Punkce štítné žlázy – Vše o zdraví

Nedostatečná činnost štítné žlázy se projeví celkovým zpomalením organismu a trpí jí 15–20 % žen ve věku kolem 50 let. Nemocného trápí spavost, únava, zimomřivost a zácpa. Zvýšená funkce štítné žlázy se projevuje nadměrným pocením, bušením srdce, intolerancí tepla a psychickými změnami ve smyslu agitovanosti.

V rozhovoru s MUDr. Richardem Sotorníkem se dočtete, jaká onemocnění štítné žlázy existují, jaké jsou jejich příznaky a jak s touto nemocí bojovat.

Jaká nejčastější onemocnění spadají do oboru endokrinologie?

Nejčastějšími endokrinními problémy jsou poruchy funkce a struktury štítné žlázy. Velmi častým problémem je dále osteoporóza, zejména u žen po menopauze. Touto problematikou se v Canadian Medical zabýváme na osteologické a endokrinologické ambulanci.

Mnohem méně se setkáváme s poruchami příštítných tělísek, poruchami nadledvin či hypofýzy. V oboru gynekologické endokrinologie je velmi častým problémem syndrom polycystických ovarií.

Onemocnění je charakteristické nepřítomností menstruace, zastavením ovulace, neplodností a vzniku ochlupení u žen na neobvyklých místech.

Zaměřme se na onemocnění štítné žlázy. Jak pacient pozná, že trpí touto nemocí a jak se projevuje? Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění?

Jednotlivé projevy poruchy funkce štítné žlázy se mohou vyskytovat u řady jiných onemocnění, často i u zdravých jedinců, aniž by se jednalo o onemocnění štítné žlázy. V posuzování, zda jde o poruchu štítné žlázy, je třeba vycházet z komplexního klinického nálezu. Toto rozhodování patří do rukou specialisty či v linii prvního kontaktu do rukou praktického lékaře.

Zjednodušeně lze říci, že zvýšená funkce štítné žlázy je doprovázena nadměrným pocením, intolerancí tepla, bušením srdce, psychickými změnami ve smyslu agitovanosti, nervozity, nespavosti, častějšími stolicemi, svalovou slabostí a eventuálně hubnutím. V určitých situacích se mohou přidružit otoky víček, bolesti očí, protruze (vystoupnutí očí z důlků), někdy spojených s dvojitým viděním.

Při nedostatečné funkci štítné žlázy je nález zřetelný často až v pokročilejších stadiích onemocnění a je charakteristický únavou, spavostí, zimomřivostí, zácpou, suchou kůží a podobně. Vzhledem k rutinnímu vyšetřování TSH (hormon produkovaný podvěskem mozkovým) se častěji setkáváme s počátečními stadii onemocnění, která na sobě lidé většinou nepoznají.

Posledním projevem onemocnění štítné žlázy je její zvětšení. V této situaci je na krku v oblasti štítné chrupavky hmatná struma neboli zvětšení štítné žlázy nejrůznější konzistence a velikosti. Za určitých anatomických okolností však nemusí být ani velká struma patrná.

Jaká jsou onemocnění štítné žlázy?

Jedná se principiálně jednak o poruchu funkce štítné žlázy a dále o strukturální změny. Do této oblasti patří prosté zvětšení nebo přítomnost nejrůznějších ložiskových změn, v převážné většině uzlů či pseudocyst nezhoubného původu. Ojediněle zachytíme rakovinu.

Jaká skupina lidí je považována za rizikové pacienty?

Onemocnění štítné žlázy jednoznačně častěji postihuje ženy a též vidíme rodinnou dispozici. Mezi vnější faktory patří podávání některých léků či ozařování krku. Všichni tito pacienti jsou většinou endokrinologicky podchyceni.

Jak probíhá vyšetření štítné žlázy?

Vyšetření se uskutečňuje ve čtyřech etapách. V té první realizujeme rozhovor s pacientem s cílem zjistit výskyt příznaků onemocnění štítné žlázy.

Dalším krokem je celkové klinické vyšetření pacienta, na které navazuje třetí fáze spočívající v laboratorním ověření funkce štítné žlázy. Poslední je ultrasonografické posouzení velikosti a struktury štítnice.

V případě nálezu ložiskového procesu se provádí biopsie neboli odběr vzorku tkáně štítné žlázy za pomoci tenké jehly.

Je možné onemocnění štítné žlázy předcházet?

Účinně lze předcházet zejména onemocněním štítné žlázy z nedostatku jodu. Díky jodaci kuchyňské soli je v současnosti pro obecnou populaci v České republice zajištěn dostatečný příjem jodu.

Komplikacím z nedostatku jodu v těhotenství se předchází zvýšeným přívodem jodu během gravidity v tabletách. Na druhou stranu nadměrný přívod jodu může za určitých okolností zhoršit či vyvolat onemocnění štítné žlázy. Proto není v České republice u běžné populace suplementace jodem za současné situace doporučována.

Jak se léčí snížená a jak zvýšená funkce štítné žlázy?

Snížená funkce štítné žlázy se léčí substituční léčbou ‒ podáváním hormonů štítné žlázy v tabletách.

Zvýšená funkce se zklidňuje léky, které blokují tvorbu hormonů štítné žlázy, a podle vývoje onemocnění, a řady dalších faktorů, se přistupuje buď k jejímu chirurgickému odstranění či k podání radioaktivního jodu. Základem léčby zhoubných nádorů je operační řešení.

Následně se podává radioaktivní jod a zavádí se dlouhodobá náhradní (substitučně-supresní) léčba hormony štítné žlázy. Nezhoubné strumy obvykle ultrazvukově sledujeme, často za podávání hormonů štítné žlázy.

Jaký postup léčby nabízí pacientovi Canadian Medical?

Na naší klinice provádíme komplexní endokrinologická vyšetření. U štítné žlázy se jedná o klinické, laboratorní a ultrasonografické zhodnocení a v případě potřeby i odběr vzorku z ložisek ve štítnici za použití tenké jehly (k vyloučení zhoubného nádoru). Je-li onemocnění nutno řešit operačně, odesíláme klienty na spolupracující chirurgická pracoviště zaměřená na operace štítné žlázy.

Jak je o pacienta v Canadian Medical pečováno?

Na naší klinice máme pro každého pacienta vyhrazen dostatek času na komplexní vyšetření a konzultaci jeho výsledků. Řádně pacientovi vysvětlíme diagnózu a stanovíme po konzultaci s ním i další průběh ošetření.

 Díky preciznímu plánování jednotlivých návštěv nemusí čekat hodiny v ordinaci, ale je objednán na přesný čas.

 Po dobu léčby, včetně té dlouhodobé, hlídáme, monitorujeme a objednáváme pacienty na kontroly, které jim vždy předem připomínáme prostřednictvím klientské zóny v chytrých telefonech.

Objednat se na endokrinologické vyšetření můžete prostřednictvím našeho call centra na tel. čísle +420 235 360 133.

Hypotyreóza: příznaky, léčba (hypofunkce štítné žlázy) – Vitalion.cz

Hypotyreóza je onemocnění, kdy štítná žláza neprodukuje
dostatečné množství hormonů
.

Tato choroba je i nyní, poměrně časté onemocnění, které postihuje
zvláště ženy. V České republice jí trpí zhruba
15-20 % žen, ve věku kolem padesáti let, ale objevuje se
i u mladších.

Při tomto onemocnění může být štítná žláza zvětšená, ale ve
většině případů je naopak menší, než normálně.

Příčiny hypotyreózy

Příčin hypotyreózy může být několik. Nejčastěji, je způsobena
autoagresivní Hashimotovou tyreoiditídou, což je
zánětlivá porucha, při níž dochází k tvorbě protilátek, které
poškozují vlastní štítnou žlázu.

Dříve, byl hlavní příčinou hypotyreózy dlouhodobý nedostatek
jódu
, který se mohl projevit již na narozeném dítěti
(kretenismus). V dnešní době, je ale ve většině států,
tento problém na ústupu, díky přístupnosti mořských ryb, jodidaci soli,
vody a zubních past.

  • Další příčinou je strumektomie (chirurgické
    odstranění štítné žlázy) nebo léčba radioaktivním jódem, která se
    provádí, převážně u onkologických onemocnění.
  • Hypotyreóza se může objevit i za několik let, po této léčbě, je tedy
    třeba, aby pacienti byli dlouhodobě sledováni lékařem.
  • Méně častými důvody jsou: vrozená hypotyreóza, nádorové onemocnění
    či ageneze (nevyvinutí) štítné žlázy nebo zvýšený přísun
    strumigenů (látky narušující tvorbu hormonů štítné
    žlázy) potravou či léky.

Výše popsané příčiny, se nazývají primární. Za
sekundární, se označuje, snížená tvorba
tyreostimulačního hormonu (TSH), který řídí hormonální
produkci štítné žlázy a je tvořen v hypofýze (podvěsku mozkovém).

Příznaky a projevy hypotyreózy

Hormony štítné žlázy, ovlivňují mnohé orgány a tkáně v lidském
těle, což se projeví různorodými příznaky.

Zprvu, se onemocnění vyvíjí většinou pozvolně a potíže jsou jen
málo charakteristické (únava, zácpa, suchá kůže) a do určité míry,
jsou dány i aktuálním zdravotním stavem a věkem pacienta.

Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se i další příznaky a vznikne
typický obraz hypotyreózy.

Nedostatek hormonů štítné žlázy, způsobuje sníženou spotřebu kyslíku,
což má za následek i celkové zpomalení organismu.

Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se
pomalu a rychle se vyčerpá. Trpí zimomřivostí, často si
stěžuje, že je mu chladno, chodí hodně oblečen a vyžaduje teplé
prostředí.

Zpomaluje se i metabolismus a peristaltika (pohyb) střev, mnohdy tedy
bývá přítomna i zácpa a v těžších případech, až
neprůchodnost střevní a vznik megacolonu (rozšíření střeva).

Pacienti
mohou přibírat na váze a to hlavně díky tomu, že jejich
organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti
končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže (myxedém).

Reflex achillovy šlachy je silně zpomalen.

Hypotyreóza se projevuje i velmi suchou, olupující se
pokožkou
, která může mít i nažloutlý odstín. Nehty jsou
roztřepené, ztluštělé, ale i přesto lomivé a rostou
velmi pomalu, stejně jako vlasy, vousy a ochlupení.

Pacient si často všimne,
že se holí méně, než je u něj obvyklé.

Nemocnému, ve větší míře,
vypadávají vlasy a později, v některých případech,
může dojít až k alopecii (plešatosti) a i vypadávání
obočí, ze zevní strany tváře.

U pacienta, mnohdy dochází, k zhrubnutí hlasu a
chrapotu
. Jazyk bývá vyhlazený a zvětšený (makroglosie), což
brání i správné výslovnosti.
Změny se bohužel projevují i na obličeji. Tvář je tuhá, odulá a
nažloutlá. Oči mají prosáklá, až oteklá víčka.

Pacient často pociťuje silné, krátkodobé, ale opakované
bušení srdce (palpitace), má výrazně pomalejší
pulz a vysoký krevní tlak
(hypertenze).

Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu- méně častá menstruace
(oligomenorea), vymizení menstruace (amenorea), prodloužená a silná
menstruace (menoragie) nebo cykly, v jejichž průběhu nedochází
k uvolnění vajíčka (anovulační cykly). Bohužel ve vážnějších
případech je žena neschopna donosit a porodit životaschopné dítě
(ifertilita).

Výše popsané změny a to zvláště ty estetické, nemají na psychiku
pacienta kladný dopad a tito nemocní, ještě k tomu mnohdy trpí
depresivními syndromy.
Je třeba upozornit, že toto onemocnění probíhá pomalu a z počátku nemá
tak výrazné projevy, proto si jich nemocný často všimne až v pozdějším
stadiu.

Zajímavé:  VZP - zavedení lékových interakcí – vše o zdraví

Rizikové faktory hypotyreózy

  1. Riziko vniku hypotyreózy, je větší u osob, které mají v rodinné či
    osobní anamnéze onemocnění štítné žlázy nebo podstoupili radioterapii,
    v oblasti krku či horní části hrudníku.

  2. Mezi rizikové skupiny patří i lidé, kteří trpí autoimunitním
    onemocněním
    , jako je diabetes mellitus, perniciózní anemie nebo
    celiakie.

  3. Dále pak ženy, starší padesáti let a těhotné
    v prvním trimestru.

Léčba hypotyreózy

Pro správnou léčbu je nutné nejprve provést
vyšetření, která potvrdí diagnózu a zjistí i vážnost
onemocnění. Lékař musí zjistit, výskyt poruchy štítné žlázy
u pacienta nebo v jeho rodině. Dále se bude zajímat, netrpí-li, pacient
některou autoimunitní chorobou, nebo jestli mu v minulosti nebyla provedena
radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku.

Lékař pak prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost.
Poté, provede krevní testy, jimiž zjistí hodnotu hormonů a
případné protilátky, proti štítné žláze. Dále, je na
řadě vyšetření ultrazvukem a v ojedinělých případech
biopsie štítné žlázy.

Po řádném vyšetření následuje celoživotní léčba, jejímž
základem, je podávání vhodné dávky chybějících
hormonů
(tyreostimulačního hormonu,
tyroxinu a trijodtyroxinu). Léky je nutné
užívat dle předpisu a pravidelně docházet na kontroly (obvykle jedenkrát
za 2-6 měsíců), aby bylo možné, dle stanovených hladin hormonů léky
správně dávkovat.

Léky na hypofunkci štítné žlázy, se většinou užívají odděleně od
jiných a na lačno, asi 30 minut před jídlem, aby se
umožnilo správné vstřebávání.

Jak si mohu pomoci sám

Jestliže trpíte touto chorobou, přesně dbejte pokynů lékaře, neboť
správná spolupráce, je zde na prvním místě. Je důležité dodržovat
termíny kontrol i pokyny, ohledně užívání léků.

Ve svém jídelníčku mějte stravu bohatou na jód (který
se nachází především v mořských rybách a řasách) a to nejméně
jedenkrát za týden. Je také možné, po dohodě s lékařem, užívat
doplňkové preparáty obsahující jod.

Naopak, se doporučuje vyhnout se, nadměrné konzumaci potravin, které
obsahují látky, jež mohou narušovatprodukci hormonů štítné žlázy, jako
například: růžičková kapusta, brokolice, květák, kedlubny. Pokud ale,
budete tuto zeleninu jíst v rozumné míře, není to škodlivé.

Vaše strava,by měla obsahovat, co nejmenší množství živočišných
tuků, jenž je možné nahradit rostlinnými.

Dále, pokud to je možné, vyhýbejte se nadměrné,
fyzické i psychické zátěži.

Prevence hypotyreózy

Je obtížná, ale dodržujte, alespoň výše popsané rady.
V úspěšnosti léčby, hraje důležitou roli včasná diagnostika, proto
nepodceňujte příznaky a v čas navštivte lékaře.

Komplikace hypotyreózy

Při této chorobě, bývá druhotně zvýšená hladina cholesterolu
a jiných lipidů
(tuků) v krvi. Hrozí tedy riziko vzniku
aterosklerózy a následně i chorob, na kterých se
ateroskleróza podílí.

V ojedinělých případech, se zácpa může zhoršovat a dojít, až ke
vzniku střevní neprůchodnosti (ileózním stavům) a
megacolonu (rozšíření střeva).

Komplikace mohou nastat i při nesprávné léčbě, kdy se podává
větší dávka hormonů štítné žlázy, než je potřebné. V tomto
případě, se může rozvinout osteoporóza.

Další komplikaci hypotyreóza představuje u žen, které se snaží
otěhotnět. Někdy, to při této nemoci bývá obtížné a v ojedinělých
případech, to není možné vůbec.

U těhotných žen je včasná diagnostika a léčba, velmi důležitá. Pro
vývoj plodu, je přiměřená dávka nezbytná, zvláště, v prvních
týdnech těhotenství, jinak hrozí, poškození psychomotorického
vývoje plodu
.

Diskuse

Další názvy: hypofunkce štítné žlázy, snížená funkce štítné žlázy, snížená produkce hormonů štítné žlázy, snížená činnost štítné žlázy, myxedém, hypotyroidismus

Perkutánní biopsie pod kontrolou zobrazovacích metod

Následující text Vám má podat informace k výkonu, který se nazývá perkutánní biopsie pod kontrolou zobrazovacích metod. Popisuje, jak se výkon provádí a jaká jsou jeho možná rizika. Nemá nahrazovat rozhovor s Vaším lékařem, ale slouží jako východisko pro tuto diskusi.

Pokud se tento výkon provede jako plánovaný, budete mít dost času probrat celou proceduru se s lékařem, který výkon požaduje ev. i s lékařem, který výkon bude provádět.

Pokud se bude výkon provádět z naléhavé potřeby, bude na to méně času, přesto byste měl obdržet dostatečné vysvětlení, než podepíšete informovaný souhlas.

Co je perkutánní biopsie pod kontrolou zobrazovacích metod?

Perkutánní biopsie pod kontrolou zobrazovacích metod – tedy pod kontrolou CT –  počítačové tomografie, UZ – ultrazvuku či skiaskopickou – klasického rentgenového přístroje, je definována jako cílené umístění speciální bioptické jehly do suspektní patologické leze za účelem odběru tkáně či buněk pro další vyšetření.
Perkutánní biopsie je u vybraných pacientů s podezřením na konkrétní patologický proces dobře ustanovená, efektivní a bezpečná metoda. Jejím cílem je odebrání vzorků z tkání či tekutinových kolekcí pro jejich další rozbor (biochemický, histologický, cytologický, mikrobiologický).

Proč potřebuji perkutánní biopsii?

Biopsie je nutná pro přesnější určení povahy patologického procesu, ze kterého byl vzorek odebrán, je nutná pro stanovení dalších léčebných postupů.

Kdo rozhodl o výkonu?

Lékař, který Vás vyšetřil ambulantně nebo při pobytu v nemocnici zná Váš zdravotní stav a rozhodnul se, že prospěch z výkonu významně převyšuje možná rizika.

Máte právo vyjádřit svůj názor, který musíme brát na zřetel a pokud po rozhovoru s lékařem usoudíte, že výkon nechcete podstoupit, máte právo je odmítnout.

Je to Vaše svobodné rozhodnutí, ke kterému můžete zodpovědně přistoupit až po zvážení všech informací o svém zdravotním stavu a o alternativních výkonech a léčebném postupu.

Pokud přes náležité vysvětlení odmítnete navrhovaný výkon, vyžádá si od Vás lékař písemné prohlášení („negativní revers“), kde bude zapsáno vyjádření  lékaře s podpisem obou stran – Vaší i lékaře.

Kdo bude výkon provádět?

Lékař radiodiagnostického odd., který má požadovanou kvalifikaci na provádění těchto výkonů.

Kde se bude výkon provádět?

Na radiodiagnostickém oddělení naší nemocnice, nejčastěji na vyšetřovně CT, popřípadě na vyšetřovnách UZ či skiaskopických.

Jak se mám připravit na výkon?

Výkon se provádí za hospitalizace v nemocnici nebo ambulantně (dle druhu bioptického vyšetření). Za Vaši přípravu před tímto výkonem je odpovědný Váš ošetřující lékař, který zajistí potřebné biochemické vyšetření krve (je-li požadováno).
Zobrazení patologického ložiska – výběr zobrazovacích metod, další vyšetření a postup po výkonu jsou pro každého pacienta indikována individuálně.

Jak se biopsie provádí?

V indikovaných případech bude před výkonem provedena analgosedace (celková aplikace látek proti bolesti), budete mít zavedenou žilní kanylu. Na vyšetřovně, kde se bude výkon provádět budete uložen/a do polohy umožňující nejlepší přístup k ložisku.

V této poloze musíte po dobu výkonu pokud možno bez pohybu setrvat. Lékař provádějící výkon zaměří přístrojem ložisko, určí nejbezpečnější přístup, provede lokální znecitlivění místa vpichu, zavede bioptickou jehlu, provede odběr vzorků.

Poté jehlu odstraní a místo vpichu převáže.

Při FNAB (biopsie štítné žlázy tenkou jehlou) štítné žlázy, prováděné ambulantně, se analgosedace ani lokální znecitlivění neprovádí.

Bude to bolet?

Protože se výkon provádí většinou v analgosedaci a současně s lokálním umrtvením místa vpichu jehly, je většinou velmi dobře snesitelný. Nepříjemné bývá pouze samotné zavedení bioptické jehly do ložiska, jedná se však o krátkodobý diskomfort.

Při FNAB se výkon provádí tenkou jehlou, zde pouze krátký diskomfort při samotné punkci ( srovnatelné s odběrem krve).

Jak dlouho výkon trvá?

Trvání výkonu je značně individuální v závislosti na uložení ložiska a jeho vztahu k okolním strukturám.

Co se děje po výkonu?

Po výkonu budete odvezen/a na oddělení, kde jste hospitalizován/a. Krátkodobě Vás bude sledovat zdravotní personál, kontrolovat místo vpichu a Váš celkový stav. Pokud byste zaznamenal/a krvácení z místa vpichu, zvětšující se bolestivost či jiné nepříjemné pocity místní či celkové, sdělte to ihned ošetřujícímu personálu. O dalším postupu Vás bude informovat ošetřující lékař.

Při ambulantním výkonu pacient odchází domů.

Je riziko nějakých komplikací?

Výskyt komplikací je při těchto výkonech obecně nízký, různé zdroje ho určují na 2 až 10 %. Může se jednat o závažné komplikace vyžadující hospitalizaci a neplánované prodloužení pobytu v nemocnici, zcela výjimečně trvalé následky.

Komplikace lze rozdělit na obecné (krvácení, infekce a nezamýšlené poranění orgánu) a na orgánově-specifické, tedy poškození orgánu v cestě bioptické jehly.

Komplikace relativně nezávažné zahrnují bolest v místě intervence, krátkodobé prodloužení pobytu nemocnici bez jiných závažných komplikací apod.

Kdo hodnotí výkon a jak se dozvím výsledek?

Lékař, který Vás vyšetřoval, zajistí odeslání získaných vzorků na další vyšetření (patologie, biochemie, mikrobiologie). Definitivní nález bude mít Váš lékař k dispozici většinou až za několik dnů od provedení odběru – zpravidla maximálně do 2 týdnů (zpracování a vyhodnocení vzorků na patologii trvá déle).

Co je informovaný souhlas?

Protože biopsie se považuje za větší výkon, potřebujeme k jeho provedení Váš výslovný souhlas. Před jeho udělením musíte být zcela a pro Vás srozumitelným způsobem informován o povaze výkonu a eventuálních rizicích. Proto se ptejte tak dlouho, dokud nebudete vše potřebné vědět.

Lékař Vám vysvětlí postup při výkonu, podá informace o lécích, které dostanete a seznámí Vás s jejich vedlejšími účinky a vysvětlí Vám možné komplikace výkonu. Informovaný souhlas bude součástí Vaší zdravotnické dokumentace. Jedině v situacích, které si vynucují okamžité jednání, např.

při ohrožení života, bezvědomí nebo v jiných případech neschopnosti rozhodovat, musíme sami rozhodnout o výkonu a léčbě a budeme Vás informovat dodatečně. Jiné osoby za Vás rozhodovat nemohou.

Zákon připouští výjimky jenom u osob, které nejsou schopny v odůvodněných případech schopny takové rozhodnutí učinit zodpovědně samy. U dětí do 18 let rozhodují jejich rodiče nebo zákonní zástupci.

Zajímavé:  Papilomatóza hrtanu - Vše o zdraví

MUDr. Olga Magnová: Počet incidencí štítné žlázy stále stoupá

Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy, říká v rozhovoru dětská endokrinoložka MUDr. Olga Magnová z Pediatrické kliniky FN Brno.

Jaká jsou v populaci nejčastější endokrinní onemocnění?

Rozhodně nejčastějším endokrinním onemocněním jak v dětské, tak v dospělé populaci je onemocnění štítné žlázy. Obezita jako taková bývá zřídka způsobena jen izolovanou hormonální poruchou. Dalším častým důvodem endokrinologického vyšetření u dětí je porucha růstu.

Přibývá takto nemocných pacientů? Čím to je – vyšší nemocnost či lepší diagnostika?

Pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle. Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky.

Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes mezi základní a běžně dostupné vyšetření i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže spojené se štítnou žlázou.

U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.

Jaká je příčina endokrinních nemocí?

Příčina endokrinních onemocnění je široká a pestrá. Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu a ve svém důsledku může, ale nemusí, vést k poruše funkce štítné žlázy, ke změně její velikosti nebo struktury (uzly).

Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní  době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíše se jedná jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen.

I potraviny s vysokým obsahem strumigenů (zelí, košťáloviny) ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy.

Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením (zevně nebo radiojód) je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory).

Některá nádorová onemocnění endokrinních žláz mají jednoznačnou geneticky podmíněnou souvislost (mnohočetná endokrinní neplasie MEN) nebo některá vrozená onemocnění nadledvinek (kongenitální adrenální hyperplasie). I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle (lithium, ftaláty). O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme.

Jsou tato onemocnění plně léčitelná? Nakolik trvalá léčba omezuje běžný každodenní život pacientů?

Otázka léčitelnosti endokrinních poruch je dána podstatou onemocnění. Pokud hormony v těle chybí, umíme dnes dodávat do těla hormony štítné žlázy a nadlevinek, růstový hormon či pohlavní hormony v podobě tablet či injekcí. Doba podávání této substituční léčby se řídí nejen charakterem onemocnění, ale například i věkem pacienta.

Některé poruchy mohou být přechodné, a potom je doba léčby omezená, jiné poruchy jsou celoživotní a pacient je trvale závislý na dodávce hormonů do těla zvenčí. Některé poruchy léčíme jen v určitém věkovém období (pohlavní hormony nepodáváme před věkem puberty a v pozdním stáří).

Léčení poruch se zvýšenou funkcí endokrinních žláz je komplexní, příčinou je totiž často nádor produkující hormon v nadbytku. Řešením může být operační zákrok, radiojód, zevní radioterapie nebo např. ozáření Leksellovým gama nožem u nádorů hypofýzy.

Někdy také můžeme podávat léky, které dovedou snížit nadměrnou tvorbu hormonů v postižené tkáni (tyreostatika při zvýšené činnosti štítné žlázy).

Jak se nemoci štítné žlázy projevují?

Onemocnění štítné žlázy se mohou projevovat jak poruchou její funkce, změnou velikosti nebo struktury. Co se týče poruchy funkce, nejčastější poruchou je snížená funkce – hypotyreosa. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné k udržení základních metabolických procesů v organismu. Nástup poruchy je pomalý, plíživý, nenápadný, často trvá  i několik let, než dojde k diagnóze.

Potíže jsou zcela nespecifické jako únava, ospalost, zimomřivost, suchá kůže a vlasy, snížená fyzická a psychická výkonnost, přibývání na hmotnosti, poruchy reprodukčních a sexuálních funkcí, snížený krevní tlak, zpomalené srdeční akce, u dětí se přidává zpomalení růstu a poruchy průběhu puberty.

Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy trvá pouze v řádu týdnů, než pacienta přivede toto onemocnění k lékaři, nejde jej totiž dlouho přehlížet. Nejčastější potíže jsou neklid, nervozita, nespavost, pocení, vysoký krevní tlak, bušení srdce, snížená fyzická výkonnost a úbytek na váze i při velké chuti k jídlu. Někdy bývá spojena i s očním postižením (endokrinní oftalmopatie).

Nadměrně zvětšená štítná žláza (struma) může vést k polykacím a dechovým potížím z útlaku velkou masou. Uzly – změny ve struktuře žlázy – mohou být na krku i hmatné, ale pokud jsou malé, jsou zřetelné jen při sonografii. Ty malé obvykle subjektivní potíže vůbec nedělají a nebývají ani bolestivé.

Etiologicky to mohou být zcela nezávažné koloidně cystické uzly stejně jako zhoubné či nezhoubné nádory. Diagnostickým výkonem je tenkojehlová biopsie a následné cytologické vyšetření buněčného  nátěru.

Proč je porucha štítné žlázy nejčastější onemocnění?

Jsou rodiny, kde se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy ve více generacích a častěji než v jiných rodinách, může se jednat i o kombinovaný výskyt jiných autoimunitních chorob jako celiakie nebo artritida apod. Existuje tedy určitá genetická predispozice k onemocnění, se kterou se rodíme.

U štítné žlázy však dosud nemáme dostupné vyšetření, které by zjistilo, zda tuto dispozici neseme. Ženy jsou náchylnější k onemocnění štítnice 3 až 5x častěji než muži.

Nicméně, i pokud máme tuto vrozenou predispozici, potřebujeme ještě spouštěč onemocnění – to může být viroinfekce, stres, radioaktivní záření, některé léky apod.

Co se stane, pokud se porucha růstu u dětí včas nezachytí a neléčí? Proč musí pacient brát léky trvale, přestože jeho výška je optimální?

Porucha růstu u dětí je opět velmi široká otázka. Patří sem jak děti s malým růstem, tak děti s vysokým růstem a také ty, které rostou nepřiměřeně vůči výšce svých rodičů. Hranice malých a velkých dětí je stanovena na základě populačních měření. V České republice bylo naposledy v roce 2001.

Statisticky normální výšku má 95 % populace, 2,5 % je malých a 2,5 % nepřiměřeně vysokých. Příčiny malého vzrůstu jsou velmi pestré a ne vždy se jedná o léčebně ovlivnitelný stav. Jen malé procento malých dětí má léčitelnou poruchu růstu. Celkem se léčí v České republice kolem 1500 dětí růstovým hormonem, polovina z nich pro jeho nedostatek, ostatní pro jiné diagnózy.

Malý vzrůst může být způsoben i například sníženou funkcí štítné žlázy a celiakií. V dospělosti pak léčíme ty pacienty, u nichž porucha přetrvává a neléčený stav by zhoršoval jejich zdravotní stav. Co se týká růstového hormonu, v dospělosti se léčí pacienti s významně těžším nedostatkem růstového hormonu než v dětském věku.

Důvodem je metabolický účinek růstového hormonu na kardiovaskulární aparát, tukový metabolismus, skelet, svalstvo, fyzickou i psychickou výkonnost jedince.

Samozřejmě že malý vzrůst nemusí být jen zdravotní problém, je to problém i psychosociální. Okolí se k dětem chová dle jejich předpokládaného věku vzhledem k jejich výšce, takže když jsou děti výškou malé, chovají se k nim dospělí i jejich vrstevníci jako k dětem mladším, mají na ně nižší nároky, což pak vede k jejich další společenské izolaci.

Nakolik je obezita způsobena poruchou činnosti žláz a nakolik nekázní v životním stylu? Dala by se vyřešit úpravou stravy/pohybu?

Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy a zvýšenou produkci nadledvinkového kortisolu. Část obézní populace nese mutaci některého genu vedoucího k obezitě.

Tito pacienti jsou obézní již od časného dětství, vyšetření však není dostupné v běžné praxi. Nejčastěji se jedná o kombinaci polygenní dispozice a charakteru životního stylu. Můžeme diskutovat, nakolik svou roli hraje i životní styl (ať už strava, pohyb, stres) předávaný v rodině z pokolení na pokolení.

Přibývání na váze může být i nežádoucím účinkem mnoha medikamentů (psychofarmaka, antiepileptika, kortikoidy). Prvním předpokladem k dlouhodobé, často celoživotní úpravě životního stylu je určitě pozitivní psychické nastavení, snaha, pevná vůle a optimismus.

U dětí není schválena k používání žádná medikamentózní terapie obezity.

Jaká je nejlepší prevence?

I v endokrinologii platí stejně jako v jiných oblastech medicíny: to jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl v celém svém obsahu. Nejzásadnější  preventivní opatření v oblasti  onemocnění štítné žlázy je jodizace kuchyňské soli, díky které došlo k vymizení nedostatku jódu v naší populaci a s tím i k vymizení onemocnění s nedostatkem jódu spojených.

Dvě závažné endokrinopatie jsou vyšetřovány v povinném novorozeneckém screeningu a časný záchyt nemocných dětí a jejich léčba zabrání rozvoji těžkého psychomotorického postižení, kretenismu, a může vést i k záchraně jejich života. Část tohoto vyšetření se provádí právě ve FN Brno.

Je endokrinologie atraktivním oborem? Je dostatek endokrinologů?

Endokrinologie není u nás stejně jako jinde ve světě zrovna populární či lukrativní obor a nedostatek endokrinologů je v celé republice.

Zajímavé:  Revmatické onemocnění - Vše o zdraví

Každý to zjistí bohužel velmi rychle, když se pokusí objednat k endokrinologovi, čekací doby jsou často několik měsíců. Co se týče dětské endokrinologie, tak v Brně jsme pouze dvě lékařky v oboru dětské endokrinologie (druhou je MUDr. Novotná, Ph.D.

) a zabezpečujeme péči o dětské pacienty z Brna i okolí a současně také vysoce specializovanou péči pro celý Jihomoravský kraj.

Punkce štítné žlázy (uzlin na krku, příštítného tělíska)

Při punkci štítné žlázy (uzlin na krku, příštítného tělíska) je pod ultrazvukovou kontrolou do suspektního ložiska zavedena tenká jehla, kterou je odebrán malý vzorek buněčného materiálu k cytologickému vyšetření. Samotná sonografie neodhalí povahu a chování ložiska a punkce vede k přesnějšímu rozpoznání možných chorobných změn, které pak lze správně léčit.

Při objednání na vyšetření pacient obdrží následující Poučení před výkonem. Pokud si nejste jisti, zda vaše léky před výkonem vysadit, kontaktujte svého lékaře.

  1. Vyvarování se větší fyzické námahy alespoň v den vyšetření
  2. Nevhodnost zdvihání těžkých předmětů po vyšetření (i např. nákupní tašky)
  3. Rizika u některých léků před výkonem

Léky zvyšující krvácivost nebo snižující srážlivost krve by neměly být užívány nejméně 10 dní před výkonem punkce, aby nedocházelo ke komplikacím.CLOPIGAMMA, DUOPLAVIN, PLATEL, PLAVOCORIN, TROMBEX, VESSEL DUE F, ZYLLT

WARFARIN – je-li hladina INR ≥ 1,5, doporučuje se jeho přechodné nahrazení injekčními léky – nízkomolekulárním heparinem od lékaře, který určil jejich užívání (nejlépe po poradě s lékařem indikujícím punkci). INR < 1,5 lze považovat za bezpečnou hranici pro ponechání Warfarinu před punkcí.

ELIQUIS, PRADAXA, XARELTO – doporučujeme vynechat 1 den před výkonem punkce a ráno v den punkce, večer v den punce lze již lék vzít. Vhodná je konzultace s lékařem indikujícím tyto léčivé přípravky.

  • Vysadit 7–10 dní před výkonem:ACIFEIN, ACYLCOFFIN, ACYLPYRIN, AGGRENOX, ALMIRAL, ALNAGON, AMIZOLMET 500 mg/ml injekční roztok, ANOPYRIN, APO-DICLO, APOIBUPROFEN, APO-MELOXICAM, ARCOXIA, ARTRILOM, ARTRODAR, ASPIRIN, AULINBRUFEN, BRUFEDOL, BETAPRES 5/75CELEBREX, CONDROSULFDICLOFENAC, DICLOREUM, DOLMINA, DOLGIT, DICUNO, DEXOKET, DONA, DYNASTATFLECTOR, FLAMEXIN, GODASAL, HOTEMINIBALGIN, IBUMAX, IBUMYL RAPID 400 MG, IBUPROFEN, IBUSTRIN, INDOMETACINKETESSE, KETONALMELOXICAM, MELOXISTAD, MESULID, MIGRALGIN, MODAFEN, MOVALISNALGESIN S, NEO-CEPHYL, NIMED, NIMESIL, NOVALGIN, NUROFENOLFEN, ORAMELLOX, RECOXA, STACYL, SURGAM
  • THOMAPYRIN, UNO, VASOPIRIN, VERAL, VOLTAREN
  • Vysadit 30–50 hodin před výkonem:APO-TIC, TAGREN

Povolené léky, které není nutné vysadit před výkonem punkce:ATARALGIN, CLEXANE inj., COLDREX, FRAXIPARINE inj., GRIPPOSTAD, HUMEX COLD, KORYLAN, MABRON, MIGRANERTON, NOAX UNO, PANADOL, PARALEN, PROTRADON, SARIDON, TALVOSILEN, TRALGIT, TRAMABENE, TRAMADOL, TRAMAL, TRAMUNDIN, ULTRACOD, VALETOL, VICKS SYMPTOMED

  • Upozornění pro pacienty před punkcí štítné žlázy

Štítná žláza – vyšetření funkce a případných poruch

Malý nenápadný orgán tvaru motýla ovlivňuje činnost hormonů a metabolismus celého organismu. Navenek se onemocnění štítné žlázy může projevit řadou vnějších příznaků, např. změnou hmotnosti nebo změnou vnímání tepla a zimy. Má ale i výrazný vliv na činnost srdce nebo vývoj plodu v těhotenství. Jaké jsou příznaky onemocnění štítné žlázy?

Štítná žláza se řadí mezi endokrinní žlázy a tvoří ji dva laloky. Jsou umístěné podél hrtanu a horní části průdušnice. Funkční jednotkou štítné žlázy jsou malé uzavřené folikuly. Jejich výplň tvoří koloid, v němž jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin. Ve žláze se tvoří ještě třetí hormon – kalcitonin.

Štítná žláza ovlivňuje metabolismus i nervovou soustavu„Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivňuje metabolismus sacharidů (cukrů), tuků i bílkovin, má vliv na oběhovou soustavu, tedy především na činnost srdce a na centrální nervovou soustavu,“ vysvětluje MUDr. Karolína Drbalová, endokrinoložka a internistka z kliniky Canadian Medical.

Příznaky onemocnění štítné žlázy (snížené či zvýšené produkce hormonů)

  • Nepravidelný, zrychlený či zpomalený srdeční rytmus,
  • zvýšený cholesterol v krvi,
  • výrazné snížení tělesné hmotnosti,
  • kolísání hladiny cukru v krvi u diabetiků,
  • zvýšená únava,
  • zhoršení paměti a soustředění,
  • padání vlasů,
  • nervozita, třes,
  • nespavost,
  • silné pocení,
  • poruchy vyprazdňování,
  • osteoporóza.

Onemocnění štítné žlázy se může projevit i poruchami spánku či zvýšenou únavou. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels

Jednotlivé typy vyšetření štítné žlázy: Jak probíhají?

  • Odebrání anamnézy – zjištění výskytu autoimunitního onemocnění u členů rodiny, tedy nemocí štítné žlázy, nadledvin, diabetu, vitiliga.
  • Laboratorní vyšetření – tedy krevní testy. „Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů – tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy. Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem,“vysvětluje MUDr. Petr Podroužek z EUC Laboratoří.
  • Zobrazovací metodysonografie (ultrazvuk) je zcela bezbolestné a rychlé vyšetření, které patří k běžné rutině. Zjistí případné změny tkáně štítné žlázy (uzly, prokrvení, zvětšení). Výrazně zvětšená štítná žláza se nazývá struma. Ultrazvuk trvá několik minut, provádí se přímo v ordinaci a nevyžaduje žádnou přípravu. Scintigrafie (snímkování) se provádí na odděleních nukleární medicíny, před snímkováním se do žíly aplikuje kontrastní látka, která se následně vyloučí močí. Vyšetření nezatěžuje organismus a je bezbolestné. CTpočítačová tomografie se provádí u velkých strum a využívá rentgenové záření. Magnetická rezonance, jejíž výhodou je, že nepoužívá rentgenové záření, zobrazuje též zvětšenou žlázu a případné postižení lymfatických uzlin.
  • Biopsie (punkce)– je odběr vzorku tkáně štítné žlázy tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Vzorek je odeslán k cytologickému vyšetření.

Jednou z metod vyšetření štítné žlázy je odběr krve a porovnání hladin hormonů. Foto: Pranidchakan Boonrom, Pexels

Nemoci štítné žlázy

  • Strukturální změny – ložiskové změny nezhoubného či zhoubného charakteru, cysty,
  • poruchy funkce – nedostatečná či nadměrná produkce hormonů.

Nadměrná činnost štítné žlázy

Štítná žláza při tomto druhu onemocnění produkuje větší množství tyreoidálních hormonů. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou.

 „Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí. Trápí je bušení srdce, potí se a netolerují teplo.

Příznakem této choroby může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje příznaky nadměrné činnosti štítné žlázy MUDr. Karolína Drbalová z Kliniky Canadian Medical.

Nedostatečná činnost štítné žlázy

Nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy má různé příčiny. Patří k nim dědičné dispozice, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozáření krku, druhotný efekt některých léků či nedostatek jódu. Nemocný je unavený, malátný, trpí zácpou, zimomřivostí a má sklon k depresím. Cítí bolesti svalů, kloubů, má suchou kůži a mohou se objevit otoky.

Štítná žláza během těhotenství

Správná činnost štítné žlázy je v těhotenství velmi důležitá. „Hormony štítné žlázy se podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze.

Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy dítě ještě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky.

V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty.

Snížená činnost může vyvolat potrat či předčasný porod,“ konstatuje MUDr. Drbalová z kliniky Canadian Medical.

Onemocnění štítné žlázy u dětí

Dítě trpí stejnými příznaky, které vykazuje dospělý pacient, navíc se u něj nedostatek hormonů štítné žlázy může projevit zpomaleným fyzickým i mentálním vývojem, nedostatečným růstem a v neposlední řadě nesoustředěností a zhoršením školního prospěchu. Rodiče by měli při zjištění symptomů navštívit dětského lékaře, který je odkáže na specializované pracoviště. Při pravidelných kontrolách vyšetřuje pediatr pohmatem i velikost štítné žlázy. Struma bývá často prvním příznakem při nedostatečné i nadměrné funkci.

Vyskytují se u vás některé z projevů onemocnění štítné žlázy? Můžete se nechat otestovat v EUC Laboratořích.

Chci se nechat otestovat na onemocnění štítné žlázy

Často kladené otázky

Jak poznat zvětšenou štítnou žlázu?

Nadměrná činnost štítné žlázy znamená, že produkuje větší množství tyreoidálních hormonů. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou – podráždění, nervozita, neschopnost se soustředit a nespavost. Dalšími faktory jsou bušení srdce, pocení se a netolerance tepla.

Jak probíhá vyšetření štítné žlázy?

Vyšetření štítné žlázy probíhá buď odebráním anamnézy (zjištění výskytu autoimunitního onemocnění u členů rodiny), laboratorním vyšetřením (krevní testy), pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk) nebo pomocí biopsie (punkcí) (odběr vzorku tkáně štítné žlázy tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou).

Problém se štítnou žlázou v těhotenství

Správná činnost štítné žlázy je v těhotenství velmi důležitá. Hormony štítné žlázy se podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze.

Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy dítě ještě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky.

V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty.

Snížená činnost může vyvolat potrat či předčasný porod.

Kam jít na vyšetření štítné žlázy?

Správnou fukčnost štítné žlázy si můžete nechat otestovat například v EUC Laboratořích.

Jedná se o tyreotropní hormon (TSH). Je to velmi citlivý parametr funkce štítné žlázy při laboratorním vyšetření.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *