Šok (anafylaktický) – Vše o zdraví

Anafylaktický šok je vážná porucha cirkulačních poměrů, způsobená imunologickými mechanismy. Rozlišujeme formy těžké (anafylaktický šok – s postižením orgánových systémů a distribučním šokem) a formy méně závažné (mírná kožní, urtikariální reakce).

Změna hlasu, obtížné polykání a dyspnoe jsou známky závažného průběhu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Kožní postižení pacienta s anafylaxí

Čas mezi expozicí antigenu a začátkem klinických obtíží bývá většinou do hodiny, prodleva záleží na několika faktorech: citlivosti pacienta, cestě podání alergenu a množství alergenu. U 20 % pacientů pozorujeme dvoufázový průběh anafylaktické reakce, kdy se symptomy objevují za 6–24 hodin po iniciální reakci.

Kůže a sliznice[upravit | editovat zdroj]

  • Pruritus a erytematosní flush.
  • Urtikárie (kopřivka), která je mediovaná IgE se nachází v místě expozice alergenu, např. v místě štípnutí hmyzem.
  • Angioedém (těžší případy) = otok dolní dermis a podkožního vaziva.
  • Angioedém doprovázený kopřivkou je svědivý.
  • Angioedém bez pruritu není známkou hypersenzitivity (např. hereditární angioedém).
  • Postižení sliznic je charakterizováno pruritem a kongescí očních spojivek, nosní sliznice a dutiny ústní.
  • Otok rtů nebo jazyka může vést k obtížnému polykání, v těžkých případech až k respiračnímu distressu.

Dýchací cesty[upravit | editovat zdroj]

V oblasti horních dýchacích cest je život ohrožující edém laryngu a/nebo epiglotis a dalších přilehlých struktur.

  • Klinicky mohou děti udávat pocit diskomfortu v krku, obtížnou řeč, chrapot.
  • Může se objevit inspirační stridor.

Postižení dolních dýchacích cest připomíná astmatický záchvat s exspirační dušností, kašlem, dyspnoe a retrakcemi hrudníku.

Kardiovaskulární systém[upravit | editovat zdroj]

Anafylaktický šok řadíme mezi distribuční formy šoku. Příčinou hypotenze je extrémní vazodilatace, zvýšená vaskulární permeabilita, capillary leak syndrome.

Výsledkem je intravaskulární deplece volumu, patofyziologicky nelze vyloučit i toxický efekt uvolněných mediátorů.

Klinicky nacházíme pacienta s hypotenzí, obtížně hmatnými pulzacemi, tachykardií, ale růžovou periferií. Často můžeme pozorovat arytmie, EKG může vykazovat známky myokardiální ischemie.

CNS[upravit | editovat zdroj]

Objevují se závratě, synkopy, křeče či alterace vědomí. Klinické příznaky jsou způsobeny jednak hypoperfúzí a hypoxií CNS, jednak přímým toxickým účinkem uvolněných mediátorů.

GIT[upravit | editovat zdroj]

Poškození zahrnuje nauseu, zvracení, průjem a křečovité bolesti břicha.
Mezi další příznaky patří rhinorrhoea, profúzní pocení, kovová chuť v ústech, pocit tepla, pálení kůže či pocit nebezpečí.

Těžké formy[upravit | editovat zdroj]

K úmrtí dochází v 1. hodině po reakci!

Těžké formy vznikají bezprostředně v řádech minut po expozici alergenu (po aplikaci léku, po hmyzím žihadle).

Příznaky:

  • Celkové: nevolnost, třesavka, palmární a plantární svědění, bledost, ztráta vědomí, hypotermie, bronchospazmus, laryngeální edém, zvracení, průjem;
  • Dýchání: rychlé, povrchní, na plicích pískoty, chrůpky;
  • Kardiovaskulární: tachykardie, hypotenze, nehmatný pulz, ozvy neslyšné, křeče,

změny na EKG: fibrilace síní, změny ST.

Laboratorní vyšetření:
Nacházíme hemokoncentraci, leukopenii, trombocytopenii, hypoxémii, hypokapnii, později se objevuje i hyperkapnie a acidóza s metabolickou převahou.
Mohou vznikat koagulační poruchy ve formě (DIC).

Méně závažné formy[upravit | editovat zdroj]

Méně závažné formy se vyznačují generalizovanými erytémy a edémy, včetně edému faryngu.
Příznaky:

  • bronchospasmus, dráždivý kašel, dušnost.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Rozhodující je klinika a určení etiologického agens.

Stanovujeme celkové a specifické IgE a provádíme kožní testy (prick testy). Pro alergickou příčinu svědčí elevace eosinofilního kationického proteinu (ECP), zvýšení histaminu v plasmě a moči, průkaz eozinofilů v bronchiálním nebo nosním sekretu. Experimentálně se stanovuje tryptáza, což je specifická proteáza mastocytů.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Vazovagální synkopa je charakterizována reakcí na bolest či stres. Nacházíme chladná akra, nauzeu, pocit na omdlení, oproti tomu nevidíme žádné kožní známky, ani známky obstrukce dýchacích cest. Typická je bradykardie, zatímco u anafylaxe bývá kompenzačním mechanismem navozená tachykardie.

U hereditárního angioneurotického edému není přítomen pruritus, v rodinné anamnéze často najdeme údaje o edémech či sufokaci. Diagnózu potvrdíme sníženou hladinou C1 inhibitoru komplementu a sníženou CH 50 aktivitou komplementu. Arytmie prokáže EKG vyšetření. U lidí s hysterickým záchvatem můžeme někdy taky objevit příznaky anafylaktické reakce.

Zde je ke správné diagnóze nezbytné psychiatricko-psychologické vyšetření.

Mechanismus vzniku[upravit | editovat zdroj]

Anafylaktická reakce je život ohrožující proces, při kterém tělo nadměrně reaguje na styk s alergenem. Jedná se tedy o speciální druh alergické reakce. Při styku s alergenem dojde k aktivaci imunitního systému.

Aktivací zánětlivých faktorů dojde k zvýšení permeability cév a hromadnému přesunu intravaskulární tekutiny do intersticia. Tím se sníží objem intravaskulární tělesné tekutiny, dojde k hypotenzi a člověk upadá do šoku.

Anafylaktická reakce je spouštěna třemi dobře známými mechanismy imunitní odpovědi na expozici cizí látky.

IgE mediovaná reakce[upravit | editovat zdroj]

Představuje až 60 % anafylaktických reakcí. IgE protilátky se mohou tvořit již po prvním setkání člověka s cizím antigenem. Antigen může být prezentován samotný nebo ve vazbě na proteinový nosič. IgE se váže na receptory mastocytů a bazofilů. Při reexpozici antigenu → antigen vede k přemostění molekul IgE → degranulace těchto buněk a uvolnění různých rychle působících mediátorů.

Komplementem mediovaná reakce[upravit | editovat zdroj]

Imunokomplexy aktivovaná kaskáda komplementu. Výsledkem je tvorba anafylatoxinů jako jsou C3a a C5a – přímým mechanismem spouští uvolňování mediátorů z bazofilů a mastocytů.

Imunokomplexy aktivovaný komplement představuje reakce na transfúzi krve, krevní deriváty či plazmu. Komplementem zprostředkovaná anafylaxe nastává např. u pacientů s deficitem IgA. U těchto pacientů je prokázána tvorba autoprotilátek typu IgG proti IgA.

Komplement může být aktivován i přímo kontrastními látkami, dialyzační membránou.

Přímé uvolnění mediátorů a jiné mechanismy[upravit | editovat zdroj]

  • Mechanismus uvolnění mediátorů přímo, bez účasti IgE či komplementu, je dosud neznámý. Látky schopné této reakce jsou např. hyperosmolární látky jako je mannitol, radiokontrastní látky, opiáty, chinolony nebo vankomycin.
  • Anafylaxe po podání nesteroidních antirevmatik (NSAR), souvisí s blokádou syntézy prostaglandinů, kterou NSAR způsobují, zvyšuje se tvorba leukotrienů a startuje anafylaxe.
  • Námahou nebo chladem indukovaná anafylaxe je postavena na principu přímé histaminoliberace, ev. IgE zprostředkované reakce.

Působení mediátorů[upravit | editovat zdroj]

  • Uvolnění mediátorů v rámci degranulace – histamin, tryptáza, heparin.
  • Celá řada mediátorů anafylaxe vzniká syntézou de novo – prostaglandiny D2, leukotrieny, PAF, IL-4, 5, 6, 13, TNFα a adenosin.

Mediátory → rozvoj klinických známek anafylaktické reakce: bronchospasmus, zvýšení kapilární permeability, alterace hladkého svalstva systémových a plicních cév.

  • Histamin vyvolává svědění, endoteliální dysfunkci, erytém, bronchokonstrikci a ztráty tekutin;
  • Leukotrieny vedou k endoteliální dysfunkci, ke ztrátám tekutin, bronchokonstrikci či hypotenzi;
  • Adenosin způsobuje bronchokonstrikci;
  • Prostaglandin D2 vyvolává hypotenzi;
  • Interleukiny a TNFα jsou příčinou protrahované anafylaxe.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Předlékařská první pomoc[upravit | editovat zdroj]

Pokud je nemocný v šoku a neotékají mu horní dýchací cesty, je vhodné uložit ho do Trendelenburgovy polohy.

[1]
Dále provedeme správný záklon hlavy s uvolněním dýchacích cest a v případě potřeby zahájíme kardiopulmonální resuscitaci. Pokud alergen pronikl do tkáně vpichem, lokálně končetinu chladíme.

V ideálním případě, kdy má postižený u sebe balíček s léky na anafylaktickou reakci, použijeme jich dle návodu. [2]

Lékařská první pomoc a terapie[upravit | editovat zdroj]

Zajištění dýchacích cest:[upravit | editovat zdroj]

Při obstrukci dýchacích cest včasná intubace a oxygenace. [1]

Zajištění oběhu:[upravit | editovat zdroj]

Důležité je zejména zajištění žilního přístupu [1]

  • rychlé podávání krystaloidů a volumexpandérů;
  • podání adrenalinu i.m., do m. vastus lateralis, v dávce 0,01 mg/kg (maximální dávka 0,5 mg); [1]
    • Intravenozní podávání adrenalinu je vyhrazeno pro speciální případy!
  • Intravenozní podávání antihistaminik, např. Dithiaden v dávce 1 mg i.m., lépe i.v. (maximální denní dávka je 8 mg). [2]
  • Podání kortikoidů má omezený vliv v akutní fázi, hodí se spíše pro fázi pozdější. [2]
  • Při bronchospasmu podáváme β2-mimetika (např. Ventolin) v dávkách obvyklých jako při bronchiálním astmatu.
  • U lokálních reakcí volíme lokálně chlazení, lokální antihistaminika, ev. antihistaminika celkově p.o.

Následná péče[upravit | editovat zdroj]

Pacienty s anamnézou závažné anafylaktické reakce po propuštění vybavujeme pohotovostním balíčkem pro případ opětovného styku s antigenem. Balíček by měl obsahovat adrenalinové pero (Epipene), Prednison tbl. a p.o. antihistaminika.

Pacienta nutno sledovat 12–24 hodin po reakci k observaci na interním či pediatrickém oddělení. [2]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Anafylaktický šok/kazuistika

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
  • HAVRÁNEK, Jiří: Anafylaxe

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra

Šok je život ohrožující stav, kdy organismus trpí nedostatkem kyslíku a živin, většinou v důsledku větší ztráty krve – nejčastěji příčinou vnitřního krvácení. Postižený šokem je malátný, může ztratit vědomí, je apatický.

Má špatně hmatatelný puls na periferních tepnách, zejména na rukou. Puls přitom dosahuje frekvence vyšší než 90 tepů za minutu. Krevní tlak mnohdy nelze změřit vůbec. Kůže je bledá, objevuje se studený pot.

Nemocný je dehydratovaný, ovšem při podání většího množství tekutin dochází ke zvracení.

Čtyři základní formy šoku

  • hypovolemický šok – dochází ke snížení průtoku krve v cévách – příčinou je vnější nebo vnitřní krvácení, nebo velký nedostatek tekutin – např. hydratace nebo popálení
  • kardiogenní šok – nastává v případě, že srdce nepumpuje dostatek krve – a ta tak neokysličuje tělo
  • septický šok – vzniká v případě, kdy se infekce dostane do krevního řečiště, a tak se roznáší do těla a působí další zdravotní potíže
  • anafylaktický šok – je nejsilnější formou alergické reakce a může mít různé příčiny
Zajímavé:  Bolest uzlin na krku - vše o zdraví

Někdy se příznaky šoku dostaví pomalu a nenápadně. I proto je zapotřebí s šokem počítat předem při jakémkoliv větším zranění a rovnou provést protišoková opatření. 

První pomoc

  • Úplně nejdříve se ujistěte, že postiženému ani Vám nehrozí žádné nebezpečí. Bez zachránce není zachráněný – na to nikdy nezapomínejte.
  • Uložte postiženého do tzv. protišokové polohy, ideálně v leže, na nepromokavé podložce. Zde ale pozor, pokud postižený nertoleruje polohu v leže, umožněte mu zaujmout jinou polohu, která mu vyhovuje. 
  • Zastavte případná viditelná krvácení a přivolejte záchrannou službu – linka 155 či 112.
  • Stále sledujte tepovou frekvenci, krevní tlak (hmatnost pulzu) a stav vědomí.
  • Pátrejte po dalších příčinách šoku a snažte se ošetřit zjištěná poranění (znehybnit zlomeniny apod.), eliminovat rušivé vlivy (přihlížející, hluk), zajistit tepelný komfort (zabránit prochladnutí či přehřátí – k tomu je vynikající izotermická fólie ). 
  • Nepodávejte nemocnému žádné nápoje, jídlo, léky (ani analgetika)

   Pozor zvláště na anafylaktický šok

Jde o častou a vysoce nebezpečnou variantu šoku. Vzniká alergickou reakcí, při které tělo přehnaně reaguje na alergen. Jedná se o alergie na hmyzí bodnutí, alergii na lék podaný injekčně, nebo při potravinových alergiích. Postižený začne otékat, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce.

Vznikají otoky v místě bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách, zarudlá horká kůže, svědění (na začátku reakce), dušnost a sípavé dýchání, mžitky před očima a ztráta vědomí. Pokud už k anafylaktickému šoku dojde, je nutné poskytnout postiženému první pomoc. Nejdůležitější je, aby taková pomoc byla včasná.

První pomoc u anafylaktického šoku?

  • Volat okamžitě 155 nebo 112.
  • Povolit postiženému oděv tak, aby mohl dobře dýchat.
  • Pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit na záda a přizvednout končětiny na asi 30 cm.
  • Pokud má postižený laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen, AnaPen – možné ji podat (alergici s prudkými reakcemi ji u sebe mají).

Nezapomeňte, že největší pomoc a nejefektivnější pomoc poskytněme tehdy, když jsme sami klidní. Když si nevíme rady, operátoři na lince 155 nebo 112 nám poradí, povedou nás. Neposkytnout pomoc jen kvůli strachu z toho, že něco pokazíme, je nejen špatné, ale i protiprávní. Navíc – nikdy nevíme, kdy my sami budeme potřebovat pomoc druhých. 

Nebojme se pomáhat. Nebojme se poskytnout první pomoc

Seznam pracovišť O naší organizaci Návštěvní kniha Kontakty

Anafylaktický šok a rychle nastupující alergická reakce. Je podzim pro alergiky klidnějším obdobím?

Anafylaktický šok je extrémně silná forma alergické reakce, pro kterou je typický velmi rychlý nástup obtíží. Ty nastávají po kontaktu s alergenem, projevit se ale můžou i u jedinců, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Tento život ohrožující stav si žádá okamžitou pomoc, v opačném případě může končit smrtí.

Alergoložka MUDr. Irena Krčmová hovoří v naší radioporadně.

Když máte podezření na alergii, kdy je vhodná doba přijít k lékaři na testy? Čím je způsobené, že se alergie najednou objevuje u lidí středního nebo dokonce i staršího věku, které do té doby žádné potíže neměli?

Anafylaktický šok nebo anafylaxe, jak se stavu také říká, je opravdu extrémně silná forma alergické reakce. Jde v podstatě o alergický šok, který postihuje takřka celé tělo a je doprovázený celou řadou potíží.

Mezi nejčastější zasažené oblasti patří:

  • KůžeDýchací soustavaTrávicí soustavaSrdce a cévy
  • Centrální nervová soustava

Během anafylaktického šoku je zpravidla postiženo více oblastí najednou, zvláště nebezpečné je dušení a pokles krevního tlaku.

Alergická reakce nastává v momentě, kdy tělo považuje určitou substanci, například arašídy nebo vosí jed, za škodlivou.

Oproti běžné alergické reakci, která běžně postihuje jen určité místo, anafylaxe postihne celé tělo, nejsilněji cévy, které se rozšíří a zvýší propustnost svých stěn. Zvýšený odtok tekutin pak způsobí, že srdce ve snaze udržet oběh začne pumpovat rychleji. Uniklá tekutina zatím směřuje do podkoží, kde vytváří silné otoky.

Srdeční sval není schopný oběh udržet, což se projeví prudkým klesáním krevního tlaku. Bez okamžité pomoci oběh nakonec selže a člověk upadá do bezvědomí. Otoky pak mohou způsobit silnou dušnost, která se může rozvinout až v astmatický záchvat.

Kromě celkového postižení se anafylaktická reakce může projevit také lokálními příznaky, například kopřivkou.

Symptomy postihující zažívací trakt mohou zahrnovat křečovité bolesti břicha, průjem i zvracení. Výjimkou není ani zmatenost či ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Rozšíření cév může dále způsobit silné bolesti hlavy. Někteří pacienti si stěžují také na pocity úzkosti.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. A jak postupovat?

V první řadě je nutné bezodkladně zavolat záchrannou službu. Pokud je třeba, postiženému můžete následně povolit oblečení, aby se mu lépe dýchalo.

Nachází-li se dotyčný v bezvědomí, je dobré ho položit na záda, pokud komunikuje, opřít ho do sedu.

V případě anafylaktického šoku hraje rychlost velmi podstatnou roli. Nemocnému by měl být co možná nejrychleji podán adrenalin, který bojuje proti dušnosti a poklesu tlaku. Pokud je dotyčný alergik, dost možná ho u sebe bude mít v podobě autoinjekčního pera, které je nutné aplikovat ideálně do horní části stehna.

Při dušení je dobré podat inhalační léky na rozšíření dýchacích cest a následně rozkousat 1 až 2 tablety nějakého antihistaminika. Doporučuje se zachovat toto pořadí podání přípravků, a to z důvodu nástupu účinků. Zatímco adrenalin účinkuje během pár minut, antihistaminika během desítek minut.

Prevence

Jedinou možnou prevencí anafylaktického šoku je důsledné vyhýbání se spouštěči alergické reakci. Ani tato strategie však nemusí být stoprocentně účinná.

Anafylaktický šok se totiž může objevit i u lidí, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Život ohrožující stav se tak výjimečně může dostavit i po běžných činnostech, jakou je například barvení vlasů.

Každý alergik by u sebe měl vždy nosit léky na alergii. V případě alergie na hmyzí bodnutí, která anafylaktický šok spouští nejčastěji, by se lidé neměli záměrně pohybovat v místech, kde se vyskytují včely či vosy, popřípadně se při kontaktu s hmyzem vyvarovat prudkým pohybům.

Clou radioporadnu s MUDr. Irenou Krčmovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Anafylaktický šok (anafylaxe)

Anafylaktický šok neboli anafylaxe je extrémně silná forma alergické reakce člověka na podání určitého alergenu, v podstatě jde o alergický šok, doprovázený poruchami krevního oběhu či dýchání.

Tato reakce může vzniknout u kohokoliv, kdo se již s konkrétním alergenem v minulosti setkal a vytvořil si proti němu protilátky, které při dalším setkání se stejným alergenem spustí prudkou alergickou anafylaktickou reakci. Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou pomoc a neléčený může skončit i smrtí.

Příčiny anafylaktického šoku

Nejčastěji k němu dochází po injekčním podání alergenu (např. léku či kontrastní látky podané do žíly) nebo po bodnutí včelou (či jiným živočichem), kdy postižený reaguje alergicky na včelí nebo jiný jed.

Podání potravinového alergenu nebo vdechnutí alergenu např. alergie na zvířata jsou méně časté, ale také se vyskytují.

Jsou známy případy, kdy se alergie na určitou potravinu poprvé projeví právě anafylaktickým šokem.

Na rozdíl od běžné alergické reakce, která postihne jen určité místo v těle (např. alergická rýma postihuje nosní dutinu a okolí, kopřivka kůži apod.), anafylaktický šok postihne celé tělo. Postiženy mohou být všechny tkáně, alergická reakce však nejcitelněji postihne cévy, které se rozšíří a navíc zvýší propustnost svých stěn.

To je nebezpečný stav pro krevní oběh. Ohrožení života způsobují tyto dvě okolnosti: náhlý pokles krevního tlaku (z důvodu nadměrného vyplavení hormonu histaminu, který zaviní roztažení cév celého těla a do srdce se přestane vracet krev) a jednak otok a stažení svalů dýchacích cest, což vede k astmatickému záchvatu.

Odtok tekutin z cév se rychle projeví šokovým stavem, srdce začne pumpovat, aby udrželo oběh a pulz se proto zrychluje. Spolu s tím mohou začít kdekoliv na těle vznikat viditelné otoky, které tvoří tekutina uniklá z krevních cév do podkoží. Srdce však oběh udržet většinou nezvládne, protože v cévách chybí tekutina.

Krevní tlak začne klesat a nakonec oběh selže, člověk ztratí vědomí a nakonec může i zemřít.

Zajímavé:  Syndrom karpálního tunelu - Vše o zdraví

Kromě celkového postižení se mohou objevit i lokální projevy alergické reakce na jednotlivé tkáně. U člověka s anafylaktickým šokem tak může vzniknout kopřivka (svědivá vyrážka na těle) nebo astmatický záchvat (náhlá dušnost, hvízdavý dech či záchvat suchého kašle).

Kromě selhání krevního oběhu také člověka postiženého anafylaxí ohrožuje udušení. A to kvůli otoku horních cest dýchacích a také vinou případného astmatického záchvatu, kdy dojde ke stahování a uzavírání průdušek.

Jak určitě poznáte anafylaktický šok

  • charakteristická je rychlost, s jakou anafylaxe nastoupí– nejpozději do 30 minut po kontaktu s alergenem
  • zjišťujeme viditelné příznaky šoku– závažnost šoku a změny stavu lze zjistit z hodnot krevního tlaku a z pulzu. Klesající tlak a stoupající pulz znamenají zhoršující se stav.

Příznaky anafylaktického šoku

Obecné příznaky:

  • nevolnost, slabost, tíha na prsou, mžitky před očima, studený pot, strach, mrazení,
  • mžitky před očima následované ztrátou vědomí vlivem poklesu krevního tlaku,
  • dechové obtíže- dušnost, hvízdavé dýchání, chrčení, křeč hrtanu, zrychlené dýchání,
  • zrychlený tep srdce
  • mravenčení v končetinách či promodrávání končetin.

Specifické příznaky pak mohou být tyto:

  • otoky mimo místo bodnutí, přičemž celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách,
  • zarudlá, horká kůže a svědění (zejména na počátku reakce)
  • otok jazyka či rtů
  • zvracení, průjem

Čemu se vyhnout

Pokud člověk v minulosti již anafylaktický šok prodělal, měl by se spouštěcímu alergenu důrazně vyhýbat. V každém případě by však měl být vybaven autoinjektorem s adrenalinem, který může v případě další anafylaxe použít jako první pomoc. Samozřejmostí je též nosit u sebe neustále i antihistaminika!!!

V řadě případů však anafylaktický šok přijde bez předchozího varování a proto mu nelze předem nijak zabránit. Nicméně i tak je důležité o svém onemocnění informovat rodinu, přátele a spoluzaměstnance, aby byli při náhlé anafylaktické reakci schopni poskytnout nezbytnou první pomoc.

Pokračování článku zde…

Přehled alergií: potíže může činit i chlad či sperma

Alergie totiž může i zabíjet: každý rok v České republice zemře pět lidí a zhruba dva tisíce jsou hospitalizovány v důsledku anafylaktického šoku. To není nic jiného než extrémní alergická reakce, během které může dojít k selhání orgánů a smrti.

Do ohrožení života se může dostat prakticky každý alergik, záleží pouze na tom, jak citlivý je na alergen. Osudným se mu může stát jen pár gramů jídla s pouhou stopou alergenu.

„Obecně může zabíjet každá potravina, na kterou se člověk dokáže senzibilovat tak silně, že reakce může být smrtelná.

Obvykle se reakce stupňuje a až po několika dávkách dojde k anafylaktickému šoku, který může být v případě, že není okamžitě poskytnuta lékařská péče, smrtelný,“ popisuje RNDr. Milan Paulík, CSc., vedoucí Imunologické laboratoře Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou.

K šoku dochází velmi rychle, zpravidla do půl hodiny od kontaktu s alergenem. Zrychluje se tep a klesá krevní tlak, po celém těle vznikají otoky a člověk se postupně dostává do bezvědomí. Může se objevit kopřivka nebo záchvat astmatu.

Pokud se člověku nedostane rychle pomoci, umírá. Nutné je proto okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu.

Lidé, kteří anafylaktický šok už prodělali, u sebe obvykle nosí pohotovostní injekci s adrenalinem, který je nutné aplikovat do stehna co nejdříve.

PYLY Alergeny: bříza, jilm, javor, jitrocel, habr, pelyněk, lipnice, žito, kukuřice, vojtěška, pampeliška, olše, líska, platan, lípa, bojínek, šťovík, lebeda, kopřiva, ambrozie, cypřiš, jírovec, řepka.

Příznaky: alergická rýma, alergické astma, alergický zánět spojivek Diagnostika: krevní a kožní test Léčba: podávání antihistaminik, lokálních kortikoidů, případně alergenových vakcín Režimová opatření: pravidelné sledování pylového zpravodajství a omezení pohybu venku v době největší pylové koncentrace

LÉKY  Alergeny: nejčastěji penicilin a jeho deriváty (tzv.

beta-laktamová antibiotika), inzulin, alergenové vakcíny používané pro léčbu alergií, protitetanové a protizáškrtové sérum Příznaky: vyrážka, průjem, rýma, astma, může dojít k prudké celkové reakci včetně anafylaktického šoku Diagnostika: Často lze jen obtížně odlišit, zda jde o pravou alergickou reakci, nebo nežádoucí účinek léku. Samotná alergie je poměrně vzácná, ale může být poměrně nebezpečná. K prudké celkové reakci dochází krátce po podání léku. Proto hlaste lékaři jakoukoliv reakci po podání léku. Léčba: antihistaminika, při anafylaktickém šoku adrenalin Režimová opatření: Pokud jste na jakýkoliv lék špatně reagovali, sdělte to svému lékaři. Informujte lékaře i předtím, než vám předepíše jakékoliv další léky.

JÍDLO Alergeny: kravské mléko, vejce, jablka, mořské ryby, hrušky, ořechy, třešně, meruňky, kiwi, mrkev, celer, petržel, špenát, rajčata, vodní meloun, arašídy, mořské plody, sója, semínka sezamu, lnu a slunečnice, brambory, mango, banán.

Příznaky: bolesti břicha, zvracení, průjem, kopřivka, vyrážka, svědění, ekzém, rýma, astma, může dojít i k anafylaktickému šoku Diagnostika: kožní a krevní testy, může být nápomocné i postupné vylučování potravin ze stravy a sledování reakcí organismu Léčba: vynechání alergizující potraviny ze stravy, podávání antihistaminik, v případě anafylaktického šoku adrenalin, který mohou nemocní nosit v autoinjektoru Režimová opatření: podrobné sledování obsahu a složení potravin, závažnou alergickou reakci může spustit i jen stopové množství alergenu

KOSMETIKA Alergeny: konzervanty, zvlhčovadla, barviva, parfémy, minerální olej, alkohol, glycerin…

alergizovat může prakticky každý kosmetický výrobek od řasenky přes deodorant až po pleťový krém nebo barvu na vlasy Příznaky: svědění, zarudnutí kůže, lupy ve vlasech i na kůži, ekzém, kopřivka, pigmentace Diagnostika: kožní náplasťové testy Léčba: krátkodobé podávání kortikoidů, aplikace termální vody, zamezení kontaktu s alergenem Režimová opatření: vyhýbání se kontaktu s přípravkem nebo látkou způsobující problémy

ZVÍŘATA Alergeny: sliny či výměšky zvířat (pes, kočka, králík, papoušek, morče, husa, kachna, kůň, křeček, holub, myš, krysa.

) a roztoči žijící v peří a srsti zvířat Příznaky: alergická rýma, alergické astma, ekzém Diagnostika: krevní a kožní test Léčba: podávání antihistaminik Režimová opatření: Omezení kontaktu s alergenem, tedy odstranění zvířete z domácího prostředí a opakovaný důkladný úklid. Kočičí alergeny mohou přetrvávat dokonce roky.

HMYZÍ BODNUTÍ  Alergeny: jed u včel, čmeláků, vos a sršňů Příznaky: po bodnutí svědivý a bolestivý otok, může dojít k celkové reakci, jako je rýma, průjem, dušnost, otok kůže a sliznic, zvracení, nebo dokonce k anafylaktickému šoku, tedy přímému ohrožení života Diagnostika: kožní a krevní testy Léčba: podání antihistaminik, lokálních kortikoidů, případně adrenalinu při anafylaktickém šoku, dlouhodobé podávání alergenových vakcín Režimová opatření: Omezení možného kontaktu s hmyzem, například grilování venku nebo piknik. Nechodit naboso. Nepoužívat silně parfemovanou kosmetiku, která může včely a vosy přitahovat.

PLÍSNĚ A ROZTOČI Alergeny: domovní plísně jako Aspergillus, Penicillium, zygomycety Rhizopus, Mucor, venkovní plísně Alternaria, Cladosporium, Helminthosporium, askospory a bazidiospory, roztoči Dermatophagoides pteronysssinus a Dermatophagoides farinae Příznaky: Roztoči i spory plísní mohou vyvolávat alergii dýchacích cest, tedy rýmu a astma. Roztoči mohou způsobovat také ekzém. Diagnostika: krevní a kožní test Léčba: podávání antihistaminik, lokálních kortikoidů, případně alergenových vakcín Režimová opatření: pravidelné větrání, odstranění koberců, těžkých závěsů a čalouněného nábytku, důkladný úklid

LATEX Alergen: hračky s obsahem latexu, gumové rukavice, kondomy Příznaky: otok, zčervenání, zánět pochvy, zánět v dutině ústní, záleží na části těla, která přišla do kontaktu s latexem Diagnostika: krevní a kožní testy, důkladný pohovor s pacientem, během kterého lze odhalit kontakt s alergenem ¨ Léčba: podávání antihistaminik, kortikoidů, vyloučení kontaktu s věcmi, které obsahují latex, například kondomy nebo gumovými rukavicemi Režimová opatření: používání bezlatexových kondomů, u lékaře vyžadovat ošetření bez rukavic nebo rukavicemi, které neobsahují latex

SLUNCE Alergen: Sluneční záření, na rozdíl od zvýšené citlivosti na slunce nezáleží na dávce záření, kterou člověk obdrží. Projevy se vyskytují i při krátkém pobytu na slunci.

Příznaky: sluneční ekzém, kopřivka, dermatitida, zanícení pokožky připomínající akné Diagnostika: rozhovor s pacientem, vyšetření dermatologa Léčba: Podávání antihistaminik zmírní svědění, ale alergii neléčí, nutné je omezit pobyt na slunci a vždy používat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem. Režimová opatření: omezení pobytu na slunci, používání ochranných opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem

CHLAD Alergen: chlad Příznaky: kopřivka, otok, svědění, vzácně se objevují dechové obtíže Diagnostika: důkladný rozhovor s lékařem, chladové testy Léčba: podávání antihistaminik, zvláště před kontaktem s chladem Režimová opatření: vyhýbání se prudkým změnám teplot, používání vhodných krémů na odkryté části těla, nošení rukavic, čepic a šály v zimních měsících

SPERMA Alergen: sperma Příznaky: zarudní pohlavních orgánů, svědění, bolesti v podbřišku, dušnost, zvracení, může dojít až k anafylaktickému šoku Diagnostika: rozhovor s lékařem, obtíže nastupují poměrně krátce po pohlavním styku a mizí, pokud je použit kondom Léčba: podávání antihistaminik, pohlavní styk pouze s kondomem Režimová opatření: vyloučení kontaktu s mužským ejakulátem, používání kondomu při každém pohlavním styku

Zajímavé:  Nosni mandle - Vše o zdraví

Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok

Vnitr Lek 2019, 65(2):149-156 | DOI: 10.36290/vnl.2019.029

Irena Krčmová*, Jakub Novosad Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok jsou závažné, rychle se rozvíjející a potencionálně fatální systémové reakce vznikající po kontaktu se spouštěčem s následným uvolněním řady substancí, které ovlivňují cévní permeabilitu, tonus hladkého svalstva cév a bronchů s aktivací systémové zánětlivé kaskády.

Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci, zprostředkovanou protilátkami typu IgE a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů (IgE dependentní).

Pokud je mastocyt/bazofil degranulován cestou přímou bez účasti IgE protilátek, jedná se o anafylaxi nealergickou (non IgE dependentní, starší název anafylaktoidní). Diagnóza anafylaxe je stanovena na podkladě klinických kritérií s ohledem na nutnost neprodleně zahájit terapii při život ohrožujícím stavu.

Lékem první volby je v léčbě anafylaxe adrenalin, pro jeho podání neexistuje žádná kontraindikace. Včasné zajištění žilního vstupu je u pacienta zásadní, než se plně rozvine hypotenze.

Klíčová slova: anafylaxe; IgE dependentní anafylaxe; léčba anafylaxe; non IgE dependentní anafylaxe

Anaphylactic symptoms and anaphylactic shock are serious, rapidly developing and potentially fatal systemic reactions occurring after contact with the trigger, followed by release of a number of substances that affect vascular permeability, smooth muscle tone of blood vessels and bronchi with activation of the systemic inflammatory cascade.

From a pathophysiological point of view, it can be an IgE-mediated immune response followed by massive release of biologically active mediators from mast cells and basophils (IgE dependent). If the mastocyt/basophil is degranulated via a direct IgE-free pathway, it is non-allergic (non-IgE dependent, anaphylactoid anaphylaxis).

The diagnosis of anaphylaxis is determined on the basis of clinical criteria, taking into account the need to initiate therapy in a life-threatening condition without delay. Adrenaline is the first-line drug in the treatment of anaphylaxis and there is no contraindication to its use.

Early provision of venous intake is essential for the patient to develop hypotension.

Keywords: anaphylaxis; IgE dependent anaphylaxis; non IgE dependent anaphylaxis; management of anaphylaxis

Vloženo: 22. listopad 2018; Přijato: 26. listopad 2018; Zveřejněno: 1. únor 2019Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver

Krčmová I, Novosad J. Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok. Vnitr Lek. 2019;65(2):149-156. doi: 10.36290/vnl.2019.029.

Stáhnout citaci

  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    1. Muraro A, Roberts, G, Worm M et al. Anaphylaxis: guidelines from European Academy of Allergy and Clinical Immunology. Allergy 2014; 69(8): 1026-1045. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    2. Petrů V. Chyby a omyly v diagnostice a léčbě anafylaxe. Postgrad Med 2017; 19(3): 285-290.
    3. Tanno LK, Ganem F, Demoly P et al. Undernotification of anaphylaxis deaths in Brazil due to difficult coding under the ICD-10. Allergy 2012; 67(6): 783-789. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    4. Panesar SS, Nwaru B, Hickstein L et al. The epidemiology of anaphylaxis in Europe: protocol for a systematic review. Clin Transl Allergy 2013; 3(1): 9. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    5. Worm A, Moneret-Vautrin AM, Scherer K et al. First European data from the network of severe allergic reaction (NORA). Allergy 2014; 69(10): 1397-1404. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    6. Finkelman F, Khodoun M, Strait R. Human IgE-independent systemic anaphylaxis. J Allergy Clin Immunol 2016; 137(6): 1674-1680. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    7. Petrů V, Krčmová I. Anafylaktická reakce. Maxdorf Jessenius: Praha 2006: 3-95. ISBN 80-7345-099-2.
    8. Krejsek J, Andrýs C, Krčmová I. Imunologie člověka. Garamon: Hradec Králové: 2016: 213-221. ISBN 978-80-86472-74-4.
    9. Mehr S, Liew WK, Tey D et al. Clinical predictors for biphasic reactions in children presenting with anaphylaxis. Clin Exp Allergy 2009; 39(9): 1390-1396. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    10. Park HJ, Kim SH. Factors associated with shock in anaphylaxis. Am J Emerg Med 2012; 30(9): 1674-1678. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    11. Simons FER, Clark S, Camargo CA Jr. Anaphylaxis in the community: learning from the survivors. J Allergy Clin Immunol 2009; 124(2): 301-306. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    12. Soar J, Perkins GD, Abbas G et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 8. Cardiac arrest in special circumstances: electrolyte abnormalities, poisoning, drowning, accidental hypothermia, hyperthermia, asthma, anaphylaxis, cardiac surgery, trauma, pregnancy, electrocution. Resuscitation 2010; 81(10): 1400-1433. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    13. Bock SA, Munoz-Furlong A, Sampson HA. Further fatalities caused by anaphylactic reactions to food, 2001-2006. J Allergy Clin Immunol 2007; 119(4): 1016-1018. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    14. Pumphrey RS. Lessons for management of anaphylaxis from a study of fatal reactions. Clin Exp Allergy 2000; 30(8): 1144-1150. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    15. Braganza SC, Acworth JP, McKinnon DR et al. Paediatric emergency department anaphylaxis: different patterns from adults. Arch Dis Child 2006; 91(2): 159-163. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    16. Calvani M, Cardinale F, Martelli A et al. Risk factors for severe pediatric food anaphylaxis in Italy. Pediatr Allergy Immunol 2011; 22(8): 813-819. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    17. Gonzalez-Perez A, Aponte Z, Vidaurre CF et al. Anaphylaxis epidemiology in patients with and patients without asthma: a United Kingdom databas review. J Allergy Clin Immunol 2010; 125(5): 1098-1104. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    18. Hamilton MJ, Hornick JL, Akin C et al. Mast cell activation syndrome: a newly recognized disorder with systemic clinical manifestations. J Allergy Clin Immunol 2011; 128(1): 147-152. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    19. Moneret-Vautrin DA. Drugs as risk factors of food anaphylaxis in adults. Facteurs de risque d'anaphylaxie alimentaire severe Role confirme de certaines classes de medicaments. Med Sci (Paris) 2010; 26(8-9): 719-723. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    20. Niggemann B, Beyer K. Time for a new grading system for allergic reaction? Allergy 2016; 71(2): 135-136. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    21. De Schryver S, Halbrich M, Clarke A et al. Tryptase levels in children presenting with anaphylaxis. Temporal trends and associated factors. J Allergy Clin Immunol 2016; 137(4): 1138-1142. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    22. Noimark L, Wales J, Du Toit G et al. The use of adrenaline autoinjectors by children and teenagers. Clin Exp Allergy 2012; 42(2): 284-292. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    23. Lieberman P. The 10-second rule and other myths about epinephrine and autoinjectors. Ann Allergy Asthma Immunol 2011; 107(3): 189-190. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    24. Simons FER, Gu X, Simons KJ. Epinephrine absorption in adults: intramuscular versus subcutaneous injection. J Allergy Clin Immunol 2001; 108(5): 871-873. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    25. Simons F, Ardusso L, Bilo M et al. 2012 Update: World Allergy Organization guidelines for the assessment and management of anaphylaxis. Curr Opin Allergy Clin Immunol 2012; 12(4): 389-399. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    26. Lin RY, Curry A, Pesola GR et al. Improved outcomes outcomes in patients with acute allergic syndromes who are treated with combined H1 and H2 antagonists. Ann Emerg Med 2000; 36(5): 462-468. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji…
    27. Thomas M. Best evidence topic report. Glucagon infusion in refractory anaphylactic shock in patients on beta-blockers. Emerg Med J 2005; 22(4): 272-273. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
    28. Váchová M., Panzner P. Diagnostika alergie na Hymenopter. Alergie 2017; 19(3): 173-180.
    29. Gagné C. Peanut OIT Therapy Sees Success, Boosting Hope for FDA Approval. Allergic Living: Food Allergy News 2018. Dostupné z WWW: .

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector