Adhd v dospělosti – vše o zdraví

ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder, česky porucha pozornosti s hyperaktivitou) je velmi častá psychická porucha, postihující nejenom děti, ale i dospělé.

Tato tzv. neurovývojová porucha mozku kromě svých příznaků (nepozornost, hyperaktivita, impulzivita) způsobuje i významné funkční postižení, které způsobuje, že lidé trpící ADHD nenaplňují svůj osobní, studijní, pracovní i sociální potenciál.

Jaké jsou nejčastější projevy ADHD u dospělých? Základními příznaky ADHD jsou: 1) Nepozornost, 2) Hyperaktivita, 3) Impulzivita

Dalšími problémy, které jsou s ADHD velmi často spojené, jsou:

  • Porucha osobního, pracovního a sociálního fungování
  • Nepřiměřené výkyvy nálad – tzv. emoční dysregulace
  • Další duševní poruchy, tzv. komorbidity – úzkost, deprese, poruchy chování, poruchy osobnosti, návykové poruchy (alkohol, drogy)
  • Problémy se zákonem

Výskyt ADHD u dospělých (rovnoměrně u mužů i žen) je napříč zeměmi i kontinenty přibližně až čtyři lidi ze sta. Povědomí o této poruše mezi laickou a odbornou veřejností je však dosud velmi malé, a proto si naprostá většina lidí trpících touto poruchou neuvědomuje, že trpí konkrétní a léčitelnou poruchou a nevyhledává odbornou pomoc.

Léčba možná i dostupná

Dobrou zprávou pro nemocné je skutečnost, že jde o léčitelné onemocnění. Terapie ADHD má být komplexní, kombinující biologické i psychologické a sociální přístupy.

Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí ADHD je přijmout, že člověk touto poruchou trpí.

Adhd v dospělosti - Vše o zdraví

Člověk s ADHD byl totiž často již od dětství obviňován, že zlobí, že je neschopný anebo že nemá dostatek schopností a vůle řešit svůj život. Informace o příznacích a projevech ADHD mu pomohou porozumět svému chování a problémům a zmírní pocity viny. Tyto informace pomohou nejen pacientovi, ale i jeho blízkým, a mohou být u mírnější poruchy jako léčba zcela dostačující.

Nepozornost a ADHD

Lidé trpící nepozorností selhávají zejména v monotónních činnostech náročných na přesnost a systematičnost. Mohou ale excelovat v kreativních a nesystematických činnostech, často v počítačových oborech.

Klíčovým problémem je neschopnost se soustředit na delší a duševně náročné činnosti. Takový člověk má problémy se studiem, se čtením knihy nebo se sledováním delší konverzace. Jeho myšlenky běží příliš rychle, již po několika minutách se rozutečou na všechny strany.

Adhd v dospělosti - Vše o zdraví

Takový člověk rychle něco začne, ale nedokončí a začne se zabývat něčím jiným. Mívá problém dokončit úkoly, snadno se nechá rozptýlit, odkládá nepopulární úkoly až na poslední chvíli (tzv. prokrastinace), zapomíná a nedodržuje termíny, nedokáže si organizovat práci a má kolem sebe stále chaos. Často zapomíná na dohodnuté schůzky anebo ztrácí věci (klíče, mobilní telefon).

I nepozorný člověk se však někdy dokáže velmi dobře soustředit na aktivity, které ho baví (např. práce s počítačem, brouzdání po internetu, počítačové hry, osobní zájmy). Často naopak někdy pro tyto oblíbené aktivity zanedbává své důležitější, ale neatraktivní, povinnosti.

Hyperaktivita a ADHD

Lidé s hyperaktivitou nedokážou být v klidu a jsou neposední. Jsou stále v napětí, mívají tendenci se stále pohybovat, vrtět se, jsou stále jako „v poklusu“, hodně mluví, skáčou lidem do řeči anebo alespoň mívají pocit vnitřního neklidu, neumí relaxovat.

Adhd v dospělosti - Vše o zdraví

Tito lidé nejsou vhodní pro sedavou stereotypní práci, ale mohou nalézt vybití své energie v pestré a akční práci anebo ve sportu, který zaměstná jejich neposednost a touhu po stálém pohybu a po změně.

Impulzivita a ADHD

Impulzivní lidé rychleji jednají, než myslí. Jsou netrpěliví, vyhrknou odpověď dříve, než byla vyřčena otázka, skáčou lidem do řeči, bez rozmyšlení udělají rozhodnutí anebo něco udělají, které by jinak, po zralém zvážení, neudělali. Snadno se dostanou do konfliktu.

I když následků svých unáhlených činů litují, tak se neumí ovládnout a příště opět jednají stejně. To je opakovaně přivádí do nepříjemných situací – konflikty s partnery anebo v práci, promiskuita, časté partnerské rozchody, nadměrné nakupování, experimentování s drogami, riskování a úrazy (např. v autě anebo ve sportu) anebo impulzivní trestné činy.

I impulzivní lidé mohou nalézt uplatnění v akčních sportech nebo zaměstnáních.

tpz, ŽenyproŽeny.cz

Источник: http://www.zenyprozeny.cz/art/6335-adhd-netrapi-jen-deti-trpi-jim-i-dospeli/

ŽENA-IN – Diagnostika ADHD v dospělosti je složitá, je potřeba vzít v úvahu pacientovo chování v dětství

Co je ADHD, koho postihuje, jaké jsou možnosti léčby a co vše s tím souvisí, je naše dlouhodobé téma. Většinou se zabýváme dětmi, protože jako rodiče tuto problematiku řešíme.

Díky poznatkům odborníků z oblasti psychiatrie se ale toto téma rozšiřuje i na dospělé. Někteří pacienti totiž se svého onemocnění nezbaví ani v dospělosti.

Co to pro dospělého znamená? Co je ADHD jsme popsali zde: ADHD, porucha, která zasahuje do celého života.

Připravili jsme pro vás zajímavý rozhovor. Možná to budou pro vás přínosné informace, řada lidí zjistí teprve v dospělosti, že trpí syndromem ADHD, které nebylo v dětství diagnostikováno a jeho projevy byly mylně přisuzovány jiným poruchám. Pro takové pacienty je to dobrá zpráva – mohou najít řešení v úspěšné léčbě, která jim přinese pozitivní změny v životě.

Na naše otázky odpovídal Doc. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D. primář kliniky z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, za jeho odpovědi mu děkujeme.

O jaké skupině mluvíme u dospělých – kolik cca % dětí se ADHD nezbaví ani v dospělosti?Je skupina dospělých, kteří se v dospívání díky dozrávání mozku příznaků ADHD zbaví.  Zhruba u dvou třetin přetrvávají jejich příznaky i do dospělosti.

Příznaky se v dospělosti mění – zatímco v dětství jde velmi často například u chlapců o poruchy chování, impulzivitu, hyperaktivitu, u dospělých spíše převažují příznaky, jako jsou poruchy pozornosti, špatná koncentrace, neschopnost dotáhnout činnost do konce.

Také se mění poměr mezi muži a ženami, zatímco v dětském věku  jsou častěji diagnostikovaní chlapci, v dospělém věku se tento poměr vyrovnává.

Je to způsobeno tím, že u chlapců jsou v dětství příznaky nápadnější a rušivější a rodiče to řeší, kdežto u dívek se může jednat jen o poruchy nepozornosti, které rodiče neřeší s odborníky jako projevy ADHD.  Taková dívka má problémy s pozorností, koncentrací, nedokáže se soustředit na dlouhý výklad.

Které děti mají šanci se z ADHD dostat a které ne? Má na to vliv nějaký faktor?Určitě pozitivní vliv na to může mít léčba. Dalším pozitivním faktorem může být úprava režimu, lepší organizace času a aktivit.

Vhodný režim, spolupráce s odborníky, kteří rodičům poradí, jak s dítětem jednat, na co při výchově dbát a co důsledně dodržovat. To jsou obecná opatření. ADHD je velmi individuální a my nevíme dopředu, jak se bude u dítěte vyvíjet.

Největší vliv má na vývoj a ústup nemoci dozrávání mozku, což nelze zcela předvídat. Příznaky mohou v dospívání vymizet úplně, mohou ustoupit jen částečně, nebo se všechny příznaky přenesou i do dospělého věku.  Největší efekt má úspěšná léčba.

Zajímavé:  Cigarety - vše o zdraví

Díky léčbě lépe funguje, zlepšují se akademické výsledky, takový člověk neselhává, má lepší uplatnění v životě, nenaráží na problémy, které mu způsobují příznaky ADHD.

Všichni dospělí s ADHD mají toto onemocnění již od dětství?Toto onemocnění se považuje za neurovývojové, to znamená, že je přítomné již od dětství a jen se mohou měnit příznaky. Není možné, aby v dospělosti propuklo ADHD u toho, kdo neměl toto onemocnění v dětství.

Může se ale stát, a to není až tak vzácné, že v dětství příznaky ADHD nebyly diagnostikovány. Dítě mělo určité problémy, ale buď rodiče, nebo učitelé je špatně vyhodnotili, nebo si toho nevšimli nebo dítě mělo nějaké kompenzační mechanismy, kterými to dokázalo zvládnout.

Teprve v dospělosti díky edukaci a informacím si dospělý uvědomí, že se jedná o nemoc, protože si je vědomý svých potíží. Také to může vidět u svých dětí – není to ojedinělé, že rodiče přijdou k dětskému psychiatrovi s dětmi s tím, že mají stejné problémy, jako řešili sami v dětství.

Nebo naopak při vyšetření odborníka si rozpomenou a uvedou, že vlastně podobné problémy řešili jejich rodiče s nimi.

Jak se takový člověk vyšetřuje, jak může odborník zjistit, že se jedna opravdu o ADHD? Vyšetřuje se rozhovorem, nejsou na to žádné objektivní nástroje, jako jsou rentgeny, magnetické rezonance, krevní testy.

Existují posuzovací škály, které zjišťují přítomnost a závažnost jednotlivých příznaků. Odborník posoudí, zda byla naplněna diagnostická kritéria, a určí diagnózu.

Součástí posuzování je také rozhovor s jeho blízkými, s okolím, které dotvářejí celkový obraz osobnosti vyšetřovaného, jeho příznaků a potíží.

Jak se ADHD dá léčit, jaké jsou možnosti moderní medicíny – u dospělých?Léčba je v zásadě dvojí, farmakologická, nebo nefarmakologická. Prvním krokem je vždy edukace o léčbě – o co se jedná, že to není porucha osobnosti nebo nějaký vrtoch, ale onemocnění, že za své projevy pacient nemůže a také jaké jsou možnosti.

Druhým krokem jsou režimová opatření, psychoterapie (behaviorálně kognitivní terapie), koučing.

Farmakologickým řešením jsou léky, tradičně se na ADHD používala stimulancia, která mají většinou bohužel tu nevýhodu, že jsou krátkodobě působící, je tedy potřeba jejich podávání načasovat, zejména v situacích, které jsou důležité, aby je člověk zvládnul.

Tuto nevýhodu řeší částečně stimulancia s prodlouženým uvolňováním. Novější léky jsou nestimulační, působí jiným mechanismem, mají dlouhodobější účinky.

Mají sice pomalejší nástup, ale účinek déle přetrvává a je to komfortnější v tom, že stačí si vzít jednu tabletu za den.

Co ještě přispívá k léčbě či zvládnutí příznaků ADHD? (Je to strava? Doplňky stravy? Pravidelný řád? Komunikace s odborníky? Sport?)Nevím, zda existuje nějaká strava, která by na ADHD měla vliv, spíš bych doporučil nepít energetické nápoje, alkohol, určitě pomáhá pravidelný řád, lepší organizace času, plánování, práce s diářem, určení priorit i v běžných věcech. Komunikace s odborníky – ano, to je vlastně edukace, uvědomění si vlastních potíží, které plynou z ADHD, a možnosti, jak je zvládat. Sport je vždy dobrý.

Je ADHD dědičná záležitost? Údajně až z 80 % je ADHD dědičné. Jsou tedy rodiny, kdy jsou generace s ADHD a mohou očekávat, že i jejich děti budou s touto nemocí bojovat.

Je vice postižených ADHD mužů, nebo žen? V dětském věku převažují chlapci, ale v dospělosti se ten poměr vyrovnává – vysvětlení v první otázce.

Na jaká rizika v diagnostice byste rád upozornil? Pokud nebyl člověk diagnostikován v dětství, mohou být příznaky, které má v dospělosti, chybně zaměňovány s různými poruchami.

Často to jsou poruchy osobnosti, bipolární porucha, úzkostné poruchy, deprese, ti lidé mají často tendenci zkoušet něco nového, impulzivně se vrhají do různých projektů, zkoušejí nové věci, které je zaujmou, mají sklon k  závislostem na návykových látkách.

Bohužel některé poruchy se mohou vyskytovat společně s ADHD.

Musí být velmi těžké odlišit, zda se jedná o poruchu, či o projev ADHD.Někdy to těžké je, ale z anamnézy, z průběhu všech potíží lze vyčíst souvislost s ADHD. Hlavně se na to musí myslet, že tady ta možnost může být. Je dobré komunikovat i s rodiči, vzít do úvahy, jaké bylo chování pacienta v dětství, protože si na to dospělý nemusí pamatovat.

Na naše otázky odpovídal Doc. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D. primář kliniky z Národního ústavu duševního zdraví, Klecany, za jeho odpovědi mu děkujeme.

ADHD je velmi častá psychická porucha, postihující nejenom děti, ale i dospělé. Tato porucha kromě svých příznaků (nepozornost, hyperaktivita, impulzivita) zapříčiňuje i významné funkční postižení, které způsobuje, že lidé trpící ADHD nenaplňují svůj osobní, studijní, pracovní i sociální potenciál. Důležité je, aby lidé trpící příznaky možného ADHD věděli, že jde o řešitelný problém, a aby vyhledali odbornou pomoc u psychiatra.

Čtěte naše články:

Источник: https://zena-in.cz/clanek/diagnostika-adhd-v-dospelosti-je-slozita-je-potreba-vzit-v-uvahu-pacientovo-chovani-v-detstvi

ADHD u dospělých: Často střídají práci nebo spí jen tři hodiny denně

Příčiny ADHD nejsou známé, ale jedná se o vrozené obtíže, které jsou dané odlišným vývojem centrální nervové soustavy. ADHD se velmi často projevuje v předškolním věku, kdy se objeví tělesný neklid, dítě má neustále potřebu něco dělat, má problém se soustředit a dokončovat úkoly.

Projevy ADHD mohou podle Lenky Krejčové, ředitelky DYS-centra Praha, které se specializuje na poruchy, v dospělosti polevit. Je to dáno vývojem mozku, důslednou péčí odborníků, ale také je důležitá podpora okolí.

Dítě, které má ADHD, by podle Krejčové mělo vyrůstat v prostředí, kde nebude neustále kritizováno a trestáno, jinak se to projeví na jeho budoucím vývoji.

„Zažila jsem děti, které skončily ve výchovných ústavech. Podle statistik z USA neléčené děti končí v péči kurátorů, protože nevěděly co se sebou, tak začaly porušovat zákon,“ řekla Blesk Zprávy Krejčová.

Časté střídání zaměstnání

ADHD se samozřejmě netýká pouze dětí. S narůstajícím věkem se daří viditelné projevy utlumovat, ale u dospělých se může porucha projevovat jinak. Dospělí cítí vnitřní neklid, jsou nepozorní, mají problémy dodržet časové plány, často jednají zkratkovitě, nejsou schopní se soustředit na úkoly a dotáhnout je do konce.

Řada dospělých se naučí své chování zvládat, přesto u nich mohou určité symptomy přetrvávat. ADHD jim tak často zasahuje do profesního života, i když odbornice upozorňuje, že lidé s ADHD nemají nižší inteligenci, jsou schopni vystudovat vysoké školy a pracovat na vysokých manažerských postech. 

Zajímavé:  Aspergillus fumigatus - vše o zdraví

„Lidé s ADHD často mění zaměstnání, buď se jim nepodaří vyhovět požadavkům zaměstnavatele, protože jsou pomalejší, nebo se jim nedaří věci dotahovat do konce,“ uvedla Krejčová a dodala: „Někteří rychle nabydou dojmu, že už si v práci vše vyzkoušeli a chtějí jiné podněty.“

Krejčová vzpomíná na klienta, který každé dva roky měnil práci. „Často tam rozjel větší projekty, kterým šéfoval, ale on z toho projektu pak odstoupil a projekt dojel sám, nutno říci, že úspěšně. On však říkal, že měl strach setrvávat v projektu, protože se bál, jak by to mohlo dopadnout pod jeho vedením,“ vysvětlila odbornice.

Jak volit zaměstnání, pokud máte ADHD

Pacienti s ADHD by měli volit zaměstnání, o kterém ví, že zvládnou. Měli by se také naučit rozpoznat, kdy se s nimi děje něco, co není v souladu s výkonem práce. „Je lepší si vybírat práci, kde nevadí, že se občas zajdete projít, nebo že budete častěji měnit svou činnost, abyste se dokázali nastartovat,“ radí Krejčová.

Lenka Krejčová už ve své praxi řešila také záležitosti partnerského života, do kterého se ADHD promítalo.

„Mám klienty, kteří říkají, že jejich partneři nebo partnerky jsou zvyklí, že jim musí hlídat věci, které by si nepohlídali, jako je např. časový harmonogram, nebo že si ráno nezapomenou klíče. Často to v určitých ohledech vypadá, že člověk, co žije s někým, kdo má ADHD, má doma druhé dítě,“ řekla odbornice.

Problémy nastávají, když potíže začínají negativně zasahovat do běžného života. „Měla jsem klientku, která kvůli ADHD spala jen tři hodiny denně. Začalo jí to výrazně zasahovat do života a hlavně do vysokoškolského studia. Tam jsme došly k závěru, že se musí obrátit na psychiatra, protože nedostatek spánku byl samozřejmě rizikový,“ přibližuje jeden z případů ADHD Lenka Krejčová. 

Léky neřeší vše

Pacientům s ADHD se často předepisují léky, ale ani jejich užívání  neznamená, že symptomy vymizí, mohou se spíše zmírnit. Navíc ne každý může léky užívat. 

„Ty léky nejsou úplně stoprocentně bezpečné a mohou se objevit velmi nepříjemné vedlejší příznaky. Zažila jsem extrémní situaci, kdy jedna z mých klientek měla halucinace. Jakmile léky vysadila, potíže zmizely, “ řekla Krejčová .

Pokud trpíte ADHD vy, nebo vaše dítě, je dobré vyhledat odborníka, případně se obrátit na poradenská centra, kde se dozvíte, jak řešit určité situace, jak zvládat výchovu dítěte a jak se naučit zvládat projevy ADHD.

Jak zasahuje rodičům, kteří vychovávají dítě s ADHD? A na co naráží dospělí, kteří mají projevy ADHD? Zjistíte v rozhovoru:

Источник: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/576717/adhd-trpi-i-dospeli-casto-stridaji-praci-nebo-spi-jen-tri-hodiny-denne.html

ADHD

ADHD je velmi častá psychická porucha, postihující nejenom děti, ale i dospělé. Tato porucha kromě svých příznaků (nepozornost, hyperaktivita, impulzivita) způsobuje i významné funkční postižení. To zapříčiňuje, že lidé trpící ADHD nenaplňují svůj osobní, studijní, pracovní ani sociální potenciál.

Psychická porucha ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder, česky – porucha pozornosti s hyperaktivitou) bývala tradičně považována za dětskou psychickou poruchu. Jde o tzv. neurovývojovou poruchu, tedy poruchu vyzrávání a funkce mozku.

Výskyt ADHD u dospělých (rovnoměrně u mužů i žen) je napříč zeměmi i kontinenty přibližně zhruba 1% až 4%, s průměrem podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 3,4 %.

Povědomí o této poruše mezi laickou a odbornou veřejností je však dosud velmi malé, a proto si naprostá většina lidí trpících touto poruchou neuvědomuje, že trpí konkrétní léčitelnou nemocí, a nevyhledává odbornou pomoc. A když přece jen pomoc vyhledají, ve velké většině případů není tato porucha odborníkem rozpoznána a patřičně léčena.

Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí ADHD je akceptace, že člověk touto poruchou trpí. Člověk s ADHD byl totiž často již od dětství obviňován, že zlobí, že je neschopný anebo že nemá dostatek schopností a vůle řešit svůj život.

Informace o příznacích a projevech ADHD mu pomohou porozumět jeho chování a problémům a zmírní pocity viny. Tyto informace pomohou nejen pacientovi, ale i jeho blízkým, a mohou být u mírnější poruchy jako léčba zcela dostačující.

  • Základními příznaky ADHD jsou 3 tzv. jádrové příznaky:
  • • nepozornost
  • • hyperaktivita
  • • impulzivita

Jak se u dospělých projevuje nepozornost?

Lidé trpící nepozorností selhávají zejména v monotónních činnostech náročných na přesnost a systematičnost. Mohou ale excelovat v kreativních a nesystematických činnostech, často v počítačových oborech.

Klíčovým problémem je neschopnost se soustředit na delší a duševně náročné činnosti. Takový člověk má problémy se studiem, se čtením knihy nebo se sledováním delší konverzace.

Jeho myšlenky běží příliš rychle, již po několika minutách se rozutečou na všechny strany.

Jestliže činnost není stimulující a zajímavá, obvykle se dostaví pocity nudy, člověk ztratí motivaci k pokračování v aktivitě a jeví se jako „nepřítomný duchem“ či v „denním snění“.

Ostatní se na něj zlobí, že je neposlouchá a že je „mimo“. Takový člověk mívá problém dokončit úkoly, snadno se nechá rozptýlit, odkládá nepopulární úkoly až na poslední chvíli (tzv. prokrastinace), zapomíná a nedodržuje termíny, nedokáže si organizovat práci a má kolem sebe stále chaos. Často zapomíná na dohodnuté schůzky anebo ztrácí věci (klíče, mobilní telefon).

  1. Dalšími problémy, které jsou s ADHD velmi často spojené, jsou:
  2. • porucha osobního, pracovního a sociálního fungování
  3. • nepřiměřené výkyvy nálad – tzv. emoční dysregulace
  4. • další duševní poruchy, tzv. komorbidity – úzkost, deprese, poruchy chování, poruchy osobnosti, návykové poruchy (alkohol, drogy)
  5. • problémy se zákonem

Jak se u ADHD projevuje hyperaktivita?

Lidé s hyperaktivitou nedokážou být v klidu, jsou neposední.

Jsou v napětí, mívají tendenci nepřetržitě se pohybovat, vrtět se, jsou stále jako „v poklusu“, hodně mluví, skáčou lidem do řeči, mívají pocit vnitřního neklidu a neumějí relaxovat.

Tito lidé nejsou vhodní pro sedavou stereotypní práci, ale svou energii mohou uplatnit v pestré a akční práci či ve sportu, který zaměstná jejich neposednost či touhu po stálém pohybu a změně.

Jak se projevuje impulzivita?

Impulzivní lidé rychleji jednají, než myslí. Jsou netrpěliví, vyhrknou odpověď dříve, než byla vyřčena otázka, skáčou lidem do řeči, bez rozmyšlení udělají rozhodnutí, které by po zralém zvážení neudělali. Snadno se dostanou do konfliktu. I když následků svých unáhlených činů litují, neumějí se ovládnout a příště opět jednají stejně.

To je opakovaně přivádí do nepříjemných situací – konflikty s partnery anebo v práci, promiskuita, časté partnerské rozchody, nadměrné nakupování, experimentování s drogami, riskování a úrazy (např. v autě anebo ve sportu), impulzivní trestné činy. I impulzivní lidé mohou nalézt uplatnění v akčních sportech nebo zaměstnáních.

ADHD se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem: při pohovoru se důkladně rozebere pacientova minulost, průběh jeho potíží a příznaků ADHD od dětství (včetně školního prospěchu) do současnosti a zhodnotí se, zda úroveň fungování pacienta odpovídá jeho schopnostem. Neexistuje však žádný speciální objektivní test, laboratorní vyšetření nebo rentgenový snímek, který by toto onemocnění potvrdil.

Zajímavé:  Cicatridina - vše o zdraví

Diagnóza vznikne splněním diagnostických kritérií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu u většiny psychických poruch.

Kde ADHD sídlí?

Nejvíce postiženou oblastí mozku je tzv. prefrontální mozková kůra (čelní), v níž je narušena funkce neuropřenašečů dopaminu a noradrenalinu. Na vzniku ADHD se nejvíce podílejí genetické vlivy (proto se ADHD zvýšeně vyskytuje v některých rodinách). Spolupodílet se mohou i různé externí patologické faktory, které negativně ovlivnily vývoj mozku v průběhu nitroděložního vývoje (např. kouření matky anebo intoxikace a infekce prodělané v těhotenství), při porodu anebo v časném poporodním období.

Nejen léky léčí

V úvahu přicházejí poměrně jednoduché rady, jak si lépe zorganizovat život a jak dostat své příznaky pod kontrolu: strukturovat a zjednodušit si svůj čas a pracovní prostředí, ukládat věci na stále stejné místo, vytvořit si zaběhlé rituály ke zvládání běžných rutinních činností, důsledně používat záznamníky na plánování schůzek a úkolů, podtrhávat si, používat zvýrazňovače, nalepovací poznámky apod.

Pro mnohé pacienty je ale základem léčby ADHD farmakoterapie. Ve světě je farmakoterapie ADHD standardní psychiatrickou léčbou již po mnoho let. Pacienta přitom netlumí a nezpůsobuje závislost.

V mnohých studiích se i v praxi potvrdilo, že specifické léky určené k léčbě ADHD dokážou velmi účinně zlepšit jádrové příznaky (nesoustředěnost, hyperaktivitu a impulzivitu) a zlepšit fungování i kvalitu života pacientů.

Ve švédských observačních studiích se dokonce prokázalo, že specifická léčba snižuje u lidí trpících ADHD riziko dopravních nehod, problémů spojených s návykovými látkami i kriminality.

Čtěte také: Alzheimerova choroba. Co se děje s nemocným?

V léčbě ADHD má své nezastupitelné místo také psychoterapie. Jejím cílem je zbavit pacienta pocitu frustrace ze selhávání, zlepšit jeho motivaci k řešení problémů a dosáhnout plné kvality života.

Existují psychoterapeutické techniky, které slouží k léčbě různých příznaků ADHD, pomáhají zlepšit interpersonální vztahy či zlepšit celkové fungování pacienta. Nejčastěji se používá tzv.

kognitivněbehaviorální terapie (KBT), a to buď v individuálních, nebo skupinových sezeních.

V průběhu KBT pacient spolu s terapeutem hledá alternativní strategie řešení problémů a nacvičuje nové způsoby chování.

MUDr. Marta Šimůnková

Источник: http://www.alphega-lekarna.cz/web/consumer-facing/adhd

ADHD není jen dětská nemoc. Jak ovlivňuje psychiku v dospělosti?

Autor: istock.com

ADHD je nemoc opředená mýty, je s ní spojováno mnoho nepravd a polopravd a mnoho lidí si ji stále plete s autismem. Už proto, že tyto nemoci jdou někdy ruku v ruce. I když se povědomí o ADHD trochu zlepšuje, stále není na příliš vysoké úrovni. A to i přesto, že jde o vůbec nejčastější neurovývojovou poruchu.

Když zlobí psychika: Kdy stačí jít k praktikovi a kdy je třeba psychiatr?

Běžně si ADHD spojujeme se školáky, kteří neudrží pozornost, mají kázeňské problémy a velké potíže s učením. Ve skutečnosti nemoc často přetrvává do dospělosti. „Prevalence (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí v jinak zdravé populaci, pozn.

red.) ADHD v dospělosti je 2 až 5 %, což je číslo srovnatelné s klinickou depresí. Rozvinuté země hlásí vyšší výskyt než země s nižšími příjmy,“ uvádí odborník na léčbu této poruchy u dospělých profesor Pavel Mohr, primář z Národního ústavu duševního zdraví.

Problémy mohou přetrvávat do dospělosti

Dospělé s ADHD trápí specifické problémy – od nestálých vztahů po problémy s udržením zaměstnání. Zajímavé je, za jakých okolností je někdy dospělý diagnostikován.

„Častým důvodem návštěvy dospělých pacientů u psychiatra je skutečnost, že nejprve byla ADHD diagnostikována u jejich dítěte,“ uvádí profesor Mohr. Podle vedoucího oddělení Dětské psychiatrické kliniky 2.

LF UK a FN Motol Michala Goetze přejde u 80 % dětí diagnostikovaných ve školním věku porucha i do adolescence. „V 16 % případů pak plně vyjádřený syndrom přejde i do dospělosti,“ doplňuje lékař.

Jak ukazuje příklad dospělých diagnostikovaných, až do chvíle, než se potíže projeví u jejich dětí, lidé trpící ADHD často nejsou vůbec rozpoznáni. Oni sami i jejich okolí často pokládá jejich nepozornost a roztržitost za projevy lenosti nebo zlý úmysl.

A jejich hyperaktivitu a impulzivitu za projevy nezralé osobnosti. V některých případech se jim sice pomoci dostane, ale spíše kvůli jejich dalším potížím, jako jsou deprese, úzkost či zneužívání návykových látek, ale samotná porucha zůstane nediagnostikována.

Jak se pozná ADHD?

Porucha se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem. Při pohovoru se důkladně rozebere minulost člověka, průběh jeho potíží od dětství do současnosti.

Zhodnotí se, nakolik tyto příznaky ovlivňují fungování jedince, zda úroveň jeho fungování odpovídá jeho schopnostem.

Diagnóza se stanoví splněním diagnostických kritérií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu například u deprese nebo dalších psychických poruch.

Apatie může být příznakem deprese, ale i nádoru na mozku

Při ADHD jde o neurovývojovou poruchu, při níž dochází k odlišnému vyzrávání mozku, které má z největší části vrozený podklad. Přidávají se vlivy jako konzumace alkoholu, drog a kouření matky v těhotenství, poranění při porodu, škodlivé rodinné prostředí a negativní životní události.

Zjednodušeně řečeno by se dalo říci, že porucha neumožňuje plně využít potenciál člověka. To znamená, že se zhoršuje jeho uplatnění ve společnosti.

Nižší kvalita života je pak příčinou nižšího socioekonomického postavení. Provází ji horší studijní a pracovní výsledky, neschopnost udržet si zaměstnání nebo vztah.

Nemocní mají více nehod v autě, častěji se dostanou do křížku se zákonem, impulzivně se zadlužují nebo propadají závislostem.

Léčba pomáhá snížit nehody i kriminální činy

Důležité je, že se jedná o poruchu léčitelnou. Třemi pilíři léčby jsou psychoterapie, farmakoterapie a edukace. Vyvíjejí se nová, účinnější léčiva.

„Často jde o preparáty s menšími nežádoucími účinky.

Inovativní farmaceutické společnosti z USA hlásí, že mají ve vývoji 18 nových léčiv proti ADHD,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Dobrou zprávou je, že účinná léčba pomáhá nemocným nejen zbavit se neklidu či zlepšit mezilidské vztahy. Švédští vědci prokázali sledováním dat 17 400 pacientů s diagnózou ADHD v letech 2006 až 2009, že léčba vedla u mužů ke snížení počtu dopravních nehod o 58 % ve srovnání s těmi, kteří se neléčili.

Odkud se vzala zkratka ADHD?

Zkratka ADHD, která se běžně používá jako oficiální název nemoci, pochází z anglických slov ‚Attention Deficit Hyperactivity Disorder‘, v překladu tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou. 

Test osobnosti: Výběr dveří o vás vypoví, jací jste a co od života chcete

Autor: Alžběta Javorková

Источник: https://www.mojezdravi.cz/psychika/adhd-neni-jen-detska-nemoc-jak-ovlivnuje-psychiku-v-dospelosti-5069.html

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *