Spondylarthrosa – Vše o zdraví

Prosím o objasnění rentgenového nálezu a jeho závažnosti: Lpáteř – napřímená lordosa v hor. úseku, discopathie L5/S1, spondylosa, spondylarthrosa SIK …

Podobné Témata jako Spondylosa páteře

RTG snímek: Osteochondrosa plotene L4-5,L5-S1, se znížením o 1/4 výšky se subchondrialní sklerosou styčných ploch,incip.spondylarthrosa… Při UC dochází k …

Podobné Témata jako Osteochondrosa

C, páteř -napřímená lordosa, mírná dextroskoliosa, spondylarthrosa. TH páteř – plynulá kyfosa, osa je přímá, snížené meziobrat. prostory ve vrcholu kyfosy, …

Podobné Témata jako Spondylarthrosa

Spondylarthrosa a volba pracovní činnosti. | Dotaz od: Zuzana. Ráda bych se poradila a dozvěděla Váš názor na lékařský závěr po CT L páteře: V lopatě kyčelní …

Podobné Témata jako Spondylarthrosa

Popis nemoci: Spondylóza je degenerativní onemocnění postihující meziobratlové prostory podmíněné ztrátou tekutiny z meziobratlového disku, který se tak …

Podobné Témata jako Spondylóza páteře

CT L4-S1-spondylosa s osteofyty,bil.spondylarthrosa,ventr.listhesa L5 k S1 2.-3.
st s popsunem 8-10mm a bil… Degenerativní změny obratlů dolní části bederní …

Podobné Témata jako Lumbalgie

Moc Vás prosím o radu a vysvětlení,můj nález na magnetické resonanci je T2 TSE, T1 TSE, T2 ciss lehká skoliosa, mírná spodnylosa, spondylarthrosa.

Podobné Témata jako Plotýnky

Vážená-ý paní,pane. Z rengenu páteře mám popis.C-páteř lordosa,mírná dextroskoliosa-spondylarthrosa. THdef. spondylosa s ventrál bilat. laterál. osteofyty, …

Podobné Témata jako Osteofyty

C, páteř -napřímená lordosa, mírná dextroskoliosa, spondylarthrosa. TH páteř – plynulá kyfosa, osa je přímá, snížené meziobrat. prostory ve vrcholu kyfosy, …

Podobné Témata jako Spondylosa

C, páteř -napřímená lordosa, mírná dextroskoliosa, spondylarthrosa. TH páteř – plynulá kyfosa, osa je přímá, snížené meziobrat. prostory ve vrcholu kyfosy, …

Podobné Témata jako Krční páteř

Vážená-ý paní,pane. Z rengenu páteře mám popis.C-páteř lordosa,mírná dextroskoliosa-spondylarthrosa. THdef. spondylosa s ventrál bilat. laterál. osteofyty, …

Podobné Témata jako Osteofyty na krční páteři

C, páteř -napřímená lordosa, mírná dextroskoliosa, spondylarthrosa. TH páteř – plynulá kyfosa, osa je přímá, snížené meziobrat. prostory ve vrcholu kyfosy, …

Podobné Témata jako Dextroskoliosa

CT:L3/4stred.pokroc.diskopatie,spondylosa,spondylarthrosa.Primo-sekund.
zuzeni pat kanalu pod 16mm.plosna cirkularne-paramedialni protruse na hranici
 …

Podobné Témata jako Diskopatie

Trápí vás bolesti v oblasti páteře doprovázené brněním jedné nebo obou horních či dolních končetin? Přidávají se k tomu i poruchy hybnosti končetin? Nejspíše …

Podobné Témata jako Protruze ploténky

Moc Vás prosím o radu a vysvětlení,můj nález na magnetické resonanci je T2 TSE, T1 TSE, T2 ciss lehká skoliosa, mírná spodnylosa, spondylarthrosa.

Podobné Témata jako Bolest zad v noci

CT L4-S1-spondylosa s osteofyty,bil.spondylarthrosa,ventr.listhesa L5 k S1 2.-3.
st s popsunem 8-10mm a bil… Degenerativní změny obratlů dolní části bederní …

Podobné Témata jako Osteofyt

CT:L3/4stred.pokroc.diskopatie,spondylosa,spondylarthrosa.Primo-sekund.
zuzeni pat kanalu pod 16mm.plosna cirkularne-paramedialni protruse na hranici
 …

Podobné Témata jako Protruze plotének

C, páteř -napřímená lordosa, mírná dextroskoliosa, spondylarthrosa. TH páteř – plynulá kyfosa, osa je přímá, snížené meziobrat. prostory ve vrcholu kyfosy, …

Podobné Témata jako Lordosa

Spondylarthrose: Auslöser, Symptome und Behandlung

Alle NetDoktor-Inhalte werden von medizinischen Fachjournalisten überprüft.

Die Spondylarthrose ist eine degenerative Erkrankung der kleinen Wirbelgelenke. Sie tritt altersbedingt bei fast jedem Menschen auf und kann Rückenschmerzen verursachen. Verschwinden diese nicht von selbst, können sie mit konservativen Maßnahmen gut behandelt werden. Äußerst selten ist eine Operation notwendig. Hier lesen Sie alles Wichtige über die Spondylarthrose.

Artikelübersicht

Spondylarthrose

• Spondylarthrose: Diagnose
• Spondylarthrose: Therapie

Der Begriff Spondylarthrose leitet sich von den griechischen Wörtern „Spondylos“ für Wirbel und „Arthros“ für Gelenk ab. Bei der Spondylarthrose handelt es sich um eine degenerative Erkrankung der Wirbelsäule. Genau genommen handelt es sich um eine Arthrose der kleinen Wirbelsäulengelenke (Facettengelenke). Eine symptomatische Spondylarthrose wird daher auch als Facettensyndrom bezeichnet.

Degenerative Veränderungen der Wirbelsäule wie eine Spondylarthrose gehören praktisch unumgänglich dazu, wenn man älter wird. Bereits mit 40 Jahren ist jeder zweite Einwohner in Deutschland davon betroffen. Mit 60 Jahren kann man – zumindest im Röntgenbild – bei etwa 90 Prozent der Menschen Alterserscheinungen in der Wirbelsäule feststellen.

Allerdings leidet nicht jeder mit Arthrose im Rücken unter Beschwerden. Dennoch sind degenerative Wirbelsäulenerkrankungen die häufigste Ursache für Rückenschmerzen. Fast 60 Prozent der Erwachsenen in Deutschland leiden hin und wieder unter Beschwerden einer Arthrose in der Wirbelsäule.

Ältere Menschen, Nicht-Sportler, Frauen und Raucher sind häufiger betroffen. Oft treten die Rückenschmerzen durch eine Arthrose-Wirbelsäule nur vorübergehend auf. Manchmal setzen sie akut ein und lassen dann langsam wieder nach.

Seltener bleiben die Schmerzen bestehen und gehen in einen chronischen Rückenschmerz über.

Spondylarthrose kombiniert mit weiteren Alterserscheinungen

Alterserscheinungen der Wirbelsäule können prinzipiell jedes Element eines Bewegungssegments betreffen. Meistens sind auch mehrere Elemente an der Arthrose im Rücken beteiligt. Das schwerwiegendste Problem gibt der Erkrankung den Namen.

So gibt es neben der Spondylarthrose noch die Chondrose, die Osteochondrose und die Spondylose. Diese verschiedenen Formen von degenerativer Veränderung in der Wirbelsäule lassen sich meistens nicht klar voneinander trennen.

Bei einem „Arthrose-Rücken“ gehen sie oft in einander über und bedingen sich gegenseitig.

Chondrose

Verlieren die Bandscheiben einen Teil ihrer Flüssigkeit, werden sie weniger elastisch. Die Wirbelsäule wird instabiler. Dadurch werden die Bandscheiben bei jeder Erschütterung stärker belastet. Sie bekommen Risse und Lücken und können schließlich vollständig zerstört werden. Diese sogenannte Chondrose intervertebralis trägt einen Teil zum „Arthrose-Rücken“ bei.

Osteochondrose

Können die Bandscheiben verschleißbedingt ihre Funktion als Stoßdämpfer nicht mehr erfüllen, werden Belastungen auf die knöchernen Wirbel übertragen. Sie verändern sich ebenfalls degenerativ und bilden einen Kalksaum (Sklerose) unter der Knorpelfläche – die Arthrose in der Wirbelsäule schreitet fort.

Spondylose

Um die reduzierte Stabilität der Wirbelsäule zu kompensieren, bilden sich knöcherne Ausziehungen an den Wirbelkörperrändern (Spondylophyten). Selten entstehen sie auch im Zwischenwirbelraum. Überbrücken sie den Spalt zwischen zwei benachbarten Wirbelkörpern komplett, verformt sich die Wirbelsäule oft und versteift (Spondylosis deformans).

Spondylarthrose

Schreiten die beschriebenen Veränderungen weiter fort, wird die Wirbelsäule immer instabiler. Die Wirbelkörper verschieben sich gegeneinander, und die kleinen Wirbelgelenke passen nicht mehr perfekt aufeinander. Die Bandverbindungen werden kontinuierlich gezerrt. Diese Fehlbelastung verursacht schließlich eine Spondylarthrose.

Neben den unumgänglichen Alterserscheinungen können einige Erkrankungen eine Spondylarthrose begünstigen.

Wird die Wirbelsäule durch bestimmte Sportarten oder Berufe, aber auch durch Übergewicht zu stark belastet, kommt es schneller zu einem „Arthrose-Rücken“.

Eine HWS-Arthrose (Halswirbelsäule-Arthrose) findet sich beispielsweise häufiger bei Friseuren oder Kindergärtnern, die ihren Kopf oft senken müssen.

Ein höheres Risiko für eine LWS-Spondylarthrose (Arthrose in der Lendenwirbelsäule) haben hingegen übergewichtige Patienten.

Eine Skoliose, ein Bandscheibenvorfall und rheumatische Erkrankungen können ebenfalls eine Spondylarthrose hervorrufen.

Die Wirbelgelenke liegen in enger Nachbarschaft zu den Nervenwurzeln des Rückenmarks – Nervenfasern, die in das Rückenmark im Inneren der Wirbelsäule eintreten oder aus dem Rückenmark austreten. Werden die Durchtrittslöcher der Nervenwurzeln in der Wirbelsäule durch eine Spondylarthrose verengt, können Beschwerden auftreten.

Meistens äußern sie sich in Form von Rückenschmerzen. Sie können an einzelnen Stellen am Rücken (lokalisiert) auftreten oder in das Gesäß und die Beine ausstrahlen. Betroffene empfinden oftmals auch ein unangenehmes Kribbeln.

Diese Beschwerden der Spondylarthrose verschwinden in der Regel in Ruhe und verbessern sich insgesamt über einen längeren Zeitraum.

Zusätzlich kann eine Spondylarthrose die Beweglichkeit der Wirbelsäule einschränken. Betroffene können sich schlechter bücken oder zur Seite neigen. In der Regel ist die Lendenwirbelsäule am stärksten von der Arthrose betroffen. Halswirbelsäule (HWS) und Brustwirbelsäule (BWS) müssen weniger Belastungen standhalten und entwickeln daher nicht so schnell eine Spondylarthrose.

HWS-Arthrose kann zu Nackenschmerzen führen. Gelegentlich strahlen diese Schmerzen in die Arme aus.

Wie eine Spondylarthrose diagnostiziert werden kann, lesen Sie im Beitrag Arthrose.

• Im Laufe des Lebens verschleißen die Gelenke: Die Knorpelsubstanz, die den Gelenken ein reibungsloses Arbeiten ermöglicht, zerfasert und baut sich ab. Bei manchen früher, bei anderen später. Dann tauchen irgendwann Beschwerden auf. So macht sich eine Arthrose bemerkbar.
• Im frühen Stadium einer Arthrose schmerzen die Gelenke nur, wenn sie belastet werden. Die Schmerzen treten anfangs insbesondere bei ungewohnten Anstrengungen auf – der kurze Spurt, um den Bus noch zu erwischen, oder längeres Treppensteigen kann dann plötzlich schmerzhaft sein.
• Später tauchen Schmerzen auch schon bei alltäglichen Belastungen auf. Die Beschwerden sind anfangs zwar lästig, aber schränken die Alltagsaktivitäten zunächst noch kaum ein. Vor allem, wenn die Patienten nach längerem Sitzen oder Liegen wieder aufstehen, kann es wehtun. Nach ein paar Schritten verschwindet der Schmerz dann wieder. Er taucht dann erst nach längeren Belastungen erneut auf. Außerdem fühlen sich die Muskeln müde an.
• Die Beschwerden betreffen oft nicht nur das Gelenk selbst, sondern auch die umgebende Muskulatur. Bei einigen Patienten schwellen die betroffenen Gelenke an. Außerdem empfinden Arthrosepatienten ihre erkrankten Gelenke oft als steif.
• Erst in späten Krankheitsstadien machen sich Schmerzen auch in Ruhe bemerkbar. Ein solcher Dauerschmerz quält die Betroffenen vor allem in der Nacht. Schlafstörungen sind bei fortgeschrittener Arthrose deshalb verbreitet.
• Bei fortschreitender Arthrose verändert sich die Gelenkstruktur: Die betroffenen Gelenke können nur noch eingeschränkt bewegt werden. Einige versteifen in einer Fehlstellung. Auch können sich losgelöste Knorpelfragmente in den Gelenkspalt rutschen und plötzlich die Bewegung blockieren.
• Stark verschlissene Gelenke machen sich auch durch Geräusche bemerkbar. Sie tauchen auf, wenn das Gelenk nicht mehr glatt geführt werden kann. Man kann dann fein- oder grobkörnige Reibegeräusche oder Knacken wahrnehmen.
• Trotz möglicher Schmerzen ist Schonung bei Arthrose keine gute Idee – sie beschleunigt den Abbauprozess sogar. Nur bei Bewegung produzieren die Gelenke eine Schmiersubstanz, die sogenannte Synovialflüssigkeit. Sie vermindert die Reibung im Gelenk und versorgt den Knorpel mit Nährstoffen. Ideal sind gleichmäßige Bewegungen, bei denen das Gelenk kaum belastet wird, beispielsweise Schwimmen, Fahrradfahren, Nordic Walking und Gymnastik.

Degenerative Wirbelsäulenerkrankungen wie die Spondylarthrose werden in der Regel zunächst konservativ behandelt, zum Beispiel mit Medikamenten und Physiotherapie. Diese Maßnahmen werden auch bei anderen Arthrose-Formen angewendet. Mehr zur konservativen Therapie bei Gelenkverschleiß erfahren Sie daher im Beitrag Arthrose-Behandlung.

Spondylarthrose-Patienten mit Lähmungen oder akuten Wirbelbrüchen müssen operiert werden. Eine operative Behandlung kommt auch in Betracht, wenn eine konservative Therapie der Spondylarthrose die Beschwerden nicht ausreichend lindern kann. Es gibt verschiedene Möglichkeiten der operativen Spondylarthrose-Therapie:

Dekompression

Im Rahmen einer Laminektomie werden einzelne Knochenanteile des Wirbelsäulensegmentes entfernt. Dadurch sollten komprimierte Nervenanteile wieder entlastet werden. Diese Operation wird oft angewendet, wenn knöcherne Strukturen den Wirbelkanal einengen.

Funktionserhaltende Eingriffe ohne Fusion

Um eine instabile Wirbelsäule zu festigen, können Schrauben in die beweglichen Teile eingebracht werden. Diese Pedikelschrauben werden vor allem bei schmerzhaften Bewegungsstörungen eingesetzt und sollen die Beweglichkeit der Wirbelsäule nicht einschränken.

Fusion

Bei einer Fusionsoperation werden zwei oder mehr Wirbelsäulensegmente fest miteinander verbunden, um eine instabile Wirbelsäule zu festigen. Dazu werden verschiedene Schrauben in den einzelnen Wirbelkörpern befestigt. Anschließend werden die Schrauben der verschiedenen Segmente miteinander verbunden.

Manchmal wird zusätzlich ein Metallkäfig (Cage) oder ein körpereigener Knochen in die Wirbelsäule eingebracht. Dadurch wird die Wirbelsäule stabiler und eingeklemmte Nerven bekommen wieder mehr Raum. Allerdings wird die Wirbelsäule in den operierten Bereichen dauerhaft versteift.

Diese Operation wird daher meistens nur bei einer weit fortgeschrittenen Spondylarthrose durchgeführt.

Wissenschaftliche Standards:

Dieser Text entspricht den Vorgaben der ärztlichen Fachliteratur, medizinischen Leitlinien sowie aktuellen Studien und wurde von Medizinern geprüft.

ICD-Codes sind international gültige Verschlüsselungen für medizinische Diagnosen. Sie finden sich z.B. in Arztbriefen oder auf Arbeitsunfähigkeits­bescheinigungen.

• Paulsen, F. & Waschke, J.: Sobotta, Atlas der Anatomie des Menschen, Elsevier, 23. Auflage, 2010
• Rüther, W. & Lohmann, C.H.: Orthopädie und Unfallchirurgie, Urban & Fischer, 20. Auflage, 2014
• Scharf, H.-P., et al.: Orthopädie und Unfallchirurgie. Facharztwissen nach der neuen Weiterbildungsordnung, Urban & Fischer, 2. Auflage, 2011
• Strobel, J. & Joachim, S.: Neuroradiologie für MTRA/RT, Georg Thieme Verlag, 1. Auflage, 2014

Teilen Sie Ihre Meinung mit uns

Wie wahrscheinlich ist es, dass Sie NetDoktor einem Freund oder Kollegen empfehlen?

Mit einem Klick beantworten

0 – sehr unwahrscheinlich

10 – sehr wahrscheinlich

MPO Matrace

Certifikované zdravotní matrace doporučené ortopedem nejenže pomáhají léčit bolesti zad, ale také dokáží předejít jejich vzniku. Díky speciální konstrukci dokonale podpírají tělo a udržují páteř v přirozené poloze.

Všechny zdravotní matrace jsou také testované pro alergiky, ekzematiky či astmatiky. Nevytvářejí se v nich plísně ani škodlivé mikroorganismy.

Mezi nejlepší materiály zdravotních matrací patří přírodní latex, kokosová vlákna, koňské žíně, mořská tráva a BIO pěna. Při jejich výběru se zaměřte také na tvrdost, výšku, potahy a doporučené rošty.

Prozkoumejte sekci zdravotní matrace a v případě nejasností kontaktujte klientský servis společnosti MPO matrace.

3 příklady z praxe – výběr zdravotních matrací

Inspirací vám mohou být příklady z praxe, kdy Martina Štefaníková, specialistka na zdravotní matrace, odpovídá zájemcům na dotazy ohledně výběru zdravotní matrace.

Chci se zeptat, jakou matraci byste mi doporučili, zda Memory Comfort nebo Horse Active. Jsem po operaci bederní páteře.

Ortopedická matrace Memory Comfort obsahuje pameťovou pěnu a je mezi zákazníky velice oblíbená. Záleží na tom, zda vám při spánku paměťová pěna nevadí, nebo ji dokonce uvítáte. Matrace Horse Active obsahuje špičkový materiál, pravé koňské žíně. Myslím si, že je pro vaši situaci vhodnější.

Sháním matraci 180 × 85 cm pro babičku, která má potíže s klouby a páteří, špatně se jí vstává. Potřebovala bych tedy nějakou kvalitní matraci, která je i pro osoby dlouhodobě upoutané na lůžko.

 V tomto případě doporučuji podívat se na latexové matrace, je to nejlepší volba pro dlouhodobě ležícího člověka. Mnoho spokojených zákazníků ve vyšším věku si je chválí.

Latexové matrace bych doporučila i z důvodu komfortní výšky, například Latex Comfort. Sama mám sedavou práci a trpím bolestmi zad, hlavně šíje.

Kromě dobré matrace využívám i anatomický polštářek, který mi opravdu v noci uleví, k tomu občas přidám masáž a opravdu se cítím dobře.

Právě mi byla doručena matrace Memory Comfort. Trpím bolestmi zad a krční páteře, na jaké straně je lepší spát? Která strana je tvrdší?

Zkuste si lehnout na žlutou stranu s paměťovou pěnou, ta je méně tuhá. Mysím, že by vám matrace Memory Comfort mohla takto vyhovovat. Strana s paměťovou pěnou se vám vytvaruje podle těla, tak jak budete ležet, a s velkou pravděpodobností pocítíte úlevu. Uvidíte ráno, popřípadě zkuste druhou stranu.

Další tipy pro zdravá záda

Záda celé populace dnes ohrožuje nedostatek pohybu, špatné sezení a celková zátěž. Jako účinné preventivní cvičení se jeví například jóga, kterou lze provádět i vsedě na kancelářské židli. Nejvíce zádům prospívá „obyčejná“ chůze – můžete-li, choďte do práce alespoň částečně pěšky.

Pouhé 2 km denně dají za měsíc už přes 40 km! Službu vám prokáže také v podstatě jakýkoli fitness stroj, balanční podložka, autotrakční lehátko či masážní křeslo. To všechno jsou kromě pevné vůle dobří spojenci zdravotních matrací v boji proti bolestem zad.

Chci zdravotní matraci

Více o zdraví prospěšných matracích od MPO

Nejžádanější kategorie matrací

Vyhřeznutí meziobratlové ploténky

      Meziobratlová ploténka je svého druhu tlumič nárazů mezi těly obratlů. Sestává z rosolovité hmoty (rosolovité jádro) která je obklopena pevným pouzdrem z vazivové tkáně (annulus fibrosus). Při úrazu nebo degeneraci ploténky se jádro dostane skrze annulus fibrosus: mluvíme o vyhřeznutí meziobratlové ploténky.

      Nejčastěji jsou vyhřeznutím postiženy ploténky mezi bederními (lumbálními) obratly, méně často ploténky spodní krční páteře. Nejčastěji se tyto příhody stávají mezi 25. a 45. rokem života. 

      Vazivové pouzdro meziobratlové ploténky je s věkem náchylnější k přetrhnutí. Pokud se pojivový obal meziobratlové ploténky roztrhne, rosolovité jádro ploténky se může dostat z meziobratlového prostoru a tlačit na míšní nervy nebo na kloubní pouzdra malých obratlových kloubů. Příčiny vyhřeznutí a vysunutí meziobratlové ploténky jsou:

• chronické nebo náhlé přetěžování již předtím poškozené meziobratlové ploténky
• chybné držení těla nebo špatná zátěž po více let
• nedostatek pohybu a oslabení svalů podél páteře
• sklony k předčasnému opotřebení, což může být u každého jednotlivce velmi různé

      Vyhřeznutí meziobratlové ploténky se často ohlásí občasnými bolestmi zad, které se vyskytují při sezení nebo zdvihání těžkých předmětů.

Akutní vyhřeznutí meziobratlové ploténky se většinou objeví nečekaně, třeba i ve spánku nebo ráno při vstávání. Často stačí už jednoduché otočení, aby vzniklo malé poškození.

Vyhřeznutí je následek již delší dobu probíhajících změn v tkáni meziobratlové ploténky.

Nejčastějšími příznaky jsou:

• místní bolesti
• bolestí podmíněná omezení pohybu
• svalové křeče
• poruchy hmatu
• výpadky nervů s projevy obrny různých svalů  

      Poruchy hmatu se projevují např. jako mravečení. Výpadky nervů vedou k projevům obrny, které se vyskytují jen na určité části těla – na té, která je inervována postiženým míšním nervem.

Totéž platí pro bolest. Pokud je postižena bederní páteř, bolest může vystřelovat až do nohou, podél průběhu sedacího nervu (nervus ischiadicus) – ischialgie.

Při bolestech v zádech a nohách se jedná o lumbo-ischialgii.

      Reflexy jsou oslabeny, pohyb páteře omezen. V obzvlášť těžkých případech se vyskytují též potíže při močení a stolici.

      Vyhřeznutí meziobratlové ploténky na krční páteři (vyhřeznutí cervikální  meziobratlové ploténky) je spíše vzácné. Potíže zato bývají větší, takže je i obtížnější je léčit než při vyhřeznutí lumbální meziobratlové ploténky. V polovině případů je nutná operace. Poruchy hmatu a bolesti vystřelují do rukou, ramen a jednotlivých prstů.

      Náhle vzniklá bolest v bederní krajině, spojená s křečí zádových svalů, často provází blokádu meziobratlových kloubů a nazývá se lumbago (ústřel, houser). Prvotní příčinou může, ale nemusí být vyhřeznutí ploténky.

Následky

      Důsledkem vyhřeznutí meziobratlové ploténky jsou křeče nebo obrny svalů, omezení pohybu, chybné držení těla. Poruchy nervů a obrny mohou být přechodné nebo dlouhodobé, výjimečně i nevratné.

Ve vážných případech  mohou potíže pacienta donutit, aby opustil zaměstnání.

      Pro diagnózu jsou důležité charakteristické příznaky jako bolesti a poruchy citlivosti omezené na určitou oblast těla – tzv.

kořenové (radikulární) symptomy, způsobené tlakem na kořeny nervů v míše.

Často jsou potřebná dodatková vyšetření:

• RTG: Snímky ukazují projevy opotřebení ploténky a posunutí obratlů.
• Počítačová tomografie: ukazuje více detailů než RTG
• Pozitronová emisní tomografie: poskytuje ještě lepší řešení než počítačová tomografie
• K pomocným elektrofyziologickým metodám patří myelografie, elektromyografie a elektroneurografie.    

      Abychom šetřili kořeny nervů, je doporučen klid na trvrdé matraci na lůžku tak dlouho, až největší bolesti odezní. Současně je vhodné užívat léky na utišení bolesti. Jakmile bolesti odezněly, začíná fyzikální terapie.   Vhodné jsou  kortikosteroidy. Zmenšují otok a snižují tím tlak na nervové kořeny a tiší bolest často již v průběhu několika hodin.

      Podobně mohou pomoci  léky ze skupiny tzv. nesteroidnách antirevmatik (NSA), např. ibuprofen nebo diklofenak.    

Fyzioterapie

Ošetření teplem       Teplo zvyšuje prokrvení a podporuje odsun zánětlivých produktů. Svaly se uvolní, pojivová tkáň je elastičtější a kloubní maz tekutější. Jako zdroje tepla se nabízejí: teplé obklady, bahenní zábal, teplá koupel (s přípravky, které uvolňují svaly, jako např. plody jalovce), infralampa, sauna.  

Ultrazvuk       Ultrazvukové vlny pronikají do hloubky asi osmi centimetrů.  Podporují prokrvení a uvolňuje svaly, též v hlubších vrstvách. Léčí se i slepeniny, které vznikly předchozími záněty. Ultrazvuk pravděpodobně ovlivňuje také vedení bolesti nervy.

TENS (Transkutánní elektrická stimulace nervů)       Při tomto postupu jsou  nervová zakončení  elektricky stimulována na obvodových nebo na akupunkturních bodech. Tím se mírní bolest.

Injekce kuchyňské soli       Nervová zakončení nejsou stimulována elektrickým proudem, ale solí (NaCl). Účinky jsou podobné.  

Důležité       Neměli bychom jen spoléhat na pasivní léčbu, ale měli bychom ji včas kombinovat s aktivním cvičením (zdravotní a nápravná gymnastika).

Operace       Akutní vyhřeznutí meziobratlové ploténky s neúplnými projevy obrny musí být někdy (ne v každém případě!) operováno. Operace je ovšem nezbytná vždy, když se vyskytují příznaky stlačení dolního konce míchy – nejen obrny svalů dolních končetin, ale i potíže při močení a stolici.

      Lidská páteř je díky vzpřímenému postavení celoživotně neobyčejně zatížena. Problémy s páteří proto patří k nejčastějším zdravotním potížím vůbec. Jsou ještě podporovány dalším přetěžováním v práci nebo při sportu. Správně zaměřená gymnastika a nápravná cvičení mohou tyto potíže zmírňovat.

      Důležité pro předejití opakovaného vyhřeznutí meziobratlové ploténky je budování a trénování zádových svalů pomocí zdravotní a nápravné gymnastiky.

Zdravotní gymnastika       Při ní se kombinují cvičení na protahování a uvolnění svalů s aktivními cvičeními k jejich posilování.

Nápravná cvičení       Jsou  vhodná pro pacienty s často se vracejícími nebo chronickými bolestmi zad. Naučí je vykonávat každodenní práci, aniž by příliš zatěžovali záda.

      Před delší dobou jsem měl vyhřeznutou meziobratlovou ploténku a od té doby mám problémy se zády.

Pomůže mi operace meziobratlové ploténky?       K operacím se dnes při chronických bolestech zad přistupuje daleko zdrženlivěji než dříve.

Při chronických poškozeních meziobratlové ploténky vznikají zároveň rozsáhlá poškození kořenů nervů. I když je kořen nervů operací uvolněn, nemůže se zaručit, že po operaci dojde k zlepšení.

      Jak se mohu chránit před vyhřeznutím meziobratlové ploténky?       K rizikovým faktorům patří zdvihání těžkých předmětů, nedostatek pohybu a dlouholeté chybné držení těla.

Jsou ovšem i lidé, jejichž meziobratlové ploténky jsou předčasně opotřebeny. Dobrou ochranou je trénink zádových svalů, které usnadňují práci páteře při držení těla.

Navštěvujte zdravotní gymnastiku, tam se naučíte, jak správně zacházet se zády.

      Smím po vyhřeznutí meziobratlové ploténky ještě sportovat?       Rozumná a přiměřená sportovní činnost je dokonce doporučená. Rozhodně byste se ale měl vyhnout sportům, které nepřiměřeně zatěžují páteř. K nim patří např.

tenis, badminton, squash, jízda na koni, sjezdové lyžování. Naproti tomu doporučovány jsou sporty jako plavání, jízda na kole, běžecké lyžování, turistika.

Kdo má operovanou meziobratlovou ploténku, měl by začít s lehkým tréninkem nejdříve po třech měsících.

Na tento komentář reaguje Marek [2], 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Denisa6. 7. 2012 8:49:39

DOBRÝ DEN,mám dotaz ohledně manžela,dne 29.3 otočil hlavu zatmělo se mu před očima a poté se mu začala motat hlava,pocity na zvraceni,neudržel stabilitu a byl celkove zpomalen,bolest mu vystřelovala do hlavy,do pravé ruky až k prstům a tlačila ho krční páteř,byl odeslán na na oční,dostal BETAHISTIN A ALGIFEN a klidový režim.nEZDÁLO SE MĚ TO A ŽÁDALA JSEM PANÍ DOKTORKU O VYŠETŘENI NA MAGNETICKÉ REZONANCI NA TU HO POSLALA AŽ 18.4 PO MÉM NALÉHÁNÍ,PŘEDTZÍM MĚ OZNÁMILA,ŽE NEVÍ CO S MANŽELEM JE,COŽ MĚ DOST UDIVILO.PODLE REZONANCE BYLO ZJIŠTĚNO-NA SKELETU C PÁTEŘE BEZ VÝZNAMNÝCH DEGENERATIVNÍCH ZMĚN,POUZE C6 A C7 JE PATRNÁ VÝZNAMNÁ PROTRUZE DISKU PARAMEDIÁLNĚ AŽ FORMINÁLNĚ VPRAVO SE STENOZOU PRAVOSTRANÉHO FORMEN,BEZ KONTAKTU S KRČNÍ MÍCHOU.POTÉ HO HNED PANÍ DOKTORKA POSLALA NA MAGNETY A REHABILITACI,VRÁTIL SE S TÍM,ŽE MU ZAČALO PÍSKAT V UŠÍCH A BOLESTI PRAVÉ RUKY JSOU HORŠÍ I MOTÁNÍ HLAVY A ŠPATNÁ STABILITA,S TÍMTO SE VRÁTIL K PÍ.DOKTORCE A TA MU ŘEKLA NA TO SI MUSÍTE ZVYKNOUT.mANŽ! ELOVI JE44LET,PROSTO SE CHCI ZEPTAT JAK MÁM POKRAČOVAT DÁL,jestli do nemocnice na neurochirurgii a třeba operace.DĚKUJI ŽÁČKOVÁ Na tento komentář reaguje Marek [2], Tento komentář reaguje na Denisa [1] 9 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Marek16. 10. 2013 20:13:47

Vyměňte lékařku, možná na ní podejte stížnost k lékařské komisi! Po posaných příznacích na oční? A dál – Betahistin je lék na prokrvení středního ucha a Algifen je proti bolesti, naprostá ignorace dalších příznaků, ale u očního dejme tomu. A jak může doktorka říct, že si musí zvyknout, natož ve 44 letech? Taková doktorka by měla odevzdat diplom a jít zametat chodníky. Vyměňte lékařku! 3 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3Iva Kosova 15. 2. 2014 22:38:42

7 rad, jak zabránit bolestem zad

Bolesti zad jsou dnes nejrozšířenější civilizační chorobou. V České Republice patří dokonce bolesti zad k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti.

Podle některých výzkumů jsou problémy se zády způsobeny dlouhodobým přetěžováním dolních končetin a bederní oblasti zad. Příčinu však je třeba hledatv mnoha dalších faktorech.

Chcete vědět, jak se vyvarovat každodenní bolesti zad? Co tuto bolest způsobuje a jak svým zádům pomoci? Přečtěte si, co všechno pro sebe můžete udělat a jak bolesti zad zredukovat na minimum.

Proč záda bolí?

Důvodu, proč lidi bolí záda, je hodně.

Většina příčin, které bolesti zad způsobují, je nepřímo spojená s nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, sedavými zaměstnáními a špatným postavením páteře v průběhu dětství a dospívání, případně nedostatkem potřebných minerálů a vitaminů (vitamin D-antirachitický vitamin).

Další příčinou, kterou uvádí ve svých článcích prof. MUDr. Jan Pfeiffer, jedlouhodobé přetěžování dolních končetin a bederní části páteře. Hypotézu zdůvodňuje tak, že bolesti většinou začínají (není-li člověk v patologickém stavu, případně po nehodě) okolo 35 – 45 roku života.

Ještě před několika stoletími se jednalo o průměrnou délku života – naše páteř jednoduše nemusí být adaptovaná na to, aby nás unesla cca o dalších třicet let déle (průměrná střední délka života pro ČR z roku 2002 – muži 72,1, ženy 78,5 – zdroj www.czso.cz).

Bolest samozřejmě můžeme do jisté míry zmenšit tím, že se o svoji páteř budeme náležitě starat. Jak na to si povíme v následujících bodech:

Pravidelné cvičení

Proč je třeba pravidelně cvičit? Naše záda drží vzpřímeně skupina svalů, které je potřeba pravidelně posilovat. Je-li svalový korzet pevný, minimalizuje zatížení páteře a pomáhá ji udržovat ve fyziologicky přirozené pozici.

Jakékoli křivení se, hrbení a kroucení může ve výsledku znamenat neúměrné zatížení nervů a svalovou disbalanci, potažmo rychlejší bolestivou degeneraci páteře. Cvičení by mělo obsahovat kompenzační cviky na mezilopatkové svaly, které mají tendenci ochabovat (velmi rozšíření tzv.

horní syndrom – poloha ramenou svěšených dopředu a vyhrbená záda), bederní část páteře (která většinou díky špatnému postavení nese neúměrnou tíhu těla), a samozřejmě hlubokých břišních svalů (tzv. oblastcore), která je pro stabilitu postoje elementární.

Důsledný strečink

Stejně důležitý, jako pravidelné posilování, je také strečink zádových svalů. Pravidelné protahování uvolňuje přetížené svalové skupiny a pomáhá uvolnění jednotlivých obratlů.

Pro zdravá záda vykonáváme cviky jako rolování nahoru z hlubokého předklonu, různé druhy spinálních rotací, příp. pozice střechy, prkna nebo stolu z jógy.

Strečink může, je-li prováděn pravidelně a technicky správně, vydat za sportovní masáž a ušetřit vás ztuhlosti a problémům s pohybovým aparátem.

Masáže a rehabilitace

Masáže by měly patřit k životu stejně jako samotné cvičení. Nejenom pro lidi, kteří pracují manuálně, ale samozřejmě také pro ty, kteří mají povolání sedavá. Nadměrné zatížení je škodlivé stejně jako celodenní sezení, obzvláště nejsou-li k dispozici ergonomické pomůcky. Přetěžování určitých svalových skupin vede ke vzniku spasmy, které se mohou uvolnit důslednou masáží.

Zdravotní a kompenzační pomůcky

Ergonomické židle, velké míče (fitball) na sezení a protažení zad, nebo malé míče (overball) pro podepření beder nebo krční páteře vás můžou ušetřit spousty bolesti. Každý detail, na který se budete soustředit, vám může pomoci. Nepodceňujte sílu kompenzačních pomůcek a ergonomie. Zázraky sice nezmůžou, ale jako prevence vám mohou dost dobře pomoci.

Správná opěrná plocha pro záda během spánku

Řeč je samozřejmě o matraci a roštu. Také platí, stejně jako u ostatních kompenzačních pomůcek, že nezmůžou zázraky. Na druhou stranu zdraví není otázkou jedné věci, co děláte nebo neděláte.

Na zdraví se podepíše každá vaše volba, ať už se týká stravy, spánku, sportu, práce či psychiky.

To, jak se  cítíme, a jak vypadá náš zdravý nebo nemocný organismus, je výsledkem našich myšlenek a skutků.

Stres jako nejtěžší zátěž organismu

Princip psychosomatiky už dnes většina lékařů bere jako nepopiratelný fakt. Psychika a tělo jsou neoddělitelně sloučeny, a proto nemůžeme popřít ani vliv stresu na naše tělo.

Ukazuje se, že stres má primárně vliv na oblast trapézů, které pod tlakem stresových faktorů tuhnou.

Nutkavé myšlenky, kterých se nemůžeme zbavit, naopak působí na krční páteř, a to tak, že ji blokují a zkracují zdvihače hlavy (m. sternocleidomastoideus).

Správná obuv

Ženy, které často nosí boty na podpatcích, jistě na vlastní kůži pocítily, jaký může mít módní obuv vliv na naše záda. V botách na podpatcích se koncentruje tlak váhy těla na první třetinu chodidla, a zatěžuje se přední strana nohy na úkor zadní.

Tím dochází ke zkracování šlach kotníku (achilovky) a lýtkových svalů. Paradoxně také dochází k ochabování hýžďových svalů, které nejsou do chůze zapojeny, a zadní strany stehen.

Stoj na podpatcích nutí ženy povolit bříško a prohnout bedra, což sice podporuje estetický sexy postoj, ale doslova škodí našim zádům.

Výběr správné obuvi (potažmo správný styl chůze) může mít zásadní vliv na naší zádovou pohodu. V obuvnictví si dobře rozmyslete, kolik jste ochotny za svoji parádu zaplatit, a především v jaké měně.