VZP – zavedení lékových interakcí – vše o zdraví

VZP - zavedení lékových interakcí – vše o zdraví

Problematika lékových interakcí je stále aktuálnější, zejména v souvislosti s prodlužováním délky života pacientů, jejich polymorbiditě a polypragmazii. Sledování těchto interakcí má význam jak pro ochranu zdraví nemocných, tak z hlediska úspor ve zdravotnictví.

„Lékové interakce – známé, neznámé“ byly tématem semináře, který proběhl koncem února v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Zúčastnili se ho zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), Ministerstva zdravotnictví ČR, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), České lékárnické komory, pacientských organizací a politiků.

Akce se konala pod záštitou předsedy Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc., a poslance výboru pro zdravotnictví PharmDr. Jiřího Skalického, Ph.D.

Znám své léky

Jedním z podnětů pro uspořádání semináře bylo zhodnocení dosavadního chodu on-line poradny Znám své léky, kterou provozuje AIFP ve spolupráci se společností Infopharm.

Poradna, která funguje od června 2014, pomáhá pacientům odhalovat rizikové oblasti užívání léků. Za dobu svého fungování zodpověděla již téměř 20 tisíc dotazů.

Současně tak odborníci odhalili v 10 % položených dotazů závažné lékové interakce a v 10 % případů duplicity léků. Informoval o tom výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček.

Nejvíc interakcí bylo zjištěno v oblasti léčby kardiovaskulárního systému. Z celkového počtu 6 123 interakcí bylo 39 interakcí stupně 6, tzn. život ohrožujících. Velké množství interakcí bylo dále identifikováno v oblasti léčby onemocnění krve a krvetvorných orgánů (2821), nervového systému (2309), trávicího traktu a metabolismu (2186) a muskuloskeletálního systému (2043).

Další interakce byly zjištěny u hormonální léčby kromě inzulinu a pohlavních hormonů (582), u cytostatik a imunomodulační léčiv (336), ale také mezi léky a potravinami.

Týkalo se to zejména třezalky (téměř 11 tisíc interakcí), alkoholu (9 026), grapefruitové šťávy (8 189), česneku či pepře. Duplicity byly nalézány především v oblasti kardiovaskulárního systému (837), muskuloskeletálního systému (522) a nervového systému (393).

Pacienti mohou nadále zasílat anonymně své dotazy do poradny, která je dostupná na www.znamsveleky.cz.

Co jsou lékové interakce

Pohled SÚKL na lékové interakce přinesl ředitel ústavu PharmDr. Zdeněk Blahuta. Připomenul, že při interakcích jednotlivých látek může docházet ke změně síly a trvání jejich účinku nebo k vzájemnému ovlivňování účinků.

Důsledkem pak může být komplikace vlastní léčby nemoci (slabší nebo neúměrně silnější léčebný účinek, nežádoucí účinky), zhoršení zdravotního stavu i výskyt nových zdravotních obtíží, které jsou zapříčiněny spolupůsobením léků.

Nežádoucí lékové interakce mohou být klinicky méně či více významné, ale i život ohrožující.

Mezi příklady nevhodných interakcí léků, potravin a dalších látek lze uvést: antacida + některá antibiotika, antacida + kys.

acetylsalicylová, piracetam + warfarin, kozlík lékařský + sedativa, třezalka + warfarin, ginkgo biloba + warfarin, česnek + warfarin, echinacea + imunosupresiva, betablokátory + cigaretový kouř, alkohol + sedativa, grapefruitová šťáva + statiny, mléko + tetracyklinová antibiotika.

Zvláštní kapitolu tvoří léčba warfarinem, jehož účinek může být ovlivněn řadou léků a potravin. Proto je třeba při léčbě tímto lékem upravit jídelníček pacienta – jde například o omezení listové zeleniny, drůbežího a hovězího masa, bylinných čajů, alkoholu atd.

Jak omezit riziko interakcí

Ošetřující lékař by podle Zdeňka Blahuty měl být důkladně informován o všech lécích, ale i doplňcích stravy a bylinných přípravcích, které pacient užívá. Důležitá je proto komunikace mezi lékařem, lékárníkem a pacientem.

Pacient by měl informovat lékaře o nežádoucích účincích, které se u něj při užívání léků vyskytly. Dále je třeba upravovat pacientovi dle potřeby dávky léků a sledovat průběžně jeho zdravotní stav pomocí laboratorních testů.

Lékař by měl mít na paměti, že čím více léků pacient užívá, tím více chyb v užívání dělá. Týká se to zejména starších pacientů. Podle odhadů užívá průměrný český senior 4–6 léků, které mu předepíše či doporučí lékař, a vedle toho 1–2 léky volně prodejné.

Výjimkou však nejsou lidé, kteří užívají více než 15 přípravků! Za kritickou mez se přitom považuje užívání 5 léků, nad tento počet významně roste výskyt nežádoucích účinků a interakcí. Pacienti mohou nalézt užitečné informace na stránkách SÚKL – www.olecich.cz.

Výhody a nevýhody e-preskripce

PharmDr. Blahuta informoval též o dosavadních zkušenostech s elektronickou preskripcí. Ta je legislativně zakotvena od 1. 1. 2009, reálně však odstartovala v srpnu 2011.

Celkem bylo vystaveno 2 202 278 eReceptů. Od začátku fungování alespoň jednou elektronicky předepsalo 1502 lékařů, alespoň jeden výdej proběhl v 1490 lékárnách.

Zapojeny jsou jak malé ordinace ambulantních specialistů, tak velká zdravotnická zařízení.

Výhody e-preskripce jsou v současnosti omezené, nicméně patří sem vyšší míra bezpečí pacienta, úspora času při dispenzaci či možnost ověřit, zda pacient lék vyzvedl. Nevýhodou e-preskipce je dosud nedostatečná legislativní, politická a technická podpora, která by vedla k většímu komfortu zúčastněných. Pro zájemce o zapojení do systému provozuje SÚKL kontaktní centrum.

Průzkum VZP

Výsledky finančního průzkumu potenciálně závažných lékových interakcí v letech 2013–2014 prezentoval náměstek ředitele VZP pro zdravotní pojištění MUDr. et JUDr. Petr Honěk.

Autoři studie porovnávali možné interakce léků vyzvednutých jednotlivými pojištěnci v lékárnách v intervalu 1, 2 a 3 týdnů.

Vyhodnocení 15 nejčastějších velmi závažných lékových interakcí z celkem 2780 potenciálních interakcí ukazuje tabulka.

Jak ale upozornil dr. Honěk, z průzkumu nelze zjistit, zda pacient vyzvednuté léky skutečně užíval, zda byl poučen o možných interakcích a zda k uvedeným interakcím došlo.

Samotné riziko závažných lékových interakcí podle něho vyplývá jednak z otevřenosti systému zdravotní péče (svobodná volba lékaře), jednak z absence tvrdých dat u lékaře v době preskripce léku.

Elektronizace zdravotnictví by dle jeho slov toto riziko výrazně snížila, stejně jako by přispěla ke snížení nákladů spojených například s lékovou duplicitou.

Význam elektronické preskripce v ochraně pacienta, ale také roli klinického farmaceuta, vyzdvihl v závěrečném shrnutí semináře i Jiří Skalický. Prezident České lékárnické komory PharmDr.

Lubomír Chudoba pak ocenil, že se problematikou lékových informací zabývají státní orgány i Všeobecná zdravotní pojišťovna. PharmDr.

Veronika Krajčová nastínila roli lékárníka v prevenci a záchytu lékových interakcí na kazuistikách z nemocniční lékárny FN Motol.

Pilotní projekt VZP ČR: Vyhledávání potenciálních lékových interakcí v preskripci lékařů – VZP ČR

26. 2. 2011

VZP - zavedení lékových interakcí – vše o zdraví

Díky pokroku v medicíně mohou nyní lékaři předepisovat mnohem více prospěšných léků než dříve. Někdy však může dojít při podání více léků k lékové interakci s nežádoucími účinky.

Může tak vzniknout žaludeční vřed, porucha srdečního rytmu, poškození jater či ledvin, apod. Reakce každého pacienta na nesprávné spolupodání dvou léků může být jiná.

Co organismus jednoho ani nezaznamená, může u druhého vést až k hospitalizaci.

Lékaři obecně o interakcích vědí a snaží se jejich nebezpečí minimalizovat. Problém však je v obrovském množství lékových informací, které by lékaři měli mít stále na mysli. Již při používání pouhých šesti léků jedním lékařem vzniká patnáct možných dvojic léků. A v rámci každé odbornosti jsou používány léků desítky.

Proto se VZP ČR rozhodla lékařům a svým klientům pomoci. Vznikl pilotní projekt vyhledávání potenciálních lékových interakcí, který probíhal ve dvou krajích: Královéhradeckém a Středočeském, a to v období od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010. Jedním z jeho cílů je připravit proces celoplošné a trvalé identifikace lékových interakcí.

Vyhledávány byly důležité lékové interakce především u těchto skupin léků:

  • Warfarin, který je užíván k léčbě trombóz a k prevenci plicní embolie;
  • Kardiovaskulární léčiva, tedy léky na srdeční nemoci, na vysoký tlak a na snižování cholesterolu;
  • Nesteroidní antiflogistika (NSA), léky na bolest a záněty kloubů.

Během jednoho roku byl předepsán alespoň jeden významně interagující lék u 14,8 % pacientů léčených kardiaky (léky na srdce), u 14,2 % pacientů léčených warfarinem, u 8,8 % pacientů léčených statiny (léky na snižování cholesterolu), u 4,6 % léčených nesteroidními antiflogistiky (léky na bolest a záněty kloubů), atd.

To ovšem neznamená, že ve všech takových případech udělali lékaři chybu. Léky, které spolu interagují, mohou pro pacienta znamenat jedinou možnost léčby vážného onemocnění. Pak lze riziko poškození pacienta omezit např.

snížením dávky jednoho z léků, prováděním určitých laboratorních vyšetření nebo EKG. V některých případech je možno podat jiný lék, např. jiné antibiotikum, jiný lék na snižování cholesterolu, jiný lék na krevní tlak, apod.

V zájmu bezpečí svých klientů bude VZP ve výše uvedených dvou krajích lékařům rozesílat dopisy s informací, že svým pacientům předepsali interagující léky.

Ke každé potenciálně vzniklé interakci bude k dispozici úplná odborná informace. Pro lékaře budou dále uspořádány odborné semináře za účasti autorit v oboru farmakologie a farmakoterapie.

S lékařem, který projeví zájem, bude každý případ prodiskutován.

Doporučení pro pacienty:

  • lékaři, který předepisuje lék, vždy ukázat seznam všech léků, které užívají, nejlépe včetně léků nebo doplňků stravy volně kupovaných. Zde se jako ideální jeví používání Elektronické zdravotní knížky, neboť není běžné, aby si pacient přesně pamatoval názvy a množství užívaných léků;
  • vždy se seznámit s lékem, který je jim předepsán, přečíst si příbalový letáček;
  • ptát se na léky nejen svého lékaře, ale i lékárníka: na jakou nemoc jsou předepsány, jaké nežádoucí účinky mohou způsobit, jak dlouho je budu užívat;
  • nevysazovat léky sami; u dlouhodobě předepisovaných léků je vhodné se ptát lékaře, zda je ještě zapotřebí všechny předepsané léky užívat.

Mgr. Jiří Rodvedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Bezpečná kombinace léků – čtyři denně. Víc ne!

Z tohoto příběhu spolehlivě mrazí v zádech. 

Zajímavé:  Angína v těhotenství - vše o zdraví

„Naši maminku si po operaci mozku předávali specialisté, navštěvovala jich celou řadu, ale nějak se zapomnělo na praktického lékaře, který by to všechno koordinoval. A tak běhala od jednoho odborníka k druhému, všude si postěžovala na svoje zdravotní problémy, všude dostala nějaké léky,“ vypráví čtyřicetiletá Lenka M. příběh své maminky – mimochodem nijak výjimečný.

VZP - zavedení lékových interakcí – vše o zdraví
Autor: Isifa.cz

Užíváte příliš léků? Na zničení zdraví stačí půl roku užívání

„Zprávy od lékařů máma buď nedostávala, nebo je nepředávala dalším. Nikdo nevěděl, co všechno užívá, a nikdo se o to taky příliš nezajímal. Až když skončila v nemocnici a přitáhla si tam celou svoji lékárnu, ošetřující lékařka se zděsila.

Pokusila se léky zredukovat, ale tento proces vyžadoval opět další vyšetření, protože původní zprávy nebyly a příčiny indikace už nikdo neznal.

Nakonec jsme se do toho vložili my, coby rodina, našli praktickou lékařku a s její pomocí se podařilo výrazně snížit počet pravidelně navštěvovaných lékařů a hlavně užívaných léků, které nejenom, že byly mnohdy zbytečné, ale v užívaném rozsahu a mixu hlavně nebezpečné,“ popisuje.

Snad každý někdy bere víc prášků denně, zvlášť, když je člověk nemocný, nebo má vážné zdravotní potíže. Jenže pilulky nejsou lentilky a jejich vedlejší negativní účinky jsou vážné.

Podle Josefa Suchopára z firmy InfoPHARM, který se lékovými interakcemi, tedy tím, jak léky reagují mezi sebou, léta zabývá, je ještě jakž takž bezpečný koktejl čtyř léků denně.

Od tohoto počtu nahoru se ale dramaticky zvyšuje šance, že dva nebo více z užívaných léků jdou v přímém rozporu proti sobě a svými účinky ničí organismus. Nejčastěji játra a ledviny. A někdy stačí málo: pouhý půlrok užívání.

Léky zabíjejí a není to planý poplach

Pacient rekordman se sedmatřiceti léky bral třeba čtyři podobné léky na podporu srdce. Což znamená, že se jejich účinek násobil.

Nebo jiný příběh: zdravotní pojišťovna Škoda při podobné kontrole objevila pacienta z Mladoboleslavska, jemuž jeden lékař předepsal tablety na tlumení srdeční činnosti, a od druhého dostal léky opačné, na podporu srdce. A bral je léta zároveň.

Za to, že ani jeden z mužů nezemřel předčasně, vděčí jen záhadám lidského těla a jeho nekonečné odolnosti. Nebo náhodě.

Je totiž dokázané, že špatně naordinované léky zabíjejí. V USA se tím obsáhle zabývalo hned několik studií a ukázalo se, že ročně kvůli nevhodné kombinaci léků umírá 100 tisíc lidí. V přepočtech na náš malý stát to dělá ročně čtyři tisíce lidí. Zemřou zbytečně.

Potíž je, že si to řada lidí nechce uvědomit a slepě věří lékařům.

Takže když jsem o pacientu rekordmanovi psala, obrátil se na mě rozezlený kolega a řekl, že jeho babička bere devět léků denně, a všechny jsou nutné, protože je předepsala lékařka. Nejsou nutné.

Více než pět léků denně není nutných prakticky nikdy, pokud se člověk nezotavuje z transplantace, chemoterapie nebo se neléčí například s AIDS.

„U běžně nemocných seniorů nebo lidí ve středním věku víc než čtyři či pět léků denně tělu ublíží víc, než pomůže. Počet léků jde vždy zredukovat,“ míní praktická lékařka Alena Dostálová.

„Jde to i proto, že často je předepisují lékaři, kteří jeden o druhém nevědí, pacient si často nepamatuje názvy užívaných léků, a tak je těžké bez elektronické databáze se dobrat toho, co kdo užívá,“ vysvětluje.    

Jak zredukovat počet užívaných léků?

Všeobecná zdravotní pojišťovna v posledních dvou letech intenzivně pracovala na projektu, jehož cílem bylo ověřit situaci v předepisování nevhodných kombinací léků čili lékových interakcí s potencionálně závažnými dopady na zdraví pacienta.

Sledovaly se databáze léků předepsaných na recept v Královéhradeckém a Středočeském kraji.

Pro tyto účely byly odborníky vybrány lékové interakce s potencionálním závažným klinickým dopadem, konkrétně léky s protizánětlivým účinkem, léky na cévní a srdeční problémy a lék na ředění krve (warfarin).

„Chtěli jsme tímto projektem upozornit lékaře na problematiku lékových interakcí, nabídnout informace, které lékaři potřebují ke zvyšování bezpečnosti léčby svých pacientů a podpořit vzájemnou komunikaci mezi lékaři – například praktickým lékařem a ambulantním specialistou,“ říká mluvčí VZP Jiří Rod.

Výsledky byly děsivé. Z celkem půl miliónu receptů, kde se našly na výše uvedené léky, byly identifikovány závažnější stupně lékových interakcí v 16 000 případech celkem u 10 400 pacientů.

Po odborných seminářích v průběhu projektu se následně v kontrolní analýze receptů provedené u stejných lékařů výrazně snížil počet nemocných s nejzávažnějšími lékovými interakcemi v Královéhradeckém kraji o 44 % a ve Středočeském o 36 %.

„Hodláme proto zavést v rámci celé České republiky každodenní sledování potenciálních lékových interakcí systémem, který bude upozorňovat nejen lékaře, ale i nemocné pojištěnce na případné kontraindikace léků,“ dodává Jiří Rod.

  • ibuprofen (a jakékoliv další brufenové léky) a warfarin – tento lék na bolest a lék na ředění krve se nesmí nikdy užít dohromady, hrozí nezastavitelné krvácení
  • panadol a paralen nebo brufen a ibuprofen či aspirin a acylpyrin – vše jsou léky na bolest, ale tyto dvojice se nesmí užívat spolu, jelikož obsahují stejnou účinnou látku a ty se při užití současně násobí
  • Imodium a živočišné uhlí – oba léky jsou na průjem, ale jeden potírá účinek druhého, takže jejich kombinace v méně než dvouhodinovém intervalu nezaúčinkuje vůbec
  • viagra a léky na srdce – vyšší riziko infarktu
  • inzulin s acyplyrinem či aspirinem a dalšími léky obsahujícími kyselinu acetylsalicilovou – zvyšuje účinek inzulinu
  • pilulky či čaj s třezalkou s antikoncepcí, antidepresivy, léky na vysoký cholesterol – v případě antikoncepce snižuje účinek, v případě antidepresiv naopak hrozí serotoninový šok a ten může být i smrtelný, a v případě léků na cholesterol se snižuje jejich účinnost
  • pozor: grep a grepová šťáva se nesmí kombinovat s žádným lékem, zvyšuje a urychluje jeho účinnost, což je nežádoucí!

Nenechte se zabít zbytečně!

Že je to nezbytně nutné, o tom svědčí další zkušenost Jany Navrátilové s její čtrnáctiletou dcerou z alergologie. „Doktor, který má v Praze dvě ordinace (a k tomu další v zahraničí), pacienty zve pokaždé do jiné, má hrozný zmatek v evidenci, bodá injekce a nasazuje léky bez pohledu do karty.

Než jsem to pochopila a dítě od něj vytáhla, chvíli to trvalo. Poslední kapkou bylo, když jí napsal zase jiné léky, protože její stav se – světe div se – pořád zhoršoval, tak jsem se ho zeptala, jestli má užívat i ty, co už od něj měla.

„No to byste ji zabila!“ odpověděl,“ kroutí hlavou matka, která kdyby se nezeptala, lékař by vůbec nevěděl, co pacientce předepsal.

Ne vždy to však musí být nevědomostí, hloupostí nebo nepořádkem lékaře. Léků totiž existuje více než osm a půl tisíce a jejich vzájemné interakce se počítají na stovky tisíc, a to není v silách žádného lékaře si je pamatovat, co s čím se nesmí užívat. Na to existují speciální počítačové programy.

Z toho všeho však plyne poučení: ptejte se u každého lékaře, kam přijdete a který vám předepisuje léky. Noste s sebou do ordinací seznam nebo krabičky těch léků, které už berete, ukažte je lékaři a zajímejte se, zda ty léky, které vám chce předepsat nově, jsou v souladu s těmi, co už užíváte. Nebo se vážně chcete nechat zabít?

i60.cz: VZP chce zacelit díry v síti praktických lékařů

VZP - zavedení lékových interakcí – vše o zdraví

Ilustrační foto: ingimage.com

10. 12. 2018

Chybí ve vašem okolí praktický lékař? Nebo má přeplněnou čekárnu a nemá na vás čas? V budoucnu by již tomu tak nemělo být. Dostupnou péči praktických lékařů má všem klientům Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zajistit zbrusu nový přístup.

„Zavádíme novou tvorbu a řízení sítě praktických lékařů (PL) a praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD),“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Terén chce nejprve detailně zmapovat, a poté zajistit služby primární péče tam, kde chybí, včetně odlehlých oblastí.

Zároveň pojišťovna spolu s lékaři pracuje na rozšíření jejich kompetencí a pravomocí, což rozšíří spektrum jejich činností například o péči o vyléčené onkologické pacienty, nekomplikované diabetiky apod.

Praktičtí lékaři se mají díky tomu stát základním pilířem a průvodcem pacientů ve zdravotnickém systému.

„Aby tuto roli mohli plnit, musíme je však mít na správných místech,“ upozornil náměstek VZP David Šmehlík.

Na plánu spolupracují představitelé odborných lékařských společností a sdružení dospělých i dětských praktiků. „Vítáme, že se na půdu zdravotní pojišťovny přenesla debata o budoucnosti primární péče.

Nynější základy sítě nejsou zcela v pořádku, například potřebujeme větší kompetence.

Ale základem je síť, a víme, že dostupnost praktiků není zcela realitou,“ zdůraznil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Jeho kolegyně Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, upozornila, že u „děckařů“ je situace alarmující, během pěti let chce třetina z nich ukončit činnost, a proto vítá spolupráci s VZP. 

Plán pojišťovny, který již odstartoval, je postaven na šesti krocích. První dva – mapa sítě ordinací a jejich místní a časová dostupnost – již pojišťovna zpracovala. Nyní mapuje reálnou kapacitu jednotlivých lékařů.

„Domluvili se na spolupráci s oběma sdruženími, že budou reportovat informace, zda praktičtí lékaři přijímají pojištěnce do péče. Vznikne databáze ordinací, které mají volnou kapacitu.

Bude aktualizována a zveřejněna na našem webu,“ upřesnil Šmehlík.

V dalším kroku bude pojišťovna zjišťovat, kde konkrétně chybí lékař nebo proč stávající neregistruje nové pacienty, zda je nemocný či přetížený, kdo se chystá do důchodu. Řešení přinese pátý úkol, v němž bude pojišťovna řešit obměnu sítě, její doplňování a předávání praxí. Bude hledat náhradu za lékaře, kteří jdou do důchodu či se stěhují jinam, anebo posilu tam, kde je to potřeba.

Zajímavé:  Dopravní Nehoda Těžké Ublížení Na Zdraví?

V posledním kroku vznikne nabídkový seznam míst, kam potřebuje pojišťovna lékaře nasměrovat. Problémy s dostupností se již objevují prakticky ve všech krajích, především ale ve vesnických oblastech s nízkou hustotou obyvatel na Vysočině, v Karlovarském či Libereckém kraji.

 „Cílem je zmapovat regiony, zjistit kapacity stávajících lékařů, identifikovat díry a dostat tam mladé kolegy pomocí motivačních prvků. Sdružení poskytnou informace o lékařích, propojí mladé s končícími. Chceme dosáhnout stavu, aby čerstvý atestant, který hledá místo, dopředu věděl, kde smlouvu dostane.

Naším zájmem je, aby nevznikaly ordinace na zelené louce, ale přebíraly se praxe, kde lékař končí – je to pro všechny výhodnější systém bez turbulencí a toho, že se pacient dostane do situace, kde si musí hledat lékaře někde jinde,“ shrnul Šonka. Úspěch celého programu mají přinést bonusy.

Některé odměny, jako například za preventivní prohlídky, záchyt onemocnění, očkování a péči o pacienty s chronickým onemocněním, získají lékaři již příští rok.

Doktor, který se rozhodne jít sloužit do odlehlé lokality, může získat až o 30 procent vyšší úhrady, nemluvě o dalších bonifikacích za kvalitu léčby, ministerských dotacích či výhodách nabízených samotnou obcí.

„Peníze mladé určitě motivovat budou.

Čtyři pětiny z dětských lékařů jsou ženy, proto je třeba jim také zabezpečit, aby mohly pracovat například ve dvojicích, mohly se doplňovat, zastupovat,“ uvedla Ilona Hülleová.

I podle Petra Šonky je budoucnost ordinace praktika v praxích minimálně o dvou lékařích. Nyní mají zavedené ordinace v péči průměrně kolem 1700 pacientů, dětský lékař se stará asi o tisíc dětí.

A co vy, pociťujete také nedostatek praktických lékařů ve vašem okolí?  

Marcela Alföldi Šperkerová

Hodnocení: (0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Zpět na homepage

Místo pomoci jedovatý koktejl. České seniory ohrožují lékové interakce, problém ale zůstává na okraji zájmu

„Léky obecně přinášejí velký prospěch. Snižují nemocnost i úmrtnost, ale málokdy si uvědomujeme, že nám léky mohou přinést také utrpení a neprospěch, a to zejména za situace, kdy je nevhodně kombinujeme, nesprávně užíváme, nebo dokonce nadužíváme. K takovým situacím dochází možná častěji, než si dovedete představit,“ varuje statutární ředitel společnosti DrugAgency Josef Suchopár.

Chyby v medikaci ale nejsou světu neznámý problém. Světová zdravotnická organizace (WHO) loni vyhlásila cíl snížit ve všech státech během pěti let množství těchto pochybení na polovinu. Chyby v medikaci totiž jen ve Spojených státech denně způsobí minimálně jedno úmrtí a ročně poškodí 1,3 milionu lidí.

Země s nižšími a středními příjmy jsou na tom v množství pochybení podobně, dopad v podobě ztráty let života ve zdraví je tu ale dvojnásobný. Celosvětově se tak odhaduje, že se náklady spojené s chybami v medikaci mohou vyšplhat na 42 miliard dolarů ročně – čili jedno procento celosvětových výdajů na zdraví.

Tato pochybení jsou přitom preventabilní. „Většina škod vzniká kvůli systémovým selháním v tom, jak je péče organizována a koordinována, zejména pokud je do péče o pacienta zapojeno více poskytovatelů.

Organizační kultura, která standardně implementuje nejlepší praxi a neobviňuje, když k chybě dojde, je nejlepším prostředím pro bezpečnou péči.

Tato výzva cílí na to, aby státy začaly prioritně řešit následující klíčové faktory: zaměřily se na léky, které mají při nesprávném použití vysoké riziko poškození, na pacienty užívající více léků na různá onemocnění a pacienty procházející změnami péče,“ uvádí WHO, podle níž je třeba problematiku řešit ve čtyřech oblastech – se zaměřením na pacienty a veřejnost, na zdravotníky, léky jako produkty a samotné systémy předepisování a podávání léků v praxi.

„Pro mě osobně spočívá nejdůležitější poselství dokumentu v tom, že WHO říká, že riziko ve zdravotnictví obecně, včetně rizika lékového, není vnímáno ani lékaři, ani veřejností, ani politiky. To je velké memento a velký problém,“ konstatuje Josef Suchopár.

Že skutečně jde o problém, který ročně může přispět až k 22 tisícům úmrtí ročně, zjistila na začátku loňského roku Velká Británie (více zde). Podle analýzy Univerzity v Yorku dojde ročně až k 60 milionům potenciálně škodlivých chyb, což ve finále stojí britskou Národní zdravotní službu kolem 1,6 miliardy liber.

Ve snaze situaci zlepšit tehdejší ministr zdravotnictví Jeremy Hunt představil několik kroků, k nimž patřily změny v dokumentaci, aby ji nebylo možno posléze měnit, lepší sběr a využití dat, elektronické recepty či motivace zdravotníků, aby se chybám snažili předcházet, ale zároveň je v obavě z postihu nezatajovali.

„Chtějí důsledně elektronizovat systém zdravotní péče, změnit vzdělávání, právní postavení lékárníků a zavést zpětné vazby,“ shrnuje Suchopár.

Lékových interakcí přibývá

Pokud bychom se zaměřili jen na lékové interakce, ty tvoří celou čtvrtinu až polovinu všech lékových chyb.

Dochází při nich ke změně očekávaných vlastností léků, takže má pacient například vyšší hladinu v krvi, čímž se zvyšuje množství nežádoucích účinků.

„Co považuji za vůbec nejsložitější lékovou interakci z hlediska dopadu na pacienta a společnost, je situace, kdy jeden lék sníží účinek léku druhého,“ nastiňuje Josef Suchopár.

Lékové interakce mohou pochopitelně postihnout kohokoliv, typicky však jde o problém multimorbidních pacientů, tedy obvykle seniorů. Bohužel však ohledně seniorů a toho, jak jejich organizmus zpracovává léky, kolují i mezi lékaři mýty.

„V učebnicích lékařských fakult je stále totéž: učili jsme se, že senioři jsou vystaveni vyššímu riziku z hlediska léků proto, že mají nižší aktivitu enzymů a že se jim léky v těle transformují hůře než mladým jedincům. Jenže se ukázalo, že to není pravda. Senioři mají dokonce vyšší aktivitu enzymů, které metabolizují léky, pro což máme dnes spousty dobrých vědeckých důkazů.

Mají také vyšší aktivitu transportních systémů, které léky transportují z jednoho místa do druhého. Přesto ale raketově roste výskyt lékových interakcí,“ poukazuje Suchopár.

Podle britské analýzy v roce 1995 počet interakcí sice s věkem mírně rostl, u těch nejstarších však stagnoval či dokonce lehce klesal. Výsledky z roku 2010 ale byly dramaticky odlišné: senioři ve věku 75 až 79 let mají zhruba 40 procentní riziko lékové interakce a celých deset procent těchto lidí má dvě a více nevhodných lékových kombinací.

„Zaprvé to souvisí s počtem návštěv u lékaře, zadruhé se zlepšenou dostupností lékařské péče a samozřejmě se zlepšenou diagnostikou. A souvisí to i s unifikací farmakoterapie a pochopitelně se zvyšující se spotřebou léčiv, která je spojena se zvýšenou polypragmazií. Senioři navíc užívají nevhodné léky,“ vypočítává Suchopár.

V Česku je navíc nasazování nevhodných léků ve stáří častější, než je průměr EU – nebo tomu tak alespoň bylo v roce 2005, kdy byla provedena poslední velká komparativní studie.

ČR tehdy měla dvojnásobný počet seniorů s nevhodným lékem v porovnání s průměrem EU, přičemž každý senior starší 65 let užíval průměrně devět léků.

Od té doby je trend rostoucí – zatímco v Británii mělo v roce 2005 nevhodný lék 15 procent seniorů, v roce 2014 to bylo skoro 30 procent. Vedle toho 12 procent Britů ještě ve stáří užívá duplicitu nevhodných léků.

Dodržovat bezhlavě guidelines může být problém

Další příčina lékových interakcí je na první pohled velmi překvapivá. „Jeden z důvodů, proč dochází k lékovým interakcím, je to, že lékaři postupují podle doporučených postupů.

Autoři doporučených postupů je totiž udělají perfektně a důsledně, ale vzájemně spolu nekomunikují.

Když Britové porovnali 12 doporučení, zjistili, že pokud má pacient cukrovku a zároveň onemocní další chorobou, což není neobvyklé, může být až 133 nevhodných rizikových kombinací. A v obou případech je léčený správně,“ dodává Suchopár.

Korejská studie vedle toho poukázala, že při jedné návštěvě lékaře je riziko duplicit malé, pokud ale doktora navštívíte dvakrát měsíčně, je už toto riziko velké. Když přitom lékař předepíše jeden recept, je riziko relativně malé, ve chvíli, kdy ale předepíše dva, podstatně stoupá.

Pokud bychom se podívali do Česka a na Slovensko, studie provedená na vzorku 60 tisíc obyvatel odhalila, že lidé užívali průměrně sedm různých léků – a rekordmankou byla žena s neuvěřitelnými 60 léky. Vedle toho bylo vybráno deset léků s vysokým interakčním potenciálem, u nichž je riziko poškození lékovou interakcí velmi vysoké.

„Měřili jsme interakční index, což je celkové vyjádření rizika pacienta. Výsledky jsou takové, že hodnota interakčního indexu lineárně souvisí s počtem užívaných léků a pacienti starší 65 let měli významně větší riziko toho, že budou poškozeni lékovou interakcí. Větší riziko měly ženy, protože užívají více léků než muži,“ popisuje Josef Suchopár.

Hlavně aby byl lék levný. Pak klidně dejme dva

Co se týče duplicit, podle projektu běžícího do září tohoto roku celých šest procent slovenských občanů užívá dva stejné léky. V Česku je číslo dokonce ještě o další dvě procenta vyšší.

„Pokud by lidé v České republice neužívali duplicity, ušetřilo by se 800 milionů korun ročně,“ konstatuje Suchopár.

Zajímavé:  Léky Při Úniku Moči?

Studie provedená ve spolupráci s VZP také ukázala, že tři čtvrtě procenta lidí léčených betablokátory užívají tyto léky hned dva – a našla se i pacientka, která měla tři.

Dnes tak ve výsledku český senior starší 65 let užívá průměrně kolem deseti léků – a to není vše. „Senior si k tomu koupí volně prodejné léky, protože je citlivý na reklamu.

A protože reklama oslovuje, koupí si k tomu ještě potravinové doplňky, a aby ho to úplně zmátlo, tak mu v lékárně v rámci substituce vymění lék, který bere deset let, za nový, levnější – a on pak pro jistotu bere oba.

Také musíme jíst a pít, a takové koření, jako je pepř, ovlivňuje hladiny léků tak, že je zvyšuje – čímž může zvyšovat problém nežádoucích účinků a různých problémů,“ vypočítává Suchopár.

Protože senioři užívají největší množství léků, jsou na ně citliví a navíc u nich nejsou výjimkou duplicity, stávají se z hlediska lékových interakcí nejohroženější skupinou. „Bohužel svůj problém nevnímají.

Menší polovina lidí si přečte příbalový leták, větší polovina jej ihned vyhodí. Nemohou se tak dozvědět, že berou duplicitu nebo je tam nevhodná kombinace.

A nikdo seniorům nepomáhá – ani od příštího roku stát s lékovým záznamem, který nebude obsahovat interakce ani kontrolu duplicit tak, jak já bych si představoval. Politici se upínají hlavně na ceny a úhrady léků, ale je jim jedno, jestli pacient užívá dva stejné léky.

Hlavně aby byl lék levný, pak si klidně užívejte dva,“ říká s nadsázkou Suchopár. „Nejvíc bychom ale ušetřili, kdyby nebyl předepsán lék, který pacient nepotřebuje,“ uzavírá.

Problematice jsme se věnovali také například zde či zde.

Michaela Koubová

Vliv intervence VZP ČR na preskripci potenciálních lékových interakcí lékaři Královéhradeckého a Středočeského kraje

Klin Farmakol Farm 2014; 28(1): 8-13

Michal Prokeš1, Pavel Pechánek2, Taťána Soharová2, Lubomír Dvořáček3, Josef Suchopár1 1
Infopharm a.s. 2
v čase konání studie: VZP ČR 3
Janiga Labs

Úvod: Lékové interakce jsou jednou z příčin vzniku nežádoucích lékových reakcí. VZP ČR, největší zdravotní pojišťovna v ČR, ve dvou krajích ČR v roce 2010 zjistila četnost potenciálních lékových interakcí (PLI) warfarinu, kardiovaskulárních léků a NSA.

Lékařům, v jejichž preskripci byla PLI identifikována, byl zaslán informační dopis a zároveň pozvánka na edukační seminář, kde byly předepsané PLI diskutovány.

Cílem této studie bylo zjistit účinek edukační intervence na předepisování léků v Královéhradeckém (HK) a Středočeském (SC) kraji.

  • Metodika: Byl proveden sběr preskripčních dat z databáze VZP ode všech lékařů HK a SC kraje, a to za období před provedením edukační
  • Výsledky: Celková frekvence PLI sledovaných klinicky významných PLI významu 4, 5 a 6 byla po provedení edukace snížena na 89 % původních
  • Závěr: Vliv edukačních aktivit VZP na preskripci byl patrný, bylo by vhodné podobné intervence rozšířit i na další oblasti v ČR a na širší
  • spektrum preskripčních problémů.

intervence v roce 2010 a poté v roce 2011. Z extrahovaných dat byly zjištěny frekvence PLI warfarinu, kardiovaskulárních léků a NSA a také frekvence lékových duplicit.hodnot v HK (p < 0,01) a na 92 % původních hodnot v SC (statisticky nevýznamné), počty pacientů, kterým byla PLI předepsána, byly sníženy na 88 % v HK (p < 0,01) a na 92 % v SC (statisticky nevýznamné). Frekvence kontraindikovaných PLI (význam 6) byla snížena v HK na 57 % (p < 0,01) a počet pacientů s takovou PLI na 56 % (p < 0,01) původních hodnot, v SC činily tyto hodnoty 66 % (p < 0,01) a 64 % (p < 0,01). Celkové frekvence PLI významu 4 a 5 nebyly v žádném z krajů statisticky významně změněny. Počty duplicit preskripce byly v HK i SC sníženy na 71 % původních hodnot.

Klíčová slova: léková interakce, podpora rozhodování lékařů, předepisování léků

Introduction: Drug-drug interactions are one of the causes of adverse drug reactions. VZP ČR, which is the largest health insurance fund in ČR, in 2010 ascertained the frequency of potential drug interactions (PLI) of warfarin, cardiovascular drugs and NSAID in two Czech regions.

To physicians who prescribed PLI the „dear doctor letter“ was send and the physicians were invited to educational seminaries where prescribed PLI were discussed.

Aim of this study is to examine the effect of the educational interventions on drug prescription in Královéhradecký (HK) and Středočeský (SC) region.

  1. Design: Prescription data from VZP database of reimbursed drugs where collected from all physicians in HK and SC region before the
  2. Conclusions: The impact of VZP´s educational interventions on drug prescribing was apparent, it would be advisable to extend these
  3. interventions to other regions in ČR and to broader spectrum of drug related problems.

education in 2010 and after the education interventions in 2011. From extracted data the PLI rates of warfarin, cardiovascular drugs and NSAID were ascertained, as well as the rate of drug duplications. Outcomes: Overall rate of PLI of clinically significant PLI of grade 4, 5 and 6 was after education interventions reduced to 89 % of previous figures in HK (p < 0,01) and to 92 % of previous figures in SC (NS), the number of patients whom PLI was prescribed decreased to 88% (p < 0,01) in HK and to 92 % in SC (NS).The rate of contraindicated PLI (grade 6) was in HK reduced to 57 % (p < 0,01) and number of patienst to 56 % (p < 0,01), in SC the reductions were 66 % (p < 0,01) and 64 % (p < 0,01). Overall reduction of PLI of grade 4 and 5 was not statistically significant in neither region. The rate of duplication of prescription was reduced to 71% in both regions.

Keywords: drug-drug interaction, clinical decision support, prescribing

Zveřejněno: 1. březen 2014

  1. Pirmohamed M, James S, Meakin S, et al. Adverse drug reactions as cause of admission to hospital: prospective analysis of 18 820 patients. Br Med J 2004; 329: 15-19. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  2. Rivkin A. Admissions to medical intensive care unit related to adverse drug reactions. Am J health Syst Pharm 2007; 64: 1840-1843. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  3. Prokeš M. Přehled odborných studiích vyhledávajících lékové interakce a rizikové kombinace léků v preskripci lékařů. Listy rev. lék., 2009; 13(1): 3-15 (v: revizní a posudkové lékařství).
  4. Guédon-Moreau L, Ducrocq D, Duc MF, et al. Absolute contraindications in relation to potential drug interactions in outpatient prescriptions; analysis of the first five milion prescriptions in 1999. Eur J Clin Pharmacol 2004; 95: 899-904. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  5. Curtis LH, Ostbye T, Sendersky V, et al. Prescription of QT-Prolonging Drugs in a Cohort of About 5 Million Outpatients. Am J Med 2003; 114: 135-141. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  6. Tepper S, Allen C, Sanders D, et al. Coprescription of Triptans With Potentially Interacting medications: A Cohort Study Involving 240 268 Patients. Hedeache 2003; 43: 44-48. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  7. Tamblyn RM, mcLeod PJ, Abrahamowicz M, et al. Do too many cooks spoil the broth? Mutliple physician involvement in medical management of elderly patiens and potentially inappropriate drug combinations. Can Med Assoc J 1996; 154 (8): 1177-1184.
  8. Prokeš M, Vitásek Z, Suchopár J, et al. Výskyt lékových interakcí u klientů Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Praktický lékař 2005; 85: 457-460.
  9. Prokeš M, Suchopár J. Potenciální lékové interakce v databázi léků předepsaných na recept VZP Hradec Králové a VZP Středočeský kraj, prezentace na semináři pro předepisující lékaře, http://www.vzp.cz/uploads/document/pli-prezentace-4.pdf (vstup 2. dubna 2013).
  10. Suchopár J, Bíba V. Kvalita, bezpečnost a právní odpovědnost za farmakoterapii v roce 2011; prezentace na semináři pro předepisující lékaře, http://www.vzp.cz/uploads/document/pli-prezentace-3.pdf (vstup 2. dubna 2013).
  11. Juurlink DN, Mamdani M, Kopp A, et al. Drug-drug interactions among elderly patients hospitalized for drug toxicity. JAMA 2003; 289: 1652-1658. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  12. Gomes T, Mamdani M, Juurlink DN. Macrolide-induced digoxin toxicity: a population-based study. Clin Pharmacol Ther 2009; 86: 383-386. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  13. Souhrn údajů o přípravku Seroxat(R) (paroxetin). SmithKline Beecham 2011 (AISLP 2012/2), http://www.sukl.cz/download/spc/SPC21060.pdf
  14. Carlson AM, Morris LS. Coprescription of terfenadine and erythromycin or ketoconazole: An assessment of potential harm. J Am Pharm Assoc (Wash) 1996; NS36(4): 263-269. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  15. Morera T, Gervasini G, Carrillo JA, et al. Evaluation of a drug-drug interaction altert structure through the retrospective analysis of statins-macrolides co-prescriptions. Basic Clin Pharmacol Toxicol 2005; 96(4): 289-294. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  16. Halkin H, et al. Preventing drug interactions by online prescription screening in community pharmacies and medical practices. Clin Pharmacol Ther 2001; 69: 260-265. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  17. Astrand E, Astrand B, Antonov K, et al. Potential drug interactions during a three-decade study period: a cross-sectional study of a prescription register. Eur J clin Pharmacol 2007; 63(9): 851-859. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector