Od 16 let trápila mladého muže ze smíšeného česko-vietnamského manželství lupénka. Vyzkoušel různé typy lokální i systémové terapie, ale vždy jen s dočasným efektem. Léčbu komplikoval i fakt, že ne vždy dodržoval doporučení kožního lékaře.
4. 11. 2019 Psoriáza
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je.
Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život.
Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
21. 10. 2019 Bechtěrevova nemoc
Revmatoidní artritida dovede velmi znepříjemňovat a komplikovat život. Zkušenosti s tím má i 58letá paní Milena. Nedávno zahájila nový způsob léčby a po prvních pozitivních zkušenostech napjatě očekává, jaké bude mít cílená léčba dlouhodobé výsledky.
26. 8. 2019 Revmatoidní artritida
Zanedbání léčby autoimunitních onemocnění, mezi něž patří i revmatoidní artritida, se projevuje zvýšeným výskytem přidružených nemocí se závažnými důsledky, v nejhorších případech i smrtí.
5. 8. 2019 Revmatoidní artritida
Myslíte, že na časné léčbě vaší páteře nezáleží? Právě naopak. Historické i poměrně nedávné zkušenosti ukazují, že to je ta jediná cesta, jak se vyhnout skutečně velkým potížím.
21. 5. 2019 Bechtěrevova nemoc
Lázeňská léčba má u nás velkou tradici. Využívá se jako součást léčby při četných onemocněních včetně revmatoidní artritidy. Wellness pobyty získávají na popularitě zejména v posledních letech. Jsou pro revmatiky vhodné stejně jako lázně?
18. 7. 2018 Revmatoidní artritida
Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
18. 7. 2018 Revmatoidní artritida
Lupénka postihuje nejen povrch těla, ale i sliznice uvnitř těla a existuje i tzv. orální psoriáza (lupénka v oblasti úst). Není nijak závažná, umí ale znepříjemňovat život. Často je dost obtížné tuto nemoc diagnostikovat, protože je relativně vzácná a má rozličné projevy.
9. 5. 2018 Psoriáza
Skladba jídelníčku může u lidí s Bechtěrevovou chorobou významně ovlivnit, jak se v průběhu dne budou cítit. Rad ohledně správného stravování a dodržování zdravého životního stylu je nepřeberné množství. Vybíráme ty zásadní, které opravdu fungují.
10. 5. 2017 Bechtěrevova nemoc
Potíže vidění mohou souviset s revmatem, varuje lékař | Zdraví
LN U kterých pacientů s revmatickým onemocněním se oční problémy vyskytují nejčastěji?Jednoznačně u pacientů trpících Bechtěrevovou chorobou neboli chronickým zánětlivým onemocněním páteře a meziobratlových kloubů.
Podle statistik má až 40 procent z nich oční problémy, především to bývají záněty duhovky.
Společně s profesorkou Jarmilou Heissigerovou, která je specialistkou na nitrooční záněty, se proto v současném výzkumu zaměřujeme právě na tyto pacienty.
LN Jaké jsou dosavadní výsledky?Zjistili jsme, že opakované záněty duhovky mohou být v některých případech dokonce prvním příznakem Bechtěrevovy choroby.
Potvrdilo se nám to zhruba u 20 až 30 procent pacientů, kteří chodili na kontroly k očnímu lékaři a o svém revmatickém onemocnění neměli až do té doby ani tušení.
Spolupráce revmatologů, oftalmologů a praktických lékařů je proto podle mého názoru velmi důležitá.
LN Vzpomněl byste si na některý z případů, kdy se vám právě tato vzájemná spolupráce vyplatila?Jedním z takových pacientů byl například mladý student ze středních Čech.
Až šestkrát ročně míval záněty duhovky, postupně se mu horšilo vidění a občas ho pobolívaly i klouby. Praktický oční lékař mu proto doporučil návštěvu revmatologa.
V ordinaci jsme zjistili, že trpí Bechtěrevovou chorobou, a nasadili moderní biologickou léčbu. Díky ní se podstatně zlepšilo nejen vidění, ale i klouby.
LN Provázejí oční problémy i některé další revmatické choroby?Takových onemocnění je dokonce řada, rizika hrozí nejen dospělým, ale i dětským pacientům.
Velice závažné bývá někdy postižení očí u takzvaných juvenilních idiopatických artritid – systémového onemocnění kloubů a dalších orgánů, které postihuje děti a mladé lidi do 16 let. Také takzvaný Sjögrenův syndrom mívá nejen kloubní, ale i oční projevy.
Velmi nebezpečné oční komplikace se pak mohou vyskytnout i u starších pacientů s temporální arteritidou. V některých případech dochází k poškození zraku i v souvislosti s nežádoucími účinky léků.
LN Jak se revmatické onemocnění na očích projevuje?Projevy jsou různé, záleží na typu onemocnění. Při Bechtěrevově chorobě to bývají bolesti a zarudnutí oka. Pro Sjögrenův syndrom jsou charakteristické pocity sucha v oku, řezání a pálení.
U temporální arteritidy mívají pacienti mžitky před očima, někdy dochází i k výpadkům zorného pole, v krajním případě může nemocný oslepnout. Velice obtížně se podstata problémů někdy zjišťuje u mladších dětí, které ještě nedokážou správně pojmenovat to, co je trápí. Některá dětská onemocnění nejsou navíc příliš bolestivá.
Rodiče by proto s dětmi měli pravidelně docházet na preventivní prohlídky, kde je možné tyto obtíže odhalit včas.
LN Může si tedy pacient při posouzení stavu svých očí sám objevit i další chorobu?Je třeba vycházet z toho, že pacient je laik, jen těžko si dokáže odvodit, že oční onemocnění může souviset s bolestmi kloubů. Samovyšetřování považuji proto v těchto případech za rizikové, určitě je lepší navštívit očního lékaře.
LN Otázkou ovšem je, jestli všichni praktičtí lékaři a oftalmologové spolupracují s revmatology. Jaké s tím máte zkušenosti?Zkušenosti mám opravdu různorodé – od těch velmi pozitivních až po negativní.
Naše pracoviště například dlouhodobě spolupracuje s Oční klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pacienti už tedy mají na toto pracoviště vyšlapanou cestičku. Ale ne všude tomu tak je. A ne vždycky k nám také praktický lékař pošle včas pacienta.
Proto jsme vytvořili referenční schémata, která by měla praktikům usnadnit rozpoznat rizikové jedince.
LN Jak často by vlastně měli revmatici navštěvovat očního lékaře?Záleží na věku a typu choroby. Pokud nemají žádné problémy, stačí, když navštíví očního lékaře jednou za dva roky. Pacient s podezřením na temporální arteritidu by měl být ale třeba vyšetřen okamžitě.
LN Probíhají v současné době v zahraničí některé výzkumy zaměřené na zánětlivá revmatická onemocnění?V současnosti se třeba zkoumají souvislosti revmatických chorob se střevní mikroflórou.
Pozornost je věnována také tomu, jaký vliv má imunitní systém na oči a klouby. V centru zájmu jsou ale i genetické predispozice.
Na našem pracovišti právě teď probíhá výzkum zaměřený na příbuzné našich pacientů, kteří mají stejnou nemoc.
Revmatická onemocnění
Revmatická onemocnění
jsou onemocnění pohybového aparátu
, kloubů, páteře, šlach
, svalů a vazů
. Na rozdíl od tzv. degenerativních
onemocnění, které přicházejí s věkem a opotřebováním pohybového aparátu (tzv. artróza), jsou revmatická onemocnění zánětlivého
rázu a podstatně rychleji směřují k poruchám hybnosti a viditelným změnám na kloubech
a páteři.
Mezi nejvýznamnější revmatická onemocnění
patří revmatoidní artritida
a Bechtěrevova nemoc
.
Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je chronické, progresivní
a invalidizující onemocnění, které je provázeno bolestí. Člověka postupně omezuje v pohybu a brání mu vykonávat běžné každodenní aktivity, které potřebuje k samostatnému a nezávislému životu.
Z kloubů nejčastěji postihuje zápěstí a drobné klouby
na rukou a na nohou, ale může zasáhnout i vnitřní orgány
. Onemocnění souvisí s poruchou imunity
. Typickými příznaky jsou bolest drobných kloubů, ranní ztuhlost a omezení pohyblivosti a hladká a lesklá kůže nad klouby.
Kloubní příznaky provází příznaky celkové, jako únava a hubnutí, častá je chudokrevnost
a oční záněty.
Diagnóza se stanoví podle typického nálezu na kloubech, podle vyšetření krve a nálezu na RTG
. Nemocného předává praktický lékař
do specializované péče, která dnes disponuje moderními léky, jenž mohou nemoc ovlivnit. Léčba dále zahrnuje rehabilitaci a lázeňskou léčbu, případně chirurgické korekce kloubů.
Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé
onemocnění, které se obvykle diagnostikuje mezi 18. a 30. rokem života, častěji u mužů. Projevuje se typicky ranní ztuhlostí a bolestí v dolní části páteře a v místě skloubení křížové kosti s pánví
.
Bolest je největší v klidu, zmírňuje se při pohybu. Ohebnost páteře se postupně zhoršuje a předklon se omezuje. Pacienti trpí těžkou únavou. Mohou mít záněty kloubů
, záněty oční duhovky
a mohou mít potíže s dýcháním. Výskyt nemoci v rodině zvyšuje riziko u potomků.
Pacienta s podezřením na základě příznaků, objektivního vyšetření, vyšetření krve nebo RTG nálezu odesílá praktický lékař na specializované revmatologické
pracoviště.
Moderní farmakoterapie
nabízí možnosti, které mohou onemocnění zmírnit, jeho vývoj zpomalit, nikoli však vyléčit. Mimořádně důležitá je rehabilitační léčba, ke které patří i pravidelná léčba lázeňská.
Důležitá jsou také režimová opatření, jako je správné držení těla a poloha ve spánku.
Lupénka
Lupénka je především kožní onemocnění, ale přibližně u pětiny pacientů se rozvíjí i postižení jednoho nebo více kloubů, které má podobnou charakteristiku jako revmatoidní artritida.
Může vést k deformitě
kloubu a ztrátě jeho funkce. Příčina choroby není přesně známa; roli však hraje dědičnost, autoimunita
a některé vlivy zevního prostředí, jako je např. stres, infekce
a některé léky.
V léčbě kloubních projevů se uplatňují podobná režimová opatření a léky jako u revmatoidní artritidy, např. léky užívané v protinádorové léčbě a tzv. biologická léčba.
Revmatická onemocnění – přehledně
- Revmatická onemocnění (neboli revma)
- postihují především klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony (tedy pohybový aparát), ale mnohdy mohou postihnout i některé jiné orgány.
- Rozdělujeme je do několika základních skupin:
- revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv.
systémové nemoci a další),
- degenerativní revmatické nemoci (artróza),
- infekční artritidy,
- metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus.
viz blíže např.
Revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc, dna… patří mezi nejčastější a nejznámější z těchto nemocí.
Revmatoidní artritida
Toto systémové zánětlivé revmatické onemocnění postihuje hlavně klouby, ale také ostatní orgány a systémy, jakými jsou například srdce, plíce, oční bělima, šlachy, svaly atp. První příznaky onemocnění bývají často podobné příznakům chřipky. Pacient se cítí unavený, někdy má zvýšenou teplotu.
Stěžuje si na bolest kloubů (hlavně těch drobných) na rukou a nohou. Zánětem však mohou být postiženy i velké klouby (kolenní, kyčelní, ramenní). Klouby bývají bolestivé, často oteklé, nebo naplněné výpotkem. Pacient pociťuje zpravidla ztuhnutí a menší pohyblivost kloubů, zvláště po delší době klidu, např. ráno po probuzení.
Zmíněné obtíže zhoršuje chladné prostředí.
Revmatoidní artritida postihuje více ženy než muže. Vyskytuje se v každém věku a přetrvává často do konce života. Pokud onemocnění vypukne v dětství před 16. rokem věku dítěte, hovoříme o juvenilní chronické artritidě. Nejedná se o nakažlivou chorobu a vědecky není prokázána ani dědičnost.
Zatím neznáme prevenci, tj. způsob, jak onemocnění předejít, a v současné době ani není znám lék, který by dokázal revmatoidní artritidu vyléčit. Umíme však zvládnout zánět, zmírnit bolest a zpomalit postup onemocnění.
Zánětlivý proces postihuje kloubní výstelku. Dochází ke zmnožení granulační tkáně, která časem začne přerůstat na kloubní chrupavku. Chrupavku i povrch příslušného kloubu postupně ničí. Tam, kde se zánětlivý proces nepodaří včas zastavit, dochází v postižené oblasti k nepříznivým změnám, a po čase se změní nejen vzhled kloubu, ale i jeho funkce (až znehybnění kloubu).
Léčba a samoléčba revmatoidní artritidy
Základním předpokladem úspěšné léčby je včasná návštěva lékaře. Revmatolog může diagnózu stanovit teprve na základě fyzikálního vyšetření, rentgenového nálezu a výsledků krevních testů.
Léky
Pozor na bolest a otékání kloubů. Revmatoidní artritida může končit invaliditou
Více než pět let tahali paní Evě vodu z kolene, prošla si několika operacemi a vystřídala řadu lékařů, než se dozvěděla příčinu svých zdravotních obtíží. S autoimunitním revmatickým onemocněním, které se projevuje především bolestí a otékáním kloubů, bojuje už 18 let.
Přečíst článek ›
Ortoped, ke kterému se vydala s oteklým a bolavým kolenem, měl hned v počátku podezření na revmatické onemocnění. Krevní testy ho však neprokázaly. „Obešla jsem několik dalších ortopedů a vystřídala snad osm revmatologů. Kvůli negativním krevním testům mi však revma nikdo nepotvrdil. Léčili mě obstřiky a kortikosteroidy,“ popisuje Eva.
Její onemocnění vykazuje příznaky Bechtěrevovy choroby a revmatoidní artritidy. V běžném životě ji omezuje natolik, že má přiznaný plný invalidní důchod. „Byly chvíle, kdy jsem nemohla opravdu nic. Vařit, uklízet ani starat se o dceru,“ doplňuje Eva.
Po výrazné atace loni v létě, kvůli které jí otekly chodidla a prsty na nohou natolik, že nemohla chodit a bolest jí nedala spát, se její stav dostal do tzv. střední závažnosti.
Díky tomu si mohla zažádat o biologickou léčbu. Úlevu pocítila už druhý den po aplikaci první injekce. „Cítila jsem se jako znovuzrozená. Ustaly bolesti, přestala jsem se plazit o berlích.
Najednou zmizela i veškerá únava, byla jsem plná energie,“ vysvětluje.
Přečíst článek ›
Protože však měla výraznou alergickou reakci v místě vpichu, vyměnil jí lékař biologický přípravek za lék patřící do skupiny tzv. biosimilars.
Jde o léčiva, která jsou velmi podobná originálním biologickým lékům. Na rozdíl od nich jsou ale levnější. „Nové léky mám teprve od listopadu, žádný rozdíl mezi nimi a těmi původními zatím necítím.
Alergická reakce v místě vpichu se tu zatím neukázala,“ hodnotí Eva.
Kromě léčivých přípravků jí pomáhá také pohyb, který je v léčbě revmatických onemocnění zásadní a lékaři k němu vyzývají všechny pacienty. V zimních měsících proto Eva jezdí na rotopedu, v létě jí pohyb zajišťuje opečovávání zahrady nebo plavání v bazénu.
Názor odborníků„Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv.
biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr.
Karel Pavelka uvedl, že biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 procent. „Také proto se loni podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci.
Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy když už jsou změny na kloubech většinou nevratné,“ vysvětluje Edita Müllerová.
Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy a oddálit tak případnou invaliditu.
„Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus,“ připomíná předsedkyně Revma Ligy. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55.
Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.
Informace o nemoci
Nemoc způsobuje otoky a bolesti kloubů, v nichž zánět postupně ničí vazy, chrupavky a kosti. Nejprve napadá měkké tkáně kloubu, začíná zánětem v kloubní výstelce. Podobný zánět může vzniknout i ve šlachách. Kosti jsou postiženy osteoporózou (úbytek vápníku). Výsledkem může být těžce deformovaný, bolestivý kloub, jenž výrazně ztratil svou pohyblivost.
Přečíst článek ›
Mezi první příznaky nemoci patří bolesti a otoky kloubů, obzvláště ráno. Bývají rovněž ztuhlé.
Základem léčby jsou léky, jejichž užívání zpomaluje postižení kloubů. Patří k nim glukokortikoidy, léky na snížení bolesti (nesteroidní antirevmatika a analgetika) a klíčovým lékem je methotrexát, který se obvykle užívá v tabletách, případně injekčně.
Při těžší závažnosti a postižení více kloubů mohou lékaři přistoupit k biologické léčbě. Pokud nejsou pacienti léčeni, výrazně jim klesá kvalita života a dožívají se o 5 až 10 let méně.
Nemoc je sice nevyléčitelná, pokud je ovšem léčba zahájena včas, významná část nemocných se může zbavit příznaků a projevů onemocnění (remise) nebo se bude aspoň nemoc projevovat jen mírně (nízká aktivita).
Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice.
Artritida v číslechRevmatoidní artritida je nejčastější chronické zánětlivé onemocnění. V Česku nemocí trpí přibližně 85 tisíc lidí a každý rok jich dalších asi 3500 přibude. U žen je výskyt nemoci až třikrát vyšší než u mužů. Nejčastěji se objevuje mezi 30. a 50. rokem života.
Recept pro zdraví: Zeleninové ragú
Při revmatoidní artritidě je vhodné do stravy zařadit více zeleniny, která pomáhá bojovat proti zánětu. Zkuste proto naši zeleninovou specialitu.
Ingredience: 7 větších brambor, 4 kedlubny, 4 mrkve, 1 cibule, 250 g zeleného chřestu, 30 g másla, 30 g mouky, 100 ml suchého bílého vína, 250 g smetany na vaření, 150 g hrášku, černý pepř, strouhaný muškátový oříšek, citronová šťáva, sůl
Postup: Omyjte a oloupejte brambory a vařte je cca 20 minut v osolené vodě. Mezitím si oloupejte mrkev a kedlubny a nakrájejte je na malé kousky.
Umyjte chřest, odlomte dřevnaté konce a také nakrájejte na kousky. Dejte vařit přibližně 600 ml vody, osolte ji a až se začne vařit, vložte do ní mrkve s kedlubnami a vařte asi 6 minut.
Poté přidejte chřest a povařte dalších 6 minut. Nakonec zeleninu sceďte a vývar si uschovejte.
Cibuli si nakrájejte nadrobno a osmahněte ji na rozehřátém másle. Přidejte mouku a usmažte si jíšku. Za stálého míchání přilijte bílé víno, zeleninový vývar a smetanu a vše přiveďte k varu. Do omáčky dejte dříve vařenou zeleninu spolu s hráškem a povařte ještě 6 minut. Nakonec omáčku osolte, opepřete a dochuťte muškátovým oříškem. Na závěr můžete přidat pár kapek citronové šťávy.
Přečíst článek ›
Tipy pro zdravíPro zachování pohyblivosti kloubů je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. Pomáhá udržet optimální tělesnou hmotnost, pevnost kostí, pružnost svalů a jejich sílu či dobrou náladu. Vyberte si pohybovou aktivitu, která vás bude bavit a určitě to nepřehánějte se zátěží. Vhodné jsou procházky, cvičení ve vodě, ježdění na kole nebo jóga.
Také se naučte odpočívat, dostatečně spát a co nejvíce omezit stres, pro organismus, který bojuje s chronickým zánětem, je tohle zásadní. Navíc při nadměrném napětí a vyčerpání se mohou projevy nemoci zhoršovat. Co se týká stravy, zkuste se zaměřit na doplnění vitaminu D, který mnoha lidem chybí, a právě u autoimunitních chorob může být jeho nedostatek zásadní.
Kvalitním doplňkem vitaminu D je například rybí olej.
Onemocnění kloubů
Svaly, klouby a kosti tvoří systém, který se po celý život regeneruje a opravuje svá poškozená místa. Zjistilo se, že v ideálním případě se kostra dospělého člověka každých sedm až deset let postupně kompletně odbourá a postaví z nových minerálů.
Tak to ale funguje jen v tom případě, že má tělo správných poměr potřebných minerálů, vitaminů a dalších živin. Bez správné výživy začnou tyto tkáně postupně degenerovat.
Většinu prospěšných živin získáváme ze stravy, která zahrnuje vyvážené množství obilnin, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, masa, tuků a přiměřeného množství sacharidů. Většinou si ale dopomáháme potravinovými doplňky.
Kloubní onemocnění v současné době patří mezi nejrozšířenější choroby naší civilizace. Na bolesti kloubů si stěžuje každý druhý senior a výjimkou nejsou ani mladší lidé. Spousta z nás má také osobní zkušenosti s nějakou tou kloubní nemocí, nejčastěji s artrózou nebo artritidou. Aby klouby správně fungovaly a nebolely, potřebují jistou péči.
Základem péče o klouby je především zdravá výživa a pravidelný a přiměřený pohyb. Se změnou životního stylu bychom měli začít co nejdříve. Dojde-li už k celkovému těžkému poškození nejdůležitějších kloubů v těle, kterými jsou kyčle a kolena, často zbývá jako jediná řešení – náhrada poškozeného kloubu kloubem umělým.
Každý rok u nás přibývá více než deset tisíc nových pacientů, pro které je umělá kloubní náhrada poslední možností.
I když jsou bolesti kloubů nejčastější v pokročilejším věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby navyklé sedavému způsobu života, se totiž těžce vyrovnávají s nárazovým zatížením.
Rozbolely vás z nějakého důvodu klouby? Na občasné bolesti pomáhají různé masti, gely nebo spreje.Oblíbené jsou i náplasti s obsahem léčivé látky. Působí dlouhodobě a léčivá látka se uvolňuje postupně. Dostává se do podkoží i k cévám a léčebný efekt někdy trvá až 24 hodin. Pokud je příčina přímo v bolavém místě, pak tyto přípravky většinou pomohou.
Pokud ale trpíte bolestmi kloubů delší dobu, nepokoušejte se vyléčit je vlastními silami. Rozhodně se obraťte na svého praktického lékaře.
Existuje řada speciálních vyšetření, jež odhalí původ bolestí, a teprve potom je možné bolesti kloubů léčit cíleně. Rozhodně neužívejte dlouhodobě léky tišící bolest. Co pomohlo jinému, může ublížit vám.
Navíc, v případě že by se jednalo např. o revmatoidní artritidu, platí pravidlo, že čím dříve se začne s léčbou, tím lepší je výsledek.
Není revma jako revma
Většina z nás si při vyslovení slova revma představí babičku, která má problémy ráno vstát z postele. Pod souhrnným názvem revma se však skrývají různá onemocnění, která postihují pohybový aparát. V zásadě se revmatická onemocnění rozdělují do tří velkých skupin.
Do zánětlivých revmatických onemocnění patří kromě revmatoidní artritidy třeba i revmatická horečka, která může vést až k zánětu srdečního svalu, a Bechtěrevova nemoc. Ta postihuje hlavně mladé muže ve věku od patnácti do třiceti let.
Zánět se projevuje hlavně v kloubech páteře, ale i v ramenou nebo kyčlích. Chorobu často provázejí záněty v očích. Velmi důležitá je rehabilitace. Nejčastěji lidi ale trápí takzvané degenerativní revma, zejména artróza, u které dochází k opotřebení kloubů.
Poslední třetinu tvoří revmatismus měkkých tkání těla. Nejedná se tedy o postižení kloubů, ale jiných částí pohybového aparátu, jako jsou svaly nebo šlachy.
Artróza
Artróza je jen jedno z celkového počtu zhruba pěti set revmatických onemocnění. Jde o onemocnění, které poškozují pohybový aparát, ať už páteř, šlachy, klouby, svaly nebo chrupavky.
Touto nemocí trpí každý osmý člověk. Podle statistik trpí v Česku artrózou pětina obyvatelstva, ve věkové kategorii nad sedmdesát let až devadesát procent.
V ordinacích ortopedů ale není žádnou výjimkou ani čtyřicetiletý pacient.
Nemoc je důsledkem poruchy látkové přeměny v kostní chrupavce a souvisí s dlouhodobým zatěžováním kloubů. Chrupavka, pokrývající kosti kloubem spojené, která má tlumit nárazy, přestává být hladká a opotřebovává se, vinou toho se při pohybu kloubu kosti o sebe třou a odírají.
Chrupavkové buňky vytvářejí nekvalitní mezibuněčnou hmotu, která neumožňuje kloubu správně pracovat. Chrupavka ztrácí pevnost a pružnost, praská a zmenšuje se i její tloušťka. Zdravý kloub má chrupavku pevnou, hladkou a lesklou.
Při artróze vzniká na okrajích kloubů nová kostní tkáň, takzvané nárůstky. Ty mohou omezovat pohyb, dráždí kloubní pouzdro a vedou k bolesti a otokům kloubů. Nemoc trápí hlavně lidi s nadváhou, těžce pracující a sportovce.
S nemocí se zřejmě budou potýkat pacienti s vrozenou vadou kyčelního kloubu, lidé po některých chirurgických operacích nebo ti, kteří mají k nemoci genetické vlohy.
Většinou se artróza rozvíjí na takzvaných nosných kloubech, tedy kyčlích a kolenou. Častá je i artróza ramenních kloubů či prstů ruky. V počátečních stadiích nemoci se občasně otoky nebo bolesti kloubů objevují hlavně po nezvyklé zátěži nebo přetížení.
Časem se ale bolesti stupňují, běžné je zhoršení při změnách počasí. Ráno chvíli trvá, než se ztuhlé klouby rozhýbou. Kloub je postupně méně pohyblivý, otéká a vytváří se v něm voda. V konečných stadiích pociťuje člověk bolesti i v klidu a v noci. Stupeň artrózy lze určit z rentgenového snímku.
První stupeň je počínající, čtvrtý už těžká artróza.
Omezit sport a nenamáhat se. To je podle mnohých jediná cesta, jak se chránit před nemocí. Přílišné zatěžování kloubů je bezpochyby nejčastější příčinou choroby. K rozvoji artrózy ale do značné míry přispívá paradoxně i nedostatek pohybu. Lidem, kteří se málo hýbou, totiž klouby ochabují. Fyzický výkon je pro ně pak velkou zátěží a rychleji se opotřebují.
Farmakologická léčba spočívá v podávání léků proti bolesti a s protizánětlivým účinkem (analgetika, antiflogistika). V dnešní době s podávají i symptomaticky působící léky, takzvaná sysadoa. Většinou se jedná o látky, které jsou běžně přítomny v buňkách chrupavky nebo v mezibuněčné hmotě.
Působí preventivně a zpomalují rozvoj degenerativně artrotických změn a tím zlepšují funkci kloubu. Navíc podobně jako analgetika a antiflogistika tlumí bolest a zánět, ale bez jakýchkoli nežádoucích účinků.
Jejich účinek se dostavuje za dva až šest týdnů, přetrvává ještě tři měsíce po skončení léčby. Při léčbě artrózy pomáhají i koupele, Priessnitzovy obklady, bahenní zábaly, masáže nebo bylinkové masti – například kostivalová mast.
Na postižený kloub přiložte chladný, vyždímaný obklad, ten překryjte mikrotenovou fólií, obalte suchým ručníkem a nechte asi půl hodiny až hodinu působit.
Revmatoidní artritida
Příčin, které vyvolávají revmatická onemocnění, je celá řada. Mohou je vyvolat například poruchy vlastního imunitního systému, příčinou mnohdy bývají i metabolická onemocnění nebo dědičné vady. V některých případech vznikne revmatismus jako následek infekčního onemocnění.
Nejde o nemoc starších lidí, i když tomu slovo revma v názvu svádí. Naopak, revmatoidní artritida se obvykle objeví mezi 25. a 45. rokem. Postihuje více ženy. Ty jsou oproti mužům „v přesile“ tři ku jedné.
Choroba si ale nevybírá a postihuje i pětileté děti. Revmatoidní artritida se zatím nedá vyléčit a až polovina pacientů končí po pěti letech v invaliditě.
Bohužel postižení se dožívají průměrně o sedm let méně než průměrná populace.
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Mnoho lidí si ji plete s podobně znějící artrózou. Rozdíl mezi nimi je ale zásadní. U artrózy nejde o zánět, ale o degeneraci kostní chrupavky v důsledku nadměrného přetěžování a opotřebení kloubů.
Revmatoidní artritida je zase následkem vážné poruchy imunitního systému. Ten se najednou začne chovat jinak, než by měl. Místo toho, aby pomáhal a chránil, dělá přesný opak.
Obranné síly, které mají za úkol bojovat s vnějším nepřítelem v podobě virů nebo bakterií, nepochopitelně začnou napadat vlastní organismus.
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění, které postihuje synoviální blánu vystýlající kloubní pouzdro. Synoviální blána produkuje vazkou tekutinu, která by se dala přirovnat k mazacímu oleji.
Jejím úkolem je zvlhčovat třecí plochy kloubu tak, aby kloubní hlavice klouzala v kloubní jamce. Jestliže na synoviální bláně probíhá revmatický zánět, objevují se velké bolesti při pohybu kloubu.
Kloubní pouzdro je dobře prokrvené a bohatě protkané nervovými vlákny, proto také reaguje velmi bolestivě na jakékoli poškození.
Revmatické onemocnění probíhá jako zánětlivý proces ve svalech, šlachách, nejčastěji však v kloubech. Podle typu poškození orgánů se projevuje jako intenzivní bolest a ztuhlost svalů nebo kloubů. Pacienti si většinou stěžují na největší potíže ráno, po probuzení. Během dne, kdy se klouby pomalu rozhýbou, bolesti ustupují.
Postupem času se však bolesti ozývají i po menší námaze a nakonec v klidu. Revmatoidní artritida způsobuje nemocnému zpočátku jen minimální potíže, které ho příliš neobtěžují. Proto často ani nevyhledá lékaře. Radikálně změnit postoj ho donutí až zvětšující se bolesti a postupná ztráta hybnosti. Při revmatické artritidě bývá začátek obtíží opravdu plíživý.
Nejdříve začne pobolívat jeden kloub, v některých případech je postiženo hned několik kloubů najednou. Projevům poškození kloubů ve většině případů předcházejí celkové příznaky revmatického onemocnění. Objevuje se zvýšená teplota, únava a někdy i hubnutí. Nemoc se projeví otokem v oblasti kloubů a zvýšenou teplotou okolní kůže.
Zánětem poničený kloub se tělo ze všech sil snaží opravit a používá k tomu vazivovou tkáň – jizvu. Následkem toho se ale kloub stává méně pohyblivým, a někdy dokonce až nehybným.
Pozor na stres
Proč se obranné buňky obracejí proti vlastním orgánům, není úplně jasné. Předpokládá se ale, že spouštěčem může být přechozená chřipka, angína, úraz nebo dlouho trvající stres.
Tedy věci, které imunitu neúměrně vyčerpávají a zatěžují. Právě to může těžce zkoušený imunitní systém osudově splést a onemocníte. Zákeřné na nemoci je, že nepostihuje jen klouby, ale může napadnout i další orgány.
Tím se choroba jen zhoršuje.
Nezbytné cvičení
Pro pacienta trpícího bolestmi kloubů způsobenými revmatickým zánětem je velmi důležitá prevence zatuhnutí postižených kloubů. Proto je nutné zařadit do denního režimu pravidelné cvičení doporučené fyzioterapeutem. Kromě cvičení jsou vhodné i pravidelné procházky.
V neposlední řadě lze doporučit dietní režim jako prevenci obezity. Zvláště v případech, kdy revmatická zánět postihl kolenní klouby, způsobuje každé kilo nadváhy zbytečnou zátěž.
Pokud bude nemocný důsledně brát léky a pravidelně docházet na rehabilitaci, nemoc je možné udržet v přijatelných mezích a výrazně zpomalit její vývoj.
Správná strava
Pro zdravé klouby je velmi důležitá i správná strava. Chrání je hlavně tučné ryby, jako jsou losos, sleď nebo makrela. Dopřejte si ořechy, slunečnicová semínka a dbejte na příjem vitaminů C a E a zinku.
Máte-li nadváhu, pokuste se zhubnout. Vědci zjistili, že pokles hmotnosti o pouhý jeden kilogram snižuje tlak na kyčelní kloub při chůzi až o tři kilogramy.
Již pět kilo nadváhy znamená pro kolena při chůzi do schodů víc než dvacet kilo navíc, a to při každém kroku.
- Vápník je nejdůležitější minerál pro silné kosti a klouby. Získáte jej nejen z mléčných výrobků, ale také z luštěnin, ovoce a zeleniny.
- Vitamin D je nutný pro vstřebání vápníku, tento vitamin si tělo dokáže vytvořit při několikaminutovém pohybu na slunci.
- Hořčík podporuje ukládání vápníku v kostech a ovlivňuje činnost svalů. Zdrojem jsou para ořechy, slunečnicová semínka nebo banány.
- Důležitou roli při udržování dobrého stavu kostí a kloubů hraje také fosfor, vitamin K, vitamin D a draslík. Ze stopových prvků pak zinek, bor, mangan a měď.
Dopřejte si gumové medvídky. Tato cukrovinka obsahuje potravinářskou želatinu, která podporuje tvorbu kolagenu.
Ale přestože se některé aminokyseliny obsažené v želatině starají o dobrý stav kloubů, kůže a vazivových tkání, je lepší želatinové bonbony vnímat jako sladkost a s jejich konzumací to nepřehánět.
Na trhu je celá řada potravinových doplňků, které koncentráty těchto látek obsahují v účinnějším množství.
Nezapomeňte na pohyb
I když jsou bolesti kloubů častější v pokročilém věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby, navyklé sedavému způsobu života, se těžce vypořádávají s nárazovou zátěží. Jejich klouby při tom trpí a v budoucnu se může ohlásit právě artróza.
Rychlá chůze, turistika nebo plavání, to jsou sporty, které kloubům neublíží, naopak je posilují. Ale vybrat si můžete i jakýkoliv jiný sport. Důležitá je podle ortopedů jen pravidelnost, dostatečná rozcvička a vyhýbání se mohutnému přetěžování kloubů. Vyhněte se sportovním aktivitám na vrcholové úrovni, ty klouby jednostranně přetěžují.
Ne moc vhodné jsou sporty jako tenis, aerobik, squash, lyžování, fotbal nebo běh na tvrdém povrchu, například na asfaltu. Pokud se ale těmto sportům věnujete dvakrát či třikrát týdně na rekreační úrovni, nemusíte mít obavy. Klouby si navíc můžete při sportu chránit různými pomůckami. Vhodná je odpružená obuv nebo různé chrániče.
Vyzkoušet můžete ortézy, které slouží jako zpevnění pohybového aparátu.
Při práci opatrně
Doma a na zahradě pokud možno nikdy nepracujte na kolenou. Pokud jsou již vaše klouby poškozené, měli byste se vyvarovat hlubokého podřepu, především když chcete zvedat něco těžkého. Stačí jenom lehce podřepnout, ohnout nohy v kyčelních kloubech a záda se snažte držet zpříma.
Do kanceláře si opatřete dobrou židli a dávejte si pozor, jak sedíte. Často vstávejte, protahujte se a dělejte jednoduché cviky. I špatně umístěný počítač a nevhodné sezení vytváří tlak na klouby. Při práci si dělejte časté přestávky a vyvarujte se opakovaných pohybů.
Pokud v zaměstnání převážně stojíte, pořiďte si ortopedickou obuv, která kloubům odlehčí. Noste zdravou obuv. Boty by měly být pohodlné a měly by mít nízký podpatek.
Čím jsou podpatky vyšší, tím více se musí kolena ohýbat, aby udržela rovnováhu. To zatěžuje páteř a kolenní a kyčelní klouby. Pružná obuv pomáhá tlumit nárazy při chůzi po tvrdém podkladu.
Doma dbejte na to, abyste si příliš často a dlouho nenamáčeli ruce ve studené vodě. Vyvarujte se prochlazení kloubů.
Doléčte každé zranění. Je to důležité proto, že mnoho zranění porušuje stabilitu kloubu a ten je pak náchylnější k dalším zraněním. Když chcete po zranění začít se sportem, zpevněte zpočátku kloub elastickým obvazem.