Jedno číslo na úvod: každý desátý člověk trpí dlouhodobými potížemi se spánkem, lékaři pro to mají označení chronická nespavost a používají ho tehdy, když se problémy vlečou tři měsíce a déle. Často je to svým způsobem začarovaný kruh.
Na začátku bývají nějaká konkrétní trápení, nad nimiž člověk přemýšlí, třeba obava ze ztráty práce, nezdárné dítě a jeho chování nebo hádky s partnerem, kvůli nimž spánek za moc nestojí. Člověk je nevyspalý, unavený, přichází o vlastní dobré spánkové návyky, začne mít obavy z toho, že bude špatně spát, a ony se naplňují, ačkoli původní zdroj trápení už třeba pominul.
Příčin špatného spánku je ale víc, kromě zjevných, jako jsou třeba různé bolesti, jsou to také změny hladin hormonů – proto například některé ženy špatně spí v době těhotenství či klimakteria.
Proč spíme hůř a hůř?
Lékaři mají každopádně jasno: problémů se spánkem mezi lidmi přibývá a nemohou za to jen stres, starosti a psychické vypětí, je to daň za vyvinutou civilizaci. Dobrovolně pracujeme, sportujeme nebo se bavíme dlouho do večera, stále svítíme, a nedovolíme tak tělu, aby se řídilo vlastním rytmem v závislosti na světlu a tmě či denní době.
Spánku nesvědčí ani příliš mnoho vypitých káv, alkoholu, práce na směny či zhoršené prostředí s nadměrným hlukem. Dá se to dokonce přesně spočítat: od šedesátých let, tedy za pouhé půlstoletí, se průměrná délka spánku ve vyspělých zemích zkrátila o jednu až jednu a půl hodiny.
Nedostatek spánku není banalita a únava následující den není tím nejhorším, co se může stát.
Chybějící spánek přímo souvisí například s obezitou, protože tělo se snaží chybějící energii získat jinde a bude vás nutit o to více jíst, zejména vydatná jídla.
Studie ho spojují také s rozvojem kardiovaskulárních chorob, cukrovky nebo deprese. Je též známo, že noční směny mají vliv na zvýšený výskyt rakoviny prsu u žen, které mají k tomuto onemocnění dispozice.
Pozor na mobily!
Ačkoli to neradi slyšíme, spánek ničí používání chytrých mobilů, konkrétně vadí vystavení modrému světlu, jež vede ke zpoždění našich biorytmických hodin. Přeloženo do češtiny to znamená, že mozek nedokáže vypnout hned, jak mobil odložíme, takže číst si na něm před spaním je poněkud kontraproduktivní. Přes den to tolik nevadí, protože bdíme a cirkadiánní rytmus není tak citlivý.
„Modré světlo ohrožuje spánek jen při večerním sledování displeje. Na místě je tedy zvažovat, že večer už je hlavně potřeba vypnout počítač a odložit telefon,“ doporučuje bioložka Helena Illnerová, která se lidskému spánku věnuje dlouhodobě. Podle ní to má smysl hodinu až tři před tím, než jdeme spát. Kompromis představují mobily, které mají funkci omezující modrou složku světla.
Nedostatkem spánku netrpí jen dospělí, ale i děti a zejména dospívající, kteří často spí méně kvůli učení nebo zábavě dlouho do noci.
V důsledku nejenže spí kratší dobu, ale navíc si zásadně narušují rytmus spánku a bdění – spát chodí hluboko po půlnoci, probouzejí se nejdřív v poledne. Mohou klidně naspat osm a více hodin, ale není to totéž, jako kdyby tak činili v noci.
I pro takové chování mají odborníci pojmenování – říkají mu zpožděná fáze spánku a vyskytuje se u sedmi až deseti procent populace a nese s sebou zvýšené riziko vzniku úzkosti a deprese.
Stejně tak ale platí následující: „Potíže se spánkem bývají jedním z příznaků deprese,“ říká psychiatr Martin Anders z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ostatně, duševní choroby obecně se velmi často projevují právě potížemi se spánkem, většinou nespavostí. Kromě deprese je to typické třeba pro úzkostnou poruchu.
Člověk, jehož spánek nestojí za nic, by se měl v prvé řadě obrátit na svého praktického lékaře a snažit se najít příčinu potíží.
V případě, že se to nepovede či pokud léčba nezabere, může se nechat vyšetřit přímo odborníky na spánkovou medicínu ve speciální spánkové laboratoři. Poruchy spánku častěji trápí ženy než muže, jejich výskyt navíc stoupá s věkem.
Avšak zatímco je normální, že s věkem klesá doba, kterou člověk prospí, skutečná nespavost zasluhuje pozornost.
Příčin nespavosti může být více a někdy je třeba v prvé řadě řešit jiné problémy, které spánek zhoršují – třeba zažívací potíže, časté nucení na močení, nepravidelnost srdeční činnosti nebo prostý fakt nedostatku pohybu přes den. S tím souvisí třeba poruchy spánku u lidí po mrtvici. Nemůže za ně ani tak sama mrtvice, spíš to, že se pacienti nemohou ve spánku otáčet, což je jinak přirozené. Totéž platí u ostatních poruch hybnosti.
Neklidné nohy vadí
Trápení může způsobovat i věc zdánlivě tak banální, jako je „syndrom neklidných nohou“. Postižení musí v noci někdy pár minut, jindy dlouhé hodiny nutkavě hýbat nohama – a o klidném spánku tak nemůže být řeč.
Nespavost mohou vyvolat i léky, například některé přípravky proti Parkinsonově chorobě zvyšují spavost přes den. A příkladů je samozřejmě mnohem víc.
Lékaři mohou lidem trpícím nespavostí nabídnout různá řešení – podle toho, jaká je hlavní příčina jejich obtíží – od úpravy spánkového režimu přes cílenou léčbu léky až po léčbu základního onemocnění, tedy třeba deprese nebo zažívacích poruch. Stále více se přitom při léčbě zohledňují psychické aspekty nespavosti.
Poruchy spánku se dělí do několika skupin: nespavost, poruchy dýchání ve spánku (spánková apnoe), nadměrná denní spavost (třeba narkolepsie), poruchy cirkadiánního rytmu, parasomnie (například noční děsy, náměsíčnost, noční můry) či abnormální pohyby (syndrom neklidných nohou, skřípání zubů, křeče v lýtkách).
U některých poruch, zejména u nespavosti, postačí k diagnóze údaje od pacienta, vyšetření ve spánkové laboratoři nebývá přínosné. Využít spánkovou laboratoř je dobré především při diagnostice poruch dýchání ve spánku, nadměrné denní spavosti, někdy pomáhá také při potvrzení parasomnie nebo abnormálních pohybů ve spánku.
Až padesátkrát za noc
Ačkoli to řada lidí podceňuje, velmi záleží i na tom, kde a na čem spíme. Řeč je zejména o matracích: pokud jsou v nich vyležené prohlubně nebo nás pružiny během spánku nepříjemně tlačí, je nejvyšší čas vyměnit vše za nové.
Během nočního spánku změníme polohu těla v průměru třicetkrát až padesátkrát – a tomu by se měla matrace dokonale přizpůsobit a páteři poskytnout pevnou oporu. Zároveň by nikde neměla tlačit, aby každý sval i kloub mohl relaxovat. Doporučená hygienická životnost matrace je pak sedm až deset let.
Během té doby se v matraci nahromadí tolik prachu, odumřelých kožních buněk a živých i mrtvých roztočů, že další spaní na ní může negativně ovlivňovat zdraví.
Když vás nohy nenechají spát: Trpíte syndromem neklidných nohou?
- Rozběhnout se, kopat, křížit nohy, natahovat a pokrčovat je, ale hlavně nohama hýbat. K tomu pacienta nutí diagnóza syndromu neklidných nohou. Projevuje se hlavně v klidu a v noci. V Česku jím trpí přes milion lidí a je zřejmě nejčastější tělesnou příčinou nespavosti. Původ záhadného onemocnění zatím medicína úplně neobjasnila. Ví se však, že jeho výskyt ovlivňují geny, životospráva, jídelníček, podnebí nebo etnikum. Prokazatelnou příčinou můžou být nedostatek železa, selhání ledvin, roztroušená skleróza, těhotenství nebo užívání některých léků – antidepresiv, antipsychotik, antihistaminik a blokátorů kalciových kanálků při léčbě vysokého krevního tlaku. U nás existuje jako oficiální diagnóza od roku 1945 a pacienty jsou dvakrát častěji ženy než muži. Jak poznáte, že syndromem trpíte také vy?
-
Nutnost pohybovat končetinami. Jde o pocit neklidu, o pálení, šimrání, štípání, píchání, lechtání, tlačení, zchladnutí, zteplání, bolest a podobně. Může se to projevit na obou nebo jen na jedné noze, vzácněji i na rukou a celém těle.
Proč vás bolí počasí? Zjistěte, zda jste meteosenzitivní! -
Nutkání pohybovat dolními končetinami, které je většinou spojené s nepříjemnými pocity – pacienti tyto rozmanité příznaky dost těžko popisují. Většinou tyto pocity začínají nebo se zhoršují v klidu.
Klouby si musíte hýčkat! Co dělat, abyste jim neškodili? -
Nutkání pohybovat končetinami nebo nepříjemné pocity jsou částečně nebo zcela odstranitelné pohybem, například chozením, protahováním a podobně. Při zastavení se obtíže zase vracejí.
-
- Potíže jsou horší večer nebo během noci nebo se vyskytují jen večer či v noci, v těžších případech se vyskytují i přes den.
- Další důležité informace o syndromu neklidných nohou se dozvíte v červnovém čísle Blesk zdraví, které najdete na stáncích nebo které si můžete v tištěné či elektronické podobě objednat ZDE >>>
Potraviny, které pomáhají očím. A mrkev to není! Co všechno o vašem zdraví prozradí krk? Tyhle příznaky vás musí varovat!
Syndrom neklidných nohou. Pomáhají obyčejné babské rady
Syndrom neklidných nohou je souhrn příznaků poměrně častý a nepříjemný.
Dobrá zpráva zní: není nijak zvlášť nebezpečný. Špatná zpráva konstatuje: není to jev dostatečně prozkoumaný a nemusí být sám. Může souviset i s jiným onemocněním.
Oč jde? Podle pacienta citovaného v úvodu „nohy vás bolí, ale tak nějak divně, máte pocit, že vám chtějí jakoby utéct, divně vás brní, jindy jakoby spíš svědí, a jste z toho hodně nervózní“. Popis je to ne zcela přesný, pouze hovorový, leč vcelku vystihuje to, oč tu běží a co je prožíváno.
Příčina – obdobně jako u „explodující hlavy“ – není jednoznačně známa. Přinejmenším souvislosti mohou být neurologické. Příčinou může být namátkou i narušení žilního systému u dolních končetin, různá žilní onemocnění, otylost, kardiovaskulární nebo lymfatické problémy, nedostatek hořčíku. Máte-li křečové žíly, pocitu neklidných nohou se divit nemůžete.
„Kdyby to bylo jenom, když si lehnu,“ stěžoval si utrápený muž, „to bych to ještě takž zvládal, jenže ono je to i jindy. Takové divné brnění. Člověka to nutí přešlapovat nebo alespoň na místě jakoby chodit.
To moc nepomůže, a tak se jdete projít po místnosti. Připadáte si jako vězeň, co přechází od zdi ke zdi někde v cele. Je to trapné.
Když se to snažíte zvládnout a sedíte, pořád na ten divný stav musíte myslet…“ popisuje klient své stavy.
A to divné brnění? „Ještě jako kluk jsem zkoušel baterii do baterky, jestli již není vypotřebovaná. Vždycky jsem přiložil její plíšková tykadla k jazyku. Když byla v pořádku, zabrnělo to docela nepříjemně do jazyka. Tohle brnění v nohách je podobné, ale o moc silnější,“ říká. „Kdysi si na ně stěžovala moje máma.
Dnes už nežije, ale bývala dost nervózní a nervozitou si to také vysvětlovala. Já taky nejsem vzor úplně vyrovnaného člověka. Nejsem vždycky nad věcí. Jenomže spíš než nervozitu cítím vztek. Napadlo mě, že nohy jsou děravý koš, co z něj jednou vypadnou žíly, těmi to začne… a nechci pomyslet, jak špatně to skončí.
“
Riziko „děravých nohou“ medicína nezná. Na straně druhé syndrom neklidných nohou nelze vysvětlovat jen stresem či nervozitou moderní doby. Jeho příznaky byly popsány již v sedmnáctém století, do diagnostických manuálů byl zařazen po druhé světové válce.
Nejde jen o nervozitu
V rozdílné – spíše méně výrazné podobě, než je popsáno výše – se syndrom neklidných nohou dnes objevuje zhruba u každého desátého člověka. A obvykle při něm nejde jen o nervozitu.
Pravděpodobně je diagnostikována jen špička ledovce. Nad méně výraznou a jen příležitostnou formou lidé spíše mávnou rukou. Občasné svědění a mravenčení přejdou. Na druhém konci příznakového spektra jsou ovšem poměrně výrazné křeče. Postižení je nezažívají jen vleže, ale i vsedě. Lépe je ráno, hůře večer, nejhůře v noci. Těžko se pak usíná, snadno probouzí.
Proč já? A co s tím?
Dědičnost bývá výrazná. Zhruba u poloviny takto postižených to lze považovat ne snad za „rodinné stříbro“, ale u příbuzných za tradiční potíž.
Prokázána je souvislost onemocnění s nízkou hladinou dopaminu a nedokonalým zpracováním železa mozkovými buňkami. Může se objevit jako přidružený příznak, namátkou u cukrovky nebo u některých onemocnění ledvin. Zda jde o přidružený, nebo jeden z možných příznaků Parkinsonovy choroby, je sporné.
Běžná, řekněme „domácí“ léčba, nevyžadující předpis léků, připomíná nejčastější rady k zajištění dobré kondice a duševní hygieny a tzv. babské rady:
Přinejmenším výrazně omezit alkohol, nekouřit, málo solit, velký pozor dávat na míru v konzumaci nápojů obsahujících kofein, pravidelně sportovat, byť spíše na rekreační než špičkové úrovni.
Sportovat spíše ráno, nebo alespoň dopoledne.
V ložnici před spaním dobře vyvětrat. Bude-li tam chladněji, nevadí, spíše to klidnému spánku prospívá. Prožitek brnění a neklidu v nohách se hůře snáší v teple než v chladnějších podmínkách.
Nohy nejlépe před ulehnutím střídavě sprchovat studenou i teplou vodou.
Nedostatku železa v těle předejdete úpravou stravy. To znamená preferovat potraviny z obilovin, fazole, špenát, játra a tofu.
Škodit může i nedostatek hořčíku, tedy zařaďte ořechy, hrách, banány, avokádo a celozrnné výrobky do svého jídelníčku.
Opomenout nemáme ani patřičný přísun vitamínu E – lískové oříšky, mandle a pšeničné klíčky. Můžete pomoci konzumací více mléka a mléčných výrobků a sóji. V pořádku jsou mj. vejce, čočka, sladké brambory, zelí, pomeranče.
V podstatě jde o vyvážený, zdravý jídelníček. Takový, jenž neprospívá jen nohám, ale celému tělu.
Galerie: Nejhorší potraviny před spaním
Kdy jít k lékaři
Dlouhodobé či výrazné problémy vyžadují komplexní lékařské vyšetření. Léky budou podporovat zvýšenou produkci hormonu dopaminu – neurohormonu umožňujícího přenos mozkových impulzů.
Samozřejmě je nutno zaměřit se i na případnou léčbu jiného, s nepříjemností dolních končetin dost možná souvisejícího onemocnění.
CBD a syndróm neklidných nohou
Syndrom neklidných nohou, také známý jako Willis-Ekbomova choroba, je onemocnění nervového systému, které způsobuje nesmírně neodolatelné nutkání hýbat nohama. Toto nutkání se objevuje zvláště, když člověk klidně sedí nebo leží. Takto postižený člověk pociťuje v nohách mravenčení nebo tíhu a následným pohybem tyto příznaky zažene.
Avšak tím, že se toto nutkání objevuje zejména ve večerních hodinách a během noci, velmi negativně zasahuje do kvality života člověka trpícího tímto onemocněním. Někteří lidé mají příznaky syndromu neklidných nohou příležitostně, zatímco jiní je mají každý den.
Ženy mají pravděpodobnost této diagnózy dvojnásobně vyšší než muži a trpí jí každá třetí žena s diagnózou fibromyalgie.
Co způsobuje syndrom neklidných nohou?
Ve většině případů není zjevná příčina syndromu neklidných nohou. Někteří neurologové se domnívají, že příznaky syndromu neklidných nohou mohou mít něco společného s tím, jak tělo pracuje s chemickou látkou zvanou dopamin. Dopamin se podílí na řízení svalového pohybu a může být zodpovědný za nedobrovolné pohyby nohou.
V některých případech je syndrom neklidných nohou způsobený zdravotním stavem, jako je anémie z nedostatku železa nebo selhání ledvin. Pokud si myslíte, že trpíte RLS, budete potřebovat úplné diagnostické vyšetření, abyste zjistili, co ho může způsobovat.
RLS se připisuje několika zdravotním stavem, včetně nedostatku železa, nemocí ledvin, cukrovky a Parkinsonovy choroby. Může to být také kvůli lékům, které užíváte, jako jsou antidepresiva a léky proti nevolnosti.
Pokud máte některý z těchto stavů, budou vám předepsané dopaminové látky na zvýšení hladiny dopaminu v mozku, doplňky železa nebo jiný lék k léčbě tohoto stavu.
Konopný olej a jeho účinky
Endokanabinoidní systém lidského těla sestává z nejrůznějších receptorů klasifikovaných jako CB1 nebo CB2.
Tyto receptory zasahují mnohé oblasti a úzce spolupracují s enzymy, které syntetizují a odbourávají kanabinoidy (CBD), aby zahájily reakce určené k zachování rovnováhy v těle (homeostáza).
Homeostáza je samoregulační proces, kterým si organismus udržuje stabilitu při přizpůsobování se podmínkám, které jsou nejlepší na přežití.
Pokud jste ve stresu, máte špatnou náladu nebo si prostě nějak ublížíte, endokanabinoidní systém zareaguje a obnoví homeostázu.
Tento proces však není vždy úspěšný, zvláště pokud je organismus pod velkým stresem, může to vést k nerovnováze ve vnitřním prostředí, která je nad síly homeostatických mechanismů.
V tomto případě mohou být kanabinoidy užitečné, protože pomáhají stimulovat endokanabinoidní systém tak, jak je nezbytné pro dosažení homeostázy.
Konopný olej má silné, svalové, relaxační a nervově zklidňující účinky, které mohou skutečně zmírnit nepohodlí neklidných nohou. Stejně jako železo a hořčík, i CBD lze užívat orálně nebo lokální aplikací na nohy.
Pacientům, kterým byl podán konopný olej před spaním ať už lokální aplikací, nebo tinkturou pod jazyk se příznaky syndromu zlepšily.
Jistá izraelská společnost se zabývá zkoumáním CBD jako prostředku k léčbě tohoto syndromu.
Vyjádření lékaře z USA (Center for Vein Restoration):
„Jako internista praktikující 35 let jsem viděl mnoho velmi vzácných onemocnění. Syndrom neklidných nohou (Restelss leg syndrome – RLS) je skutečný a opravdu existuje. Je mnoho lidí na světě, kteří trpí nějakou formou RLS.
RLS se vyznačuje nepohodlným pocitem nebo někdy bolestmi nohou, které se jen částečně zmírní, když se nohama pohybuje, proto pacient potřebuje nohama hýbat nebo polohovat, má tedy neklidné nohy.
RLS je onemocnění, které se těžko léčí tradičními alopatických léky, proto mě zajímalo, co se stane, když jsem začal v lékařské praxi indikovat pacientům CBD. Měl jsem ve stejnou dobu pět pacientů s RLS.
Třem pacientům se téměř úplně minimalizovaly příznaky a další dva měli výrazné zlepšení.
Dávku je vhodné užívat těsně před spaním. 5 – 10 – 15 mg. V nepravděpodobném případě, že se pacient probudí a bude mít neklidné nohy a nepříjemnou psychoaktivitu, může jednoduše vzít jednorázově 4–6 mg CBD pod jazyk.”
CBD zvyšuje hladinu anandamidu v mozku. Toto je jeden z přirozeně se vyskytujících kanabinoidů, které se nacházejí v těle.
Anandamid pomáhá při regulaci dalších chemických látek v mozku, mezi které patří dopamin a serotonin. CBD také stimuluje adenosinový receptor, aby podporoval uvolňování glutamátových a dopaminových neurotransmiterů.
Prostřednictvím své interakce s dopaminovými receptory pomáhá zvyšovat hladinu dopaminu.
| MUDr. Daniela Ogurčáková Odborný garant |
Zdroj: http://www.drliptan.com/blog/2018/10/30/natural-treatments-for-restless-legs-syndrome
Zdroj: https://www.nhs.uk/conditions/restless-legs-syndrome/
Zdroj: https://www.centerforvein.com/blog/the-effects-of-cbd-oil-on-restless-leg-syndrome
Zdroj: https://tanasi.com/blog/cbd-restless-leg-syndrome/
Zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31820197/
Syndrom neklidných nohou krade spánek
Lékaři syndrom dlouho nepovažovali za nemoc. Dnes ho léčí neurologové. Především ti, kteří se zabývají poruchami spánku nebo chorobami typu Parkinsona. Jakmile začne choroba narušovat kvalitu spaní, zajdou i ti nejodolnější pacienti k lékaři.
Sekretářka si připadala jak v blázinci. Tlak a pobolívání nohou, stejně jako nezvladatelnou potřebu s nimi pohybovat nebo aspoň třást připisovala potížím s křečovými žilami. Dlouhá léta jí pomáhalo to, že nohy zvedla, opřela o stěnu a chvíli s nimi třásla.
Také jí pomáhaly masáže, střídavé sprchování teplou a studenou vodou nebo to, že se v noci, když ji problémy vzbudily, prošla po pokoji. Měla sice potíže, aby znovu usnula, ale ty s nohama ustoupily. Dřív ji trápily jednou za čas. Dnes pomalu každý den.
Ambulanci neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze navštívila na doporučení kamarádky. Tady ji vyšetřili a předepsali lék. Po něm její potíže prakticky zmizely. Vracejí se jen vzácně a v minimální intenzitě.
Poprvé zaznamenal komplikace vyvolané SNN anglický lékař Thomas Willis. Bylo to v roce 1672. S určitou nadsázkou tvrdil, že jde o pocity srovnatelné s nejhorším mučením. Přesná definice choroby pochází až z roku 1945. Naši lékaři se nemocí intenzívně zabývají v posledních pěti až sedmi letech.
„Její přesné příčiny neznáme,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., odborník na problémy spánku z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. „Víme, že souvisí s nízkou hladinou dopaminu, jednoho z přenašečů mozkových signálů. A s narušením mechanismu, který umožňuje příjem a zpracování železa mozkovými buňkami. Rozhodující roli hrají u většiny pacientů dědičné dispozice.“
Méně často se SNN objevuje bez vlivu těchto dispozic. Obvykle u pacientů s chorobami, které vyvolává nebo doprovází nedostatek dopaminu či železa:
- tedy u lidí s anemií čili chudokrevností,
- s neuropatií (zánět a degenerace periferních nervů), kterou často způsobí třeba cukrovka,
- s krvácivými stavy, které vyvolají nedostatek železa,
- nebo u revmatických onemocnění atd.
U řady pacientů se první potíže SNN objeví v dětství (bývají zaměňovány s tzv. bolestmi rychle rostoucích kostí), ale se pak obvykle samy od sebe vytratí.
Některé ženy začnou poprvé trápit v třetí třetině těhotenství. Ovšem po porodu většinou zmizí nebo výrazně ustoupí. Znovu se vrátí, případně zintenzívní, až mezi čtyřicítkou a padesátkou. Jinak ženy postihuje SNN dvakrát častěji než muže.
Důchodce se opíral rukama o židli v obýváku. Nohama při tom šlapal na místě. Mírnil tak nepříjemné pocity v lýtkách. Jako každý večer sledoval tímto svérázným způsobem televizi. Na nohou měl sportovní boty, aby neklapal podrážkami na podlaze a nerušil nájemníky, kteří bydlí pod ním.
S přibývajícím věkem se obtíže často stupňují. Řada lidí se nesprávně domnívá, že jsou to komplikace, které přináší postupující věk. Nebo je zaměňují se zdravotními problémy, které doprovázejí žilní a další choroby.
Manažer prožíval tu situaci jako trapas. Na slavnostním koncertě Pražského jara, kde seděl uprostřed druhé řady, nezvládl své problémy s nohama. Musel vstát, vyrušit všechny ostatní posluchače a jít se projít do foyer. Nepříjemný zážitek ho přinutil, aby navštívil neurologa. Ten mu předepsal lék na akutní potíže a tabletky se železem. Do týdne měl po problémech a užíval pak už jen železo.
Univerzální recept na diagnostiku a léčbu SNN neexistuje. U každého člověka se syndrom projevuje trochu jinou kombinací popsaných příznaků. Každý pacient si navíc ulevuje jinak.
Zejména při počínajících problémech – maže si nohy pálivými mentolovými krémy, odkopává ze sebe v noci peřinu nebo deku, větrá. Postižené ženy se také často vyhýbají chůzi v kozačkách atd.
Komplikace je i v tom, že není vždy jednoduché odlišit potíže vyvolané SNN od podobných potíží způsobených neuropatiemi, křečovými žilami nebo bolestmi a křečemi vyvolanými nedostatkem některých minerálů (hořčík a vápník).
„Řada pacientů si nechá od lékaře předepsat prášky na spaní, ale to není ideální řešení, protože neodstraňují příčinu nespavosti,“ zdůrazňuje profesor Šonka.
Každý člověk popisuje nepříjemné pocity v nohou jinak. Někteří lidé mají dokonce dojem, jako kdyby jim v žilách kolovala sodovka. Syndrom se podle profesora Šonky projevuje čtyřmi typickými příznaky:
- pacienti trpí nezvladatelným nutkáním pohybovat nohama, které často doprovázejí nepříjemné pocity nebo bolesti,
- projeví se obvykle v klidu, například při sledování televize,
- nejintenzívnější bývají večer nebo v noci, proto se SNN přezdívalo nemoc nočních chodců, jeden z klientů profesora Šonky dokonce jezdil v noci do sousedního města, aby jeho noční toulky nevzbuzovaly ve vsi pozornost nebo nejrůznější podezření,
- jakmile se začne končetinami pohybovat, přináší to alespoň přechodnou úlevu.
„Lidem s mírnějšími příznaky SNN doporučujeme železo v tabletách. Řadě z nich pomohou. U vážnějších případů předepisujeme léky určené k léčení Parkinsonovy choroby. Zvyšují totiž hladinu dopaminu, důležitého přenašeče nervových signálů. Vyléčit SNN většinou neumíme, ale v potlačení příznaků choroby nebo v jejich výrazném zmírnění býváme relativně velmi úspěšní.“
Hlavní zprávy
Syndrom neklidných nohou znemožňuje spánek. Pomůže přírodní medicína?
Víte, co je to syndrom neklidných nohou? Název nemoci zní možná legračně a vyvolává v nás různé asociace – třeba nám připomene toulavé boty nebo obrovskou tarantuli, ale žádná legrace to rozhodně není. Člověk se syndromem neklidných nohou se zrovna moc nevyspí a trápí i svého spolunocležníka. Jak se tento syndrom projevuje? Dá se vůbec léčit?
Co je syndrom neklidných nohou?
Syndrom neklidných nohou označuje bolest, záškuby, klepání nohou a brnění dolních končetin, ke kterému dochází hlavně hlavně před usnutím nebo ve spánku. Toto nepříjemné onemocnění se vyskytuje hlavně u seniorů a u ženské části populace, ale také například u těhotných žen.
Potíže jsou nejvíce patrné tehdy, když jsou nohy v klidu – například před usnutím v posteli. Bolest a napětí v nohou nutí člověka k tomu, aby nohama pohyboval, anebo aby vstal z postele a chodil. Pochopitelně se člověk trpící syndromem neklidných nohou v noci moc nevyspí.
Syndrom neklidných nohou tedy patří mezi potíže, které ovlivňují či znemožňují spánek. Někdy bývají postiženy také ruce.
Syndrom neklidných nohou je neurologické onemocnění a často souvisí s dalšími neurologickými diagnózami, například s polyneuropatií. Polyneuropatie mívají různé příčiny, mezi něž patří například diabetes nebo alkoholismus.
Problémem však často bývá i nedostatečné vstřebávání živin a velký deficit vitamínů skupiny B a také hořčíku.
Syndrom neklidných nohou se označuje zkratkou SNN, anglická zkratka je RLS (restless legs syndrome) nebo také PLMS syndrom (Periodic Limb Movement in Sleep), což jsou periodické pohyby nohou ve spánku.
Syndrom neklidných nohou – příčiny
Syndromem neklidných nohou trpí v České republice přibližně milión lidí. Syndrom neklidných nohou má zřejmě neurologické příčiny, ale jak tomu bývá u každého syndromu – přesně se neví, jak a proč vzniká.
Svou roli může hrát i dědičnost a nedostatek vitamínů a minerálů. Proto je u syndromu neklidných nohou velice důležitá jejich suplementace.
Onemocnění mívá primární nebo sekundární příčiny, přičemž sekundární forma nemoci bývá spojována s dalším onemocněním, které pak syndrom neklidných nohou vyvolává.
Mezi sekundární příčiny syndromu neklidných nohou patří zejména již zmiňovaná polyneuropatie, ale třeba také revmatoidní artritida, Parkinsonova nemoc, snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), nedostatek železa (anémie), selhání ledvin nebo těhotenství. Projevy syndromu neklidných nohou v sekundární formě může být pouze dočasné, především v době těhotenství. U chronického onemocnění na celý život však tyto projevy jen tak nevymizí, ale dají se alespoň zmírnit.
Projevy syndromu neklidných nohou také vyvolávají nebo zhoršují různé léky, například antidepresiva a jiná antipsychotika, antihistaminika proti alergiím a také léky proti zvracení – antiemetika.
Syndrom neklidných nohou – příznaky
Mezi typické příznaky syndromu neklidných nohou patří nutkavost pohybovat nohama, kopání nohou, klepání nohou, brnění, mravenčení v nohách a další nepříjemné pocity včetně bolesti nohou.
Může jít také o štípání, lechtání, pocit horka či chladu, pocit těžkých nohou a bolesti lýtek, ale i otoky nohou, zvýšená tvorba žilek a problémy s křečovými žilami.
Kvůli těmto potížím dochází k časté nespavosti a následné únavě až vyčerpání organismu, což vede i k depresím a k psychickému strádání.
PLMS syndrom a kopání nohou ve spánku
Syndrom neklidných nohou způsobuje poruchy spánku díky trhavým pohybům nohou, které člověku znemožňují usnout. Pokud už ale usne a spí hlubokým spánkem – také tehdy se mohou objevit stejné potíže.
Kopání nohou ve spánku (periodické pohyby nohou ve spánku – PLMS) trpí až 80 % osob, které mají diagnostikovaný syndrom neklidných nohou. To znamená jediné – postižené osoby nemají pokoj ani tehdy, když spí a navíc tím mohou budit svého partnera nebo manžela či manželku.
Kopání nohou ve spánku a prudké záškuby pak způsobují, že se člověk často budí a celkově jeho kvalita spánku je velmi špatná.
Nemoc nohou – jak diagnostikovat SNN?
Diagnóza syndromu neklidných nohou není vzhledem k jasným příznakům složitá. Probíhá na základě neurologického vyšetření, ale provádějí se také krevní testy kvůli vyloučení dalšího onemocnění – například chudokrevnosti.
Někdy se také provádí polysomnografické vyšetření, které monitoruje spánek pacienta. Vyšetření obsahuje klasické EEG, snímání aktivity svalů, záznam očních pohybů a dýchání.
Syndrom neklidných nohou v těhotenství
Syndrom neklidných nohou nebo PLMS syndrom se mohou objevovat v souvislosti s těhotenstvím, a to až u čtvrtiny těhotných žen. Potíže nejvíce zesilují ve třetím trimestru, což je nepříjemná komplikace, kterou si nikdo nepřeje.
Tyto potíže se však nijak nedají léčit, obzvláště těhotné ženy nemohou užívat diazepamové léky proti křečím nebo léky uvolňující svaly. Velice dobře se ale osvědčuje užívání minerálů, hlavně železa a hořčíku, a také vitamínů skupiny B.
Naštěstí syndrom neklidných nohou u těhotných po porodu přirozeně vymizí.
Syndrom neklidných nohou u dětí
Syndrom neklidných nohou se ale může objevit i u dětí, i když se obvykle vyskytuje až v pozdějším věku. SNN u dětí bývá často ve spojení s různými dětskými syndromy a poruchami pozornosti – ADHD a podobně.
Hyperaktivní děti trpí syndromem neklidných nohou častěji. Objevuje se motorický neklid, poruchy spánku nebo agresivita u dětí. Léčba by měla především spočívat v úpravě životního stylu, vhodné stravě a maximální podpoře rodičů.
Pomoci mohou i homeopatika nebo přírodní medicína.
Homeopatika pro děti, v těhotenství a při kojení. Bezpečná, šetrná a účinná!
Syndrom neklidných nohou: Homeopatika místo diazepamu?
Léčba SNN bývá dlouhodobá a v podstatě nepřináší žádné výsledky, pokud člověk nezmění svůj životní styl. Skvěle se osvědčují i přírodní prostředky a alternativní způsoby léčby, například homeopatika.
Klasická medicína nabízí u těžších případů psychofarmaka a léky proti křečím, léky proti epilepsii nebo analgetika od bolesti, ale ty mají spoustu nežádoucích účinků a dlouhodobě nic neřeší. Neopomíjí se však ani zdravé stravování, dostatek pohybu a suplementace prvků a vitamínů.
Samozřejmostí je současná léčba dalšího onemocnění u sekundární formy syndromu neklidných nohou.
Zásadní je vždy změna způsobu života a režimová opatření. Člověk, který trpí syndromem neklidných nohou by měl začít pravidelně cvičit a chodit na časté procházky, upravit si spánkový režim, snažit se ze svého života odbourat stresové faktory, alkohol, nikotin a přemíru kofeinu, a změnit i způsob stravování.
Místo silných léků ale může pomoci homeopatie a jemnější metody s dlouhodobým efektem. Homeopatie nemá žádné vedlejší účinky a homeopatické léky na SNN mohou užívat také těhotné ženy nebo děti, které syndromem neklidných nohou trpí. Navštivte svého homeopata, který vám připraví homeopatický lék na míru.
Vyzkoušet můžete například lék zincum metallicum nebo zincum valerianum.
Syndrom neklidných nohou – čínská medicína a přírodní léčba
Podle tradiční čínské medicíny souvisí syndrom neklidných nohou s nerovnováhou v těle a poruchou proudění správného toku energie.
SNN může mít spojitost s narušením meridiánu ledvin nebo také s přemírou energie jang v těle, podle toho se také přistupuje k léčbě.
Pokud máte zájem o tradiční čínskou medicínu a trápí vás syndrom neklidných nohou, určitě si vyhledejte kvalitního terapeuta čínské medicíny a absolvujte komplexní vyšetření. Léčba je vždy individuální a přesně na míru.
SNN – nedostatek železa a hořčíku
U syndromu neklidných nohou, který bývá také spojován s anémií, je důležité začít jíst více potravin, které železo obsahují. Nezbytná je i kyselina listová a vitamín C pro lepší vstřebávání železa.
U neurologických onemocnění se ale výborně osvědčuje užívání větších dávek hořčíku a vitamínů skupiny B, zapomínat by se nemělo ani na důležitý vitamín B12, který se často špatně vstřebává a veganů a vegetariánů ho bývá nedostatek.
Navíc deficit vitamínu B12 úzce souvisí s projevy neuropatie! Postarejte se tedy o správnou výživu a suplementaci vitamínů a minerálů, třeba i ve formě potravinových doplňků.
Šedivění vlasů. Můžeme s ním bojovat jinak než barvením?