Oči ohrožuje zejména ultrafialové záření, které může vést k poškození jednotlivých struktur oka, zejména rohovky a sítnice.
Pobyt na slunci je proto pro oči nebezpečný zejména v případech nižší koncentrace ozónu v atmosféře, kdy je výrazně vyšší intenzita UV záření. Oči by si v takovém případě měli chránit nejenom pacienti po očních operacích (např.
laserové refrakční operace, pacienti po implantaci nitroočních čoček), ale i lidé se zdravýma očima, kteří žádnou oční operaci neprodělali.
„Krátkodobý přímý pohled do slunce není pro zdravé oči nebezpečný. Zornice oka reaguje jako clona fotoaparátu a reguluje množství slunečního záření, které dopadne na sítnici.
Dlouhodobý pobyt v místech intenzivního slunečního záření – u moře, ve vysoké nadmořské výšce – může vyvolat drobné defekty epitelu rohovky a s tím spojenou výraznou bolest oka.
Zároveň může v extrémních případech jako je pozorování zatmění slunce, pozorování slunce pomocí dalekohledu či trvalé rozšíření zornice, dojít i k trvalému poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění,“ říká oční lékařka Jana Mikšovská z kliniky DuoVize.
Oči bychom si měli chránit brýlemi s UV filtrem. Při ochraně před UV zářením je důležité, aby byl UV filtr v brýlích stoprocentní, aby byl zrak chráněn před UV A i UV B zářením. Doporučený je UV 400.
Při pobytu u moře se doporučuje zatmavení brýlí 50 – 60 peocent. Úplně tmavá skla nejsou vhodná. Zorničky se totiž ještě více rozšíří a do oka proniká ještě více UV záření.
Pokud si nejste jisti kvalitou svých brýlí, je lepší nechat si změřit UV filtr ve specializované optice.
Děti a sluneční brýle
„Děti jsou neposedné a častokrát se stává, že brýle odmítají. Proto u menších dětí do jednoho až dvou let volíme jako ochranu očí nošení kšiltovky nebo kloboučku.
Všeobecně ale platí, že čím dříve naučíme dítě nosit brýle, tím dříve si na ně zvykne,“ radí Gabriela Pilková, oční lékařka se specializací v oblasti léčby dětí z Dětského očního centra Kukátko a dodává: „Velký pozor je třeba dát u dětí, které se léčí s tupozrakostí.
U těchto dětí je důležitější léčba oční vady než nošení slunečních brýlí. V současné době i kvalitní čiré dioptrické brýle mají ve sklech UV filtr, takže rodič se nemusí bát, že by dítě nemělo dostatečnou ochranu před UV zářením.“
Klimatizace vysušuje oči
Kromě bolesti hlavy, zatuhlých krčních svalů, vysušené kůže či zhoršeného astmatu může přivodit klimatizace také syndrom suchého oka. A ten může v krajních případech nezvratně poškodit zrak.
|
„V letních obdobích, zejména ve dnech s tropickými teplotami, používá stále více lidí na pracovišti, doma či v automobilu klimatizaci. Přes nezpochybnitelné klady klimatizace se stále více ukazuje, že klimatizace může člověku i škodit.
Často v klimatizaci trpí očí, zejména při dlouhém pobytu v klimatizovaném prostoru a při namáhavých činnostech, jako je práce s počítačem. Dochází k osychání povrchu oka – spojivky a rohovky.
Náchylnější bývají oči, které mají sníženou schopnost tvorby slz či zhoršenou kvalitu slzného filmu. V klimatizovaných prostorech očí pálí, pacienti často popisují pocit písku v očích a paradoxně dochází i ke zvýšenému slzení očí.
U očí s alergickými záněty spojivek může dojít v klimatizovaných prostorech ke zhoršení alergických projevů, které se projevují zejména svěděním očí,“ popisuje oftalmoložka.
Zanedbání nebo podcenění vysychání oka může člověku způsobit velmi závažné zdravotní komplikace. „Syndrom suchého oka na počátku způsobuje zejména subjektivní potíže typu pálení očí, pocit písku v očích, řezání očí. Pokud se tyto počínající příznaky neléčí, dochází k osychání rohovky.
Na rohovce se zároveň tvoří vlákna – filamenta, která zhoršují nepříjemné pocity spojené se suchostí očí. Zároveň dochází k oslabení přirozené ochrany rohovky – epitelu a slzného filmu, což může vést ke snadnému průniku infekce rohovkou a vzniku rohovkového vředu,“ varuje MUDr. Mikšovská.
Sinice mohou poškodit oči i játra
„Toxické látky obsažené v sinicích mohou vyvolávat alergické projevy na kůži a zároveň alergický zánět očí. Tento zánět se projevuje jednak svědění a pálením očí, někdy i zarudnutím očí se zvýšenou sekrecí,“ uvádí Mikšovská.
Pakliže se pro koupání v kvetoucí vodě rozhodnete, měli byste dodržovat několik zásad. V první řadě se po koupeli ihned neutírat ručníkem, který sinice ještě více vetře do pokožky nebo do očí.
Je nezbytné co nejdříve po vykoupání osprchovat celý povrch těla čistou vodou a řasy a sinice pečlivě smýt. Případné koupání ve vodě se sinicemi by nemělo trvat déle než deset minut, než se kůže rozmočí a začne více absorbovat zdraví škodlivé látky.
Rozhodně by se plavec měl vyvarovat otevírání očí pod vodou.
A jak postupovat, když už voda se sinicemi citlivé oko zasáhne? „Jako první pomoc je nejvhodnější vypláchnout oči čistou vodou, lépe borovou vodou nebo speciálními dezinfekčními očními kapkami.
Pokud nejsou přítomny další oční potíže, zmíněné výše, není nutná další léčba.
Ale v případě přetrvávajících potíží je vždy vhodné navštívit očního lékaře k vyloučení poškození rohovky,“ doporučuje Mikšovská.
Vše co potřebujete vědět o operaci LASIK
Díky pokroku je dnes možné operovat oči jemněji a šetrněji než kdykoli dříve. Jednou z nejčastěji používaných metod pro korekci refrakčních vad je LASIK. Tento článek vám přináší aktuální informace o této metodě, včetně jejích rizik a přínosů.
LASIK je oční operace, která se používá ke korekci refrakčních vad. Jejím smyslem je změnit oční rohovku tak, aby pacient znovu zřetelně a jasně viděl.
Operace LASIK je vhodná pro léčbu krátkozrakosti (myopie), což je případ kdy dobře vidíme na blízko, ale špatně na dálku, dalekozrakosti (hyperopie nebo hypermetropie), kdy vidíme špatně na dálku a astigmatismu (nestejné zakřivení rohovky v podélném i příčném směru), což je kombinovaná vada.
Operace LASIK umožňuje pacientům zbavit se brýlí a kontaktních čoček. Protože refrakční poruchy negativně ovlivňují schopnost akomodace lidského oka (schopnost měnit zakřivení čočky), mají pacienti, kteří těmito chorobami trpí rozostřené a neostré vidění buď do dálky nebo na blízko (například při čtení).
Osobám, které těmito vadami trpí pak oční operace LASIK nabízí účinný způsob léčby, při kterém dochází k odstranění přesně vypočtené tloušťky tkáně oční rohovky. Díky tomu dochází ke změně světlolomných parametrů oka a k podstatnému zlepšení zraku pacientů.
Cena operace LASIK a finanční informace
Cena oční operace LASIK je jedním ze základních rozhodovacích faktorů pacientů zda tuto léčbu podstoupit či ne. LASIK operace bohužel nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, a tak pacienti si tuto operaci musí hradit z vlastních zdrojů.
Cena za jedno oko se pohybuje v rozmezí 15 – 30 tisíc korun, podle toho jaký typ laseru je pro operaci používán a také podle délky záruky. Nejvíce zaplatíte za operaci 6D laserem, který nabízí nejlepší výsledky. Pro stabilizaci tkáně rohovky po operaci lze využít takzvané vytvrzení rohovky, které výsledek operace ještě zlepší.
Tento zákrok je obvykle za příplatek, jehož výše se pohybuje od 3 do 5 tisíc korun za jedno oko.
Jsem vhodným kandidátem pro oční operaci LASIK?
Vhodný kandidát na laserovou operaci LASIK musí splňovat několik podmínek. Především mu musí být více než 18 let a současně u něj během minimálně 1 roku před operací nesmí dojít ke změně ve vidění.
Další kontraindikací je oční infekce nebo zranění oka v posledním roce před operací. Pokud máte zájem o operaci LASIK, poraďte se se svým očním lékařem, který vám sdělí zda jste vhodným kandidátem nebo nikoli.
Vždy také platí, že před každou operací by vás lékař měl pečlivě vyšetřit a odebrat vaší anamnézu (historii onemocnění, které jste prodělali).
Jak operace LASIK probíhá?
Nejprve vás oční lékař příslušné kliniky pořádně vyšetří a zjistí zda jste vhodným kandidátem pro LASIK operaci či nikoli.
Pokud ano, bude vám provedeno zevrubné vyšetření zraku, na jehož základě bude stanoven vhodnýpostup a při operaci nastaven laser (tloušťka tkáně, kterou je nutné při operaci odstranit).
Několik dnů a týdnů před operací budete také muset dodržovat speciální režim, který vám lékař vysvětlí.
Operace LASIK zaměřená na odstranění očních vad začíná umrtvením oka. Lékař nebo sestra vám nakapou do očí kapky, kteér obsahují anestetikum. Díky tomu tak při operaci nebudete cítit žádnou bolest. Následně se pokračuje vytvořením takzvaného korneálního flapu.
Zjednodušeně řečeno se jedná o naříznutí rohovky kolem dokola, ale rohovka není úplně doříznuta a nechává se „viset“ na jednom okraji, aby jí bylo možné přehnout. Tento flap se odklopí a poté se ve vnitřní části rohovky, která se jmenuje stroma, provede excimerovým laserem odstranění přesně vypočtené tloušťky tkáně.
Po ukončení operace se flap přiklopí zpět na místo a je to.
Většina lidí vidí lépe hned po operaci, nicméně může trvat až půl roku než se vám zrak stabilizuje. Po operaci může oko trochu bolet, ale budete docházet pravidelně na kontroly a dostanete domů oční kapky pro vykapávání, takže období rekonvalescence nebývá dlouhé.
Rizika a výhody operace LASIK
Většina pacientů je s výsledky LASIK operace nadmíru spokojena, protože mnohem lépe vidí a nemusí nosit brýle ani kontaktní čočky. Pacienti mohou sportovat, plavat, trávit čas na pláži a dělat jakékoli činnosti bez omezení, která přináší brýle a kontaktní čočky. Operace LASIK je bezpečná a prověřená chirurgický metoda, která se mezi pacienty těší velké oblibě.
Nicméně je potřeba si uvědomit, že stejně jako každá operace, má i LASIK svá rizika a může dojít ke komplikacím.
Statistiky říkají, že komplikace se vyskytnou u asi 1 až 5 % pacientů a zahrnují zejména zvýšenou citlivost na světlo, rozmazané vidění, vidění „duchů“, nepravidelný astigmatismus, vysušování očí a zvýšenou citlivost oka.
Naštěstí je možné většinu těchto problémů vyřešit, ale nelze samozřejmě zaručit, že se zrovna u vás nějaký problém nevyskytne. Proto je potřeba operaci LASIK pečlivě zvážit a poradit se o rizicích a přínosech s vaším očním lékařem (a případně i s dalším lékařem, abyste získali více názorů a podkladů pro rozhodování).
Pár statistických údajů kolem operací LASIK
Korekční oční operace LASIK se na celém světě staly velmi oblíbené. Jen v USA se jim každý rok podrobí více než milión Američanů. V České republice je každý rok odoperováno několik desítek tisíc lidí. Ve většině případů jsou výsledky skvělé a pacienti po operaci vidí doslova a do písmene „jako za mlada“.
Technologie
Pokud máte strach z toho, nechat si šťourat do oka, seznamte se nejprve s technologiemi používanými při operaci. Nové excimerové lasery jsou velice přesné (umožňují přesný pohyb v až šesti dimenzích – 6D technologie) a šetrné k pacientovu oku, takže odstraní přesně tolik kolik je potřeba.
Zatímco dříve se flap na rohovce nařezával takzvaným mikrokeratomem (speciální nůž) ručně, dnes naříznutí flapu provádí opět vysoce přesný laser automaticky, takže se tím eliminuje riziko lidské chyby. Technologie jde prostě stále dopředu a oční operace jsou stále méně invazivnější a méně zatěžující pro pacienta.
Na jakém principu je založen lidský zrak?
Zrak je jedním z našich nejkomplikovanějších smyslů. Už jste se někdy zamýšleli nad funkcí takového oka?
Proces zpracování obrazu lidským zrakem je naprosto fascinující.
Abychom lépe porozuměli tomu, jak vidíme, vysvětleme si nejdříve, jakou funkci jednotlivé části (neboli struktury) lidského oka plní, a odpovězme na otázku, jak nám oko umožňuje vidět. V následující chvilce se na tento problém podíváme blíže.
Vnější části oka
Oči jsou orgány, stejně jako srdce, ledviny nebo kůže (lidský orgán o největší ploše). Anatomie oka je neuvěřitelně složitá. Každé oko se skládá z více než dvou milionů spolupracujících částí. K nim patří i vnější struktury:
- Oční víčka, která oči chrání.
- Oční bělmo a rohovka, které pokrývají vnitřní části oka a zabezpečují je před vlivy zvnějšku.
- Slzný film, jenž transportuje kyslík k rohovce a pomáhá udržovat zdraví a pohodlí očí.
Zajímavost: víte, že oči každého z nás mrknou v průběhu dne asi 12 000krát a že rohovka je jedinou částí našeho těla, v níž se nevyskytují žádné krevní cévy? Kyslík je do orgánů přiváděn krví, rohovka jej ale přejímá přímo ze vzduchu. Proč? Rohovka totiž musí být průsvitná, což je nezbytné pro jasné vidění.
Teď již víme, které části tvoří oko zvnějšku. Můžeme se tedy zaměřit na vnitřní prostředí oka a odpovědět na otázku, jak to, že vidíme předměty jako vycházející slunce nebo talíř s naší oblíbenou snídaní.
Vnitřní prostředí oka
Níže jsou uvedeny hlavní vnitřní struktury oka:
- Duhovka, barevná část oka.
- Zornice (pupila), černý kruhovitý otvor v centru duhovky, jímž do oka proniká světlo.
- Čočka, umístěná za duhovkou, která zaostřuje zrak na předměty blízké i vzdálené.
- Sítnice, tenoučká vrstva milionů fotoreceptorů zvaných tyčinky a čípky.
Když ráno otevřete oči, světelné paprsky proniknou do oka skrze rohovku a zornici.
Jste-li zrovna v tmavé místnosti a rozsvítíte jasné světlo, zornice se stáhnou a redukují tak množství světla, které do oka dopadá.
Pokud vejdete z prostředí prozářeného sluncem do zatemněné místnosti, dojde k opačnému jevu – zornice se rozšíří a umožní proniknout více světla, abyste v neznámém prostředí viděli lépe.
Když světlo pronikne zornicí a čočkou, vytváří ohnisko na sítnici. Tady – k našemu velkému překvapení – vzniká na pozadí oka obraz, který je převrácený ve svislém směru. Ano, čtete správně.
Jakmile světlo dopadne na pozadí očí, přenáší se prostřednictvím nervů v sítnici, které tvoří jakýsi svazek. Zrakové nervy pak předávají obraz dále až do mozku. Jak mozek tyto informace zpracovává, dodaný obraz znovu převrátí, takže ve výsledku nevidíme svět vzhůru nohama. Kdyby k tomu nedocházelo, náš život by byl pravděpodobně velmi zajímavý!
Lidský zrakový systém pracuje skutečně velice efektivně.
I když by to mohlo znít nepravděpodobně, jde o nejlepší způsob, jak může naše tělo rychle zpracovat informace. Nabízí se pak otázka – co se stane, když naše oči nepracují bezchybně?
Běžné zrakové obtíže
Jak jsme si právě přečetli, anatomie lidského oka je vskutku fascinující. Pokud rohovka, čočka a sítnice spolupracují tak, jak by měly, je v pořádku i váš zrak. Bohužel tomu tak vždy není.
Pokud je lidský zrak od dokonalosti více či méně vzdálen, na vině je často genetika. Pokud vaši rodiče nosili korekční brýle již v útlém věku, je pravděpodobné, že i vy je budete potřebovat už v raných fázích života. Níže uvádíme některé z běžných zrakových problémů.
Když světlo dopadající do oka vytváří ohnisko před sítnicí namísto na ní, trpíte krátkozrakostí neboli myopií. Předměty vzdálené se jeví jako nejasné a rozmazané. U lidí s myopií mohou být oči větší než je obvyklé (více o krátkozrakosti si můžete přečíst zde).
Jak jste si asi již domysleli, opak platí pro vadu zvanou dalekozrakost neboli hyperopie. V tomto případě světlo procházející zornicí vytváří ohnisko za sítnicí. Příčinou tohoto jevu bývá často plošší rohovka nebo kratší oko, než je obvyklé (více o dalekozrakosti si můžete přečíst zde).
Jiným problémem, kterému každý z nás musí v jistém okamžiku života čelit, je presbyopie. K té dochází, když čočka ztrácí schopnost správně zaostřovat. Blízké předměty se pak jeví rozmazané – a proto také po překročení čtyřicítky často musíte držet jídelní lístek v restauraci co nejdál od obličeje, abyste si ho vůbec mohli přečíst (více o presbyopii si můžete přečíst zde).
Ukázali jsme si, že ke správné funkci zraku je zapotřebí mnoha různých částí a orgánů oka. Pokud se však vyskytnou problémy, máme k dispozici řadu pokročilých technologií, které nám je pomohou vyřešit.
Až se zítra ráno probudíte, možná si necháte chviličku na to, abyste se znovu podivili, jak zázračně vám oči zprostředkovávají okolní svět.
Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.
Zdraví
Chtel bych se zepta,t cim je nebezpecne prorustani cevek rohovkou (myslim, ze se tomu rika vaskularizace). A zda prorostle cevky zmizi, nebo je to jiz trvaly stav a pripadna lecba.
Odpověď:
Rohovka je za normálních okolnosti bezcévná tkáň, při poruše jejího metabolismu, především nedostatku kyslíku, dochází ke kyselé reakci, která je kompenzována prorůstáním cév do rohovky.
Cévy v rohovce snižují její průhlednost, táhnou s sebou vazivo a mění strukturu rohovky. Pokud se dostanou až do oblasti centra jsou výrazně zhoršeny zrakové funkce. Důležitá je prevence, tedy pravidelné prohlídky.
Potom nošení kvalitních čoček s velmi dobrým průnikem kyslíku. Při samotné léčbě je pak na prvním místě vysazení čoček na nejméně 3-4 týdny.
Zajímalo by mne, jestli kontaktní čočky také korigují šilhavost.
Odpověď:
Kontaktní čočky mohou korigovat šilhání, ale je nutno vědět, o jaký typ šilhání se jedná. Pacient musí být velmi pečlivě vyšetřen a sledován. Kontaktní čočky jsou vhodné až pro starší děti nebo dospělé, kde je již šilhání i refrakční vada stabilizované.
Máme šestiletého syna, který má vrozenou vadu : dalekozrakost 9 a 7,5 dioptrie. Chtěli bychom pořídit synovi kontaktní čočky z důvodu provozování sportu.Je vhodné jejich použití, popřípadě jaký druh doporučujete.
Odpověď:
Použití kontaktních čoček pro Vašeho syna je plně indikováno, doporučoval bych čočky s co nejkratší dobou výměny, nejlépe jednou za dva týdny. Pro sportovce je to ideální řešení.
Prosil bych Vás o vysvětlení oční vady, která se nazývá tupozrakost. Tuto vadu mám již od cca 15 let v pravém oku a nevím přesně o co se jedná. Jediné co vím je,že bez čočky nevidím a že operace není možná.
Odpověď:
Tupozrakost – amblyopie- znamená sníženou rozlišovací schopnost oka. Její léčba je obtížná a je možná jen v dětském věku cca do 8 let věku.
Velice ráda bych věděla, zda trpíte také nějakou oční vadou a pokud ano (a vlastně i ne), zda byste podstoupil operaci laserem. Já jsem krátkozraká a pohrávám si s myšlenkou, zda dále kombinovat brýle s čočkami nebo se nechat operovat. Informace mám, ale mám strach z návratu vady např. v budoucím těhotenství.
Odpověď:
Odpověď na takovou otázky by vydala na celý článek, pokud by měla být vyčerpávající. Samozřejmě v poradně pro kontaktní čočky budeme očekávat odpověď ve prospěch kontaktních čoček. Situace je však složitější a řada problémů z obou stran není jednoznačná.
V obou případech korekce, tedy KČ a laserová operace, jsou známe komplikace. V případě čoček je však obvykle jejich řešení snazší, u laserových operací je většina komplikací definitivních a velmi obtížně řešitelných.
Další otázkou je zda ideální stav, pokud je ho dosaženo operací, bude pociťován jako ideální z hlediska pacienta, i po několika desítkách let, např. s nastupující presbyopií (nutnost brýlí na čtení). Těch nezodpovězených otázek je však podstatně více.
Pokud se konkrétně ptáte mě, pak já bych na prvním místě volil kontaktní čočky pro sebe i svou rodinu.
Nosim uz 10 let cocky, po navratu z dovolene jsem mela oci tzv. iritovane – tj. zarudle, ocni lekar mi predepsal ocni kapky -Ophthalmo – Septonex, zapomnela jsem se ho zeptat, za jak dlouho po ukonceni kapani do oka smim opet nosit kontaktni cocky – jiz 4 dni chodim s brylemi a kapu si 4x denne do oci. Chtela bych vsak jiz nosit KC, neboť oci uz me nepali a nejsou zarudle.
Odpověď:
Pokud se jednalo o prostý zánět spojivek, čemuž odpovídá i jednoduchá léčba O.Septonexem, je možno začít čočky nosit po zklidnění očí. Jednalo.li se o nějaký jiný zánět je nutno řádně doléčit čočky nenosit až do plného zdraví. Bohužel touto cestou nelze přesně zhodnotit charakter Vašeho onemocnění.
„Dobry den, zajimalo by mne, o jako vadu oci se jedna, pokud cloveku napr. pri pohledu na delsi vzdalenost jedno oko jaksi „“vyboci““, pri normalnich vzdalenostech je vse v poradku. Da se to nejakym zpusobem vylecit?“
Odpověď:
Jedná se pravděpodobně o některý typ divergentního strabismu. Léčbu lze určit až po řádném vyšetření.
V roce 1997 jsem byla na laseru-odstranění dalekozrakosti. Ráda bych si poridila barevne cocky-neublizi ocim? Oci jsou ted citlivejsi na dotek.
Odpověď:
Po těchto operacích je někdy tolerance kontaktních čoček snížena, ale nutno to vyzkoušet. Obecně není tato operace kontraindikací k nošení kontaktních čoček.
Prosím o zodpovězení těchto dvou otázek: Může mít nošení kontaktních čoček vliv na vznik zeleného zákalu? V poslední době vidím tmavé tečky (zvláště při pohledu na bílý podklad)- kontaktolog mě uklidnil, že se jedná o nečistoty ve sklivci a že si musím zvyknout, přesto by mě zajímalo zda toto není způsobeno nošením čoček. Jinak nosím čočky již více než 10 let bez problémů. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Odpověď:
Obě odpovědi zní ne. Kontaktní čočky nemohou způsobit glaukom. Při glaukomu ( zeleném zákalu ) lze nosit čočky pouze pod dohledem lékaře a při řádných pravidlených kontrolách. Za „létající mušky“, tak se to skutečně jmenuje, odpovídají drobné zákaly ve sklivci, čočky za ně v žádném případě nemohou.
Lekar v Rakousku mi rekl, ze mam na ocich tmave skvrny, ktere by se mohly zmenit v jizvy na duhovce a nedoporucil mi dale nosit kontaktni cocky – nosim jiz 17 let bez problemu. Posledni roky Acuvue 14-tidenní. Doporucil mi prejit na tvrde kontaktni cocky. Jsou k dostani v CR a kde a za jakou cenu. Jaky je Vas nazor?
Odpověď:
Není mi jasné o jaké skvrny by se mohlo jednat. Přechod z měkkých čoček na tvrdé není v žádném případě vhodný, zvláště jste-li se svými čočkami spokojen. Mohu Vás ujistit, že rakouská kontaktologie nedosahuje kvalit naší.
Mám jeden problém, který mi už delší dobu znepříjemňuje život. Když jsem byl malý, šermoval jsem se s bratrem tyčí, která mě zasáhla do oka, je to sice už asi 19 let.
Stalo se mi to v pěti letech, byl jsem v nemocnici, a kvůli tomu mi někdy trošku ujíždí oko. Začnu prostě šilhat, asi mi rozumíte, neumím to asi dost přesně popsat.
Tímto Vás žádám, jestli by jste mi nemohli poradit, pomoct kolik by stála operace, aby se mi to srovnalo? Děkuji za každou Vaší.
Odpověď:
Ve Vašem případě postižené oko zřejmě hůře vidí, takové oko má vždy tendenci se uchylovat zevně a tato úchylka je velmi úporná. Operace je samozřejmě možná, i když výsledek závisí na mnoha okolnostech. Operace by Vašem případě byla asi hrazena Vaší zdravotní pojišťovnou. Indikovat takovou operaci je však možné až po velmi pečlivém klinickém vyšetření.
Chtela bych se zeptat, zda je vhodne nosit kontaktni cocky i v tehotenstvi?
Odpověď:
Normální těhotenství není v žádném případě překážkou nošení kontaktních čoček.
Ráda bych věděla, jak moc se oči namáhají při práci maséra. Nosím kontaktní čočky -4d. na obou očích. Může se mi vidění zhoršit zvýšenou námahou?
Odpověď:
V tomto smyslu nemá na kvalitu vidění vliv fyzická námaha. Samozřejmě při únavě, zvláště při presbyopii, může být vidění poněkud horší. Ale myslím, že při práci maséra nemusíte mít, při vaší refrakční vadě, žádné obavy ze zhoršení zraku.
Slyšela jsem, že se oči častým používáním kontaktních čoček kazí- je to pravda?
Odpověď:
Nevím co je míněno v tomto případě kažením očí, ale čočky v žádném případě oči nekazí. Je-li míněno zhoršování refrakční vady pak čočky nemají na tento stav žádný vliv, čočky mohou ovlivnit pouze rohovku a to jen na přechodnou dobu. Samozřejmě, že čočky mohou způsobit i nějaké komplikace, ale ve velké většině případů jde o nedodržování zásad bezpečného nošení čoček.
Kontaktní čočky nosím již skoro 8 let, do r.1999 jsem používala čočky WILENS – české, na 1 rok, nikdy jsem neměla žádné problémy, nyní používám Johnson & Johnson a lékař mi řekl že mi prorůstají žíly do rohovky, že je to důsledek nedostatečného přísunu kyslíku do rohovky,doporučil mi čočky omezit.
Dost mě to nepříjemně překvapilo a nyní zvažuji operaci laserem, protože mám z nošení čoček obavy. Také mám extrémně suché oko, což se mi velmi zhoršilo asi za poslední 2 roky.
Chci se zeptat:jak moc je tato komplikace / prorůstání žilek / vážná a ohrožuje i zrak? Je možné že se to časem samo zlepší a zmizí nebo už bude oko provždy postiženo?
Odpověď:
Vaskularizace (prorůstání cévek ) do okraje rohovky je skutečně jednou z komplikací nošení kontaktních čoček, která vzniká na základě nedostatečného přísunu kyslíku k rohovce. Ve Vašem případě bych tento stav přisuzoval spíše dlouholetému nošení čoček s nízkým obsahem vody a velkou tloušťkou.
Nový typ , který nyní používáte (předpokládám že dvoutýdenní Acuvue – ty jsou pro Vás nejvhodnější) tuto komplikaci prakticky nezpůsobuje, ale může k ní, stejně jako jiným obtížím, dojít při nedodržování režimu nošení. Každopádně vyšetření zkušeným kontaktologem a zhodnocení stavu by bylo vhodné.
Chtel jsem se zeptat: Zda je mozne, aby se mi od noseni cocek vytvoril mensi ekzem pod ocnim vickem ( vzdy nejprve zcervena, vytvori se jakysi splaskly puchyr a konci to odlupovanim bilych supinek kuze). Co mam delat/jak to lecit?
Odpověď:
Kožní afekce jsou při používání kontaktních čoček velmi málo pravděpodobné.
Je mi 19 let a rozhodla jsem se,ze si poridim kontaktní cocky. Drive jsem silhala a tak mam oko sesity. Muj ocni lekar mi rikal,ze je moznost,ze se mi silhani nosenim cocek zase vrati a nevim, jestli by mi to silhani nezustalo na trvalo.
Odpověď:
Kontaktní čočky jsou zcela plnohodnotnou alternativou brýlí při léčbě šilhání, proto není důvod mít obavy, že by se stav, který udrží brýle s čočkami zhoršil.
Chtěl bych se zeptat jestli se s kontaktních čoček mohou dostat nějaké oční nemoci, nebo záněty po kterých se může i oslepnout.Jestli ano tak bych se chtěl zeptat jaké to mohou být a jak se tyto nemoci, nebo záněty projevují.
Odpověď:
Nošení kontaktních čoček, je velmi bezpečná korekce dioptrických vad. Ke komplikacím dochází v drtivé většině případů při nedodržení zásad správného nošení. Tedy při nepřiměřeném přenášení čoček, při nedostatečném čištění, při pultovém prodeji čoček bez pravidelných kontrol.
O všech rizicích a o chování při má za povinnost Vás informovat Váš kontaktolog, rovněž by Vás měl upozornit na nutnost pravidelných kontrol. Velmi důležité je vědět, že při žádných obtížích nelze čočku v oku ponechat.
Je nezbytné ji vyjmout vyčistit a při přetrvávání obtíží ihned navštívit odborníka.
Chtěla bych se zeptat,zda je normální,aby se mi každý rok zhoršil zrak o 1 dioptrii(je mi 20 let).A dále…nosím kontaktní čočky 2 roky a až poslední půl rok se mi začaly v očích tvořit žilky (slyšela jsem,že to není dobré).Od té doby střídám čočky s brýlemi,ale nechci se jich vzdát. Spraví se to?
Odpověď:
Plně na Vaši otázku bez vyšetření nemohu odpovědět, nárůst dioptrií může trvat i přes 20 let věku, nepíšete kolik dioptrií nyní máte. Nebezpečné jsou cévky, které prorůstají do rohovky, ale ty jsou vidět jen na mikroskopu. Každopádně je nutno absolvovat řádné vyšetření a jistě i pravidelné kontroly.
„Me zene je nyni 32 let a od detstvi se potyka s kratkozrakosti. Pred tremi lety, behem tehotenstvi a po nem, se jeji zrak „“rozkolisal““ a tento stav trva dosud. V uvedenem obdobi byla nucena nekolikrat menit skla v brylich.
U leveho oka doslo jen k nepatrne zmene, ale prave oko se vyrazne zhorsilo, vcetne ostrosti. Stavajici hodnoty skel v brylich do dalky : P – 9,5 cyl -2,0 a L – 6,75 a cyl -1,5. Starosti mi cini zmerena ostrost u praveho oka 20/100 s idealni korekci. Leve oko vidi skvele 20/40.
Tento rozdil zpusobuje, ze zena nekontrolovane pouziva hlavne leve oko, casto i natacenim hlavy. Zena si je sveho „“problemu““ vedoma, boji se, ze prave oko se odnauci pres bryle zaostrovat.
Poslednich nekolik mesicu, temer vzdy na nekolik hodin denne, pouziva na leve oko okluzor a nuti k plne cinnosti oko horsi. Zrak se nehorsi ani nelepsi, ostrost zustava na stejne nizke urovni. Dle vyjadreni me zeny, videla na prave oko s korekci pred rokem ci dvema hure, nez nyni.
Zena se domniva, ze to je uspech diky jejimu cviceni s okluzorem. Ma takove cviceni smysl ? (Tezkosti to nezpusobuje, neb je doma na materske). Mate prosim jine reseni, jak se s rozdilem ve visu vyrovnavat a nenechat prave oko otupet?“
Odpověď:
U vyšších myopií může skutečně dojít v některých případech ke změnám v těhotenství, vlivem hormonálních změn. Pokud je však oko v dospělém věku tupozraké, není prakticky žádná naděje na rozcvičení.
Vycvičení tupozrakosti je možné při intenzivním cíleném cvičení a při odborném vedení asi do 10-12 let věku. Příčiny horšího vidění však mohou být i na sítnici nebo díky astigmatismu atd. Bez vyšetření však není možno udělat objektivní závěr.
Zakrývání oka na několik hodin denně a zvláště u dospělého nemá žádný smysl.
Chtěla bych vědět, jestli je nošení čoček nějak škodlivé, když jsem (prý) ještě ve vývinu (za pár dnů mi bude šestnáct).
Odpověď:
Pokud jsou dodržovány zásady správného nošení kontaktních čoček, o kterých Vás měl poučit Váš kontaktolog, nebezpečí poškození očí prakticky nehrozí. Kontaktní čočky nosí i velmi malé děti.
Prosím o radu, mám citlivější oči – na změny tlaku, při únavě, občas mi slzí, nezhorší se tyto příznaky při nošení kontakt. čoček?
Odpověď:
Příznaky, které popisujete, se Vám pravděpodobně při nošení kontaktních čoček nezhorší. Ovšem vhodnost nošení kontaktních čoček ve Vašem případě může zodpovědně posoudit pouze oční lékař, a to na základě vyšetření.
Chtel jsem se zeptat, zda mi muze aplikator cocek nedoporučit(zakazat) nošení kontaktnich cocek z duvodu viditelnych zilek v rohovce i kdyz nemam zadne problemy s nosenim cocek ? Muzou zpusobit nejake problemy zilky v rohovce ?
Odpověď:
Rohovka je normálně zcela bezcévná tkáň, Prorůstání cévy do rohovky při nošení kontaktních čoček, je jedno z komplikací.
U nových typů s dobrým průnikem kyslíku tuto komplikaci vídáme méně často než dříve, ke vzniku dochází většinou při nedodržování režimu nošení.
Nebezpečí spočívá v tom, že cévy mohou prorůst až k centru rohovky a snížit tak její průhlednost. Do té doby obtíže nepůsobí. Zejména kvůli cévám doporučujeme pravidelné kontroly.
Dobrý den! Chtěla jsem se zeptat, kontaktní čočky nosím již 3 roky a zatím jsem s nimi žádný problém neměla, ale 2 roky pracuji každý den 8 hodin s počítačem a za rok se mi zhorší zrak o čtvrt dioptrie (je mi 20 let) a paní doktorka to přisuzuje mému věku. Nemůžou to způsobovat čočky, nosím je celý den tak 14 hodin (vůbec o nich nevím), a nebo se přikláníte k názoru mé lékařky?
Odpověď:
Za vývoj Vaší krátkozrakosti v žádném případě čočky nemohou, pokud ovšem lze o vývoji vůbec mluvit. Změna o 0,25 D není prakticky žádná změna a záleží i na okolnostech zkoušení. Samozřejmě lehká progrese může být i ve Vašem věku. V žádném případě Vám kontaktní čočky myopii (krátkozrakost) nezhorší.
Je čočka schopna léčit astigmatismus, případně jak se dá léčit.
Odpověď:
Působením kontaktních čoček na tvar rohovky za zabývá orthokeratologie, je to však metoda, která se v širším měřítku neujala a ani její výsledky nejsou zcela nepochybné.
Máte-li však na mysli korekci astigmatismu, pak je možno korigovat astigmatismu do cca 4,5 -5 D měkkými čočkami, vyšší astigmatismus je nutno korigovat tvrdými čočkami.
Astigmatizmus do 0,5D úspěšně vykorigují i sférické čočky.
< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další >
Onemocnění rohovky
Mezi vrozené vady rohovky můžeme zařadit onemocnění
nazývané keratokonus, je to degenerativní onemocnění s familiárním
výskytem. Často se vyskytuje společně s jinými onemocněními, jako jsou
např. různé alergie, senná rýma, ekzémy, astma apod. První projevy
keratokonu začínají převážně kolem puberty.
Tím, že onemocnění
zpravidla postihuje nejdříve jen jedno oko, pacient si nepovšimne
zhoršeného vidění a pomoc vyhledá, až dojde k zhoršení vidění i na
druhém oku, což může být až za několik let.
Toto onemocnění se při
dědičné dispozici objevuje často vlivem civilizačních faktorů, jako je
stres, nesprávná životospráva, hormonální změny, ale i při nesprávném
nebo nepřiměřeném nošení měkkých kontaktních čoček.
Průběh keratokonu můžeme rozdělit na počínající, projevený a
pokročilý. Diagnózu je možné zjistit zprvu jen topografickým vyšetřením
rohovky, později i na štěbinové lampě a pokročilém stadiu je keratokonus
patrný i pouhým okem.
Při tomto onemocnění se rohovka kuželovitě vyklene
a střední část rohovky se protenčuje, na postiženém oku nejdříve
narůstá krátkozrakost,
pak se přidává nepravidelný astigmatismus.
Zpočátku je keratokonus možné korigovat brýlemi, ale zejména u mladých
lidí, kde se předpokládá zhoršení onemocnění, se okamžitě používají
speciální terapeutické tvrdé kontaktní čočky.
Pokud kontaktní čočka
nedokáže zpomalit vyklenování rohovky, pokud nelze z nějakého důvodu
aplikovat kontaktní čočku nebo hrozí perforace rohovky, je nutné toto
onemocnění řešit pomocí operace nazvané keratoplastika. Po keratoplastice
se aplikuje kontaktní čočka, většinou opět tvrdá, někdy lze použít i
měkkou kontaktní čočku.
Mezi vážná onemocnění rohovky
patří rohovkový vřed (ulcus corneae) – je to povrchový zánět
rohovky, k jeho vzniku je třeba defektu povrchové vrstvy rohovky a
přítomnosti mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry a plísně. K porušení
povrchu rohovky dochází často mechanicky, např.
škrábnutím větvičkou
nebo nehtem, cizím tělískem zapíchnutým do rohovky, při nesprávné
manipulaci s kontaktními čočkami, při aplikaci oční masti nebo řasami
při jejich nesprávném růstu.
Porušeným povrchem proniká infekce rychle do
hlubších vrstev rohovky, může dojít i k proděravění rohovky a infekce se
pak šíří do nitra oka. Nejobvyklejší bývá vřed hnisavý způsobený
bakteriemi, méně často způsobují vznik vředu viry a plísně.
Hnisavý
vřed rohovky se nazývá také plazivý, protože jeho charakteristickou
vlastností je, šířit se po rohovce tak, že na jedné straně pokračuje do
zdravé tkáně a na druhé straně se zároveň začíná hojit, tím se po
povrchu rohovky „plazí“.
Vřed bývá viditelný pouhým
okem, vypadá jako nažloutlá skvrna na rohovce, oko bolí, slzí, je
světloplaché, spojivka je překrvená, vystouplá, víčka jsou oteklá.
Léčba rohovkového vředu je závislá na včasnosti jejího
zahájení, protože vřed se šíří velmi rychle, podávají se antibiotika
místně i celkově. Rohovkový vřed se často hojí jizvou, která může
bránit ve vidění. Pokud antibiotika nezabírají, hrozí až proděravění
rohovky, pak je nutné provést transplantaci rohovky.
Čtěte také: Onemocnění
sítnice Onemocnění
víček Onemocnění
spojivky Onemocnění
živnatky Příznaky
očních onemocnění UV
záření a jeho vliv na oko Slzivost a vliv slz
na nošení kontaktních čoček
Nejběžnější oční infekce: zánět spojivek, ječné zrno, zánět očních víček atd
Jakmile nás začnou svědět, pálit nebo nám zčervenají oči, není to nic příjemného. Oční infekce, mezi které se řadí např.
zánět spojivek, ječné zrno a zánět očních víček, jsou častější, než si myslíte, a mívají celou řadu příčin.
LEPŠÍ VIDĚNÍ vysvětluje: Jaké jsou nejběžnější oční infekce? Jak infekce vzniká? Co způsobuje infekce, jaká léčba je k dispozici a jak infekcím nejlépe předcházet?
Oční infekce lze rychle léčit, je-li použita správná léčba. Vzhledem k tomu, že naše oči a obličej patří mezi nejcitlivější místa, mohou nám i sebemenší příznaky oční infekce – např. svědění či pálení – pořádně znepříjemnit život. Dobrou zprávou je, že nejběžnějším očním infekcím lze velmi snadno předcházet. A my vám povíme jak.
Mezi příznaky zánětu spojivek patří zarudlé oči, pálení očí, svědění, nateklé spojivky, pocit tlaku v očích, přecitlivělost na světlo a/nebo oční víčka slepená sekrecí.
Zánět spojivek způsobují bakterie (chlamydie, haemophilus influenzae, pneumokok, gonokok, stafylokok), viry (herpes, adenovirus, spalničky, zarděnky a plané neštovice), paraziti (larvy mušek, červi), alergie (rinokonjunktivitida, senná rýma) a externí stimuly. Mezi neinfekční příčiny patří leptavé látky, zranění, cizí tělesa v očích, kouř, UV světlo, prach nebo průvan. Zánět spojivek může způsobit také onemocnění zasahující slzné kanálky. Zánět spojivek patří mezi nejčastější oční infekce vůbec.
Léčba se liší podle příčiny zánětu spojivek. Rozlišuje se bakteriální, virový a alergický zánět spojivek. Dokud infekce neodezní, nedoporučuje se nosit kontaktní čočky.
- Bakteriální zánět spojivek: Méně závažné případy bakteriálních zánětů spojivek obvykle nevyžadují léčbu a odezní samy. Proces hojení je možné urychlit antibiotickými očními kapkami nebo gely na předpis. Vážné případy zánětu spojivek jsou léčeny antibiotiky.
- Virový zánět spojivek: Virový zánět spojivek obvykle nelze bez správného léku vyléčit. Příznaky je možné zmírnit studenými obklady a umělými slzami. Pokud je infekce způsobena herpesem, je možné předepsat aciklovir.
- Alergický zánět spojivek: V případě alergického zánětu spojivek je nejprve nutné určit alergen. Teprve potom je možné zahájit léčbu pomocí tzv. stabilizátorů mastocytů a antihistaminik, které imunitnímu systému pacienta pomáhají bojovat s alergeny. Pro zmírnění příznaků je možné předepsat dekongestivní oční kapky s obsahem kortizonu či umělé slzy. Pomoci mohou také studené obklady.
Virovému a bakteriálnímu zánětu spojivek prakticky nelze nijak předcházet. Jestliže je zánět spojivek aktivován externími podněty (kouř, vítr, UV záření), nejlepší radou je vyhýbat se jim. Snažte se nosit sportovní brýle chránící zrak nebo sluneční brýle.
Lidé s ječným zrnem si stěžují na bolest a tlak v postižené oblasti. Ječné zrno může postihnout horní i spodní víčka bez ohledu na to, která žláza byla infikována.
Rozlišujeme mezi vnitřním a vnějším ječným zrnem: vnitřní ječné zrno (Hordeolum internum) se nachází na vnitřní straně víčka. I když je často neviditelné, způsobuje zarudnutí a otok očního víčka.
Vnější ječné zrno (Hordeolum externum) lze naopak jasně vidět.
Ječné zrno je zánět provázený hnisáním žláz očního víčka. Způsobuje jej bakteriální infekce (obvykle stafylokok a ve vzácnějších případech streptokok typu A). Ohraničený hnisavý zánět (absces) má tvar malého zrníčka, proto tedy ječné zrno a v latině hordeum, což v překladu znamená „ječmen“.
Tohle infekční onemocnění může mít celou řadu příčin, např. nedostatečnou hygienu. Ječné zrno mohou přivodit také různé rizikové faktory. Například cukrovka nebo oslabený imunitní systém. V obou případech žlázy očního víčka nefungují, jak by měly, a umožňují tak rychlejší množení bakterií.
Pacienti by si měli zapamatovat, že se ječné zrno nemají snažit vymáčknout. Díky hnisu by se totiž infekce rozšířila. Ječné zrno se obvykle ztratí samo a nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Procesu hojení může pomoci ozáření tepelnou lampou, antiseptické oční gely a antibiotické oční kapky. Pokud se ječné zrno po několika dnech nezmenší, budete muset navštívit očního lékaře.
Ječné zrno je infekce bakteriálního původu. Riziko infekce tedy může snížit dobrá hygiena a péče o oči. Jinými slovy si pravidelně myjte ruce, zejména než se budete dotýkat očí. Dalším rizikovým faktorem je oslabená imunita. Obecně lze ječnému zrnu předcházet zdravým životním stylem, např. vyváženou stravou a pravidelným cvičením.
Infekci očních víček obvykle poznáme podle zarudlých, na povrchu ztvrdlých, svědivých a/nebo pálících očních víček. Mezi možné příznaky blefaritidy dále patří pocit, že v oku máte cizí těleso, lesknoucí se okraje očních víček, šupinky u kořínků řas a vypadávající nebo slepené řasy.
Infekce očních víček způsobuje zablokování mazových žláz uvnitř očních víček. To může způsobit podráždění, infekce nebo přebytečná produkce maziva. Výše zmíněné mazové žlázy nacházející se pod řasami vypouští mazivo, které je při každém mrknutí rozprostřeno po očích a očním víčkům umožňuje bezproblémové klouzání přes oko.
Pokud je tohoto maziva vytvářeno příliš, dojde k slepení těchto žláz. Oční lékaři to nazývají neinfekční zánět očních víček, resp. seborea. Infekci očních víček obvykle způsobuje několik faktorů. Proces, při kterém se vyskytne infekce očních víček a seborea zároveň s infekcí stafylokokem a suchýma očima (Sicca syndrom), lékaři nazývají „syndrom trojitého S“.
Blefaritidu může vyvolat také prach, kouř a průvan.
Infekce je diagnostikována vyšetřením vnitřní strany očního víčka, rohovky nebo provedením stěru z okraje očního víčka. Oční lékař pak běžně předepíše antibiotický gel nebo tablety. Pokud dojde k poškození slzného filmu, doporučuje se předpis slzné náhražky (např. očních kapek).
Proces hojení mohou pacienti urychlit kvalitnější péči při čištění svých očních víček. Oči denně obkládejte teplými, vlhkými obklady po dobu 10 minut, které pomohou rozpustit sekret tvořící se ve žlázách. Poté použijte vatovou tyčinku, kterou ve směru k řasám setřete zkapalněnou hmotu.
Infekci očních víček můžete udržet v šachu vyvarováním se externím podnětům, které ji způsobují. Mezi tyto podněty patří prach a kouř a také další nečistoty přenášené vzduchem. Akutní blefartitidě je možné předejít také vyhýbáním se průvanům. Trpíte-li chronickou infekcí očních víček, s příznaky můžete bojovat každodenním čištěním svých očních víček.
Příznaky zánětu rohovky se liší podle příčiny a místa původu. Vzhledem k tomu, že je často zanícená také spojivka (zánět spojivek), lidé se zánětem rohovky často trpí na zarudlé oči, nadměrné slzení, ze kterých je vylučována vodnatá nebo hnis připomínající látka. U normální rohovky se infekce běžně drží na povrchu rohovky.
V případě povrchové infekce se jemně zamlží pouze vnější vrstva (epitel) rohovky. Pokud však dojde i k zanícení rohovkové vrstvy pod ní (stroma), např. v důsledku poranění, vede to k výraznému zamlžení v podobě bílé skvrny. Pokud se zanítí nejvnitřnější vrstva (endotel), rohovka může natéct.
Keratitida často způsobuje intenzivní bolest a vážně oslabuje zrak.
Hlavní příčinou je bakteriální infekce, např. nesprávná péče o kontaktní čočky. Mezi typické bakterie se řadí pneumokok, stafylokok a streptokok. Riziko bakteriálního zánětu rohovky zvyšují onemocnění jako cukrovka nebo oslabený imunitní systém. Zánět mohou vyvolat také viry.
Mezi nejběžnější viry patří adenovirus, herpes simplex a plané neštovice (varicella zoster). Velmi zřídka záněty rohovky způsobují také houby (candida albicans). Patogeny si cestu do očí často najdou prostřednictvím cizích těles nebo kontaminované vody, např. vody na koupališti nebo produktů určených na péči o kontaktní čočky.
Mezi neinfekční spouštěče se řadí mechanická dráždidla (zranění, kontaktní čočky, oční víčka a další cizí tělesa), závislost na alkoholu, příliš mnoho hodin práce u počítače a nekvalitní slzný film. Pokud slzné kanálky neprodukují dostatek slz nebo slzný film nedosahuje dostatečné kvality, může to způsobit chronicky suché oči a zdrsnění povrchu rohovky.
Tento stav mohou dále zhoršit deformity očního víčka, které způsobí nesprávné rozprostření slzného filmu po povrchu oka.
Způsobů léčby je hned několik a odvíjí se od příčiny zánětu rohovky.
- Bakteriální zánět: Bakteriální zánět rohovky lze účinně léčit antibiotickými očními kapkami. Kapky omezí šíření patogenu a poskytnou rychlou úlevu.
- Virový zánět: Virové záněty se obvykle léčí očním krémem a tabletami. Mnoho očních lékařů volí aciklovir, který se používá k léčbě planých neštovic a oparů.
- Chronicky suché oči: Pacientům jsou obvykle podávány speciální oční kapky, které stabilizují slzný film a oči udrží vlhké.
Mezi nejběžnější příčiny bakteriálního zánětu rohovky patří špatná hygiena při nasazování, vytahování nebo skladování kontaktních čoček. Nositelé kontaktních čoček tedy mohou bakteriální keratitidě předcházet náležitou péčí o své kontaktní čočky. Náležitá péče o kontaktní čočky zahrnuje:
- Nošení kontaktních čoček pouze po dobu doporučenou výrobcem
- Dodržování pokynů uvedených na čisticích roztocích
- Pravidelná výměna nádobky na kontaktní čočky
- Pečlivé umývání rukou mýdlem, než se kontaktních čoček dotknete
- Opětovné očištění kontaktních čoček, pokud byly v čisticím roztoku déle než týden
- Čisticí roztok nikdy nepoužívejte víckrát než jednou
Spustit kontrolu zraku nyní!
Mezi příznaky zánětu duhovky patří zarudlé oči, nadměrné slzení, oslnění, zamlžené vidění a bolest při tlaku na oči. Pacienti si často stěžují, že vidí chmýří, šupinky nebo šmouhy.
Zánět duhovky je souhrnný název pro celou řadu onemocnění postihujících vnitřní oko a způsobujících zánět částí uvey. Příčin zánětu duhovky je tolik, že by bylo nemožné je tady všechny podrobně popsat. Oční lékaři rozlišují mezi předním (anteriorním), středním (intermediárním) a zadním (posteriorním) zánětem uvey.
Podle typu zánětu duhovky existuje široká škála možností léčby. Léčba zánětu duhovky se zaměřuje na zánět v oku, čímž dochází k omezení příznaků. Tady přichází na řadu oční kapky používané na rozšíření zornic (např. atropin, skopolamin a tropikamid) obsahující protizánětlivé látky. Jestliže zánět duhovky způsobila infekce, pomoci mohou antibiotika nebo antivirotika.
Zánětu duhovky momentálně nelze nijak předcházet.
Příznaky infekce jsou určovány na základě jejich příčiny. Vzhledem k tomu, že příčin oční infekce je tolik, neexistují žádné standardní příznaky. U mnoha očních infekcí nicméně pacienti trpí zanícením spojivek, pocitem pálení očí různé intenzity a vodnatým, slizkým či hnisavým výtokem z očí. Bakteriální infekce často způsobují zarudnutí očí, zatímco virové infekce zrůžovění očí.
Oční infekce způsobují viry, bakterie, paraziti nebo houby. Oční infekce mohou způsobovat také alergie. Nejběžnější oční infekce způsobují viry, které se obvykle projevují na vnitřní straně očního víčka nebo na povrchu oka. Vůbec nejčastěji oční infekce způsobuje histoplazmóza a herpes a dále také pohlavně přenosné choroby jako chlamydie a kapavka.
Infekce se léči podle toho, co jí způsobilo. Podle vážnosti je možné oční infekce léčit antibiotiky nebo očními kapkami. Tato možnost léčby je zvažována, pokud se příznaky do tří dnů nevytratí.
Bakteriální a mnoho virových infekcí oka se obvykle ztratí bez nutnosti léčby. Pacientům trpícím akutními příznaky obvykle uleví ochlazování očí. Příznaky mohou omezit volně prodejné přípravky.
Pokud pacient zažívá alergickou oční infekci, alergii je možné léčit antihistaminiky, která výrazně sníží alergické reakce, jako je svědění či kýchaní.
Oční infekce jsou obvykle způsobeny kontaktem špinavých rukou s očima. Nejefektivnější prevencí je v tomto případě správná hygiena. Pokud se setkáte s nakaženou osobou nebo potenciálně nakaženými předměty, pravidelně si myjte ruce a nedotýkejte se obličeje ani si neprotírejte oči.
Upozornění: I když se většina těchto příznaků zdá neškodnými, mohou naznačovat vážné onemocnění. V případě pochyb nebo když se příznaky zhoršují okamžitě navštivte lékaře. To je důležité zejména, pokud se vám nedaří určit, co příznaky způsobuje. Konečnou diagnózu provede lékař podle vaší anamnézy.
Jak si mám dezinfikovat brýle a jak zamezím mlžení brýlí, když nosím roušku? 10 tipů pro zdravé oči Jak můžete zabránit suchým očím a očnímu napětí. Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty Zelený zákal je vážné onemocnění očí, které ovlivňuje nitrooční tlak. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)?