Průběh chřipky – Vše o zdraví

V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.

Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.

Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.

Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.

Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.

Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.

Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.

Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.

Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.

Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.

Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.

Průběh chřipky - Vše o zdraví Poradíme vám, jak vyléčit chřipku

Jistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.

Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.

Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.

Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.

Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.

Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.

Průběh chřipky - Vše o zdraví Co přesně znamená očkováním proti chřipce?

Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:

Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.

Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.

Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.

Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.

Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.

Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.

Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce

Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro podání vakcíny na chřipku.

Průběh chřipky - Vše o zdraví Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování

Po aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.

Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.

Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.

Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.

Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.

Jedním z negativ vakcín na chřipku je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.

Průběh chřipky - Vše o zdraví Jaká je cena očkování proti chřipce

Při očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.

Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.

, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.

Jsou to:

  • osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
  • osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
  • osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
  • pacienti nad 65 let věku
  • pacienti po splenektomii
  • pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
  • pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

Průběh chřipky - Vše o zdraví 3 pravidla, jak se chovat po očkování

  1. Zůstaňte v klidu: po vakcíně se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.

  2. Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
  3. Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.

    Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.

Léky na chřipkuDezinfekce na ruce

Jak se chránit před chřipkou? | Dr.Max Karta výhod

Je tu únor a s ním i období chřipkových epidemií. Chřipka není jen banální nachlazení. Kromě rýmy, kašle
či bolesti v krku jsou hlavními příznaky horečka, zimnice a bolesti svalů, kloubů a hlavy. K tomu se přidává
velká únava.

Obzvlášť pro starší, dlouhodobě nemocné a pro malé děti může chřipka představovat závažné zdravotní riziko.

CHŘIPKA

Chřipka je virové onemocnění, proto na ni antibiotika nepůsobí. Každoročně jí v České republice onemocní statisíce lidí a bohužel má ročně na svědomí přibližně 2000 lidských životů. Proto je velmi důležité se před ní chránit. Jedním z nejúčinnějších opatření je preventivní očkování – to je ale třeba stihnout ještě před sezónou, nejpozději v průběhu listopadu. 

Průběh chřipky - Vše o zdravíJak se před chřipkou chránit v těchto dnech?

Starejte se o svůj imunitní systém. Jezte denně několik porcí ovoce a zeleniny, dostatečně odpočívejte, spěte, ale také si několikrát do týdne zasportujte nebo si dopřejte saunu. Velmi důležité je i důkladně si umývat ruce a v případě zvýšeného výskytu chřipky se raději vyhýbat místům, kde se pohybuje větší množství lidí.

Jak se chřipka projevuje?

Chřipka není pouhá „rýmička“. Bývá provázena vysokou teplotou, či horečkou, zimnicí, bolestí kloubů a hlavy. Často se k tomu přidává suchý kašel, bolest v krku a ucpaný nos. To vše může doprovázet velká únava.

Co když se chřipka objeví?

Léčbu, především klidový režim, nepodceňujte. Jen tak předejdete možným komplikacím chřipky, jako je zápal plic, zánět ledvin či středouší nebo vleklá únava.Léčbu, především klidový režim, nepodceňujte. Jen tak předejdete možným komplikacím chřipky, jako je zápal plic, zánět ledvin či středouší nebo vleklá únava.

A co kašel?

Vleklou obtíží, která chřipku obvykle doprovází, je suchý a dráždivý kašel.

Kašel je přitom základním obranným reflexem, který v běžném životě potřebujeme, v tomto případě nás ale může velmi vyčerpat. Proto je vhodné sáhnout po přípravcích, které dráždění ke kašli tlumí.

K tomu je třeba také hodně pít – ideálním zdrojem tekutinjsou průduškové čaje, které účinek léků na kašel ještě podpoří.

Děkujeme za Vaši přízeň a přejeme hodně zdraví a pohodyMUDr. Gabriel Pallay, CSc.manažer odborného vzděláváníPrůběh chřipky - Vše o zdraví

Chřipka je podceňovaný zabiják, kterého se Češi příliš neobávají | Zdraví | Lidovky.cz

Oběti chřipky zabije jak chřipka samotná, tak hlavně komplikace s ní spojené nebo to, že infekce fatálně zhorší jejich jiné zdravotní problémy. A právě to vysvětluje „nesrovnalosti“ v uváděných počtech obětí chřipky. V loňské chřipkové sezoně zemřelo přímo na chřipku 109 oficiálně potvrzených osob, o rok dříve to bylo 69 lidí. Tato čísla jsou ale pouze zlomkem skutečného stavu.

„Skutečný počet úmrtí je vyšší právě kvůli následným komplikacím infekce. Příkladem je zápal plic způsobený buď přímo chřipkovým virem, nebo následnou bakteriální infekcí.

A právě pneumonie patří k velmi časté příčině úmrtí v období chřipkové epidemie, která v našich podmínkách trvá zhruba šest až osm týdnů. Zápal plic je mnohdy fatální pro lidi, kteří už mají nějaké dlouhodobé zdravotní problémy, jako jsou například kardiaci nebo diabetici.

Jakékoliv další onemocnění, které člověka potká, potom vede ke zhoršení celkového stavu. A chřipka takovým onemocněním je,“ vysvětluje Richard Češka, kardiolog, který působí na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„U kardiaka se objeví známky srdečního selhávání, které vyžaduje intenzivní léčbu, u diabetika dojde ke zhoršení stavu a pacient, který léta užíval jen prášky, potřebuje inzulin,“ dodává.

Sama chronická onemocnění a v některých případech i jejich léčba vedou k tomu, že je imunitní systém člověka oslaben.

„Pacienti pak mají jak těžší a komplikacemi provázený průběh chřipky, tak se zhoršuje jejich základní chronické onemocnění.

Chronicky nemocní jsou také častěji lidé ve vyšším věku a opět platí, že pro seniora může být chřipka, nasedající na další chorobu či choroby, velkým, životohrožujícím problémem,“ popisuje profesor Češka.

Chřipku by ale neměli podceňovat ani mladí a relativně zdraví lidé. Právě ti mají mnohdy dojem, že chřipka nic není. „Zejména u nerozumných ,hrdinů‘, kteří si navzdory horečce jdou zaběhat, protože oni přece vždycky všechno zvládnou, byla popsána i úmrtí v důsledku zánětu srdečního svalu,“ upozorňuje profesor Češka.

Chřipka také stojí za náhlými úmrtími, a to nejen dospělých. Může mít těžký průběh také u dětí, kdy je nezbytná hospitalizace. Vůbec nejčastěji jsou pak hospitalizováni kojenci mladší šesti měsíců.

Vyšší riziko komplikací je u dětí mladších pěti let, u předčasně narozených nebo u dětí, které mají chronické zdravotní problémy zejména se srdcem, plícemi, ledvinami či trpí některým neurologickým onemocněním.

Očkování i proti komplikacím

Češi se často mylně domnívají, že mají chřipku pokaždé, když se u nich objeví kašel, rýma nebo horečka. To je však zásadní omyl, který vede k tomu, že se jen minimum lidí nechává proti chřipce očkovat. Podle údajů Státního zdravotního ústavu je proočkovanost populace okolo pěti procent, což je velmi málo.

„Ve většině vyspělých států Evropy je proočkovanost několikanásobně vyšší než u nás,“ uvádí Jan Kynčl z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační onemocnění.

Právě očkování je nejúčinnější metodou prevence chřipky a také závažných komplikací. Ne vždy dokáže zabránit nákaze, ale může zmírnit průběh onemocnění.

V letošní sezoně se zatím ukazuje, že cirkulující kmeny se shodují s vakcinačními antigeny, což znamená, že očkovací látky jsou účinné v maximální možné míře. Ten, kdo se nechal očkovat, tedy udělal dobře.

Nechat se ale očkovat až nyní je na zvážení. „Ochranná hladina protilátek se vytvoří v průměru za dva týdny po podání vakcíny. Očkování proti chřipce má smysl, pokud se očkovaná osoba nepotká s virem těsně po vakcinaci nebo pokud již není v momentu očkování v inkubační době,“ popisuje expert na infekční choroby docent Rastislav Maďar.

Průběh chřipky - Vše o zdraví

Jak na chřipku a nachlazení

Nejlepší obranou je útok – to v případě onemocnění neplatí úplně. Nejlepší obranou pro naše zdraví je prevence. Nejvíce náchylní na nachlazení a ke chřipce jsme při změně ročních období, jaká jsou tedy doporučení?

Průběh chřipky - Vše o zdraví

Dle tradiční čínské medicíny nachlazení souvisí s přírodou. Na podzim se přece stromy zbavují listí a míza se stahuje ke kořenům, je to období, kdy se i naše energie v souladu s přírodou začíná stahovat dovnitř. Tento poznatek může pomoci pochopit pochody těla. My tak v pravou chvíli můžeme zapojit prevenci sezónních onemocnění.

Když viry útočí

Viry jsou nejmenší z mikroorganismů. Virových infekcí je kolem nás mnohem více než těch bakteriálních. Viry nemají vlastní buňku, napadají ty naše, okupují je, přeměňují ve svůj prospěch a tím je ničí.

Může se zdát, že virů je kolem nás stále víc a víc, ale není to pravda. Překvapivě je jich tu stejný počet jako v minulosti.

Ovšem obrovský nárůst lidí na této planetě a životní styl ulehčují přenos viru a jeho šíření.

Jenom náš vlastní imunitní systém je schopen zbavit tělo škodlivých virů. První překážkou při jejich vstupu do těla jsou sliznice dýchacích cest a mandle. Pokud nevítaného návštěvníka tyto bariéry zvládnou, vydají signál k tvorbě protilátek, které si s viry poradí definitivně. I když to nějakou dobu trvá.

Jak poznáte nachlazení?

Útok miniaturních záškodníků poznáte podle nepříjemných, ale zpravidla ne nebezpečných příznaků, jako jsou kýchání, bolest v krku, rýma, kašel, bolest hlavy, často i dva tři dny trvající zvýšená teplota.

Léčba spočívá v mírnění příznaků analgetiky, antipyretiky a léky proti bolesti snižujícími zároveň teplotu, doplňky stravy posilující imunitu, vitaminem C. Nezapomeňte na dostatečný přísun tekutin, ideální je teplý čaj s citronem.

Důležité je také dodržování klidu na lůžku. Průběh nemoci je obvykle bez komplikací.

Rýma

Od ucpaného nosu si můžeme pomoci sprejem s dekongescenty, což jsou látky uvolňující ucpaný nos. Tyto spreje ovšem neužívejte delší dobu než jeden týden.

Vhodná je kombinace s isotonickým roztokem mořské vody, která sliznici zvlhčí. Existují i hypertonické roztoky mořské vody, ty ucpaný nos také krásně uvolní.

Největší výhodou mořských vod je jejich možnost dlouhodobého užívání.

Kašel umí pěkně potrápit

Kašel je charakteristickým příznakem onemocnění plic a dýchacích cest, je to vlastně významný obranný reflex. Tento reflex zajišťuje průchodnost dýchacích cest, které jsou dočasně uzavřeny hleny. Kašel se rozvine náhle a vyvolává podráždění průdušnice, velkých průdušek nebo pohrudnice.

Na jeho vzniku se může podílet množství virů nebo bakterií. Rozlišujeme kašel produktivní, kdy se tvoří již zmíněné hleny, nebo suchý kašel. Produktivní kašel je nutné léčit léky ze skupiny expektorancií. Používáme přípravky na odhlenění, mohou být i přírodní, které pomohou hleny vykašlat.

Suchý dráždivý kašel není vyvolán zvýšeným množstvím hlenu, může tedy vzniknout v každém úseku dýchacích cest na začátku zánětu nebo jako důsledek jakéhokoli jiného dráždění a léčíme ho jiným způsobem. Většinou se používají přípravky na tlumení kašle, tzv. antitusika. Kašel, a to i krátkodobý, není dobré podceňovat.

Nedojde-li v průběhu několika dní ke zlepšení, je nutná návštěva lékaře.

Jak na chřipku?

Skutečná chřipka je narozdíl od virózy doprovázena vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Jsme unavení, malátní a trpíme nechutenstvím. Akutní fáze zpravidla odezní po pěti až sedmi dnech, asi v pětině případů však na ni může navázat bakteriální infekce. Ta velmi často vede k zánětu průdušek.

Chřipku nikdy nepodceňujte. Jedinou prevencí proti chřipce je očkování. Léky na běžnou chřipku nejsou, léčíme spíše její symptomy. Výbornými pomocníky při vašem zápolení s chřipkou jsou některé vitaminy a minerální látky, bolest svalů zmírní analgetika, horečku snižujeme antipyretiky.

Na bolest v krku zabírají různé přípravky s lidokainem, či s protizánětlivými složkami. Imunitu zvýšíme přísunem zinku a vitaminu C, který se infekce nebojí. Je třeba zdůraznit, že antibiotika nejsou v žádném případě léky proti chřipce ani jiné virové nákaze.

Nikdy nezapomínejte na pravidelný přísun tekutin.

Ačkoliv není nachlazení nic příjemného, jednou za čas je dobré dokonce nějakou virozu prodělat, aby si organismus vytvořil protilátky.

A nezapomeňte na to nejdůležitější: SMÍCH LÉČÍ. 

Informace pro veřejnost

Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

Co je chřipka ptáků?

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.
Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

  • Způsob přenosu ptačí chřipky:
  • K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
  • Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Příznaky ptačí chřipky:

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.

Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3).

Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

Průběh chřipky - Vše o zdraví

Nebezpečí pro člověka:

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.

Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.

) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

  • jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
  • onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
  1. Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
  2. Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
  3. O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
    s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
  4. v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
  5. Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
  • s drůbeží,
  • nezpracovávat nemocnou drůbež,
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
  • ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými

nebo nemocnými ptáky

  • při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat

trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných

Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,

která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Jak chránit zvířata?

Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.

U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.

Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.

Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků?

Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře. Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona.

Informace Ministerstva zemědělství pro veřejnost a chovatele drůbeže

Očkování proti chřipce: Kdy je nejvhodnější doba, komu ho hradí pojišťovna

Chřipka je virové onemocnění vyvolané chřipkovými viry A, B a C, které napadají horní i dolní cesty dýchací. Ačkoli má obvykle mírný průběh, řada pacientů následně trpí vážnými problémy a zhruba 2000 osob ročně v souvislosti s chřipkou zemře. Většinou se ale nejedná o úmrtí přímo na chřipku, nýbrž v důsledku zásadního zhoršení chronického onemocnění.

Těžší průběh chřipky hrozí zejména lidem, kteří trpí například chorobami srdce, ledvin, plic, cukrovkou či oslabenou imunitou, osoby starší 65 let, těhotné ženy a nejmenší děti.

Přečíst článek ›

„Pravá chřipka má většinou horší symptomy než běžné nachlazení. Častá je horečka nad 39 °C, výrazná slabost, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, nechutenství. Kašel je většinou suchý, někdy však může být i produktivní s vykašláváním světlého hlenu. Hlavně u dětí se může přidat zánět středního ucha,“ upozorňuje lékařka Naďa Klocoková.

Názor odborníka: MUDr. Naďa Klocoková, internistka z Canadian Medical

„Očkování proti chřipce je vhodné pro každého. Obzvláště se pak doporučuje lidem se sníženou obranyschopností vůči infekcím a lidem, u kterých je předpokládaný těžší průběh možné infekce.

Tedy hlavně seniorům nad 65 let, diabetikům, pacientům s chronickým onemocněním plic, jater, ledvin, onkologickým pacientům či pacientům s jinými poruchami imunity.

Určitě je vhodné očkovat i lidi, kteří by mohli virus chřipky na ohrožené jedince přenést, i když sami nejsou v rizikové skupině – tedy personál zdravotnických či sociálních zařízení.“

Nejhorší komplikací je podle ní chřipkový zápal plic, ke kterému se často přidá nasedající bakteriální infekce. „Někdy dochází i k postižení srdce. Takto těžký průběh pak může skončit úmrtím pacienta,“ dodává. V současné době navíc komplikuje identifikovatelnost chřipky infekce koronavirem, který se vyznačuje stejnými nebo velmi podobnými příznaky.

Pacient nakažený chřipkou je pro své okolí nebezpečný zhruba týden. Inkubační doba před propuknutím prvních příznaků je 1–3 dny. Dalších 3–5 dnů je pak ještě člověk nakažlivý. Samotná chřipka obvykle trvá 1 až 2 týdny. Virus přežívá v prostředí až 14 dní, takže je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátko, držadlo v MHD, hračka, použitý kapesník).

Léčba chřipky spočívá především v klidovém režimu, dostatečném přísunu tekutin a dostatečném doplňování vitaminů, které obsahují ovoce a zelenina či doplňky stravy. Na zmírnění jednotlivých projevů chřipky se doporučují léky jako například paracetamol a ibuprofen určené k tišení bolesti a snížení horečky, a také léky potlačující kašel nebo naopak, při zahlenění podporující odkašlávání.

Informace o vakcíně

„V zemích EU se používají pouze vakcíny s usmrceným virem. Každá chřipková vakcína obsahuje tři druhy usmrcených virů chřipky – dva viry chřipky typu A a jeden vir chřipky B.

Přesné složení je každoročně upravené podle doporučení Světové zdravotnické organizace tak, aby co nejvíce odpovídalo aktuálně cirkulujícím kmenům,“ vysvětluje lékařka Naďa Klocoková.

Nové vakcíny pro danou sezonu se na trhu obvykle objevují v září.

Přečíst článek ›

„Ideální je nechat se očkovat ještě před začátkem chřipkové sezony, která v Česku probíhá přibližně od prosince do března. Vakcíny jsou většinou dostupné již v druhé půlce září. Očkování pak probíhá od října do listopadu. Jinak je možné se očkovat i na začátku chřipkové sezony nebo dokonce během ní, ale je potřeba pamatovat, že ochrana nastoupí až za 14 dní,“ doplňuje Klocoková.

Očkování proti chřipce sice nechrání proti onemocnění covid-19, nicméně zamezí souběhu těchto onemocnění. Kombinovat se dá očkování proti covidu-19 a následně proti chřipce. Jediným pravidlem je, že mezi každým očkováním je potřeba dodržet rozestup minimálně 14 dní.

Cena za vakcínu

Vakcínu proti chřipce pojišťovny hradí u vybraných skupin podle zákona.

Jedná se o osoby nad 65 let, pacienty po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, pacienty, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem, a osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Pak také lidem, kteří pracují v místech s vyšším rizikem vzniku chřipky (tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem). Ostatní pacienti mohou obvykle čerpat příspěvek z fondu prevence od své zdravotní pojišťovny.

Přečíst článek ›

Příklady příspěvků na očkování proti chřipce v roce 2021:

  • VZP ČR – až 200 Kč dětem a dospělým do 65 let
  • ZP MV ČR – až 1000 Kč
  • VoZP – až 1000 Kč pro děti, až 500 Kč pro dospělé
  • OZP – až 500 Kč

Možné vedlejší účinky

Vakcíny na chřipku jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších a jsou doporučovány i dětem od šesti měsíců nebo těhotným ženám od druhého trimestru. Nežádoucí účinky se objevují zřídka, nejčastěji se objevuje zarudnutí a otok v místě vpichu.

Někteří lidé zaznamenávají také únavu, bolesti svalů a kloubů a zvýšenou teplotu. Zpozornit by ale měli pacienti s alergií na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin, kterým hrozí vážná alergická reakce. Reakce na očkování vždy hlaste svému praktickému lékaři a na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Chřipka v číslech:Proočkovanost v ČR je okolo 6 procent.Spotřebuje se zhruba 700 tisíc kusů vakcín za rok.Po očkování imunita přetrvává 6–12 měsíců.

Každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo 5–10 procent dospělých a 20–30 procent dětí.

Chřipka versus koronavirus – podobnosti a zásadní rozdíly, situace k 18.3.2020, SZÚ

18. březen 2020
| Centrum epidemiologie a mikrobiologie

Zatímco projevy jsou u obou onemocnění podobné (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se podíl onemocnění se závažným průběhem.

Přenos: Virus chřipky a virus SARS-CoV-2 (vyvolávající onemocnění COVID-19) se přenáší kapénkami, kontaktem, kontaminovanými předměty nebo povrchy.

Z tohoto důvodu jsou uplatňována podobná preventivní hygienická opatření – časté mytí rukou nebo použití dezinfekčních prostředků, řádná „respirační“ etiketa (kýchat do ohbí lokte či do papírového kapesníku, který člověk ihned vyhodí).

Šíření: Chřipka má kratší průměrnou inkubační dobu. Čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů, tzv. sériový interval, je u chřipky kratší než u infekce novým koronavirem SARS-CoV-2, v průměru cca 3 dny versus 5-6 dní. Chřipka se tedy v populaci šíří rychleji než COVID-19. Základní reprodukční číslo R0, tj. míra schopnosti nemoci šířit se populací, je u obou nemocí podobné:

  • Chřipka R0 2-3 (1,4-3,9)
  • COVID-19 R0 2-3

Očkování: Chřipka je preventabilní očkováním.

Projevy onemocnění: Zatímco projevy jsou u obou onemocnění podobné (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se podíl onemocnění se závažným průběhem.

  • 80 % hlášených případů COVID-19 v Číně mělo mírné až středně závažné průběhy onemocnění (včetně případů bez pneumonie a s pneumonií), 13,8 % případů mělo závažné onemocnění a 6,1 % bylo kritických (respirační selhání, septický šok a/nebo vícečetná orgánová dysfunkce/selhání).
  • Počet závažných a kritických průběhů je u COVID-19 výrazně vyšší než pozorujeme u chřipky.
  • Na rozdíl od COVID-19 je chřipka hromadně se vyskytující onemocnění, celosvětově dochází každoročně v průměru k 3 – 5 milionům závažných případů chřipky a k 290 000 – 650 000 úmrtí na onemocnění dýchacích cest v souvislosti s chřipkou.

Úmrtí: U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 % (konkrétně v Číně 2,3%, v Itálii 2,8% a v Jižní Koreji 0,5%, tj.

průměr dle celkového počtu případů okolo 2,5%), výrazně se zvyšuje s věkem, přičemž nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7-14,8 %). U chřipky je celková smrtnost maximálně 0,1 %.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hromadně se vyskytující onemocnění, v ČR v souvislosti s chřipkou zemře každý rok přibližně 1500 osob, samozřejmě ve značném rozptylu podle závažnosti konkrétní chřipkové epidemie.

Děti

  • Chřipka: Děti patří k významným přenašečům viru chřipky v populaci. Každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo 5 – 10 % dospělých a 20 – 30 % dětí.
  • COVID-19: Podle současných informací je infekce novým koronavirem u dětí stejně pravděpodobná jako u dospělých, ale onemocnění probíhá s mírnějšími projevy; děti mohou být významným zdrojem infekce pro starší populaci.

Rizikové skupiny

  • Chřipka: Nejvíce ohroženi závažným průběhem jsou nejmladší děti, starší osoby, osoby s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou a těhotné ženy.
  • COVID-19: Smrtnost se zvyšuje s věkem; závažným a kritickým průběhem jsou ohroženi spíše starší lidé a pacienti se stávajícím chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění).

Laboratorní a klinické vyšetření:

  • Chřipka: V průběhu sezóny respiračních infekcí se zavádí tzv. sentinelový způsob odběru vzorků, tedy laboratorně se nevyšetřují všichni nemocní, kteří se léčí doma (důvodem je jak omezená kapacita laboratoří, tak limitované finanční prostředky zdravotních pojišťoven). I v případě chřipkové epidemie se doporučuje zůstat první tři dny doma a „nenosit“ onemocnění do čekárny mezi ostatní osoby + při přetrvávajících potížích nebo zhoršování zdravotního stavu kontaktovat lékaře telefonicky (Pro představu: za 6 epidemických týdnů v sezoně 2018-2019 vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 tisíc osob.)
  • COVID-19: celkový počet provedených testů za cca 14 dní v ČR dosáhl 5068 provedených testů celkem. Vzhledem k tomu, že 80 % pacientů s COVID-19 nevyžaduje hospitalizaci, není jejich laboratorní vyšetření nezbytné (v některých zemích se dokonce vyšetřují jen závažné případy). Po dobu léčby je samozřejmě nezbytné dodržovat hygienická pravidla.

Odd. epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, 18.3.2020

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *