte na mysli, porucha krevního srážení se může týkat jak krvácivých stavů anebo naopak hyperkoagulačních stavů, které se projeví trombózou. Příčin krvácení je celá řada, krevními destičkami počínaje a hyperfibrinolýzou konče.

To samé se týká trombofilních stavů vrozených, ty jsou dědičné, ale i získaných, které jsou důsledkem nějakého jiného orgánového stonání játra, ledviny, srdce). Myslím, že ČR a Plzeňský kraj nemají žádnou výjimku v incidenci a prevalenci krvácivých chorob.

OTÁZKA:        

Dobrý den, prosím mohla byste mi poradit, co by mohlo být příčinou krvácení z levé nosní dírky. Je to jen občas a nepravidelně. Už se mi to spustilo i samovolně, ale většinou se to stane buď při smrkání anebo při neopatrné manipulaci. Krevní tlak mám normální. Nyní jsem to měl naposledy před 3 měsíci. Někdy užívám rutin (v pohance anebo jako doplněk stravy). Děkuji

ODPOVĚĎ:    

Dobrý den, krvácení z 1 nosní dírky může mít lokální příčinu v nosní sliznici a doporučuji ORL vyšetření.

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách: http://old.fnplzen.cz/chat_archiv.asp

Dědičná porucha srážlivosti krve, u které se nedoporučuje užívat hormonální antikoncepci

Hlavní obsahNa trombózu či embolii může upozornit i dušnost a bolest na hrudi.
Foto: Profimedia.cz

Podle odhadů u nás leidenskou mutací trpí 5-10 % obyvatel, u kterých se zvyšuje riziko žilní a mozkové trombózy či plicní embolie. Toto riziko se pak výrazně zvyšuje v těhotenství a neblahý vliv má i kouření, obezita, užívání hormonální antikoncepce či operativní zákroky, dlouhé sezení (v letadle, v autobuse) apod. Nemoc je přitom dědičná jak po otci, tak matce.

„Velmi nebezpečná je tato genetická zátěž ve spojení s hormonální antikoncepcí. Riziko sraženiny a ucpání cév se při této kombinaci mnohonásobně zvyšuje. Následkem mohou být problémy v těhotenství, trombóza či embolie v mladém věku,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc. z EUC Laboratoří.

Proto by dívky, které požadují svou první antikoncepci a mají v rodinné anamnéze potvrzený výskyt trombóz, tuto skutečnost určitě měly oznámit svému gynekologovi. U lehké formy není hormonální antikoncepce přímo kontraindikována, nicméně mnozí odborníci doporučují ji nebrat. Pokud po ní dívka touží, pak je zapotřebí volit variantu bez estrogenů, jen s gestageny.

„Ženám s těžší formou mutace, které skutečně nesmí užívat hormonální antikoncepci, je nabízena možnost ochrany před početím v podobě nehormonálních nitroděložních tělísek,” upozorňuje gynekolog Jiří Dvořák.

Nejčastější příznaky již probíhající trombózy s následkem embolie

Dušnost

Pocit nedostatečného dechu

Bolest na hrudi

Slabost

Únava

Závratě

Zrychlený tep

Vykašlávání krve

Někdy mohou být příznaky i méně charakteristické, nebo zastřené užíváním léků. Přítomnost trombózy spolehlivě potvrdí ultrazvukové vyšetření.

U leidenské mutace je velmi důležitá prevence, díky které lze vzniku sraženin předejít. Kromě vynechání hormonální antikoncepce důležitou roli sehrává pohyb, zdravý životní styl a dostatečný příjem tekutin. Při delším sezení je dobré se čas od času protáhnout, projít, někdy je lepší použít kompresní punčochy.

Genetický test zaměřený na tzv. trombofilní mutace genů může odhalit zvýšené riziko trombofilie.

„Hlavní informace, kterou vám test poskytne, tkví ve vyloučení či potvrzení přítomnosti mutace FV Leiden nebo mutace v genu pro faktor II (FII). Pokud bude výsledek testu pozitivní, je nutné navštívit lékaře,” vysvětluje MUDr. Petr Podroužek.

Vyšetření se provádí buď na doporučení lékaře, kdy je zdarma, či za úhradu přímo v laboratořích. Ceny za testy se pohybují od 660 Kč, záleží vždy na konkrétní laboratoři.

Hlavní zprávy

Látky užívané při poruchách krevní srážlivosti

Organismus je před nadměrnými ztrátami krve chráněn procesem hemostázy (zástava krvácení). Hemostáza v sobě zahrnuje reakci cév v místě poranění, aktivitu krevních destiček, vlastní proces srážení krve (koagulace) a fibrinolýzu (brání sražení veškeré krve v organismu, umožňuje odstranění krevní sraženiny, když již splnila svou funkci).

V procesu hemostázy na sebe navazuje obrovské množství reakcí, pro než jsou důležité četné působky, které si je schopen zdravý organismus syntetizovat. Jakmile v určitém kroku hemostázy selže byť jen jediná část, je člověk ohrožen buďto nadměrnou krevní srážlivostí a vznikem trombů (krevní sraženiny), nebo naopak krvácením. Některé z poruch krevní srážlivosti mohou být vrozené (např.

 hemofilie).   Látky snižující krevní srážlivost se nazývají antikoagulancia. Blokují tvorbu nebo účinek některých působků v procesu koagulace (koagulačních faktorů).

Užívají se v prevenci a terapii trombóz a jejich embolických komplikací (když je část trombu z místa vzniku zanesena do jiného místa v organismu, kde vyvolá uzávěr cévy a tudíž nedokrvení příslušného orgánu – často plic nebo mozku). K trombóze snadněji dojde např. u dlouhodobě ležících pacientů zpomalením krevního toku, při zvýšené viskozitě krve (např.

při dehydrataci), při poškození cévní stěny (např. zánětem), nebo pokud jsou v organismu vysoké hladiny estrogenů (např. při užívání hormonální antikoncepce, těhotenství).   Látkou, která je podávána v akutních případech (např. po srdečním infarktu) nebo při operacích s vysokým rizikem vzniku trombu (např. ortopedické či gynekologické operace), je heparin.

Lze ho podat pouze parenterálně (způsob aplikace, kdy látka obchází trávicí trakt), většinou injekcí nebo infuzí přímo do žíly. Nadměrné dávky mohou vést až k život ohrožujícímu krvácení. Výjimečná není alergie na heparin. Bezpečnější než heparin jsou jemu podobné látky tzv. nízkomolekulární hepariny (např.

 enoxaparin, enoxaparin), které jsou také aplikovány parenterálně, formou podkožních injekcí. Ty si může pacient aplikovat i sám doma.   Po zvládnutí akutního nejtěžšího stavu obvykle pacient s poruchou krevní srážlivosti přechází na antikoagulancia užívaná perorálně (ústy), především na warfarin v tabletách. Užívá se např. v prevenci a terapii hluboké žilní trombózy a plicní embolie.

Mechanismus jeho účinku je poměrně složitý, narušuje v podstatě normální funkci vitamínu K, který je nezbytný pro tvorbu účinných koagulačních faktorů. Jeho antikoagulační účinek nastupuje s několikadenním zpožděním, proto je v akutních případech potřeba zahájit terapii parenterálními antikoagulancii (viz. výše). Warfarin nelze užívat v těhotenství kvůli riziku vrozených vývojových vad.

Těhotné ženy s poruchou krevní srážlivosti si musí aplikovat nízkomolekulární hepariny. Jelikož mezi hlavní nežádoucí účinek podávání warfarinu patří zvýšená krvácivost, neměl by být podáván u pacientů s těžkou hypertenzí (vysoký krevní tlak), kde je vysoké riziko krvácení do mozku, žaludečními vředy, poruchou funkce jater a ledvin nebo po těžkých úrazech např. hlavy.

  Pacient užívající warfarin musí pravidelně docházet na kontroly krevní srážlivosti (tzv. Quick test) a užívání veškerých ostatních léčivých přípravků i doplňků stravy konzultovat s lékařem či lékárníkem. Mnohá léčiva i složky potravy mohou účinnost warfarinu pozměňovat, ať už ve smyslu jejího zvýšení, tak i snížení.

Pacientům léčeným warfarinem je často zakazována konzumace zeleniny, protože je bohatá na vitamín K (zejména kapusta, brokolice, rajčata), který účinek warfarinu oslabuje. To však není správné, vlákninu a vitamíny v ní obsažené organismus potřebuje! Vhodné je doporučit pacientovi vyrovnaný příjem zeleniny bez výrazných výkyvů (např. denně rajče, kus brokolice…) – viz. samostatný článek.

Pak lze velmi dobře nastavit dávku warfarinu dle Quick testů, aniž by jeho účinnost výrazně kolísala. Opatrnosti je třeba např. při užívání antibiotik, jejichž výběr musí lékař důkladně vážit. Pokud pacient, který užívá warfarin, potřebuje užít lék proti bolesti, doporučuje se paracetamol 500 mg (např. Paralen, Panadol).

Ani ten však nemůže být užíván dlouhodobě a ve vysokých dávkách, při trvalejších obtížích musí pacient vyhledat lékaře. Účinnost warfarinu mohou ovlivnit i některé patologické stavy, např. horečka nebo zvýšená, či snížená činnost štítné žlázy.   Bezpečnější alternativou warfarinu jsou tzv xabany (např. rivaroxaban, apixaban) a gatrany(např.

 dabigatran), které specificky ovlivňují pouze jednu ze složek tzv. koagulační kaskády. Nepojí se s nimi tudíž významné riziko krvácení a není tedy ani třeba specificky monitorovat jejich účinek. Oproti warfarinu vykazují také pouze minimum interakcí s jinými léčivy. Jejich hlavní nevýhodou je v současnosti především vysoká cena.

  Antiagregancia jsou látky ovlivňující funkci krevních destiček. Používají se k prevenci vzniku krevních sraženin v tepnách, kde jsou tromby tvořené především krevními destičkami (trombocyty). Jejich vznik souvisí s hypertenzí a aterosklerózou (onemocnění cév vyvolané ukládáním tuků, především cholesterolu, v jejich stěně). Antiagregancia užívají dlouhodobě např.

  pacienti po srdečním infarktu, s ischemickou chorobou srdeční či dolních končetin (porucha prokrvování). Základní látkou je zde kyselina acetylosalicylová (ASA) v dávce 100 mg. Užívá se jednou denně, většinou v poledne a vždy přísně po jídle, kvůli riziku podráždění žaludku a vzniku žaludečních vředů (riziko je však v dané dávce minimální).

Ve vyšších dávkách má ASA i účinky proti bolesti a zánětu (Aspirin). Její antitrombotický účinek je způsoben inhibicí enzymu, který v krevních destičkách umožňuje tvorbu působku se schopností stahovat cévy a shlukovat trombocyty. U osob s nesnášenlivostí ASA se používá např. klopidogrel znemožňující shlukování krevních destiček. Někdy se obě látky dokonce kombinují.

  Při užívání antiagregancií, antikoagulancií a zvláště jejich vzájemných kombinací nebo současně s jinými léčivy, která mohou zvyšovat riziko krvácení nebo poškození trávicího traktu, jež může ke krvácení vést (např. kortikoidy, některé látky proti bolesti), musí být pacient velice opatrný.

Je třeba sledovat jakékoliv příznaky zvýšené krvácivosti (krvácení z nosu, dásní, krev ve stolici, petechie – drobná krvácení v kůži…). U žen j třeba počítat i s vyšší intenzitou menstruačního krvácení.   Pokud už dojde ke vzniku trombu, je třeba ho co nejrychleji odstranit (provést trombolýzu), aby došlo k obnově prokrvení v postižené oblasti. K tomu se používají fibrinolytika. Aby byla léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve po vzniku uzávěru cévy (větš. 1-6 hodin). Fibrinolytika se používajík trombolytické léčbě při infarktu, plicní embolii nebo hluboké žilní trombóze. Velkým rizikem je u většiny z nich krvácení, protože nepůsobí zcela specificky pouze v místě uzávěru cévy. Použití fibrinolytik je kontraindikováno např. po operacích, porodu, při výskytu žaludečních vředů nebo přítomnosti jiného krvácení v organismu. Patří sem např. streptokináza, což je protein produkovaný některými bakteriemi

rodu Streptococcus, a altepláza připravovaná specifickou technologií genového inženýrství.

K zástavě lokálního krvácení lze v současnosti využít širokou škálu přírodních látek, které mají nulový potenciál dráždit a alergizovat a jsou dokonale vstřebatelné. Jedná se např. o látky odvozené od celulózy, želatinu, kolagen nebo fibrin. Systémově působí např. kyselinatranexanová podávaná např. při vystupňovaném krvácení po operaci,

extrémně silné menstruaci apod.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.

Vitamin K. Důležitý pro srážlivost krve, zdravé kosti a cévy

Vitamin C zná dneska už řada starších školáků. Ale víte, k čemu v těle potřebujeme vitamin K? A kteří lidé by si jeho přísun měli obzvlášť pohlídat? Shrnuli jsme nejdůležitější informace, které má dnešní medicína k dispozici.

Jako vitamin K se označuje skupina chemických látek rozpustných v tucích, které se účastní tvorby několika faktorů srážlivosti krve nebo se podílejí na ukládání vápníku do kostí.

Jako vitamin K1 se označují fytochinony, což jsou chemické látky syntetizovány rostlinami, které do těla dostáváme z tmavě zelených druhů zeleniny, například ze špenátu, brokolice nebo salátů. Jako vitamin K2 se označují látky patřící mezi tzv. menachonony, které do těla dostáváme konzumací masa, mléka, sýrů nebo vajec. Částečně vitamin K vzniká v přímo v těle působením střevní mikroflóry.

Kolik vitaminu K organismus potřebuje? A kolik ho dostáváme?

Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA) došli v roce 2017 k závěru, že dospělí by měli v potravě do těla dostat 70 mikrogramů vitaminu K1 denně. Podle dostupných analýz přitom střední příjem činí o něco více, zhruba 76 mikrogramů za den. U dětí by měl příjem vitaminu K činit zhruba 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti a den.

Kdy hrozí nedostatek?

Jako přechodný stav se může nedostatek vitaminu K objevit u novorozenců. Mateřské mléko ho totiž obsahuje velmi málo, a proto nedostatek může nastat v čase, než se u kojenců plně rozvine tvorba vitaminu ve střevních bakteriích.

V dospělosti se může nedostatek vitaminu K vyskytnout v případě některých zažívacích potíží. Například v případě poruchy vstřebávání tuků, ve kterých je vitamin K rozpustný.

Nedostatek se může vyskytnout i v případě onemocnění jater, chronických průjmů nebo při ulcerózní kolitidě.

Ale může být také důsledkem některých typů léčby, například působením některých širokospektrých antibiotik nebo některých léků snižujících srážlivost krve.

Jak se nedostatek projevuje?

Nedostatek vitaminu K spočívá v narušení srážlivosti krve, protože tělu chybí nenahraditelné srážlivé faktory. Projevem hypovitaminózy pak být například krvácení z nosu, v zažívacím nebo močovém ústrojí, ve svalech nebo v podkoží.

Vitamin K, osteoporóza a riziko zlomenin kostí

Lékařům je známo, že vitamin K hraje důležitou roli v organismu pro zdraví našich kostí.

Epidemiologické studie nacházejí spojení mezi nízkým příjmem vitaminu K v potravě nebo jeho nízkou hladinou v krvi a vyšším rizikem zlomeniny kostí, zejména zlomenin kyčle.

Předpokládalo se proto, že podávání potravinových doplňků s vitaminem K by mělo vést ke zlepšení stavu kostí, k prevenci zlomenin a k léčbě tzv. řídnutí kostí neboli osteoporózy.

Klinické studie ale nedosáhly přesvědčivých výsledků. Proto stále existuje kontroverze o smyslu používání doplňků obsahujících vitamin K.

Koncem roku 2019 vědecký časopis Journal of Osteoporosis zveřejnil analýzu dostupných lékařských studií, která konstatuje, že na základě protichůdných výsledků nelze doplňky s obsahem vitaminu K doporučit k léčbě osteoporózy. Přinejmenším u lidí, kteří netrpí výrazným deficitem ze specifických důvodů.

Pozor na léky pro „ředění krve“

V naší společnosti přibývá lidí, kteří užívají medikamenty laicky označované jako léky pro ředění krve. Jedná se o látky, které snižuji srážlivost krve u lidí, jejichž zdraví nebo život jsou ohroženy vyšším rizikem výskytu krevní sraženiny neboli trombu.

Často používaným lékem je warfarin, který snižuje srážlivost krve tím, že blokuje účinky vitaminu K. Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K, proto mohou u pacientů snižovat účinek podávané warfarinu a tudíž zvyšovat riziko krevní sraženiny.

Lékaři proto nemocné upozorňují, že by měli ze svého jídelníčku vyřadit listovou zeleninu (špenát, kapustu, salát), játra a výrobky z nich, olivový a sójový olej, ale také třeba zelený čaj.

Leidenská mutace: Příznaky, projevy, léčba, vyšetření

Leidenská mutace je vrozená dědičná porucha srážlivosti krve. Vzniká zvýšenou srážlivostí krve, pacient je tak náchylnější k tvorbě krevních sraženin, tzv. trombů. Toto onemocnění proto označujeme za tzv. trombofilní stav. Rizikovou skupinou jsou mladé dívky s genetickou predispozicí, které užívají hormonální antikoncepci nebo kouří.

Příznaky většinou nejsou nijak pozorovatelné, až ve chvíli, kdy dojde ke komplikacím, jako je trombóza dolních končetin.

Nicméně mezi prvotní příznaky můžeme řadit bolest a otok dolních končetin, pozitivní Homansovo znamení (bolestivost lýtka při protažení nohy), rozšíření povrchových žil na přední straně bérce, otoky nebo rozšířené žíly na předloktí. Tyto příznaky se projevují, pokud se sraženina vytvoří v hlubokých žilách.

Sraženiny v plicích mohou způsobit plicní embolii. Tyto sraženiny se projevují náhlou dýchavičností, silnou bolestí na hrudi, která se může šířit do ruky, náhlými záchvaty kašle, rychlým srdečním tepem a mohou způsobit srdeční infarkt.

Léčba

Leidenská mutace patří mezi vrozené genetické poruchy, které jsou nevyléčitelné. Důležitá je však prevence, a to zdravý životní styl a při déletrvajícím cestování, respektive nemožnosti pohybu, procvičování pro udržení krevního oběhu.

Léčí se pouze případné projevy, tedy projevy trombózy, a to antikoagulační léčbou – podáváním léků na ředění krve (heparin, warfarin).

Pokud pacient s Leidenskou mutací nemá žádné projevy krevních sraženin, antikolagulační léčba se nepředepisuje. Léky na ředění krve se takovému pacientovi doporučují pouze v případě, má-li podstoupit chirurgický zákrok, kde je zvýšené riziko krevní sraženiny.

Vyšetření 

Vyšetření se provádí genetickou analýzou DNA získaného ze stěru slin z dutiny ústní. Vyšetřit se můžete nechat v jakémkoli věku, protože se tato porucha může projevit kdykoli a jakmile se projeví, může  způsobovat celoživotní komplikace.

V těhotenství

U žen s tímto genetickým onemocněním se často vyskytují spontánní potraty. Časté jsou také zvýšený krevní tlak a bílkoviny v moči během těhotenství. Bohužel zde také hrozí riziko předčasného odloučení placenty a porodu plodu s nízkou porodní hmotností.

Možné komplikace

Lidé trpící Leidenskou mutací patří mezi rizikové skupiny pro závažná onemocnění, jako jsou zvýšené riziko komplikací souvisejících s trombotickými uzávěry v cévním řečišti, zvýšené riziko infarktu myokardu, zvýšené riziko cévní mozkové příhody nebo riziko vzniku hluboké žilní trombózy dolních končetin.