Alzheimer léčba – vše o zdraví

„Obecně všechno, co se v lidském organizmu nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a zaniká. Prevencí demence je z tohoto pohledu aktivita mozkové buňky. Problémem je současná situace a celková atmosféra ve společnosti.

Elektronika nás stále více svádí nemuset si pamatovat. Právě trénink paměti je ale doposud popisován jako jedna z nejúčinnějších metod prevence demence,“ říká prof. Hana Matějovská Kubešová.

Zabývá se Alzheimerovou chorobou, onemocněním mozku, které postupně přechází do úplné demence.

Co si představit pod Alzheimerovou nemocí? K jakým změnám dochází v lidském těle, mozku? 

Alzheimerova nemoc se řadí k postižením, kterým říkáme atroficko-degenerativní. Je doposud nejasného původu, způsobuje různé metabolické a strukturální změny nervové buňky vedoucí ke ztrátě její funkce. Tento proces se v počátečních stádiích projevuje poruchami novopaměti, postupně ale vede k poruchám všech složek intelektu a ke ztrátě pohybových schopností.

Jaké jsou vůbec první příznaky Alzheimerovy choroby? Jak rychle dochází ke zhoršování?

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí.

Základním příznakem je úbytek paměti – chybění slov, nesprávné ukládání věcí, poruchy novopaměti – pacient například vykládá po krátké době několika minut tutéž příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou již dostal odpověď.

Dále se projevuje pokles úsudku, myšlení, orientace v prostoru, ztráta schopnosti logického uvažování, představivosti, soudnosti.

Tato první fáze je nazývaná amnestická a trvá asi čtyři roky. Nastupuje asi tři roky trvající fáze poruch chování – tzv. behaviorální, kdy se objevují problémy s blouděním na známých místech, nehody v podobě opomenutí vypnout plyn, vodu, poruchy spánku charakteru noční aktivity a spánku přes den.

Další asi dvouletá fáze nazývaná kortikální již znamená poruchy mobility, ztrátu schopnosti komunikace, nepoznávání příbuzných a pečovatelů, již se objevují i poruchy udržení moči či stolice. V poslední asi rok trvající fázi decerebrační je pacient ležící, nekomunikující s okolím, vyžadující komplexní ošetřovatelskou péči.

Alzheimerova demence sama o sobě je smrtelná choroba, nemocný však může v těchto konečných fázích choroby zemřít i na některou z komplikací, jako je například pneumonie.

Tedy celkové trvání Alzheimerovy choroby od vzniku prvních zjevných příznaků po úmrtí pacienta je bez léčby asi deset let. V posledních letech se však objevují nové poznatky o laboratorně rozpoznatelných charakteristických změnách složení mozkomíšního moku již několik let před prvními zjevnými příznaky.

V jaké fázi zpravidla dochází k odhalení a diagnostikování této nemoci? 

První poruchy paměti se mohou jevit jako přiměřené věku pacienta, tedy nevzbuzují pozornost okolí. V prvním stádiu zůstává tedy choroba obvykle nediagnostikovaná.

Stálou pomalou progresí dochází postupně k úpadku osobnosti, ztrátě soudnosti, logického myšlení, prostorové orientace – v této fázi se obvykle objevují těžké poruchy chování, kdy si obvykle okolí povšimne změny.

Teprve v této střední fázi je obvykle demence diagnostikována a je zahajována léčba.

Je Alzheimerova choroba nemocí stáří? Jakého věku pacienti jsou? 

Alois Alzheimer původně nemoc popsal na ženě středního věku a její původní název byl presenilní demence. Tak jsme se o této chorobě učili na lékařské fakultě v době před asi třiceti lety. Všechny ostatní poruchy paměti v seniorském věku byly tehdy automaticky považovány za důsledek pokračujícího procesu aterosklerózy.

V devadesátých letech minulého století ale onemocněl demencí Ronald Reagan, jemuž byla jako bývalému americkému prezidentovi věnována větší pozornost.

Potvrdila se domněnka, kterou se vědci již nějakou dobu zabývali, a sice, že i demence seniorského věku může být typu degenerativního, tedy typu demence Alzheimerovy.

Postupným prodlužováním střední délky života dnes Alzheimerova demence postihuje většinou jedince seniorského věku, ale není to choroba výhradně seniorského věku.

Jak moc je nemoc rozšířená?

Výskyt demence v populaci je doposud pouze odhadován, protože žádná země na světě nemá spolehlivě zavedený systém časné diagnostiky.

Informace, které doposud máme, pocházejí z velkých dlouhodobě vedených studií sledování celkového zdravotního stavu populace – jednou z takových studií je studie Rotterdamská.

Odhaduje se, že pět procent populace ve věku pětašedesáti let trpí některým z typů demence, každých pět let se výskyt zdvojnásobí.

Ze všech demencí je dvacet až třicet procent způsobeno změnami cévního původu, padesát až šedesát procent demencí je způsobeno Alzheimerovou chorobou a deset procent demencí je druhotného původu – například po prodělání zánětu, z důvodů onemocnění látkové přeměny, chybění důležitých vitaminů či snížení činností štítné žlázy. Alzheimerovou chorobou tedy podle těchto odhadů trpí každý pátý osmdesátiletý a každý druhý devadesátiletý.

V naší zemi se na způsobu časné diagnostiky Alzheimerovy demence teprve pracuje. Zatím trvá situace diagnostiky Alzheimerovy demence až ve fázi poruch chování, tedy pokročilejší.

Diagnostikováno je zhruba dvacet tisíc nemocných s demencí, skutečný počet je v naší republice odhadován na sto čtyřicet až sto padesát tisíc.

V absolutním čísle jsou častěji postiženy ženy, ale hraje zde roli faktor delšího středního věku žen.

Z pohledu celosvětového i evropského je situace v naší oblasti střední Evropy ve výskytu Alzheimerovy demence poněkud příznivější ve srovnání s jinými kontinenty i například Evropou východní.

Do jaké míry je nemoc dědičná a jaké další faktory se na vzniku podílí? 

Dědičnost Alzheimerovy choroby je jasněji popsána právě u již zmíněné presenilní demence, tedy té, která začíná ve věku okolo pětačtyřiceti až padesáti lety. U této formy jsou popsány zřetelné změny na jednom genu. U demence začínající v seniorském věku již jsou změny složitější a také kódované na více genech, tedy jejich dědičnost je méně předpověditelná.

Můžeme udělat něco pro to, aby nás nemoc nepostihla? 

Obecně všechno, co se v lidském organizmu nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a zaniká. Prevencí demence je z tohoto pohledu aktivita mozkové buňky. Problémem je současná situace a celková atmosféra ve společnosti. Elektronika nás stále více svádí nemuset si pamatovat – všechno ihned najdeme po otevření některého z příručních zařízení.

A právě zapamatovávání čísel, jmen, souvislostí, počítání zpaměti, studium jazyků – tedy trénink paměti je doposud popisován jako jedna z nejúčinnějších metod prevence demence. Podobně příznivě funguje i fyzická aktivita – je prokázané, že výskyt demence je u lidí s pravidelnou fyzickou aktivitou o dvacet procent nižší.

Tedy prevencí demence je aktivní přístup ke všemu – k zaměstnání, k informacím, zábavě.

Stále jde o nemoc, kterou nikdo nedokáže vyléčit. Jak tedy léčba probíhá? Do jaké míry lze zhoršování nemoci oddálit? 

Ano, Alzheimerovu demenci nedokážeme vyléčit, ale to neznamená, že nemůžeme dělat vůbec nic. V současné situaci umíme průběh choroby podstatně zpomalit a zmírnit. Nejdůležitější je ovšem opravdu časná diagnostika a časné zavedení léčby – potom se může efekt plně projevit. Umíme ovlivnit poznávací funkce – podáním tzv.

blokátorů cholinesterázy zvýšíme koncentraci acetylcholinu zpomalením jeho odbourávání, a tím se zlepší propojení mezi jednotlivými mozkovými buňkami. Jsou k dispozici i léky ovlivňující nervovou činnost i jinými mechanismy.

Léčíme také doprovodné příznaky, jako je v počátečních fázích deprese podáním antidepresiv, v pozdějších fázích neklid, nespavost až spánkovou inverzi.

Existuje nějaký orientační test pro laiky, podle kterého by se čtenáři mohli otestovat, jaké je u nich riziko nemoci nebo jak je na tom jejich paměť a zda by bylo vhodné se objednat na vyšetření?

Existuje několik orientačních testů, které si mohou i laici zkusit doma. Prvním a nejjednodušším je postupné odečítání čísla sedm od stovky, které se má provést pětkrát za sebou (tedy 100 – 7 = 93, 93 – 7 = 86, 86 – 7 = 79 atd.). Výsledek by měl být samozřejmě šedesát pět. První dva až tři odečty by měly být bez jakýchkoli problémů, pokud se problém vyskytne, je to varovnou známkou.

Jde jen o stařeckou zapomnětlivost? Napoví TEST DEMENCE 

Dalším jednoduchým testem je test kreslení hodin, kdy má vyšetřovaný za úkol na papír s předkresleným kruhem dokreslit kompletní hodiny, aby ukazovaly zadaný čas – nejčastěji se zadává čas jedenáct hodin a deset minut, ale pro orientační vyšetření může být i čas jiný. Podmínkou je, aby vyšetřovaný neměl na ruce svoje hodinky, ani aby neviděl na hodiny v místnosti. Hodnotí se rozmístění čísel po obvodu kruhu, umístění ručiček do středu, správnost času.

Projekt Dny paměti byl zahájen v červnu 2008. Na vybraných kontaktních místech si můžete nechat zdarma vyšetřit paměť. Protože právě problémy s pamětí mohou ukazovat na počínající Alzheimerovu chorobu.

Kde je možné nechat si bezplatně vyšetřit paměť?

Vyšetření probíhají ve vybraných kontaktních místech. Vyšetření paměti probíhá na základě telefonické objednávky v konkrétním kontaktním místě. Kontakty můžete nalézt na této mapce (vyšetření paměti poskytují místa označená hvězdičkou).

Co se děje po vyšetření?

Paměť vyšetří proškolení spolupracovníci pomocí sady testů. Vyplnění dotazníků trvá přibližně hodinu (může trvat ale i výrazně déle). Výsledky testu ukážou, zda jsou problémy s pamětí závažné a zda naznačují přítomnost nějaké nemoci.

Pokud ano, je třeba podstoupit odborné vyšetření u neurologa, psychiatra anebo geriatra, který pomocí dalších testů zjistí, co je příčinou poruchy paměti a případně zahájí vhodnou léčbu.

Kontakty na lékaře získáte po vyšetření v kontaktním místě České alzheimerovské společnosti.

Zdroj: Česká alzheimerovská společnost

Jaké jsou novinky v oblasti vědy a výzkumu, co se týká problematiky Alzheimerovy choroby? 

Největší pozornost se samozřejmě upírá na dvě základní oblasti – na příčinu vzniku Alzheimerovy demence se záměrem předejít chorobě a dále na co nejúčinnější léčbu. Zde byly velké naděje vkládány do protilátek proti základní bílkovině způsobující poškození nervové buňky – nerozpustnému amyloidu, ale zde zatím na opravdu převratný objev teprve čekáme.

Můžete se podělit o nějakou zajímavou zkušenost z praxe? 

Zajímavé:  Bolest zadku - vše o zdraví

Jeden příklad z praxe ukazuje, že současná léčba je schopna proces ztráty paměti účinně ovlivnit – pacientka ve věku osmdesáti dvou let s diagnostikovanou Alzheimerovou demencí byla před léčbou spíše apatická, mechanicky vykonávala běžné denní aktivity, ale na nové věci už nebyla schopna adekvátně reagovat. Mikrovlnnou troubu, kterou rodina před několika měsíci zakoupila, aby usnadnila přípravu stravy, dosud zcela ignorovala. Po několik dnech po zavedení léčby demence si paní všimla, že v kuchyni je cosi nového a po několika týdnech léčby demence se ji naučila i používat.

Kdy byste doporučila nemoc zkusit ještě zvládat v domácím prostředí a za jakých okolností považujete za vhodné obrátit se na odbornou pomoc v podobě pobytového zařízení? 

Tato otázka je komplikovaná – záleží na počtu a schopnostech pečovatelů a také samozřejmě na dostupnosti terénních služeb, tedy zda nemocný bydlí ve městě nebo na venkově.

Hranicí, kdy nemocný už nemůže být bez trvalého dozoru, je ohrožení jeho vlastní bezpečnosti – tedy vznik závažných poruch chování.

Spolupracující a kompaktní rodina je obvykle schopna i tuto situaci po dobu několika měsíců i let zvládat, ale postupně vede zhoršující se stav k vyčerpání sil pečujících. Potom tedy nastává doba nutnosti umístění nemocného v pobytovém zařízení.

O jaká pobytová zařízení se jedná?

Pro nemocné s pokročilou Alzheimerovou demencí jsou určena tzv. zařízení se zvláštním režimem, která jsou stavebně i personálně přizpůsobená péči o tento typ nemocných. Síť těchto zařízení se rozšiřuje, obvykle se jedná o rozšíření kapacity již existujících domovů pro seniory. Do budoucna je nutno očekávat další nárůst poptávky po umístění nemocných v tomto typu zařízení.

Co byste čtenářům vzkázala?

Jako u všech chorob je u Alzheimerovy demence nejdůležitější prevence a časný záchyt, proto cvičme svou paměť, cvičme paměť i u našich seniorů, a pokud se objeví první známky poruch paměti, nebojme se obrátit se na odborníka k podrobnější diagnostice, aby bylo možno naplno využít možností, které poskytuje současný systém léčby této choroby.

Alzheimer léčba - Vše o zdraví

Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, pracovala na pracovištích interního charakteru, deset let vedoucí lékařka JIP Interní hematoonkologické kliniky FN Brno-Bohunice, od roku 1999 přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství, autorka 180 odborných článků a 25 odborných a vzdělávacích publikací.

Источник: https://www.vitalia.cz/clanky/priznaky-alzheimerovy-choroby-prehlizime-lecba-zacina-pozde/

Šest potravin, které mohou chránit před Alzheimerovou chorobou

Zhoršení paměti je sice přirozenou součástí procesu stárnutí a i úplně zdraví lidé ve stáří zapomínají některé informace. Nicméně Alzheimerova nemoc (AN) nepostihuje jen paměť, ale i myšlení, komunikační schopnosti a úsudek. Nakonec se i nejdražší blízcí mohou proměnit v úplně cizí lidi. A i když se AN týká především osob starších 65 let, stává se, že onemocní i třicetiletí.

Alzheimerova choroba začíná pozvolna. Nejprve se u pacienta zhoršuje krátkodobá paměť, nastupují potíže s vyjadřováním a zmatenost. Postupně se mění celá osobnost nemocného člověka a v posledních stádiích je pacient zcela závislý na pomoci druhých.

Tato závažná nemoc je způsobena mnoha různými faktory. Lékař Ondřej Nývlt ze Světa zdraví vysvětlil, že Alzheimerova choroba stejně jako řada dalších onemocnění s poruchami paměti nemá jednoznačnou příčinu, ale jsou známy faktory, které zvyšují riziko jejího vzniku.

„Je to věk, onemocnění demencí u příbuzných a genetické vlivy, prodělané úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody, především s delším bezvědomím.

Z faktorů, které lze ovlivnit, je to porucha metabolismu tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka, vyšší konzumace alkoholu a nedostatek mentální a fyzické aktivity. Vliv mohou mít i některá psychická onemocnění, např.

deprese, ale také dlouhotrvající závažný stres, případně náročná životní situace,“ uvedl doktor Nývlt.

A dodal, že v současné době bohužel neexistuje žádný zázračný lék, který by Alzheimerovu chorobu mohl vyléčit. Nicméně existuje celá řada léků, které zmírňují nebo odstraňují příznaky demence a zlepšují kvalitu života nemocných. Důležité je kombinovat všechny léčebné postupy a možnosti.

Alzheimer léčba - Vše o zdraví

„Kromě metod, které mají v rukou lékaři (podávání léků, které mají vliv na paměťové funkce, zlepšení metabolismu mozku, ovlivnění zánětu a autoimunitních reakcí atd.) je řada metod, které může aplikovat každý. Základem je mozek trénovat, ale také mu umožnit adekvátní regeneraci a odpočinek,“ řekl doktor Nývlt.

Nezanedbatelný vliv mají také výživa a pitný režim. Je třeba zajistit přísun vitaminů (vitaminy C, E, B6, B12, kyselina listová, ale také koenzym Q10), minerálů (hlavně jód, chrom, hořčík, mangan, selen, zinek, křemík a železo), antioxidantů, aminokyselin (nejlépe již v jednoduché, štěpené formě) a omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Americká nezisková společnost Alzheimer`s Association rovněž doporučuje omezit konzumaci nasycených tuků, cholesterolu, rafinovaných cukrů a soli. Nasycené tuky a transmastné kyseliny jsou totiž v současnosti největší známou hrozbou pro mozkové zdraví.

A které potraviny zdraví mozku naopak prospívají?

Bobulovité ovoce

Borůvky, ostružiny, jahody a maliny obsahují velké množství zdraví prospěšných antioxidantů. Podle odborných studií antioxidanty podporují mozkové funkce a bojují proti škodlivým volným radikálům. Navíc zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu.

Jelikož lidský organismus si sám antioxidanty nedokáže vyrobit, je nezbytné dodávat je tělu pomocí správných potravin nebo potravinových doplňků. Vysoký obsah antioxidantů mají také jiné druhy ovoce a zeleniny, jako jsou švestky, jablka, brokolice nebo mrkev.

Losos

Tato oblíbená mořská pochoutka nabízí vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, a to zejména omega-3 mastných kyselin. Podle výzkumníků z University of Maryland Medical Center omega-3 mastné kyseliny potlačují zánětlivé procesy v organismu, pomáhají zlepšovat funkci mozku a bojují proti výkyvům nálad a depresím.

Kromě toho chrání před chorobami srdce a cév, jako jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice a podle některých studií mohou být i prevencí proti některým typům rakovin.

Udělejte si lososa třeba takto:

Olivový olej

V roce 2015 tým výzkumníků z Rush University Medical Center navrhl dietní plán, který by mohl snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 53 procent.

Stejně jako může určitá strava ovlivňovat vysoký krevní tlak a snižovat riziko srdečních onemocnění, tak má i stravování vliv na mozek.

Takzvaná MIND dieta v sobě zahrnuje velké množství potravin ze středomořské diety, která rovněž snižuje riziko vzniku AN u stárnoucích pacientů.

Podstatou MIND diety je především příjem potravin, které prospívají mozku a omezení potravin, které mu naopak škodí. Mezi ty prospěšné patří především extra panenský olivový olej, jenž obsahuje velké množství polyfenolů. Tyto silné antioxidanty podle odborných studií zlepšují učení a paměť u myší a možná mohou zvrátit poškození v mozku.

Doktor Nývlt řekl, že vzhledem k tomu, že Alzheimerova choroba bývá v poslední době dávána do souvislosti s cukrovkou a bývá označována jako diabetes 3. typu. Lze tedy předpokládat, že středomořská dieta s extra panenským olivovým olejem může mít příznivý vliv i na Alzheimerovu chorobu.

Mobilní hra SeaHero byla vytvořena ve spolupráci se světovými odborníky na Alzheimerovu chorobu. Díky unikátnímu projektu, při kterém jsou anonymně zaznamenávány reakce hráčů, získají vědci rozsáhlý soubor dat důležitých při výzkumu a léčbě demence. Hra pomůže urychlit klasický výzkum až o desítky let. Pouhé dvě minuty hraní této hry poskytnou vědcům data, která by v laboratorních podmínkách sbírali pět hodin.

„Často se ale zapomíná, že nejde jen o samotné složení stravy.

Jde také o to, že ke zmíněné středomořské stravě patří i jistá střídmost (tedy žádné přejídání) a především dostatek pravidelného (spíše pomalejšího) pohybu. Opatrně s alkoholem.

Ten může prospívat (červené víno), ale jen při velmi střídmé konzumaci. Jakmile ho bude víc než velmi malé množství, začne převažovat škodlivý vliv na rozumové funkce,“ informoval lékař Nývlt.

Kapusta

Listová zelenina byla opakovaně spojena se sníženou úrovní poklesu kognitivních funkcí a kapusta a špenát patří mezi nejúčinnějších druhy zeleniny, které bojují proti stárnutí. Důvodem je především vysoký obsah kyseliny listové, flavonoidů a vitaminu B6, tedy živin, které hrají klíčovou roli při ochraně mozku.

Studie zveřejněná v roce 2013 ukázala, že vitaminové doplňky B zpomalily smršťování oblasti mozku spojené s Alzheimerovou chorobou. Kapusta tak může omladit vaši mysl a zpomalit stárnutí duševních schopností.

Javorový sirup

Toto lahodné sladidlo je u nás stále známé spíše z amerických filmů, ale pomalu a jistě si nachází místo i v české kuchyni. Javorový sirup je bohatý na draslík, vápník, mangan a zinek a studie publikovaná v roce 2016 ukázala, že může pomoci chránit mozkové buňky před poškozením.

Míza z javoru totiž obsahuje velké množství zdraví prospěšných protizánětlivých látek, které mohou pomáhat snižovat riziko rozvinutí AN. Klíčem ke správné funkci mozku tak může být lahodná snídaně v podobě ovesné kaše štědře pokropené javorovým sirupem.

Řepa

Červené řepě se někdy právem přezdívá elixír mládí. Tato mocná červená kořenová zelenina pomáhá ke snížení krevního tlaku, upravuje srdeční puls a posiluje nervový systém. Dusičnany v červené řepě navíc zvyšují průtok krve do mozku a tím mohou zlepšovat fungování mozku a snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

Červená řepa je také bohatou zásobárnou vitaminů C, B1, B2, B6, E a kyseliny listové, podporuje imunitu a onkologové ji doporučují jako prevenci proti rakovině. A to už je dostatečné množství důvodů, proč ji zařadit do jídelníčku.

Zajímavé:  Astenie - vše o zdraví

Podle doktora Nývlta má pozitivní vliv na mozkové funkce i mnoho dalších látek, jako jsou lecitin, lykopen, resveratrol, flavonoidy a další. Důležitou funkci při prevenci degenerativních onemocnění má kurkuma obsažená v kari koření.

„Často se zmiňuje marihuana, která zpomaluje průběh nemoci. Marihuana obsahuje látku kanabinol, která má protizánětlivé účinky. Vhodnější než inhalace je připravit výtažek. Pomoci může podávání ginkgo biloba. Prospívat může i káva a čokoláda, ale spíše v nepražené (raw) verzi,“ řekl doktor Nývlt, který doporučuje udržovat dobrou funkci mozku také fyzickou a mentální aktivitou.

„Kognitivní trénink jsou cvičení, která pomáhají zlepšit poznávací (tj. kognitivní) funkce. Doporučuje se pravidelně číst a vyprávět o přečteném, učit se něčemu novému, např.

cizímu jazyku, cvičit všechny druhy paměti (krátkodobou, dlouhodobou, sluchovou, zrakovou), počítat, řešit slovní úlohy, luštit křížovky, sudoku a jiné hlavolamy, hrát vědomostní soutěže, společenské hry (pexeso, dáma, šachy, scrablle, karty, mariáš), psát, udržovat mezilidské vztahy, vést kulturní a společenský život.

Velmi vhodné je večer před spaním zhodnotit a zrekapitulovat události proběhlého dne (ideálně pozpátku – tj. od večera se vracet v mysli postupně k ránu),“ radí doktor Nývlt.

Na závěr také doporučuje nezapomínat na pohyb, jelikož je prokázáno, že pravidelný pohyb snižuje nejen riziko demence, ale také mozkové mrtvice a infarktu a pomáhá povzbudit dobrou náladu. Podle doktora Nývlta plně postačí nenáročný pohyb, třeba 30 minut chůze denně.

Источник: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zdrave-potraviny-alzheimerova-choroba.A160707_104204_zdravi_pet

Alzheimerova demence – Alzheimer – příznaky a doporučená léčba

Editor: MUDr. Peter Bednarčík, CSc. | 29 dubna 2020

Máte špatnou paměť a postupně ztrácíte schopnost se učit? Orientujete se hůře v čase? Tyto na první pohled snadno přehlédnutelné příznaky mohou znamenat vážné onemocnění Alzheimerovu chorobu. Včasným rozpoznáním a léčbou lze zpomalit průběh nemoci.

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci.

Dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu kognitivních funkcí, jako jsou myšlení, paměť a úsudek. Jde o nejčastější typ demence u osob starších 65 let.

  • V raném stádiu dochází k poruchám paměti, časové dezorientaci, známkám deprese, úzkostí a dalším snadno přehlédnutelným příznakům.
  • Ve středním stádiu onemocnění se prohlubují poruchy osobnosti, člověk přestává být schopen vykonávat běžné aktivity, obtížně komunikuje a je zmaten.
  • V pozdním, posledním stádiu dochází k poruchám příjmu potravy, rozpoznání blízkých osob, úplné ztrátě soběstačnosti a rozkladu celé osobnosti.
  • Onemocnění je smrtelné, lékaři dokáží pouze zpomalit jeho průběh.
  • Přesná příčina onemocnění není známa.
  • Mezi rizikové faktory vzniku onemocnění patří:
  • věk,
  • dědičnost,
  • otřesy mozku.

Léčba Alzheimerovy demence – zbavte se potíží

V současné době vede léčba Alzheimerovy demence spíše ke zpomalování postupu nemoci.

Vhodná prevence spočívá ve zdravém životním stylu, zdravé stravě a fyzické aktivitě. Je doporučováno trénovat mozek luštěním křížovek, sudoku a hraním společenských her.

Podávájí se kognitiva. Jsou to látky, které brání odbourávání acetylcholinu a zlepšují kognitivní funkce (myšlení, učení a paměť).

  1. Dalšími léky jsou neuroleptika (odstraňují agresivitu a neklid), antidepresiva (zmírňují deprese), hypnotika (pomáhají nemocným spát) a anxiolytika (tlumí úzkosti).
  2. Důležitá je psychická podpora a péče rodiny a nejbližšího okolí nemocného.
  3. K doplňkové léčbě Alzheimerovy demence patří i rehabilitace.
  4. Významné uplatnění v rámci rehabilitace nachází 3D pulzní terapie, která se může podílet na zpomalování progrese nemoci a stabilizování zdravotního stavu.

Vysvětlení vybraných pojmů:

  • Neurodegenerativní onemocnění – zastřešující termín pro celou řadu stavů, které primárně ovlivňují neurony v lidském mozku (například Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba).
  • Kognitivní funkce – všechny myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí.

Základním principem působení 3D pulzní terapie Biomag je generování elektromagnetických pulzů. Tyto pulzy přes oděv i přes celou hloubku tkáně pronikají až do místa cílené aplikace. Pulzy mají speciálně vyvinuté biotropní parametry (například frekvenci, tvar, intenzitu) tak, aby co nejlépe ovlivňovali různé zdravotní potíže.

Pro tuto léčbu na principu elektromagnetických pulzů se obecně používá pojem pulzní magnetoterapie (v angličtině se obvykle používá zkratka PEMF).

Patentovaná 3D technologie Biomag navíc zajišťuje přesnější a nerušený tvar pulzů, zvyšuje výkon a pulzy díky ní mohou působit z různých stran. Jedná se tak o zcela novou a unikátní medicínskou technologii na trhu.

Jaké jsou výhody terapie v případě Alzheimerovy demence? 

  • Pomáhá svým vasodilatačním efektem.
  • Působí proti zánětům.
  • Zlepšuje přísun živin a kyslíku pro centrální nervový systém.
  • Díky jednoduchému ovládání lze aplikovat i v domácí péči.
  • Jedná se o řešení bez léků.
  • Jde o neinvazivní metodu.

3D terapie Biomag a její účinky – vysvětluje MUDr. Peter Bednarčík, CSc

Účinky pulzní terapie – vědecké studie

Klinicky nejvýznamnější účinky 3D pulzní terapie Biomag u pacientů s Alzheimerovou demencí spočívají zejména v jejich vasodilatačním a protizánětlivém efektu.

Pozitivní efekty aplikací pulzního magnetického pole (PEMF) dokládají klinické studie od významných autorit a renomovaných institucí.  Nejnovější seznam těchto klinických studií naleznete na této stránce. Kontaktujte nás a rádi vám pomůžeme snadno se orientovat v těchto odborných datech.

Na našem oddělení je aplikace magnetického pulzního pole velmi dobře využívána. Oceňujeme možnost aplikace nejen dle čísel programu, ale i možnost vytváření vlastních programů. Přístroj je malý, dobře se ovládá, ovládání je jednoduché, při velmi dobrém výkonu.

Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha – Oddělení léčebné rehabilitace

Léčení pulzním magnetickým polem v našich lázních používáme více než 10 let. Přístroje Biomag používáme jak v rámci rehabilitační, tak lázeňské léčby. Kombinace magnetoterapie s jinými rehabilitačními metodami je velice výhodná, neboť dochází ke sčítání účinků magnetoterapie s jinými metodami (účinku proti bolesti, proti otoku, regeneračního účinku a myorelaxačního).

Anenské slatinné lázně – Lázně Bělohrad

S přístrojem jsme spokojeni, dobrá je i manipulace s aplikátory a léčebné výsledky. Odezva od pacientů je kladná. Frekvence využití je zhruba 50 aplikací týdně.

Masarykova městská nemocnice, Jilemnice

Pulzní magnetoterapii používá téměř celá rodina. Má matka se díky ní dokonce vyléčila z těžké choroby. Dnes má pulzní magnetoterapie u nás doma nezastupitelnou roli, plní vlastně funkci jakéhosi „domácího lékaře“.

Paní Paťhová, Trhová Štěpánov

Prístroj Biomag sme kúpili asi pred 10 rokmi. Vtedy diagnostikovali môjmu manželovi diagnózu Alzheimer. Pristroj používame skoro každý deň. Ja na chrbát a ruky. Sme s ním veľmi spokojní.

Eva Tvrdoňová, Soblahov

*Informační dodatek: Výsledky terapie mohou být individuální a nemusí tak vždy odpovídat zde zveřejněným zkušenostem.

Lékaři a naši další klienti využívají pulzní terapii Biomag také na tyto onemocněnía potíže:

  • Diabetes
  • Bolesti páteře
  • Bércové vředy
  • Vysoký tlak
  • Karpální tunel
  • Artrózy kloubů
  • Další potíže

Rezervujte si vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag – Nyní za akční cenu

Společnost Biomag Medical s.r.o. poskytuje prostřednictvím certifikovaných partnerů možnost vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag po celé České Republice.

Cílem je, aby se každý mohl s přístroji a terapií seznámit a osobně ji otestovat. Cena této služby se pohybuje obvykle okolo 1 800,- Kč, podle vzdálenosti od nejbližšího partnera Biomag.

Využijte tuto možnost a vyzkoušejte patentovanou 3D pulzní terapii u vás nebo u nejbližšího partnera Biomag. Nyní zcela bezplatně!

Источник: https://www.biomag.cz/alzheimerova-demence-tzv-alzheimer/

S léčbou Alzheimera by mohl pomoci hormon lásky, naznačuje nový experiment

Už dříve se přišlo na to, že oxytocin sice může u lidí způsobit výpadky či poškození paměti, ale že také může paměťovou výkonnost posílit, přičemž závisí na osobnosti testované osoby. Studie provedené na zvířatech zjistily, že v některých případech účinkuje tento hormon na paměť pozitivně.

Přečíst článek ›

Podle posmortálních nálezů vědci zjistili, že lidé s Alzheimerovou chorobou měli v paměťových oblastech mozku vyšší hladiny oxytocinu, což naznačovalo, že problémy s pamětí mohly způsobit právě tyto zvýšené hladiny. Nyní však výsledky nedávné studie provedené na myších ukazují, že oxytocin by mohl proti faktorům způsobujícím problémy s pamětí, jež se projevují u Alzheimerovy nemoci, naopak pomáhat.

Hormon brání toxickému proteinu snižovat schopnosti buněk

Jedním z mechanismů, které způsobují v případě Alzheimerovy nemoci poškození paměti, je hromadění toxické formy přirozeně se vyskytujícího vláknitého bílkovinného agregátu zvaného amyloid beta. 

Vědci předpokládají, že v netoxické formě se tento amyloid podílí na usměňování, ochraně a údržbě centrálního nervového systému.

V jedovaté podobě se ale seskupuje v mozku, což může vést nakonec k vytvoření tzv.

senilních plaků, neboli shluků toxických usazenin, které narušují funkci mozkových buněk a mohou nakonec zabít neurony zajišťující základní nervové pochody, což vede ke ztrátě paměti.

Studie provedené na zvířatech a buňkách prokázaly, že i krátkodobé vystavení toxickému amyloidu beta aktivuje v mozku vrozený imunitní systém. A právě nesprávná imunitní reakce, při níž tento systém zabíjí své vlastní neutrony, namísto aby je chránil, se spojuje s vývojem Alzheimerovy choroby.

Přečíst článek ›

Krátkodobá expozice jedovatému amyloidu beta může také snížit schopnost mozkových buněk vzájemně komunikovat a spojovat se pomocí nervových spojů, neboli tzv. synaptickou plasticitu mozku. Ta přitom hraje důležitou roli v naší schopnosti učit se a pamatovat si.

Předchozí pokusy provedené na zvířatech zjistily, že oxytocin může posílit sociální paměť a zlepšit prostorovou paměť u myší v době, kdy se starají o mláďata. Dosud však nikdo nezkoumal, jestli tento hormon může zastavit toxický amyloid beta v jeho útoku na synaptickou mozkovou plasticitu, což by mohlo mít při léčení projevů Alzheimerovy nemoci příznivé účinky na paměť. 

Aby to ověřili, vystavili vědci vzorky myších samců působení toxického amyloidu beta, čímž si chtěli potvrdit, že tento protein skutečně způsobuje zhoršení schopnosti mozkových buněk vzájemně komunikovat. Poté tyto vzorky vystavili společně jak toxickému amyloidu beta, tak oxytocinu.

Přečíst článek ›

Zajímavé:  Achilovka bolest - vše o zdraví

Výsledky těchto pokusů naznačily, že v kombinaci s toxickým amyloidem beta brání oxytocin tomuto amyloidu, aby mozkovou synaptickou plasticitu negativně ovlivňoval. Pokud však vědci ošetřili vzorky oxytocinem samostatně, neměl tento hormon na zlepšení synaptické plasticity žádný vliv.

Zatím je to otevřené 

Na základě těchto pokusů dospěli vědci k závěru, že oxytocin by skutečně mohl v budoucnu léčit ztráty paměti způsobené kognitivními poruchami, jako je Alzheimerova nemoc. Zatím však nejsou tak daleko, aby mohli říci s určitostí, že oxytocin kognitivním problémům spojeným s Alzheimerem opravdu zabrání nebo je zvrátí.

Teoreticky by to zvládnout mohl, problém však spočívá v tom, že Alzheimerova choroba představuje mnohem komplikovanější onemocnění než pouhé hromadění amyloidu beta v mozku. Při jejím vývoji hrají důležitou roli také další faktory, jako je genetika nebo výskyt poškozené formy bílkoviny tau, tvořící páteř mozkových buněk. A ty vědci v tomto případě nezkoumali.

Přečíst článek ›

Jak upozorňuje server Science Alert, bohužel je třeba také dodat, že zatím všechny pokusy o vytvoření léku na působení toxického amyloidu beta skončily neúspěchem.

Studie se navíc zaměřovala pouze na myší samce. To ovšem neposkytuje odpověď na otázku, zda oxytocin působí stejně či odlišně na muže a ženy, a to jak na molekulární úrovni, tak z pohledu lidského chování.

U Alzheimerovy nemoci se totiž vyskytují rozdíly v jejích projevech podle pohlaví.

Například ženy čelí většímu riziku jejího vzniku, hlášeny byly také rozdíly v závažnosti příznaků projevujících se u mužů a žen, včetně problémů s pamětí – třeba ženy měly lepší verbální paměť.

A v neposlední řadě mají lidé a zvířata odlišnou fyziologii, což se projevuje i v reakci organismu na Alzheimerovu nemoc.

Přestože se myší a lidské mozky poměrně podobají a mají zhruba stejný počet typů buněk v mozkové kůře, dosud žádný zvířecí model včetně myší nereplikoval příznaky nemoci, projevující se u lidí, dokonale. To vše proto nabádá k opatrnosti a vyvarování se přehnaného optimismu.

Kdyby se však výsledky nedávné studie provedené na myších opakovaly – včetně podobných pozitivních změn – také u lidí, mohlo by to být pro léčbu některých symptomů Alzheimerovy choroby velmi nadějné.

Источник: https://svitavsky.denik.cz/zdravi/alzheimerova-nemoc-experiment-mysi.html

Jak používat CBD, pokud trpíte Alzheimerovou chorobou nebo demencí?

Studie z roku 2004 ukázala na neuroprotektivní účinky CBD, které se vztahují k Alzheimerově chorobě (ACH).  ‚Alzheimerova nemoc je spojována s oxidačním stresem, částečně kvůli membránovému působení beta-amyloidních peptidových agregátů …

Naše výsledky indikují, že kanabidiol vykazuje kombinaci neuroprotektivních, antioxidačních a antiapoptotických účinků, které působí proti beta-amyloidní peptidové toxicitě.

‚Jinými slovy CBD pomáhá zabránit nástupu ACH tím, že omezuje účinky beta-amyloidní peptidové toxicity, hlavní příčiny onemocnění.

Více informací o této studii najdete zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15030397

Studie z roku 2012 měla za úkol zhodnotit potenciál endokanabinoidního systému v oblasti léčby Alzheimerovy choroby. ‚Na základě komplexní patologie ACH se preventivní multimodální přístup zaměřený na léčbu kombinací patologických symptomů zdá být ideální.

Důležité je, že kanabinoidy vykazují protizánětlivé, neuroprotektivní a antioxidační vlastnosti a mají imunosupresivní účinky. Kanabinoidní systém by tudíž měl být pro léčbu ACH primárním cílem..

Kromě toho je fytokanabinoid kanabidiol zvláště zajímavý, protože postrádá psychoaktivní a kognitivně negativní vlastnosti jiných kanabinoidů. ‚

Více informací o této studii najdete zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22448595

Výše zmiňovaná studie také zjistila, že dlouhodobé léčení CBD brání zhoršení sociální paměti, a to díky experimentu s geneticky modifikovanými myšmi s Alzheimerovou chorobou.

‚Kontrolní a geneticky modifikované myši s ACH byly léčeny perorálně od 2,5 měsíce věku pomocí CBD (20 mg/kg) a to denně po dobu 8 měsíců.  Tato studie je úplně první, která byla schopna prokázat, že CBD může u geneticky modifikovaných myší s ACH zabránit zhoršení schopnosti poznávání jiných.

Naše nálezy poskytují první důkaz toho, že CBD může mít potenciál při preventivní léčbě ACH, a to hlavně v oblastech sociálního odloučení a rozpoznávání obličejů.

Více informací: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25024347

Kombinace CBD a THC a vliv na Alzheimerovu chorobu

Studie z roku 2017 zkoumala důkaz léčebných vlastností CBD u Alzheimerovy choroby. Studie ‚demonstrují schopnost CBD redukovat reaktivní gliózu a neurozánětlivou odezvu, stejně jako podporovat neurogeneze.

Důležité také je, že CBD zabraňuje vzniku kognitivních deficitů, což můžeme vidět na příkladu modelů s hlodavci.

Je zajímavé, že kombinovaná léčba pomocí CBD a THC, což jsou dvě hlavní aktivní složky, které obsahuje konopí seté, ukazuje, že CBD může antagonizovat psychoaktivní účinky spojené s THC, což může ve výsledku zprostředkovávat větší přínosy pro léčbu než když se používají látky samostatně.

Studie poskytují ‚principiální důkaz‘ o tom, že CBD a případná kombinace CBD a THC, jsou platnými kandidáty na nové způsoby léčby ACH. Další šetření by měla řešit dlouhodobý potenciál CBD a hodnotit mechanismy, které se podílejí na popsaných léčebných účincích.‘

Více informací: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5289988/

Vliv CBD na expresi genů v kmenových buňkách

Jiná studie z roku 2017 hodnotila vliv CBD na expresi genů, co souvisí s Alzheimerovou chorobou, v kmenových buňkách.

‚Předběžná léčba pomocí CBD v GMSC (mezenchymálních kmenových buňkách odvozených od gingiválních buněk) měnila transkripční profil těchto buněk tím, že zmírnila expresi genů spojených v etiopatogenezi ACH.

Tato předběžná studie prokázala, že GMSC, předběžně upravené pomocí CBD, mají lepší potenciál pro léčbu ve srovnání s buňkami CTR-GMSCs a domníváme se, že jejich transplantace v časném stadiu ACH, může hrát důležitou roli při prevenci nebo zmírnění onemocnění. ‚

Více informací: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5297661/

CBD jako potenciál na léčbu Alzheimerovy choroby

Studie z roku 2018 potom poprvé demonstruje to, že kanabidiol (CBD) působí na ochranu synaptické plasticity v mimotělním modelu Alzheimerovy choroby. Naše data naznačují, že tato důležitá složka, kterou konopí seté obsahuje, a která postrádá psychoaktivitu, může disponovat značným potenciálem pro léčbu ACH.‘

Více informací: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29574668

Jak výše zmíněné studie ukazují, CBD má neuroprotektivní vlastnosti, které jsou účinné při prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby a demence.

Doporučený režim dávkování CBD pro prevenci Alzheimerovy choroby

Při tvorbě režimu užívání CBD u konkrétního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, je důležité si uvědomit, že CBD by mělo být používáno pravidelně. To znamená i to, že by mělo být nejprve použito za účelem prevence.

Může být také použito pro zvládnutí akutních symptomů, ale právě užívání za účelem prevence je nejdůležitější! Přemýšlejte o tom jako o jakémkoli jiném léku nebo doplňku stravy, u kterého si chcete vytvořit nějakou základní koncentraci ve vašem těle.

Denní dávkování CBD při Alzheimerově chorobě

Abyste zvládli symptomy spojené s ACH a demencí, doporučujeme denně užívat plné spektrum CBD oleje ve formě tinktur nebo gelových kapslí. Ingredience jsou v obou produktech stejné, jediný rozdíl spočívá ve formě a v dávkování.

Tomu, kdo trpí Alzheimerovou chorobou doporučujeme začít s 15 mg CBD denně. Pokud při této dávce necítí pocit úlevy, doporučujeme dávku o 5-10 mg zvýšit.

Všimnete si, že gelové kapsle jsou předem naplněné a obsahují buď 15 nebo 25 miligramů každá.

Při zahájení léčby nad hranicí 15 mg vás ale nestihne žádná újma, jelikož CBD se nedá předávkovat a nejsou zde ani nějaké výrazné vedlejší účinky.

Tyto poživatelné produkty většinou poskytují úlevu od příznaků po dobu několika hodin, mnoho lidí ale pociťuje úlevu až po dobu jednoho dne.

Jediná věc, kterou je třeba mít v souvislosti s poživatelnými CBD produkty na paměti, je zpožděný čas nástupu účinku – než se projeví plné účinky tinktury nebo kapslí, může to trvat až 90 minut.

Vaporizace při akutních záchvatech

Mimo denního užívání za účelem prevence Alzheimerovy choroby, které je popsáno výše, mnoho lidí zjistí, že stále potřebují způsob, díky kterému by mohli zvládnout akutní záchvaty.

Bez ohledu na konkrétní spouštěče doporučujeme k boji proti těmto záchvatům tzv. vaporizaci. Výhodou tohoto způsobu užívání CBD je to, že úlevu lze pocítit téměř okamžitě.

Doporučujeme buď použít 99% izolát z CBD nebo předem vytvořené náplně a obsahem CBD, protože poskytují vlnu úlevy, která může být cítit po celém těle.

I proti těmto akutním příznakům lze požívat CBD ve formě tinktur a pilulek, mějte ale na paměti, že nástup účinku bude oproti výše popsané metodě trvat delší dobu. FOTO: iStock

„Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům.

Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu.

Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“

Источник: https://www.canatura.com/jak-pouzivat-cbd-pokud-trpite-alzheimerovou-chorobou-nebo-demenci

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *