Strava – Vše o zdraví

Čas od času se objeví v rámci stravování nějaká novinka, která se tváří jako ten nejlepší způsob stravování. Vzápětí se vynoří odpůrci takovéto teorie. A kdo se v tom má pak vyznat. Pojďme se tedy podívat na pozitivní a negativní dopady raw stravy, která začíná být čím dám populárnější, o čemž svědčí i nárůst raw restaurací a občerstvení v Praze.

Zase taková novinka to není…

Ten, kdo by si myslel, že raw strava byla vymyšlena nedávno, byl by na omylu. Jako úplnou novinku ji v roce 1897 představil doktor Maxmilián Bircher-Benner, který např. vynalezl i cereální snídani – müsli, a poté Leslie Kenton v jedné ze svých knih o zdravé výživě „Eat your way to radiant health“, ve které propaguje raw stravu jako způsob, jak se vyhnout degenerativním onemocněním.

O co tady vlastně jde

Raw strava neboli živá strava (místy se ještě objevuje označení living food) se zakládá na syrové „živé“ stravě. Noční můra pro lidi, kteří dodržují raw stravu, je cokoliv, co je uvařené nad 42°C. Takové jídlo je považováno „mrtvé“. A to hned z několika důvodů – dle příznivců raw food totiž vařením jídlo:

• ztrácí výživové hodnoty,
• se stává pro naše tělo neznámou látkou, proti které posílá bojovat bílé krvinky, což je vlastně reakce imunitního systému podobná jako při napadení viry a bakteriemi – díky tomuto neustálému vysílání bílých krvinek do boje „s jídlem“, pak nemá tělo sílu bojovat se skutečnými hrozbami jakou je např. chřipka (tento stav se nazývá leukocytóza)
• ztrácí svou přirozeně obsahující vodu (jedná se o tzv. denaturaci) – nejkvalitnější voda, jakou lze získat se nachází v ovoci a zelenině; pokud ale nekonzumujeme raw, pak musíme vodu doplňovat kohoutkovou vodou, která je mnohem méně kvalitní
• mění přirozeně se nacházející bílkoviny na denaturované, které tělo obtížně zpracovává a překyselují organismus, tj. acidóza, a následkem toho nadměrně zpracovává vápník, který si pak bere ze zubů a kostí
• mění strukturu tuků na karcinogenní
• mění cukry na zkaramelizovaný cukr
• ničí některé vitaminy a minerály a některé dokonce tepelná úprava mění na lidsky nevyužitelné nebo škodlivé – takovým typickým příkladem je železo, které se po tepelné úpravě stává nepoživatelným, usazuje se v tepnách a kloubech, které tak poškozuje
• ztrácí enzymy – ty lidské tělo potřebuje ke vstřebávání a využití všech důležitých prvků (vitaminů, minerálů) a neumí si jich vyrobit dostatek, potřebuje je tedy získávat ze stravy

Dalším argumentem, se kterým se můžete setkat, je, že člověk je jediný tvor na Zemi, který jí tepelně upravenou stravu, také jako jediný trpí množstvím civilizačních chorob. Ty způsobuje to, co jíme, pijeme, dýcháme a nanášíme na kůži.

Nejoriginálnější argument pro raw stravu je, že pokud konzumujeme syrovou rostlinnou stravu, konzumujeme zároveň i sluneční energii, kterou rostliny načerpaly a která působí povzbudivě.

Někteří tvrdí, že se nejedná pouze o způsob stravování ale o životní styl. Tak jako tak, i raw má několik poddruhů – někteří raw strávníci jsou tzv.

vitariáni, což znamená, že jedí pouze rostlinnou syrovou stravu a odmítají jakékoliv živočišné produkty. V tomto případě je raw vlastně tak trochu jiné veganství.

Jiný směr raw dovoluje jíst i živočišné produkty, musí ale být v syrovém stavu, tzn. syrové maso, vnitřnosti, vejce, nepasterizované mléko a mořské plody.

Kromě toho, co již bylo zmíněno výše, tedy že se jedná o syrovou stravu, max. tepelně upravovanou do 42°C, se raw drží dvou hlavních zásad:

1. Nemít nikdy hlad – vždy mějte po ruce kus ovoce nebo zeleniny
2. Ovoce nikdy nejezte po zelenině – pokud si dáte během dne zeleninu, nechte si pro ovoce výrazný odstup, v ideálním případě si dejte ovoce až druhý den. Zelenina by měla v jídelníčku převažovat.

Není to ale jen o ovoci (čerstvém i sušeném) a zelenině – jíst můžete ořechy, semínka, luštěniny, mořské řasy, obiloviny, klíčky, bylinky, nepražené kakao, kokosové mléko, oleje lisované za studena a přírodní sladidla (např. stévie). Určitě oceníte jablečný ocet, který pomáhá trávení bílkovin. U některých směrů raw jsou povoleny i nepasterizované mléčné výrobky a syrové maso a vejce (především ryby).

Při „vaření“ raw stravy se nejčastěji používá nakličování, odšťavňování, namáčení (ořechů a semínek za účelem jejich oživení, tzn. stanou se výživově hodnotnější), mixování, mletí a vysoušení za pomocí tzv.

dehydrátoru (šetrně odstraní vodu z potravin). Pokud byste tedy chtěli tuto stravu dodržovat, neměl by u vás v kuchyni chybět odšťavňovač, stolní a ideálně i tyčový mixér, sušička nastavitelná i na nízké teploty (40-45°C), mlýnek, nakličovadlo.

Na začátku určitě oceníte i ponorný teploměr, se kterým budete hlídat teplotu při ohřívání.

• V zimě, kdy čerstvých potravin není mnoho a potřebujete se trochu zahřát, vám pomůže křen, česnek, cibule, pórek, zázvor, kurkuma, skořice, kardamom, hřebíček a chilli papričky.
• Největší úspěch z raw jídelníčku mají jednoznačně dezerty.

1. Konzumací velkého množství ovoce a zeleniny je tělu dodáváno spoustu vitaminů a minerálů.
2. Díky složení této stravy často dochází k přirozenému úbytku váhy (nemusí tomu tak ale být u každého).
3. Syrová strava neobsahuje žádné přidané „vylepšováky“ jídel jako jsou různé konzervanty, stabilizátory, barviva a podobné chemické mňamky; i konzumované potraviny by měly být chemicky neošetřeny.
4. Některé potraviny, jako je třeba brokolice, řeřicha a česnek, jsou zdravotně prospěšnější v syrovém stavu.
5. Provedené studie (jedná se o studie v rámci několika týdnů, žádné dlouhodobé studie zatím nejsou) poukazují na zlepšení psychického stavu, zvýšení energie a snížení potřeby spánku (tělo nemusí vynaložit tolik energie na trávení jídla), jasnější mysl, zlepšení stavu nehtů, vlasů, omlazení pleti
6. Eliminace zdravotních problémů (pálení žáhy, srdeční onemocnění, cukrovka, rakovina atd.), mimo jiné i z důvodu silné imunity a vytvoření acidobazické rovnováhy v těle, tzn. zabránění překyselení organismu, které může končit i jako rakovina (stejně jako v předchozím případě neexistují věrohodné dlouhodobé vědecké výzkumy). Nejsilnější protirakovinové účinky má syrová křížokvětá zelenina.
7. Ti, kteří nekonzumují ani živočišné produkty se navíc ubrání další chemii – hormonům, kterými jsou krmena zvířata pro rychlejší růst svalové hmoty – tím, že takové maso nebo mléčné produkty zkonzumujeme, dostávají se nám do těla taktéž.

1. První nepříjemností, se kterou se pravděpodobně člověk setkává, je špatná dostupnost specializovaných restaurací, a to zejména v menších městech a vesnicích.
2. Dle některých specialistů na výživu se jedná o energeticky nevyrovnanou stravu – nejčastěji dochází k nedostatku vitaminu D, B12, bílkovin, omega 3 mastných kyselin a minerálních látek (zejména vápníku, zinku, železa, jodu a selenu). Raw strava sice obsahuje velké množství těchto látek, ale tělo si ze stravy umí využít jen omezené množství. Uvedené látky by bylo možné doplnit různými doplňky stravy, ty ale většina raw příznivců neužívá, protože většinou 100% nesplňují raw požadavky.
3. V případě konzumace syrového masa, vajec a mléka hrozí bakteriální choroby a napadení parazity. Ty jsou zničeny při teplotě nad 100°C.
4. Každodenní konzumace ovoce můžu kvůli ukládání ovocného cukru (fruktózy) v játrech způsobit tzv. ztukovatění jater či různé střevní potíže.
5. Potíže jako jsou např. nadýmání, plynatost, bolesti břicha a průjmy nám může způsobit nadbytek vlákniny, které je v rámci raw stravy přijímáno skutečně velké množství.
6. Raw strávník se může omezit pouze na ovoce a zeleninu a snadno pak sklouznout k mentální anorexii či jiným poruchám příjmu potravy. Je tedy vhodné naučit se znát nutriční hodnoty potravin a podobné znalosti, abyste tomuto riziku předešli, popř. se poradit s nutričním terapeutem.
7. Podle studie jedné kolumbijské univerzity naopak vedla raw strava k mírnému snížení obranyschopnosti pozorovaných subjektů a jiná studie zase potvrzuje risk srdečně cévních onemocnění a mozkové mrtvice (způsobuje nedostatek vitaminu B12).
8. Další, tentokrát evoluční, studie přišla s tvrzením, že tepelná úprava stravy byla pro rozvoj lidského mozku nezbytnou podmínkou a návrat k syrové stravě je tedy jakýmsi evolučním krokem zpět.
9. Jsou potraviny, kterým se tepelnou úpravou zvyšuje jejich zdravotní prospěšnost – mezi takové patří mrkev, rajče (tělo absorbuje více lykopenu), chřest (po tepelné úpravě má jednou tolik protirakovinových antioxidantů než syrový), houby (mají více biologicky dostupného draslíku), špenát (více železa, vápníku a hořčíku) atd. Jiné potraviny jsou za syrového stavu pro člověka dokonce jedovaté – brambory, yucca, červené fazole, nepasterizované mléko, klíčky, hořké mandle a lilek.
10. Raw strava se zásadně nedoporučuje dětem, těhotným a kojícím ženám a starším lidem. V případě jakéhokoliv onemocnění či oslabeného organismu se doporučuje konzultovat tento způsob stravování předem s lékařem.

Chcete-li raw stravování vyzkoušet, rozhodně doporučujeme postupný přechod – ideálně nejdříve postupně vynechávat maso, mléko a výrobky obsahující lepek. Náhlý a razantní přechod může způsobit nadměrnou únavu, bolesti hlavy a další obtíže.

Vzhledem k výše zmíněným obtížím je evidentně raw strava ideální jako určitý druh očistné kúry. Dlouhodobě bychom jí ale, z důvodu nedostatku pro tělo nezbytných vitaminů, nedoporučovali. Je možné si ale ze zásad raw stravy vzít určité vědomosti a začít se jimi řídit – např. valná většina z nás by do svého jídelníčku měla zařadit více zeleniny a ovoce (měly by tvořit cca 70% potravy).

V každém případě doporučujeme řídit se vlastním rozumem a intuicí – ono si tělo samo řekne, co potřebuje. Žádný extrém nikdy nic dobrého nepřinesl.

Zdravá výživa pro naše zdraví. Jak začít? :

PROČ? Jíme každý den. Celý život. Naše výživa nám dodáná živiny i stavební látky. Je palivem našeho organismu. Bez jídla přestane náš organismus fungovat.

Dejte svému tělu to nejlepší. Správně zvolená zdravá výživa nezatěžuje organismus a dodává mu vše, co potřebuje.

Stále více lidí se přesvědčuje o příznivých účincích zdravé výživy nejen na naše zdraví. Chcete i VY poznat, co vše dokáže zdravá výživa?

I MALÁ úprava jídelníčku může vyřešit VELKÉ zdravotní potíže

Víte, proč jsem od základu změnil svůj jídelníček? Když mi kamarád poprvé řekl, že doma přestali jíst maso, aby byli zdraví, něvěřícně jsem kroutil hlavou. Vysvětloval mi proč. Já jsem to ale nechápal. Nerozumněl jsem mu. A to oba mluvíme česky.

Za tři měsíce jsem i já přestal jíst maso. Proč? Abych byl zdravý. Pochopil jsem, že výživa má skutečně zásadní vliv na naše zdraví. Stačilo mi několik stránek knihy Byznys se zdravím, kde autorka Jarmila Průchová vysvětluje některé aspekty naši současné stravy a jejich vliv na naše zdraví. Zdravá výživa byla, je a bude vždy klíčem k našemu zdraví.

Jezte tak, abyste pomáhali svému zdraví. Jezte zdravě!

Co všechno ovlivňuje zdravá výživa?

• naše zdraví
• naši kondici
• náš vzhled
• naši pohodu – psychickou i fyzickou
• naše chování

Myslím si, že tyto důvody stojí za to, abychom poznali základní principy výživy. Zdraví máme jen jedno a měli bychom se snažit, aby naše strava byla nejen chutná, ale i zdravá. Výživa je dobrým sluhou, ale špatným pánem.

„Během své mnohaleté praxe jsem poznal spoustu lidí, které trápily různé zdravotní problémy. Vždy byla základem úprava výživy. Musíme však vždy respektovat naši jedinečnost. Každý jsme jiný. Máme různé krevní skupiny. Máme odlišný životní styl. Každý máme naprosto jedinečné genetické dispozice.“

Uvědomíte-li si tuto skutečnost a začnete poslouchat organismus, který vám vždy řekne, co mu škodí a co prospívá, pochopili jste, co je skutečná a reálná zdravá výživa.

* Nebudete-li cokoli vědět, či budete-li chtít poradit jak s doplňky výživy, tak se stravou, napište mi.

Ověřený postup pro váš zdravý jídelníček

Jak doplnit chybějící vitamíny a minerály?

Strava bohužel nepokryje potřeby našeho organismu. Stále více oblíbeným a mnohými lékaři doporučovaným řešením jsou doplňky stravy. Calivita nabízí 100% přírodní výrobky, jejichž vyvážené složení zabezpečí dostatek vitamínů a minerálů. Myslete na své zdraví!

Podívejte se na doplňky stravy v našem eshopu.

* V případě jakýchkoli dotazů napište na adresu  [email protected]

„Chtěla jsem Vám moc poděkovat za všechno, co jste pro mě udělal. Díky stravování dle krevních skupin, se cítím o 80 procent lépe. Nyní již vím, co jsem dělala ve výživě i v životě špatně“. [Reference čtenářů]

Které potraviny pomohou upevnit zdraví a měli byste je jíst právě nyní?

27. 10. 2020 | Doba čtení 11 minut

Pro své zdraví můžeme sami udělat mnohem více, než se dříve lidé domnívali. Náš zdravotní stav totiž ovlivňuje nejen genetika a životní prostředí, ale velmi významně i strava.

Ačkoliv jsou medicínské postupy stále složitější a propracovanější, nezdá se, že bychom byli zdravější. Přibývá nemocných s cukrovkou 2. typu, roste i počet srdečně-cévních a nádorových onemocnění a dalších chorob.

Motto „nechť potrava je vaším lékem“ razil už starověký lékař Hippokrates a současné výzkumy mu dávají zapravdu. Potraviny obsahují velké množství látek podporujících zdraví. To, co jíme, tedy může značně snížit (nebo naopak zvýšit) pravděpodobnost, že se rozvinou, či naopak neobjeví závažné choroby.

Jak jíst zdravě

Jídlo samozřejmě není jediným faktorem, který ovlivňuje zdraví. Vliv má i to, zda kouříme, dostatečně spíme, pohybujeme se, nemáme, či máme nadváhu, nebo dokonce spadáme do pásma obezity.

Vysoká tělesná hmotnost totiž ovlivňuje nejen to, jak vypadáme a jak se cítíme, zatěžuje ale také klouby a srdečně–cévní systém. Nadbytečná tuková tkáň může mít vliv na metabolismus, zhoršovat záněty a měnit hladiny hormonů, což vede k dalším zdravotním komplikacím.

Úpravu jídelníčku by tedy měla doprovázet i změna životního stylu, do kterého bychom měli zařadit pravidelný pohyb.

pravidelný pohyb Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Změnit způsob stravování je složitější, než sáhnout po pilulce. Určitě se však vyplatí, už jen z toho důvodu, že je to mnohem levnější způsob, jak chránit či si zachovat nebo dokonce znovu získat zdraví. Na co bychom tedy měli dbát?

Přednost by měly mít nezpracované potraviny. Při průmyslovém zpracování potravin dochází ke snížení nebo dokonce úplné ztrátě některých prospěšných látek. Často jsou do nich naopak přidávány látky, které zdraví rozhodně neprospívají a mohou být vyloženě škodlivé.

Nejde jen o proslulá „éčka“, škodlivý je i vysoký obsah soli (vede k vysokému krevnímu tlaku a zvýšenému riziku srdečně-cévních chorob, obsahují ji i potraviny, které nechutnají slaně − například některé snídaňové cereálie), nebo tzv. trans-nenasycené mastné kyseliny (zvyšují hladinu škodlivého LDL cholesterolu a zvyšují riziko vzniku mnoha dalších onemocnění, obsahují je tzv. ztužené tuky, ale například i komerčně vyráběné pečivo).

nadměrné množsví nezdravého stravování může úcpávat cevy Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Rozhodující část naší stravy by měly tvořit potraviny, které nejsou vůbec, nebo jsou jen velmi málo upraveny:

• čerstvé ovoce a zelenina
• luštěniny
• ořechy a semínka
• celozrnné obiloviny
• čerstvé libové maso
• ryby a drůbež
• vejce

Důležitá je pestrost

• Pokud se rozhodneme udělat něco pro své zdraví, neměli bychom se omezovat pouze na několik málo zdravých potravin.
• Pouze pestrá strava dokáže zajistit, že náš organismus dostane vše, co potřebuje.
• Například různé druhy ovoce mohou mít různě vysoký obsah vitaminů, ovšem ty „vitaminy méně obdařené“ mohou zase obsahovat mnohem větší množství antioxidantů či vlákniny.  

pestrá zdravá strava Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Co jíst?

Užitečné informace přinášejí stránky občanského sdružení Fórum zdravé výživy, jehož členy jsou odborníci na výživu, technologii potravin, nutriční poradenství, interní medicínu, gastroenterologii a pediatrii.

Podle nich má nesprávná výživa lví podíl na tom, že je v Česku oproti jiným zemím vysoký výskyt zejména aterosklerózy, hypertenze, nádorů, obezity, diabetu 2. typu, dny, osteoporózy a dalších chorob.

Proto kromě jiného doporučují:

• dodržovat správný stravovací režim (jíst pravidelně, 3 hlavní denní jídla a 2 svačiny),
• snížit příjem živočišných tuků,
• zvýšit podíl rostlinných olejů (zejména olivového a řepkového),
• zvýšit spotřebu zeleniny a ovoce (denní příjem by měl dosahovat až 600 g, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být asi 2:1),
• zvýšit spotřebu luštěnin jako bohatého zdroje kvalitních rostlinných bílkovin,
• zvýšit spotřebu výrobků z obilovin s vyšším podílem složek celého zrna,
• snížit spotřebu živočišných potravin s vysokým podílem tuku (bůček, plnotučné mléko a mléčné výrobky, uzeniny, lahůdkářské výrobky, některé cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo apod.).

zeleninový salát Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Potraviny pod lupou

Někdy si doporučení týkající se konzumace určitých druhů potravin protiřečí, proto se na jednotlivé skupiny podívejme podrobněji.

Tuky

Odborníci na výživu je ještě poměrně nedávno úplně zatracovali. Přisuzovali jim samé špatné vlastnosti: Prý zvyšují riziko vzniku srdečních příhod a hladinu cholesterolu, kvůli vysokému obsahu kalorií způsobují obezitu. Důsledkem byl trend nízkotučných diet, light výrobků, řada lidí se tuků zcela vzdala.

I v případě tuků ovšem platí klasické všeho s mírou. Zdraví prospěje, když škodlivé nasycené tuky (například z tučného masa a plnotučných mléčných výrobků) v co největší míře nahradíme tuky nenasycenými (z tučných ryb a rostlinných olejů – olivového a řepkového – ořechů a avokáda).

Organismus totiž potřebuje denní příjem tuků pro nejrůznější biochemické procesy – tuk mj. umožňuje tělu ze stravy přijímat nenahraditelné vitaminy rozpustné v tucích.

Sacharidy

Prodělaly podobné turbulence přízně a nepřízně jako zmíněné tuky. Pro spoustu lidí znamenal přechod na nízkotučnou dietu zároveň zvýšený příjem sacharidů. Oproti očekáváním však nebyli zdravější − naopak začali přibírat a rozmohly se mezi nimi choroby jako cukrovka 2. typu, srdeční onemocnění a další choroby.

rybí maso je velmi zdravé Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak už to tak bývá, následovala vlna nízkosacharidových diet, které stály a padaly s vysokým příjmem bílkovin a tuků a dramaticky omezenou konzumací sacharidů. Následkem však opět nebylo lepší zdraví, nýbrž vyšší hladina cholesterolu a s ní spojená onemocnění, a také snížená imunita.

Co s tím? Jistě nemá smysl sacharidy úplně omezit – potraviny, které je obsahují, poskytují organismu pohotové palivo a jsou i nejlepším zdrojem energie pro výživu mozkových buněk. Určitě ovšem stojí za to, dbát i v tomto případě na kvalitu.

Stačí jednoduchá změna: bílou mouku a výrobky z ní nahradit moukou celozrnnou a častěji zařazovat i jiné obilniny – například ječmen, pohanku apod.

Konzumace „správných“ sacharidů pomáhá bojovat proti spoustě tzv. civilizačních nemocí – snižuje riziko vzniku inzulinové rezistence a tudíž cukrovky 2. typu, riziko srdečních onemocnění a také obezity.

Bílkoviny

Mají oproti sacharidům jednu klíčovou výhodu – cítíme se po nich mnohem déle sytí. Pokud tedy potřebujeme zhubnout, je žádoucí přijímat dostatek bílkovin a lehce omezit sacharidy a tuky.

na maso se nesmí zapomenout Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Většina potravin bohatých na bílkoviny má totiž nízký tzv. glykemický index a zpomaluje trávení, což snižuje celkový účinek jídla na krevní cukr a inzulin. Proto jsou bílkoviny prospěšné především pro osoby s cukrovkou a inzulinovou rezistencí, pro ty, kdo chtějí zhubnout, a také pro ty, kteří potřebují snížit riziko vzniku srdečních chorob.

Pozor ovšem na módní diety, jež doporučují až příliš mnoho bílkovin a nasycených tuků – není důležité být štíhlí, pokud zároveň nejsme zdraví.

Nadbytek bílkovin zvyšuje riziko osteoporózy a onemocnění ledvin, vysoký příjem červeného a zpracovaného masa (především v podobě uzenin) je spojován se zvýšeným výskytem některých druhů rakoviny.

Nepostradatelná vláknina

Potravinové doplňky obsahující vlákninu byly velkým hitem počátkem 90. let a připisovaly se jim takřka zázračné účinky. Tehdejší nadšení už vyprchalo, přesto bychom na vlákninu neměli zapomínat. Ne ovšem v podobě pilulek, pravidelně bychom měli konzumovat potraviny, které jsou na ni bohaté. Existují přitom dva typy vlákniny:

Nerozpustná je obsažena např. v celozrnném chlebu a brokolici a působí jako houba, nasává ve střevě vodu, a dodává tak objem výkalům a změkčuje je.

Rozpustná se ve střevě mění na lepkavý gel, který na sebe váže cholesterol, a brání mu tak přejít do krevního oběhu. Obsahují ji například ovesné otruby, hrách, fazole, ječmen, jablka, mrkev.

Podle knihy Jídlo léčí, vydal Reader´s Digest Výběr

Foto Shutterstock a archiv

Strava má podstatný vliv na naše zdraví, vitalitu i pocit pohody (ze zprávy WHO): – Vitalite restaurace – Moderní život bez extrému

Po tisíciletí se strava člověka významněji neměnila, ale s nástupem průmyslové výroby se začala výrazně měnit. V současné době se již strava lidí ve vyspělých průmyslových zemích velmi výrazně liší od té původní, dávnověké. Obvykle si myslíme, že průmyslová revoluce zlepšila náš život po všech stránkách – je to ale opravdu tak? Světová zdravotnická organizace k tomu uvádí (Zdroj: Diet, nutrition, and the prevention of chronic diseases – Report of a WHO Study Group, WHO, Geneva):

„V bohatých zemích se jí vysoce energetická strava, bohatá na tuk a volné cukry, ale s malým obsahem složitých uhlovodanů (nejdůležitější zdroj potravní vlákniny). Teprve v posledních desetiletích.

epidemiologické studie ukázaly souvislost mezi touto stravou a rozšířením chronických neinfekčních nemocí – cévní nemoci, různé druhy rakoviny, cukrovka, žluč.

kameny, zubní kazy, nemoci kostí a kloubů.

Vědecký výzkum shromažďuje stále nové důkazy o vlivu stravy na rozvoj nejčastějších příčin smrti – kardivaskulárních nemocí a rakoviny. Nadměrná konzumace nasycených tuků a zvýšená hladina cholesterolu v krvi vedou k nemocím srdce a cév.

Hlavním rizikem mrtvice je vysoký krevní tlak, u nějž hraje obezita, pití alkoholu a nadbytek soli hlavní roli. Obezita také způsobuje cukrovku. Odhaduje se, že minimálně třetina různých typů rakoviny má přímý vztah ke stravě. Např.

nadbytek tuku ve stravě způsobuje rakovinu prsu a tlustého střeva.

Tyto souvislosti byly prokázány např. u lidí, kteří se přestěhovali z oblastí s nízkým výskytem této stravy a nemocí do oblastí vysoce rizikových (např. Japonci do USA) – se změnou stravy se u nich objevily nové nemoci.

Stejně tak je tento trend vidět u zemí, které se v posledních 40-50 letech rychle rozvíjí – Čína, Singapůr, Mauritius.

Prokázalo se, že snížení konzumace těchto rizikových potravin vede ke snížení rizika nemocí – hlavně u nemocí srdce a cév.“

Právě pro výše uvedené je vhodné věnovat správné stravě více pozornosti a ušetřit si tak mnohé (často zbytečné) zdravotní komplikace.

Předsevzetí jíst zdravěji lze přitom velmi jednoduše skloubit i s výbornou chutí, což dokazují oblíbené jídelníčky např.

středomořských, ale i některých asijských národů, kterými se inspirujeme při přípravě našich lehkých, ménětučných a přitom chutných jídel.

Chcete se dozvědět, která jídla a suroviny nám pomáhají při prevenci srdečních i nádorových onemocnění a která posilují naši imunitu ? Podrobnější informace najdete zde.

Pro zdravé stravování stačí používat zdravý rozum

Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a zastaralá.

Klasická výživová pyramida a selský rozum by podle Ivy Hrnčíříkové z Fakulty sportovních studií MU měly zdravému člověku v zásadě stačit k tomu, aby si dokázal naordinovat jídelníček, který mu prospěje.

Garantka studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu však jedním dechem dodává, že v záplavě informací a módních diet je pro řadu lidí čím dál tím těžší rozpoznat, co je vlastně dobré a co špatné.

Když se podívám na rady autorit na výživu, zdá se mi, že se to vesměs dá shrnout tak, že jíst můžeme vlastně cokoliv, jen to musí být v rozumném množství. Korigovala byste to nějak? V zásadě s tím souhlasím. Střídmost je základní pravidlo.

Určitě bych ale lidem neřekla: Jezte cokoliv. Člověk by měl přemýšlet nad tím, jaké potraviny, v jakém množství a v jakou denní dobu přijímá.

Respektive měl by se nad tím zamyslet a ideálně se vnitřně nastavit tak, aby to začal dělat přirozeně a zas tolik na to už myslet nemusel.

Takže neexistuje jednoduchá rada? Jak se to vezme. Základní doporučení jste se dozvěděl už ve školce, kde vám přímo ve třídě nebo v šatně visela ona klasická výživová pyramida. A ta doporučení jsou vlastně docela banální.

Nenajdete tam uzeniny, masové konzervy nebo pochutiny jako chipsy nebo pop-corn, sušenky, oplatky… Jenže běžná dospělá populace se tím neřídí, přestože aspoň z mého pohledu nejde o nic složitého.

Kdyby se tím řídila, tak bychom si ušetřili spoustu problémů s nadváhou, s pocity únavy a vyčerpání a dalšími zdravotními komplikacemi.

Potraviny, které jste vyjmenovala, jsou ten hlavní problém? To, že si dáte občas nějakou uzeninu nebo sušenku nebo prostě nějakou potravinu, která nepatří do skupin uvedených ve výživové pyramidě, neznamená, že si hned ničíte svoje zdraví. Ale prostě by takové potraviny neměly ve vašem jídelníčku převažovat.

Jak to děláte vy sama? Jíte podle nějakých tabulek? Nehlídám si to nijak přesně. Nepočítám si kalorie, nesleduju striktně svůj energetický příjem, ani nevím, kolik přesně vážím.

Vím ale, že pro to, abych byla zdravá a zvládala pracovní vypětí, je důležité udržet si přirozený stravovací režim. Nejsem nicméně typ člověka, který by nad sebou musel držet bič, aby jedl pětkrát denně a uhlídal si porce ovoce a zeleniny.

Je to pro mě tak automatické, že si prostě nekoupím bagetu v automatu nebo párek v rohlíku. Jednoduše to nejím. Snažím se taky pravidelně sportovat, chodit pěšky, když je to možné, a vůbec všímat si, jak a na co reaguje moje tělo.

To říkám i klientům ve výživové poradně: Když nedodržíte nastavená pravidla, cítíte se unavení, vyhodnoťte, co jste udělali špatně a mimo režim.

Co je ten okamžik, kdy by si člověk mohl říct, že je dobré zajít za výživovým poradcem? Když tedy vynechám to, že jsem nemocný nebo trpím nadváhou.

Doporučila byste to třeba i člověku, který se cítí relativně v pořádku? Pracuju v poradně při Masarykově onkologickém ústavu a v poslední době se nám tam objevují lidé, kteří se přicházejí jen poradit v tom smyslu, že jsou zahlcení různými informaci z novin, časopisů, z internetu, kde se objevují všelijaká extrémní nebo alternativní výživová doporučení. Pro čím dál víc lidí začíná být těžké racionálně a logicky vyhodnotit, jestli jsou informace správné nebo ne, pochybují o tom, jaký výběr nebo množství potravin je vhodné. Takže ano, může mít smysl si připravit nějakou sadu otázek a na hodinu do takové poradny přijít, i když nemáte zrovna žádný problém, ale jen přemýšlíte nad tím, co to vlastně znamená žít a jíst zdravě. Když vám na tom záleží, může vás to uklidnit nebo ujistit v tom, že postupujete dobře.

Koluje mezi lidmi něco, s čím za vámi často chodí a musíte to vyvracet? Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi z těchto stran zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a naprosto nevhodná a zastaralá.

Přitom, když se podíváte do výživové pyramidy, tak je tam až 30 procent potravin doporučeno konzumovat v syrovém stavu, tedy raw. Je skutečně nesmysl, že klasická výživová doporučení příliš lpí na technologickém zpracování potravin, jak někdy zaznívá.

Nesmysl je ale samozřejmě říkat i to, že zpracování potravin je v principu špatné.

Lidé jsou často zmatení z agresivní manipulace některých výrobců a distributorů, kteří se nestydí říkat věci jako, že když nebudete konzumovat jejich výrobky, budete nemocní a dostanete rakovinu nebo tak něco. Případně nemocným lidem slibují, že se vyléčí.

To je naprosto za hranou a upřímně mě to děsí. Diety postavené na vynechávání nějaké základní potraviny nebo doplňcích stravy jsou něco, u čeho by se měl zdravému člověku v hlavě rozsvítit vykřičník. Můžete hazardovat se svým zdravím nebo naletět podvodníkům.

Doplňky stravy jsou obecně dost kontroverzní téma ve smyslu prokazatelnosti jejich účinků. Jaký máte názor na jejich užívání? Ve výživě málokdy dostanete jednoznačnou odpověď, takže paušálně říct doplňkům stravy ne, je nesmysl, ale rozvaha je samozřejmě na místě. Už název „doplňky stravy“ napovídá, že je to něco na doplnění. Nemají tedy výživu zastoupit nebo nahradit.

Můžou být důležité v okamžiku, kdy nejsme schopni plnohodnotně uspokojit potřeby našeho těla, pokud jde o nějaké typy živin nebo látky. Typicky se využívají při nemocích nebo po nich, třeba když potřebujete zvýšený příjem některých vitamínů, minerálních látek. Podobně můžou být vhodné při těhotenství nebo při zvýšených fyzických nárocích.

Obecně prostě v době, kdy máte nějaký fyzicky výjimečný stav.

Pro běžnou populaci můžou dávat smysl třeba doplňky, které obsahují důležité omega 3 nenasycené mastné kyseliny, jež v našich končinách z běžné spotřeby ryb a dalších potravin nejsme schopni dostat nad nejspodnější hranici doporučeného příjmu.

Podobně je to s vitamínem D, který může být vhodné do stravy doplnit zejména v částech roku, jako je podzim nebo zima, kdy svítí méně slunce.

Je to vitamín hodně důležitý pro imunitní systém, ale v našich zeměpisných podmínkách se nám ho po velkou část roku příliš nedostává.

Co užívání doplňků při sportování? Tam samozřejmě doplňky stravy dávají ještě větší smysl. Jsou součástí tréninkového procesu u sportovců s vysokou zátěží.

Poněkud paradoxně je ale stále víc využívají rekreační sportovci, kteří ovšem nepodstupují tolik tréninkové zátěže a mají víc času na regeneraci, takže je vlastně mnohdy nepotřebují.

Naopak vrcholoví sportovci s nimi často nepracují, protože se obávají obsahu zakázaných látek nebo nechtějí experimentovat. Právě u nich, protože podávají extrémní výkony, to je ale velmi vhodné, aby zlepšili a urychlili regenerační proces.

Je teď módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem. Přitom když se podíváte na jeho složení, je to jednoduše řečeno oslazená voda.

O zdravé výživě nebo obecně o zdravém životním stylu se někdy poněkud kriticky říká, že je to výsada lidí s vyšším příjem. Souhlasíte s tím? Specializované prodejny zdravé výživy se někdy rády profilují jako obchody s luxusním zbožím, to je fakt, takže pokud byste se rozhodl, že budete nakupovat jen tam, tak ano, je to drahé.

Na druhou stranu zdaleka ne všechno, co tyto obchody nabízí, je opravdu zdravé, a zároveň to, co je drahé, nemusí být nutně to nejlepší. Nejzákladnější potraviny, žádné polotovary nebo instantní výrobky, přirozený jídelníček, ty jsou pro nás podle všeho nejvhodnější.

Ovoce, zelenina, celozrnné čerstvé pečivo, jako je žitný chléb, mléčné výrobky, luštěniny, to nejsou žádné luxusní drahé potraviny.

Máte nějaký konkrétní příklad pro srovnání? Je teď třeba módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem, jehož litr stojí až 60 korun.

Přitom když se podíváte na jeho složení, je to zjednodušeně řečeno oslazená voda, která má ve sto mililitrech asi dva gramy bílkovin. V kravském mléce je to šest až osm gramů. Podobně je to s množstvím vápníku, což je jedna z látek, kvůli které kravské mléko pijeme.

V mandlovém nápoji je ho přesně nulové množství, zatímco v půl litru kravského je doporučená denní dávka. A tak by se dalo pokračovat. Prostě to, co se někdy tváří jako zdravá a vhodná alternativa, je vlastně úplně zbytečné.

K tomu, abyste dodržoval zdravou výživu, vůbec nijak extrémně hluboko do kapsy sahat nemusíte, stačí používat zdravý rozum a jíst úplně základní potraviny.

Když už jste načala to kravské mléko – kde se podle vás vzal aktuální odpor vůči němu? Všechno to, co se děje kolem nás, pokud jde o potraviny a nápoje, je do velké míry výsledek působení určitých zájmových skupin, které potřebují, aby spotřeba něčeho klesala nebo zase stoupala. Potravinářství je obrovský byznys.

Vezměte si třeba naprosto absurdní paniku vyvolanou kolem spotřeby a ceny másla. Kdybychom tady měli podvýživu a máslo byla základní nebo jediná komodita, skrze kterou přijímáme tuky, tak by to bylo pochopitelné. Ale my v současné době žijeme v takovém nadbytku a blahobytu, že máme za máslo deset různých možných alternativ.

Takže když bude máslo drahé nebo nebude vůbec, nijak to neovlivní náš zdravotní stav.

Vraťme se ještě k té nákladnosti zdravého životního stylu. Co dostupnost sportovních aktivit? Ke zdravému životnímu stylu pohyb samozřejmě patří.

Víte ale, co světová zdravotnická organizace doporučuje jako základní pohybovou aktivitu? Chůzi. Každý z nás by měl denně v průměru svižně ujít aspoň deset tisíc kroků.

A to není zase tak moc, ono skoro stačí vynechat poslední zastávku tramvaje po cestě do a z práce a doplnit nějakou chůzi během dne.

Další věc týkající se peněz je i to, že jíme moc. To, co lidé v Česku vnímají jako běžnou porci jídla, je často i násobek doporučené dávky. Velkou úsporu by domácnosti taky udělaly, kdyby nekupovaly tolik pochutin a slazených nápojů. To všechno se dá vynechat.

Ve vztahu ke zdraví je velký problém nejen české populace také kouření, což je samo o sobě docela nákladná záležitost. Nekouřit vás nic nestojí. Podobně je to s alkoholem, ideální je samozřejmě žádná nebo aspoň střídmá spotřeba. Češi přitom patří k největším konzumentům alkoholu na světě.

Tady se opravdu nepije na zdraví.

Takže kdybychom toto všechno dodržovali, není vůbec potřeba draze nakupovat ve zdravých výživách a vynakládat finance na „zázračné doplňky stravy“ a „moderní sportovní vymoženosti“.

Bohužel jsme už úplně ztratili představu o tom, co je vhodné a zdravé. Na druhou stranu je důležité, abychom pohyb do denního režimu zahrnovali.

Záleží na našich zdravotních omezeních, můžeme se nechat odborně vést specialistou na pohyb.

Podle čeho vybrat výživového poradce? Naše poradna při Masarykově onkologickém ústavu, a je to velká zásluha profesorky Zuzany Derflerové Brázdové a primářky Milany Šachlové, funguje už nějakých 14 let a byla poměrně dlouho v Česku jediná.

I dnes pořád patří spíš mezi výjimky, takže bohužel nemůžu lidem úplně doporučit, aby vyrazili do nejbližšího lékařského zařízení. Každopádně existuje síť nutričních terapeutů, kteří působí jak v zařízeních zdravotnických, tak mimo.

A dále absolventi například našeho oboru, kteří poskytují poradenství jak ve výživě, tak v pohybu.

Vy sama jste na fakultě garantkou oboru Regenerace a výživa ve sportu. Jeho absolventi se tedy stávají výživovými poradci? Kvalifikaci pro to mají, takže někteří určitě.

Naše bakaláře připravujeme nejen k tomu, aby byli schopní pracovat s vrcholovým sportovcem a na základě dat od lékaře a fyzioterapeuta dokázali navrhovat kompenzační a regenerační techniky vedoucí ke zlepšení výkonu, ale chceme, aby uměli pracovat i s rekreačními sportovci nebo běžnou populací, ať už jsou to lidé obézní nebo třeba s cukrovkou.

Další stupeň vzdělání pak představuje navazující magisterský obor Aplikovaná kineziologie, kde jdeme více do hloubky a studenty vedeme k tomu, aby dokázali pracovat s osobami s tělesným nebo mentálním handicapem nebo s lidmi s chronickými komplikacemi.

Právě tam využíváte vaší vazby na Masarykův onkologický ústav a Fakultní nemocnici Brno? Přesně tak.

Na katedře podpory zdraví máme úžasný projekt, intervenční pohybový program pro onkologické pacienty, v němž studenty vedeme k tomu, aby se spolupodíleli na pohybových aktivitách a výživovém poradenství pro lidi po rakovině.

Společně jim pomáháme dostat se do běžného života po velmi náročné terapii. Je to stále dost opomíjená věc, pacienti si to velmi chválí a studenti získávají užitečnou zkušenost.

Zní to jako, že vás hodně naplňuje pomáhat lidem. Co vás vlastně k této profesi přivedlo? Mám dlouhodobě pocit, že moje místo je v poradenství nebo v pomáhajících profesích. Jsem proto i v Lize proti rakovině Brno, kde jsem od roku 2010 předsedkyní.

Původně jsem chtěla být lékařkou, jenže ve čtvrtém ročníku na gymnáziu jsem měla nějaké zdravotní komplikace a věděla jsem, že nebudu schopná se připravit na přijímací řízení na lékařskou fakultu. Protože jsem ale tíhla k biologii a chemii, tak jsem hledala něco, kde by byly tyto předměty zahrnuté.

Nakonec padla volba na ekonomiku a hygienu výživy ve Vyškově, kterou má vystudovanou i můj táta. Už v prvním ročníku si mě tam vyhlédl profesor Březina, velmi přísný a náročný člověk, který mě ale naprosto nadchnul.

Důležitý byl také vliv docenta Šimůnka, který nás učil některé předměty a kterého jsem pak i následovala ve svém postgraduální studium na ústav preventivního lékařství na Masarykovu univerzitu.

Takže jste se nakonec na tu lékařskou fakultu přece jen dostala. (smích) Trošku oklikou. Ale jsem za tu šanci dodnes ráda. Přivedla mě tam, kde jsem dnes. Působení na univerzitě člověku dává obrovské možnosti.

Třeba šanci potkávat zajímavé lidi z oboru jako například profesoři Michal Charvát, Jan Novotný, Zuzana Brázdová Derflerová a Drahoslava Hrubá nebo paní primářka Milana Šachlová a kolegyně Kateřina Kapounková, které jsou mým velkým vzorem. A taky se pořád rozvíjet a neupadat do stereotypu.

Jen díky tomu jsem se dostala k úžasným projektům, které jsou v současné době už značkou, jako bylo zakládání fakulty sportovních studií, ustavovaní oboru Regenerace a výživa ve sportu nebo poradny na Masarykově onkologickém ústavu.