Příznaky schizofrenie – Vše o zdraví

Jedná se o nejčastější a nejzávažnější onemocnění ze skupiny psychotických duševních poruch. Nemocní ztrácejí kontakt s realitou a slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné. Pod vlivem svých představ pak mohou jednat neobvykle a nepřiměřeně.

Schizofrenie je epizodické onemocnění, tzn. objevuje se v psychotických krizích (tzv. atakách) či posléze v opakováních nemoci (relapsech).

  • Vyskytuje se u 1–1,5 % populace (tj. onemocní přibližně 1 člověk ze 100).
  • Četnost výskytu je stejná v různých kulturách a na různých kontinentech.
  • Vyskytuje se stejně často u mužů i žen (rozdíl je pouze v začátku onemocnění).

Průběh onemocnění a cestu k úzdravě ovlivňuje řada faktorů, především dobře fungující rodinné zázemí, včasná a dobře vedená medikamentózní a psychologická léčba a systematická rehabilitace.

Psychóza propuká u lidí s náchylností ke schizofrenii poté, co jsou vystaveni nadměrné psychické zátěži (např. maturita, první partnerské vztahy).

Mezi dispozice k onemocnění patří nadměrná citlivost (hypersenzibilita) a zvýšená zranitelnost (vulnerabilita), je proto důležitá kvalita vztahů s blízkými. Dědí se pouze dispozice, ne samotná nemoc. (Pokud však některý z rodičů trpí schizofrenií, pravděpodobnost, že dítě onemocní také, je asi 10 %.)

Schizofrenní onemocnění propuká v mladém věku – ve fázi životního startu – a může proto ovlivnit prakticky celý život.

Onemocnění nejčastěji propuká:

  • u mužů mezi 15 až 25 lety
  • u žen mezi 25 až 35 lety

Psychotickou poruchu nikdy nespouští jediná příčina, ale kombinace řady dílčích příčin. Některé jsou vrozené (dědičnost, průběh těhotenství), jiné způsobené vlivy prostředí, v němž nemocný žije, a událostmi, které prožil.

K náhlému a nečekanému onemocnění dochází zřídka. Propuknutí nemoci může předcházet období několika měsíců až let, během kterých se člověk postupně mění:

  • uzavírá se do sebe
  • přerušuje sociální kontakty
  • hůře komunikuje
  • mluví nesouvisle, sám pro sebe
  • vykonává podivné rituály
  • bývá podrážděný
  • ztrácí zájem o okolní svět
  • experimentuje s drogami

Svět se pro nemocného stává nesrozumitelným, zažívá pocit ztráty kontroly nad skutečností. Věci jsou nejasné a nabývají mnohoznačných či symbolických významů.

Schizofrenie se vrací, je proto důležité, aby se nemocný naučil rozpoznávat „varovné příznaky“, které signalizují návrat (nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, vnitřní pocit „že se zase něco děje“). Při dobré spolupráci s lékařem se lze naučit návratu nemoci předejít.

  • poruchy vnímání a myšlení (halucinace, bludy, nesouvislé myšlení)
  • poruchy nálad (deprese, úzkost, mánie)
  • snížení až vymizení motivace
  • ochuzení citového prožívání
  • poruchy chování
  • kognitivní poruchy (poruchy paměti, pozornosti)

Schizofrenní onemocnění je léčitelné.

Důležité je včas rozpoznat první změny vedoucí k nemoci – čím dřív začne léčba, tím větší je šance na vyléčení.

Člověk ohrožený nemocí často zůstává bez odborné péče 1–2 roky. První příznaky se přitom mohou objevit už 2–6 let před vyhledáním pomoci. Rodina mnohdy popírá závažnost situace, snaží se problém kompenzovat vlastními silami a změny v chování připisuje např. dospívání či užívání drog – většinou mají totiž obavy z psychiatrie.

Léčba se odvíjí od aktuální fáze onemocnění

Příznaky jsou intenzivní, nebo se nemocný chová tak, že ohrožuje sebe i okolí:

  • Je nezbytná intenzivní krizová podpora a péče o nemocného. V akutní atace dochází k rozvoji příznaků psychózy a je potřebná medikamentózní léčba.

Příznaky se zmírní nebo vymizí:

  • Rodina i nemocný získávají informace o nemoci (psychoedukace). Zapojují se psychoterapeutické postupy – individuální, skupinová a rodinná terapie.

Zdravotní stav je stabilizovaný – období návratu k běžnému životu:

  • Nemocný absolvuje různé formy psychosociální rehabilitace, jako např. podpora při přípravě na práci (tréninková a chráněná místa), pomoc při návratu ke studium, nabídka volnočasových aktivit, poradenství v oblasti bydlení apod.

Trénink pracovních dovedností pomáhá lidem s duševním onemocněním připravit se na zaměstnání nebo studium. Zahrnuje nácvik sociálních dovedností především v běžných pracovních situacích. Cílem je posílení sebevědomí a rozvoj potřebných dovedností.

Je prokázáno, že rehabilitace má pozitivní efekt na léčbu – krize jsou méně časté, dají se dříve podchytit a hospitalizaci se dá předejít, nebo má klidnější průběh.

Smysluplné zaměstnání tak může výrazně podpořit úzdravu a pomoci lidem s duševní nemocí vést kvalitní život. Už jenom proto, že nemocný díky pracovnímu procesu opustí pomyslný kruh nemocnice—běžný život—ambulance.

Co člověku se schizofrenií dá pracovní rehabilitace?

  • učí se strukturování času
  • učí se organizaci a plánování práce
  • učí se nové činnosti a prohlubuje své dovednosti
  • zlepšuje kognitivní funkce, soustředění
  • trénuje komunikaci
  • posiluje sebevědomí
  • vytváří reálné sebehodnocení
  • kultivuje soužití s okolím

Více o tréninku pracovních dovedností v našich kavárnách a vegetariánské restuaraci najdete zde.

  • Vstřícný přístup zlepší firemní reputaci v očích veřejnosti.
  • Získáte nárok na daňové úlevy a státní příspěvky.
  • Splníte státní kvótu zaměstnanců se zdravotním postižením.

V případě zájmu o spolupráci nás kontaktujte. Rádi vám vše vysvětlíme.

Kontaktujte nás

Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví Příznaky schizofrenie - Vše o zdraví

Schizofrenik nemusí mít dlouho příznaky, pak přijde první pobyt na psychiatrii, říká exšéf Bohnic

Schizofrenie patří mezi duševní poruchy. Mohl byste laikům blíže popsat, jak se u pacientů projevuje?Onemocnění se projevuje především poruchami myšlení a vnímání, které mají takzvaný psychotický charakter.

To znamená, že tito lidé mohou v oblasti myšlení prožívat odnímání nebo vkládání myšlenek, mají takzvané bludné interpretace, kdy některé věci zpracovávají zcela mimo realitu, vytváří si bludný systém svých představ mimo realitu, na které potom mohou reagovat.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

O schizofrenii mluvila ve vysílání Radiožurnálu také psychiatrička a exministryně pro lidská práva za Stranu zelených Džamila Stehlíková

Kdy se schizofrenie začne u lidí projevovat? Schizofrenie se nejčastěji projevuje mezi 18. a 30. rokem, tam se většinou objeví první příznaky jasně vyjádřeného onemocnění. Již předtím může mít onemocnění takzvané prodromální příznaky, ale nejčastější období, kdy se onemocnění projevuje, je v tom daném rozmezí. Pochopitelně tam mohou existovat určité odchylky.

Co přispívá k propuknutí takové nemoci?Tato nemoc má více příčin. Určitě je tam nějaká vloha, která se za určitých okolností spustí. Jednoznačné spouštěcí příčiny nejsou známy. Je ale známo a studiemi prokázáno, že jedním z významných spouštěcích mechanismů je užívání marihuany.

Patří mezi faktory třeba i stres?Určitě to může být stres, různá onemocnění, těch příčin může být celá řada, ale jednoznačně říci, co je spouštěcím mechanismem, se nedá určit.

Může člověk se schizofrenií chodit do práce, nebo musí pobývat v psychiatrické léčebně?Naprostá většina lidí, která trpí tímto onemocněním, jež má různé průběhové formy a jsou i různé typy schizofrenního onemocnění, žije mimo ústavní zařízení.

Léčí se ambulantně a řada těchto lidí je schopna vykonávat různá zaměstnání. Ale je to onemocnění, které vede velmi často k invaliditě člověka. Někdy onemocnění začne v době střední nebo vysoké školy.

Někdy se ti lidé doučí, někdy ne a jsou situace, kdy už pak nejsou schopni nastoupit do zaměstnání.

Schizofrenik může být stíhán, záleží na jeho stavu

Pokud se lidé léčí ambulantně, tedy někam docházejí nebo někdo dochází za nimi, jsou schopnosti a znalosti, které by měl takový člověk, který se o ně stará, mít?Většinou jsou v péči odborníků, to znamená lékařů, psychologů nebo školených terapeutů, kteří jsou zaměřeni na tuto problematiku.

Ale převážnou většinu času tráví v prostředí rodinných pracovníků. Tito lidé a kompenzace jejich duševní poruchy je ale závislá na léčbě, která se skládá z léčby farmaky, a také je důležité udržování jejich aktivity, to znamená sociální nebo pracovní rehabilitace, aby se udrželi v co největší aktivitě po delší dobu.

Pokud pacient dostává nějaké léky nebo injekce, kdo mu je může podat? Pouze lékař, nebo třeba i rodinný příslušník?Musí je podávat zdravotník. Většinou to aplikuje na indikaci lékaře zdravotní sestra.

„Schizofrenik je naprosto způsobilý vypovídat na policii. Pokud to dovolí jeho momentální stav a akutní projevy nemoci nezabraňují, aby vypovídal, nebo by byl ohrožen psychickým kolapsem.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Může být člověk se schizofrenií způsobilý k výpovědi na policii? Nebo může být trestně stíhaný? Či ho nemoc z toho automaticky diskvalifikuje?Nemoc ho automaticky nediskvalifikuje.

Vždy se musí vnímat, a je to otázka znalecké činnosti, v jakém byl v té době stavu, a o jakou činnost se jedná, které by se měl účastnit nebo pro kterou by měl být trestán. Záleží na jeho aktuálním stavu.

Pochopitelně ani beztrestnost není automaticky daná tím, že někdo trpí schizofrenním onemocněním, ale musí se to posuzovat v celém kontextu dané události. Posuzuje se, jestli byl člověk trpící touto nemocí schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a to jednání ovládat, to jsou dva parametry. A může se dojít k rozdílným závěrům.

Kdo tyto věci posuzuje?Posuzuje to většinou znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a často si k tomu přibírá, když potřebuje jít v některých oblastech od hloubky, i psychologa.

Bez příznaků, pak přijde první hospitalizace

Pokud trpí člověk schizofrenií, která se objeví až během jeho života, má tedy nějaké příznaky ještě před tím? Nebo je člověk do propuknutí nemoci zcela zdráv?Může a nemusí.

Někdy to vzniká tak, že přijde situace, která má bizarní průběh, velmi často to vede k první hospitalizaci na psychiatrii. Najednou se člověk za nějaké situace začne chovat abnormálně a vede to k nejasnosti v jeho jednání a třeba ohrožování své osoby.

Někdy to začíná prvním příznakem, kdy to do té doby nikdo nepozoroval nebo nezjisti. A začíná to příznaky, které vedou k hospitalizaci.

Člověk tedy může vypadat a cítit se zdráv, ale v momentě, kdy nastane krizový moment v jeho životě, tak nemoc propukne naplno?Ano, jeho okolí nemusí dlouhodobě pozorovat, že člověk trpí duševní poruchou. A pak jsou formy, kdy u schizofrenního onemocnění může být člověk víc úzkostný nebo se chovat jinak.

Zajímavé:  Akné ve vlasech - vše o zdraví

Jaké procento české populace je postiženo schizofrenií? Nebo kolik lidí se s ní nyní v Česku léčí?Statistika je v tomto dlouhodobě neměnná. Říká se, že je to kolem 1 nebo 1,5 procenta v populaci. Je to jeden člověk ze sta. Zastoupení v populaci je tak relativně vysoké.

„Pokud někam cestuje, otázkou je, nakolik je tam dostupná příslušná psychiatrická péče. Nedoporučují se destinace pro dlouhý pobyt, je to riziko, které musí pacient posoudit sám. Na Krymu třeba postupy se zcela liší, jsou tam zakázané určité skupiny psychiatrických léků. Kdyby došlo ke komplikacím, nevím, jak by byla péče poskytována. Krym je problematický.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Jak vhodné je s člověkem, který trpí schizofrenií, cestovat?To je různé. Záleží na jeho stavu, stabilizaci jeho stavu a spolupráci při léčbě. Je to individuálně odlišné. Řada mých pacientů jezdí s rodinnými příslušníky na zahraniční dovolené.

O schizofrenii se bavíme především proto, že touto nemocí má trpět premiérův syn Andrej Babiš mladší, který je nyní ve Švýcarsku. Mají podle vás Švýcaři lepší možnosti k léčbě schizofrenie než lékaři tady v Česku?My psychiatři máme stejné možnosti, jak diagnostické, tak terapeutické, jako mají ve Švýcarsku.

Předpokládám, že jste viděl pondělní reportáž zveřejněnou na Seznam Zprávy. Dá se z jeho projevů poznat, že opravdu trpí schizofrenií, nebo ne?Z této reportáže se to usuzovat nedá.

Nemohu se v tomto případě vyjadřovat k diagnóze, protože je mediálně prezentovaná, ale myslím, že to pro ty, kteří s ním nehovořili, nevyšetřovali ho nebo nemají k dispozici jeho dokumentaci, není zcela jasná.  

Schizofrenie a její kompletní příznaky

Schizofrenie je náročná porucha, při které je obtížné rozlišit rozdíl mezi tím, co je skutečné a neskutečné, jasně myslet, zvládat emoce vůči ostatním a fungovat normálně. Schizofrenie je onemocnění mozku, které ovlivňuje způsob, jakým se člověk chová, myslí a vidí svět.

Lidé se schizofrenií mají často změněné vnímání reality. Mohou vidět nebo slyšet věci, které neexistují, mluví podivným a zmateným způsobem, věří, že se jim ostatní snaží ublížit, nebo mají pocit, že je někdo neustále sleduje.

Všechny tyto příznaky je velmi těžké skloubit s každodenním životem, proto se lidé se schizofrenii často ve zmatku a strachu stahují do ústraní. U některých lidí se schizofrenie objeví náhle a bez varování. Ale u většiny případů to přijde pomalu, s jemnými výstražnými náznaky, a tak to pokračuje, až do první těžké příhody.

Mnozí přátelé a rodina si na schizofrenikovi všimnou divných věcí, ale zpravidla nevědí, co to přesně je. V této rané fázi se lidé se schizofrenií zdají být výstřední, nemotivování, bezcitní a samotářští. Tito lidé se většinou sami izolují, zanedbávají svůj vzhled, říkají podivné věci, ukazují lhostejný přístup k životu.

Mohou se vzdát svých koníčků a aktivit, jejich výkon v práci nebo škole se zhorší.

  • sociální stažení
  • nepřátelskost nebo podezřívavost
  • zhoršení osobní hygieny
  • bezvýrazný pohled
  • neschopnost plakat nebo vyjádřit radost
  • nevhodný smích či pláč
  • skleslost
  • přílišná spavost nebo nespavost
  • liché nebo iracionální myšlení
  • zapomnětlivost, neschopnost soustředit se
  • extrémní reakce na kritiku
  • používání divných slov nebo způsobu řeči

Tyto varovné signály mohou vyplývat z celé řady problémů, nejen ze schizofrenie. V každém případě jsou důvodem k obavám. Pokud vám vaše chování způsobuje problémy ve vašem životě nebo v životě někoho jiného, určitě vyhledejte lékařskou pomoc. Existuje pět typů příznaků charakteristických pro schizofrenii – bludy, halucinace, neuspořádaná řeč, neuspořádané chování a tzv. negativní příznaky. Známky a příznaky této duševní poruchy se mohou u různých osob lišit. Ne každý člověk se schizofrenií bude mít všechny symptomy, navíc se příznaky mohou v průběhu času měnit. Blud je mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů na chorobném psychotickém podkladě, kterému nemocný chorobně věří, a který má vliv na jeho jednání. Bludy jsou ve schizofrenii velmi běžné, vyskytující se u více než 90% osob. Často tyto iluze zahrnují nelogické nebo bizarní nápady a fantazie. Běžné schizofrenní bludy zahrnují:

Perzekuční bludy – nemocný je přesvědčen, že mu chce někdo škodit. Tyto perzekučního bludy často zahrnují bizarní nápady a místa. (např „Marťané se mě snaží otrávit radioaktivními částicemi dodávanými přes mou vodu z vodovodu“).

Referenční iluze – schizofrenik věří, že nějaká neutrální událost má pro něj zvláštní a osobní význam. Například, člověk se schizofrenií se může domnívat, že billboard nebo osoba v televizi vysílá zprávy vytvoření speciálně pro něj.

Makromanické bludy – víra, že je nemocný slavný nebo významná osobnost, jako byl Ježíš Kristus, nebo Napoleon. Alternativně, velikášství může zahrnovat víru v to, že má neobvyklé síly, které nikdo jiný nemá (například schopnost létat).

Iluze kontroly – nemocný věří, že něčí myšlenky nebo akce jsou řízeny cizí sílou. Například – „Mé soukromé myšlenky jsou přenášeny na ostatní“, „Někdo řídí myšlenky v mé hlavě“ nebo „CIA mi krade mé myšlenky“.

Danielovi je 21 let. Před šesti měsíci se mu dařilo dobře ve škole a začal pracovat na částečný úvazek ve skladišti místního obchodu s elektronikou. Ale pak se začal měnit. Byl stále více paranoidní a jednal bizardními způsoby. Byl přesvědčený, že jeho profesoři odešli ven ze třídy, protože nedokázali ocenit jeho talent. Potom řekl svým spolubydlícím, že se proti němu spikli ostatní studenti. Brzy poté ze školy odešel.

Tady se vše ještě více zhoršilo. Daniel se přestal koupat, holit i prát své oblečení. Byl přesvědčený, že ho šéf v práci sleduje přes televizní přijímače ve skladu.

Pak začal slyšet hlasy, které mu říkaly, jak najít chyby a deaktivovat je. Vše vyvrcholilo, když rozbil několik televizorů a křičel u toho, že se nehodlá smířit s ilegální špionáži.

Šéf ze strachu zavolal policii a Daniel byl hospitalizován.

Halucinace jsou zvuky nebo jiné pocity, které schizofrenik zažívá, jakoby byly reálné, ale doopravdy existují jen v jeho mysli. Halucinace mohou zahrnovat jakýkoliv z pěti smyslů. Nejčastější jsou sluchové halucinace – postižený slyší hluky nebo hlasy. Zrakové halucinace jsou také poměrně časté. Výzkum naznačuje, že sluchové halucinace mohou nastat, když si lidé mylně vykládají své vlastní vnitřní hlasy, jakoby přicházely z vnějšího zdroje. Schizofrenní halucinace jsou obvykle pro osobu, která je zažívá, smysluplné. Mnohokrát slyší třeba hlasy někoho, koho zná. Nejčastěji jsou to hlasy kritické, vulgární nebo urážlivé. Halucinace mají tendenci být horší, když je člověk sám. Pro schizofrenii je charakteristické také roztříštěné myšlení. Lidé se schizofrenií mívají problémy se soustředit a udržovat tok myšlenek. Mohou reagovat na dotazy nepříbuznými odpovědmi. Začněte jedním tématem a oni skončí někde úplně jinde. Mluví nesouvisle, nebo říkají nelogické věci.

  • Volné sdružení – Rychle se přesouvá z tématu na téma.
  • Neologismy – Slova nebo fráze, které mají smysl jen pro pacienta.
  • Perseverace – Opakování slov stále dokola.
  • Clang – Bezvýznamné používání rýmování.

Schizofrenie narušuje cílenou aktivitu, což postihuje schopnost člověka starat se o sebe, práci a komunikovat s ostatními. Zmatené chování se projevuje jako:

  • Pokles celkové schopnosti každodenně fungovat
  • Nepředvídatelné nebo nevhodné emocionální reakce
  • Chování, které se zdá bizarní a nemá smysl
  • Nedostatek inhibice a sebeovládání
  • Negativní příznaky – absence normálního chování

Takzvané „negativní“ symptomy schizofrenie odkazují na nepřítomnost běžného chování, které se vyskytuje u zdravých jedinců. Mezi běžné negativní symptomy schizofrenie patří:

  • Nedostatek emocionální vyjádření – nevýrazný obličej, včetně plochého hlasu, nedostatek očního kontaktu, prázdné nebo omezené výrazy obličeje
  • Nedostatek zájmu nebo nadšení – problémy s motivací
  • Zdánlivý nezájem o svět – zdánlivá neznalost životního prostředí, sociální stažení
  • Poruchy řeči a abnormality – Neschopnost vést konverzaci, krátké a někdy i nelogické odpovědí na otázky, mluvení monotónním hlasem.

Příčiny schizofrenie nejsou zcela známy. Nicméně se zdá, že schizofrenie obvykle vzniká z komplexní interakce mezi genetickými a environmentálními faktory. Schizofrenie má silnou dědičnou složku. Jedinci, kteří mají v rodině schizofrenika, mají 10 procentní pravděpodobnost vzniku této nemoci, na rozdíl od 1 procentní šance u zbytku populace. Schizofrenie ovšem není ovlivněna jen geny. Asi 60% schizofreniků nemá žádné členy rodiny s touto poruchou. Navíc, jedinci, kteří jsou geneticky náchylní ke schizofrenii, ji ne vždy dostanou. Pokud jde o faktory životního prostředí, které se podílejí na vzniku schizofrenie, výzkumy stále častěji ukazují, na stres, a to buď v průběhu těhotenství nebo v pozdějším stádiu vývoje. Vysoké hladiny stresu vyvolávají schizofrenii zvýšením produkce hormonu kortizolu.

Výzkum poukazuje na několik typu stresu z životního prostředí, které mohou vyvolávat schizofrenii:

  • Prenatální expozice virové infekce
  • Nízká hladina kyslíku během narození (z prodlouženého nebo předčasného porodu)
  • Expozice viru během dětství
  • Brzká ztráta rodičů nebo oddělení od nich
  • Fyzické nebo sexuální zneužívání v dětství
  • Abnormální mozková struktura

Mimo to mohou velkou roli hrát také abnormality ve struktuře mozku. U některých schizofreniků byly zaznamenány zvětšené mozkové komory, což ukazuje na deficit v objemu mozkové tkáně. Je tam také důkaz o abnormálně nízké aktivitě ve frontálním laloku, což je oblast mozku odpovědná za plánování, uvažování a rozhodování. Některé studie také naznačují, že některé abnormality ve spánkových lalocích, hippocampu, amygdalu jsou spojeny s pozitivními příznaky schizofrenie. Avšak i přes důkazy o mozkových abnormalitách, je velmi nepravděpodobné, že schizofrenie je výsledek jednoho problému v jakékoliv oblasti mozku. Když jsou známky a příznaky schizofrenie ignorovány nebo nesprávně léčeny, mohou být účinky na jednotlivce s poruchou i jeho okolí zničující. Některé z možných účinků schizofrenie jsou:

Zajímavé:  Pálení nohou - Vše o zdraví

Problémy ve vztazích – Vztahy trpí, protože lidé se schizofrenií se často stáhnou a izolují. Paranoia může také způsobit, že člověk se schizofrenií členy rodiny nebo přátelé podezřívá.

Narušení normální denní aktivity – Schizofrenie způsobuje značné narušení každodenního fungování. Bludy schizofrenní osoby, halucinace a zmatené myšlenky mohou postiženým bránit v každodenních činnostech, jako je koupání, stravování nebo pochůzky.

Zneužívání alkoholu a drog – U lidí se schizofrenií se často vyvinou problémy s alkoholem nebo drogami, které jsou používány ve snaze sám si naordinovat léčbu nebo zmírnit příznaky. Kromě toho, u těžkých kuřáků vzniká další komplikace, cigaretový kouř může negativně ovlivňovat účinek léků na schizofrenii.

Zvýšené riziko sebevraždy – Lidé se schizofrenií mají vysoké riziko pokusu o sebevraždu. Jakékoliv sebevražedné diskuse, vyhrožování nebo gesta je třeba brát velmi vážně. U lidí se schizofrenií je obzvláště pravděpodobné, že spáchají sebevraždu během psychotických epizod, během období deprese a v prvních šesti měsících po zahájení léčby.

Diagnóza schizofrenie je provedena na základě plného psychiatrického vyšetření, lékařské anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů.

Psychiatrické vyšetření – Lékař nebo psychiatr položí pacientovi řadu otázek o jeho příznacích. Zeptá se rovněž na psychiatrickou a rodinnou anamnézu psychických problémů.

Lékařská anamnéza a fyzické vyšetření – Lékař se bude ptát na osobní a rodinnou zdravotní historii. Provede také kompletní fyzikální vyšetření, aby zkontroloval zdravotní problémy, které by mohly být příčinou nebo přispívat k problému.

Laboratorní testy – Neexistují žádné laboratorní testy, které by mohly diagnostikovat schizofrenii. Jednoduché vyšetření krve a moči ovšem může vyloučit jiné zdravotní příčiny nemoci. Lékař může také nařídit kontrolu mozku pomocí MRI nebo CT, aby se našly abnormality v mozku spojené se schizofrenií.

Přítomnost dvou nebo více z následujících příznaků po dobu nejméně 30 dní:

  • Halucinace
  • Bludy
  • Zmatená řeč
  • Zmatené nebo katatonní chování
  • Negativní příznaky (emocionální oploštění, apatie, nedostatek řeči)
  • Závažné problémy, které znemožňují fungování v práci nebo ve škole, vztahující se k ostatním lidem a ke schopnosti starat se sám o sebe
  • Kontinuální příznaky schizofrenie po dobu nejméně šesti měsíců, s aktivními příznaky (halucinace, bludy) po dobu nejméně jednoho měsíce.
  • Žádná jiná duševní porucha zdraví, lékařský problém nebo zneužívání návykových látek, které by mohlo způsobovat symptomy.
  • Příznaky, které mohou vypadat jako schizofrenie

Jiné psychotické poruchy – Schizofrenie je druh psychotické poruchy, což znamená, že vyžaduje značnou ztrátu kontaktu s realitou. Existují však i jiné psychotické poruchy, které způsobují podobné příznaky psychózy, včetně schizoafektivní poruchy, schizofreniformní poruchy a krátké psychotické poruchy. Vzhledem k obtížnosti v rozlišování mezi psychotickými poruchami může správná diagnóza trvat i šest měsíců nebo déle.

Zneužívání návykových látek – Psychotické příznaky mohou být vyvolány mnoha léky, včetně alkoholu, PCP, heroinu, amfetaminů a kokainu. Psychotické reakce mohou vyvolat i některé léky. Pokud se jedná o zneužívání návykových látek, musí lékař určit, zda je lék zdrojem příznaků nebo pouze přitěžující okolností.

Zdravotní podmínky – Příznaky podobné schizofrenii mohou také vyplývat z určitých neurologických poruch (jako je epilepsie, mozkové nádory, a encefalitida), endokrinních a metabolických poruch a autoimunitních stavů zahrnujících centrální nervový systém.

Poruchy nálady – Schizofrenie často zahrnuje změny nálady, včetně mánie a deprese. Zatímco tyto změny nálady jsou obvykle méně závažné než u bipolární poruchy a velké depresivní poruchy, mohou být pro diagnózu ošidné.

Schizofrenii je velmi obtížné odlišit od bipolární poruchy.

Pozitivní příznaky schizofrenie (bludy, halucinace a zmatené řeči) mohou vypadat jako manická epizoda bipolární poruchy, zatímco negativní příznaky schizofrenie (apatie, sociální stažení a nízká energie) mohou vypadat jako depresivní epizoda.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) – PTSD je úzkostná porucha, která se může vyvinout po vystavení traumatické události, jako je například vojenská bitva, nehoda nebo násilný útok. U lidí s PTSD se objevují podobné příznaky jako u schizofrenie.

Autor: Jad

Schizofrenie a její kompletní příznaky. Jak se schizofrenie projevuje. Jaké jsou příčiny schizofrenie. Varovné příznaky schizofrenie. Zdravá výživa

Schizofrenie – příčina, příznaky a léčba

Schizofrenie postihuje každou stou osobu v populaci, projevuje se však odlišnými příznaky. K nejčastějším patří halucinace, bludy a z nich plynoucí poruchy jednání.

Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Často bývá mylně označována jako rozdvojená osobnost, čímž se mělo původně zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi a chováním.

Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání. Schizofrenici vidí a slyší věci, které nejsou skutečné, a uzavírají se do vlastního světa.

Nemoc často doprovází také snížená schopnost vnímat emoce a reagovat na ně.

Příčiny schizofrenie

Schizofrenie postihuje stejně muže i ženy. Obvykle se projeví mezi 15.–35. rokem života, výjimečně také u dětí mladších 14 let. Příčiny schizofrenie nejsou zcela jasné. Rozhodně se však jedná o poruchu selektivity vnímání.

 Lidský mozek je neustále vystavován ohromnému množství podnětů, a tak si vybírá, které z nich bude vnímat. U schizofrenika to však neplatí.

Ten vnímá všechny podněty, ale protože je nedokáže zpracovat, vytvoří si vlastní realitu.

Samotná nemoc zřejmě vzniká na základě dvou vlivů: dispozice a spouštěče. Významnou roli hraje dědičnost.

Při nemoci dochází k narušení chemických pochodů v mozku, což se týká zpravidla dopaminového, serotoninového a snad i glutamatergního a GABAergního systému.

Ke spouštěčům patří marihuana a další drogy či zátěžové situace.

Příznaky schizofrenie

Příznaky schizofrenie se rozlišují na pozitivní a negativní. Za schizofrenika se považuje pacient, u kterého příznaky přetrvávají alespoň jeden měsícPozitivní příznaky znamenají, že člověku oproti běžnému stavu něco přebývá, a jejich léčba bývá úspěšnější. Patří mezi ně:

  • bludy (mylná a nevyvratitelná přesvědčení),
  • sluchové, zrakové a další halucinace,
  • zmatené myšlení a řeč,
  • neúčelné jednání.

Negativní příznaky schizofrenie představují nedostatek. Výrazně zhoršují kvalitu života a hůře se léčí. Řadí se k nim:

  • abulie (nedostatek vůle, ztráta motivace),
  • alogie (ochuzení řeči),
  • anhedonie (neschopnost prožívat radost),
  • asocialita (neschopnost vytvářet sociální vztahy),
  • otupělost,
  • oploštělé emoce.

Součástí schizofrenie bývají i paranoidní stavy. Foto: Ricardo Esquivel, Pexels

Druhy schizofrenie: Nediferencovaná, hebefrenní, katatonní, simplexní, reziduální a paranoidní schizofrenie

Podle příznaků se rozlišuje šest typů schizofrenie. Nejběžnějším je paranoidní schizofrenie. Nemocný při ní trpí bludy (představami, že ho někdo pronásleduje a ohrožuje) nebo halucinacemi (zejména sluchovými vjemy, které mají charakter hlasů). Pod vlivem těchto podnětů se často chová pro okolí nesrozumitelně.

U osob ve věku 15–25 let se objevuje hebefrenní schizofrenie projevující se poruchou chování, která se dá přirovnat k opožděné pubertě. Schizofrenici se chovají nezodpovědně, hloupě vtipkují, používají vulgarismy a zanedbávají své povinnosti.

K vzácným formám patří katatonní schizofrenie projevující se poruchou motoriky a simplexní schizofrenie vedoucí k uzavřenosti, ztrátě zájmu o svět a neschopnosti prožívat radost.

Chronickou formou schizofrenie je reziduální schizofrenie doprovázená atakami a zhoršujícími se negativními příznaky, jako jsou emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo vyhýbání se společnosti.

Posledním druhem je schizofrenie nediferencovaná zahrnující kombinaci příznaků ostatních typů.

Samostatnou formu představuje postschizofrenní deprese. Jde o depresivní syndrom objevující se po ústupu schizofrenní epizody, kdy už odeznívají příznaky schizofrenie.

Jak poznáte, že trpíte schizofrenií?

Diagnostika schizofrenie je i kvůli rozličnosti příznaků velmi složitá. Ačkoli jsou na internetu dostupné různé testy na schizofrenii, celkový výsledek musí posoudit psychiatr v širším kontextu, se zohledněním zdravotních a vnějších souvislostí.

TIP: Pokud na sobě pozorujete příznaky schizofrenie, objednejte se na vyšetření k našim lékařům.

Léčba schizofrenie

Při léčbě schizofrenie záleží na tom, o jakou formu se jedná a jak brzy se začne pacient léčit. Třetina schizofreniků se z nemoci zcela vyléčí, u třetiny dochází k výraznému zlepšení s návratem jen některých příznaků. Celá jedna třetina pacientů však trpí chronickou formou. I tak lze ale jejich projevy vhodnou léčbou alespoň zmírňovat.

V léčbě hrají klíčovou roli antipsychotika potlačující činnost dopaminových receptorů. Léky působí zejména na dopaminové receptory, ale ovlivňují i další neurotransmitery. Účinně tlumí halucinace a bludy.

Novější preparáty zmírňují i negativní příznaky, zlepšují kognitivní výkon a potlačují depresivní a úzkostné projevy, které schizofrenii můžou doprovázet.

Kromě farmaceutické léčby hraje důležitou roli také psychologická a sociální intervence.

  • TIP: Zmírnit úzkost a duševním napětí mohou pomoci i některé volně prodejné léky.
  • Sháníte psychiatrickou péči? Pomoci Vám mohou odborníci v EUC:
  • Psychologové a psychiatři v EUC

Často kladené otázky

Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Často bývá mylně označována jako rozdvojená osobnost, čímž se mělo původně zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi a chováním. Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání.

Diagnostika schizofrenie je i kvůli rozličnosti příznaků velmi složitá. Ačkoli jsou na internetu dostupné různé testy na schizofrenii, celkový výsledek musí posoudit psychiatr v širším kontextu, se zohledněním zdravotních a vnějších souvislostí.

Jak se léčí schizofrenie?

V léčbě hrají klíčovou roli antipsychotika potlačující činnost dopaminových receptorů. Léky působí zejména na dopaminové receptory, ale ovlivňují i další neurotransmitery. Účinně tlumí halucinace a bludy.

U schizofrenie hraje dědičnost významnou roli.

Je schizofrenie vyléčitelná?

Při léčbě schizofrenie záleží na tom, o jakou formu se jedná a jak brzy se začne pacient léčit. Třetina schizofreniků se z nemoci zcela vyléčí, u třetiny dochází k výraznému zlepšení s návratem jen některých příznaků. Celá jedna třetina pacientů však trpí chronickou formou. I tak lze ale jejich projevy vhodnou léčbou alespoň zmírňovat.

Zajímavé:  Nejsou nezdravé potraviny – nezdravé může být jen jejich množství. – vše o zdraví

Schizofrenie

  • Prevence schizofrenie Vzniku schizofrenie můžeme zamezit zdravým životním stylem, psychickou pohodou, fyzickými aktivitami, pestrou stravou, absencí užívání tabákových výrobků a konzumace alkoholu.
  • V případě těhotných žen a matek dbáme na pečlivou prenatální i postnatální péči o svého potomka.
  • Je třeba nevytvářet v rodině dusné, stresující a na psychiku náročné prostředí.
  • Příznaky a projevy schizofrenie Schizofrenie patří do skupiny psychóz, které jsou charakteristické tím, že pro dané onemocnění nejsou diagnostikovány jednotné příznaky ani jednotná léčba a každý pacient je svým způsobem unikát.

Schizofrenie se začíná projevovat nespecifickými potížemi, např. plachostí, společenskou izolací a antisociálním chováním, depresivními stavy, oploštěním emocí atd. Poté se další projevy mohou rozvíjet naráz nebo postupně.

U dětí můžou schizofrenii předpovídat poruchy svalové koordinace a motoriky. Děti můžou trpět zvýšenou tenzí určitých svalových skupin a působí na okolí strnulým dojmem. Často mívají vadné držení ruky a prstů, špatně koordinují pohyby například při lezení, různých hrách a psaní (tím pádem neuvěřitelně „škrábou“, písmenka jim skáčou po lince, neudržují sklon a velikost písmen atd.).

Příčinou těchto abnormálních projevů může být zvýšená hladina neurotransmiteru (látka, která přenáší impuls z jedné nervové buňky na druhou, působí hlavně v oblasti jejich kontaktu) dopaminu, která způsobuje hyperaktivní funkce center myšlení, vnímání, paměti a emocí.

Hlavním pachatelem je však tzv. prefrontální kůra (část šedé hmoty mozkové, která je centrem intelektuálních a asociačních funkcí a centrem analýzy vjemů), která nedbale koordinuje aktivitu jednotlivých oblastí, a tím tak může za vznik schizofrenního onemocnění.

Prefrontální kůra se rozvíjí zejména ve druhé a poslední třetině puberty, kdy její neurony rostou a vytváří nová spojení s ostatními neurony.

Pokud však tyto neurony nová spojení nenaleznou, vzápětí degenerují (což může vysvětlovat, proč se schizofrenie objevuje hlavně v tomto období dospívání).

Mozek ztrácí schopnost jednotlivé vjemy koordinovaně analyzovat a naopak vytvářet nové signály. Navíc zvýšená hladina dopaminu ovlivňuje vznik tzv. rušivých signálů, které znemožňují a nabourávají analýzu vjemů a počitků.

Postižený člověk tak není chopen jasně myslet, setrvávat u jedné myšlenky a směřovat své myšlenky k jednomu určitému cíli, koncentrovat se, souvisle uvažovat, vybavovat si včas pojmy a události a správně je zařadit atd.

Pacient trpí defekty asociačního myšlení, emotivní oploštělostí, halucinacemi a bludy a uzavřením se před okolním prostředím do vlastního vnitřního světa.

Pacienti často trpí sluchovými a zrakovými halucinacemi. Tyto bludy jsou způsobené nenormálně fungující prefrontální kůrou.

Ta způsobuje, že mozek nedokáže vnímat obraz jako celek, ale vizuální vjem se mu rozpadá na zmatečnou mozaiku, které chybí pár součástí, které mozek není schopen správně a rozumně zaplnit.

Tam, kde se vyskytuje „prázdné“ místo, mozek dosadí naprosto nereálné prvky. Tak například může nemocný vidět místo očí černé důlky, zjevují se mu různé záblesky a jiskry apod.

Podrážděním určitých mozkových center se probudí i paměťové stopy, které se samovolně vybavují, matou a proplétají.

Mysl si různé zkreslené a nereálné vjemy zařazuje do „skutečných a funkčních“ celků. A proto jsou tyto zvukové a vizuální halucinace, kterými schizofrenici trpí, tak autentické a skutečné. Tyto bludy mohou někdy dojít tak daleko, že se vědomí pacienta jakoby „roztříští“ a on si může uvědomovat sám sebe jako jedno tělo obsahující více osobností.

Schizofrenii můžeme rozdělit do několika kategorií, např. paranoidní schizofrenie, hebefrenní, katatonní, nediferencovaná, reziduální a simplexní.

Nejčastější formou schizofrenní psychózy je paranoidní schizofrenie. Ta se projevuje zejména sluchovými, zrakovými, tělesnými, čichovými a chuťovými halucinacemi.

Tyto bludy se mohou vlivem stresových situací ještě více stupňovat a mohou nabývat intrapsychického rázu, kdy si nemocný myslí, že mu jsou kradeny myšlenky anebo naopak, že mu jsou vkládány cizí myšlenky.

U pacienta může být zpozorováno agresivní chování.

Naopak vzácným typem je hebefrenní schizofrenie, která je charakteristická poruchami chování. Pacient nedokáže adekvátně řídit své chování (chichotá se, přihlouple se usmívá, dělá grimasy, opakuje fráze apod.

), racionálně myslet a souvisle mluvit. Tato forma schizofrenie nemá příliš povzbudivou prognózu. Postižený ztrácí schopnost rozhodování a asertivitu, vzdává se svých cílů, chová se povrchně, plaše a samotářsky.

Další formou je katatonní schizofrenie vyznačující se psychomotorickým postižením. U postiženého se projevují mnohé tyto poruchy od hyperkinéze až po strnulost, od absolutní poslušnosti až po negativismus atd. Pacient může zaujímat naprosto nepřirozené pozice a po delší dobu v nich setrvávat.

Nediferencovaná schizofrenie obsahuje všeobecná kritéria a příznaky této nemoci, ale nemůže být jednoznačně zařazena do předchozích typů.

Reziduální schizofrenie je typická psychotickými atakami v minulosti a přítomností mnoha negativních příznaků (zpomaleným psychomotorickým tempem, otupělostí, pasivitou, ztrátou iniciativy, chudostí řeči, nonverbální komunikace a sociálních vztahů, zanedbáním zevnějšku atd.).

Dalším druhem této duševní choroby je simplexní schizofrenie, která má charakteristický plíživý průběh, při kterém se postupně rozvíjí prapodivné chování, neschopnost zařadit se do normálního života a do společnosti. Stav pacienta není tak jasně a jednoznačně psychotický jako u předešlých forem schizofrenie. Postižený netrpí halucinacemi a na okolí působí zahloubaným, lenošivým, toulavým a neambiciózním dojmem.

Někdy, po odeznění schizofrenních psychóz, nastupují postschizofrenní deprese. Při těchto stavech nemocní trpí pocity absolutní úzkosti a beznaděje a často pomýšlejí na pokus o sebevraždu.

Příznaků schizofrenie může být u někoho mnoho a u někoho málo a mohou se různě kombinovat. Základní dělení je symptomy pozitivní a negativní.

Pozitivní příznaky Pozitivní příznaky jsou takové, které představují něco navíc oproti normě. Jde o halucinace, což jsou vjemy, které ale nemají oporu v realitě. Vznikají v hlavě člověka a nejčastěji jde o tzv. hlasy.

Dále sem patří bludy, což jsou myšlenkové konstrukce, opět bez opory v realitě. Typicky je to přesvědčení, že dotyčného někdo pronásleduje, že má na něj někdo spadeno.

Jiný pozitivní symptom je dezorganizovaná řeč (může být překotná, nedávající smysl) a neúčelné chování.

Negativní příznaky Negativní příznaky odkazují k faktu, že se něčeho nedostává. Jde o projev emocí – ten je chudý, emoční prožívání je oploštělé, dále se vyskytuje abulie neboli neschopnost zmobilizovat vůli, o něco se snažit; také zpomalená nebo téměř chybějící řeč. Patří sem i anhedonie – člověk není schopen prožívat radost, není nic, co by ho potěšilo, přimělo k úsměvu.

Na první pohled se mohou zdát pozitivní příznaky horší, ale je to spíš naopak – negativní příznaky se o něco hůř léčí a navíc člověka více oddělují od druhých lidí, způsobují neschopnost pracovat apod.

Aby mohla být diagnostikována schizofrenie, musí její příznaky trvat alespoň jeden měsíc.

Další příznaky a změny Změny v osobnosti – člověk může zhrubnout, zatrpknout, nepostará se o sebe atd., narušena je pozornost, paměť a celková mentální výkonnost. Typická je vztahovačnost.

Emoce – mohou být nepředvídatelné, neadekvátní situaci a často se střídající; relativně častá je ambivalence (rozpolcenost – člověk neví, jestli se mu něco líbí nebo jestli to nenávidí).

Myšlení – schizofrenik má tendenci myslet stereotypně a podle vlastních, svérázných pravidel. Pro každý jev potřebuje najít nějaké vysvětlení; jako příklad vezměme takovouto situaci: člověk jde parkem a kus před ním spadne ze stromu větvička.

Zdravý jedinec se tím vůbec nezabývá, zatímco schizofrenik hledá důvod, proč se tak stalo a dojde k silnému a nezvratnému přesvědčení, že je to např. znamení, že po něm někdo jde.

A dále, protože se ve vlastních myšlenkách neorientuje, začne některé považovat za ne-vlastní – jde o pocit vkládání cizích myšlenek nebo naopak jejich kradení někým dalším. Vyskytují se i tzv. zárazy myšlení (nemožnost pokračovat v přemýšlení).

Řeč – řeč je odrazem myšlení, takže může být nesouvislá, plná novotvarů, případně opakovaných slov. Vyskytuje se tzv. slovní salát, kdy dotyčný vedle sebe klade slova, která spolu naprosto nesouvisí. Schizofrenik může také přestat mluvit úplně (pak jde o mutismus).

Společenská oblast – typické jsou problémy ve sféře komunikace, asertivního prosazení nebo zvládání agresivity. Dotyčný se většinou uzavírá a funguje hlavně ve vlastním světě.

Léčba schizofrenie K léčbě schizofrenie se užívají tzv. antipsychotika, což jsou léky, které mají pozitivní dopad na myšlenkové pochody, zklidňují agresivní a divoké pacienty, tlumí bludy a zbavují pacienty halucinací.

K dispozici je dnes velké množství preparátů s různým mechanismem účinku. Mohou zklidnit nebo naopak oživit motoriku, působí proti depresivním nebo manickým náladám a proti úzkosti. Některé léky jsou k dispozici i v tzv.

depotní formě – podávají se jen jednou za několik týdnů.

Tyto léky mají však na druhou stranu mnohé nežádoucí účinky, např. mohou způsobit vznik Parkinsonova syndromu, který se objevuje až u 80% pacientů užívajících antipsychotika a je způsoben změnou v transportu neurotransmiteru dopaminu v mozku. Tento vedlejší účinek je naštěstí reverzibilní (vratný) a po snížení dávky nebo vysazení léku většinou příznaky ustoupí.

Další vedlejší účinky jsou zastoupeny neuroseptickou hypotenzí (nízký tlak), tachykardií (zrychlená srdeční činnost), ovlivňováním endokrinního systému, psychomotorickým útlumem, ikterem (žloutenka), tendencemi k epileptickým záchvatům, poruchami jaterních funkcí, zácpou, tremorem (třes) atd.

Kromě medikamentózního způsobu terapie jsou účinné i různé rehabilitace a biologické postupy, např. elektrokonvulzivní terapie.

Pacientovi mohou pomoci i všemožné psychoterapeutické techniky, jako například trénink empatie, pozitivního myšlení, asertivní komunikace a cvičení vůle.

Protože schizofrenie často narušuje fungování člověka v základních životních okruzích, doplňuje se tato léčba i psychologickou intervencí. Jejím cílem je zvýšit odolnost člověka vůči stresu, naučit jej efektivním formám komunikace a zvládání běžných požadavků ze strany sociálního okolí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *