Pokud byla samostatná výdělečná činnost přerušena a tato skutečnost byla příslušné správě sociálního zabezpečení oznámena, Přehled za rok 2017 není nutné podávat.
Pokud bylo přerušení výkonu SVČ oznámeno jen na živnostenském úřadu a příslušné správě nikoliv, má správa OSVČ stále ve své evidenci jako osobu vykonávající činnost – v tom případě je nutné příslušnou OSSZ o přerušení (ukončení) činnosti (byť zpětně za rok 2017) informovat. Přehled v tomto případě také nebude povinnost podat.
2. Neobdržela jsem roční přehled plateb – tzv. inventuru, jak ji mohu získat?
Majitelům datové schránky je tzv. inventura OSVČ za předchozí kalendářní rok dostupná prostřednictvím aplikace ePortál ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/eportal). Služba Inventury OSVČ za rok 2017 zobrazí výpis předpisů záloh na důchodové pojištění a záloh skutečně zaplacených za kalendářní rok, včetně stavu pohledávek. Nemáte-li datovou schránku, je třeba se obrátit na příslušnou OSSZ, u které jste jako OSVČ registrována.
3. Na jaký účet se zasílá doplatek na pojistném?
Doplatek pojistného z vyúčtovaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se hradí na stejný účet, jako se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.
Pokud byl předepsán dluh na pojistném platebním výměrem, i ten se platí na účet, na který je posíláno pojistné na důchodové pojištění, avšak s identifikací daného platebního výměru. Tato identifikace je uvedena vždy na platebním výměru.
4. Mám povinnost uchovávat kopie Přehledů, a pokud ano, jak dlouho?
Povinnost uchovávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok není zákonem stanovena. Lze pouze doporučit, aby si OSVČ uchovávala kopii Přehledu (která není účetním dokladem, byť bylo potvrzeno její převzetí SSZ) pro svou vlastní kontrolu údajů, jež odevzdala na příslušnou správu sociálního zabezpečení.
Je však důležité vědět, že účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného (doklady o příjmech a výdajích pro stanovení daňového základu) jsou plátci pojistného povinni archivovat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají (tuto povinnost stanoví zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
5. Co dělat při úmrtí OSVČ?
Povinnost oznámit úmrtí OSVČ není zákonem uložena. Z hlediska evidence je však vhodné, aby se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, kde byla OSVČ registrována, dozvěděla o této skutečnosti co nejdříve.
Proto lze pozůstalým – potenciálním dědicům či jiným blízkým osobám – doporučit, aby úmrtí OSVČ na OSSZ oznámily. Neoznámí-li to, dozví se OSSZ o úmrtí OSVČ z Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra.
Úmrtím OSVČ samostatná výdělečná činnost končí a zaniká tedy i povinnost platit zálohy na důchodové, případně nemocenské pojištění (byla-li k němu OSVČ dobrovolně přihlášena).
Zákon neukládá ani povinnost podat za zemřelou OSVČ Přehled o příjmech a výdajích.
Jeho podání je vhodné tehdy, jestliže zaplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod nebo jeho výši.
Přehled za zemřelou OSVČ může podat dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného Přehledu lze získat zpět i případný přeplatek pojistného.
6. Jak mám postupovat při přerušení nebo ukončení podnikání?
Přerušení činnosti je považováno za ukončení činnosti. Přerušení i ukončení samostatné výdělečné činnosti je nutné písemně oznámit příslušné OSSZ do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž je činnost přerušena nebo ukončena.
Lze využít tiskopis „Oznámení OSVČ o ukončení SVČ“, který je k dispozici na webu ČSSZ, ePortálu ČSSZ nebo na OSSZ.
V případě, že OSVČ má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, platí se poslední záloha za kalendářní měsíc, ve kterém byla samostatná výdělečná činnost ukončena (pozor, záloha je splatná až v následujícím měsíci).
Také je nutné v příštím roce podat i Přehled o příjmech a výdajích za rok, ve kterém OSVČ aspoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla povinnost podat daňové přiznání za tento kalendářní rok. Vznikne-li doplatek pojistného, je bývalá OSVČ povinna jej zaplatit.
7. Můžu při pobírání mateřské podnikat, nebo musím činnost přerušit?
Pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírá peněžitou pomoc v mateřství (PPM) z nemocenského pojištění OSVČ, nemůže po dobu vyplácení této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Tu však není třeba přerušovat nebo ukončovat, pokud v době pobírání dávky PPM je podnikání (přesně řečeno samostatná výdělečná činnost) vykonáváno prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob této OSVČ.
V praxi tedy platí, že nevykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale prostřednictvím jiné osoby (například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.), PPM jí náleží v plné výši.
Pokud během pobírání PPM vykonává OSVČ činnost osobně např. jen v některých jednotlivých dnech (např.
daňová poradkyně poskytne dva dny v měsíci sama klientům konzultaci), za tyto dny osobního výkonu činnosti nemá na dávku nárok.
V těchto případech musí OSVČ vždy po uplynutí kalendářního měsíce plátci dávky (příslušné OSSZ) oznámit, v kterých dnech činnost vykonávala, a o tyto dny bude měsíční výše dávky PPM krácena.
Platí také, že při pobírání PPM je možné podnikat, pokud jde o jinou činnost, než ze které se PPM vyplácí. Je-li PPM vyplácena ze zaměstnání (přesně řečeno z nemocenského pojištění zaměstnanců), je možné během pobírání dávky vykonávat samostatnou výdělečnou činnost bez omezení.
8. Musím jako OSVČ během mateřské platit zálohy na sociální pojištění?
Pokud bude peněžitá pomoc v mateřství (PPM) vyplácena z nemocenského pojištění OSVČ a výplata dávky bude trvat po celý kalendářní měsíc, není OSVČ povinna platit zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na nemocenské pojištění.
Pokud však v některých dnech měsíce budete vykonávat činnost (tuto skutečnost máte povinnost oznámit příslušné OSSZ), bude vám dávka PPM krácena a současně budete mít povinnost za takový měsíc zaplatit i zálohu na pojistné na důchodové pojištění a také pojistné na nemocenské pojištění.
9. Jsem jako OSVČ povinná platit zálohy i během nemoci?
Zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž měla OSVČ po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží.
Pro názornost uvádíme příklad: Pokud byla OSVČ nemocná od 3. 12. 2017 do 20. 3. 2018, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za prosinec a březen, protože výplata nemocenského netrvala po celý kalendářní měsíc. Naopak za leden a únor nemusí hradit ani jednu z těchto plateb.
10. Co musím jako OSVČ udělat, když se přestěhuji?
V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, může tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení, u které byla registrovaná.
Nutné to však není, protože OSSZ se o změně trvalého bydliště dozví prostřednictvím Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra.
Po zjištění změny OSSZ sama zajistí převod spisové dokumentace OSVČ na nově příslušnou OSSZ, od níž pak OSVČ obdrží informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má hradit zálohy na pojistné.
11. Podnikám při starobním důchodu. Můžu požádat o přepočet důchodu?
Ano. Zvýšení starobního důchodu náleží za každých 360 dní výdělečné činnosti vykonávané při současném pobírání důchodu. Podmínkou je, že jde o činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění.
Pokud je tedy Vaše podnikání (samostatná výdělečná činnost) vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, nebo jste se k účasti na důchodovém pojištění sám přihlásil, náleží Vám za 360 dní této činnosti zvýšení důchodu o 0,4 výpočtového základu (tj. částky, ze které byl důchod původně vyměřen). Zvýšení provádí ČSSZ na základě písemné žádosti.
Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště, která k ní připojí potřebný doklad (výpis z evidence OSVČ).
12. Mohu podnikat během studia?
Podnikání při studiu je možné. Student, který začne podnikat, musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit OSSZ příslušné podle místa pobytu.
Studenti do 26 let, kteří podnikají, mohou být považováni za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající tzv. vedlejší činnost. Studium jako důvod pro výkon vedlejší samostatné činnosti je však třeba písemně oznámit a doložit příslušné OSSZ.
Při výkonu tzv. vedlejší činnosti platí OSVČ pojistné na důchodové pojištění pouze v případě,
kdy jejich daňový základ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na něm samy přihlásí.
Rozhodná částka, podmiňující povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění.
Pro rok 2017 činila 67 756 Kč, v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu činnosti celý rok. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.
13. Na které správě sociálního zabezpečení se mám jako OSVČ zaregistrovat? Podle místa bydliště nebo podle výkonu činnosti? Nebo je jedno, kterou pobočku zvolím?
Místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) se řídí místem trvalého pobytu občana (OSVČ) nebo místem hlášeného pobytu v ČR. Pokud máte trvalé bydliště v Praze, můžete zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit kterémukoliv územnímu pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ).
14. Jak zjistím číslo účtu a další údaje pro platbu záloh na pojistné?
Po obdržení oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti vám příslušná OSSZ zašle číslo účtu pro platby pojistného a přidělený variabilní symbol. Tyto údaje jsou platné po celou dobu evidence na daném pracovišti.
Seznam OSSZ naleznete na webových stránkách ČSSZ v sekci kontakty (http://www.cssz.cz/cz/kontakty), kde je též uvedeno číslo bankovního spojení příslušného pracoviště. Variabilní symbol je vždy uveden v korespondenci zasílané příslušnou OSSZ nebo pro jeho sdělení můžete přímo kontaktovat OSSZ.
15. Jaké mám jako OSVČ povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení?
K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích, placení záloh na pojistné, a také oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména zahájení, přerušení a ukončení činnosti, zánik oprávnění vykonávat činnost, vznik nebo zánik důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).
Informace pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb
Informace pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb – screeningové POC antigenní testy ke stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2
V návaznosti na Usnesení Vlády ČR č. 1105 ze dne 27. 10. 2020, 1141 ze dne 2. 11. 2020 a č. 1143 ze dne 2. 11. 2020 (dále jen „Usnesení Vlády ČR“) a Mimořádná opatření MZ ČR č.j. MZDR 47828/2020-3MIN/KAN ze dne 2. 11. 2020 a č.j. MZDR 47828/2020-2/MIN/KAN ze dne 2. 11.
2020 (dále jen „Mimořádná opatření MZ ČR“) vydaná k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2, kterými se ukládá vybraným skupinám poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb (dále též jen „poskytovatel“) realizovat v pravidelných intervalech preventivní vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím screeningových POC antigenních testů.
V souvislosti s potřebou zajistit realizaci výše uvedeného došlo mezi všemi zdravotními pojišťovnami a distributorem Avenier a.s. dne 6. 11.2020 k uzavření Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce screeningových POC antigenních testů ke stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2.
Dne 9. 11. 2020 byla zahájena distribuce. Distribuce je rozdělena do dvou etap. V první etapě budou poskytovatelům v nejbližších dnech, nejpozději do 16. 11. 2020, prostřednictvím výše uvedeného distributora dodány screeningové POC antigenní testy na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Druhá etapa bude realizována po 16. 11.
2020 na základě dalších požadavků (objednávek) poskytovatelů zdravotních/sociálních služeb uvedených v Usneseních Vlády ČR a Mimořádných opatřeních MZ, a to v minimálním počtu 100 objednaných kusů screeningových POC antigenních testů zaslaných smluvnímu distributorovi zdravotních pojišťoven na adresu: info@avenier.
cz, případně na telefonickou linku: 800 11 22 33.
ČPZP dne 9. 11.2020 aktualizuje své opatření pro poskytovatele na webových stránkách. V opatření pro poskytovatele je popsána distribuce testů ze strany distributora a povinnosti poskytovatelů tj. podmínky vykazování a úhrady předmětných výkonů provádění testování prostřednictvím screeningových POC antigenních testů.
Pro vykazování provedených testů jsou zavedeny dva výkony VZP 99946 a 99947. Vykazování těchto výkonů provádí poskytovatel elektronicky – přes Portál ČPZP u smluvních poskytovatelů, nesmluvní poskytovatel vykazuje v elektronické podobě na datovém nosiči (např. CD/DVD) zaslaného prostřednictvím poštovních služeb na adresu místně příslušné pobočky ČPZP.
ČPZP věří, že aktuálně realizovaná protiepidemická opatření povedou co nejdříve ke snížení rizika přenosu onemocnění COVID-19 a zvýšení ochrany zranitelných osob.
Číselníky – VZP ČR
Struktura a obsah číselníků souvisejících s vykazováním zdravotní péče, její kontrolou a úhradou vychází z legislativních podkladů. Číselníky jsou přizpůsobeny potřebám VZP ČR a jejich smluvních partnerů.
Na základě vyhlášky č. 418/2003 Sb. dochází k přeúčtování nákladů spojených s tvorbou a údržbou číselníků. Z tohoto důvodu je umožněno bezplatné stažení některých číselníků na této webové stránce jen v poslední zveřejněné verzi, která nemusí být shodná s verzí nejnovější.
Poskytovatelé zdravotní péče, včetně dodavatelů zdravotnických prostředků, kteří jsou smluvními partnery VZP ČR, mají možnost získat číselníky v rámci smluvního vztahu na místně příslušné pobočce VZP, případně ve VZP Pointu.
Podnikatelské subjekty, které nejsou smluvními partnery VZP ČR, mohou získat číselníky ve zdrojové formě ASCII na základě uzavření Smlouvy o dodávání produktů VZP ČR a zaplacení dohodnuté kupní ceny. V případě zájmu kontaktujte ekonomický úsek Ústředí VZP ČR, Orlická 4/2020, Praha 3, telefon 952 220 517.
Odborné dotazy týkající se číselníků či jejich obsahu směřujte na:
- číselník VYKONY – tel. 952 222 222
- číselníky prostředků zdravotní techniky (PZT) – tel. 952 220 417
- číselníky LEKY a IVLP – tel. 952 220 557 a 952 220 632
Přehled poskytovaných číselníků
1) Průběžně aktualizované číselníky (ve formátu PDF, CSV)
2) Poslední publikované verze číselníků (komprimované soubory)
3) Ostatní číselníky
Informace ke komprimovaným číselníkům
Popis atributů číselníků naleznete v metodice „Datové rozhraní číselníků“ v úvodním popisu.
Po stažení číselníku ve formě komprimovaného souboru a jeho „rozbalení“ (dekomprimaci) tvoří každý číselník samostatný ASCII soubor s větami proměnné délky s oddělovači v kódování PC LATIN 2. Typ souboru byl zvolen s ohledem na univerzální možnost jeho exportu i importu do libovolných databázových systémů a možnosti zpracovávat data i bez použití databáze.
Po dekomprimaci má každý soubor své jednoznačné jméno ve tvaru JMENO.XXX, kde XXX je označení verze číselníků. Rozsah verze je od 001 do 999. Číslo verze přiděluje VZP podle následujícího schematického příkladu:
V prvním čtvrtletí 2000 platí verze číselníků JMENO.330. Číslo verze se v každém následujícím čtvrtletí zvyšuje o 10 tj. první platná verze ve druhém čtvrtletí 2000 bude mít tvar JMENO.340, ve třetím čtvrtletí JMENO.350 atd. Jednotky čísla verze jsou vyhrazeny pro případné změny a doplňky číselníků v průběhu čtvrtletí.
Atributy věty proměnné délky jsou v souboru odděleny delimitory (oddělovači). Jako delimitor je použita čárka „,“ a nenumerická pole jsou uzavřena v operátorech “ „. Jednotlivé věty jsou potom odděleny znakem „posun vozíku a nová řádka“ (CRLF).
- Popis atributů vět je následující:
- „zkratka“, „typ“, „maximální délka“, „popis[§]“.
- Přičemž typ může být:
- „C“ – znakový atribut
- „N“ – numerický atribut
- „D“ – datum ve formátu „ddmmrrrr“
- „$“ – peněžní atribut, formát „x. y“ („x“ míst včetně desetinné čárky, z toho „y“ desetinných)
Atributy označené symbolem „§“ tvoří ceníkovou část číselníků (udržuje se její historie). Znamená to, že hodnota atributu v nové verzi číselníků se může lišit od hodnoty v předchozí verzi. Hodnoty těchto atributů (historie s dobou platnosti od – do) se udržují v informačním systému VZP nejméně tři roky.
Informace pro poskytovatele zdravotní péče ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám
23. 4. 2020
Potřebuji od zdravotní pojišťovny informace v souvislosti s covid-19, jak se na ně mohu obrátit?
Potřebuji od zdravotní pojišťovny informace v souvislosti s covid-19, jak se na ně mohu obrátit?
VZP ČR pro tyto případy vytvořila speciální e-mailovou adresu: [email protected]. Na tuto adresu mohou poskytovatelé zdravotních služeb směřovat své dotazy, podněty v souvislosti s onemocněním covid-19, které jsou určeny k řešení VZP ČR. Zároveň je na stránkách VZP ČR k dispozici souhrn všech přijatých opatření: https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/covid-19.
RBP: pro poskytovatele zřízena speciální e-mailová
adresa: [email protected],
na kterou je možné směrovat všechny dotazy PZS související s problematikou
úhrad a smluvních vztahů. Na stránkách RBP je k dispozici souhrn všech
přijatých opatření: https://www.rbp213.cz/cs/informace-pro-poskytovatele-v-souvislosti-s-covid19/a-1002/.
ČPZP: pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb je
k dispozici e-mailová adresa [email protected] a standardní telefonní
a emailové kontakty. Na stránkách ČPZP je k dispozici souhrn všech přijatých
opatření: https://www.cpzp.cz/clanek/5642-0-Seznam-opatreni-pro-PZS-v-souvislosti-s-vyskytem-onemocneni-COVID-19.html.
ZP MV ČR: Na stránkách ZP MV ČR je k dispozici souhrn všech přijatých opatření: https://www.zpmvcr.cz/o-nas/covid-19
VoZP: Pro podněty poskytovatelů zdravotních služeb a hlášení změn v poskytování zdravotních služeb v návaznosti na vývoj situace spojené s výskytem onemocnění covid-19 zřídila VoZP přehledný kontaktní formulář, který naleznete zde. Na stránkách VoZP je k dispozici souhrn všech přijatých opatření: https://www.vozp.cz/pro-poskytovatele-zdravotnich-sluzeb-k-covid-19
ZPŠ: Na stránkách ZPŠ je k dispozici souhrn všech
přijatých opatření: https://www.zpskoda.cz/pro-zdravotniky/informace.
OZP: Na stránkách OZP je k dispozici souhrn všech
přijatých opatření: https://www.ozp.cz/pro-lekare/opatreni-v-souvislosti-covid-19
Pro zajištění dostupnosti péče a
informovanosti pojištěnců o dosažitelnosti zdravotních služeb byl zřízen
kontaktní formulář SZP ČR pro poskytnutí informací o aktuálním rozsahu
poskytovaných zdravotních služeb pro poskytovatele.
Formulář slouží k oznámení
přerušení poskytování zdravotních služeb, poskytování distančních zdravotních
služeb a hlášení významného omezení ordinačních hodin.
Odkaz na formulář SZP
ČR zde,
případně na stránkách jednotlivých svazových zdravotních pojišťoven.
Jak to bude s vykazováním diagnózy covid-19?Vzhledem k současné situaci šíření onemocnění covid-19 vydala Světová zdravotnická organizace pokyn k použití kódu U07.1 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) pro kódování případů s tímto onemocněním.
ÚZIS ČR vydává aktualizovaný číselník MKN-10 a zároveň následující doporučující pokyny pro kódování tohoto onemocnění. Pro potřeby identifikace případů podezření na covid-19 při poskytování zdravotních služeb je nově zaveden kód U69.75 Podezření na covid-19.
Aktualizované české vydání MKN-10 i v podobě webového portálu aktualizované kódy obsahuje.
Jsem poskytovatelem diagnostických služeb, jakým způsobem bych měl vykazovat testování?Poskytovatelé vykazují vyšetření vzorků při podezření na onemocnění covid-19 prostřednictvím výkonů 82040, 82041, 99945 (kód VZP). Tyto výkony jsou určeným zařízením hrazeny výkonově bez limitace. Pokud je vyšetření prováděno na žádost pacienta, zdravotní pojišťovny jej nehradí. Bližší informace lze nalézt například v opatření VZP.
V současné době jsem s ohledem na nedostatek ochranných pomůcek nucen poskytovat péči online – po telefonu, e-mailem.
Jakým způsobem mi bude tato péče proplacena? Lékařům primární péče bude po dobu mimořádných opatření proplácen výkon Epizoda péče/kontakt u pacientů od 18 let věku v souvislosti s klinickým vyšetření v ordinaci primární péče i v rámci telefonické konzultace s pacientem. U praktických lékařů pro děti a dorost bude mimořádně hrazen i u pacientů mladších 18 let. Bližší informace lze nalézt například v opatření VZP.
V případě ZMPV u PL (001), PLDD (002) a ambulantních gynekologů (603) lze k výkonu cíleného vyšetření vykázat i výkon 01543 – epizoda kontaktu, u všech pacientů. Tento výkon je použit u registrovaných pojištěnců, neregistrovaných pojištěnců výkonem s kódem 01023 plus výkonem s kódem 01543. U ambulantních specialistů výkon 09543, resp. 09615 dle věku pojištěnce – detailněji v odkazu.
Poskytovatelé ambulantních
specializovaných služeb mohou vykazovat výkon cíleného vyšetření i na základě elektronické
konzultace. K cílenému vyšetření se již nevykazuje výkon 09513 – TELEFONICKÁ
KONZULTACE OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE PACIENTEM.
U odbornosti klinická psychologie
lze při komunikaci „na dálku“ vykázat výkon č. 35520 – psychoterapie
individuální.
Ve stomatologii je umožněno vykazování
výkonu č. 00944 – signální výkon epizody péče/kontaktu u pacientů od 18 let
věku v souvislosti s vyšetřením v ordinaci zubního lékaře i v rámci elektronické
konzultace lékaře s pacientem, a to bez věkového omezení.
Jaké způsoby vzdálené komunikace mohou lékaři v současné době využívat?
6. Zdravotní péče o cizince
Data o cizincích, uvedená v této kapitole, jsou získána z povinných hlášení (hospitalizace, potratů, tuberkulózy) a z výkazů o čerpání zdravotní péče cizinci, které jsou v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) zpracovány v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Tato data jsou doplněna informací z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) o smluvním zdravotním pojištění cizinců v ČR.
Uvedené údaje za zdravotnictví dávají pouze neucelenou informaci o čerpání zdravotní péče cizinci a o jejich zdravotním stavu v ČR.
Tabulka 6-1.
Tabulka se týká cizinců s dlouhodobým i krátkodobým pobytem na území ČR, kteří uzavřeli smluvní zdravotní pojištění s VZP ČR. Jde o komerční pojištění, které je uzavíráno na základě dobrovolnosti.
Nejvíce cizinců, kteří uzavřeli smluvní zdravotní pojištění s VZP ČR, bylo z Vietnamu (22,3 % všech takto pojištěných cizinců, tj.
5 064 osob), Ukrajiny (20 %, 4 530 osob) a Ruska (9,1 %, tj 2 064 osob). Zároveň i zdravotní péči čerpali nejvíce občané Vietnamu (32,5 % z pojištěných cizinců čerpajících zdravotní péči, tj.
1 654 osob), Ukrajiny (19,3 %, tj. 981 osoba) a Ruska (11,4 %, tj. 577 osob).
Tabulky 6-2. a 6-3.
Údaje o čerpání zdravotní péče cizinci se sledují na ročním výkazu V (MZ) 1-01, který vyplňují pouze nemocnice.
Jde o cizince, kteří hradí zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění, pojištění uzavřeného v zahraničí, hotově nebo je zdravotní péče hrazena státními orgány (Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR, OÚ apod.).
Zároveň jsou v počtu cizinců uvedeni i žadatelé o azyl, kteří jsou ubytováni v azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR a za které je zdravotní péče hrazena Ministerstvem vnitra ČR.
Ve výkazu nejsou uvedeni cizinci, kteří čerpají zdravotní péči z všeobecného zdravotního pojištění. Tabulky uvádějí data pouze za nemocnice rezortu zdravotnictví. Počty osob čerpajících zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění uvedené v tabulkách 6-2.
se liší od údajů od VZP ČR v tabulce o smluvním zdravotním pojištění cizinců (tabulka 6-1.) v roce 2002.
Důvodem je možnost čerpání tohoto pojištění cizinci ve více nemocnicích za sledované období a čerpání smluvního zdravotního pojištění i v jiných zdravotnických zařízeních než jsou nemocnice.
V České republice byla v nemocnicích v roce 2002, stejně tak jako v předchozích letech, poskytnuta zdravotní péče 51 475 cizincům. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny (17,3 %, tj. 8 911 osob), Slovenska (16,6 %, 8 536 osob) a Vietnamu (11,8 %, 6 070 osob).
Ze zemí EU vyhledali nejčastěji zdravotní péči občané Německa (9,1 %, 4 701 osoba). Občané Ukrajiny a Německa hradili zdravotní péči převážně v hotovosti, občané Slovenska převážně ze zahraničního pojištění a občané Vietnamu pak ze smluvního zdravotního pojištění.
Náklady na zdravotní péči cizinců v nemocnicích vzrostly oproti roku 2001 o 1,9 %. Nejvyšší náklady za poskytnutou zdravotní péči vykazovali občané ze Slovenska (18,7 %) a z Ukrajiny (14,7 % – ti byli v roce 2001 z hlediska výše nákladů na prvním místě). Ze zemí EU byli z hlediska celkové výše nákladů na zdravotní péči opět na prvním místě občané Německa (11 %).
V roce 2002 vzrostly náklady na zdravotní péči cizinců ze zemí EU o 16,1 %. Podíl uhrazených nákladů na zdravotní péči z celkových nákladů vzrostl. Z celkové výše nákladů na zdravotní péči uhradili cizinci 71,2 % nákladů, z toho 41 % bylo uhrazeno v hotovosti.
Neuhrazeno bylo 28,8 % nákladů na zdravotní péči, z toho náklady po lhůtě splatnosti představovaly z celkové výše nákladů na zdravotní péči 12,3 %.
Zdravotní péče byla cizincům z hlediska počtu osob nejčastěji poskytnuta v Praze (40,9 % z cizinců čerpajících zdravotní péči) a Středočeském kraji (8 %). Z hlediska výše nákladů bylo na prvním místě opět hlavní město Praha (48,4 %) a na druhém místě byl tentokrát Jihomoravský kraj (6,8 %).
Tabulka 6-4.
Tabulka o hospitalizovaných cizincích v nemocnicích ČR informuje o nemocnicích všech rezortů. Jedná se pouze o cizince, kterým nebylo přiděleno rodné číslo a kteří nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění – cizinci s přechodným pobytem.
Nejčastějšími důvody hospitalizace cizinců byly poranění a otravy, následovaly faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami (jedná se např. o prohlídky a vyšetření, které vyžadují hospitalizaci, pozorování po úrazu nebo při podezření na určitá onemocnění apod.), nemoci oběhové soustavy a nemoci trávicí soustavy.
Tabulky 6-5. a 6-6.
Všechny druhy potratů provedené ve zdravotnických zařízeních ČR podléhají hlášení „Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství“. Toto hlášení se vyplňuje též za cizinky s trvalým a dlouhodobým pobytem na území ČR. Cizinky s přechodným pobytem a turistky se nesledují.
Mezi lety 2001 a 2002 vzrostl počet potratů na 2 751, což je o 6,8 % více než v roce 2001. U 403 z nich (83,3 %) se jednalo o umělé přerušení těhotenství (UPT). Počet potratů ze zdravotních důvodů se oproti roku 2001 zvýšil na 177 případů (nárůst o 24, 6 %).
Celkový počet potratů cizinek se od roku 1994 zvýšil (z 1 334 v roce 1994 na 2 751 v roce 2002). Z toho počet UPT se zvýšil z 1 162 případů v roce 1994 na 2 292 v roce 2002. Toto zvýšení zhruba odpovídá zvýšení počtu usazených cizinců v ČR.
Mezi lety 1994 a 2002 se také výrazně změnil podíl potratů cizinek na celkovém počtu potratů v ČR, a to z 2 % v roce 1994 na 6,7 % v roce 2002. Tento nárůst není způsoben pouze zvyšujícím se počtem cizinek v ČR, ale je také z větší části ovlivněn velkým poklesem počtu potratů u žen s českým občanstvím.
Rovněž hodnocení údajů podle jednotlivých krajů je ovlivněno soustředěním cizinců v Praze a v ostatních větších městech.
Tabulka 6-7.
Tabulka se týká počtu nově hlášených onemocnění tuberkulózou (TBC) v ČR podle země narození nemocného, nemusí jít o cizince.
V roce 2002 bylo celkem nově hlášeno 1 200 případů onemocnění TBC, tj. o 11 % méně než v roce předchozím. Cizinci se na celkovém počtu onemocnění TBC podílejí 14 %.
- * * * * *
- Shrnutí poznatků a změn proti roku 2001
- Data za rok 2002 o zdravotní péči cizinců v České republice jsou publikována téměř ve stejném rozsahu jako v roce 2001.
Ze srovnání dat o čerpání zdravotní péče cizinci v České republice v roce 2002 proti minulému roku vyplývá, že s VZP ČR uzavřelo smluvní zdravotní pojištění o 1 349 cizinců více. Zároveň vzrostl i počet cizinců čerpajících z tohoto pojištění zdravotní péči o 41 %. Oproti loňskému roku uzavřelo smluvní zdravotní pojištění nejvíce cizinců z Vietnamu.
V nemocnicích vyhledalo zdravotní péči o 499 cizinců méně, ale výše nákladů na tuto péči vzrostla oproti loňskému roku o 7 mil. Kč. Počet hospitalizovaných cizinců a potratů u cizinek vzrostl. Klesající tendence byla zaznamenána v počtech nově hlášených onemocnění TBC. Z tabulky 6-7. byla vypuštěna část tabulky, která se týkala cizinců s hlášeným onemocněním TBC (bez trvalého bydliště).
Celkově lze shrnout, že zdravotní péče o cizince v ČR nedoznala proti minulému roku podstatnějších změn.