Alzheimer léky – vše o zdraví

Hlavní strana > Zdraví

Alzheimer léky - Vše o zdraví

31.07.2018 05:22 Původní zpráva

Američtí vědci našli novou látku, která zatím v raném experimentálním období vykazuje velmi pozitivní výsledky v léčbě Alzheimerovy choroby. Lék snižuje příznaky demence v mozku a vědci s opatrným optimismem věří, že výsledky půjdou aplikovat i v budoucích studiích. Zprávu přinesl server CNN.

Látka s názvem BAN2401 snížila nejen tvorbu nových beta amyloidních klastrů v mozku, což je charakteristický znak pro Alzheimerovu chorobu, ale navíc v něm snížila už i existující amyloidní klastry, a to až o 70 procent.

Tvrdí to americká biotechnologická společnost Biogen a japonská lékařská firma Eisai, které na studii spolupracovaly a prezentovaly ji v Chicagu na Mezinárodní konferenci zaměřené na Alzheimerovu chorobu.

Testování se zatím zúčastnilo 856 pacientů, kterým byla látka BAN2401 podána v pěti dávkách. Šlo o pacienty s mírným kognitivním poškozením nebo v rané fázi stadia nemoci. Až druhá fáze testování by ale měla definitivně prokázat, zda je lék skutečně efektivní.

Jeho výhodou je kromě prvotních nadějných výsledků také fakt, že pouze 10 procent z testovaných pacientů trpělo při léčbě vedlejšími účinky, jako je bolest hlavy nebo porucha zraku. Po vysazení léku se jejich stav vrátil do normálu.

Opatrný optimismus

Experti se k dosavadním výsledkům stavějí různě. Někteří věří, že by mohlo konečně dojít k průlomu v léčbě této nemoci, jiní zase zůstávají více nohama na zemi.

‚Studie je působivá, ale musíme být jen opatrně optimističtí. Informace jsou možná povzbudivé, ale zatím je nelze potvrdit,‘ prohlásil k nadějným výsledkům doktor Richard Isaacson z kliniky zaměřené na léčbu Alzheimerovy choroby v New Yorku. ‚Nechci, abychom se zase spletli,‘ dodal s tím, že řada předchozích studií dopadla nakonec neúspěšně.

‚Je povzbudivé vidět, že to má nějaký kognitivní efekt a zpomalení progresu nemoci, ale osobně si myslím, že je třeba na tom udělat ještě spoustu práce,‘ staví se naopak ke studii trochu skepticky Julie Schneiderová, profesorka patologie na Rush Medical College v Chicagu.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

Источник: https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/prulom-v-lecbe-alzheimera-novy-lek-ma-nadejne-vysledky_490589.html

Alzheimerova choroba je pro současný svět jako epidemie, ale dokážeme ji zastavit, říká neurolog Tolar | Zdraví

Praha Přezdívá se jí epidemie 21. století, vědci se pokoušeli na ni najít lék více než 20 let. Až nyní svitla naděje v podobě preventivního léku, který má navíc českou stopu.

Pokud uspěje v poslední klinické studii, mohl by se na celém světe podávat již za pět let. „Preventivním užíváním léku lze Alzheimerově chorobě zabránit, nikdy k ní nedojde,“ říká pro server Lidovky.

cz neurolog a zakladatel společnosti Alzheon Martin Tolar.

Lidovky.cz: Jak funguje váš lék?Náš lék umožňuje odplavit toxiny z mozku do krve a následně z těla. Je důležité, že víme, který toxin je za Alzheimerovu nemoc zodpovědný. Je to bílkovina beta amyloid. Pokud náš lék včas odplaví toxin z mozku, zabrání tím jeho hromadění v mozku a v konečném důsledku propuknutí nemoci. Náš cíl je jednoznačný – zabránit poškození mozku.

Alzheimerova choroba byla popsána na začátku 20. století. V té době představovala spíše vzácnou nemoc, která postihovala jen zlomek populace. Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Začíná pozvolna a mezi první příznaky patří zhoršování krátkodobé paměti. Následují problémy s časovou a prostorovou orientací, řečí a rozhodováním. Připojují se poruchy chování a někdy deprese. Postupně se ztrácí soběstačnost. Jen v Evropě postihuje zhruba sedm milionů lidí. 

Léky na podobném principu, jako je náš pro Alzheimerovu chorobu, by mohly odplavit další toxiny, které se v mozku shlukují. A to by znamenalo, že by byly schopné chránit i před Parkinsonovou chorobou nebo ALS (amyotrofická laterální skleróza). A na tom také pracujeme.

Lidovky.cz: V jaké podobě váš lék bude k dispozici?Náš lék má obrovskou výhodu. Je to tableta a proto jej lze podávat i preventivně. Existují konkurenční společnosti, které také mají zajímavá data, ale vyvíjí protilátky proti beta amyloidu ve formě infuze.

Ovšem ty se nemohou preventivně používat. Náš lék ve formě tablety zabraňuje hromadění toxinu a z těla ho odvádí. Zkrátka pomáhá mozku fungovat tak, jak je přirozené.

Infuzí podané protilátky jsou velké proteiny, které se těžko dostávají do mozku, nejsou selektivní a mohou tak způsobit otok a krvácení do mozku. A také jsou velice nákladné.

Lidovky.cz: Za jak dlouho by se váš lék mohl dostat k prvním pacientům?Jsme v poslední fázi vývoje a chybí nám jedna studie.

Cílem této studie je ukázat a potvrdit, jak lék působí u pacientů s vysokým genetickým rizikem, u nichž již Alzheimerova choroba propukla.

Po její realizaci bychom mohli být schopni podat lék pacientům na celém světě. Výhledově se jedná o čtyři až pět let – to se týká Ameriky a Evropy.

Alzheimer léky - Vše o zdraví

Martin Tolar

Navíc v polovině příštího roku chceme začít malou klinickou studií v nemocnici v Motole u pacientů, které léčí profesor Jakub Hort. Účinek léku bude sledován monitorováním změn v krvi a v mozkomíšním moku.

Lidovky.cz: Vyvíjení léku musí být velmi nákladné. Kdo projekt financuje?Každý takový výzkum je velmi drahý. Je třeba studovat velké množství lidí, aby vznikl reprezentativní vzorek. Alzheon má dnes data od 2000 pacientů, což stálo asi půl miliardy dolarů.

Ale máme investory, včetně českých, kteří nám pomáhají s financováním. Navíc zájem o náš výzkum projevila americká vláda, což je logické. Alzheimerova choroba je nejdražší neléčitelná nemoc na světě. Jen v USA se v současné době utratí za nemocné Alzheimerovou chorobou půl trilionu dolarů ročně.

To je dobrý důvod, proč americká vláda chce náš lék podpořit.

Lidovky.cz: Kolik firem na léku nyní pracuje?Jenom tři nebo čtyři. Všichni ostatní to vzdali, vypadlo to opravdu beznadějně. Ty nejbohatší společnosti jako je třeba Pfizer, pro který jsem také pracoval, to vzdaly už před pěti a některé i před deseti lety. Tyto společnosti došly k závěru, že Alzheimer je ztrátou času i kapitálu.

Lidovky.cz: Jak dlouho jste lék vyvíjeli? Celých těch šest let od založení Alzheonu.

Podávat se bude moci i preventivně

Lidovky.cz: Od kolika let by se měl podávat?Preventivně zhruba od těch 40 až 50 let, a pro rizikové pacienty ještě dříve.

Lidovky.cz: Váš lék by měl, jak už jste řekl, fungovat preventivně.

Může tak pomoci i pacientům, kteří již mají klinické příznaky, a nemoc u nich propukla?Za těch prvních 20 let, kdy se mozek poškozuje, ale příznaky se ještě neprojeví, odumře deset procent mozku.

To je nevratná změna, s tím už se nic dělat nedá. Potom přijdou první příznaky, pacientům přestává fungovat krátkodobá paměť, začínají se ztrácet a jsou zmatení. To je první projevená fáze.

Když by ani v této fázi nezačali brát lék, tak během roku a půl přestanou poznávat své děti i partnery a většina z nich skončí v ústavech. Této progresi nemoci jsme schopni zabránit. Ten efekt je obrovský. Dokážeme rok a půl stabilizovat průběh nemoci.

Lidovky.cz: Takže by to pacientům pomohlo a oddálilo poslední fázi nemoci, ale stejně by k ní došlo?Ano. Mozek nelze regenerovat. Takže jeho poškození nedokážeme napravit. Proto musíme zabránit jejímu propuknutí. V současné době jsme jediní, kteří mají lék, který by v dalších 10 letech potenciálně mohl nemoc nejen léčit, ale také jí zabránit. 

Alzheon se ovšem soustředí na pomoc pacientů, kteří mají méně účinný systém odstraňování toxinů v mozku, za což může výše zmíněný gen APOE 4. Všechny geny máme ve dvou kopiích, pokud někdo zdědil od rodičů geny APOE dvakrát ve variantě 4, tak má nejen výrazně vyšší riziko vzniku choroby, může se u něj také objevit dříve než u běžné populace. Rozdíl je poměrně výrazný, statisticky u takových pacientů nemoc začíná cca o deset let dříve. Ne u každého, kdo tuto genetickou variantu má, musí nemoc propuknout. Jde ale o významný rizikový faktor

Lidovky.cz: Je to tedy tak, že Alzheimerova nemoc se projevuje nejčastěji u lidí, kterým je 70 až 80 let?U většiny lidí propuká nezvratné poškozování mozku kolem padesátého roku života.

Mladé tělo funguje správně a dokud cévy fungují správně, mozek si s toxiny umí poradit. Postupem času, jak mozek stárne, tuto funkci pozvolna ztrácí. Proto se klinické příznaky nejčastěji objevují právě u lidí po šedesátce.

V šedesáti jsou to dvě procenta populace a pak se počet pacientů každých pět let zdvojnásobuje.

Lidovky.cz: Co se vlastně děje v mozku, který onemocní Alzheimerovou chorobou?U každého neurodegenerativního onemocnění se v mozku hromadí toxiny, které poškozují nervové buňky. Náš mozek je neuvěřitelně metabolicky aktivní.

Spálí 20 procent energie celého těla. A když stárneme, čištění mozku se zhoršuje. Představte si to tak, že mozek vyprodukuje svou činností obrovské množství splodin.

Za rok tak musí zdravý mozek odstranit stejné množství metabolického odpadu, kolik je jeho vlastní hmotnost, tedy 1,5 kilogramu.

Lidovky.cz: Dá se nějakým způsobem Alzheimerově nemoci předejít?V podstatě ne, je způsobena věkem a stárneme všichni. Alzheimer je v současné době tak obrovský problém paradoxně díky dlouhověkosti současné populace. Říká se, že největšími problémy současné civilizace jsou globální oteplování a Alzheimerova nemoc. 

Lidovky.cz: Ale je něco, čím by se člověk měl řídit, aby minimalizoval možnost propuknutí Alzheimerovy choroby?Určitě. Ví se, že je důležitý spánek, pohyb a zdravý životní styl, co nejméně stresu a hlavně společenský život.

Studie ukazují, že není problém v alkoholu, pakliže člověk vypije večer jednu skleničku vína, problém ale je, že u jedné skleničky to někdy nezůstane. Existují na světě místa, kde se lidé, díky úplně jinému životnímu stylu dožívají vysokého věku a bez Alzheimera. Nakonec onemocní nemocemi jako my, ale o 20 let později.

Zajímavé:  Alopecie - vše o zdraví

Je to případ některých míst v Japonsku, například v Okinawě. Tam si také rádi tu skleničku dají, ale ve společnosti.

Источник: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/alzheimerova-choroba-je-pro-soucasny-svet-jako-epidemie-ale-dokazeme-ji-zastavit-rika-neurolog-tolar.A191108_172034_ln-zdravi_ape

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku. To znamená, že způsobuje poruchu nebo úpadek jeho činnosti. Dochází při ní k zániku některých mozkových buněk a ke změně látkové přeměny v mozku. Projevuje se poruchou tzv. kognitivních funkcí – myšlení, paměti a úsudku.

Nemoc poprvé popsal již na počátku 20. století německý lékař Alois Alzheimer. Tehdy to byla nemoc vzácná a neobvyklá. Alzheimer představil vědecké radě zvláštní pacientku. Ve svých 51 letech trpěla depresí, halucinacemi a prý chorobnou žárlivostí na svého manžela. Řeknete si, nic neobvyklého…

Později se však u ní projevila ztráta paměti a podivné chování – schovávala věci a ztrácela se ve svém vlastním domě. Po smrti pitva prokázala zvláštní změny v jejím mozku. Nová choroba dostala jméno podle svého objevitele. Dnes touto nemocí trpí minimálně každý dvacátý člověk starší 65 let. Po osmdesátém roce věku je to dokonce už každý pátý.

Alzheimerova choroba však není jen nemocí těch nejstarších. Může postihnout i lidi v mladším věku. Podle odhadu trpí v současné době tímto onemocněním 17-25 milionů lidí na celém světě, v České republice je to zhruba 50-70 tisíc osob. Odhaduje se, že počet nemocných v roce 2030 stoupne na 34 milionů. Souvisí to se stárnutím světové populace.

Jaké jsou příčiny vzniku této nemoci?

Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém dochází k úbytku nervových buněk. V mozku postižených vznikají škodlivé bílkoviny. Ty se ukládají uvnitř v podobě vláken nebo v okolí nervových buněk jako tzv. amyloidové plaky. Dochází k poškození a zániku nervových buněk a jejich spojů.

Současně v mozkové tkáni ubývá acetylcholin. Tuto látku potřebuje mozek k přenosu nervových vzruchů. Při jeho nedostatku ztrácí buňky schopnost vzájemně si vyměňovat informace. Právě to se projeví postupným zhoršováním paměťových a rozumových schopností, rozvíjí se demence.

Přesné příčiny Alzheimerovy choroby zatím neznáme. Existuje ale několik faktorů, které mohou zvyšovat riziko jejího vzniku. Určitě nejdůležitějším faktorem propuknutí této nemoci je věk. Už jen z toho důvodu, že před 60. rokem věku se s chorobou setkáme jen vzácně. Zato nad 80 let jí trpí každý pátý!

Patrně hormony jsou vinny z častějšího výskytu Alzheimerovy choroby u žen. Tak jako u velkého procenta nemocí, i této hraje významnou roli dědičnost.

Dalším rizikovým faktorem je nízký stupeň dosaženého vzdělání. Ukázalo se totiž, že „trénovaný‘ mozek je vůči této chorobě odolnější.

Pro chorobu je rizikové i poškození mozku opakovanými údery či pády.

Nemoc vzniká komplikovanou souhrou mnoha okolností. Všechna uvedená rizika zřejmě jen připravují vhodnou půdu pro zatím neznámý „spouštěč‘ choroby. Ten teprve způsobuje poruchy odpovědné za změny v mozku. Tímto spouštěčem, který nastartuje vznik nemoci, mohou být virové infekce, toxické vlivy prostředí a poruchy imunity.

Jaké jsou příznaky Alzheimerovy choroby?

Počáteční stadium nemoci si můžete snadno splést s přirozeným stárnutím. Nejdříve dochází k poruchám paměti. Lidé je často považují za běžný projev stárnutí – „Babička už je stará, tak zapomíná, to je normální.‘ Ale babička či dědeček, nebo i celkem mladý člověk, nejen že zapomíná, ale není si schopen zapamatovat nové věci.

Naopak si někdy dobře vybavuje vzpomínky z mládí, rád o nich opakovaně do omrzení mluví. Zhoršuje se jeho obrazová představivost a logické uvažování, schopnost úsudku a počítání. Objevují se poruchy prostorové orientace. Nemocný bloudí na méně známých místech. Trpí také přechodnou časovou dezorientací. Není schopen vybavit si, jaký je den, měsíc nebo rok.

Má sníženou schopnost plynulého vyjadřování a mohou se vyskytnout i první psychologické příznaky a poruchy chování – deprese, poruchy vnímání, ojediněle i bludy. Poruch paměti si nemocní nebývají vědomi, cítí se často zdraví. Postupně se mění osobnost a povaha nemocných, jsou zvýšeně sobečtí, soustředí se jen na sebe.

S postupem času můžeme u postiženého sledovat již závažnější příznaky a problémy, které mu znemožňují vykonávat běžné denní činnosti. Zhoršuje se a ztrácí se schopnost počítat, číst a psát. Objevují se výraznější poruchy chování, halucinace a bludy. Myslí si, že mu někdo chodí do bytu, podezírá a obviňuje blízké, sousedy nebo zcela cizí osoby z krádeží.

V těžkém stádiu demence se u pacienta vyskytují poruchy chůze, pády, neurologické poruchy, poruchy chování – především agresivita, odpolední a noční stavy zmatenosti. Dále se zhoršuje schopnost řeči.

Nemocný opakuje jedno nebo několik slov či větu, někdy přestane mluvit úplně. Nemocný je zcela závislý na cizí pomoci.

Dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti, nemocný je ve všem zcela odkázán na pečovatele.

První pomoc

Pokud si myslíte, že někdo z vašich blízkých má příznaky Alzheimerovy choroby, je třeba co nejdříve navštívit lékaře. Včasná diagnóza a léčba mohou průběh onemocnění výrazně zpomalit. Medicínské studie to dokazují. Časný záchyt a léčba onemocnění pomáhají prodloužit soběstačnost pacient natolik, že si zajistí každodenní potřeby.

U lékaře

Lékař bude důležitou oporou při péči o nemocného Alzheimerovou chorobou. Proto je důležité, aby vaše komunikace s ním byla přátelská a bezproblémová. Nebojte se vybrat si toho správného. Budete s ním v kontaktu možná i po dobu několika let.

Praktický lékař by měl být první osobou, kterou se svým podezřením navštívíte. Praktik vás po rozhovoru a základním vyšetření odešle na některé specializované pracoviště.

Specialisté zabývající se léčbou Alzheimerovy choroby jsou neurolog (lékař, který se specializuje na léčbu poruch nervového systému), psychiatr (lékař se specializací na poruchy psychiky, poruchy paměti a chování) a geriatr (specialista na onemocnění starých lidí).

Diagnostika demence je složitá. Zohledňuje více faktorů. Existují však některé jednoduché testy, které mohou na poruchu kognitivních funkcí upozornit. Jedním z nich je i test hodin. Jeho podstatou je jednoduchý úkol. Nakreslit hodiny.

Alzheimerovu chorobu nemůžeme úplně vyléčit. Vhodně zvolenou a včas zahájenou léčbou však umíme velmi významně oddálit propuknutí nemoci v plné síle a zmírnit její příznaky. Moderní léky zpomalují úbytek poznávacích funkcí. Pomáhají zachovat schopnost nemocného zajistit si každodenní potřeby. Prodlouží tak pacientovi i jeho rodině období aktivního života.

Základem léčby Alzheimerovy choroby jsou kognitiva. Tyto léky pomáhají v mozku obnovit potřebné množství acetylcholinu, který je nezbytný pro přenos nervových signálů.

Zvyšují jeho hladinu tím, že brání jeho odbourávání. Proto je u onemocnění Alzheimerovou chorobou důležité zahájit léčbu co nejdříve v době, kdy je ještě možné hladinu acetylcholinu příznivě ovlivňovat.

Kognitiva se používají při léčbě především lehkých až středně těžkých forem.

Dalšími léky odstraňujícími nepříjemné příznaky Alzheimerovy choroby jsou neuroleptika (zmírňují a odstraňují agresivitu, neklid, vzrušenost), antidepresiva (potlačují příznaky deprese), hypnotika (léčí poruchy spánku) a anxiolytika (tlumí úzkost).

Co neovlivníte

Každý z nás stárne. Čím je člověk starší, tím vyšší je riziko Alzheimerovy choroby. S tím ovšem nic nenaděláte. Tato nemoc postihuje o něco častěji ženy než muže. To se také nedá ovlivnit. Co je nám dané již při narození, je naše genetická výbava, kterou jsme zdědili po našich rodičích. Takže, trpí-li někdo z vašich rodičů či prarodičů touto nemocí, jste i vy v určitém ohrožení.

Co můžete sami

S pamětí to je jako se svaly. Když se nepoužívají, začnou odumírat. Alzheimerova choroba sama o sobě je zatím nevyléčitelná. Její průběh však můžeme ovlivnit způsobem života, který vedeme již před vypuknutím onemocnění. Je známo, že u lidí s aktivním životním stylem, bohatým duševním životem a trénovaným intelektem je průběh onemocnění pomalejší.

Menší pravděpodobnost onemocnění je u osob duševně aktivních a s vyšším vzděláním. Jedinou v současnosti známou ochranou a prevencí je tedy trénovaný, výkonný mozek.

Источник: https://www.lekarna.cz/clanek/alzheimerova-choroba/

Náš tým má k léku na Alzheimera nejblíže, řekl v Rozstřelu český neurolog

Sledovat další díly na iDNES.tv

Neurolog Martin Tolar je zakladatelem a šéfem malé farmaceutické společnosti Alzheon. Ta by chtěla v brzké době přijít s účinným prostředkem proti Alzheimeru, i když ani v případě úspěchu nepůjde o lék pro každého pacienta.

Lék by mohl být podle Tolara schválený a připravený zhruba za čtyři roky. „Nám bude ještě dva a půl roku trvat poslední fáze zkoušek, pak většinou ještě rok trvá, než to regulační úřady prověří, takže tak do čtyř, pěti let,“ řekl v Rozstřelu.

Až bude lék hotový, bude podle Tolarova očekávání hrazený pojišťovnami: „Já si nedokážu představit, že by to nebyl plně hrazený lék.“ Alzheimerova choroba je podle něj příliš závažná, devastující a navíc velmi nákladná pro celou společnost. V USA se odhady nákladů na péči o pacienty pohybují okolo půl bilionu dolarů (v tzv. dlouhé škále, která se používá u nás).

Nedořešenou otázkou v tuto chvíli je, kolik by případný lék stál. „To my zatím nevíme,“ řekl Tolar. Výhodou by mohlo být, že lék se podává jako pilulka, což je jednodušší a levnější než přípravky podávané v infuzích, které zkouší některé další společnosti. O cenách léků ovšem rozhoduje i celá řada další faktorů, a tak v tuto chvíli o ní nelze opravdu nic říci.

Smolné geny

Alzheimerova choroba byla popsána na začátku 20. století. V té době představovala spíše vzácnou nemoc, která postihovala jen zlomek populace. S tím, jak obyvatelstvo především rozvinutých zemí stále výrazněji stárne, se postupně změnila na jeden z největších medicínských problémů.

Zajímavé:  Amoksiklav sirup - vše o zdraví

Jen v Evropě postihuje zhruba sedm milionů lidí, zatěžuje jejich rodiny i veřejné zdravotní systémy. Desítky let zkoumání nemoci sice přinesly celou řadu poznatků, stále ovšem chybí odpovědi na některé klíčové otázky, ale především účinné prostředky, jak proti chorobě bojovat.

Desítky let zkoumání nemoci sice přinesly celou řadu poznatků, stále ovšem chybí odpovědi na některé klíčové otázky, ale především účinné prostředky, jak proti nemoci bojovat. Martina Tolara vždy frustrovalo, že pacienty stále není čím léčit: „Proto jsem si řekl, že zkusím pracovat na vývoji.“

Po několika letech v jiných společnost Tolar v roce 2013 založil Alzheon s cílem využít v léčbě Alzheimerovy choroby postupy z tzv. „přesné medicíny“ (precision medicine). V podstatě jde o to, že léčba se soustředí na nějakou menší podmnožinu pacientů, u nichž má nemoc nejspíše stejnou nebo velmi podobnou příčinu.

V případě Alzheimerovy choroby se tak lékaři soustředili na skupinu pacientů s jistou genetickou vlohou. Konkrétně jde o pacienty s kopiemi genu APOE 4 (přesněji genu v tzv. variantě 4).

Lidé z této skupiny mají výrazně (cca 8–12 krát) vyšší riziko vzniku této nemoci: „Nemoc je u nich také velmi agresivní,“ řekl Tolar.

Tvoří sice jen poměrně malou část pacientů, ale jsou velmi výrazně postiženi a choroba na ně často útočí dříve než na nositele jiných variant stejného genu.

Nemoc z přebytku odpadu

Byť ne všechny příčiny a důvody vzniku Alzheimerovy choroby jsou známy, hlavní příčinou je stejně jako u jiných neurodegenerativních nemocí problém s odstraňováním neurologických „odpadů“ z mozku. „Náš mozek je velmi metabolicky aktivní, spotřebuje 20 procent energie celého těla […] a vyprodukuje i tedy ohromné množství spalin,“ řekl Tolar.

Za rok tak musí mozek zdravého člověka odstranit stejné množství metabolického odpadu, kolik je jeho vlastní hmotnost, tedy cca 1,5 kilogramu. „Pokud se jen trochu sníží schopnost odplavovat, což se stává věkem, a proto je věk hlavním rizikovým faktorem pro Alzheimerovu chorobu, tak se odpady začnou v mozku hromadit a usazovat. A to způsobuje nemoc,“ říká Tolar.

Lidé, kteří nemají genetické „vlohy“ pro vznik choroby, dostávají tedy nemoc v poměrně pokročilém věku, když klesne účinnost odstraňování metabolických odpadů z mozku. Alzheon se ovšem soustředí na pomoc pacientů, kteří mají méně účinný systém odstraňování transportu tuků v mozku, za což může výše zmíněný gen APOE 4.

Všechny geny máme ve dvou kopiích, a pokud někdo má tu smůlu, že od rodičů sdělil geny APOE dvakrát ve variantě 4, tak má nejen výrazně vyšší riziko vzniku choroby, může se u něj také objevit dříve než u běžné populace. Rozdíl je poměrně výrazný, statisticky u takových pacientů nemoc začíná cca o deset let dříve.

Samozřejmě že ne každý, kdo tuto genetickou variantu má, musí nutně nemoc dostat. Ovšem jde o významný rizikový faktor, pokud tedy pomineme věk: „Přes 60 procent pacientů má tento problém,“ říká Tolar.

K tomu dodejme, že číslo sice má oporu v literatuře, ovšem jen v některých částech světa.

Před 60 procent pacientů s dvěma kopiemi APOE 4 je mezi nemocnými v severní Evropě, necelých 60 v severní Americe, v Asii či Středomoří je to ovšem méně než polovina (37 % resp. 43 %).

Jak ji objevili

Alzheon pracuje s látkou nazvanou ALZ-801, která ovšem nepochází tak úplně z dílny této společnosti. Původně byla známa jako BLU8499 a vyvinula ji společnosti Bellus Health. Ta dokonce získala prostředky na provedení velké klinické studie s touto látkou, které zúčastnilo cca dva tisíce pacientů.

Výsledek byl nakonec neúspěšný; statisticky řečeno, látka nepřinesla výrazné zlepšení. U pacientů s velkým rizikem vzniku nemoci ovšem byl byl efekt poměrně výrazný, řekl Tolar: „Lék jsme tedy koupili a začali jsme ho dále optimalizovat.“

Vylepšení se týká především toho, jaké látka překonává mozkomíšní bariéru, tedy aby lépe pronikala do mozku. Výsledky jsou prý zatím velmi dobré: 40 procent účinné látky z pilulky se dostává do mozku, tvrdí Tolar.

Nemoc, proti které stále neumíme nic

Jednou z látek, která zatím prochází úspěšně sériemi ověřovacích experimentů, je i přípravek ALZ-801 americké společnosti Alzheon. Stejně jak celá řada jiných vyvíjených preparátů by měl pomoci s odstraňováním tzv. amyloidů beta, což je hlavní složka plaků, tedy usazenin, které se pacientům tvoří v mozku a poškozují ho. 

Několik látek s podobným účinkem se už několik zkoušelo i v klinických zkouškách, ovšem žádná z nich neuspěla. Alzheon doufá, že uspějí díky tomu, že se soustředí na „podmnožinu“ pacientů, u kterých by tento postup měl mít největší naději na úspěch.

Úspěch je samozřejmě nejistý. Výsledky dnes naznačují, že přípravek ALZ-801 se podle klinických zkoušek zdá být zdraví neškodný a pacienty dobře tolerovaný (viz tyto výsledky).

„My máme také údaje, které ukazují, že přípravek dokáže [u dané podskupiny pacientů] zastavit nemoc po rok a půl,“ říká Tolar.

Podle něj je možné, že zastavení progresu nemoci bude na ještě delší dobu, společnosti podle něj ovšem takové údaje v tuto chvíli ještě nemá, protože sběr dat dále trvá.“ (Údaje se nám nepodařilo ověřit, zřejmě jde o stále nepublikovaná data).

Existuje tedy naděje, že by přípravek mohl zastavit zhoršování stavu pacientů i po velmi dlouhém období „skryté“ nemoci. Alzheimerova choroba totiž začíná velmi nenápadně a trvá velmi dlouho (i 20 let), než se u pacienta objeví první příznaky.

Firma nyní shání prostředky pro velké klinické zkoušky účinnosti u většího počtu pacientů. Tolar odhazuje cenu další fáze na zhruba 50 milionů dolarů.

Společnost se pokusila prostředky získat prodejem akcií na veřejné burze (IPO, tedy vstupem na burzu).

Původně doufala, že se jí takto pokusí získat zhruba 70 milionů dolarů, pak slevila na 30 milionů dolarů, ovšem zájem investorů nebyl dostatečný ani na to. V lednu 2019 společnost tedy oznámila, že alespoň prozatím plány vstupu na burzu odkládá.

Источник: https://www.idnes.cz/technet/veda/vyvoj-lek-proti-alzheimer.A190412_142517_veda_mla

Jak pečovat o nemocného v pokročilém stadiu demence

U každého člověka, který trpí Alzheimerovou nemocí (AN) nebo podobným postižením, se tato nemoc projevuje jedinečným způsobem. To znamená, že se nedá dopředu určit, které příznaky nemoci se u nemocného projeví, a jak rychle bude nemoc postupovat.

Někdy se i ty nejběžnější příznaky projeví méně často a naopak vzácnější příznaky se u našeho nemocného objevují více. Některé i často popisované příznaky se nemusí projevit vůbec.

Co musíme očekávat s postupem nemoci

Je těžké poznat, kdy nemoc vstoupila do posledního stádia, a jak dlouho bude tato obtížná část trvat. Konečné stádium může trvat několik týdnů ale i let.

I když už nemocný člověk ztratil schopnost vykonávat mnohé z činností, stále vnímá okolí a je schopen se z něčeho těšit. Proto bychom se měli zaměřit na to, aby jeho fyzické, psychické i duchovní potřeby byly uspokojeny.

Člověk s touto nemocí, která je spojená s demencí a zhoršujícími se fyzickými obtížemi, většinou potřebuje celodenní péči.

Nemocný má málo energie, často spí, špatně jí a ztrácí na váze, stává se inkontinentním (neudrží moč a posléze ani stolici), má problémy s komunikací, chůzí a někdy i s polykáním.

Je také náchylnější k různým nemocem. Mezi ty hlavní patří zánět močových cest a zápal plic, je také ohrožen proleženinami.

Zajištění budoucnosti

Pokud je to možné, jak pečovatelé, tak rodinní příslušníci by se měli pokusit o to, aby i nemocný mohl rozhodovat o své budoucí péči. Tato rozhodnutí je lepší učinit udělat již v začátku samotné nemoci.

Je-li tedy nemocný schopen se ještě zodpovědně chovat, měl by se sám rozhodnout o záležitostech týkajících se umělé výživy a resuscitace.

U nás to bohužel není ještě zvykem, ale tyto jednoduché principy by se jistě měly stát součástí dobré praxe a naplnění práv člověka, tedy i těžce nemocného pacienta.

Je obvyklé, že v rodině nebo mezi pečovateli se najde vždy někdo, kdo v konečné fázi nemoci nejvíce ovlivňuje způsob péče o nemocného.

Naštěstí ve spolehlivých rodinách je tento člověk určen již v začátku nemoci s ohledem na přání a požadavky nemocného.

Žije-li nemocný v instituci – domově důchodců nebo v ošetřovatelském zařízení, měla by se celá jeho rodina spolupodílet na organizování péče.

Péče o nemocného v posledním stádiu nemoci záleží na rozhodnutí nemocného, pečovatele a lékaře a vyžaduje pečlivé rozmyšlení a zejména respektování přání pacienta. Pečovatelé se často dostanou do situací, kdy je nutno udělat závažná rozhodnutí.

Mám dát maminku do nějaké instituce? Když ano, tak do jaké? Když už tatínek nemůže polykat, má být vyživován sondou? Přál by si to, kdyby se sám mohl rozhodnout? V jakém případě má tatínek podstoupit operaci? Má být resuscitován, pokud se dostane do situace, kdy bude ohrožen jeho život, třeba při infarktu?

Je těžké tyto otázky zodpovědět a správně se rozhodnout. Pečovatelé by je mohli konzultovat s ostatními členy rodiny a zdravotníky, ale zásadní váhu by mělo mít přání pacienta samotného či tlumočené člověkem, který se o něj dlouhodobě staral.

Hospic

Hospic je místo, kde je zajišťována péče hlavně o nemocné trpící onkologickými onemocněními a poslední dobou (ale zatím spíše v zahraničí) také o nemocné v posledním stádiu demence. V hospicu je péče (které říkáme péče paliativní) zaměřena především na zmírnění bolesti a zajištění pohodlí. Péče o nemocného v hospicu velice pomůže rodině pečující o tohoto člověka.

Zajímavé:  Hyalutidin - vše o zdraví

Jak zvládnout péči

Poslední stádium demence vyžaduje detailní naplánování péče o nemocného. S tím, jak nemoc probíhá u každého různě, budou i nároky na péči různé. Je však dobré vědět, jak tato fáze nemoci probíhá obvykle. Tak se lépe budete moci připravit na situace, ke kterým může dojít.

Následující tipy jak zvládnout péči by Vám měly pomoci vyrovnat se s některými problémy, které mohou nastat. Pro získání dalších informací kontaktujte lékaře nebo jiného profesionálního zdravotníka. Informace také získáte na kterémkoli kontaktním místě České alzheimerovské společnosti (ČALS).

Zhoršení hybnosti

S postupem nemoci si nebude člověk trpící Alzheimerovou nemocí schopen naplánovat svou činnost a ani s některou aktivitou sám začít.

Pečovatel by proto měl vytvořit denní plán, nemocného laskavě přimět k určité jednoduché činnosti a tím zajistit, aby byl nemocný pokud možno co nejvíce aktivní.

Nemocnému by se mohlo líbit pohybování se do rytmu hudby, avšak často pouze tehdy, pokud mu budete pomáhat a podporovat ho. Tato jednoduchá aktivizace by mohla zabránit ztrátě svalové hmoty stejně účinně jako cvičení, na které již pacient nestačí.

Pokud se nemocný stane nepohyblivým natolik, že zůstane upoután na lůžko, mohou u něj vzniknout proleženiny. Tato poškození pokožky, podkoží i hlubších tkáňových struktur vznikají tlakem v situaci celkového oslabení organismu.

Většině proleženin, ne však všem, můžeme předejít tím, že uvolníme tlak na pokožku.

To můžete zajistit polohováním nemocného každé dvě hodiny, zvedáním nohou z postele, používáním polštářů, podložek, nafukovacích matrací a podobně a také je nutné, aby prostěradlo bylo stále suché a pevné, bez záhybů.

Další rady, jak předcházet proleženinám jsou: udržovat prostěradlo čisté, suché, bez drobků od jídla; udržovat nemocného v suchu a čistotě, používat jemné mýdlo k mytí pokožky a vždy ji řádně vysušit ale nedřít; promazat pokožku krémem, ošetřit zejména místa, kde působí tlak (všechna místa, kde je pod pokožkou patrná kost). Tyto metody nelze dost dobře a přesně popsat. Zdravotní sestry jsou v tomto ohledu skutečně velkými odborníky a rády Vám poradí, jak zajistit prevenci proleženin.

Nedostatek pohybu může také vést ke ztuhnutí končetin. Pokud nejsou paže a nohy pravidelně natahovány, zůstanou trvale pokrčené. Pravidelné jemné cvičení pomůže tento problém vyřešit.

Fyzioterapeut (rehabilitační pracovník) Vám může poskytnout velmi cenné rady.

Je užitečné jej konzultovat, posoudí stav pacienta a doporučí Vám jednoduchá cvičení, která budete moci s pacientem provádět a zabráníte ztuhnutí a tzv. kontrakturám (zkrácení svalů a šlach).

Jídlo a polykání

Pacienti s Alzheimerovou chorobou mají (z příčin, které dosud neznáme) vyšší energetickou potřebu než zdraví lidé stejného věku. Je nutné zvážit mnoho věcí týkajících se stravování nemocného v pokročilém stádiu demence.

Je toho hodně, co může nemocného při jídle rušit anebo ho dokonce od jídla odradit (zvuky, pachy, rozhovory). Stravovací režim by měl být přizpůsoben potřebám nemocného. Například některý nemocný bude raději jist vícekrát denně a jinému zase vyhovují větší porce pouze třikrát denně.

Často potřebuje nemocný pouze nepatrnou pomoc či správné uspořádání talíře a jídla na něm, aby začal jíst sám.

Pokud má nemocný větší problémy s polykáním tekutin než soust anebo naopak, je dobré zkusit mu připravit stravu takové konzistence, aby mu co nejvíce vyhovovala. Může pomoci, když se jídlo rozmíchá nebo když se střídá snědení malého kousku jídla a zapití nápojem. Důležitou zásadou je také nemíchat tekutiny a tuhá sousta a jídla (mléko a cereálie atd.).

Nechte nemocnému dost času na to, aby mohl vše v klidu sníst. Nenabízejte mu další sousto, dokud to předešlé nespolkl.

Nemocný by měl pří jídle sedět pokud možno vzpřímeně a po jídle by si neměl hned lehat, protože polknuté jídlo by se mohlo dostat zpět do jícnu. Problémy s polykáním mohou vést ke vdechnutí sousta a k dušení.

Proto je dobré v případě těchto obtíží konzultovat lékaře či zdravotní sestru a poučit se i o první pomoci v případě vdechnutí sousta.

Výživa a úbytek na váze

Pro všechny nemocné s Alzheimerovou chorobou je potřebná taková strava, která zajišťuje přiměřenou a dostatečnou výživu. Pečovatelé musí být v tomto ohledu trochu tvůrčí a vynalézaví. Možná by bylo dobré promluvit si o tom s profesionálem (dietní sestrou, zdravotní sestrou anebo s lékařem), který rozumí tomuto problému a je schopen Vám pomoci.

Je důležité všímat si, zda nedochází u nemocného k úbytku na váze. Mohlo by to totiž znamenat přítomnost nějaké další nemoci, kterou by bylo potřeba léčit. Deprese je jedna z nemocí často doprovázející demenci, která může způsobit ztrátu chuti k jídlu.

Chuť k jídlu také ovlivňují některé léky, a proto by se při úbytku na váze měl lékař zaměřit i na ně. Jak jsme již výše uvedli, i sama Alzheimerova nemoc přináší vyšší energetickou spotřebu, pacienti hubnou i při normální stravě.

Proto je potřeba dbát na vydatnou stravu a je vhodné ji doplňovat ještě komerčně připravenými dietními doplňky. Jsou to malé krabičky s nápojem, který má chuť ovocného mléčného koktejlu, ale obsahuje úplnou výživu. Pro pokrytí celodenní potřeby postačují obvykle tři tyto krabičky.

Na doplňkovou výživu (formou tzv. popíjení – sippingu) se můžete informovat také v lékárnách.

Žízeň a dehydratace

Nemocný trpící Alzheimerovou nemocí si nemusí vždy uvědomit, že má žízeň. Zapomene se napít vody nebo jiného nápoje.

Pokud má nemocný problémy s polykáním tekutiny, zahustěte ovocný džus, čaj či jiný nápoj želatinovým přípravkem (který je opět za tímto účelem vyráběn některými firmami), podávejte krémové polévky, ovocné pyré a podobně.

Snažte se, aby každodenní příjem tekutin byl alespoň dva litry. Nezapomeňte, že káva a silný čaj působí močopudně a tím zvyšují výdej tekutin.

Hygiena a kontinence

Je pravděpodobné, že nemocný, který je v posledním stádiu Alzheimerovy nemoci bude potřebovat pomoci s osobní hygienou i s úkony na toaletě. Pokud je inkontinentní, ujistěte se, že to není způsobeno infekcí či jinou chorobnou příčinou. Pokud myslíte, že ano, poraďte se s lékařem o možné léčbě.

Vytvořte si jednoduchý záznam, kde budou všechny zvyky nemocného týkající se koupání, doby močení, příjmu tekutin (čas i množství), hlavního jídla a užívání léků. Tento zápis Vám pomůže odhadnout, pro které úkony je vhodný čas. Pokud toto zjistíte, můžete dopředu naplánovat, kdy je například třeba jít s nemocným na toaletu.

Všímejte si i neverbálních projevů (neklid, pohrávání si s oblečením). Opět Vám to pomůže předejít nežádoucím situacím.

Vytvořte plán, kdy má nemocný chodit na toaletu. Nejprve ihned po ránu, po jídlech a před spaním. Mezi návštěvami toalety ponechte alespoň dvě hodiny pauzu, aby se močový měchýř mohl naplnit, a tak se udrželo svalové napětí. Nemocnému podávejte po celý den dostatek tekutin – nejpozději však alespoň dvě hodiny před spánkem. Omezte příjem kávy, silného čaje a uměle slazených nápojů.

Pokud nemocný není schopen udržet stolici, obraťte se na lékaře, jestli to není projev jiné nemoci. Jestliže lékař nemůže najít jinou příčinu, pokuste se pozměnit stravu nemocného. Vyvarujte se projímavě působících jídel (u každého pacienta to může být jiné jídlo či nápoj) a přidejte potraviny obsahující vlákninu.

Komunikace

S postupem nemoci nebude člověk trpící Alzheimerovou nemocí schopen se vyjadřovat slovy. Místo toho zjistíte, že jen mumlá nebo používá řeč tak, že nemá žádný význam. Dále ale můžete komunikovat pomocí gest, dotyku a společně vykonávaných drobných činností. Mějte na vědomí, že mimoslovní (nonverbální) komunikace má pro pacienta stejný význam jako rozhovor pro člověka zdravého.

Největší starost, kterou mají pečovatelé starající se o nemocného v poslední fázi demence je, zda nemocný nemá nějaké obtíže nebo bolesti, které jim není schopen sdělit.

Pozorný pečovatel ale většinu potíží pacienta umí velmi citlivě vypozorovat.

Přesto je nutné pravidelně kontrolovat jednotlivé funkce, jejichž porucha by pacientovi byla nepříjemná (pravidelné vyprazdňování, stav kůže, správná a pohodlná poloha a podobně).

A co ještě

S postupem nemoci se mohou objevit další změny chování či další potřeby nemocného, péče může být složitější. Může to být nevhodné dotýkání se ostatních nebo jiné náhlé a nepředvídatelné chování. Pokud má nemocný jakékoli záchvaty, požádejte lékaře o radu, jak je máte zvládat.

Pečovatel také musí často pomáhat nemocnému se zubní či ústní hygienou. Pokud potřebujete poradit, jak cokoli z toho zvládnout, můžete se také obrátit na nebližší pobočku České alzheimerovské společnosti nebo na linku pomoci 283 880 346. Tam Vám buď poradí, nebo doporučí odbornou pomoc.

Péče o sebe

To nejdůležitější, pokud pečujete o nemocného Alzheimerovou chorobou, je, abyste Vy sami byli k sobě upřímní. Abyste si uvědomili, kde je hranice toho, kdy péči zvládáte a kdy už ne. Pokud vaše vlastní zdraví není v pořádku nebo pokud se cítíte unaveni, přemýšlejte o dalším způsobu péče o nemocného a vyhledejte pomoc.

Obraťte se na své nejbližší – rodinu a přátele – kteří Vám podají pomocnou ruku a také Vám budou naslouchat.

Kontaktujte ČALS, kde Vás budou informovat o svépomocných skupinách pečovatelů, respitní péči a dalších možnostech, které Vám jistě pomohou. Váš lékař Vám také může poradit a pomoci.

Zjistěte si, kde najdete pomoc a hlavně dobře pečujte sami o sebe. Je to důležité nejen pro Vás ale zejména pro Vašeho blízkého, který Vás stále potřebuje.

S využitím podkladů ADI připravily MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. a Eva Studnická

Источник: http://www.alzheimer.cz/pro-rodinne-pecujici/tipy-pro-pecujici/jak-pecovat-o-nemocneho-v-pokrocilem-stadiu-demence/

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *