Syndrom karpálního tunelu – Vše o zdraví

Syndrom karpálního tunelu je další civilizační nemocí dnešní doby. Je třeba dbát na prevenci, ruku protahovat, nepřetěžovat a hlavně jej nepodcenit.

Slovem karpální tunel označujeme úzký meziprostor v oblasti zápěstí ze tří stran obklopené zápěstními kůstkami. Z té čtvrté strany na tento prostor pak doléhá pevný zápěstní vaz. Jde o velmi namáhanou oblast. Navíc je tímto tunelem vedeno přímo do dlaně devět šlach, takzvaných ohýbačů prstů i palce. Vede sem i mediální nerv, který je oním zdrojem bolestí.

Zde dochází vlivem mediálního nervu k inervaci ruky a zajištění senzitivity a pohybu naší jemné a hrubé motoriky. Syndrom karpálního tunelu vniká při utlačení tohoto prostoru, který je známý pod názvem útlakový syndrom. Vzniká neustálým stlačováním mediálního nervu, zvaného nervus medianus. Bolest má různé příčiny.

Můžete mít i genetické dispozice v rodině, ale nemusí se projevit.

Syndrom karpálního tunelu umí znepříjemnit i znemožnit běžné denní domácí či pracovní činnosti.

Syndrom karpálního tunelu trápí v České republice 35 000 obyvatel a stále těchto lidí přibývá. Nejčastěji jde o nemoc z povolání. Nejvíce trpí ti, co pracují na počítači, píšou na stoji, hrají na hudební nástroj nebo pracují ve v pásové výrobě na pásu.

Až čtyřikrát častěji se problémy s karpálním tunelem vyskytují u žen než mužů a to na pravé, u leváků levé ruce. Pokud jde o nemoc, jde o důsledek zánětu žil či vazů. Bolesti karpálního tunelu se objevují během těhotenství důsledkem zadržování vody a otoků.

Proč vzniká syndrom karpálního tunelu?

Problémy s karpálním tunelem se objevují především v důsledku:

• přetížení
• úrazu
• otoku některé šlachy
• kostní ostruhy
• dislokace
• výpotku

Potíže se objevují i v souvislosti s hormonálními změnami:

• v těhotenství
• při užívání hormonální antikoncepce
• v rámci menstruačního cyklus
• v klimakteriu
• jako důsledek nadváhy

Syndrom karpálního tunelu se projeví i v rámci komplikace systémových onemocnění:

• Raynadova choroba
• Revmatoidní artritida
• Diabetes mellitus

Anatomie karpálního tunelu.

Prevence syndromu karpálního tunelu

Léčbu syndromu karpálního tunelu není dobré dlouho odkládat. Hrozí nebezpečí trvalých změn funkce a struktury ruky i zápěstí. Pokud pracujete na PC, používejte ergonomické pomůcky a pomáhá i cvičení a strečink:

• používejte speciální podložky pod zápěstí pro udržení zápěstí v rovině s předloktím,
• používejte ergonomické myši,
• správně si nastavte funkci myši – tlak a citlivost,
• dávejte i v práci pravidelné přestávky,
• užitečné je časté protažení paží, zápěstí, ramenních kloubů a krční páteře,
• pomáhá masírování a protahování prstů, rukou, klubů i celých zad,
• u dělnických profesí, hudebníků apod. je nutné používat předepsané pracovní pomůcky a postupy.

Syndrom karpálního tunelu a první příznaky a projevy

• brnění, mravenčení, pálením prstů na postižené končetině,
• ztráta kožní citlivosti,
• oslabení prstů,
• velké bolesti,
• ruka je nešikovná,
• svaly předloktí postupně ochabují,
• nepříjemné příznaky se projevují v klidu a budí ze spánku,
• bolest vystřeluje ze zápěstí do ramenního kloubu a hlavy,
• otok a ztuhlost zápěstí,
• pocit oteklých prstů,
• postupné zhoršení symptomů.

Víte, že jednou z nejčastějších příčin vzniku syndromu karpálního tunelu je nesprávná ergonomie při práci s klávesnicí a myší? Podívejte se, které polohy jsou nesprávné a naučte se základní preventivní cviky, které vzniku problému zamezí.

Léčba syndromu karpálního tunelu

Konzervativní léčba a syndrom karpálního tunelu

Důležité je vyvarování se činností, u kterých dochází k přetěžování svalů zápěstí a důležitá je i celková změna životního stylu a různých návyků. Je nutné vyhýbat se jednostranné zátěži. Zařaďte do svého dne pravidelné cvičení a protažení svalů zápěstí, ruky i těla. Zvyšte příjem vitaminu B6 a bromelinu třeba z ananasu, a také omezte solení.

Studené obklady jsou užitečné pro urychlení hojení, zabírá i tejpování. Často je užitečné znehybnění ruky v zápěstí na noc. Vyloučíme tak nepříznivé vlivy působení na nerv a zajistíme lepší podmínky pro regeneraci kloubu.

Na bolest lze použít protizánětlivé léky s analgetickým účinkem a také vhodné přípravky na uvolnění svalového spazmu. Účinné jsou i různé přírodní doplňky stravy, např s obsahem Harpagofytu ležatého apod.

Pomůže fyzikální terapie od zaškoleného fyzioterapeuta, akupunktura, Alexandrova technika a také chiropraxe.

Chirurgická léčba a syndrom karpálního tunelu

Chirurgický zákrok u syndromu karpálního tunelu se dělá při plném rozvinutí nemoci bez pozitivního efektu konzervativní léčby.

Jde o poměrně nenáročnou operaci, kdy se prořízne příčný vaz v zápěstí a uvolní se struktury v karpálním tunelu. Řez je v délce 2,5 cm. Provádí se i ambulantně s lokální anestezií a trvá asi 30 minut.

Úleva přichází do dvou dnů a během několika týdnů či měsíců se dostává ruka do normy. Plné zatížení končetiny je možné po třech měsících.

Zdroj obrázků: Shutterstock, koláže ContententPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

CHCI MAGAZÍN ZDRAVÍ A KRÁSA ZDARMA!

Nechte si posílat magazín Zdraví a krása do vaší e-mailové schránky! Staňte se členem největší komunity lidí, kteří si váží své zdraví a chtějí být krásnými.

Jak poznat syndrom karpálního tunelu

Karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz.

Pro syndrom karpálního tunelu je typická řada příznaků:

• brnění
• bolest
• slabost postižené ruky
• ztuhlost zápěstí
• bolest vyzařující do prstů

Příznaky se obvykle projevují postupně a začínají poruchou citlivosti.
Typicky postiženého v noci budí brnění nebo mravenčení prstů a nutí jej ke třepání končetinou.

Syndromem trpí hlavně ženy píšící na počítači, kdy je často chronicky přetíženo zápěstí při nevhodném uzpůsobení klávesnice, hodně postihuje šičky a švadleny. Často se projevuje u profesionálních řidičů, cyklistů, řezníků nebo pracujících s ručními vibračními nástroji.

Proto není na škodu si vyzkoušet tvz. Phalenův test.

Spojte k sobě hřbety rukou tak, aby prsty směřovaly dolů k zemi, předloktí jsou přitom horizontálně se zemí. Hřbety rukou proti sobě tlačte minimálně minutu.
Pokud se v průběhu této doby objeví některé z typických symptomů (například brnění, mravenčení, píchání, pálení, snížení citlivosti, křeče nebo bolesti zápěstí či prstů), je pravděpodobné, že Vás syndrom karpálního tunelu trápí.

Potíže zmírní studené obklady, které navíc urychlují samotné hojení.
Doporučuje se zvýšení denní dávky vitaminu B6 a bromelinu. Vitamin B6 pomáhá regenerovat nervovou tkáň. Bromelin je enzym obsažený např. v ananasu a má protizánětlivý účinek.
Je vhodné vyvarovat se nadměrnému solení, jelikož sůl napomáhá zadržovat vodu v těle, což vede ke vzniku otoků.

• Dobrých výsledků se dá dosáhnout také za pomoci akupunktury.
• Pár tipů jak problémům s karpálním tunelem předcházet 

• při práci u počítače zařazujte co nejvíce přestávek, abyste protáhli tělo a procvičili zejména paže a uvolnili zápěstí, to platí i pro páteř
• zkuste gumové kroužky nebo malé míčky ze stejného materiálu, které se tisknou v dlani
• neopírejte zápěstí o stůl, při psaní na klávesnici držte zápěstí ve vzduchu nebo si pořiďte speciální podložku
• popřípadě můžete vyzkoušet osvědčené cviky 

…… vše pro Vaše zdraví

Syndrom karpálního tunelu: příčiny, příznaky a léčba

Syndrom karpálního tunelu řadíme mezi tzv. úžinové syndromy, jejichž podstatou je útlak některého nervu v zúženém prostoru, kterým tento nerv probíhá. Útlakové syndromy vznikají nejčastěji nadměrným zatěžováním dané struktury zpravidla při práci nebo jiné dlouhodobé činnosti. Syndrom karpálního tunelu je velmi častým onemocněním, jehož nejčastější příčinou je chronické zatěžování přední strany zápěstí při několikahodinové práci na počítači.

Abychom celou problematiku syndromu karpálního tunelu pochopili, je nutné seznámit se nejprve s anatomickými náležitostmi. Karpální tunel je úžina v oblasti zápěstí, kterou z předloktí do dlaně probíhají různé anatomické struktury – jednak šlachy svalů, které fungují jako ohybače zápěstí a prstů včetně palce (tzv.

flexory), jednak tzv. středový nerv, latinsky nervus medianus, který se právě může stát zdrojem nepříjemných bolestí.

Karpální tunel si můžeme představit jako kvádr, jehož tři stěny jsou tvořeny zápěstními kůstkami a čtvrtou stěnu představuje vaz klenoucí se přes celé zápěstí, který se odborně nazývá retinaculum musculorum flexorum.

Karpální tunel je opravdu úzká štěrbina, a proto v okamžiku, kdy jeho okolní struktury (nejčastěji právě zápěstní vaz, který kryje karpální tunel) zbytní, dochází k zúžení karpálního tunelu a k útlaku nervu medianu spolu s drobnými cévami, které nerv vyživují. Permanentní stlačení těchto cév a nervu vede k jeho poškození, což vyvolává bolest.

Typickými příčinami zúžení karpálního tunelu je dlouhodobé přetěžování zápěstí buď při denní práci na počítači, nebo při těžké manuální práci spojené s nepříznivými fyzikálními vlivy na měkké struktury zápěstí, jako je práce s těžkými sbíjecími či vibračními stroji. K přetěžování zápěstí ale dochází třeba i u profesionálních hráčů na hudební nástroje.

Příčinou syndromu karpálního tunelu může být i úraz či dislokace zápěstí, záněty a otoky šlach a vazů v zápěstí či kostní výrůstky v okolí nervu medianu.

Syndrom karpálního tunelu se může rozvinout i u pacientů s některými metabolickými či endokrinními poruchami (diabetes, poruchy funkce štítné žlázy), revmatickými onemocněními a také u lidí procházejících různými hormonálními změnami.

Bolesti spojené se syndromem karpálního tunelu proto nejsou nic neobvyklého ani u žen v těhotenství, což je období provázené zadržováním vody a vznikem otoků měkkých tkání.

Pokud se otok rozšíří i na zápěstí, dochází k útlaku středového nervu a problém je na světě. Stejně tak je u žen rizikové i klimakterium či užívání hormonální antikoncepce (většina dnešních antikoncepčních přípravků však otoky již nezpůsobuje).

I proto je zaznamenán vyšší výskyt tohoto onemocnění u žen než u mužů, a to v poměru 4:1.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se zpravidla objevuje na dominantní ruce a rozvíjí se postupně. Prvními příznaky postižení středového nervu je brnění, mravenčení či pálení v palci, ukazováku a prostředníku, tedy prstech, které nerv primárně inervuje. Posléze nastupuje bolest těchto prstů, která se typicky vyskytuje v klidu, a může proto být nejsilnější v noci abudit postiženého ze spaní.

Současně dochází k poklesu svalové síly a ke snížené kožní citlivosti v zasažené oblasti. Ruka se stává neobratná a pacient si stěžuje na ztíženou manipulaci s drobnými předměty, zvláště pak při úchopu špetkou. Zápěstí může být celkově ztuhlé a pacient si často stěžuje na pocit otoku postižených prstů, který však nemusí být patrný. Bolest může vystřelovat z prstů až do lokte, případně i ramene.

Možnosti léčby syndromu karpálního tunelu  

Léčba může být zcela úspěšná, ale záleží na tom, jestli s ní začneme včas. Poškození nervu je totiž reverzibilní jen do určitého stádia. Je proto nutné navštívit lékaře hned, jak se objeví první příznaky. Lékař nejprve provede EMG vyšetření, aby zjistil, jak postižený nerv je a poté zpravidla naordinuje klidový režim – zápěstí se nesmí přetěžovat.

Zároveň seznámí pacienta s nutností změny pracovního stereotypu a naučí jej cviky, kterými může samostatně uvolňovat zápěstí kdykoli během dne. Dalšími možnostmi konzervativní léčby jsou analgetické obstřiky, fixační dlahy udržující zápěstí ve správném postavení a navozující klid a podávání léků na zmírnění bolesti a výživu postiženého nervu.

Úlevu působí i studené obklady.

Pokud ale léčba nezabírá, nebo pokud je již na začátku EMG obraz nepříznivý, je nejvhodnějším řešením operační přetětí zápěstního vazu, který utlačuje nerv.

Jedná se o malý zákrok, prováděný ambulantně (trvá cca 30 min) pod lokální anestézií. Jeho výhodou je ústup obtíží do 1 až 2 dnů.

Stehy se po operaci odstraňují zhruba po týdnu, během rekonvalescence je potom vhodné provádět tlakovou masáž jizvy, aby se dobře zhojila. Plně funkční je ruka po zákroku cca po 3 měsících.

Rehabilitace při syndromu karpálního tunelu

Při rehabilitaci syndromu karpálního tunelu se postupuje podobně jako u všech úžinových syndromů. Využívají se nejrůznější techniky, které mají v kompetenci především fyzioterapeuti a jiní rehabilitační pracovníci.

K ovlivnění svalů v hypertonu (abnormálně zvýšené svalové napětí) je vhodné metody zvané postizometrická relaxace a reciproční inhibice, které vedou k uvolnění svalů a odstranění svalových spasmů – nekontrolovatelně stažených svalových vláken.

V úvodu terapie jsou vhodné i různé protahovací techniky k ošetření změn ve vazivových strukturách.

Dále je důležité zaměřit se na kloubní systém a provést trakci a mobilizaci malých zápěstních kloubů.

Pokud syndrom karpálního tunelu doprovází i změny citlivosti v postižených prstech, může fyzioterapeut zařadit i metody na úpravu kožní senzitivity – časté je např. míčkování, kartáčování, vibrace.

Velký smysl má u těchto pacientů i zařazení nácviku rozpoznávání jednotlivých předmětů bez zrakové kontroly, čímž opět dochází k úpravě citlivosti.

Lékař dále může doporučit lymfodrenáže, pokud jsou příčinou bolestí otoky tkání v oblasti zápěstí. Lymfodrenáže provádí pouze specializovaní zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali potřebný kurz. Jedině ti ví, jak lymfodrenáž provádět tak, aby byla co nejefektivnější a aby pacientovi neublížila.

Lymfodrenáž si můžeme představit jako specifickou masáž vedenou z periferie ruky k centru (tedy srdci) tak, aby došlo k mobilizaci nahromaděné lymfy a urychlení jejího odtoku.

Lymfodrenáže se někdy provádí i jako přístrojové, ale jejich nevýhodou je, že každé přístrojové lymfodrenáži musí předcházet lymfodrenáž ruční, která nejprve uvolní „ucpané“ lymfatické uzliny ve vyšších etážích horní končetiny.

V rehabilitaci syndromu karpálního tunelu se dále úspěšně uplatňují různé formy fyzikální léčby. Analgeticky, protizánětlivě a proti otokům působí dobře laser, ultrazvuk, magnetoterapie a některé druhy distanční elektroterapie (galvanoterapie, diatermie). Tuto léčbu vždy předepisuje lékař a pacient poté pravidelně dochází na jednotlivé terapie i několik týdnů v kuse.

Pro úspěch léčby je nutné zaměřit se také na změnu chybného pracovního stereotypu a naučit pacienta ergonomii práce tak, aby zápěstí nebylo již dále přetěžováno.

To platí zejména pro lidi trávící celé dny u počítače, pro něž je nejlepším řešením používání speciálních podložek pod počítačovou myš. Jedná se o ergonomické podložky s gelovými opěrkami, které udržují zápěstí v přirozeném postavení a brání tak jeho nadměrnému zatěžování.

Fyzioterapeut také naučí pacienta jak při práci u PC správně sedět a jak mít vhodně uložené předloktí a seznámí jej s cviky se zápěstím, které je nutné při práci zařazovat.

Samozřejmě nejlepší je ale se s těmito možnostmi seznámit ještě před tím, než se karpální tunel ozve. Pak mohou být ergonomické podložky, správný sed a cvičení velmi účinnou prevencí před tímto onemocněním.

odborný časopis

Posledních více než deset let se mluví mezi odbornou i laickou veřejností o civilizačních nemocech. Vývoj společnosti (a není to vždy jen pozitivním směrem) mění běžnou každodenní náplň dne, a lidské tělo se těmto změnám přizpůsobuje pomaleji než bychom si přáli. Tento princip je ostatně příčinou vyhubení některých živočišných druhů. Pokud se jedinec mění pomaleji, než prostředí, ve kterém žije, mívá to neblahé následky na zdraví, vývoj a zachování druhu. Přestože syndrom karpálního tunelu není řazen mezi tyto nemoci, klidně by tomu tak mohlo být.

Civilizační nemoci

Jak už sám název napovídá, civilizační nemoci jsou onemocnění následkem civilizace. Takto jednoduše řečeno to působí mírně monstrózně.

Ale pokud začneme vyjmenovávat jednotlivé zástupce, jako jsou stres, nadváha, vysoký tlak, už to tak přehnaně nevypadá, že? Je důležité říci, že civilizace není jediným spouštěčem této skupiny onemocnění, podílí se ale na četnosti a míře závažnosti jednotlivých nemocí.

Syndrom karpálního tunelu by v tomto směru mohl být klidně mezi tyto nemoci řazen a označovat by se mohl třeba jako „nemoc z kliknutí myší“. Tedy, zatímco tu teď pro Vás píšu tento článek, zadělávám si do budoucna na problému. Neznamená to ovšem, že SKT je nemoc nová. K historii této problematiky se ještě vrátíme.

Trocha anatomie nikomu neuškodí

Syndrom karpálního tunelu se týká rukou a nervového systému. Než se pustíme do složitých výkladů, zopakujeme si trochu anatomie horní končetiny člověka. Horní končetinu (HK) lze rozdělit na 3 základní části: pletenec lopatkový, paži a ruku. V některé literatuře může být ruka v základním dělení specifikována jako ruka a články prstů. Přesnější dělení je zobrazeno na Obrázku 1.

Každá část horní končetiny má své specifické uplatnění pro pohyb a funkci. Samozřejmě lze říci, že každá část HK má i své nemoci. Nejčastěji se asi člověku vybaví tzv. „tenisový loket“. Syndrom karpálního tunelu je problematika týkající se třetí části horní končetiny – ruky. Kostra ruky je tvořena 27 kostmi (Tabulka 1).

8 zápěstních kostí má své vlastní názvy, ostatní kosti nejsou takto rozlišeny. Zápěstní kosti jsou umístěny ve dvou příčných řadách viz. Obrázek 2.

Patří sem kost loďkovitá (os scaphoideum), kost měsíčitá (os lunatum), kost trojhranná (os triquetrum), kost hrášková (os pisiforme), kost mnohohranná větší (os trapezium), kost mnohohranná menší (os trapezoideum), kost hlavatá (os capitatum), kost hákovitá (os hamatum).

Z označení „syndrom karpálního tunelu“ je patrné, že řeč je právě o oblasti osmi zápěstních kostí.

Karpální tunel

Karpální tunel (Canalis carpi), je štěrbina v oblasti zápěstí. Konkrétně se jedná o místo mezi zápěstními kůstkami a zápěstním vazem (Obrázek 3). Tímto tunelem prochází nerv označovaný jako střední (středový) nerv – Nervus medianus. Tento nerv se účastní řízení pohybů ruky.

Definice SKT

Syndrom karpálního tunelu (Syndroma canalis carpi), označovaný také jako útlakový syndrom je jedním z tzv. úžinových syndromů. Je nejznámější a také nejrozšířenější.

Úžinové syndromy jsou podskupinou kompresivních neuropatií.

Ty jsou vyvolány tlakem na periferní nerv, v případě úžinových syndromů dochází ke stlačení v přirozené štěrbině, kterou nerv prochází a kde jsou okolní tkáně většinou vůči tlaku velice nepoddajné a nepřizpůsobivé.

Z časového hlediska je důležitá doba působení tlaku na střední nerv, protože časové kriterium je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících fyziologické funkce a podmiňující patologické funkční nebo strukturální změny v oblasti karpálního tunelu. Tlak samotný ovšem není jediným faktorem ovlivňujícím vznik SKT. Vznik syndromu je podmíněn i aktuálním stavem karpálního tunelu a afinitou, či řekněme senzitivitou nervu vůči poškození vlivem tlaku. Tyto vlivy jsou shrnuty v Tabulce 2.

Změny vyvolané tlakem

Co následuje po nevhodné expozici tlaku na oblast zápěstí rukou? Jak již bylo řečeno, záleží samozřejmě na době expozice postiženého místa. Po působení tlaku na oblast karpálního tunelu se objevují tyto změny:

• 1) stlačení cév vyživující nerv karpálního tunelu a vznik ischemie
• 2) porušení hematoneurální bariéry
• 3) léze myelinové pochvy nervových vláken
• 4) porušení axonového transportu
• 5) při déletrvajícím tlaku dochází k intraneurální fibróze
• Koho vlastně SKT obtěžuje?

Přestože by se mohlo zdát, že SKT je nemoc programátorů z povolání nebo chronických počítačových gamblerů, je teď na místě, abych tyto informace uvedla na pravou míru. Ze statistik výskytu syndromu karpálního tunelu vyplývá, že věkové rozmezí, kdy tyto problémy přicházejí, je mezi 40-60 rokem věku člověka.

Výskyt SKT je výrazně častější u žen, o čemž svědčí poměr výskytu mezi ženami a muži – ten je až 4:1. Tuto skutečnost lze vysvětlit i na základě výše uvedených faktorů, které zvyšují riziko – těhotenství, klimakterium – obecně hormonální kolísání, ať už z jakéhokoliv důvodu. To je něco, co se mužům spíše vyhýbá.

Přestože práce na počítači s myší asi v dnešní době přispívá velkou měrou k této problematice, syndrom karpálního tunelu má za sebou už poměrně dlouhou historii. Nejčastěji se o ní mluví jako o nemoci z povolání a to v souvislosti s jednostranným zatížením rukou během práce.

První zmínka o SKT je datována na začátek druhé poloviny 19. století, kdy byly tyto specifické potíže diagnostikovány po fraktuře paže. V roce 1880 vyšla první publikace na toto téma. O více než padesát let později byla provedena první dekomprese karpálního tunelu a o pět let později se začíná uvažovat i o spontánním vzniku tohoto syndromu.

1. Uveďme si teď alespoň několik konkrétních případů povolání, kde se lidé potýkají s problémem SKT:
2. •  dojičky, před zavedením automatizace
3. •  lidé pracující se šroubováky, kleštěmi a jiným nářadím vyžadujícím přesnější motoriku
4. •   vinaři
5. •   práce s motorovou pilou, nebo vibračním kladivem
6. •   práce na počítači a s myší
7. •   hra na strunné nástroje

A to jsou jen některé případy. Přestože je SKT se řadí k nemocem z povolání, průkaznost této spojitosti není jednoduchá a v literatuře je často zpochybňována, vzhledem k velké škále ovlivňujících faktorů a možných iniciátorů.

Přístrojové zobrazovací metody se také používají, i když jejich využití by mohlo být častější. Mimo EMG sem patří například klasický rentgen, magnetická rezonance, nebo CT vyšetření. Jednotlivé výhody a využití shrnuje Tabulka 4.

Jak poznám, že se na mě projevuje SKT?

Klinické projevy jsou velice specifické. Základním projevem je parestézie (mravenčení, svědění či pálení) rukou. Konkrétně bývá lokalizována na první až třetí prst (někdy postihuje i čtvrtý prst) ruky na dlaňové straně a nehty na vnější straně ruky. Parestézie mohou být doprovázeny palčivými bolestmi.

Pro SKT je typické noční maximum parestezie, které ruší pacientův spánek. Nejtypičtější reakcí pacienta je protřepávání dolní končetiny, což také přináší nejčastěji úlevu od symptomů. Dalšími projevy SKT je oslabení úchopu a potíže s manipulací drobnými předměty – jako jsou knoflíky, zipy, či sponky do vlasů.

Dlouhodobý tlak pak způsobuje progresi onemocnění.

Diagnostika

Protože parestézie, nebo oslabení funkce rukou (stisk a úchop) nesměřují vždy k potvrzení SKT, je diagnostika velmi důležitá. Základní metodou diagnostiky jsou provokační testy (Tabulka 3 a Obrázek 4).

Přístrojové zobrazovací metody se také používají, i když jejich využití by mohlo být častější. Mimo EMG sem patří například klasický rentgen, magnetická rezonance, nebo CT vyšetření. Jednotlivé výhody a využití shrnuje Tabulka 4.

Rozsáhlost postižení karpálního tunelu není vždy stejná. Toto onemocnění je velice individuální. Klinické příznaky lze rozdělit do několika stupňů:

• Lehký stupeň ntermitentní symptomy, pozitivní provokační testy
• Středně těžký stupeň
• pozitivní provokační testy, svalové oslabení, možná hypotrofie svaloviny
• Těžký stupeň
• svalová atrofie, trvalé senzitivní symptomy, výrazné zánikové příznaky
• Možnosti léčby

Řešit problém karpálního tunelu není snadné. Klidový režim a vyhýbání se nevhodným pohybům je základ, který není vždy jednoduché dodržovat. Stejně tak fixace zápěstí musí být prováděna s opatrností, protože právě nevhodný tlak je příčinou syndromu karpálního tunelu. Úplné znehybnění ruky může vést ke vzniku otoku a případně k úplnému vyřazení funkčnosti jednotlivých prstů.

Medikace je u syndromu karpálního tunelu soustředěna na lokální aplikaci léků s antiflogistickým (nesteroidním) a antiedemickým efektem. Mimo to je možné aplikovat lokální anestetika a látky s kortikoidním efektem, ovšem pod dohledem specialisty (ortoped, revmatolog, neurolog).

Součástí léčby je ve většině případů také fyzioterapie a v některých těžších případech je nezbytný chirurgický zákrok, který ovšem není bez komplikací.

Chirurgický zákrok

Možností chirurgického zákroku je hned několik. Tyto jednotlivé postupy se liší místem vedení řezu, ale také invazivitou zákroku a náročností na přístrojové vybavení a zkušenosti operatéra. Následně může výběr operační techniky ovlivnit míru komplikací během operace, pooperační problémy a délku pracovní neschopnosti. Jednotlivé techniky vedení řezu zachycuje Obrázek 5.

Fyzioterapie

Fyzioterapie je součástí klasické konzervativní léčby, ale také pooperační péče. Zahrnuje klasické terapeutické metody spočívající v mobilizaci svalů a kostí zápěstí. Pak jsou to přístrojové metody – ultrazvuk, laser, elektroléčba, magnetoterapie a samozřejmě vodoléčba.

Preventivní opatření

Vyjmenovali jsme si možnosti léčby syndromu karpálního tunelu. Nesmíme ovšem opomenout prevenci. Nejčastějším rizikem jsou v dnešní době počítače. U nich tedy začneme.

Práce u počítače by neměla být dlouhodobá, což se lidem pracujícím v kanceláři asi jen těžko dodržuje. Ale i malé přestávky, protažení paží, procvičování prstů na rukou, to vše může pomoci omezení tlaku.

Mimo to existují ergonomické podložky pod myš a ke klávesnici, které zmírňují dopad práce na počítači na zdraví pracovníka.

Procvičování prstů, přestávky a protahování paží patří i k preventivním opatřením u jiných druhů zaměstnání, ne vždy je však možné tyto jednoduché úkony dodržovat.

Důležitá úloha lékárníka

První cesta pacienta při bolestech jakéhokoliv charakteru vede většinou do lékárny. Ne vždy ovšem pacient lékárníkovi umožní mu být v takové situaci nápomocen, pokud není konkrétní v popsání svých problémů. Nicméně schopnost rozpoznat v hovoru s pacientem možné příznaky syndromu karpálnímu tunelu může pacienta alespoň nasměrovat k odbornému lékaři.

Co říci na závěr?

Horní končetina je pro člověka velice důležitá. Její schopnost ji efektivně používat díky přesným pohybům nás odlišuje od jiných savců. Ztráta koordinace pohybů, nemožnost použití rukou v běžném životě představuje pro jedince velké omezení. Znalost příčin vzniku SKT nám přináší naději tomuto problému předcházet, nebo jeho nástup alespoň oddálit.

1. • při dlouhodobé práci na PC používejte podložky pod zápěstí
2. • předcházejte poranění zápěstí (pro sporty existují speciální chrániče)
3. • důležitá je správná výživa
4. • vyhýbejte se jednostranně zatěžující práci rukou, nebo alespoň prokládejte přestávkami
5. • eliminace predispozičních onemocnění, eliminuje i samotný nástup SKT
6. A na úplný závěr:
7. „Míru schopností našich rukou pochopíme až v okamžiku, kdy je ztratíme.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje:

Kurča E., Kučera P.: Syndróm karpálního tunela – patogenéza, diagnostika a liečba, Neurologie pro praxi, 2004, 2, 91.

Mrzena V.: Syndrom karpálního tunelu, Interní medicína pro praxi, 2005, 1, 32.

Vodvářka T.: Úžinové syndromy, Interní medicína pro praxi, 2005, 2, 74.

Kanta M., Ehler E., Laštovička D., Daňková C., Adamkov J., Řehák S.: Možnosti chirurgické léčby syndromu karpálního tunelu, Neurologie pro praxi, 2006, 3, 153.

Smrčka M., Vybíhal V., Němec M.: Syndrom karpálního tunelu, Neurológia pre prax, 2007, 4, 240.

The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví, Gemini Praha, 1993.

Neřešený syndrom karpálního tunelu vede až k trvalému poškození ruky

Ranní probuzení se ztuhlýma rukama a brněním vystřelujícím až k rameni. Během dne necitlivost v prstech, která se objeví třeba při telefonování nebo čtení, později přicházejí problémy s udržením věcí a manipulací s drobnými předměty. Právě takto se projevuje syndrom karpálního tunelu, který dokáže pořádně znepříjemnit život.

Syndrom karpálního tunelu patří v současnosti k nejčastějším onemocněním ruky. Jde o soubor potíží, související se středovým nervem (nervus medianus) v karpálním tunelu, spojujícím předloktí a zápěstí. Tento nerv ovlivňuje pohyb a citlivost části ruky včetně prstů (kromě malíčku).

Ve chvíli, kdy dochází k jeho přetěžování, při hormonálních změnách, onemocněních anebo po úrazu, může dojít k útlaku nervu, což způsobuje necitlivost, brnění prstů nebo slabost v ruce a celé paži i zhoršenou jemnou motoriku. Problém může být na obou rukách najednou.

Jeho symptomy se obvykle začínají objevovat postupně. Patří mezi ně následující potíže.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

• necitlivost a brnění v prstech kromě malíčku
• pocit pálení, které se šíří po paži
• bolest zápěstí, vystřelující do paže, která v noci budí ze spánku
• slabost svalů ruky, kdy je obtížné udržet předměty

Mezi nejčastější zdravotní problémy, spojené se vznikem syndromu karpálního tunelu, patří cukrovka, dysfunkce štítné žlázy, zadržování tekutin při hormonálních změnách, zejména v těhotenství nebo v menopauze, vysoký krevní tlak, autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida, dále zlomeniny nebo jiné úrazy zápěstí.

Syndrom karpálního tunelu se zhoršuje, pokud je zápěstí opakovaně namáháno, protože právě to přispívá k otokům a kompresi středního nervu.

Může to být výsledek častého používání klávesnice počítače nebo myši, dlouhodobé vystavení vibracím při používání ručního nářadí, hra na klavír, psaní na stroji a další podobné činnosti, které vyvolávají nadměrné a jednostranné přetěžování ruky a zápěstí.

Syndrom karpálního tunelu však leckdy vznikne bez zjevné příčiny.

Jaké jsou rizikové faktory a kdo je nejvíce ohrožen

• U žen je až třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku syndromu karpálního tunelu než u mužů, nejčastěji je diagnostikován ve věku mezi 30 a 60 lety.
• Jak bylo zmíněno, některé stavy zvyšují toto riziko, patří k nim například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo artritida.
• Na rozvoji syndromu karpálního tunelu se ale podílí také životní styl, kdy kouření, nadměrný příjem soli, nedostatek tělesného pohybu a vysoký index tělesné hmotnosti patří mezi rizikové faktory, stejně jako některá zaměstnání, třeba práce na výrobní lince, ve stavebnictví anebo tam, kde se využívá denně počítač.

Co očekávat při vyšetření u lékaře?

Lékař otestuje citlivost prstů a sílu svalů v ruce. Někteří specialisté doporučují rentgenový snímek postiženého zápěstí, dále mohou přijít ke slovu také další zobrazovací metody (výpočetní tomografie, magnetická rezonance). K diagnostice se používá rovněž elektromyografie (EMG), která stanoví místo a rozsah útlaku.

Pokud je syndrom karpálního tunelu diagnostikován včas, pak je možné zlepšit problém i bez operace. Důležité je zklidnění postižené oblasti, tedy vynechání činnosti, která k rozvoji problému přispěla.

Pomoci může například ortéza, která udrží zápěstí v klidu, fixační dlaha na noc, analgetika s protizánětlivým účinkem, masti a gely proti zánětům a otokům i léky na uvolnění svalů. Lékař může dále nabídnout pacientovi například obstřiky nebo injekce s obsahem kortikosteroidů, které sníží zánět a otok, a zmírní tak tlak na středový nerv.

Využívají se také fyzioterapie, masáže a vhodná cvičení. Pokud jsou příznaky syndromu karpálního tunelu závažnější anebo dostatečně nereagují na jinou léčbu, pak je vhodné podstoupit operaci, která uvolní příslušné struktury a uleví od tlaku na středový nerv, ale ani tak není vyloučen návrat obtíží.

Jak se vyhnout vzniku syndromu karpálního tunelu

Přesný recept neexistuje, lze se však pokusit o prevenci. K té patří:

K provedení řady úkonů je třeba méně síly, než kolik bývá běžně vynaloženo. Týká se to například zbytečně pevného svírání pracovních nástrojů nebo úderů do klávesnice. Pokud lze při práci využívat o něco méně síly, je to pro ruce i zápěstí jako balzám.

2. Přestávky

Ideální je dát si každou hodinu přestávku o délce cca 10 minut, kdy ruce mohou odpočívat.

3. Protahování a procvičování

Během každé pauzy v práci je dobré krátce procvičit a protáhnout prsty, dlaně i zápěstí.

4. Správná poloha zápěstí

Pokud to jde, vyplatí se neohýbat zápěstí zcela nahoru nebo dolů. Při držení zápěstí v neutrální poloze se uvolní tlak na středový nerv.

5. Střídání pohybů

Je dobré vyhnout se opakování stejných pohybů rukama a zápěstím. Leváci mohou vyzkoušet některé úkoly provádět pravou rukou, praváci levou. Přínosné je také střídat různé činnosti.

6. Správné držení těla

I když se zdá být důležité zaměřit se na zápěstí a ruce, pomoci může i správné držení celého těla. Při špatném postoji se ramena nakloní dopředu, čímž se spustí řetězová reakce: jsou ovlivněny krční i ramenní svaly a nervy a v důsledku toho se zhorší i problémy se zápěstím.

7. Teplo

Pokud jsou ruce v chladu, bolest a ztuhlost se zhoršují, zatímco v teple jsou ruce i zápěstí uvolněnější.

Galerie: Tipy na každodenní cviky do kanceláře

Zlobí vás karpály? Cvičení pomůže

Užitečnou prevencí proti problémům s karpály mohou být cviky, které vám nabízíme.
Foto: Petr Hloušek, Právo

Syndrom se projevuje mravenčením, brněním prstů a jejich sníženou citlivostí, ale také bolestí. Ta se může objevit v zápěstí, v lokti nebo i v rameni. Pacienti mívají problémy i tehdy, když manipulují s předměty, zejména s těmi drobnými. Často jim vypadávají z ruky.

Syndrom postihuje lidi, jejichž práce vyžaduje stereotypní pohyb (třeba pokladní nebo někteří hudebníci). Ohrožuje také dělníky, kteří pracují s vibrujícími nástroji, například se sbíječkou.

Problém spočívá v tom, že člověku začnou otékat přetížené šlachy probíhající karpálním tunelem, tedy štěrbinou v zápěstí. Tlačí pak na mediánní nerv, který tudy také prochází. Ten přenáší vzruchy z mozku do ruky a do prstů.

Výsledkem může být to, že postižený člověk není schopný pořádně hýbat nejen prsty, ale i celou rukou.

Zmíněné problémy může vyvolat také hromadění tekutin v organismu, třeba v důsledku těhotenství nebo při problémech se štítnou žlázou. Syndrom častěji trápí ženy. Mají totiž menší kosti a tedy i štěrbinu karpálního tunelu. Jsou proto k těmto potížím náchylnější.

Významnou roli u nich hraje špatné držení těla. Zejména pak postavení hlavy, zakulacení ramen a propadlý hrudník. Proto je dobré zajít při prvních signálech problémů k fyzioterapeutovi nebo k rehabilitačnímu lékaři. Operace bývá až dalším možným řešením.

Pokud děláte v práci opakované pohyby zápěstím, protáhněte si každých 40 minut paže, zápěstí, ramena a krční svaly. Když hodně sedíte, pořiďte si židli s dostatečnou oporou pro záda. Při práci s počítačem se vyvarujte prudkých úderů do kláves. Také v autě nesvírejte volant silou, ale jen zlehka.

Užitečnou prevencí proti problémům s karpály mohou být cviky, které vám nabízíme.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení, a zůstaňte v pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete dělat i u pracovního stolu.

Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř.

Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Spojte dlaně k sobě před hrudníkem, jejich patky přitom tlačíte proti sobě, prsty zůstanou natažené. Uvolněte ramena a pomalu suňte patky dlaní směrem dolů až do pozice, kdy budou v jedné rovině s předloktími. Pak posuňte spojené dlaně směrem doleva od středu těla (pohyb vede pravá patka dlaně).

Zůstaňte v tomto protažení po dobu 20 vteřin. Cvik zopakujte i na druhou stranu. Vše provádějte velmi pomalu a vnímejte pocity protažení v zápěstí a v předloktí. Ujistěte se, že ramena zůstávají uvolněná a nezakulacujete je dovnitř.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Propleťte prsty rukou mezi sebou, dlaně směřují ven. Natáhněte paže před sebe tak, aby byly před hrudníkem rovnoběžně se zemí. Jemně protlačujte kořeny prstů a patky dlaní směrem dopředu. Uvolněte napětí v oblasti ramen.

S nádechem pak zvedejte natažené paže nad hlavu, s výdechem je vracejte do výchozí pozice. Chodidla přitom zůstávají pevně ukotvená do země, stehna tlačte do podložky a spodní úhly lopatek namiřte směrem dovnitř k hrudníku. Opakujte třikrát až pětkrát.

Užitečnou prevencí proti problémům s karpály mohou být cviky, které vám nabízíme.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Opět mezi sebou propleťte prsty rukou, hlavu dejte do dlaní. Poté vytáhněte lokty směrem ven, od podpaží, a uvolněte ramena. Vnímejte, jak protahujete šíji jemně vzhůru. Chodidla pevně ukotvěte do země a s pocitem, že stehenní kosti tlačíte do židle, prodlužte temeno hlavy směrem ke stropu, trup vytočte doleva.

Potom se vraťte do středové pozice, znovu se soustřeďte na pocit délky v páteři a vytočte trup doprava. Cvik opakujte 3- až 5krát na každou stranu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Propleťte prsty rukou, opřete hlavu do dlaní, vytáhněte lokty směrem ven od podpaží a uvolněte ramena. Pak jemně zatlačte hlavu do dlaní a vnímejte protažení v šíji. Hlavu mějte stále opřenou v dlaních, lokty zavřete a prodlužte je směrem k zemi.

Hlavou mírně tlačte směrem do dlaní, pomůže vám to udržet ramena volná. Vnímejte protažení od šíje až k lopatkám. Zůstaňte v pozici na několik nádechů a výdechů.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zvedněte pravou paži do výšky ramene. Natočte pravou dlaň ven od těla. Natáhněte prsty pravé ruky směrem k pravému předloktí, rozšiřte pravou lopatku na zádech a nakloňte hlavu k levému rameni. Zadržte dech na tři vteřiny a uvolněte se. Opakujte třikrát a pak vyměňte strany.

Dejte ruce k sobě, jako kdybyste se modlili, pak je spusťte dolů a obraťte je hřbety k sobě. Pokud cítíte brnění v rukou, prstech nebo v zápěstí, případně necitlivost v prstech, nechte se vyšetřit neurologem, ohrožuje vás podle všeho zmíněný syndrom.

Hlavní zprávy