Když trpíte závažnou psychickou poruchou, ovlivňuje to všechny složky života. Nejenže přichází distancování se od okolí, ale především od sebe samotného. Tělo se stává schránkou utrpení.
A taková schránka, podle teorie psychosomatiky, začne postupně praskat. A naopak. I fyzické potíže dokážou stvořit psychickou poruchu.
Jak úpadek zvrátit a stabilizovat tělo i duši zároveň? Psychosomatickými metodami!
Psychosomatika, ač se tak zdá, není objevem posledních desetiletí. Její historie sahá až do antiky, kde velcí myslitelé jako Hippokrates, Platon a Cicero nahlíželi na tělo a duši jako na celek. Ne jako na dvě oddělené složky.
V průběhu staletí došlo k rozvíjení teorie propojení. Ke zmíněné dvojici se přidala ještě jedna složka – vliv lidí v okolí. S kým jsi, takový jsi, není jenom pustá fráze.
Blízké okolí formuje psychiku člověka, tím pádem má vliv i na jeho tělesný stav.
Objev psychoanalýzy
Největší skok v náhledu na duši, tělo a okolí v evropském kontextu nastal v minulém století. Ne náhodou. První světová válka byla děsem, který roztříštil nespočet lidských osudů. A také otřásla náboženstvím, které výrazně napomáhalo k duševní hygieně. Druhá světová válka pak vše završila. Tisíciletý pilíř evropské kultury se v podstatě zhroutil.
Obrovský výskyt deprese a dalších vážných poruch zapříčinil, že se lékařské a filozofické elity zaměřily na vypořádání se s duševními chorobami. Asi nejvýraznější osobou, která odstartovala rozvoj v léčbě duše, byl Sigmund Freud.
Jeho koncept psychoanalýzy dal základ současnému terapeutickému přístupu k pacientům. Souběžně však s tímto proudem přicházely úspěchy v uzdravování skrze tělo. K nejefektivnějším způsobům se řadila elektrokonvulzivní terapie.
Ač jde o kontroverzní léčbu, v moderní medicíně má stále své místo. Samozřejmě již v jiné podobě, bezpečné a účinnější.
Věk antidepresiv
Největší převrat v léčebných postupech přišel v šedesátých letech. Čirou náhodou, jak to ve světě farmacie bývá, došlo ke kolosálnímu objevu. Nastal naprostý medicínský přelom.
Při léčbě tuberkulózy přišli vědci Irwing Selikoff a Edward Robidzek na to, že lék Isoniazid zbavuje pacienty trpící TBC zároveň špatných psychických stavů. Pět let nato se na trhu objevila první antidepresiva.
A to je ten moment, který způsobil, že léčebné psychosomatické postupy se dnes vnímají jako něco téměř nového.
Antidepresiva se ocitla na výsluní, pokud jde o psychické zdraví. Dokud se nezačaly projevovat vedlejší účinky pilulek.
U většiny příbalových letáků tak dnes naleznete varování před možným výskytem sebevražedných myšlenek, srdeční arytmie, změny v jaterních funkcích a možných dalších obtíží.
Přestože antidepresiva opravdu pomáhají léčit, zázraky neumějí. Proto se zpět na světlo navrací psychosomatika.
Druhá vlna psychosomatiky
Z pohledu psychosomatiky je vše provázané. Složité poruchy, nejen duševní, ale také fyzické (bolesti kloubů, migrény atd.), nelze vyléčit pouze medikací ani pouze terapií.
Po důkladné individuální analýze se přistupuje ke stanovení ideálních léčebných postupů na všech rovinách, pokud si to stav pacienta žádá. Nejčastějším východiskem je stacionární psychosomatická péče.
Jde o několikatýdenní týmový léčebný program, který by zpravidla měli vést somatický lékař, psychiatr, fyzioterapeut, klinický psycholog, psychoterapeut, sociální pracovník a další odborníci, jak píše v pomocné brožuře Společnost psychosomatické medicíny.
Sportem proti chorobám
K bodům léčebného programu patří i pohyb a sport. Jak pomáhá? Při svalové zátěži se do těla vyplavuje endorfin – hormon štěstí. Pravidelný pohyb tak jistým způsobem funguje jako přírodní antidepresivum.
Vyšší výkony zlepšují sebevědomí. Při fyzické aktivitě zároveň zaniká prostor pro zbytečné negativní myšlenky, mozek se soustřeďuje na výkon.
K tomu všemu dochází mnohem více k sociálním interakcím, vznikají nové vztahy.
Sport tedy splňuje požadavky psychosomatiky – propojuje všechny tři složky, které souvisejí s onemocněním. Znamená to tedy, že sport sám o sobě dokáže léčit? Tomuto tématu se podívali na zoubek vědci z Cochrane Collaboration. V souhrnné studii sebrali data z 39 jednotlivých projektů zaměřujících se na cvičení a jeho vliv na depresi.
Po prozkoumání výsledků u všech 2326 účastnících došli k závěru, že sport pomáhá, ale krátkodobě. Zároveň se efektivitou nevyrovná jakékoliv odborné léčbě – medikamentům ani psychoterapii. To však neznamená, že by sport nebyl prospěšný.
Opět se vracíme k psychosomatice. Pokud trpíte duševní poruchou či nevysvětlitelnou fyzickou obtíží, sport vás nezachrání. Ale v kombinaci s dalšími léčebnými prostředky rozhodně zvýšíte šanci na vyřešení třeba i zdánlivě neřešitelného problému.
V Mutumutu podporujeme lidi, kteří jedí zdravě, sportují a nekouří. Nabízíme jim za to až 30 % z ceny pojištění zpátky.
Источник: https://www.mutumutu.cz/blog/2019/03/11/psychosomatika-sport-jako-soucast-boje-proti-zdravotnim-problemum/
Užívání antidepresiv poroste. současný stav je pro psychiku velká zátěž | Zdraví
Je deprese in? Podle nárůstu spotřeby antidepresiv to tak vypadá. Odborníci ale varují, že většina nemocných pomoc nevyhledá. Současný stav je navíc psychickou zátěží pro obrovskou část společnosti.
Stále delší dny, povětšinou krásné počasí, příslib blížícího se léta, a tedy i dovolených… Před rokem by si měla většina lidí říkat, jak je na tom světě krásně. Přesto lékaři loni podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR předepsali v Česku třikrát více antidepresiv než před sedmi lety.
Napsali recepty na 242 milionů obvyklých denních dávek, což odpovídá asi 600 tisícům pacientů, kteří by lék užívali každý den. V roce 2012 to bylo zhruba 200 000 pacientů, informoval svaz v tiskové zprávě.
S duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se však nedostalo odborné péče.
Bude hůř
Jenže letos je situace o poznání jiná. Odborníci na duševní zdraví už nyní varují, že bude hůř. Kvůli novému koronaviru. Byť nemoc covid-19 primárně způsobuje dýchací potíže, je obrovskou zátěží i na duševní zdraví.
Přitom se s ní člověk nemusí vůbec setkat. Jde o dopady boje proti nákaze na celou společnost. Strach z nákazy, sociální odloučení, strach o ztrátu zaměstnání, to a mnoho dalších situací jsou velkými stresovými faktory.
Stejně jako jiní specialisté, kteří bijí na poplach, že kvůli koronaviru lidé odkládají lékařské kontroly či při potížích nevyhledávají lékařskou pomoc, aby „nezdržovali“ od boje proti aktuální hrozbě, i psychologové a psychiatři jsou na pozoru.
„Při minulé ekonomické krizi kolem roku 2007 došlo k nárůstu sebevražd v celé Evropě, obávám se, že by k tomu mohlo dojít i tentokrát. Spustili jsme výzkum s cílem zjistit, zda dochází k nárůstu úzkostí, depresí, zneužívání alkoholu a podobně.
Zatím máme k dispozici pouze informace od poskytovatelů krizových služeb, jako jsou linky důvěry, které hlásí zvýšenou poptávkou kvůli psychickým obtížím,“ potvrzuje vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
Realita bez úsměvů
V krizovém stavu doléhá stres na mnohem více lidí. V domácnostech, tedy za zavřenými dveřmi, dochází ke skrytým kolizím. Na sociálních sítích se už po prvním týdnu objevovaly kreslené vtipy poukazující na domácí násilí, kdy se členové rodiny, hlavně manželské páry, musejí vyrovnávat s takzvanou ponorkovou nemocí.
Bohužel na každém šprochu pravdy trochu. Realita není vůbec úsměvná. Nestoupá jen počet domácího násilí, ale na vzestupu je i alkoholismus a zoufalí lidé se upínají i k měkkým drogám. Jak moc špatná je situace, to budou odborníci vědět ale až zpětně. Jak už bylo řečeno, za zavřené dveře se nevidí.
Proč ale stoupl počet předepsaných antidepresiv v minulých letech, kdy se naše země koupala v ekonomickém blahobytu a společnost se nepotýkala s žádnou vážnější krizí? A neberou je tedy pacienti zbytečně?
Nejen pro opravdu nemocné
V prvé řadě je to díky postupně upadající stigmatizaci psychického onemocnění. „Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi. A na rozdíl od jiných nemocí souvisejících s mozkem, u depresí jde indikace napříč věkovými skupinami,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Právě lidé, kteří své deprese úspěšně léčí, stojí za tím, že se po jejich doporučení do rukou odborníků svěřují i další.
„Daří se to i díky akcím například v rámci iniciativy Na rovinu, Týdnů pro duševní zdraví a dalších.
A v neposlední řadě si jako vysokopříjmová společnost stále více uvědomujeme, že své štěstí a spokojenost ovlivňujeme více svým vnitřním nastavením než čímkoli jiným,“ dodává Petr Winkler.
Druhým, neméně podstatným důvodem je fakt, že antidepresiva se neužívají pouze k léčbě depresí. Lékaři je předepisují i na nespavost.
„A také na úzkosti, kde jsou často mnohem lepší než benzodiazepiny, které jsou návykové a mají závažnější negativní vedlejší účinky. O nadužívání obecně podle mě nemůže být řeč.
Jistě jsou lidé nebo i skupiny lidí, kteří je nadužívají, nicméně za závažnější problém považuji, že některé skupiny obyvatel antidepresiva neužívají, ačkoli by jim zřejmě byly velmi prospěšná,“ poukazuje vedoucí výzkumu Winkler a udává varovná čísla: „Podle našich výzkumů se v ČR pohybujeme zhruba od 60 procent neléčených s afektivními poruchami, tedy depresemi, až k více než 90 procentům neléčených s duševními poruchami souvisejícími se zneužíváním alkoholu.“
Jak udržet psychickou kondici
Protože současná situace doléhá téměř na všechny, odborníci okamžitě zveřejnili rady, jak zůstat i v této vypjaté době v psychické kondici. Byť je pohyb ještě stále určitými pravidly omezován, je dobré zůstat aktivní.
Po cvičení vyplavené „hormony štěstí“ způsobí příval dobrého pocitu a nálady. Produkci endorfinů podporují nejvíce anaerobní cvičení, jako je cvičení se zátěží, gymnastika nebo sprint.
Naopak tvorbu serotoninu, dalšího „hormonu štěstí“, podporuje aerobní cvičení, třeba běh, plavání nebo cyklistika, ale také čas strávený na slunci. Hladinu serotoninu, který zmírňuje napětí a stres a potlačuje poruchy spánku, zvyšuje například třezalka.
Pití bylinného čaje může každý povýšit na denní rituál. Sáhněte i po dalších bylinkách, jako je meduňka, bazalka či šafrán. To vše jsou „přírodní antidepresiva“.
Právě pravidelné dodržování určitých aktivit je dalším doporučením odborníků. „Správně strukturovat svůj den, začlenit do něj fyzickou aktivitu, sociální kontakt přes telefon nebo internet, úkoly, které chci a reálně mohu zvládnout.
Uvědomit si, že se restriktivní opatření začínají již rozvolňovat, ale také že jsme svojí disciplinovaností pomohli tuto krizi vyřešit.
A jak by řekla moje babička: Přežili jsme čtyřicet let komunismu, proč bychom neměli zvládnout tohle?“ uzavírá Petr Winkler.
Источник: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/uzivani-antidepresiv-poroste.A200520_120152_ln-zdravi_ape
Lékařka: Zapomeňte na antidepresiva. Měla by se předepisovat hudba
14.07.2018 05:30 Původní zpráva
Předepisování antidepresiv je podle doktorky Laury Marshall-Andrewsové mnohdy zbytečné a nedokonalé. Zakládá proto organizaci, která se snaží prosadit nové metody pro lékaře. Tvrdí, že doktoři potřebují flexibilitu a svobodu.
Lékaři by měli být schopni předepsat hudbu, umění a tvůrčí kurzy pro pacienty s depresí, tvrdí Marshall-Andrewsová, která vede průkopnickou organizaci v Brightonu. Domnívá se, že rozhodnutí by zvýšilo duševní zdraví tisíců lidí.
‚Věřím, že lékaři by měli být schopni předepisovat svým pacientům umění, hudbu, nebo tvůrčí kurzy, stejně tak doplňkové terapie, jako je akupunktura,‘ řekla lékařka. ‚Zjistili jsme, že akupunktura pomáhá v oblasti chronických onemocnění i duševních chorob.‘
Její poznámky přicházejí uprostřed obrovského zásahu do výdajů Národních zdravotnických služeb, který oznámila předsedkyně vlády Theresa Mayová během velkého projevu v Londýně minulý měsíc.
Mayová slíbila pro zdravotnictví v příštích letech 20 miliard liber za ‚nejhorší zimu‘, když viděla, že frustrovaní lékaři potřebují více finančních prostředků.
Británie každoročně vynakládá 266 milionů liber na léčbu antidepresiv, sazba předpisu se za posledních patnáct let téměř zdvojnásobila.
Šetření, které se uskutečnilo v loňském březnu, ukázalo, že více než milionu pacientům jsou zbytečně podávána antidepresiva nebo sedativa. Lékaři byli obviňováni za to, že pilulky předepisují téměř každému, protože čekací listiny pro hloubkovou léčbu jsou příliš dlouhé.
Lékařka se ovšem domnívá, že nové metody by mohly v budoucnu zabránit dalšímu nadměrnému financování. Její slova potvrzuje projekt HERA, který proběhl před čtyřmi lety, kdy došlo k propojení léčby a hudebního umění.
Tři čtvrtiny členů skupiny HERA našly nové přátele – také to může pomoci proti osamělosti, která je častou příčinou deprese.
Devadesát procent účastníků pěvecké skupiny se začalo zabývat i dalšími kulturními aktivitami a zaznamenali obrovský nárůst pohody.
Jeden z deseti dospělých je závislý na nějaké formě antidepresiv. Léky fungují tak, že zvyšují hladiny chemických látek v našem mozku, známé jako neurotransmitery, včetně serotoninu. Užívání antidepresiv trvá obvykle šest měsíců, ale někteří pacienti mohou být instruováni, aby je užívali neurčitě dlouhou dobu.
Mezi vedlejší účinky patří pocit rozrušení nebo úzkosti, nevolnost, poruchy trávení, bolesti hlavy a nízká sexuální schopnost. Vzácným, ale smrtícím vedlejším účinkem je ‚serotoninový syndrom‘, který způsobuje záchvaty, nepravidelný srdeční rytmus a bezvědomí.
Většině pacientům antidepresiva opravdu pomáhají, ale na mírnou formu deprese nebývají příliš účinná.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Источник: https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/lekarka-zapomente-na-antidepresiva-mela-by-se-predepisovat-hudba_488416.html
O (zne)užívání antidepresiv s psychiatrem Radkinem Honzákem
V diskuzích našeho magazínu se objevily názory pro a proti užívání lehkých antidepresiv. Jak nám vysvětlil psychiatr Radkin Honzák, jsou antidepresiva léky, které skutečně léčí, nejen dělají záplatu.
V diskuzích našeho magazínu se objevily názory pro a proti užívání lehkých antidepresiv. Jak nám vysvětlil psychiatr Radkin Honzák, jsou antidepresiva léky, které skutečně léčí, nejen dělají záplatu.
Hned v úvodu našeho rozhovoru se doktor Honzák ohradil proti termínu „lehká antidepresiva“. „Nevím, co si představujete pod pojmem „lehká“ antidepresiva. My takové dělení neznáme. Jsou to všechno antidepresiva (podávaná ve větších či menších dávkách) s podobným mechanismem účinku, který v podstatě brání plýtvání s „mozkovou chemií“. Především dvěma molekulami: noradrenalinem a serotoninem.“
A jak to tedy s užíváním antidepresiv je? To už se dozvíte níže…
Čeho se asi pacienti užívající antidepresiva nejvíc obávají, je vznik závislosti na lécích. Do jaké míry je, pane doktore, tato obava oprávněná?Závislost na jakékoliv chemické látce vzniká tehdy, pokud tato látka nahrazuje něco, co si mozek vyrábí sám.
To je případ benzodiazepinů, které jako perfektní paklíč zapadnou do zámku, kterým „mozkové uklidňovadlo“ GABA (gama-amino-butyric-acid) spouští uklidňující procesy. Když dodáme v nadbytku a zadarmo molekulu, která ji nahradí, přestane mozek GABA vyrábět.
No a když náhradu odebereme, není tu nic na zklidnění, úzkost je horší a horší a nezbývá, než sáhnout zase po benzodiazepinu – tentokrát už vy vyšší dávce – a tak dokola…
- Pozn. red.: Nejznámějšími léky obsahující benzodiazepiny jsou Lexaurin, Neurol, Diazepam, Xanax, Rivotril a Oxazepam.
Antidepresiva návyková nejsou, protože jejich funkce spočívá v tom, že brání molekulám mozkových přenašečů (neurotransmiterů – těm již shora zmíněným), aby prchly jinam, a vrací je na cestu k jejich cíli.
Ono je to celé pak trochu složitější, ale tohle je začátek…Nicméně pokud se léčba ukončuje, je třeba lék vysazovat postupně, sledovat, jak to mozek zvládá sám, a nakonec lék přestat brát.
To trvá několik týdnů.
V internetových diskuzích si pacienti užívající antidepresiva stěžují na celou řadu vedlejších účinků – ospalost, závratě, opožděná ejakulace, poruchy erekce, apod.
Jak jsou pravděpodobné a je na ně možné dostat neschopenku?Jak nás poučil již Benjamin Franklin, jsou na světě jen dvě věci jisté: smrt a daně. Nežádoucí účinky jsou daní různě vysokou a různě obtěžující.
Ospalost, sucho v ústech a závratě se většinou vyskytují jen na počátku léčby a s úpravou dávky a adaptací organismu mizí. Opačný průběh mají sexuální dysfunkce a přírůstek váhy. Jsou ale antidepresiva, která bezpečně tyto účinky nevyvolávají.
Co se týká pracovní neschopnosti, na počátku léčby antidepresivy, zejména jde-li o „útočný postup“ s cílem co nejrychleji dosáhnout efektu, bývá neschopenka pravidlem (ona na ni zakládá nárok už samotná deprese).
Poskytování sexuálních služeb není uvedeno mezi živnostmi (OSVČ), a tak na vypsání neschopenky z tohoto důvodu většinou nepřijde v ordinaci řeč. V osobní sféře ano, a pak měníme preparát za jiný.
Co si myslíte o užívání antidepresiv obecně, nepřijdou vám v dnešní době pacienty zneužívaná a lékaři využívaná ve chvílích, kdy si s pacientem neví rady?Nemyslím, že by lékaři podávali antidepresiva, když si „neví rady“, ale o přílišném užívání léků (všech – počínaje antibiotiky na každý kašel a konče enormní spotřebou analgetik) jsem přesvědčen. Mnohdy by byla výhodnější psychoterapie. To je ale otázka nejen peněz, ale především neochoty pacientů a pacientek se věnovat často bolestivému problému, a naopak touhy vyřešit vše chemií a co nejrychleji bez námahy.
Může se užíváním antidepresiv předejít propuknutí jiných závažných onemocnění než psychických? Například rakovině, která se může objevit jako důsledek dlouhodobého psychického vyčerpání?Nasazení antidepresiv má svá pravidla a o „prevenci šmahem“ nelze uvažovat. Psychosomatické souvislosti nesporně existují a deprese je dnes považována za samostatný rizikový faktor řady onemocnění, například cévních a srdečních, cukrovky, některých nádorových onemocnění a dalších.
Mohou antidepresiva skutečně pomoci v léčbě, nebo se pacientův stav po skončení užívání vrátí k původnímu? Jinými slovy, jsou jen utišujícím prostředkem, nebo skutečně léčí?Působení antidepresiv je komplexní a konečným výsledkem je vznik nových, mladých, stresem nezatížených mozkových buněk – neuronů. Není to tedy žádná „záplata“, ani pouhé vymítání symptomů. Že se bohužel může deprese vrátit, je pravda a to je způsobeno celou řadou okolností (je to periodická porucha, která to má – abych tak řekl – přímo v popisu práce, přijdou nové stresy, atd.).
Závěrem
Spojení „lehká antidepresiva“ je lidový pojem. Člověk by si měl dát pozor na léky obsahující silně návykové benzodiazepiny. Antidepresiva tyto látky neobsahující, jsou podle doktora Radkina Honzáka opravdu léčivá.
Pokud vás zaujaly názory psychiatra Honzáka, můžete si je daleko podrobněji pročíst v knize Jak přežít léčení (nakladatelství Vašut), kterou autor vydal letos na jaře.
Kam dál?
Čtenářské názory…
- Obrana antidepresiv
- Od padesáti let beru antidepresiva a přežívám
Источник: https://zena-in.cz/clanek/o-zne-uzivani-antidepresiv-s-psychiatrem-radkinem-honzakem
Nesedla vám antidepresiva? Svěřte se lékaři!
Psychické potíže jsou stále tak trochu tabu a mnoho pacientů doufá, že lékaři bude stačit mírný náznak, předepíše lék a celá záležitost tím bude vyřízena. Ne vždy je to však tak jednoduché. Vysvětlíme proč.
Deprese patří k nejrozšířenějším psychickým potížím a představuje významnou zátěž pro pacienta, jeho okolí i zdravotní systém. Zdánlivě jednoduchou cestou, jak tuto zátěž omezit, je správná léčba po dostatečně dlouhou dobu.
Podle dostupných dat se u pacientů, kteří užívali vhodná antidepresiva až po dobu tří let, objevil relaps (návrat) nemoci jen v 18 % případů. V opačném případě výskyt relapsů převýšil 40 %.
Základem úspěšné léčby jsou tedy dva faktory:
- výběr vhodného antidepresiva,
- dostatečně dlouhá doba jeho užívání.
Podle studie z roku 1995 až 28 % pacientů ukončí svou léčbu během prvního měsíce, přitom většina léčiv začne plnohodnotně působit až zhruba po této době. Novější data bohužel neukazují žádné zlepšení v adherenci k léčbě, tedy ochotě a spolupráci pacientů v dodržování předepsaných léčebných doporučení a léčby.
Kde je zakopaný pes?
Proč pacienti přerušují léčbu? Nejčastěji k tomu dochází ze dvou důvodů:
Nedostatečné informace o užívání léčby
„Užíval/a jsem ty tabletky skoro týden a vůbec nic se nedělo.“ „Tento týden mi bylo líp, tak už je zbytečně nebudu brát.“ „Nechci být závislý/-á na lécích.“ Že vám tyto výroky něco připomínají? Možná jste v nich dokonce poznali sami sebe.
Pacienti mají někdy nereálná očekávání, špatně pochopí lékaře nebo v přívalu informací zcela zapomenou, co říkal.
Průzkum ukázal, že ačkoliv 72 % lékařů uvedlo, že připomněli nutnost užívání léků alespoň půl roku, jen 34 % těchto pacientů si tuto informaci pamatovalo a 56 % pacientů nezachytilo vůbec žádné instrukce ohledně délky užívání léčby.
Nežádoucí účinky léčby
Nejčastějším důvodem k předčasnému ukončení léčby antidepresivy jsou jejich vedlejší účinky – typicky nevolnost, sexuální dysfunkce, bolest hlavy, sucho v ústech nebo na sliznicích, zvýšená úzkost nebo ospalost. Naštěstí i v oblasti antidepresiv pokračuje výzkum a novější léčiva jsou již lépe snášena. Kromě toho vznikají lékové formy s modifikovaným uvolňováním léčivé látky, které výskyt nežádoucích účinků snižují.
O svých obavách a obtížích promluvte s lékařem
Pro pacienty z toho vyplývá rada: Pište si vše, co vám lékař řekne, a ptejte se jeho nebo lékárníka na vše, co vás k léčbě napadne. Než se o změně v léčbě deprese rozhodnete, ujistěte se, zda je to skutečně rozumné. Antidepresiva je nutné brát delší dobu a řada pacientů uvádí, že případné nežádoucí účinky časem vymizí nebo se zmírní.
Pokud máte pocit, že jste splnili všechna doporučení lékaře, a přesto vám léky spíš přitížily než ulevily, svěřte se mu. Určitě vám pomůže najít řešení. Stojí za vašimi obtížemi nežádoucí účinky léků? Spektrum antidepresiv je dnes poměrně široké a drobný rozdíl, např. ve způsobu zpracování léčivé látky, může vaši snášenlivost léku zlepšit.
Vliv stravy a doplňků
Nezapomeňte, že i doplňky stravy či strava samotná mohou mít na účinek antidepresiv a výskyt nežádoucích účinků vliv. Bohužel na vstřebávání látek důležitých pro tvorbu serotoninu (aminokyseliny L-tryptofan a dalších) mají pozitivní vliv nepříliš zdravé potraviny – např. červené maso či čokoláda.
Na druhou stranu je prokázáno, že přiměřený pohyb zlepšuje psychickou pohodu, proto si neodpírejte, co vám chutná, ale přidejte alespoň procházku přírodou. Kromě toho psychiku pozitivně ovlivňují omega-3 mastné kyseliny a existují náznaky, že mohou snížit i výskyt nežádoucích účinků léčby.
Jen si pohlídejte, abyste jich doplňovali skutečně dostatek.
Источник: https://www.zenysro.cz/blogy/zdravi-a-zivotni-styl/nesedla-vam-antidepresiva-sverte-se-lekari