Předoperační vyšetření – Vše o zdraví

  • Před každou operací, která má za cíl léčit obezitu, se pacienti musejí pokusit zhubnout pomocí běžně dostupných metod, jako je úprava jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity (tzv. konzervativní léčba).

    Pokud tato léčba nepřináší výsledky a pacient se svým lékařem začnou uvažovat o operaci, pacient se dostává do péče týmu lékařů z různých oborů. Do přípravy na operaci se vždy zapojuje chirurg, interní lékař, anesteziolog, psycholog a odborník na výživu.

    Někdy může být nutná spolupráce dalších lékařů, to ale závisí na konkrétních zdravotních problémech každého pacienta. Součástí přípravy na operaci se proto někdy stává kardiolog, plicní lékař, gastroenterolog nebo diabetolog.

    Před jakoukoliv operací musí pacienti podstoupit základní předoperační vyšetření. V případě chirurgické léčby obezity jsou ale potřeba i další vyšetření. Díky tomu mohou lékaři posoudit všechna rizika operace. Co přesně pacienty čeká?

    • Odběry krve na laboratorní vyšetření,
    • rentgen plic,
    • vyšetření srdce (EKG, někdy se provádí i zátěžové EKG),
    • vyšetření funkce plic (spirometrie),
    • ultrazvukové vyšetření břicha,
    • endoskopické vyšetření zažívacího ústrojí (gastroskopie),
    • případně rentgenové vyšetření žaludku pomocí kontrastní látky.

    Předoperační vyšetření - Vše o zdravíDo přípravy se zapojuje mnoho lékařů

    Každého pacienta před operací vyšetřuje internista, který se zabývá léčbou obezity. Někdy se přidává také endokrinolog, který vyloučí, že obezitu způsobilo nějaké dědičné nebo endokrinologické onemocnění. Interní lékař hodnotí předchozí pokusy o zhubnutí.

    Nedílnou součástí přípravy na operaci je odborník na výživu (například nutriční terapeut, nebo dietolog). Ten se podílí na výběru vhodného typu operace a je pro pacienta důležitým zdrojem informací o výživě před operací i po ní.

    Pacienta čeká vyšetření u psychologa, nebo psychiatra, který se zabývá tématem obezity.

    Před operací se pacienti setkávají také s anesteziologem. Toho zajímá celkový stav pacienta, stupeň obezity a další přidružené nemoci. Všechny tyto informace jsou důležité pro bezproblémové uspání pacienta při operaci.

    Co se dozví pacient před operací?

    Před každou bariatrickou operací plní některý z lékařů roli „průvodce“ a koordinuje předoperační přípravu. Pacient se od něj dozví všechny informace o přínosu a principu hubnutí.

    Lékař mu vysvětluje, jaké změny stravování ho čekají po operaci a jak bude vypadat režim v nemocnici a po propuštění domů.

    Dalším tématem je pohybová aktivita – konkrétně jak probíhá rehabilitace po operaci a jak by měla vypadat fyzická aktivita v dlouhodobém horizontu. Lékař se soustředí také na motivaci a očekávání pacienta.

    Pokud jsou všechna předoperační vyšetření v pořádku a žádné výsledky operaci nebrání, může si pacient s lékařem domluvit termín a místo operace.

  • Po všech bariatrických operacích je potřeba počítat s dlouhodobým, doživotním dohledem lékaře. Pooperační režim začíná již v nemocnici, kdy pacient musí jíst pouze tekutou a později kašovitou stravu. Postupně může přecházet na normální tuhou stravu.

    Pacienti se po operaci učí stravovat podle zásad zdravé výživy a životosprávě by se měli aktivně věnovat po zbytek života.

    Vyvážená strava je pro ně velmi důležitá, protože při rychlém pooperačním hubnutí můžou tělu začít chybět některé látky (vitamíny, minerály, apod.).

    Po operaci se sleduje nejen, kolik kilogramů pacienti zhubli, ale také jak se mění obvod pasu, procento tělesného tuku a jak klesá BMI. Lékaři sledují celkový zdravotní stav a vývoj dalších nemocí, se kterými se pacienti před operací léčili. Při hodnocení úspěšnosti operace hraje roli i to, jak se pacient cítí.

    Po operaci je důležitá spolupráce pacienta, bez které může být dlouhodobé udržení dobrých výsledků komplikované. V prvním roce po operaci se chodí na kontroly většinou jedenkrát za 3 měsíce. Intervaly mezi kontrolami se v dalších letech postupně prodlužují a probíhají minimálně jednou ročně.

    Po bariatrických operacích můžou mít pacienti problémy s nedostatkem vitamínů D a B. Proto se jejich hladina v krvi pravidelně sleduje. Kontroluje se také hladina vápníku, zinku, hořčíku, železa a bílkovin. Nedostatek těchto prvků může souviset s menším množstvím stravy i horším vstřebávání živin po operaci.

    Při kontrolách je potřeba počítat také s odběry krve, které zkontrolují hladinu krevního cukru a potvrdí správnou funkci jater a ledvin. Pokud se po operaci objeví problémy s pálením žáhy a vracením potravy z žaludku do jícnu (jedná se o projevy refluxní choroby jícnu), kontroluje se také stav zažívacího ústrojí.

    Po operaci je důležité vybudovat si nové stravovací návyky, aby hubnutí probíhalo co nejzdravěji a mělo dlouhodobý efekt. K nejvýraznějším novinkám patří zmenšení porcí jídla. Dobrým pomocníkem mohou být například menší talíře. V jídelníčku obézních pacientů před operací běžně chybí zelenina a ovoce.

    Postupné seznamování s různými druhy zeleniny i možnostmi, jak ji využít při vaření, pomůže po operaci zásadně ozdravit celý jídelníček. Součástí nových návyků je také pravidelnost stravování – nemělo by se vynechávat žádné jídlo. Při jídle se vyplatí nespěchat.

    Pacienti by se měli na jídlo v klidu soustředit a nerozptylovat se při něm dalšími aktivitami. Osvěta pacientů se zaměřuje také na složení stravy – do jídelníčku patří bílkoviny, tuky i cukry.

    Je ale potřeba se naučit rozlišovat zdravé a nezdravé tuky, seznámit se se všemi zdroji bílkovin a vyhýbat se potravinám s přidaným cukrem. Ty zvyšují příjem kalorií, ale nedodají tělu zdraví prospěšné živiny. Své místo ve vyvážené stravě mají také potraviny bohaté na vitamíny, minerály a stopové prvky.

    Stejně důležitý je dostatečný pitný režim, ve kterém nebudou slazené nápoje. Pokud některá jídla způsobují zažívací potíže, měli by se pacienti poradit s lékařem, co může být příčinou problémů a pokusit se společně najít řešení.

    Přestože pro mnoho pacientů po bariatrické operaci je osvojování nového stravovacího režimu náročné, s podporou lékaře, výživového poradce i nejbližšího okolí je přechod na nový jídelníček jednodušší.

  • Předoperační vyšetření vyloučí některá rizika spojená s plastickou operací

    Před každou operací musíme prověřit zdravotní stav pacienta, jeho způsobilost k plánovanému zákroku. Zabýváme se faktory, které prokazatelně zvyšují riziko vzniku komplikací.

    Zajímavé:  Srí lanka očkování - Vše o zdraví

    Předoperační vyšetření provádí praktický nebo interní lékař. Pokud je k tomu důvod, můžeme požadovat kardiologické nebo jiné vyšetření. Před každou plastikou prsou – augmentací, zmenšením nebo modelací potřebujeme mít mamologické vyšetření. Lékař, který dělá předoperační vyšetření musí upozornit operatéra a anesteziologa na vše, co zvyšuje riziko související s anestezií, operací, hojením ran, atd.

    • Zánět, chudokrevnost, špatnou srážlivost krve – vyšetření krve, stanovení krevního obrazu
    • Diabetes – stanovení hladiny krevního cukru (glykemie)
    • Onemocnění ledvin – stanovení koncentrace močoviny (urea) a kreatininu, laboratorní vyšetření moči
    • Onemocnění srdce – anamnéza a EKG u pacientů starších 50 let
    • Vysoký krevní tlak
    • Poškozenou funkci jater
    • Výsledky aktuálních vyšetření
    • Posouzení anamnézy –  které nemoci a zdravotní komplikace jste měli nebo neměli v minulosti
    • Pomocná a doplňující či speciální laboratorní vyšetření jsou individuálně indikována
    • Posouzení důvodu zvolené plastické operace

    Předoperační vyšetření - Vše o zdraví

    Recepce na klinice plastické chirurgie Leticia

    Někdy musíme operaci odložit nebo zvolit méně invazivní řešení nebo jí nedoporučíme vůbec. Podle výsledků vyšetření volíme také vhodnou anestezii (lokální nebo celkovou nebo analgosedaci).

    3 týdny před operací neužívejte léky ředící krev, jsou to všechny přípravky obsahující kyselinu acetilsalicylovou  Acylpirin, Aspirin), enzymatické preparáty (Wobenzym) a další léky jako Varfarin, Mironal, Neuralgen atd.

    Antikoncepci před operací nemusíte vysazovat. 3 týdny před operací nekuřte a pokud možno se vyhýbejte alkoholu. Od půlnoci před operací nesmíte jíst, pít ani kouřit. Na konzultaci vám pečlivě vysvětlíme průběh operace a všechna rizika s ní spojená, odpovíme na všechny vaše dotazy a dáme vám další instrukce.

    Na konci konzultace s plastickým chirurgem budete požádána, abyste podepsala informovaný souhlas, kterým potvrdíte, že jste plně porozuměla operaci, rizikům operace a možným komplikacím.

    Cena konzultace před plastickou operací je 500 Kč. Pokud budete operována na klinice Leticia, tuto částku odečteme od ceny…

    Velkou část Evropanů trápí nadváha a obezita. Každá chirurgická operace je spojena s určitou mírou rizika pooperačních komplikací a u obézních pacientů…

    Náš plastický chirurg a anesteziolog se vždy snaží podrobně zmapovat zdravotní stav klienta, který k nám jde na plastickou operaci….

    Předoperační vyšetření praktickým lékařem – VZP ČR

    S účinností od 1. ledna 2018 je do Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami zařazen nový výkon pro odbornost 001 – všeobecné praktické lékařství, sdílený odborností 002 – praktické lékařství pro děti a dorost. Jedná se o výkon s kódem 01185 – Předoperační vyšetření praktickým lékařem.

    Tento výkon je určen pro vykázání provedeného interního předoperačního vyšetření praktickým lékařem dle Doporučeného postupu interního předoperačního vyšetření před elektivními operačními výkony zveřejněného na webových stránkách MZ ČR (dále jen „Doporučený postup“).

    Na základě dohody zainteresovaných odborných společností a zdravotních pojišťoven je výkon zařazen do skupiny obligatorních výkonů Základního souboru výkonů obou odborností, tj. patří do souboru výkonů, které je smluvní poskytovatel povinen pojištěncům zdravotních pojišťoven poskytovat.

    • Co výkon 01185 zahrnuje
    • Výkon začíná pohovorem s pacientem vedoucím ke zjištění aktuálních zdravotních potíží, specifikací plánovaného operačního výkonu a jeho termínu, včetně studia předložené zdravotnické dokumentace.
    • Následuje odběr komplexní anamnézy a zaznamenání změn od posledního klinického vyšetření, zejména aktualizace informací o farmakologické anamnéze, alergiích, intoleranci léčiv, abúzu alkoholu a jiných návykových látek, upřesnění informací o předchozích operačních výkonech a pooperačních stavech se zaměřením na toleranci podané anestezie, zjištění subjektivních potíží, včetně psychického stavu pacienta.

    Nedílnou součástí výkonu je celkové fyzikální interní vyšetření pacienta, interpretace provedených laboratorních a dalších komplementárních vyšetření přesně definovaných v Doporučeném postupu, indikace event. dalších nutných komplementárních či konziliárních vyšetření, zhodnocení zdravotního stavu a event. zahájení léčebného postupu, je-li třeba. Žádoucí je zařazení pacienta dle klasifikace ASA.

    Výkon končí zápisem do zdravotnické dokumentace, vyhotovením zprávy o předoperačním vyšetření, včetně výsledků všech komplementárních vyšetření a jejím předáním pacientovi zároveň s jeho poučením.

    Kdo se na předoperačním vyšetření podílí

    Na předoperačním vyšetření se vždy podílí několik odborníků. Chirurg příslušného specializačního oboru (provádějící operaci) stanoví diagnózu, pro kterou pacient podstupuje operační výkon, indikaci operačního výkonu, rozsah a termín operačního výkonu.

    Vyžádané předoperační vyšetření provádí všeobecný praktický lékař nebo internista, nebo pediatr či praktický lékař pro děti a dorost dle algoritmu uvedeného v Doporučeném postupu, event. cíleně dle stavu nemocného a dle požadavků chirurga a anesteziologa.

    Rozsah interního předoperačního vyšetření (laboratorní, pomocná a konziliární vyšetření) je vždy určován zdravotním stavem pacienta, závažností, rozsahem a naléhavostí plánovaného výkonu a volbou anesteziologické techniky.

    Cílem interního předoperačního je odborně posoudit stav kardiovaskulárních, plicních a metabolicko-energetických rezerv ve vztahu k plánovanému výkonu a dále, zda lze léčebně ovlivnit případný snížený stav energetických rezerv.

    Předanestetické vyšetření pacienta provádí anesteziolog, který posoudí schopnost podstoupit anestezii a získá informovaný souhlas pacienta s podáním anestezie.

    Lékař provádějící předoperační vyšetření se nevyjadřuje, zda je pacient s ohledem na svůj zdravotní stav schopen výkon podstoupit. O schopnosti podstoupit operační výkon s konečnou platností rozhoduje konsenzuálně chirurg a anesteziolog.

    Podání žádanky o předoperační vyšetření

    Žádanku o interní předoperační vyšetření podává lékař – chirurg příslušného specializačního oboru po chirurgickém vyšetření pacienta.

    Žádanka musí splňovat požadované náležitosti a obsahovat minimálně tyto informace: operační diagnózu, druh výkonu včetně strany výkonu, předběžný termín nástupu na operaci, předpokládaný druh anestezie.

    Rozsah laboratorních, pomocných a konziliárních vyšetření by měl být vždy určován očekávaným přínosem získaného výsledku z pohledu ovlivnění plánu operační a anesteziologické péče a s ohledem na další předpokládaný vývoj pooperačního stavu.

    JUDr. Lenka Havlasová ředitelka Odboru smluvní politiky

    vydáno v lednu 2018

    Požadavky na předoperační přípravu pacientů – menší a střední výkony

    Pediatrické klinické vyšetření včetně FW, KO, Quick, APTT, moč+sed. U positivní anamnesy, závažnějšího onemocnění event. zhodnocení specialistou a závěr k anestézii.

    Dospělý zdravý s negativní anamnesou  do 40 – ti let

    Vyšetření obvodního lékaře, praktika, obsahující anamnesu, klinické vyšetření a dále  FW, KO, jaterní testy, glykémie, Quick,  APTT, moč+sed, souhrn diagnos a zhodnocení rizika vzhledem k plánovanému          

    • nad 40 let stejně, doplní se EKG
    • nad 50 let doplní se EKG, RTG S+P, urea, kreatinin, ionty
    Zajímavé:  Co Děláte Pro Své Zdraví?

    Dospělý nemocný nebo s pozitivní anamnesou  (ICHS, DM, cévní onemocnění, ledviny, atd.)

    Vyšetření provede internista nebo event. specialista dle typu choroby s následným interním vyšetřením a závěrem vzhledem k riziku plánovaného výkonu. Samozřejmostí je příslušné rozšíření anamnesy, klinického vyšetření a paraklinických testů dle nemoci /onemocnění srdce – echo, ergometrie, onem. plic – spirometrie,  hypertense – ionty, onem. cév – sono, event cévní a  angio  atd./

    U všech kategorií pacientů je jednoznačným požadavkem normalizace srážlivosti krve, proto je třeba vysadit léky tuto ovlivňující /salicyláty, antirevmatika, směsná analgetika…/ nejméně týden před operací. U plánovaných operací platí také striktní požadavek neinfekčnosti a vyloučení fokusů v zájmu pacienta.

    U rozsáhlých ortopedických výkonů

    a u všech operací s použitím implantátů, platí zvláštní pravidla na předoperační přípravu.

    V době určení termínu absolvuje pacient předběžné vyšetření, které má za úkol zjistit jeho celkový stav a umožnit eventuální započetí stabilizace jeho chronických nemocí nebo léčení akutních stavů.

    Dále je nutné jednoznačně vyloučit akutní či chronický infekt nebo fokus. Pokud by se vyskytl, bezpečně sanovat a zopakovat  vyšetření k potvrzení tohoto. Čtrnáct dnů před operací absolvuje pacient interní předoperační vyšetření.

    Předběžné vyšetření. (cca 2 měsíce před operací)

    Řídí se věkem a anamnesou, v každém případě ale musí obsahovat zánětlivé faktory /FW, CRP/, KO a moč+sed. U pacientů plánovaných k autotransfuzi také EKG.

    Zároveň pacient absolvuje vyšetření na fokusy – zubní, krční, u žen gynekologie.

    V případě patologií prosíme ihned o dovyšetření a sanaci, pokud by byl předpoklad, že není možná do termínu operace TEP prosím ihned o oznámení tohoto na naši ambulanci. Stejně tak je nutná řešit event. uroinfekce.

    Definitivní interní předoperační vyšetření (2 týdny před termínem)

    Má za cíl definitivně do hloubky posoudit aktuální předoperační stav pacienta a zároveň vyloučit faktory kontraindikující ortopedický výkon. Rozsah tohoto vyšetření si určuje internista. Podkladem jsou i nálezy z vyšetření fokusů a z jiných odborných ambulancí.

    Obsahuje jistě FW, CRP, KO, Quick, APTT, urea, kreat, jaterní testy, glykémie, intogram a dále HbSAg, HCV, HIV a pokud pacient nemá, pak krevní skupinu a protilátky. Moč + sed.

    A kultivace musí být aktuálně negativní, pacient může absolvovat operaci jen spolehlivě bezinfekční.

    Závěrem tohoto vyšetření je kvalifikované posouzení stavu pacienta a určení jeho aktuálního operačního rizika internistou. Tímto dokumentem přebírá také samozřejmě vyšetřující lékař spoluodpovědnost za případné komplikace stavu pacienta.

    UPOZORNĚNÍ:

    Rozsáhlou plánovanou ortopedickou operaci, zvláště s použitím implantátu, nemůže absolvovat žádný pacient se známkami infektu kdekoliv v těle, stejně jako pacient s abnormalitami krevní srážlivosti. Proto je nutné pacienty tímto směrem vyšetřovat a instruovat. Také je nezbytné léky obsahující salicyl, antipyretika, antiflogistika, směsná analgetika nejméně 14 dnů před operací vysadit.

    Pacienty s neúplnou předoperační přípravou nebo s nekompletní dokumentací jsme bohužel nuceni odmítnout

    zpět na úvodní stránku oddělení

    Předoperační vyšetření

    Předoperační vyšetření slouží k předání potřebných informací chirurgovi a anesteziologovi a k minimalizaci operačního rizika.

    Jeho průběh a rozsah určuje Doporučený postup interního předoperačního vyšetření vydaný Ministerstvem zdravotnictví .

    Bohužel některá pracoviště tento postup neznají nebo vědomě ignorují, v naší ordinaci se ale tímto postupem v maximální možné míře řídíme.

    Prvním nezbytným krokem je předání zprávy chirurga, kde je uveden typ výkonu a diagnóza a předběžně i termín nástupu k operaci a předpokládaný typ anestezie. Pokud máte tu možnost, pošlete nám nejlépe vyfocenou zprávu mailem.

    U velkých výkonů a vysoce rizikových pacientů budete odesláni k provedení předoperačního vyšetření na specializované interní ambulanci. V tom případě dostanete v ordinaci žádanku pro internistu, zbytek včetně odběrů pak proběhne u něj.

    Ve většině případů ale je možné předoperační vyšetření absolvovat u praktického lékaře. V takovém případě většinou doporučujeme jeho provedení cca 2 týdny před termínem operace. Zprávu o plánované operaci nám ale podejte co nejdříve – v některých případech může být potřeba zajistit specializovaná vyšetření, na která se čeká delší dobu.

    Téměř vždy bude před výkonem potřeba odběr krve a moči . Některá pracoviště pacientům předávají seznam věcí, které chtějí nabrat. Tento seznam bez obav vyhoďte.

    Rozsah laboratorních parametrů určuje lékař provádějící předoperační vyšetření podle výše uvedeného Doporučeného postupu. U mladých zdravých lidí například plně postačuje chemický rozbor moči a případně stanovení srážlivosti krve.

    V některých případech je nutné doplnit RTG plic, v tom případě Vám při odběru předáme žádanku.

    Při odběru Vás zároveň sestra objedná k samotnému předoperačnímu vyšetření. Většinou dostanete termín hned na následující den, kdy už by měly být k dispozici laboratorní výsledky.

    K vyšetření si přineste seznam užívaných léků. Při samotném vyšetření bude lékařem zhodnocený aktuální stav, většinou natočíme křivku EKG, na závěr dostanete zprávu z vyšetření se všemi výsledky.

    Tyto dokumenty si následně vezmete s sebou k nástupu k operaci.

    Tam by dodanou dokumentaci měl zhodnotit operatér a anesteziolog. Proběhne předanestetické vyšetření s definitivní volbou způsobu anestezie. V případě, že k provedení výkonu bude operatér nebo anesteziolog požadovat další komplementární vyšetření nad rámec výše uvedeného Doporučeného postupu, je pracoviště provádějící výkon povinno samo tato vyšetření zajistit.

    Co mohu udělat pro snížení operačního rizika?

    1. Nekouřit. S kouřením je ale potřeba přestat minimálně 8 týdnů před operací. Teprve po té době riziko plicních komplikací klesá.
    2. Při užívání léků na ředění krve (účinné látky clopidogrel, kyselina acetylsalicylová, warfarin, dabigatran, rivaroxaban a další) se už při objednávání k termínu předoperačního vyšetření domluvte s lékařem, zda a případně kdy bude nutné tyto léky vysadit.
    3. Při příznacích zánětu dýchacích cest (kašel, rýma nebo teplota) se okamžitě ozvat lékaři provádějícímu předoperační vyšetření i pracovišti, kde je plánovaný výkon. Ve většině případů bude vhodné odložit operaci alespoň 3 týdny po odeznění infekce.
    4. K předoperačnímu vyšetření přineste seznam aktuálně užívaných léků a případně zprávu ze specializovaných ambulancí, pokud jste někde jinde léčeni.
    Zajímavé:  Posudkovy Lekar Frydek Mistek?

    Co je třeba vědět před nástupem do nemocnice – Nemocnice Na Homolce

    Je třeba se vyvarovat užívání látek zvyšujících krvácivost – zejména lékům s kyselinou salicylovou – Acylpyrin, Aspirin. Jejich případné nahrazení jinými léky je třeba domluvit v rámci předoperačního vyšetření s praktickým lékařem.

    Prakticky stejné podmínky platí pro Warfarin – tento lék bývá často nahrazován 5 dní před operací injekcemi podle rozpisu praktického lékaře.Připravte si potřebné doklady k hospitalizaci – občanský průkaz, kartičku pojištěnce, lékařské doporučení či dokumentaci od vašeho praktického lékaře.

    Je vhodné omezit kouření a konzumaci alkoholických nápojů. Cílem je snížit riziko komplikací během narkózy, zabránit možným problémům spolu s podávanými léky.Je třeba podstoupit celkové interní vyšetření včetně kontroly laboratorních hodnot krve.

     Praktický lékař musí písemnou formou vyjádřit souhlas s celkovou anestezií, eventuálně upozornit na možná rizika.U dětí, osob mladistvých či u osob chystajících se podstoupit zkrácený režim hospitalizace je třeba zajistit odpovídající doprovod – osobu, která by nemocného kontrolovala alespoň po dobu 24 hodin po zákroku.

    Zjistěte si důležitá telefonní čísla – na příbuzné, sousedy, pohotovostní službu, TAXI (pokud nemáte vlastní vůz), do zaměstnání.Je vhodné nakoupit si do zásoby potraviny – tak, abyste nemuseli po návratu z nemocnice ihned do obchodu.

    Pořiïte si teploměr na měření tělesné teploty – pro případ zjištění horečky, která může být projevem pooperačních komplikací, např. infekce. Také je vhodné mít v domácí lékárničce zásobu Paralenu – k tlumení bolesti i ke snížení teploty.

    Den před operací

    Dostavíte se na ambulanci, kde Váš ošetřující lékař zkontroluje potřebná vyšetření a ověří Váš aktuální zdravotní stav a způsobilost podstoupit operaci.

    Následně dojde k podrobnému vyšetření přijímajícím lékařem, a dále pohovoru s lékařem – anestesiologem, který Vás seznámí  se všemi podrobnostmi o celkové narkóze (pokud bude operace v celkové narkóze prováděna). Tyto procedury velmi pravděpodobně zaberou prakticky celé dopoledne.

    Poté, pokud netrpíte nějakou závažnou chorobou, nebo pokud to nevyžaduje příprava k operaci, odcházíte domů a k výkonu přicházíte až v den operace ráno, většinou do 7,00 hodin.

    K operaci nelze přijmout pacienty kteří:

    Mají známky akutního onemocnění – nachlazení, kašel, opar na rtu, horečku, průjem, zvracení Nemají v pořádku požadované předoperační vyšetření – chybí zpráva praktického lékaře, nejsou provedeny laboratorní testy krve atd. Nemají zajištěné odpovídající sociální zázemí při krátkodobé chirurgii – doprovod, odvoz, telefon … 

    Děti či dospívající bez zákonného zástupce

    Ke každé operaci je třeba:

    • Anamnéza a fyzikální vyšetření, kompletní laboratorní vyšetření krve – krevní obraz, parametry krevní srážlivosti, hladiny jednotlivých minerálů, cukrů a tuků, jaterní testy a dále chemické vyšetření moči. V odborné terminologii zkratek se jedná o vyšetření KO +diff, FW, CRP, aPTT, Quick, INR, Na, K, Cl, Ca, glykémie, urea, kreatinin, ALT, AST, GMT, HBsAg.
    • U pacientů  nad 30 let je nutné provést elektrokardiografické vyšetření srdce – takzvané EKG.
    • RTG plic u pacientů nad 60let věku, vždy však po prodělaném akutním respiračním infektu, u cizinců ze zemí s endemickým výskytem TBC či u kuřáků nad 40let věku.
    • V závěru je třeba vyjádření Vašeho lékaře, zda můžete podstoupit celkovou anestezii.
    • Týden před operací nesmí pacient užívat žádné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou – např. Acylpyrin, Superpyrin, Anopyrin, Aspirin.
    • Případná infekce musí být doléčena.
    • Též nelze přijmout pacienty s teplotou, vyrážkou nebo například oparem na rtu.
    • V den operace pacient nesmí od půlnoci jíst ani pít – musí zůstat lačný.
    • U žen nesmí probíhat menstruace.
    • Každá operace je do jisté míry pro organismus riziková – možnost alergické reakce na podávané léky, možnost srdeční arytmie či dechové potíže během narkózy, riziko pooperačního krvácení. Uvedená vyšetření tato rizika minimalizují – je ve Vašem zájmu zajistit tato vyšetření kompletní. Bez těchto vyšetření nelze pacienta k operaci přijmout.
    • Podrobný formulář s předepsanými vyšetřeními a informace pro Vašeho lékaře jste obdrželi při objednávání k operačnímu výkonu.
    • Snažíme se pacientům maximálně vyjít vstříc, a to hlavně v tom, aby se doba strávená v nemocnici minimalizovala.
    • Od pacientů to ovšem vyžaduje, aby dodržovali termíny návštěv a čas objednání; při eventuálním problému by měli pacienti vždy termín zrušit (telefonicky) a domluvit si nový. V opačném případě se prodlužují objednací doby pro ostatní pacienty a zvyšují se ekonomické náklady.

    Předoperační vyšetření

    Žádanku o interní předoperační vyšetření vystavuje chirurg a musí obsahovat:

    • operační diagnosu
    • druh výkonu (malý, střední či velký)
    • termín operace
    • předpokládaný druhu anestézie

    Bez uvedených náležitostí žádanky nelze pacienta objednat.

    Kdo provádí předoperační vyšetření?

    Předoperační vyšetření provádí praktický lékař nebo internista dle druhu výkonu (malý-střední-velký) a stavu pacienta (klasifikace ASA).

    ASA I ASA II ASA III ASA IV ASA V
    Malé výkony Praktik Praktik Praktik nebo internista Internista Internista
    Střední výkony Praktik Praktik Praktik nebo internista Internista Internista
    Velké výkony Praktik nebo internista Praktik nebo internista Internista Internista Internista

    Klasifikace ASA

    I Zdravý pacient. Proces, který je indikací k operaci, je lokalizovaný a nezpůsobuje systémovou poruchu.
    II Pacient s lehkým, kontrolovaným, funkčně nelimitujícím systémovým onemocněním (např. hypertenze, DM na PAD apod.)
    III Pacient s těžkým nebo obtížně kontrolovaným systémovým onemocněním, pacienta funkčně limitujícím, neohrožujícím trvale pacienta na životě.

    Praktická realizace předoperačního vyšetření

    Sestra pozve lačného pacienta pozve na ranní hodinu (7-10h) v dostatečném časovém předstihu (3-4 týdny) před vlastní operací. Je třeba mít časový prostor pro event. doplňující vyšetření. Pacient donese vzorek ranní moči.

    Lékař se seznámí s indikací operačního výkonu, jeho termínem a zrealizuje předoperační vyšetření sám či odešle pacienta k internistovi. Součástí předoperačního vyšetření je vždy vyšetření moči, často též krevní odběr, RTG srdce a plic a EKG. Rozsah těchto doplňujících vyšetření provádíme dle Doporučeného postupu předoperačního vyšetření (viz zdroj).

    Lékař po obdržení výsledků zkompletuje předoperační vyšetření, zašle pacientovi SMS s informací, že předoperační vyšetření je hotové a připravené k vyzvednutí u sestry. Platnost předoperačního vyšetření je 4 týdny (nedojde-li ke změně zdravotního stavu pacienta).

    MUDr. Robert Wohl

    Zdroj: Doporučený postup předoperačního vyšetření před elektivními operačními výkony. Věstník Ministerstva zdravotnictví

    „Pokud chirurgické pracoviště trvá na jiných (neindikovaných nebo věstníkem nedoporučených) vyšetřeních, provedou se tato vyšetření na jeho pracovišti před nástupem nebo po nástupu pacienta k hospitalizaci, při které se bude provádět operace, vyšetření si řádně odůvodní, včetně toho, jaký přínos má toto vyšetření a jak jeho výsledek ovlivní plán operační a anestesiologické péče“. Citace z Věstníku MZ ČR.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector