Reakce na očkování proti chřipce – Vše o zdraví

Reakce na očkování proti chřipce - Vše o zdraví S nástupem chladných měsíců vyvstává do popředí jedna z mnoha otázek. Očkovat nebo neočkovat proti chřipce? Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Chřipka patří mezi častá virová onemocnění v období zimních měsíců a časného jara (v ČR od prosince do března).

Jedná se o infekční, vysoce nakažlivou nemoc, která může postihnout všechny věkové skupiny. Zdrojem infekce bývá nejčastěji nakažený člověk nebo zvíře. Lidé se stávají infekční už před prvotními horečkami a zůstávají asi dva dny po jejich konci. Chřipka se šíří kapénkovým způsobem, tj. kašlání, kýchání, atd. nebo přímým kontaktem. K zabránění šíření nákazy je vhodné použít při příchodu do kolektivu (čekárna u lékaře, lékárna, MHD) ústenku. Roušku lze zakoupit v lékárně. Viry chřipky podléhají každoročně genovým mutacím, proto i vakcíny mají každý rok pozměněné složení. Pokud dojde k velkým změnám viru, může dojít k vypuknutí epidemie, případně pandemie. Dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin patří mezi jediné účinné mechanismy, jak těmto epidemiím zabránit.

Projevy chřipky a její komplikace

Po uplynutí inkubační doby (12-48 hodin) nastupují typické příznaky prudkého zánětu dýchacích cest. Nejčastěji se jedná o rychlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice, pocity celkové schvácenosti.

Velmi typickým znakem je suchý dráždivý kašel a s ním související bolest za hrudní kostí. Suchý kašel postupně přechází ve vlhký produktivní kašel, který může přetrvávat i dva týdny po vyléčení chřipky. Někteří trpí nevolností, mají pocity na zvracení a trpí silnou únavou. Celkové vyčerpání můžou někteří jedinci pocítit až měsíc.

Velmi důležitá je pomalá rekonvalescence. Chřipka je onemocnění virové, proto její léčba nevyžaduje podání antibiotik. Vysoké horečky (nad 38,5 ˚C) lze srážet antipyretiky. Vhodný lék na případné snížení horečky Vám pomůže vybrat lékárník (např. Paralen, Ibalgin, Nurofen).

Pokud horečnatý stav přetrvává delší dobu (3-5 dní), je vhodné se obrátit na lékaře. Mezi ohrožené skupiny, které mohou nejčastěji postihnout komplikace (zápal plic, zhoršení chronických chorob, zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, atd.), patří především malé děti a senioři.

Nezřídka je výskyt komplikací důvod k hospitalizaci. Na následky chřipkového onemocnění umírá celoročně na světě mnoho lidí.

Očkování proti chřipce je očkování nepovinné, kromě rizikových skupin nehrazené zdravotní pojišťovnou.

Rizikové skupiny obyvatelstva

Sem lze zařadit osoby, u kterých předpokládáme závažnější průběh chřipky. Kvalitní prevencí lze předejít komplikacím, zhoršení zdravotního stavu, případně pobytu v nemocnici. Nedílnou součástí jsou i lidé, kteří podstupují vyšší riziko nákazy, např. zdravotníci.

Nejčastěji ohroženi jsou:

  • Senioři nad 65 let.
  • Děti do 2 let.
  • Pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk.
  • Pacienti trpící chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, dýchacích cest a diabetem.
  • Pacienti se získanou nebo vrozenou poruchou imunitního systému.
  • Osoby umístěné v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči, domovech pro seniory nebo ústavech pro osoby se zdravotním postižením.
  • Pracovníci v sociálních ústavech.
  • Pracovníci ve zdravotnictví.
  • Těhotné a ženy, které se v rizikovém období snaží otěhotnět.

Pokud patříte mezi ohrožené osoby, je namístě dotázat se lékaře na možnost očkování. Ve většině případů hradí pojišťovna u rizikových osob nejen vakcínu, ale i její aplikaci u lékaře.

V opačném případě se cena aplikace vakcíny u lékaře pohybuje kolem 300 Kč. U nerizikových skupin přispívají některé pojišťovny na očkování v rámci preventivních balíčků. Někdy tyto příspěvky nabízejí i zaměstnavatelé.

Jak se vakcína připravuje a následně aplikuje

Chřipkové vakcíny se vyrábí s použitím nejčastějších virových kmenů. Vždy v únoru nebo březnu vydá Světová zdravotnická organizace doporučení k použití chřipkových kmenů pro nadcházející sezónu. Jedná se o očkovací látky neživé. Vyberou se doporučené kmeny, usmrtí se a vyrobí se z nich požadovaná vakcína.

Z tohoto důvodu nemohou chřipkové vakcíny způsobit chřipku. Přestože se jedná o neživé viry, imunitní systém je identifikuje jako cizí a vytvoří si protilátky. Očkování zabrání chřipce až v 70 – 90 % případech, v 80 % sníží výskyt závažných komplikací.

Ideální dobou pro očkování je září až listopad.

Tělo si do začátku chřipkové sezóny (leden, únor) stihne vytvořit protilátky. Účinek vakcíny nastupuje cca po 14 dnech po aplikaci. Termín pro aplikaci je vždy na domluvě s praktickým lékařem. Důležité je si dopředu zjistit, zda má očkovací látku přímo v ordinaci, nebo si ji musíte vyzvednout sami na lékařský předpis v lékárně.

V případě, že si očkovací látku vyzvedáváte sami, je třeba myslet na správné skladovací podmínky. Ideální teplota pro uchovávání je 2 – 8 ˚C.

Pokud vás postihlo horečnaté onemocnění nebo akutní infekce je namístě termín oddálit, minimálně o 2 týdny po úplném vyléčení. Vakcína je jednorázová a aplikuje se u dospělých a dětí starších 6 let do ramene. Očkovat lze i kojence od 6 měsíců.

U kojenců a dětí do 6 let je vakcína podána do oblasti stehna ve dvou dávkách s odstupem minimálně 4 týdnů. Aby se předešlo akutní nežádoucí reakci, je nutné, jako u každého očkování, počkat ještě 30 minut v čekárně.

V rámci prevence je dobré se nechat očkovat každý rok, protože složení vakcíny se každý rok mění.

Možné nežádoucí účinky po očkování a kontraindikace

Vakcíny proti chřipce jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. Nežádoucí účinky po aplikaci jsou poměrně vzácné. Nejčastější komplikací můžou být lokální příznaky jako otok v místě vpichu, krátkodobé zarudnutí nebo svědění. Z dalších méně častých příznaků můžeme jmenovat únavu, bolest svalů a kloubů, případně zvýšenou teplotu.

Tyto projevy většinou rychle vymizí bez potřeby medikace. Dalším nežádoucím účinkem může být alergická reakce, která hrozí u pacientů alergických na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Výskyt alergií je nutné nahlásit ošetřujícímu lékaři, který následně zváží možnost použití jiného typu očkovací látky.

Každou reakci po očkování je nutné vždy hlásit lékaři. Pokud se v předchozích letech objevil nežádoucí účinek po očkování, je vhodné se v případě každoročního přeočkování obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic. Kontraindikací pro vakcinaci je akutní horečnatý stav, přecitlivělost na některé složky vakcíny nebo případné alergie.

Vhodnost očkování je vždy dobré zkonzultovat s ošetřujícím lékařem.

Co dalšího můžu ještě udělat pro zvýšení imunity v chřipkovém období?

Až 90% obranyschopnosti je založeno na správné funkci střev. Střevo tvoří bariéru proti vniknutí patogenů do organismu. Obrannou funkci zajišťuje tvorba hlenu a střevní mikroflóra, kterou je vhodné v chřipkovém období a doby vakcinace posílit užíváním probiotik (např.

Apo-lactobacillus, Biopron). Základem je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a rostlinné tuky. To lze zajistit přísunem čerstvého ovoce a zeleniny, jogurtů s probiotiky, potravinami s obsahem antioxidantů.

Nesmíme opomenout ani pitný režim, vhodné jsou bylinné čaje s obsahem třapatky nachové (echinacea) nebo rakytníku(HERBEX Rakytník a třapatka) a v dnešní době velmi oblíbené „fresh“ nápoje.

Echinaceu není vhodné používat dlouhodobě, nedoporučuje se déle než 6 týdnů. Betaglukany vykazují rovněž pozitivní efekt na posílení imunity (např. Imunoglukan, Terezia Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem). Pohyb na čerstvém vzduchu a každodenní krátkodobý pobyt na slunci stimuluje tvorbu vitamínu D.

V našich zeměpisných šířkách dochází k této stimulaci pouze od dubna do října, proto je vhodné nastřádat dostatečné množství do zásoby, a nebo ho doplnit vhodnými doplňky stravy (např. Vigantolvit, Terezia vitamín D3 Baby).

Mezi oblíbené činnosti řadíme i pravidelné saunování, které napomáhá nejen zvýšení imunity, ale také regeneraci. Je mnoho „zaručených“ způsobů a tipů, jak se chránit, ovšem jediná účinná metoda prevence je očkování.

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz

Co vás zajímá o očkování proti covid-19

26.1.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé

Vážení klienti ZP 211. Očkování proti covid-19 je tématem dne a přináší mnoho otázek. Na ty nejzákladnější vám nabízíme odpovědi.

  • Je očkování proti covidu povinné?

Očkování proti onemocnění covid-19 je v České republice dobrovolné.

  • Kolik mě bude očkování stát?

Očkování je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem osobám, které jsou v ČR pojištěny u některé ze zdravotních pojišťoven.

  • Je možné, aby byl očkován i manžel, který má cizí státní příslušnost a žije v ČR?

Státní příslušnost není rozhodující. Pokud je manžel pojištěncem české zdravotní pojišťovny a má tak nárok na úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může se k očkování zaregistrovat.

U zahraničních pojištěnců, kteří mají v ČR nárok pouze na poskytnutí nezbytné péče s Evropským průkazem zdravotního pojištění, je nutné posoudit, zda je očkování nezbytné vzhledem k délce plánovaného pobytu v ČR.

  • Od jakého věku se bude očkování provádět?

Vakcíny byly klinicky testovány k použití pro osoby starší 16 let. Pro osoby mladší nejsou vakcíny schváleny a jejich aplikace tedy není postupem lege artis.

  • Budu mít možnost vybrat si vakcínu?

Zatím tato možnost není s ohledem na omezené množství očkovacích látek. Do budoucna tato možnost může připadat v úvahu, až bude očkovacích látek dostatek.

Všechny vakcíny jsou bezpečné. Před uvedením na trh procházejí rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky.

Zajímavé:  Zubní Lékař Praha Hanus?

Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků pod lékařským dohledem. Všechny vakcíny před tím, než se dostanou do České republiky, musí být registrovány evropskou registrační agenturou (EMA), tím je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

  • Je opravdu očkování účinné i na mutaci viru?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním dostupnými vakcínami neměla chránit proti některé ze známých mutací koronaviru. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

  • Jaké jsou nežádoucí vedlejší účinky očkování?

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku.

Každé očkovací místo musí zajistit dohled lékaře schopného poskytnout neodkladnou odbornou pomoc v případě výskytu život ohrožujících komplikací, které se bezprostředně objeví po aplikaci očkovací látky.

  • Jaký je časový rozestup mezi aplikací první a druhé očkovací dávky?

Záleží na druhu očkovací látky, obvykle je doporučován výrobcem v rozsahu 2, resp. 3 týdnů. Nicméně v posledních měsících se stále častěji objevují odborné názory doporučující v době nedostatku očkovacích látek odložit druhé očkování i o 42 dní a déle od dávky první ve snaze podpořit aplikaci aspoň jedné dávky vakcíny ohroženým skupinám osob.

  • Jak dlouho bude očkování účinné?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se to stále neví. Až další studie ukážou, do jaké míry je vakcína účinná v dlouhodobém měřítku a jestli bude po nějaké době potřeba přeočkování. 

  • Obdržím potvrzení o aplikaci očkovací látky (očkovací průkaz, příp. elektronické potvrzení)?

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může po absolvovaném dokončeném očkování velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout certifikát o provedeném očkování na základě kódu, který obdrží jako SMS zprávu na svůj mobilní telefon.

  • Jaké výhody z toho, že se nechám naočkovat, budou plynout (myšleno tak, jestli po naočkování budu muset nosit roušku)?

Zatím se diskutuje o tom, jestli a jaké by měly být motivační prvky a jaké budou úlevy pro očkované osoby. Zatím se např. zdá, že některé letecké společnosti chtějí přepravovat pouze očkované jedince, což nebude až tak jednoduché.

Co se týče roušek, je to zatím nejasné, tím spíše, že po očkování zřejmě nenastává úplná, sterilizační imunita.

  • Můžu onemocnět covidem, přestože budu očkován?

Ano, můžete být znovu nakažen koronavirem, mít pozitivní PCR nebo antigenní test, ale téměř jistě neonemocníte, nebudete mít žádné nebo jen minimální příznaky a stejně tak budete jen minimálním rizikem pro své okolí.

  • Má smysl se nechat naočkovat, pokud mám již z prodělané nemoci v těle protilátky?

Pokud jste absolvoval příslušné vyšetření a víte, že máte v krvi ochranné protilátky, je i s ohledem na nedostatek vakcín vhodné s očkováním vyčkat 2 až 3 měsíce.

  • Nejsem schopný se do očkovacího centra dostavit, jsem např. imobilní. Co mám dělat? Mohu se nechat naočkovat doma?

V tomto případě se nebudete na očkování registrovat přes Centrální registrační systém na stránkách MZ ČR. Doporučujeme objednat se na očkování u vašeho  praktického lékaře, v jeho ordinaci nebo po domluvě s ním v rámci návštěvní služby u vás doma.

Role zdravotní pojišťovny

  • Bude dělat zdravotní pojišťovna na očkování nějaké pořadníky?

Zdravotní pojišťovny nebudou sestavovat žádné seznamy a pořadníky zájemců o očkování.

  • Bude ZP MV ČR kontrolovat pořadník na očkování, aby nebyli zvýhodněni pojištěnci konkurenčních zdravotních pojišťoven?

Pořadí v pořadníku na očkování není závislé na tom, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěni. Rozhodující je, zda patříte do některé prioritní skupiny obyvatel dle národní strategie očkování podle věku, profese, apod.

  • Musím pojišťovně hlásit, že jsem se nechal očkovat na covid-19?

Nemusíte. Zdravotní pojišťovny budou informovány o očkování z vyúčtování samotnými poskytovateli zdravotních služeb, stejně jako v případě, kdy je vám poskytnuta jakákoliv jiná zdravotní péče, hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Zdravotní pojišťovny budou hradit nejen výkon očkování, ale i samotnou očkovací látku a její distribuci.

  • Zajistí ZP MV ČR přednostní termín očkování pro svoje pojištěnce?

Pořadí očkování jednotlivých skupin obyvatel je stanoveno národní strategií očkování proti covid-19 v ČR. ZP MV nemůže žádným způsobem ovlivnit ani množství očkovacích látek, ani prioritizaci osob, organizaci registrace ani koordinaci samotného očkování v rámci krajů.

Registrace k očkování

  • Kde a kdy se mohu na očkování přihlásit a co k tomu potřebuji?

Registrace bude probíhat přes Centrální rezervační systém umístěný na stránkách MZ ČR.
Budete k tomu potřebovat mobilní telefon, internetové připojení a základní znalost práce s webovými formuláři, pokud se chcete přihlásit prostřednictvím.

  • Co mám dělat, když nemám počítač ani internet nebo si na to netroufnu, neumím to?

Pokud Vám nepomůže člen rodiny nebo někdo známý můžete se s žádostí o pomoc při registraci k očkování obrátit telefonicky na linku 1221, na svého praktického lékaře nebo na obecní či městský úřad.

  • Existuje nějaký seznam míst, kde mi s registrací někdo pomůže?
  • S žádostí o informace a pomoc s registrací se můžete obrátit telefonicky na níže uvedené telefonní linky jednotlivých krajů:
  • Jihočeský kraj
  • Tel.:800 100 450
  • Seniorům se zde dostane informace o očkování proti covidu-19 a dále pomoc s vyplněním registračního formuláře, výběrem očkovacího centra a objednáním termínu na očkování.

Provoz: 8-16 hodin. Provozní doba bude případně upravena podle zájmu volajících.

  1. Moravskoslezský kraj
  2. Tel. 800 720 210
  3. Denně 8-18 hodin, včetně sobot a nedělí.
  4. Ústecký kraj
  5. Tel. 475 657 691
  6. Denně 8-18 hodin, včetně víkendů.
  7. Jihomoravský kraj
  8. Tel. 800 129 921
  9. Pomohou registrovat obyvatele Jihomoravského kraje v pracovní dny 8-16 hodin.
  10. Královéhradecký kraj
  11. Tel. 495 817 110
  12. Ve všední dny 9-15 hodin.
  13. Liberecký kraj
  14. Tel. 800 880 066
  15. Ve všední dny 8-16 hodin a o víkendech 8-14 hodin.
  16. Kraj Vysočina
  17. Tel. 564 602 602
  18. Denně 8-20 hodin.
  19. Karlovarský kraj
  20. Tel. 607 600 017
  21. Denně 8-18 hodin.
  • Co k registraci potřebuji?

Aby mohla být registrace správně provedena, připravte si:

Mobilní telefon – na ten vám budou zaslány dva PIN kódy.  Jeden pro registraci k očkování, druhý pro rezervaci termínu očkování.

Kartičku pojištěnce – při registraci je třeba vyplnit vaše rodné číslo a název vaší zdravotní pojišťovny.

  • Bude mi termín aplikace očkovací látky přidělen nebo si mohu vybrat?

Termín očkování si budete moci vybrat z konkrétních nabízených termínů přímo v Centrálním rezervačním systému.

  • Je možné nějak změnit již přidělený termín k očkování?

Termín očkování můžete změnit pouze telefonicky přes linku 1221 anebo kontaktováním očkovacího místa. V případě změny termínu 1. dávky se automaticky změní termín 2. dávky.

  • Budu upozorněn na datum aplikace druhé dávky očkovací látky (např. SMS, e-mail)?

V rámci registrace a rezervace termínu a místa obdržíte SMS i email rovnou na oba termíny, tedy datum a čas na 1 i 2. dávku u dvoudávkových vakcín. 

  • V případě, že nestihnu aplikovat druhou dávku v určeném termínu z důvodu nemoci, jak mám postupovat?

Je třeba konzultovat s očkovacím místem, popř. ošetřujícím lékařem

Důležité odkazy:

https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/

https://covid.gov.cz/situace/ockovani

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mám se nechat očkovat i po prodělání nemoci COVID-19? Bude vakcína fungovat i proti zmutovanému viru? A zasáhne očkování do lidské DNA? To vše jsou otázky, které se pojí s očkováním proti nemoci COVID-19. Připravili jsme přehled odpovědí na ty, které v souvislosti s vakcínou Comirnaty zaznívají nejčastěji. 
 

  • Bude vakcína účinná i po mutaci viru? Co třeba popisovaný kmen z Velké Británie?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

Mutace viru (změna jeho genetické informace) je běžná pro všechny druhy virů a probíhá přirozeně. Některé vakcíny jsou účinné dlouhá léta a jejich podání způsobuje dlouhotrvající imunitu (např. proti spalničkám nebo zarděnkám).

Na druhou stranu v případě viru chřipky dochází k časté a rozsáhlé změně viru, a proto se vakcína musí upravovat každý rok, aby zůstala účinná.

Je známo, že ohledně nové mutace koronaviru rovněž výrobci vakcín plánují provést dodatečná klinická hodnocení.

  • Může být Comirnaty podána lidem, kteří už prodělali onemocnění COVID-19?

V klinické studii bylo sledováno 545 lidí, kteří byli očkováni vakcínou Comirnaty i přesto, že prodělali COVID-19. U těchto jedinců nebyly zaznamenány další nežádoucí účinky oproti ostatním sledovaným.

Přesto, že nejsou známy dostatečné údaje ze studie prokazující, jak Comirnaty funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2, očekává se, že vakcína bude účinná i u těchto jedinců.

Zajímavé:  Cysta Na Vaječníku Léky?

  • Mohou být děti očkovány vakcínou Comirnaty?

V tuto chvíli jsou data pro používání u dětí velmi omezená. V klinické studii byli zahrnuti pouze dospívající ve věku 16 – 17 let. Proto není použití Comirnaty doporučeno dětem a dospívajícím mladším 16 let.

Bezpečnost a účinnost vakcíny u dětí bude zkoumána později v další studii prováděné společností Pfizer/BioNTech. (pozn.: Po doplnění dalších dat byla vakcína Comirnaty schválena i pro použití u dospívajících mezi 12-15 lety.

Podrobnosti najdete zde.)

  • Jak je možné, že vakcíny byly vyvinuty tak rychle, navíc když jde o nové typy přípravků?

Věda prošla v posledních letech obrovským vývojem a máme k dispozici možnosti, které tu donedávna nebyly. Výzkum koronavirů trvá již mnoho let, včetně vývoje vakcín (SARS, MERS) – leccos bylo z předchozího výzkumu využito.

Samotné principy vyvíjených vakcín nejsou nijak zásadně nové, buď se používají už u jiných vakcín (vektorové vakcíny) nebo se stejný princip používá již ve vyvíjených lécích pro léčbu řady onemocnění (mRNA vakcíny).  Rychlý vývoj vakcíny tedy navazoval na detailní znalost základních obecných komponent.

Díky tomu bylo možné vakcínu „zkompletovat“ v relativně krátkém čase insercí pro COVID-19 specifických genových molekul.   

Další faktor ovlivňující rychlý vývoj COVID-19 vakcíny je vážnost celospolečenského dopadu COVID-19 na život lidí po celém světě.

Na rozdíl od ostatních vakcín byl vývoj dostatečně financován, probíhal v úzkém kontaktu s regulačními autoritami, které poskytovaly řadu vědeckých odborných stanovisek nejen k výrobě vakcín ale i k provádění klinických studií.

Registrační proces byl z pozice regulačních autorit zkrácen, co se týče administrativních kroků, na minimum.   

  • Může být moje vlastní DNA ovlivněná touto vakcínou?

Vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna (tzv. mRNA vakcíny) obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny.

Tento proces ale probíhá v odděleném buněčném prostoru (v cytoplazmě), a nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA.

Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, člověk není vybaven enzymy, které by umožnily RNA přepsat a včlenit do DNA – genetické informace člověka.

mRNA ve vakcíně je člověkem zkopírovaná a syntetizovaná molekula, která je do buňky vpravena pomocí lipidových částic a instruuje naše buňky vytvářet si bílkoviny, které se běžně nacházejí na povrchu koronaviru.

Tyto bílkoviny nejsou infekční, ale stimulují lidský adaptivní imunitní systém, který naučí tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním COVID-19. RNA molekuly se v našich buňkách vyskytují běžně, a to v obrovském množství. Např.

viry rýmy jsou také RNA viry a také proniknou do buňky, kde se množí. RNA viry rýmy také nemění DNA člověka.

  • Zdá se, že kvalita této vakcíny a některých jejích složek nebyla doposud plně prozkoumána (zkrácené formy mRNA, zvláštní závazky pro dvě nové pomocné látky atd.). Jak víme, že jsou bezpečné?

Důkladné zhodnocení Evropskou lékovou agenturou (EMA) znamená, že vakcína pro všechny občany EU, včetně ČR, je bezpečná, účinná a kvalitní.

Vzhledem k tomu, že vakcína Comirnaty byla doporučena k udělení podmínečné registrace, společnost, která vakcínu Comirnaty uvádí na trh, bude i nadále provádět studie pro další doložení kvality vakcíny (doplnění některých farmaceutických údajů), jak bude navyšována kapacita výroby.

Tato vakcína obsahuje dvě nové složky. Jednou z nich jsou lipidové (tukové) nanočástice a druhou je PEGylovaný lipid, kde PEG je polyethylen glykol.

Toxicita polyethylen glykolu je závislá na dávce, četnosti, celkové délce užívání a molekulové hmotnosti PEGylované molekuly.  V současnosti se nepředpokládají problémy s imunogenicitou.

Bezpečnost vakcíny byla zhodnocena u více než 21 000 účastníků v klinických studiích.

  • Obsahuje vakcína proti onemocnění Covid-19 tzv. kmenové buňky?

Vakcína proti onemocnění Covid-19 neobsahuje kmenové a ani jiné buňky živočišného nebo lidského původu a není léčivým přípravkem pro moderní terapii, jak je definováno v legislativě (v čl. 2 odst.1 písm. A) nařízení ES č. 1394/2007 a ve Vyhlášce č. 228/2008 Sb.

  • Obsahují vakcíny proti onemocnění Covid-19  tzv. MRC-5, což je buněčná linie odvozená z plicní tkáně 14týdenního potraceného plodu?

Neobsahují. Tato informace je nepravdivá. Video, kvůli kterému se tato informace začala na internetu šířit, mylně interpretuje nezávislý výzkum jedné z vakcín proti COVID-19, který ověřoval účinnost této vakcíny v lidské tkáni před reálným podáním člověku (https://www.researchsquare.com/article/rs-94837/v1). Tento výzkum nemá spojitost s výrobou samotné vakcíny.

Některé vakcíny se skutečně kultivují pomocí linie lidských diploidních buněk MRC-5. Nicméně tato buněčná linie byla vytvořena v roce 1966 z plicní tkáně plodu potraceného z psychiatrických důvodů a od té doby je vědeckými postupy uchovávána a rozmnožována pro účely výzkumu a výroby a není zapotřebí další tkáně z lidského plodu.

  • Byla v rámci klinického hodnocení lidem podávána vakcína před procesem čištění?

Klinická hodnocení s vakcínou proti COVID-19 podléhají dle legislativy povolení Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

V rámci žádosti o povolení klinického hodnocení je SÚKL předkládána řada dokumentů, jak dále upravuje legislativa a případně pokyn Ústavu KLH-20, a to včetně dokumentace ke kvalitě a bezpečnosti.

Dokumentaci ke kvalitě posuzuje SÚKL dle předem daných pokynů. SÚKL posoudí, zda jsou splněny požadavky na kvalitu dle pokynů a současného vědeckého poznání.

Současně schválená vakcína proti COVID-19, Comirnaty, není založena na virových vektorech, pro které jsou živočišné linie využívány. Buněčné linie jsou v případě nových mRNA Covid-19 vakcín vyžívány jen za účelem charakterizace či ověření účinnosti.

Ani v klinickém hodnocení neobsahovaly vakcíny (včetně adenovirových) zbytky tkáňových kultur, čištění představuje krok tzv. purifikace, jedná se již o krok ve výrobě (jak při výrobě vakcíny pro klinické hodnocení, tak při výrobě vakcíny po případné registraci vakcíny), tento krok zamezuje výskytu případných nečistot v přípravku.

  • Lze využít přebytečný obsah v injekční lahvičce (Pfizer/BioNTech vakcína)?

V souhrnu informací o přípravku Comirnaty (Pfizer/BioNTech vakcína) je uvedeno, že jedna injekční lahvička (0,45 ml), jejíž obsah je potřeba nejdříve naředit, obsahuje 5 dávek po 0,3 ml.  Není tedy doporučeno slévat přebytečný či zbytkový obsah injekčních lahviček po odebrání daných pěti dávek.

Bezpečnost – nežádoucí účinky

  • Jaké má vakcína nežádoucí účinky?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, i vakcína Comirnaty může u některých osob způsobit nežádoucí účinky. Registrace však mohla být vakcíně udělena pouze proto, že její přínosy spočívající v široké ochraně očkovaných proti onemocnění koronavirem výrazně převyšují riziko možných nežádoucích účinků.

Z údajů z klinických studií s vakcínou víme, že se některé nežádoucí účinky po očkování objevují velmi často (tj. u několika osob z deseti očkovaných, např. bolest v místě injekce se projevuje u více než 80 % očkovaných).

Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odeznějí během několika dní.

Patří sem kromě zmíněné bolesti v místě injekce také únava (u více než 60 % očkovaných), bolest hlavy (u více než 50 %), bolest svalů a třesavka (u více než 30 %), bolest kloubů (u více než 20 %), horečka a otok v místě injekce (u více než 10 %). Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.

Další nežádoucí účinky se vyskytovaly v klinických studiích s nižší frekvencí – nauzea a zarudnutí v místě podání injekce u několika osob ze sta očkovaných, zvětšení uzlin, nespavost, bolest v končetině, malátnost a svědění v místě injekce u několika osob z tisíce očkovaných, dočasná obrna obličeje u několika osob z 10 000 očkovaných, ojediněle byly hlášeny případy reakce z přecitlivosti (včetně závažných).

Bezpečnost vakcíny byla sledována v klinických studiích u 21 744 osob, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny (z toho přes 20 000 osob dostalo 2 dávky). 4 000 osob bylo ve věku 56 let a starších, 545 očkovaných osob mělo pozitivní protilátky proti viru SARS-CoV-2, bezpečnostní profil byl u nich podobný jako u ostatní populace.

  • Jaké je riziko závažných alergických reakcí?

Mnoho léčivých přípravků (zejména podávaných injekčně), obdobně i vakcíny mohou v ojedinělých případech vyvolat závažnou alergickou reakci (anafylaktická reakce či anafylaktický šok). Takováto reakce byla nahlášena i v několika ojedinělých případech po očkování vakcínou Comirnaty.

Jedná se o náhle vzniklý a potenciálně život ohrožující stav, který se projevuje rychle se rozvíjejícími příznaky na kůži (svědění, zarudnutí, vyrážka, otok) spolu se vznikem chrapotu, dušnosti, zblednutí, pocení, pocitu na omdlení, bušení srdce, bolesti hlavy či břicha.

Reakce nastává během krátké doby po podání vyvolávající látky, nejčastěji do 15 minut. Proto je nutné, aby každý očkovaný zůstal nejméně 15 minut po očkování v čekárně u lékaře, protože lékař může rychle podanou léčbou reakci zastavit.

Očkování nesmí být provedeno mimo lékařské zařízení s dostupnou urgentní léčbou.

Pokud měl pacient závažnou alergickou reakci po podání 1. dávky vakcíny, nesmí už dostat druhou dávku.

  • Jak lze nahlásit podezření na nežádoucí účinek?

Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku. Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na tyto závažné či neočekávané nežádoucí účinky.

Zajímavé:  Panenská blána obrázek - Vše o zdraví

Mírné nežádoucí účinky, které už jsou popsány v příbalové informaci, není potřeba hlásit, protože nemají zásadní vliv na poměr přínosů a rizik léčivého přípravku. Pokud se u vás však po očkování objeví závažný zdravotní problém, poraďte se s lékařem, který by měl toto podezření na nežádoucí účinek nahlásit. Hlásit na SÚKL může i sám pacient.

Formulář pro hlášení a další informace najdete na úvodní stránce www.sukl.cz nebo tady. 

Více o vakcíně Comirnaty píšeme zde.

Další informace o vakcínách proti COVID-19 najde zde.

Kontakty pro média: Bc. Klára Brunclíková, tisková mluvčí
tel. 702 207 242, klara.brunclikova@suklcz (tiskove@suklcz)

Očkování proti sezónní chřipce 2018/2019

Chřipka se na našem kontinentě vyskytuje pravidelně každý rok. Začíná se objevovat v prosinci a přetrvává až do března. Chřipka je velice nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami — vzduchem a přímým kontaktem. Zdrojem je nemocný člověk již před objevením se horeček a ještě 2 dny poté.

Onemocnění začíná rychlým vzestupem teplot až k 39 °C, který je doprovázen zimnicí a třesavkou, bolestí svalů a kloubů. Do 2. dne se objevuje suchý, dráždivý kašel, pálení za hrudní kostí při kašli. Horečky ustupují kolem 4.

dne a objevuje se pocit ucpaného nosu, kašel se mění na produktivní s vykašláváním malého množství světlého hlenu.

Nedojde-li ke komplikaci, stav se postupně zlepšuje, dráždivý kašel však může přetrvávat 1–2 týdny, únava často zůstává 2–4 týdny.

Léčba chřipky

Antibiotika nefungují, a proto nemá smysl je podávat. Nemocný odpočívá na lůžku, horečky (> 38 °C) sráží paracetamolem 750–1000 mg až 3× denně a/nebo ibuprofenem 400 mg až 6× denně, je-li to potřeba. Přetrvávají-li horečky i 4. den, je nutné navštívit svého lékaře, který vyloučí možné komplikace. V ojedinělých případech při těžkém průběhu infekce lze podat antivirotika.

Nejúčinnější prevencí onemocnění chřipkou je očkování, které zabrání nákaze v 70–90 % a sníží výskyt komplikací až o 80 %. Každý rok se na našem kontinentě vyskytuje jiný druhy chřipkového viru. Behěm první poloviny roku se pečlivě monitoruje antigenní složení aktuálního chřipkového viru a na základě sledování zvolí WHO nejvhodnější složení vakcíny pro aktuální chřipkovou sezónu.

Během zimních měsíců se objevují i jiné infekce dýchacího ústrojí, proti kterým očkování proti chřipce neposkytuje ochranu (tzv. běžné nachlazení — rýma, bolesti v krku, kašel, teploty 37–38 °C). Zpravidla při nich nedochází k životu nebezpečným komplikacím na rozdíl od chřipky.

Kdy očkovat a kolik je dávek?

Ideální doba na očkování proti chřipce je září až listopad a to jednou dávkou. Vzhledem k tomu, že každý rok dochází ke změně ve struktuře aktuálního chřipkového viru (rozuměj jeho vývoji), je nutné očkování každý rok zopakovat, aby se zajistila vysoká účinnost (70–90 %).

Koho očkovat?

Všechny, kteří si nepřejí onemocnět chřipkou, protože nekomplikovaná chřipka si vyžádá 1–3 týdenní pracovní neschopnost (a finanční strátu s ní spojenou: 30 % mzdy). Zejména ale:

  • všechny osoby starší 65 let;
  • osoby léčené léky na onemocnění srdce a cév (s ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin), dýchacích cest (astmatem bronchiale, chronickou obstrukční plicní nemocí), ledvin a diabetem — cukrovkou;
  • těhotné ženy v kterékoli fázi těhotenství a ženy, které plánují otěhotnět během chřipkové sezóny;
  • osoby pečující (zdravotníci, sociální pracovníci);
  • osoby žijící s rizikovými osobami (viz výše).

Koho nelze očkovat?

Osoby s akutním horečnatým onemocněním (očkujeme až za 2 týdny po úplném vyléčení).

Kolik stojí vakcína?

Vakcína je zdarma pro osoby starší 65 let a pro osoby s chronickým onemocněním — viz výše (zdravotní pojišťovna hradí aplikaci i nejlevnější očkovací látku na trhu). Ostatní si zaplatí očkování celé, viz ceník.

Jaké druhy vakcín máme?

Podle technologie výroby rozlišujeme tradiční splitové vakcíny (celovirové, štěpené) s dobrou ochranou, ale častějšími nežádoucími účinky:

  • Fluarix® (GlaxoSmithKline);
  • Vaxigrip® (Sanofi Pasteur);
  • Vaxigrip® Tetra (Sanofi Pasteur) – novinka roku 2017: oproti ostatním vakcínám, které obsahují vždy 2 kmeny chřipky A a 1 kmen chřipky B, o kterých se předpokládá, že budou v zimních měsících převládat na severní polokouli, Tetra obsahuje celkem 4 kmeny – o 1 kmen B navíc;
  • Idflu® (Sanofi Pasteur) – intradermální aplikace (mladší osoby mají bohužel 2–5× častější lokální reakci), ideální pro osoby s antikoagulační léčbou (užívající Warfarin, Pradaxa®, Xarelto®, Eliquis®);
  • Preflucel® (Baxter AG) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Subjednotkové vakcíny obsahují jen část virionu, a proto stimulují imunitní systém o něco méně, ale zato mají i méně nežádoucích účinků:

  • Influvac® (Abbott Biologicals) – výborná snášenlivost, ideální pro mladší pacienty (děti a mladší 65 let);
  • Influvac® Tetra (Abbott Biologicals) – novinka roku 2018;
  • Fluad® (Novartis) – dobrá snášenlivost a zároveň lepší ochrana díky použitému adjuvans MF-59, vhodné pro osoby starší 65 let;
  • Optaflu® (Novartis) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Pro letošní sezónu 2019/2020 jsou dostupné pouze tyto vakcíny: Vaxigrip Tetra, Influvac Tetra.

Jaké jsou časté nežádoucí účinky?

Míra nežádoucích účinků záleží na vhodné individuální volbě očkovací látky. Nejčastěji se objeví lokální zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu (do 7 dní po očkování a spontánně odezní). Únava, bolest hlavy, nevolnost, zvýšená teplota (až horečka s třesavkou), pocení, bolesti svalů a kloubů (vše vymizí i bez léčby během 1–2 dnů).

S chřipkou zůstaňte doma! Chráníte zdraví své i ostatních

Chřipka může skolit každého bez ohledu na věk nebo celkovou kondici. Není radno ji podceňovat, protože komplikovaný průběh občas zanechá i celoživotní následky.

První nápor chřipky přichází většinou okolo Vánoc. Epidemie během ledna či února pak u nás nejsou ničím neobvyklým. Na začátku zimy ovšem převažují onemocnění vyvolaná nechřipkovými viry, což platí podle pražských hygieniků i letos. Víte, jaké jsou rozdíly mezi virózou či nachlazením a skutečnou chřipkou?

Zákeřná choroba

Chřipka je velmi nakažlivé virové onemocnění, které může zapříčinit řadu dalších problémů. „Jedná se o komplikace způsobené buď vlastním virem chřipky, nebo bakteriemi, které napadnou organismus chřipkovým virem oslabený.

Jde nejčastěji o záněty horních a dolních cest dýchacích, středoušní infekce či záněty plic. K vážnějším komplikacím řadíme například zánět osrdečníku nebo srdečního svalu,“ vyjmenovává MUDr. Hana Černá. Závažný průběh chřipky někdy dospěje až nutnosti léčby v nemocnici.

Proto je potřeba si uvědomit všechna rizika tohoto onemocnění a respektovat pravidla léčby.

Jak ji poznat

  • Pro chřipku je typický velmi rychlý začátek onemocnění bez předchozích potíží. Naproti tomu nachlazení či viróza se ohlásí rýmou a škrábáním v krku.
  • Teplota se může při chřipce náhle dostat nad 38 stupňů a doprovází ji zimnice.
  • Přidávají se bolesti svalů a kloubů, výjimečná není ani silná bolest hlavy.
  • K chřipce patří často také suchý kašel.

Správná léčba

Chřipku byste neměli nikdy „přecházet“. Nutné je zůstat doma, ležet a odpočívat.

  • Zásobujte tělo dostatkem tekutin. K jídlu volte spíš lehčí, ale pestrou stravu.
  • Pečlivě si myjte ruce a dbejte na hygienu při kašli i smrkání, abyste snížili riziko nákazy dalších členů rodiny.
  • Při vysoké horečce a bolestech těla můžete využít léky na snížení teploty a tlumení bolesti.
  • Poctivá léčba zabere celý týden. Dalších 14 dní byste se měli v rámci rekonvalescence celkově šetřit.

Prevence existuje!

Chřipce se dá, na rozdíl od nachlazení, účinně předcházet očkováním. To snižuje pravděpodobnost onemocnění až o 80 %. Očkuje se vakcínou, která v sobě má inaktivovaný virus chřipky (nemůže tedy vyvolat onemocnění). K dispozici jsou vakcíny proti třem i čtyřem kmenům chřipky.

V rámci prevence je také důležité omezit kontakt s nemocnými a nedotýkat se neumytýma rukama úst ani nosu – například na držadlech v prostředcích hromadné dopravy vydrží virus chřipky až 8 hodin. Pro celkovou odolnost organismu je dobré dlouhodobě dodržovat správnou životosprávu.

(pak)

Zdroje:

http://www.hygpraha.cz/dokumenty/ddd-3333_3333_161_1.html

http://www.hygpraha.cz/dokumenty/7-duvodu–proc-se-letos-nechat-ockovat-proti-chripce-3284_3284_161_1.html

  • Vizitka lékaře:
  • MUDr. Hana Černá
  • specializace dětské lékařství

Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice

  1. Hodnocení článku Líbí se vám článek?
  2. Počet hodnocení: 0
  3. Díky za váš hlas!

Čtěte dále

Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?

Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.

O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector