Antibiotika v kombinaci s ostatními léčivy – vše o zdraví

Nám jako pacientům tak nezbývá nic jiného, než se pečlivě ptát. V ordinaci i v lékárně. Jak totiž říká praktikující lékárník a viceprezident ČLnK Aleš Krebs: „Nejde tu o nic menšího než o vaše zdraví.“

Kdy brát antibiotika. Po jídle, nebo před ním?

Antibiotika dostanete pouze na lékařský předpis a působí na bakteriální infekce. U angíny, zánětů močových cest, aktuální lymské boreliózy a dalších mnoha klasických chorob nám obvykle do několika dnů velmi uleví. Přesný způsob jejich užívání a další okolnosti byste ale měli pečlivě probrat už v ordinaci s lékařem:

„Některá antibiotika je vhodné užívat nalačno, u některých nevadí současné užívání s jídlem a v některých případech je lepší je užít s odstupem po jídle,“ vysvětluje Kateřina Javorská, praktická lékařka z Nového Města nad Metují a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Obecně léky nalačno mohou dráždit žaludek, a naopak strava většinou ovlivňuje vstřebávání a účinek léků, proto je vždy dobré vědět, o jaký typ antibiotika se v konkrétním případě jedná, a podle toho upravit dietní režim.“

Co ještě užíváte? Když se léky poperou

A to zdaleka není vše. Málokoho z nás totiž napadne, že třeba antibiotika na zánět průdušek či jinou respirační infekci, se mohou v těle „poprat“ s některými léky na snižování hladiny cholesterolu, které jsou v české populaci užívané hojně. Například klarithromycin, klasické širokospektré antibiotikum, stojí za bolestmi svalů. 

„Nežádoucími účinky tzv. statinů, které toto antibiotikum zvýší, je bolest svalů, myopatie, kterou někteří pacienti popisují jako atypickou či ‚divnou‘,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Michaela Bažantová.

Ptáte se, jak k tomuhle může dojít? My pacienti „laici“ přece nemůžeme tušit, že se některé léky nemohou užívat společně, to by nám měl říct lékař. V ideálním případě ano. „Lékař může předepsat antibiotika i v případě, že statiny užíváte.

Upraví vám dávkování statinu, nebo jeho užívání na čas vysadíte,“ popisuje Aleš Krebs. A zároveň připouští, že ale někdy může dojít k nedorozumění mezi lékařem a pacientem.

Nebo pacient nenavštíví svého praktika, který o něm ví vše, ale třeba pohotovost nebo ORL ambulanci.

„V tom případě je tu ještě jako poslední instance lékárník, který může kontraindikaci zachytit,“ říká dále Aleš Krebs. „Buď na základě současného výdeje, nebo na základě cíleného dotazu či interního lékového záznamu pacienta v lékárně. Do budoucna nám pomůže lékový záznam. Do něj z lékárny uvidí pouze vydávající lékárník, a to po přihlášení speciálním osobním bezpečnostním certifikátem.“

Než bude zavedený lékový záznam, můžeme se jako pacienti částečně vyvarovat některých rizik tím, že budeme chodit do jedné lékárny, kde nás i naše léky a nemoci znají. Podle nedávného průzkumu ČLnK to ale zatím dělá jen pětina z nás.

Šumivým hořčíkem nezapíjej 

A u zbylých čtyř pětin mohou nastat další situace, kdy nám antibiotika nemusí pomoci tak, jak by měla. Mléko, jogurty, rozpustné minerální tablety nebo mnohé doplňky stravy tak mohou doslova blokovat účinek doxycyklinu, který je třeba teď v létě kromě jiného často předepisován na lymskou boreliózu, přenášenou klíšťaty.

„Borelióza často postihuje i pacientky ve vyšším věku, které zároveň trpí osteoporózou a užívají například vápník i v kombinaci s vitamínem D ke zpomalení nebo zastavení progrese osteoporózy,“ upozorňuje Michaela Bažantová. „U nich tedy může dojít k interakci doxycyklinu s lékem na osteoporózu obsahujícím vápník.“

Není ale nutné se pro dobu užívání antibiotik vzdát třeba jogurtů. „K interakci – vzhledem k jejímu charakteru – dochází pouze tehdy, když jsou obě látky současně v zažívacímu ústrojí.

Tedy nejde o to, že by během léčby tímto antibiotikem pacient nemohl po dobu například deseti dnů jíst či pít mléčné výrobky nebo minerály, ale musí mezi nimi být dostatečný časový odstup.

Když užíváte doxycyklin po dvanácti hodinách, často ráno a večer, a v poledne vypijete litr mléka, nic se neděje,“ dodává Michaela Bažantová.

Když ale lék zapijete sklenicí šumivého hořčíku, může podle odbornice dojít k situaci, že koncentrace antibiotika v krvi nebude dostatečná na boj s bakteriální infekcí. Pokud obojí užijete ve stejný den s alespoň dvouhodinovým odstupem, opět se nic neděje.

Urologické potíže? Nepijte džus

Máte urologickou bakteriální infekci a je třeba ji léčit antibiotiky? Lékař vám může předepsat co-trimoxazol. U něj se ale vyvarujte kyselých potravin nebo třeba vitamínu C, kterým se spousta z nás „dopuje“, aby infekci dříve vyléčila.

Galerie: Barvy léků taky léčí

„Při nižším pH moči, které kyselé látky mohou způsobit, dochází totiž ke vzniku krystalků v ledvinách, které je mohou poškodit,“ varuje Michaela Bažantová. „Kyselé potraviny si může dovolit při této léčbě pouze pacient s dostatečným příjmem tekutin. Případně, a u urologických infekcí je to více než vhodné, můžete ještě množství nápojů zvýšit.“

Co si s tím jako pacient počít

Leckterý pacient pak musí logicky dojít k pocitu, že se „nic s ničím“ bez následků neobejde. Jestli spoléháte na příbalový leták, nechcete lékaře „zdržovat“, protože má plnou čekárnu, rozhodně to přehodnoťte. 

„Můj názor je, že by pacienti moc příbalový leták číst neměli a raději své otázky směřovali na lékaře,“ říká Kateřina Javorská.

„Měli by se zeptat, jak mají léky užívat, a lékař by si měl ověřit, zda jeho doporučení rozumějí. Měl by jim také vysvětlit možné nežádoucí účinky či interakce s ostatními léky.

“ Podle Aleše Krebse je také dobře, že na sebe lékař a lékárník „navazují“ v celém procesu, než začnete léky užívat.

„Chyba se totiž může stát v kterékoliv fázi procesu,“ připouští Aleš Krebs.

„Je dobře, že na sebe předepsání a výdej léčivého přípravku navazují a nejsou spojeny do jednoho kroku – tedy je správně, že lékař lék předepíše a lékárník jej vydá.

Role lékaře a lékárníka jsou totiž odlišné a schválně rozdělené, protože tak dochází k zesílení bezpečnosti farmakoterapie a zvýšení ochrany pacientova zdraví.“

Co má říct lékař a co pacient

Váš praktický lékař by vám měl vždy vše kolem užívání antibiotik pečlivě vysvětlit. Včetně toho, že když budete mít jakýkoliv problém, měli byste ho telefonicky kontaktovat nebo přijít na kontrolu dříve než v domluveném čase.

„Lékař by měl říct, proč antibiotika nasazuje, že působí na bakteriální infekce, kdy a jak se užívají, že je vhodné jejich užívání doplnit probiotiky a v některých případech se vyvarovat slunění, určitým potravinám a alkoholu, nebo že určitá antibiotika mohou přechodně snížit účinek hormonální antikoncepce,“ shrnuje základní informace Kateřina Javorská.

„A v případě, že se vyskytnou nežádoucí účinky, nejčastěji jako kožní vyrážka, nevolnost a jiné, tak aby se pacient svému lékaři ozval.“

Až půjdete do lékárny, určitě informujte lékárníka o lécích, které užíváte pravidelně. Praktickým tipem je nosit třeba jejich seznam.

„A ptejte se. Nejde o nic menšího než o vaše zdraví. Do budoucna umožněte lékaři i lékárníkovi přístup do svého lékového záznamu – obě profese jsou povinovány mlčenlivostí, jiný personál než lékaři a lékárníci k němu přístup mít nebude,“ uzavírá Aleš Krebs.

Odborná spolupráce:

Antibiotika v kombinaci s ostatními léčivy – vše o zdraví

Mgr. Michaela Bažantová

Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory

Antibiotika v kombinaci s ostatními léčivy – vše o zdraví

Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

  • Praktikující lékárník a viceprezident České lékárnické komory
  • MUDr. Kateřina Javorská
  • Praktická lékařka z Nového Města nad Metují a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Bereš antibiotika? Na tohle by sis měla dát pozor

Kromě covidu, který tak trošku zastínil ostatní onemocnění, má kdekdo rýmu, angínu, zánět průdušek… Nejlepší je samozřejmě vyléčit si neduhy pomocí čajů a přírodních preparátů, ale někdy holt musí nastoupit antibiotika. A tady končí veškerá legrace, protože užívání antibiotik má svá pravidla. Kromě toho, že ti pomohou, mohou také uškodit. Na co by sis tedy měla dát pozor?

Probiotika

Když si v lékárně vyzvedáváš antibiotika, přihoď k tomu rovnou i balíček probiotik. Tvé tělo to ocení, a to hlavně střevní mikroflóra, se kterou antibiotika pořádně zamávají.

Léky ti totiž zlikvidují nejen nemoc, ale také zdravé bakterie, které pomáhají ve střech udržovat přirozené a vyrovnané prostředí. A pozor, nemusí to odnést jen tvá střeva, ale koleduješ si také o vaginální mykózu.

Ne nadarmo se gynekologové ptají svých pacientek, které si k nim přijdou léčit palčivé svědění, jestli nejsou po antibiotické léčbě. Takže pozor na to, ať si zbytečně nezaděláš na další potíže.

Jen ve výjimečných případech

Antibiotika jsou z lékařské vědy velkým vynálezem, a zachránila život nespočtu lidí. Ale měla by se předepisovat jen ve výjimečných případech. Na chřipku ti rozhodně nepomohou a jsou zcela zbytečná. Kromě toho časté užívání antibiotik tě celkově oslabuje a nemoc mívá tendence se vracet. Zkrátka, nejlepší je nemoc zdolat bez nich, aby tvé tělo získalo protilátky.

Tím tě nechceme nabádat, abys předepsané léky hodila do koše, ale aby ses poradila s lékařem, jestli není jiné cesty. Také platí, že když nemoc chytneš hned v počátku, máš velkou šanci ji porazit bez léků. Pokud se ti rozjíždí například angína, okamžitě si naordinuj klid na lůžku, studené zábaly, cibuli a česnek.

Nebo si v lékárně kup cucavé bonbony, které pomohou angínu přemoci.

Antibiotika v kombinaci s ostatními léčivy – vše o zdraví Zdroj: www.shutterstock.com

Když už, tak je dober

O tom, jestli antibiotika dobírat nebo ne, se vede spor už dlouhá léta. Někteří doktoři tvrdí, že je musíš dobrat, i když je ti už lépe, jinak se nemoc vrátí. Jsou také názory, že nedobráním neubližuješ ani tak sobě, jako celkově lidstvu, protože se pak bakterie vůči antibiotikům stanou rezistentní, tedy zvýší se jejich odolnost.

Zastánci této teorie to vysvětlují tím, že antibiotika zabraňují množení bakterií, a tím, že je vysadíš, tak přeživší bakterie si na antibiotika, která v těle ještě alespoň v mírné formě jsou, zvyknou. Někteří doktoři toto popírají. Ať je to jakkoli, když už jednou antibiotika máš, tak je dober.

Pokud si myslíš, že to zvládneš bez nich, tak je ani nezačínej brát, ale jen po domluvě s lékařem.

Pozor na alkohol

Jedna sklenička nevadí, říkáš si. Ale vadí! Tak předně alkohol zatěžuje tělo, a pokud zrovna proděláváš nějakou nemoc, měla by ses mu obloukem vyhnout, i když antibiotika nebereš. Grog opravdu nevyléčí, raději zvol teplý čaj.

A v případě míchání prášků a alkoholu si navíc můžeš pořádně ublížit. Pozor si dej i po dobrání antibiotik. V těle ještě nějakou chvíli zůstávají, nehledě na to, že tělo je po léčbě oslabené a snadno bys mohla na party opět nějakého bacila chytit.

Nezapomínej také, že kombinace antibiotik a alkoholu vyvolává nežádoucí účinky, a podle doktorů stačí i jedna sklenička vína nebo jedno pivo. Snadno si pak přivodíš zvracení nebo klidně mdloby.

Kromě toho dáváš pořádně zabrat svým játrům a nemůžeme pominout ani fakt, že se snižuje účinek léčivé látky antibiotik. Takže pivo raději až po léčbě!

Zajímavé:  Antikoncepce a menstruace - vše o zdraví

Žádný sport a slunce

I když je pohyb a pobyt na slunci obecně zdravý, při braní antibiotik se doporučuje klidový režim. Bohužel, si musíš odepřít i sluneční paprsky, jinak riskuješ vyrážku. A se sportem si dej opravdu na chvíli pokoj, protože tady už jde nejen o zdraví, ale doslova i o život.

Tvoje srdce totiž takovou zátěž nemusí vydržet. Navíc bys měla být v klidu už jen kvůli nemoci, antibiotika se většinou berou na záněty a při nich by se opravdu nemělo sportovat. Klidový režim si dopřej ještě několik dní po dobrání léků.

Tělo je po antibiotikách slabé a nemuselo by se ti to vyplatit.

Jak to máš ty? Bereš často antibiotika nebo se případnou nemoc snažíš zvládnout bez nich? A dodržuješ při jejich léčbě to, co se má?

Foto: Shutterstock.com

Kontraindikace antibiotik

Co lidé nejčastěji řeší?

Gravidita

  • Je-li v těhotenství potřeba léčit ženu antibiotiky, je možné použít : peniciliny, aminopeniciliny, případně při alergii na ně i klaritromycin.
  • Další léky s antimikrobiálním účinkem mohou působit mutagenně nebo teratogenně : fluorochinolony, antimalarika, metronidazol.
  • A jiné mohou vést k poškození plodu : tetracykliny, chloramphenicol, cotrimoxazol.
  • Proto jsou v těhotenství kontraindikovány.

Laktace

Při kojení se dá použít penicilin a cefuroxim, ostatní antibiotika nemají žádné studie o vlivu na kojené dítě. U obou těchto antibiotik přestupuje malé množství do mateřského mléka. I po minimálních dávkách těchto antibiotik v mléce může u kojeného dítěte nastat střevní dysmikrobie s průjmy nebo alergická reakce. Z těchto důvodů může být nutné kojení přerušit.

Vzhledem k minimální toxicitě penicilinových antibiotik patří penicilin mezi léky první volby, je-li u kojící matky nezbytná antibiotická léčba. Možné riziko ovlivnění dítěte se zvyšuje s vyššími dávkami a délkou trvání léčby.

Alkohol

Kontraindikován je při užívání metronidazolu, cotrimoxazolu či trimethoprimu. Tyto léky blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. S alkoholem vyvolávají tzv. antabusový efekt – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po malé dávce alkoholu.

Jinak kombinaci antibiotik a alkoholu lze pouze jednoznačně nedoporučit, protože neúměrně zatěžujete svá játra, která se kromě antibiotik musí popasovat ještě s alkoholem. Za druhé alkohol může snížit účinnost antibiotik, takže by vám nemusela zabrat a třeba by vám byla nakonec nasazena další.

Alkohol s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách, jak se tělo snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobou škodu.

Warfarin

Užívání antibiotik není kontraindikováno. Je však potřeba myslet na úpravu dávky warfarinu při užívání metronidazolu a cotrimoxazolu, jinak je samozřejmě lépe zkontrolovat krevní srážlivosti po dobrání antibiotik, či při výskytu jakýchkoli krvácivých komplikací a v případě INR mimo požadovanou mez upravit dávku warfarinu.

Slunce

Delší pobyt na přímém slunci při užívání jakýchkoli antibiotik nelze doporučit. Určití lidé jsou samozřejmě citlivější a některá z antibiotik mohou způsobovat vyloženě fototoxické reakce. Je proto lépe se slunění a delšímu pobytu na slunci při užívání antibiotik vyhýbat.

Antibiotika | Sandoz Česká republika

Antibiotika jsou látky, které se používají při léčbě infekčních onemocnění způsobených mikroogranismy – nejčastěji bakteriemi a v menší míře také některými druhy hub a parazitů.

Antibiotika nejsou vůbec účinná při virových onemocněních, mezi které řadíme běžné a velmi časté záněty horních či dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnice.Antibiotika byla původně získávána přímo z bakterií nebo hub, v současné době se nejčastěji vyrábí uměle (nebo částečně uměle).

Antibiotika účinkují tak, že tlumí růst a množení mikroorganismů (bakteriostatická antibiotika) nebo je přímo usmrcují (baktericidní antibiotika).Nejznámějším antibiotikem je penicilin, který v roce 1928 objevil Alexandr Fleming.

Při volbě antibiotika bere lékař v úvahu druh a závažnost infekce a citlivost bakterií v dané oblasti, dále způsob podání (k dispozici jsou tablety, sirupy, kapsle, injekce, krémy, čípky, oční kapky a další), možné nežádoucí účinky spojené s konkrétním lékem a riziko alergie u daného nemocného.

Antibiotika byla původně získávána přímo z bakterií nebo hub, v současné době se nejčastěji vyrábí uměle (nebo částečně uměle). Antibiotika účinkují tak, že tlumí růst a množení mikroorganismů (bakteriostatická antibiotika) nebo je přímo usmrcují (baktericidní antibiotika).Nejznámějším antibiotikem je penicilin, který v roce 1928 objevil Alexandr Fleming.

Při volbě antibiotika bere lékař v úvahu druh a závažnost infekce a citlivost bakterií v dané oblasti, dále způsob podání (k dispozici jsou tablety, sirupy, kapsle, injekce, krémy, čípky, oční kapky a další), možné nežádoucí účinky spojené s konkrétním lékem a riziko alergie u daného nemocného.

Postup léčby antibiotiky

Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po zjištění původce infekce, která probíhá v mikrobiologické laboratoři zkoumáním vzorku krve, moči nebo tkáně odebrané nemocnému a po stanovení citlivosti na různá antibiotika.

Protože zjištění původce trvá několik hodin až dní, lékař většinou volí antibiotikum podle svých zkušeností a teprve po obdržení výsledků z laboratoře léčbu případně upraví.

Antibiotika je nutné užívat do doby, než se bakterie vyloučí z organismu, což bývá několik dní poté, kdy odezněly příznaky onemocnění (zcela výjimečně jsou antibiotika podávána méně než 5 dní).

Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce nebo ke vzniku bakteriální rezistence (antibiotikum přestává na bakterie účinkovat).Správné užívání antibiotik brání rozvoji již zmíněné antibiotické rezistence a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti.

Je třeba užívat antibiotika pouze v nezbytných případech (např. neužívat je na virová onemocnění) a zahájit léčbu neprodleně po jejich předepsání lékařem. Je také nutné dodržet délku užívání a dávkovací intervaly (doužívat léky).

Obvyklé nežádoucí účinky antibiotik vycházejí z poškození přirozeného výskytu bakterií ve střevech (průjem) nebo u žen v pochvě (kvasinkové infekce). Nežádoucí účinky mohou být někdy závažnější a mohou narušit funkci ledvin, jater, kostní dřeně nebo jiných orgánů. Antibiotika mohou způsobovat také alergické reakce (od nejlehčích forem jako jsou vyrážky nebo svědění, až po anafylaktický šok – závažnou a život ohrožující alergickou reakci, která se projevuje otokem hrdla, těžkou dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním).

Antibiotika nepatří mezi volně prodejné léky a předepsat je může pouze lékař.

Antibiotika vyžadujeme zbytečně

Bez antibiotik si léčbu některých nemocí neumíme představit. Mnohdy ale jdeme k lékaři a antibiotika po něm vyžadujeme v domnění, že urychlí léčbu běžného nachlazení. V tomto případě jsou však antibiotika zcela zbytečná a spíš našemu tělu uškodí. V naprosté většině nachlazení jsou totiž vyvolavateli viry.

Antibiotika na ně ze své podstaty vůbec nepůsobí, i přesto se však může stát, že je lékař nasadí. Jedná se o případy, kdy klinický obraz onemocnění není zcela jednoznačný. Nasazení antibiotika u běžného nachlazení je tak nejen zbytečné, ale i rizikové. Antibiotikum není schopno nikterak ovlivnit množení virů.

Uplatňuje se pouze u bakteriálních infekcí vzniklých primárně, nebo sekundárně až po předchozí virové nákaze. Musíme si uvědomit i fakt, že antibiotika mají nežádoucí účinky – především při volbě antibiotik se širokým spektrem působení se mohou dostavit zažívací potíže, u žen pak záněty pochvy.

U osob současně užívajících jiná léčiva nezapomínejme na riziko lékových interakcí.

Jak antibiotika fungují?

Antibiotika jsou látky produkované mikroorganismy, které zpomalují, nebo zastavují růst mikroorganismů, nebo je hubí. Podle chemické struktury a mechanismu účinku se dělí na řadu podskupin – peniciliny, teracykliny, makrolidy, cefalosporiny, chinolony a další.

Nejvýznamnějším způsobem „práce antibiotik“ je narušení buněčné stěny bakterií a zásah do jejich látkové přeměny. Bakterie pak přestává být schopna vytvářet si pro svůj život nezbytné látky. Jiné typy antibiotik zase dokážou omezit tvorbu nukleové kyseliny – nositelky genů bakterií.

Je tak jasné, že na různé bakterie budou působit různá antibiotika.Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – k tomu je třeba odebrat vzorek krve, moče nebo tkáně a odeslat do mikrobiologické laboratoře.

Léčba bz měla být zahájena co nejdříve, a tak se lékař musí často spoléhat na své zkušenosti a na jejich základě antibiotikum zvolí. Po obdržení výsledků z laboratoře lze pak léčbu upravit. Při léčbě antibiotiky je samozřejmá i součinnost vlastní imunity pacienta.

Ta se vypořádá s bakteriemi, jež jsou působením antibiotik zničeny nebo se nemohou množit.

Proč antibiotika nepůsobí?

Proč vzniká rezistence na antibiotika? Odpověď je jednoduchá – bakterie jsou „chytré“. Velmi rychle se učí antibiotikům odolávat a umí si také tuto „dovednost“ předávat mezi sebou.

Děje se tak v situacích, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dostatečně dlouho (léky o vlastní vůli vysadíme!), nebo pokud je zvolen nesprávný typ léku. Obezřetné používání antibiotik a z toho plynoucí udržení jejich účinnosti je proto velmi důležité.

Antibiotika musí být užívána pravidelně, ve stanovených časových intervalech a po přesně vymezenou dobu. V důsledku infekce rezistentním mikroorganismem (kdy antibiotika nedokážou být účinná) zemře každým rokem v zemích EU přibližně 25 tisíc osob.

Jak antibiotika užívat

Antibiotika rozhodně nenasazujte sami a nevysazujte je okamžitě, když se vám uleví. Dodržujte přesně pokyny lékaře jak léky dávkovat a jak dlouho je užívat. Nespotřebovaná léčiva vraťte do lékárny (neponechávejte si je doma pro případ, že si je nasadíte sami!).

Vyhodíte-li antibiotika do běžného odpadu, podporujete vznik rezistence na antibiotika. Lék se takto dostane do kontaktu s bakteriemi z běžného okolí. Ty méně odolné při tom zemřou.

V okolním prostředí se však vyskytují i bakterie rezistentní, jež přežily předchozí útoky antibiotik a ty se začnou množit. Při nákaze těmito bakteriemi nemusejí být antibiotika účinná.

Neužívejte ani prošlé léky – lék už nebude mít původní účinnost a jeho užíváním byste zbytečně zvyšovali rezistenci. Vždy lékaři řekněte, které další léky užíváte, protože některá antibiotika mohou mít závažné interakce s jinými léky.

Penicilinová antibiotika užíváme  před jídlem nebo nalačno. Antibiotika cefalosporinového typu užíváme do 15 minut po jídle. Antibiotika chinolonového typu užíváme nezávisle na jídle.

Zajímavé:  Elektromyografie - vše o zdraví

Nežádoucí reakce

Na antibiotika vzniká často alergie; ta může vzniknout kdykoli, předchozí bezproblémové užití bohužel není zárukou, že alergická reakce později nenastane. Objeví-li se vyrážka, dušnost, otoky nebo dokonce potíže s dýcháním, kontaktujte okamžitě lékaře.

Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nejezte současně mléčný výrobky (vápník v nich obsažený vytváří s lékem obtížně vstřebatelný komplex, antibiotikum se tak nedostane do krevního oběhu a jeho účinek je minimální), neužívejte minerály ani léky na snížení kyselosti žaludku – antacida.Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nepobývejte na přímém slunečním světle. Vyhnete se tak nepříjemným kožním projevům (vyrážce).

Léčebný efekt antibiotik ovlivňuje alkohol. Pro lidi s onemocněním srdce může kombinace některých antibiotik a alkoholu být opravdu nebezpečná.

Potřebná probiotika

Narušení mikrobiální rovnováhy během užívání antibiotik vyústí často v trávicí potíže, nejčastěji (až u 30 % pacientů) jde o průjem. Zejména u antibiotik, která se užívají v intervalu 12 a více hodin, je podle posledních výzkumů vhodné užívat probiotika.

Ta bychom měli začít konzumovat v podstatě současně s antibiotiky. Aby se antibiotika pomnožila a osídlila co nejrychleji danou oblast střeva, musí být dostatečně koncentrovaná; musí jich být dostatek, doporučuje se alespoň 10 na 14 CFU (kolonie tvořících jednotek).

Jsou-li probiotika chráněna odolným obalem, který se nerozpustí v žaludku, stačí dávka 10 na 12 CFU.

Doporučené koncentrace běžnými potravinami nedosáhneme, proto je vhodné sáhnout po probiotikách ve formě doplňků stravy, v dostatečné kombinaci a s vhodnými kmeny probiotik, jež odpovídají našim zeměpisným šířkám.

Jak zabírají na covid „staré“ známé léky? Víme víc než na jaře

Léků, které se zkoušejí proti covid-19, je hned několik. Ne u všech je ale účinnost jednoznačná.

aktualizováno • 3. 8. 2020 8:49

Lékaři stále musí při léčbě těžkých případů covid-19 vsázet na kombinaci různých metod i na léky vyvinuté před lety proti jiným nemocem. Jak moc se posunuly znalosti o jejich účincích?

Počty nakažených covid-19 po celém světě vystoupaly v posledních dnech dohromady na víc než 17 milionů. Přestože stále platí, že se nemoc u většiny lidí projevuje pouze mírně, přibližně jeden z pěti pacientů potřebuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hospitalizaci.

Lékaři při léčbě zatím spoléhají na některé už známé a při jiných nemocech ověřené léky a postupy, které tiší příznaky covid-19 nebo uměle podporují dýchání pacientů a další orgánové funkce.

Právě okolo léků, které se přímo na covid-19 užívají experimentálně, se stále vedou debaty, jak moc jsou účinné.

V Česku zatím lékaři při snaze pomoci pacientům zkoušeli různé varianty zahrnující hydroxychlorochin, favipiravir, lopinavir/ritonavir či rekonvalescentní plazmu. Několik lidí dostalo remdesivir, už před lety vyvíjený proti ebole.

Ve veřejném prostoru se také nedávno objevily informace vakcinologa Jiřího Berana, podle kterého má být proti covid-19 účinný isoprinosin – 50 let starý lék, který se užívá při poruchách buněčné imunity.

Podle Berana se má užívat již při prvních příznacích covid-19. O látce se prý nemluví proto, že nikdo neinvestoval do studie zaměřené přímo na účinky proti covidu.

Beran podle svých slov v rozhovoru pro časopis Forbes látku vyzkoušel i sám na sobě.

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Michal Holub však upozorňuje, že isoprinosin nemá u covid-19 žádný prokázaný účinek. Léčivo podle něj patří k těm, které mohou mít jen účinek pomocný – u pacientů se středně závažným, těžkým a kritickým průběhem covid-19 dochází ke snížení imunitní odpovědi buněk, což isoprinosin může pomoci napravit.

„Nicméně léčbu je třeba volit opatrně s pravidelnými kontrolami laboratorních parametrů. Onemocnění covid-19 má složitou dynamiku a v některých fázích isoprinosin může zhoršit jeho průběh.

Na našem pracovišti isoprinosin občas u pacientů s covid-19 použijeme jako pomocnou léčbu při terapii plazmou nebo remdesivirem, činíme tak ale s opatrností a při pravidelné kontrole laboratorních parametrů.

Podle mého názoru by se bez pravidelného sledování laboratorních parametrů isoprinosin u covid-19 rozhodně podávat neměl,“ popsal pro Seznam Zprávy lékař.

V současné době byl podle něj a podle obecně uznávaných principů medicíny založené na důkazech účinek prokázán pouze u léčiva dexamethason, které zlepšuje přežití těžké a kritické formy covid-19, a u zmiňovaného remdesiviru, který významně zkracuje délku hospitalizace. „Další léčiva se stále testují – například favipiravir, inhalační interferon beta, případně plazma odebraná od dárců, kteří covid-19 prodělali,“ dodal.

Zmiňovaný kortikoid dexametazon má protizánětlivé účinky a používá se například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

Pokud jde o remdesivir, který vyvinul tým firmy Gilead pode vedením Čecha Tomáše Cihláře, už brzy by se měl ve větším objemu dostat do Evropy. Evropská komise tento týden podepsala s Gilead smlouvu, podle které má být od srpna k dispozici i 30 tisícům pacientů v členských zemích EU a Británii. Další dodávky mohou být v říjnu.

Zprávy okolo 50 let starého léku isoprinosinu nicméně připomínají dění okolo jiného léku – hydroxychlorochinu. Od něj si zpočátku lékaři pečující o pacienty s covid-19 mnohé slibovali.

Zprávy o tom, že efektivně zabíjí koronavirus v rámci laboratorních experimentů, se v odborném periodiku Clinical Infectious Diseases objevily 9. března.

Poprvé se však lék osvědčil už v roce 1955, a to při léčbě malárie. Desítky let se používá u autoimunitních onemocnění, jako je lupus nebo revmatoidní artritida. „Doufáme, že Plaquenil lidi zachrání,“ citoval na jaře šéfa společnosti Sanofi Oliviera Bogillota server France24.

Optimismus neskrývali ani odborníci včetně francouzského profesora Didier Raoulta, který je expertem na infekční choroby v univerzitní nemocnici v Marseille. Látku si oblíbil i americký prezident Donald Trump, který ji podle svých slov užíval i preventivně.

Už začátkem června ale představy o klíčovém léku proti covid-19 narušila Oxfordská univerzita, která dospěla k závěru, že hydroxychlorochin pacientům nepomáhá. Vycházela z vlastního rozsáhlého klinického testu. Profesor Martin Landray z Oxfordské univerzity hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika. „Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ dodával.

Také v Česku mělo použití látky nejasné výsledky.

„Je obtížné to hodnotit, protože počty pacientů nebyly vysoké. Měli jsme dohromady doposud 63 hospitalizovaných s covid-19 a hydroxychlorochin jsme podali 26krát, některým v kombinaci s azitromycinem – to je antibiotikum.

V počátku se zdálo, že nějaký efekt má, ale museli jsme ho ve třech případech vysadit.

Prodlužuje vedení srdečního vzruchu, takže to pro nás znamenalo denně monitorovat EKG křivku a měli jsme tedy tři pacienty, kde bylo nutné léčbu ukončit,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy přednosta Michal Holub.

Testy hydroxychlorochinu i dalších léků, konkrétně kombinaci lopinavir/ritonavir, později ukončila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Prozatímní výsledky testů ukazují, že hydroxychlorochin a lopinavir/ritonavir mají ve srovnání se standardní léčbou zanedbatelný nebo žádný dopad na snížení mortality u pacientů hospitalizovaných s covid-19,“ uvedla WHO s tím, že tyto testy budou ukončeny v rámci jejího mezinárodního programu Solidarity u hospitalizovaných pacientů.

Ani favipiravir, který se v Japonsku běžně používá k léčbě nových typů chřipky, se nakonec neukázal jako všespásný. Ačkoliv klinické testy vykázaly pozitivní výsledky, u pacientů s těžkými příznaky lék příliš nezafungoval. Pozitivní výsledky naopak lékaři hlásí u pacientů, kterým podali plazmu vyléčených lidí – některá pracoviště ale naráží na nedostatek vhodných dárců.

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SÚKL informuje, že výbor CHMP potvrdil závěry přehodnocení výborem PRAC, které doporučují omezení používání fluorochinolonů.
 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) přezkoumala závažné, invalidizující a potenciálně trvalé nežádoucí účinky chinolonových a fluorochinolonových antibiotik podávaných celkově (ústy, injekčně) nebo inhalačně. Přezkoumání zahrnulo také názory pacientů, zdravotnických pracovníků a zástupců vědecké obce prezentované v červnu 2018 na veřejném slyšení v EMA.

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) schválil na svém listopadovém zasedání doporučení Výboru pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) (viz https://www.sukl.cz/chinolonova-a-fluorochinolonova-antibiotika-omezeni?highlightWords=fluorochinolonov%C3%A1) a dospěl k závěru, že registrace léčivých přípravků obsahujících chinolonová antibiotika cinoxacin, kyselinu nalidixovou, kyselinu pipemidovou a také látku flumequin má být pozastavena. Toto se v České republice neprojeví, protože zde není v současné době registrován žádný léčivý přípravek s obsahem uvedených čtyř látek.

Výbor CHMP také potvrdil, že používání ostatních fluorochinolonových antibiotik má být omezeno pouze na případy, kdy přínosy léčby převýší nově prokázané riziko.

Informace o přípravcích (SPC a příbalová informace) budou doplněny o informace týkající se invalidizujících a potenciálně trvalých nežádoucích účinků a budou obsahovat doporučení ukončit léčbu při prvním projevu nežádoucích účinků postihujících svaly, šlachy nebo klouby a nervový systém.

Fluorochinolonová antibiotika se nemají používat:

  • k léčbě infekcí, které se mohou zlepšit i bez antibiotické léčby nebo nejsou závažné (např. infekce horních cest dýchacích);
  • k léčbě nebakteriálních infekcí, například nebakteriální chronické prostatitidy;
  • k prevenci cestovatelského průjmu nebo opakujících se močových infekcí;
  • k léčbě mírných nebo středně závažných infekcí kromě situací, kdy nemohou být použita jiná, běžně doporučovaná antibiotika;
  • u pacientů, kteří měli dříve závažné nežádoucí účinky po léčbě fluorochinolonovými nebo chinolonovými antibiotiky

Fluorochinolony mají být používány se zvláštní opatrností u starších osob, pacientů s onemocněním ledvin, po transplantaci orgánů a u pacientů užívajících kortikosteroidy, protože tito pacienti mají vyšší riziko poškození šlach.

Stanovisko výboru CHMP bude nyní zasláno Evropské komisi, která vydá konečné rozhodnutí právně závazné pro všechny země EU. Poté budou změněny informace o přípravcích všech fluorochinolonových antibiotik a lékaři dostanou další podrobnější informace.

Informace pro pacienty

  • Fluorochinolonová antibiotika (která obsahují ciprofloxacin, levofloxacin, lomefloxacin, moxifloxacin, norfloxacin, ofloxacin, pefloxacin, prulifloxacin a rufloxacin) nadále zůstávají důležitou léčbou mnoha závažných (často i život ohrožujících) infekcí (jako např. zápal plic, závažné infekce kůže a podkoží, kostí a kloubů, nitrobřišní infekce, komplikované močové infekce, infekce u pacientů s poruchami imunity, akutní bakteriální zánět prostaty aj.)
  • Tato antibiotika však mohou způsobit dlouhotrvající, invalidizující a potenciálně trvalé nežádoucí účinky poškozující šlachy, svaly, klouby a nervový systém. Takto závažné nežádoucí účinky byly hlášeny jen velmi vzácně, jejich skutečný výskyt však není znám.
  • Uvedené závažné nežádoucí účinky zahrnují záněty nebo přetržení šlach, bolesti či slabost svalů, bolesti nebo otok kloubů, potíže s chůzí, pocity mravenčení, pálivou bolest, výraznou únavu, depresi, problémy se spánkem, se zrakem a sluchem a změny chutě a čichu.
  • K otoku šlach a jejich poranění může dojít během 2 dnů od zahájení léčby fluorochinolonovými antibiotiky, ale může se objevit až s odstupem několika měsíců po ukončení léčby.
  • Přestaňte užívat fluorochinolonová antibiotika a ihned kontaktujte svého lékaře v následujících případech:
    • při první známce poškození šlachy, jako je bolest šlachy nebo otok – nezatěžujte bolestivé místo;
    • pokud máte bolesti, pocit mravenčení, brnění, lechtání, necitlivost, pálení nebo slabost zejména v nohách nebo pažích;
    • pokud se u Vás objeví otok ramene, paží nebo nohou, máte potíže s chůzí, cítíte se extrémně unaveni nebo v depresi, máte problémy se spánkem nebo si všimnete změny zraku, chutě, čichu nebo sluchu.
Zajímavé:  Čočky - vše o zdraví

Váš lékař rozhodnete, zda můžete pokračovat v léčbě, nebo zda potřebujete užívat jiný typ antibiotika. Lékaře je nutné navštívit ihned, svévolné ukončení antibiotické léčby na delší dobu bez včasné adekvátní náhrady může být velmi nebezpečné.

  • Pokud je Vám více než 60 let, vaše ledviny nefungují dobře nebo jste podstoupili transplantaci orgánů, můžete být náchylnější k bolesti kloubů nebo otokům či poškození šlach.
  • Promluvte si se svým lékařem, pokud užíváte kortikosteroidy (léky jako hydrokortizon a prednisolon) nebo musíte být léčeni kortikosteroidy. Současné užívání kortikosteroidů a fluorochinolonů zvyšuje riziko poškození šlach.
  • Neměl(a) byste užívat fluorochinolonová antibiotika, pokud jste někdy dříve měl(a) po fluorochinolonech závažný nežádoucí účinek.
  • Máte-li jakékoli otázky nebo obavy týkající se Vašich léků, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Informace pro zdravotnické pracovníky

  • Fluorochinolony jsou spojeny s dlouhodobými (až měsíce nebo roky trvajícími), závažnými, invalidizujícími a potenciálně ireversibilními nežádoucími účinky postihujícími několik, někdy i více systémů, orgánů a smyslů. Takové nežádoucí účinky byly hlášeny jen velmi vzácně, jejich skutečný výskyt ale není znám.
  • Mezi závažné nežádoucí účinky patří zánět či ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, porucha chůze, neuropatie projevující se parestézií, deprese, výrazná únava, poruchy spánku a poškození sluchu, zraku, chuti a čichu. Uvedené nežádoucí účinky se mohou vyskytovat v kombinaci a vést k závažné poruše kvality života pacientů.
  • Poškození šlach (zejména Achillovy šlachy, ale i jiných šlach) se může objevit během 48 hodin od zahájení léčby fluorochinolony, ale může se vyskytnout i několik měsíců po ukončení léčby.
  • Pacienti, kteří jsou starší, mají poruchu funkce ledvin nebo prodělali orgánovou transplantaci a ti, kteří jsou léčeni kortikosteroidy, mají vyšší riziko poškození šlach.
  • Léčba fluorochinolony má být ukončena při prvním projevu bolesti nebo zánětu šlachy a pacienti mají být poučeni, aby ukončili léčbu fluorochinolony a kontaktovali lékaře v případě výskytu příznaků neuropatie, jako je bolest, pálení, brnění, znecitlivění nebo slabost, aby se předešlo vzniku potenciálně nevratného stavu.
  • Fluorochinolony nemají být používány u pacientů, kteří měli závažné nežádoucí účinky spojené s užíváním chinolonových nebo fluorochinolonových antibiotik v minulosti.
  • Při zvažování léčby fluorochinolony je třeba postupovat s ohledem na aktuální souhrn údajů o přípravku (SPC) a s ohledem na schválené indikace. Indikace fluorochinolonových antibiotik budou po závěrečném rozhodnutí Evropské komise omezeny a SPC budou upravena.
  • Při zvažování léčby fluorochinolony je třeba vždy posuzovat možná rizika, nezbytnost léčby a event. možnosti použití vhodnějších antibiotik.
  • Fluorochinolony však nadále zůstávají důležitými antibiotiky pro léčbu závažných infekcí, jako je např. pyelonefritida či komplikované močové infekce, akutní bakteriální prostatitida, komunitní pneumonie, tuberkulóza, komplikované infekce kůže a podkoží, kostí a kloubů, závažné gastrointestinální či intraabdominální infekce, infekce u imunokompromitovaných pacientů.
  • Přínosy a rizika fluorochinolonů budou nadále průběžně sledovány a účinnost nových opatření směřujících ke snížení jejich nevhodného používání bude vyhodnocena provedením studie využití léků (drug utilisation study), která se zaměří na zkoumání změn v předepisování této skupiny antibiotik. 

Více o přípravcích

Chinolony a fluorochinolony tvoří skupinu širokospektrých antibiotik, která jsou účinná proti tzv. gramnegativním a grampozitivním bakteriím. Fluorochinolony mohou být důležité u některých infekcí, včetně život ohrožujících, kde alternativní antibiotika nejsou dostatečně účinná.

Do přehodnocení byly zahrnuty následující léčivé látky: ciprofloxacin, levofloxacin, lomefloxacin, moxifloxacin, norfloxacin, ofloxacin, pefloxacin, prulifloxacin, rufloxacin, flumequin, cinoxacin, kyselina nalidixová a kyselina pipemidová.

Do přehodnocení byly zahrnuty jen léčivé přípravky podávané inhalačně nebo celkově (ústy nebo injekčně). Přípravků používaných lokálně přímo na kůži, oči nebo uši se toto přehodnocení netýká.

Oddělení Farmakovigilance
22. 11. 2018

Potravinové interakce

Lékové interakce s potravou se dají rozdělit na několik druhů. Mezi farmaceutické interakce patří ty, kdy se léčivo v kontaktu s danou potravinou či nápojem vysráží do nevstřebatelného komplexu, a tím ztratí svůj účinek.

Uvedeme pár příkladů, které možná už znáte. Běžný černý čaj obsahuje velké množství tříslovin, které mohou v interakci s léky iontového charakteru vytvořit tzv. cheláty a snížit tak vstřebávání a působení některých účinných látek. To se týká například léků na problémy se štítnou žlázou.

 Další příklad je užívání antibiotik s účinnou látkou doxycyklin, která reaguje na mléko. Stejný dopad má železo a vápník v potravinách na antibiotika na bázi ofloxacinu, klaritromycinu, ciprofloxacinu a opět doxycyklinu.

Vápník, stejně jako výše uvedený černý čaj, snižuje účinek léků na problémy se štítnou žlázou.

Rovněž některé doplňky stravy a moderní potraviny pomáhající detoxikaci mohou přispět ke snížení absorpce, a tím i účinku léků. Jedná se třeba o vlákninu – psyllium, chia semínka, Enterosgel nebo černé uhlí.

Tyto preparáty mají vysoký absorpční potenciál, léčivo na sebe navážou a vyloučí ho z organismu, aniž by se mohlo vstřebat. Účinek léku se pak nemusí vůbec dostavit. Psyllium je v tomto obzvláště účinné.

Váže na sebe také velkou dávku cukrů, a proto může vést u pacientů léčených léky na vysoký cukr až ke hypoglykemizujícímu efektu, tj. k náhlému, výraznému a nežádoucímu poklesu hladiny cukru v krvi.

Psyllium na sebe velmi účinně váže také například lithium (antidepresivum) a karbamazepin (antiepileptikum). Tato léčiva pak nemají žádoucí efekt. 

Farmakodynamické interakce

Farmakodynamické interakce se týkají zesilování (až násobení) či snižování (až zamezení) účinku léku. Zesilující efekt mají například diuretika ve spojení s petrželí, kdy nutí ke zvýšenému močení a ztrátě tekutin.

Pokud užíváte diazepam a uděláte si odvar z kozlíku lékařského, zesílíte účinky tohoto sedativa, což může být velmi nebezpečné. Stejně tak při společném užívání warfarinu a oblíbené ginkgo biloby stoupá riziko zvýšené krvácivosti. Účinek warfarinu naopak snižuje brukvovitá zelenina.

Kapusta, špenát, brokolice, zelný salát – to vše obsahuje vitamin K, přičemž úkolem warfarinu je právě blokace vitaminu K, aby se snížila srážlivost krve. Jinými slovy zde pak dochází k přilévání oleje do ohně. Léčit kašel kombinací kodeinu a břečťanového sirupu (např. Hedelix). Kodein totiž potlačuje nutkání ke kašli, zatímco břečťan podporuje vykašlávání.

Kyselina listová zase pro změnu snižuje účinek methotrexátu, který patří mezi cytostatika. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál.

Farmakokinetické interakce

V těchto interakcích se jedná o vliv na pohyb (přeměnu či vyloučení) léčiva v organismu. Takových interakcí je celá řada a mnoho potravin a potravinových doplňků působí jako inhibitory či induktory jaterních enzymů a dalších faktorů, které se podílejí na transformaci léčiv v těle.

Inhibitory enzymů

Enzymy nám pomáhají v přeměně a vyloučení léčiv z organismu. Jestliže nějaká potravina enzymy inhibuje (zpomaluje jejich působení), může to vést k zadržení léčiv v těle. Lék se pak vylučuje zpomaleně, kumuluje se a zvyšuje se jak léčebný, tak i nežádoucí účinek léčiva (až do úrovně nebezpečné toxicity).

 Příkladem mohou být citrusy (hlavně grep a pomelo – čím větší citrusový plod, tím hůře), které zvyšují nežádoucí účinek léků na cholesterol či na srdeční arytmii. Podobný účinek má i zázvor nebo granátové jablko.

Oblíbený ostropestřec, dokáže negativně ovlivňovat účinky již zmiňovaného warfarinu, antibiotika metronidazolu nebo léků na vysoký krevní tlak. Klanopraška čínská zvyšuje koncentraci některých léků v organismu.

 Nečekaný problém vám mohou způsobit i jablka, která přispívají ke kumulaci léků v organismu. Proto je vhodné zapíjet léky čistou vodou – ne jablečnými a grepovými džusy či čajem.

Induktory enzymů

Induktory enzymů oproti tomu mohou způsobovat rychlejší vyloučení léků z těla, čímž dojde k výraznému snížení až zrušení požadovaného účinku. Například třezalka negativně ovlivňuje působení řady imunosupresiv, antimykotik, antiepileptik, antikoncepcí, antidepresiv a podobně.

Podobné účinky mají například rakytník, roiibos nebo echinacea. Rovněž sója snižuje účinek celé řady léků, stejně jako kurkuma, která může mj. způsobit selhání určitých typů antibiotik a dalších léčiv. Goji (kustovnice čínská) snižuje účinky mnoha léků.

Zvyšuje hypoglykemizující účinek antidiabetik a negativně ovlivňuje působení warfarinu. Mezi nebezpečné induktory patří také THC (konopí), které zvyšuje výskyt pádů a závratí u pacientů současně léčených léky ovlivňujícími svalový tonus (myorelaxancia) a sedativ.

Vysokým induktorem i inhibitorem celé řady léků je  také cigaretový kouř!

Problémové skupiny léků či potravin

Jak je vidět, snaha podpořit léčbu pomocí jinak velmi prospěšného ovoce nebo bylinek se ne vždy vyplácí, přičemž uvedený výčet není ani zdaleka úplný. Podle magistry Horváthové je potřeba také brát v potaz další problémové skupiny léků a potravin.

Sem patří například antacida (léky na překyselení žaludku), minerály (vápník, hořčík, železo, zinek, draslík), mléko a mléčné výrobky, černý čaj a černé uhlí, které snižují vstřebání jiných léků, zejména pak antibiotik.

Také léky doplňující hormony štítné žlázy by měly mít odstup od jídla aspoň ½ hodiny a měly by se zapíjet jen vodou. Užíváte-li nějaké léky, vždy je dobré zjistit, zda neinteragují s grepem či třezalkou, které nejčastěji způsobují interakce.

Spoustu interakcí mají léky psychiatrické, imunosupresivní, antibiotika, léky na srdeční arytmie a cholesterol.

Nejste si jistí? Zeptejte se v lékárně

Jak se v tom všem vyznat? Magistra Petra Horváthová doporučuje zajímat se u každého konkrétního léku, který berete, nejen o interakce s jinými léky, ale právě i o interakce s potravinami a doplňky stravy. „Do lékáren BENU se můžete přijít poradit kdykoliv i bez toho, že byste zrovna nějaký lék vyzvedávali na předpis nebo kupovali.

O radu ve věci nežádoucích interakcí léků a potravin si také napsat do online poradny  anebo využít aplikaci Lékové interakce.  Je určitě lepší se dopředu zeptat než pak řešit zdravotní následky nevhodných kombinací,“ radí na závěr magistra Horváthová. Odpovědi na své dotazy zkuste najít i v naší internetové lékárně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *