V minulém díle jsem popsala své zdravotní problémy s páteří a jak jsem se s nimi vypořádala. Až doteď jsem si neuvědomovala, kolik lidí v mém okolí trpí na podobné problémy a jako já hledají cestu ke zdravým zádům.
Především mezi vodáky se poranění páteře způsobené úrazem nebo nesprávnými pohybovými návyky vyskytuje dost často.
Velké procento těchto sportovců úplně končí s vodou, případně se sportem obecně, a v nejhorším případě podstupují operaci páteře, která ale není nejlepším řešením.
Osobně jsem se toho o svém zdraví během posledního roku hodně naučila a snažím se být zodpovědnější, i když přiznávám, že ne vždy se to daří.
Takzvané core cviky (cviky pro zpevnění středu těla) jsou důležitou součástí tréninku všech sportů
Problémy vyvrcholily na jaře, kdy v mé diagnóze figurovaly výrazy jako protruze, vytlačování nebo sekvestrace. Uvědomila jsem si, že jsem dlouho ignorovala signály, které mé tělo vysílalo. Zkusím svou diagnózu přiblížit.
Protruze disku je vyklenutí ploténky mimo tělo obratle (laicky řečeno vysunutá nebo vyhozená ploténka) a to v rozsahu do 25 % obvodu ploténky. Problém nastává již při protruzích dosahujících milimetrových hodnot, které vzbuzují důvodné podezření na poškození vnitřních kolagenových obalů. U mě byla diagnostikována protruze v části L4/5 na 5 mm.
Neřešená protruze se postupně mění na extruzi – všechny kolagenové obaly jsou poškozeny a hyaluronové jádro začíná z ploténky vytékat. Extruze disku je vážné poškození, které má nejistou prognózu, protože vyteklý obsah ploténky již nelze vrátit zpět.
Důležitou součástí mých cvičení byla také jóga 
Strečink by měl být součástí každého vašeho tréninku
Neřešená extruze může přejít na sekvestraci ploténky, což je závažný stav, který má většinou operační prognózu, protože dochází k oddělení vyteklého jádra od ploténky. Extruze na 7 mm se u mě objevila na L5/S1 s možnou malou sekvestrací.
Zní to děsivě, že? A také je! Měla jsem strach, jestli si ještě někdy sednu do kajaku a mám stálé obavy, že se můj stav může znovu zhoršit.
Tento článek vyšel také ve vodáckém časopisu Pádler 2/2019. Více informací o časopisu lze zjistit a předplatné lze snadno sjednat přes náš eshop.
Mým prvním cílem bylo dostat bolest pod kontrolu a začít rehabilitovat poškozené části. Začala jsem hledat různé možnosti. Zkusila jsem různé metody, některé byly opravdu blbosti. Na akupunkturu jsem vydržela chodit dva týdny a vymítačka ďábla na mě také neudělala dojem.
První cesta pak vedla za fyzioterapeutem, ale pozor, není fyzio jako fyzio. Někteří odborníci opravdu rozumí tomu, co dělají a snaží se pomoci.
Jsou ale i tací, kteří jsou vystudovaní, ale nemají zkušenosti se sportovci. Práce s vrcholovým sportovcem je úplně jiná než s běžným člověkem.
Záleží také na tom, s jakou metodou daný fyzioterapeut pracuje. Každý razí svoji teorii, občas si dokonce protiřečí.
Občas bylo třeba vzít do ruky i nějaké to železo
Jak tedy vybrat správného fyzioterapeuta? Sama jsem vyzkoušela šest odborníků, přičemž každý měl jiné postupy, názory a praktiky. Nejlepší je asi vybírat podle doporučení lidí. I když paradoxně ten, který měl být nejzkušenější, se zrovna mě líbil nejméně.
Pokud máte pocit, že se stav nelepší, nebojte se vyzkoušet jiného odborníka. Zjistěte si, jakou vystudoval školu a jaké absolvoval kurzy. Například certifikát ověřeného terapeuta pro Dornovu metodu má jen pár lidí, ale běžně s ní pracují i necertifikovaní terapeuti.
Nesprávnými technikami vám může terapeut spíše uškodit než pomoci.
Existuje několik zajímavých postupů a metod orientovaných právě na problémy s páteří a meziobratlovými ploténkami. Nejčastěji jsem se setkávala s těmito:
- SM systém – cvičení stabilizující tělo (páteř) a zároveň vytvářející pohyb (mobilitu). Systematické cviky zaměřené na pohybový aparát člověka, především páteř, rychle a jednoduše posilují ochablé svaly a uvolňují ty přetížené. Hlavním efektem je vyvolání trakční (natahovací) síly v oblasti meziobratlové ploténky. Díky tomu se tlak, který je na ni vyvíjen, sníží a ploténka může lépe vykonávat svou funkci. Tohoto efektu se dosahuje aktivací spirálových svalových řetězců, které zužují obvod pasu a táhnou tělo směrem nahoru. Tím je páteř při pohybu aktivně stabilizovaná. Na cvičení se používá elastické lano. Princip mi byl sympatický, ale teorie, na níž je cvičení postaveno, si velmi protiřečí s tím, co dělám já a SM systém se mi zdá jednostranně zaměřen.
- DNS systém – diagnostický a terapeutický koncept využívající klíčové principy chování lidské motoriky, která vyjadřuje řídící funkci centrálního nervového systému (CNS). Pomocí DNS se diagnostikují poruchy nejen pohybového systému. Cíleným ovlivňováním posturálních (zpevňovacích) a lokomočních (pohybových) funkcí pomocí specifických cvičení dochází k ovlivňování chování CNS a trvalejší úpravě jeho projevů. Na toto cvičení jsem nějaký čas chodila, ale protože se můj stav nelepšil, potřebovala jsem něco účinnějšího. Principy DNS však používám při cvičení v posilovně.
- McKenzieho metoda – soubor cviků a technik podporující regeneraci a zotavení páteře. Cvičení jsou skvělá na úlevu od bolesti, mohou zmírnit symptomy hernie disku a problémy zejména s bolestmi při sezení. Touto metodou můžete urychlit léčbu kýly ploténky a snížit bolesti krční páteře a dolní části zad. Cvičí se hlavně cviky, kde dochází k ohýbání páteře.
- Dornova metoda – manuální způsob, jak pomoci při akutních i dlouhodobých problémech se zády a klouby. Vyrovnává rozdílnou délku dolních končetin, posunutí obratlů (tím řeší i vysunutí plotének, vybočené palce, problémy se všemi klouby, skoliózu páteře, posuny kostrče a s tím související neplodnost). Terapeut pomocí rukou a baněk, které působí pod tlakem podél páteře, jemnými technikami dostává obratle a klouby do původní polohy. Přestože metodu můžete vnímat velmi intenzivně a v akutních případech až bolestivě, je velmi bezpečná, protože nedochází k žádným prudkým a nebezpečným pohybům. Tuto metodu nelze praktikovat denně, takže ji považuji spíše za doplňkovou. Velmi dobré výsledky se dostavují, pokud metodu kombinujete s Breussovou masáží.
Jakou metodu si vybrat vám neporadím. Na každého může zabírat něco jiného a je jen na vás, co si vyberete. Já kromě McKenzieho vyzkoušela všechny, ale paradoxně jsem zůstala věrná strečinku a józe. Nyní však zjišťuji, že mnoho cviků, které používám já a ke kterým jsem se postupně dopracovala na základě pozorování toho, co mi dělá dobře a špatně, se cvičí i v McKenzieho metodě.
SM systém používá elastické lano
U všech metod mi vadilo hlavně to, že se soustředí pouze na určitý typ cviků a pohybů. Tělo se umí velmi rychle adaptovat, a proto je potřeba cviky obměňovat.
Netvrdím, že jsou špatné, ale mně ani jedna z nich nesedla na 100 %, a tak jsem si vytvořila svou vlastní sérii cviků, vlastní systém cvičení, který mi vyhovuje a myslím, že i opravdu pomáhá.
Uznejte sami – dostat se za pár měsíců ze stavu vhodného na operaci až na mistrovství Evropy je docela dobrý výsledek, ne?
Cvičit se dá i s dětmi. Vy uděláte něco pro své zdraví a děti myjí zábavu.
Jste zvědaví, jak jsem celou dobu cvičila a čemu vděčím zato, že znovu sedím v kajaku a soutěžím? Všechno vám prozradím v dalším čísle. Zatím na sebe dávejte pozor a nezapomínejte po tréninku na pořádný strečink!
Poškození meziobratlových plotének
Meziobratlová ploténka leží jako nárazníkový polštář mezi dvěma těly obratlů. Ve svém středu se skládá z měkkého, elastického rosolovitého jádra a je obklopena vrstvami vláken a chrupavky uspořádanými jako slupky cibule.
Rosolovité jádro ve středu ploténky odpružuje tlakovou zátěž a rozděluje tlak na ostatní ploténky, podobně jako vodní postel. Čím vyšší je obsah vody v ploténce, tím větší je tlak v jádru ploténky a tím lépe může být zátěž odpružena.
Meziobratlová ploténka není vyživována cévami. Tkáň ploténky je neustálým střídáním zatížení a uvolnění promývána tekutinou podobně jako houba, kterou ve vodě zmáčkneme, a pak zmáčknutí opět povolíme.
Střídání zátěže a uvolnění je tak nezbytným předpokladem pro přijímání výživy, aby se udržovala pružnost ploténky.
Kontinuální zvyšování tlaku v důsledku zátěže vede ke ztrátě obsahu vody a ke stále větší ztrátě pružnosti.
Tlak, který na ploténce spočívá, je závislý na držení těla. Při ležení na zádech je na ploténce tlak 25 kg, který se při stání zvyšuje na 100 kg. Při správném sedění se zátěž zvyšuje na 140 kg, při předklánění na 250 kg.
Je-li s tělem předkloněným dopředu zvedán ze země předmět vážící 50 kg, musíme počítat se zatížením páteře 700 až 800 kg.
Vhodným pohybovým vzorem může být tato zátěž redukována na 25 procent a současně rozdělena na všechny meziobratlové ploténky.
Chvilková zatížení meziobratlových plotének nejsou škodlivá. Ustavičné chybné držení těla, např. pohodlná pozice vsedě se zakulacenými zády, vede k nerovnoměrnému tlakovému zatížení na předním okraji ploténky. Měkké rosolovité jádro ve středu se posunuje dozadu a vede k zatížení vláken podobných slupkám cibule.
Jádro se vyklene dopředu směrem k míše, což se označuje jako protruze (vyklenutí) meziobratlové ploténky. Neudrží-li už vnější vláknitý prstenec tlak zatížení, roztrhne se, přičemž z něj vyhřeznou části rosolovitého jádra (výhřez meziobratlové ploténky).
Výhřez vede v důsledku sevření míchy nebo nervového svazku k bolestem zad. Tyto bolesti mohou nastoupit akutně (ústřel) nebo se mohou plíživě zvětšovat (lumbago).
Devadesát osm procent všech výhřezů plotének se nachází ve dvou posledních pohybových úsecích mezi 4. a 5. bederním obratlem jakož i mezi 5.
bederním obratlem a kostí křížovou. V závislosti na druhu a závažnosti poškození plotének se objevují různé symptomy.
Při malém poškození míchy nebo nervových kořenů jsou v popředí většinou popsané bolesti zad vycházející z hloubi s vystřelováním do jedné nebo obou polovin hýždí. Při větším vyklenutí ploténky dochází k táhlým, do nohy vystřelujícím bolestem, které zesilují při kašli nebo kýchání.
Velké zhmoždění míchy vede k poruchám nervové funkce, které se
projevují v popsané poruše citlivosti, ve ztrátě reflexu nebo v ochrnutí. Při poškození meziobratlové ploténky dochází k poruše citlivosti v oblasti přední strany bérce i v oblasti hřbetu nohy.
Jevy ochrnutí se ukazují při zvedání palce u nohy stejně jako při chůzi na patě se zvednutým chodidlem.
Při poškození ploténky mezi 5. bederním obratlem a 1. kostí křížovou dochází k poruše citlivosti v oblasti vnější strany stehna a bérce, která probíhá v místech „lampasů“ na vojenských kalhotách. Současně dochází ke ztrátě reflexu Achillovy šlachy i k poruše svalů klenby chodidla. Pacient může chodit na špičkách prstů jen omezeně nebo vůbec ne.
Léčba je závislá na druhu a rozsahu poškození meziobratlové ploténky.
Při lehkých poruchách
může být vhodným podáváním léků a rehabilitačními metodami zabráněno pokračujícímu poškozování míchy a bolesti zad mohou být potlačeny.
U této skupiny pacientů je právě důležité osvojení vhodného každodenního chování (kurz předcházení bolestem zad), aby se zabránilo dalšímu nadměrnému zatěžování ploténky, které způsobuje zhoršení obrazu nemoci.
U bolestí zad v důsledku vyklenutí meziobratlové ploténky, které nelze zlepšit výše uvedenými opatřeními, jsou možné dvě alternativy. Jednou z nich je, že narušené rosolovité jádro se rozpustí injekcí do středu ploténky (chemonukleolýza), druhou možností je odsátí narušeného rosolovitého jádra jemnou dutou jehlou (perkutánní nukleotomie).
I u menších výhřezů plotének může být méně radikálním ošetřením, jakým je odsátí ploténky, odstraněna narušená tkáň meziobratlové ploténky, což vede k výraznému zlepšení potíží.
Velké výhřezy plotének vyžadují operativní zákrok. Při něm se otevře prostor meziobratlové ploténky a celá chorobně změněná ploténka se odstraní.
Ani jednou z těchto forem léčby se nevytvoří zdravá ploténka, nýbrž pouze se odstraní chorobně změněná ploténková tkáň. Schopnost nést zátěž a pohyblivost tohoto úseku páteře je tak trvale snížena. Po skončení pooperativní léčby je nezbytná doživotní „hygiena zad“.
Zdroj: Hans-Dieter Kempf – Záda – zbavte se bolestí navždy, nakladatelství Pragma
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář
Diskuse – operace krční páteře
pro Evičku, 7.12.2011 11:57:31, IP: ***.***.196.46, #155667
Ahoj Evičko,dneska to na mě dolehlo, s tou prací. Snad něco pak najdu,ale akorát se tim stresuju víc. Když to člověk nemůže vědět viď jestli se to bude zhoršovat nebo ne, teď už to víš a příště budeš opatrnější.
Máš pravdu, ta škola mi moc nepřidává, zítra píšem z matiky a to není zrovna můj přítel, akorát se tim nervuju.
Teď jen nevim co bych řekla tomu neurochirurgovi, kdyby mi řekl, že to budem operovat, to bych musela stále marodit, ale dr mi to chtěl už ukončit tak jsem ho poprosila ještě do konce roku ať mi to drží, že nevim co bude, ale včera mi do telefonu jasně řekla, že už se v Novém roce neuvidíme vůbec tak budu mít asi výhazov, no né asi, ale určitě. Ty mi můžeš napsat kdykoliv, vždy se těšim na tvoje písmenka 🙂 Tak ti držim palečky, aby tě to co nejdřív přešlo 🙂 Měj se pěkně, páááá
EVA pro PEŤKU, 9.12.2011 8:57:43, IP: ***.***.111.15, #155726Ahoj Petruško,tak doufám, že to vše nějak zvládáš , jednak zdraví a také školu.Ono se to nezdá, ale tím zkouškovým obdobím si také celá ztažená a ve stresu- tak ta páteř je napjatá a to ti nepřidá.počkej po zkouškách, jistě se ti zas o něco uleví.
Ještě sem ti chtěla říct, že v Praze a v Poděbradech má ordinaci nějaký p.Dr Ondřej Toman, už sem o něm něco slyšela, je to neurolog, byl i v ČT, v SAMA DOMA, zabývá se chiropraxí, akupunkturou, atd. a říkal tam, že dokáže i po jedné návštěvě pomoci napravit páteř.
Najdi si to na netu, zadej jeho jméno a přečti si to.Já sem po operaci, tak nevím, zda by se mnou něco dělal, ale manžel má problémy právě zatím neoperovatelné a špatné držení té krční, tak o návštěvě u něj budem uvažovat, snad aspoň konzultace, a co by řekl.Tak o tom popřemýšlej.
Zatím tě moc zdravím a měj se.Pááá.E
pro Evičku, 9.12.2011 16:33:37, IP: ***.***.196.46, #155748Ahoj Evičko,děkuju, zatim se držim co se týče té školy, nějak to dám :-)Jinak máš pravdu, ty stresy moc nepřidej a pak je člověk akorát tak stažený.Evičko ten doktor Toman je od nás z Neratovic, chodila jsem k němu už před deseti lety, když mě brala ta ruka, takže ho znám. On je sice dobrý, ale bere si nehorázný peníze za to všechno. Jeho kolegyně co sedí s nim v ordinaci si řekla za moje odblokování tý krční páteře 600, docela síla. Jinak jsem dneska volala synovi od doktora Chroboka, jak jsem u něj byla na neurochirurgii, mám jeho syna v přátelích a on má svou ordinaci taky a prý mám za ním přijít, prý tam mě jeden přístroj, který zjistí jak moc je utištěný ten nerv, tak jsem zvědavá.
Tak jsem zvědavá co vám dr. Toman řekne, co se týče manžela, hlavně aby pomohl, ale jak jsem psala, je dost drahý. Taky se měj pěkně a opatruj se, pááá
pro Evičku od Žanety, 11.12.2011 17:41:59, IP: ***.***.104.251, #155818
Ahoj Evi.Děkuji za odpověd.Polehávám jak se dá ,ale nenechá mě to klidnou a občas se vrhnu na vaření ,ale jen tak něco co mě nezabere moc času a námahy.Zarezilo mě ,že mě chtějí vidět až na kontrolu v dubnu .Žádný rengén nechtějí vidět tak nevím .Moc cviků mě taky neukázali a límec bych měla už sundat a jen při zátěži.
Tak já nevím dávali mě tam CERAMILEM.Ještě jsem se ani nedívala na internrt jak to vypadá.Chtěla jsem se tě zeptat jestli se ti ty problémy vraceli po operaci někdy jaký jsi měla před tím.Dneska mám nějak špatně citlivou půlku hlavy a takový občas mrazení v ní.
Špatně se mě i dýchá,ale to si myslím ,že to mám z toho otoku na krku.Občas takový divný stavy mrazení v levé noze nevím jsem z toho špatná,ale doufám že to bude ok.Je to krátká doba po operaci.Jinak se snažím odočívat,ale je to ůnavný nedá senic dělat .Ven ještě nechodím motá se mě hlava .
Doufám,že se toho zbavím jak tvoje kamarádka .Tak se měj hezky a na ty vánoce to moc nepřeháněj ahojda Žaneta
EVA pro PETRUŠKU, 13.12.2011 9:15:27, IP: ***.***.111.15, #155921Ahoj Petruško,no, tak to sem ráda, že o Dr.Tomanovi něco víš, ale mám prosbu – já totiž nevím proč, nechci být zaujatá , nebo nespravedlivá – ale já těmto metodám, “ odblokovávání,napravování, apod.“, moc nevěřím, a manžel má fakt problémy ( motání,tlaky do hlavy, zvracení, atd.), má potvrzené, dle MRI, špatný „postoj “ té krč. páteře, posun obratlů, mírné výhř. plotének – a náš neurochirurg je moc hodný člověk a odborník – a zatím čeká, netroufá si operovat – ( prý tyto případy občas “ ustoupí “ samy, časem, po nějaké psychické úlevě, a vlivem fyziolog. změn v těle, se to upraví samo)- tak já nejsem nakloněna těmto metodám, do čeho chce muž jít – tedy k Dr. Tomanovi a nechat se napravit „silou“!Mám velký strach, aby mu to neublížilo víc – navíc mám já špatné zkušenosti, ikdyž sem tam měla trochu jiný problém.Můžeš mi, prosím, napsat víc poznatků a zkušeností , i od jiných lidí, když je tam od vás – zda opravdu máme jet takovou dálku, a riskovat ??Prosím napiš vše i to negativní, já mám vážně obavy!§Díky moc.Ty se snad nějak držíš, po novém roce zas budeš vědět víc.Stále na tebe myslím, ale , uděláš zkoušky, a jistě se ti uleví§
Páá, a díky za poznatky a určité příklady, budu ráda.E
ŽANETĚ EVA, 13.12.2011 9:20:46, IP: ***.***.111.15, #155922žanetko, neboj se, nic se ti nevrací – to je normální – také sem to tak měla a nadávala, že na to šla !Máš to tam celé oteklé, je to ohromný zásah, ty otoky tam tlačí na vše kolem, na nervy, tkáně, svaly, cévy – neboj, ani to mluvení sem měla.Hlavně buď opatrná, já první dva měsíce jen chodila na procházky (zabalený krk v šále), a ležela!Tak se polepši !A žádné cukroví, vydrž to !Nic nezvedej, nezakláněj, nerotuj krkem !Procvičuj pomalu , sama, do bolesti a nelítej v této zimě někde po rehabkách – ať ti tam s tím nepohnou – na to je čas na jaře.Tak na tebe myslím, nestresuj, nekontroluj se stále- a hlavně opdpočívej !!
Páá.Eva
pro Evičku, 13.12.2011 15:54:50, IP: ***.***.196.46, #155938 Ahoj Evičko,co si pamatuju, když mě brala těch šelt ruka tak se snažil semnou něco dělat, ale k ničemu to nevedlo, jen samé rezonance, EMG a nic tak jsem se sama naštvala a objednala se na neurochíru a tam se to rozjelo. Někdo tady říká, že jsou to vydřiduši, že jen berou peníze za narovnání a různé mastičky, nejhorší je, že to nemaj ani napsané na svých stránkách, že vybíraj takových peněz a po mě pak chtěli 600, ještě jim dlužim dvě stovky, že bych se na ně nevyprdla, maj to tam mít napsané. Zase u nás soused říká, že je dobrý co slyšel. Ono asi jak na co. Na stránkách píše, že narovnává jemnou technikou, žádné škubání. Tady ti posílám jeho webovky //chiropraxe.cz/mudr-o-toman/ Věřim, že máš strach, taky bych měla. Na krční páteř chce fakt najít dobrého chiropraktika, nikdo jiný ať na manžela nesahá, na tohle mě upozorňoval i praktik, že na mě nesmí sáhnout nikdo kdo to neumí. Jedna zástupkyně v práci říkala, že jedna její známá šla si nechat odblokovat krk a ten fyzioterapeut ji trhnul krkem takovym způsobem, že ji přefiknul míchu a ta paní je cela ochrnutá, takže ležák. Strašný. Nevim, nějak mám z toho obavy a i já jsem se bála, když mi ta dr. Tomanova kolegyně kroutila krkem. Tak mi pak dej vědět jak jste se rozhodli. Třeba zkusíte jen konzultaci a pak se rozhodnete. Budu držet palečky. Mě už je líp, občas to zabolí, ale jak jsem teď doma tak to jde 🙂 občas si vemu Tramal nebo bandáže a pak to zase přejde. Teď jsem si vlastně uvědomila, že jsi z daleka, zkus si najít toho dr. Tomana na znamylekar a uvidíš jaké tam budou komentáře k němu, ale na to se člověk asi nemůže spolíhat. Máš pravdu, po těch zkouškách to bude taky lepší. Jinak jsem ti asi moc nepomohla co se týče toho dr viď. Já už těmhle dr moc nevěřím, protože jsem stejně vždycky skončila na kudle a akorát se to vše dlouho protahovalo.
Měj se moc krásně a písni, páááá
Michaela, 13.12.2011 19:54:40, IP: ***.***.60.47, #155949
Obema Vam moc dekuji za podporu:) Dnes jsem neco malo napekla a je mi dobre.Spis me zacinaji bolet zada, od toho nicnedelani a flakani se.
OP jsem nezrusila, i kdyz mi ted nic neni, ale pry se to muze kdykoliv vratit a je pry lepsi, kdyz to odoperuji, pokud to neboli, jsou nervy kde maji a neni to natekle.Kdyz je udajne bolest, je pooperacni stav horsi..
tak nevim, kazdopadne cas utika, po Vanocich vyrazim na OP a pak doufam, ze do jara budu v praci:) M.
M, 13.12.2011 19:56:27, IP: ***.***.60.47, #155950
Pro Zanetu a Evu 🙂
Miniseriály: Když přijde do ordinace… — Chcete mě? — Česká televize
Dobrmani k nám často přicházejí na preventivní vyšetření srdce. Onemocnění srdce je v současnosti asi největším strašákem mezi chovateli dobrmanů. Jedná se především o tzv.
dilatativní kardiomyopatii, vrozené onemocnění srdeční svaloviny, kdy dochází během života postupně a často velmi pozvolna ke snížení schopnosti smrštění svalových vláken a dále také k rozšíření srdečních komor a síní a ztenčení jejich stěny.
Výsledkem je závažné postupující onemocnění, které můžeme ovlivnit nejlépe v jeho počátcích a v podstatě jen podáváním léků brzdíme rychlost jeho rozvoje. Proto je klíčové včasné zjištění a také vyšetřování psů před vstupem do chovu.
I zde platí, pokud uvažujete o pořízení štěněte dobrmana, pak určitě po rodičích testovaných na dilatativní kardiomyopatii. Je problém, že pes testovaný před rokem, nemusí být již zdravý, proto berte v úvahu jen vyšetření mladší jednoho roku. Bohužel zatím není dostupný genetický test, který by odhalil nemocné psy před začátkem průběhu onemocnění.
Dalším onemocněním typickým pro dobrmany je tzv. Wobblerův syndrom, česky zvaný také syndrom kývavé zádi.
Jde o onemocnění zejména starších dobrmanů, kdy dojde k postupnému stlačení a poškození míchy v krční části, nejčastěji v oblasti mezi šestým a sedmým krčním obratlem nebo jinde v zadní části krční páteře.
Příčinou je nestabilita spojení krčních obratlů většinou ve spojení s hypertrofií – zesílením meziobratlového vazu a případně i protruzí (vysunutím) meziobratlové ploténky. Následuje mechanické stlačení míchy a její poškození.
Výsledkem jsou postupné poruchy pohybu, které začínají paradoxně na pánevních končetinách, jako nestabilita, motání zádí a zakopávání o drápy. Následují poruchy na hrudních končetinách, strouhání o přední drápy a postupné ochrnutí na všechny končetiny.
U tohoto onemocnění je naštěstí možné ve většině případů řešení pomocí chirurgického zákroku, kdy do postiženého meziobratlového prostoru umístíme titanový implantát a obratle zafixujeme. Klíčový je ale včasný zákrok, jakmile se projeví známky nestability zádi, motání nebo strouhání drápy, je třeba neprodleně zasáhnout. Pokud se onemocnění rozvine a pes postupně ochrne, bývají již změny míchy nevratné a šance na záchranu mizivá.
Dobrmanů se týkají i další onemocnění, jako je dysplazie kyčlí, spondylóza páteře, neboli srůstání obratlů, ale také kožní onemocnění, jako je demodikóza, a parazitární onemocnění kůže zejména mladých psů. Vzhledem k velikosti plemene je třeba zmínit i syndrom dilatace a torze žaludku.
K méně známým a zmiňovaným patří porucha srážlivosti krve, zvaná von Willebrandovo onemocnění, je to vrozený problém, kdy chybí v krvi tzv. von Willebrandův faktor a tento defekt působí poruchu srážlivosti krve. To má význam hlavně při poraněních nebo chirurgických zákrocích.
Porto má smysl absolvovat před plánovanými chirurgickými zákroky vyšetření krve na tuto chorobu.
Dobrmani jsou sportovní, pracovití a temperamentní. Pro aktivního člověka, který chce se psem pracovat nebo sportovat, je dobrman super volba. Podle mého: pokud chcete hlavně cvičit a vyhrávat, asi sáhnete po maliňákovi nebo německém ovčákovi. U mě ale vede dobrman, a to z těchto důvodů: soutěžení mě nikdy moc nebralo a kromě toho dobrman je velice atletický elegantní pes.
Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek
videoDobrman
video video
Dobrman
17. 4. 2017
Německý ovčák
Když přijdou do čekárny, vždycky je hned vidět spolupráce s pánečkem, prostě přijde dvojice páneček a pes, páneček velí a má to pod kontrolou, pes ho respektuje více nebo méně, podle věku a spolehlivosti výcviku.
U německých ovčáků je vliv výchovy naprosto zásadní, ovčák není baset (baseta nic moc nenaučíte, ale také nic moc nepokazíte). Avšak ze štěněte ovčáka můžete vychovat špičkového sportovního psa, nebo také těžko ovladatelného cholerika, kterého musíte mít stále na vodítku a s košíkem na čumáku.
Prostě mít ovčáka vyžaduje mít dost času a nejlépe i dost zkušeností, pak jsou výsledky úžasné a máte jednoho z nejvýkonnějších psů vůbec.
Co se týče zdraví, je situace o dost složitější. Pokusím se nebýt zbytečně kritický, ale ovčáci mohou mít bohužel dost zdravotních problémů. Nedávno například přišel k nám do ordinace starší německý ovčák s typickými problémy motání a slabosti pánevních končetin.
Velice hezký osmiletý pes, skvělá povaha i výcvik, mimochodem otec mistra světa ve výkonu německých ovčáků. Prostě hvězda mezi pracovními psy, samozřejmě velice žádaný pro plemenitbu a chov. Panička velice znalá věci a milá. Navrhnul jsem vyšetření krve na tzv.
degenerativní myelopatii, což je vrozená geneticky přenosná choroba, která postihuje míchu, kdy postižení psi ve vyšším věku postupně nevratně ochrnou na pánevní končetiny. Poškození míchy se většinou vyvíjí mnoho měsíců, pes postupně zcela ochrne, v rozvinutém stádiu je inkontinentní a nemá to šťastný konec ani jakékoli řešení.
Bohužel tenhle krásný mohutný pes měl neblahý výsledek vyšetření: obě alely genu postižené, tedy nemocný pes. Kromě smutku z neřešitelného problému je tu ještě jeden důležitý aspekt, oba rodiče museli být nemocní nebo přenašeči a řada sourozenců je tedy také nemocná, ale všichni jsou alespoň přenašeči.
Kromě toho tenhle velice úspěšný pes má mnoho štěňat po celém světě a každému předal nemocný gen, zdravý totiž nemá. Takže i ten mistr světa je možná nemocný, ale určitě je alespoň přenašeč. Celá situace je vlastně velice smutná. Hlavní problém je, že tenhle pes vyhrál za život mnoho soutěží ve výkonu a až do osmi let na něm nebylo nic poznat.
Řešením je genetické vyšetření ovčáků před vstupem do chovu, nyní je již povinné, ale donedávna nebylo… Takže pokud chcete německého ovčáka, trvejte na štěněti po testovaných rodičích na DM, jak se degenerativní myelopatie označuje.
Často se bohužel setkáváme i s další příčinou ochrnutí ovčáků ve vyšším věku – jde o onemocnění „cauda equina“, kdy dojde ke stlačení míchy v konci páteřního kanálu, mezi posledním bederním obratlem a křížovou kostí. Tenhle problém je naštěstí řešitelný chirurgicky, ale je třeba příliš neotálet s vyšetřením.
To je nejčastější problém, tahle choroba postupuje velice plíživě a majitelé často přijdou až s napůl nebo i zcela ochrnutým psem, kdy mícha je již nevratně poškozená a šance na uzdravení žádná.
Proto jakmile začne ovčák „strouhat“ pánevními končetinami nebo motat zádí, je třeba ho neprodleně vyšetřit na specializované klinice.
Další skupinou častých pacientů jsou ovčáci s dysplazií kyčlí a ještě častěji dysplazií loktů. Tady je pomoc obtížná a pacienti mají vždy i přes lékařskou péči a případně i přes chirurgické zákroky doživotní problém. Otázka je, jak moc je bude dysplazie hendikepovat, to ale záleží na mnoha okolnostech, jako je stupeň dysplazie, hmotnost, zátěž a zejména věk.
Nakonec už jen heslovitě: u německých ovčáků jsou častá onemocnění pankreatu, tedy slinivky břišní, kdy psi trpí opakovanými průjmy, jsou hubení a je třeba je léčit pomocí aplikace trávicích enzymů a dlouhodobé dietní stravy.
Kromě toho je zde tzv. hluboká pyodermie německých ovčáků, závažné hluboké onemocnění kůže hnisavého charakteru, kdy je řešením pouze dlouhodobá aplikace antibiotik, výsledek léčení však není jistý a onemocnění se může vracet.
Německého ovčáka považuje řada lidí za nejlepšího psa na světě. Úplně to chápu. Mezi sportovními a pracovními psy patří jednoznačně ke špičce. Kdo chce sportovat, vyhrávat, pravidelně cvičit a závodit, pro toho je ovčák správná volba.
Kdo chce jen hlídače na zahradu, tomu doporučuji spíš jiné plemeno, mít ovčáka na zahradě je jako jet na závodním kole na nákup… Jasně, určitě je to možné, ale pes bude trochu nešťastný, bude postrádat spolupráci s člověkem, povely, výcvik, kousání, aportování, adrenalin a začne se bavit pronásledováním okolo jedoucích cyklistů, chodců i automobilů a jeho potenciál zůstane zcela nevyužitý. A to je podle mě škoda.
Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek
videoNěmecký ovčák
video video
Německý ovčák
9. 4. 2017
Brabantík a grifonek
Když jsou v čekárně a jdu okolo, většinou sedí, nebo leží paničce, či páníčkovi na klíně. Jakmile ale vidí, že se něco děje, že přicházím, začnou se okamžitě vrtět a chtějí se kamarádit.
Jejich roztomilé frkání a pochrochtávání mě většinou dostane a nemůžu jinak, než je pomazlit.
Brabantík i grifonek jsou zkrátka dokonalí společenští psi, malí, skladní, vždy dobře naložení a připravení pro každou srandu.
Stejné to je, když přijdou do ordinace. Jsou chytří, takže tuší, co je čeká a na vyšetřovací stůl se jim moc nechce.
Jakmile ale skončíme s ošetřením, okamžitě to vědí a začnou se kamarádit, vrtět celým psem, olizovat všechny v dosahu a blaženě pofrkávat – typický zvuk natěšeného grifonka, či brabantíka.
Abych nemusel psát brabantík a grifonek, zkrátím to na grifonek. Brabantík totiž patří mezi belgické grifonky.
Grifonci jsou velice módní společenské plemeno. Nejčastěji se s nimi potkávám při preventivních vyšetřeních na luxaci pately, tedy vykloubení čéšky. Tohle onemocnění se vyskytuje u všech trpasličích a malých plemen.
Grifonci nejsou výjimkou, ale nejsou zdaleka tak často postiženi, jako například čivavy nebo jorkširští terieři. Vyšetření čéšek je moje oblíbená práce, není bolestivé, je celkem rychlé, a pokud mi při tom do ucha frká mazlící se grifonek, je to paráda.
U luxace čéšek hodnotíme stupně od nula do čtyř. Nula značí zdravého psa, což je u grifonků nejčastější výsledek.
Grifonci patří díky své velikosti a temperamentu mezi plemena, která se dost často poraní, zejména v mladém věku do jednoho roku. Často při hře nebo při jejich oblíbené disciplíně – lezení po gauči, posteli nebo křesle. Když spadnou, většinou si něco zlomí. Nejčastější jsou zlomeniny předloktí, lýtka a lokte.
Grifonci jsou, bohužel, celkem křehcí. Řešením je pak operace zlomeniny. Kosti zpevníme ploténkou, nebo zevním fixátorem, což je takový strojek, kdy z nohy vyčnívají dráty, které kosti fixují a jsou propojeny spojkami a tyčkami, nebo jsou zalité do speciální hmoty, metakrylátu.
Po zhojení zlomeniny, tedy asi po dvou měsících, lze fixaci odstranit.
Kromě ortopedických problémů řešíme u grifonků často různá onemocnění očí. Kdo pozoroval grifonka zblízka, ví proč. Mají opravdu velké oči, dost vyčnívající z lebky a velice krátký, téměř žádný čumák. Proto se často poraní na rohovce, tedy vrchní průhledné vrstvě oka. Poranění rohovky se projeví bolestivostí, přivíráním oka a častým mrkáním s výtokem z oka.
V takovém případě je nejlepší nechat psa neprodleně vyšetřit. Při vyšetření rohovky používáme fluoresceinové kapky, které nám umožní vidět i drobná poranění, která nejsou jinak na průhledné rohovce patrná. Při zranění rohovky stačí ve většině případů léčení kapkami do očí, v závažných případech je třeba operace rohovky za pomoci operačního mikroskopu.
Kromě toho dochází u grifonků často k výtokům z očí, kdy jsou příčinou ucpané nebo zúžené slzné kanálky, slzy pak nemohou odtékat z oka a vytékají většinou z vnitřního koutku a vytváří časem typicky červenohnědé stopy na srsti. V případě ucpaných slzovodů je řešením jejich propláchnutí v anestezii. Pokud jsou zúžené, je řešení složitější a v některých případech není možná ani operace.
Naštěstí to není žádný zásadní problém, spíš je to pro psa trochu nepříjemné.
Co říct na závěr? Za mě jeden z favoritů na titul nejlepšího malého společenského psa. Grifonci jsou v povaze jednoduše úžasní, podobně jako buldočci, nebo mopsíci. Kromě toho jsou velice zdravé plemeno. To ale není všechno. Grifonci jsou také velice sportovně nadaní a temperamentní psíci, kteří vám budou dobrým parťákem při procházkách.
Milují hrát si s pánečkem, to je pro ně nejvíc. A kromě toho, pokud vyberete hrubosrstou variantu, ušetříte si starosti s chlupy po bytě. Psa necháte třikrát do roka upravit trimováním, nebo se to naučíte sami, a nikde nebude ani chlup. Grifonek je ideální společník do bytu a k domu zase spolehlivý hlídač.
Každého vetřelce okamžitě ohlásí a zbytek je pak na vás…
Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek
videoBrabantík a grifonek
video video
Brabantík a grifonek
2. 4. 2017
Kokršpaněl
Stejné je to i s jejich úpravou srsti, někteří jsou v létě ostříhaní skoro dohola, jiní jsou zarostlí a neupravení a další jsou vzorně učesaní výstavní psi. Takže když přijde do ordinace kokr, je to vlastně skoro pokaždé něco jiného. Každý kokr je individualita.
Kokříci jsou dlouhodobě velice oblíbené plemeno a je to především díky kombinaci jejich vzhledu, velikosti a povahy.
Jsou velcí „tak akorát“, mají dlouhou hedvábnou srst, elegantní hlavu, krásný pohled a většinou i milou povahu.
Nedejte se ale mýlit, je to lovecké plemeno s vlastním názorem, dokážou být tvrdohlaví a neposlušní. A přesně v tomhle duchu se odvíjí i návštěvy v ordinaci, nikdy nevím, co mám čekat.
Kokršpanělové k nám často přichází s typickým problémem, záněty zevního zvukovodu. Psi mají svěšené ucho nebo obě uši, třepou hlavou a často se drbou na uších. Je to problém vznikající často v souvislosti s koupáním v řece nebo rybníce, také v souvislosti s osinami ve zvukovodu, ale i po léčbě antibiotiky, nebo prostě jen tak.
Důležité je problém příliš neodkládat a určitě nechat psovi vyšetřit zvukovody otoskopem, tedy kukátkem do ucha. Podle výsledku vyšetření můžeme vyloučit osiny a podle cytologie můžeme stanovit, co způsobuje zánět. Pak doporučíme režim léčby, většinou kapky na čištění zvukovodu a další kapky s léky proti bakteriím nebo kvasinkám, podle výsledku cytologie.
Bohužel někteří majitelé se dožadují těch kapek, co minule tak pomohly, a psa třeba vůbec nepřivedou, nebo ho nechtějí nechat vyšetřit. U nás kapky bez vyšetření nedostanou. Často je kolem vyšetření kokra trochu veselo, je to ale ve prospěch psa, léčit zvukovody nebo cokoli jiného bez diagnózy je nesmysl.
Velice důležité je zvukovody doléčit a zkontrolovat, jestli je možné kapky vysadit. Pokud se totiž vysadí předčasně, dojde velice brzy k obnovení problémů.
Kromě uší mají kokříci ještě jednu častou bolístku. Jsou to osiny zapíchnuté nejčastěji v oblasti meziprstí na tlapkách, ale také na břiše, na krku atd. Na vině jsou neposekané travní porosty a dlouhá srst kokršpanělů. Osina se zachytí do dlouhých chlupů a díky zpětným háčkům se díky pohybům psa postupně propíchne kůží a cestuje dovnitř tlapky nebo jiné části těla.
S rozpoznáním osiny je to jednoduché, pes začne místo s osinou intenzivně ošetřovat a olizovat. Pokud budete dost rychlí, zachytíte osinu, jak vstupuje přes kůži a je snadné ji vytáhnout. Ve většině případů ale přijdou majitelé se psem s oteklou tlapkou, mezi prsty je drobný otvor a vytéká z něj hnis.
Pak je třeba psa pokud možno v dohledné době uspat, otvor po osině rozšířit, najít osinu, vyjmout jí a ránu vypláchnout a zašít. Vypadá to jako banalita, ale v případech, kdy se stav zanedbá, osina cestuje dál a pak se velice těžko hledá, ohrožuje psa a naděje, že se to samo zahojí, je mizivá. K zahojení dojde pouze tehdy, když osina na jiném místě vyjde ven z těla.
Samozřejmě ještě horší je situace s osinami ve zvukovodu, na krku nebo na břiše. Vznik problému je stejný, ale osina cestující v oblasti krku nebo břicha je mnohem nebezpečnější. Co se týče prevence, je to jasné, pokud možno nechodit se psem na zarostlá místa a pokud nepotřebujete psa vystavovat, tak na léto a podzim ostříhat nakrátko zejména tlapky a také vnitřní plochu ušního boltce.
Důležitá věc, která vám ušetří množství problémů a peněz je pravidelná prohlídka srsti po venčení, zejména na tlapkách a uších.
Kromě těchto typických lapálií u kokršpanělů vyšetřujeme dysplazii kyčlí při vstupu do chovu. Jako plemeno jsou kokříci co se týče dysplazie průměrní. Určitě doporučuji vzít si štěně po zdravých testovaných rodičích. Kokr je velice pohyblivý a potřebuje zdravé kyčle.
Kromě toho u kokrů řešíme i opravdu závažné problémy, jako je výhřez meziobratlové ploténky, kdy psi náhle ochrnou a je třeba neprodleně zasáhnout. Pokud pes přestane chodit, je podstatné, aby byl co nejdříve, nejpozději do 24 hodin, převezen na specializované pracoviště.
Ochrnutým pacientům vyšetřujeme páteřní kanál pomocí CT a najdeme místo s výhřezem ploténky, vyhřezlou hmotu je pak nutné operativně vyjmout. Čas tady hraje velice důležitou roli, pokud je komprese na místě příliš dlouho, mícha se nevratně poškodí a stav již nelze zvrátit.
Zajímavé je, že pokud se zamyslím, mezi majiteli kokršpanělů si vzpomínám na samé sympatické milé lidi. Takže to kokříci se svými pánečky asi docela umí. Nebo si mílí lidé vybírají kokršpaněly. Každopádně kokříci se svými pánečky jsou pohodoví pacienti.
Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek
videoKokršpaněl
video video
Kokršpaněl
26. 3. 2017
Dalmatin