Bolest zadku – vše o zdraví

Bolest zad je velmi častým problémem vyskytujícím se u širokého spektra populace.

Ať už patříte mezi miliony lidí, kteří denně musejí strávit 8 hodin sezením na zadku v kanceláři, mezi ty, kteří preferují neaktivní styl života, nebo se zkrátka vymykáte oběma skupinám, bolest zad je opravdu nepříjemný problém, a proto si dnes dáme několik tipů a cviků, jak ji zmírnit, či ji dokonce předcházet.

Je to vlastně celkem zvláštní.. to, že celý den sedíte a respektive „nic neděláte“, může mít v konečném důsledku negativní vliv na vaše tělo, zejména pak na oblast spodních zad. Ale dává to smysl – pokud dennodenně sedíte dlouhé hodiny téměř v jedné pozici zírajíc do počítače nebo na televizní obrazovku, kyčle jsou ohnuté a napnuté.

Díky tomu se flexory v nich zkracují a kyčelní klouby slábnou. Břišní svaly a gluterály jsou také povolené, a proto musí na udržování pozice těla pracovat jiné svaly, zejména pak zádové. Ty se snadno přetíží a výsledkem je bolest kyčlí nebo pobolívání dolní části zad.

Při sezení také velice často nevědomky „tlačíme“ ramena vpřed, čímž uvádíme naši páteř do ohnuté polohy a hrbíme se.

Proč začínáme článek o bolesti spodních zad zrovna u dlouhého sezení? Právě dlouhé sezení, ať už kvůli práci, nebo z důvodu nepříliš aktivního způsobu života, je totiž vůbec nejčastější příčinnou bolesti zad.

Zkrácené a ztuhlé flexory kyčelního kloubu totiž dokáží pořádně potrápit. Problémy způsobují převážně 3 svaly: povázka stehenní, bedrokyčlostehenní sval a přímý sval stehenní.

Právě při jejich zkrácení dochází ke špatnému náklonu pánve, prohnou se bedra a pak už se další problémy řetězí: svalová nerovnováha způsobí bolest zad, kyčlí či kolen. 

Většina postižených však hledá útěchu v lécích na místo toho, aby pátrali po příčině svých potíží. Přitom existuje spoustu alternativ, které jsou k organismu mnohem šetrnější a zároveň neřeší pouze aktuální problém, ale jsou i prevencí a léčbou příčin bolesti zad samotných.

I sebemenší projevy bolavých zad je potřeba začít ihned řešit, abyste předešli chronickým onemocněním páteře. Kombinace fyzické aktivity, cviků na posílení středu těla a strečinku vám pomůže prvotní symptomy odvrátit.

 Než se pustíte do cvičení proti bolesti dolní části zad, je potřeba najít příčinu bolesti, abyste mohli zvolit to správné řešení.

Příčin bolesti zad může být tedy mnoho – ochablé svaly, slabý střed těla, sedavé zaměstnání, přetížení svalů (například kvůli nošení kabelek či těžkých tašek na jednom rameni), nevhodná technika cvičení, osteoporóza, obezita nebo také těhotenství. Možnou příčinou je také poranění či nemoc ledvin. Jak s bolestí zad tedy bojovat?

PROTAHOVÁNÍ

Vůbec nejčastější příčinnou bolesti zad je zkrácení kyčelních flexorů, což je důsledkem dlouhého sezení či ležení v jedné pozici.

Proto je potřeba věnovat se pravidelně jejich pečlivému protažení, díky čemuž získávají zpět svou flexibilitu.

Protahování byste se měli věnovat co nejčastěji, obzvláště pokud máte sedavé zaměstnání, nebo pokud vás již bolí záda. Následující cviky jsou inspirací pro vhodné protažení.

Hluboký výpad vpřed

Začněte v pozici kleku na kolenou, nakloňte se a položte ruce na podlahu / rohož přímo před vámi. Pravou nohu dejte vedle své pravé ruky, a pak zvedněte ruce z podlahy a položte je na boky či na pokrčenou nohu. Přeneste váhu na přední nohu. Měli byste pocítit napětí ve stehenních svalech. Vydržte 20 vteřin a pak vyměňte nohy.

„Pigeon stretch“ pozice „holuba“ z jógy 

K protažení kyčelních flexorů, zadku a stehen.  

Klekněte si na podložku tak, abyste byli na všech čtyřech. Dosedněte na paty a pravou nohu pokrčte před tělo. Levou nohu pomalu natahujte dozadu a opřete ji o nárt a zkontrolujte, zda je opravdu v prodloužení těla.

Rukama si pomáhejte s udržením stability. Důležité je mít po celou dobu provádění cviku rovná záda. V pozici vydržte asi půl minuty, poté nohy vystřídejte. Pro pokročilé se můžete začít natahovat vpřed za přední nohou.

• Pro lepší pochopení tohoto cviku se podívejte na toto video:
• Pozice obráceného holuba

Vleže zapřete levou nohu o pravé koleno a držte jej oběma rukama. Pomalu přitahujte pravé stehno k trupu. Chvíli v pozici setrvejte a poté povolte a proveďte cvik na druhou stranu.

Kočičí protažení 

Tuhle pozici znáte jistě již od školky, či z hodin školního tělocviku. Spočívá v komplexním protažení zad za pomocí hrbení a prohýbání. Výchozí pozice je v kleku s rukama na položce před tělem. S výdechem se prohněte v zádech a s nádechem vyhrbte. Zopakujte alespoň 20x.

Pozice kobra

Další velice účinný protahovací cvik je tzv. kobra. Lehněte si na břicho na podložku. Nohy mějte natažené a dlaně rukou položte vedle ramen. Pomocí svalů středu těla se zvedněte na dlaně do protažení, lokty držte rovně. Ve zdvižené poloze chvíli setrvejte, poté uvolněte a zopakujte ještě několikrát.

JAKÉ DALŠÍ CVIČENÍ LZE JEŠTĚ APLIKOVAT PŘI A PROTI BOLESTI ZAD?

Jedním z nejúčinnějších způsobů léčby bolesti zad a zároveň skvělou prevencí před jejím rozvojem je pravidelné cvičení. Nelze vyloženě vybrat jeden jediný cvik, který je nejlepší, ale existuje mnoho cviků, kterými posílíte svůj střed těla, zádové svaly a svaly zadku, čím můžete předcházet bolesti, či zmírnit její příznaky.

POSILUJTE STŘED TĚLA

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet, zmírnit příznaky nebo se v konečné fázi úplně zbavit bolest zad, je pravidelné posilování středu těla tzv. CORE.

O tom jsme se již bavili v tomto článku (odkaz zde).

Rozhodně tedy nemyslete jen na dělání sklapovaček! Vhodnými cviky jsou plank a všechny jeho variace, pánevní most, superman (o kterých byla řeč ve zmíněném článku). Využít můžete také hipthrust a další cviky.

Vše o sedacích svalech

Vše o sedacích svalech. V tomto článku najdete užitečné informace o partii, která není nikdy dost dobrá. Zadek. Každá žena ho chce vylepšit. Jak na to? Čtěte dál!

Anatomie sedacích svalů

1. Velký hýžďový sval (gluteus maximus)

Chcete li znát vše o sedacích svalech, je dobré vědet anatomii.

Tento sval je jedním z nesilnějších svalů těla. Je zodpovědný za pohyb stehen a kyčlí a používáme jej při každé aktivitě jako zvedání se ze sedací pozice, mrtvý tah se skrčenýma nohama nebo při sprintech.

2. Střední hýžďový sval (gluteus medius)

Leží nad horní částí stehenní kosti (femur) až k pánevní kosti a částečně jej překrývá velký hýžďový sval. Umožňuje vzpřímenou chůzi, zapojuje se při bočních pohybech a hraje klíčovou roli při stabilizaci kyčlí a pánve při běhu.

3. Malý hýžďový sval (gluteus minimus)

Napomáhá stehnu při rotaci v kyčlích. Spolupracuje se středním hýžďovým svalem při stabilizaci kyčlí a pánve vždy, když zvedáte opačnou nohu ze země.

Vyhněte se „syndromu mrtvého zadečku“

Táto situace, které lze předejít, je výsledkem nesprávného fungování sedacích svalů. Pokud chcete dobrý zadek, musíte vědet vše o sedacích svalech. 

Funguje to následovně

Nelze vědet vše o sedacích svalech, ale je dobré okrem anatomie znát také cviky a tréninkové principy aby jste zadeček opravdu zlepšili.

Pociťujete-li v průběhu běhu a po něm silné bolesti v kyčlích, nebo máte-li tendenci přesouvat většinu své váhy na jednu stranu beder, můžete trpět na tendinózu středního sedacího svalu neboli ´syndrom mrtvého zadečku´. Všechny tři hýžďové svaly jsou připojené k pánevní kosti. Je-li velký hýžďový sval oslabený, střední hýžďový sval přebere pracovní zátěž, kterou nemůže zvládnout, což způsobí zánět, poškození a bolest. 

Jak to napravit

Ponecháte-li postižené svaly neléčené, můžou postupně trpět i vaše kolena, Achillovy šlachy, lýtka a chodidla, kterými se budete snažit kompenzovat bolest a zánět. Neodkládejte proto léčbu a co nejdřív navštivte sportovního terapeuta. Syndrom můžete odstranit důsledným procvičováním hýžďových svalů ze všech úhlů.

4 klíčové strečinkové cviky pro zdravé hýždě

Ztuhlé svaly mohou ohrozit všechny typy pohybů. Těmito strečinkovými cviky získáte na ohebnosti a síle.

Strečink vleže I.

Lehněte si na záda s nataženýma nohama, paže podél těla. Ohněte levou nohu a chytněte ji rukama pod kolenem. Opatrně táhněte koleno k hrudníku. Během cviku se snažte udržet hlavu a ramena na podlaze.

Strečink vleže II.

Položte se na záda a nohy dejte chodidly na podlahu. Položte levý kotník na pravé koleno. Ruce dejte za pravé stehno a přitahujte pravou nohu k sobě; hlava a ramena jsou stále na podlaze. Uvolněte napětí a vyměňte nohy.

Strečink ve dřepu

Postavte se bosá s nohama na šířku boků. Pomalu se spouštějte do dřepu, až stehna spočinou na lýtkách a ramena budou mezi koleny. Paty držte na podlaze a hlavu vzpřímenou. V této pozici setrvejte 30 sekund. Děláte-li tento cvik poprvé, pro udržení rovnováhy si můžete dopomoci přidržením o kliku dveří nebo zábradlí.

Běžecké výpady

Udělejte velký krok vpřed a ohněte kolena tak, aby koleno zadní nohy bylo na podlaze. Ruce položte na přední stehno, trup držte vzpřímený. Pro zvýšení napětí posouvejte zadní nohu dozadu. Vyměňte nohy a postup opakujte.

Důležité spojení

Oblasti, kde se spojuje hamstring a velký hýžďový sval, byste měly věnovat náležitou pozornost. „Je to vskutku jedno z nejdůležitějších spojení na vašem těle, jelikož největší problémy s držením těla začínají právě zde,“ vysvětluje fitneska a trenérka Gennifer Strobo. „Silné hýždě jsou oporou pro spodní záda.

Budou-li hýžďové svaly slabé, zbývající svaly této oblasti budou přetížené. Budou-li přepracované, můžete pociťovat bolest ve spodní části páteře a též v kolenou.

Hýžďové svaly a hamstringy musí být silné, aby stabilizovaly bedra, která, budou-li labilní, můžou způsobit bolesti holenních kostí, vymknutí a bolesti kolen. 

8 cviků, které by měly cvičit všechny ženy

• 1. Bederní most s činkou
• 2. Bederní most na jedné noze
• 3. Obrácené výpady
• 4. Střídavé výstupy na bednu
• 5. Výpady v chůzi s přidanou zátěží
• 6. Bulharské dřepy
• 7. Zakopávání na čtyřech 
• 8. Dřep s výskoky

Bederní most A s činkou neboli thruster je jeden z nejvíce používaných v tréninku na zadek.

Bederní most s činkou B

1. Foto: PER BERNAL
2. Ilustrace: GARY WILLIAM MUSGRAVE
3. TEXT: KRISTIN MAHONEY

Člověk nebyl stvořen k dlouhému sezení, říká odborník | Zdraví

Průběh přetěžování těla bývá zrádný, po dlouhou dobu se nemusí projevit podstatné příznaky. A pak jsou lidé najednou zaskočeni, říká Michal Kusyn, primář rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě.

LN Při sezení u počítače nás za nějakou dobu vše bolí. Co se s námi vlastně děje?Tělo nám dává na srozuměnou, že se mu tato poloha nebo činnost, kterou vykonáváme, nelíbí.

Člověk nebyl stvořen k tomu, aby seděl na židli, a je úplně jedno, zda jde o obyčejnou dřevěnou stoličku nebo nejmodernější ergonomické křeslo za desítky tisíc.

Člověk byl stvořen k pohybu jako většina jiných živých tvorů.

LN Které části těla při sezení nejvíc trpí?Samozřejmě ty, na které je vyvíjen největší tlak, tedy hýždě. Projevuje se tlak na kostěné výstupky, jako je sedací hrbol, dochází k útlaku měkkých tkání, jako jsou svaly, podkoží a kůže.

Útlak způsobuje nedokrvení, chybí kyslík a látky potřebné k funkci dané tkáně. Hromadí se zplodiny látkové výměny, které nejsou odváděny pryč.

To celé v postižené tkáni způsobuje velmi nehostinné a nežádoucí prostředí, na něž reagují přítomná čidla, která vysílají do centrální nervové soustavy informace o stavu v daném místě.

LN Jaké to jsou informace?Tou pro nás nejdůležitější informací je samozřejmě bolest. Ta by měla spolehlivě změnit chování organismu tak, aby nedocházelo k poškozování. Mozek informaci vyhodnotí a logickým vyústěním je změna polohy, která postiženým místům uleví.

LN Jak je ohrožena ruka pracující s myší?Zde jde o stereotypní dlouhodobě vykonávanou činnost. Přetěžuje některé svalové skupiny na předloktí, hlavně natahovače prstů a zápěstí. Opět je narušena látková výměna ve svalech.

I když jsou uvedené svaly přetížené a vlastně stále v pohybu, ruka se jako celek pohybuje velmi málo. Ve svalové tkáni vzniká zánětlivý proces a ten vyvolává bolest.

Protože člověk zřídka pracuje v uvolněné pozici, kromě přetížených svalů na předloktí dochází k přetěžování svalů ramene a krční páteře. Ty se hýbou ještě méně než ruka, převládá u nich napjatost, protože člověk má často při práci s myší ztuhlá ramena a ztuhlé držení hlavy.

Pokud se k tomu přidá i špatné držení celé páteře při sezení, dlouhodobé udržování různých zkroucených a shrbených poloh, není divu, že pak bolí celá záda.

LN Mohu si tak přivodit nějaké trvalejší následky?Samozřejmě. Vše, co způsobuje bolest, vyvolává nějakou reakci. Obyčejně vede reakce ke změně chování, a tím k odstranění zdroje bolesti a k jejímu odeznění.

Pokud ke změně chování nedojde a bolestivý stav je udržován nebo je mu organismus opakovaně vystavován, objeví se poškození, které je zprvu jen funkční, a tudíž snáze odstranitelné.

S postupem času ale dochází k takzvaným strukturálním změnám, jež se odstraňují mnohem hůře nebo již odstranit nejdou.

LN Můžete uvést příklad?Může to být vznik degenerativních změn (artróz) kloubů, které si v konečném důsledku vynutí výměnu kloubu. U páteře může dlouhodobé přetěžování třeba sedavou prací natolik poškozovat meziobratlovou ploténku, že jednou i při nepatrném pohybu vyhřezne do páteřního kanálu.

Tím pohybem může být vystoupení z auta nebo jen lehký předklon či pootočení. Vyhřezlá ploténka pak utlačuje okolní nervy, bolesti se z páteře mohou šířit do ruky či nohy.

U zápěstí pak dlouhodobé přetěžování může vyvolat utlačení středového nervu a vést ke vzniku takzvaného syndromu karpálního tunelu, kdy brní a mravenčí prsty, často v noci, bolí zápěstí, časem člověku vypadávají předměty z rukou. Situaci je pak nakonec nutné řešit chirurgicky.

LN Upozorní mě tělo, že přetěžuji některé jeho části?Ano. Pokud umíme naslouchat svému tělu, tak jeho signály dokážeme rozpoznat. Nejprve bývá pocit ztuhlosti, napjatosti nebo tíhy ve svalech či kloubech.

Při pokračujícím přetěžování se dostaví bolest. Tělo má úžasnou schopnost regenerace a přizpůsobení se, takže nějakou dobu dokáže naše potíže kompenzovat.

Při překročení určité hranice se však výrazné potíže mohou objevit zdánlivě zničehonic a lidé tím jsou zaskočeni.

LN Mohou nastat ještě nějaké komplikace?Ano, nikdy netrpí jen určitá část těla izolovaně. Její postižení se přenáší do celého těla. Například přetěžované zápěstí na jedné ruce sice pobolívá, ale dá se to zvládnout.

Jednoho dne ale vznikne třeba ústřel krční páteře, se kterou nikdy potíže nebyly. Prostě se porucha funkce zápěstí přenáší dál, potíže se řetězí po celém hybném aparátu a na nejslabším článku řetězu se potom plně projeví.

LN Dají se následky napravit?V medicíně platí, že nejlepší je prevence. A pak že se problémy musí řešit co nejdřív. Dopátrat se, kde mají svůj začátek, je téměř nemožné.

Proto při terapii může terapeut – zdánlivě nelogicky – vyšetřovat a ošetřovat i části těla vzdálené od místa bolesti.

Například bolesti krční páteře mohou být upraveny ošetřením plosek nohou, bolesti zápěstí mohou souviset s poruchou funkce bederní páteře.

LN Všichni ale potřebujeme pracovat, počítač je pro nás nezbytný…Je nutné si uvědomit, že sval, jenž je přetěžován, se ohlásí bolestí. Svalu je úplně jedno, proč je zatížení vystavován. Nezajímá ho, že musíme platit účty, živit rodinu.

Nelze jej ovlivnit vůlí, aby nebolel. My jeho stesky můžeme uměle potlačovat například užitím analgetik, ale vyhrát nemůžeme. Časem nás donutí k požadované změně chování.

Buď tím, že sám vypoví službu, nebo v důsledku řetězení potíží vypoví službu jiná část organismu.

Pevný zadeček – nejen estetická nutnost, ale i zdravotní přínos

Hýžďové svaly se nachází v oblasti kyčle a jsou uloženy na zadní straně kyčelní oblasti. Tento největší sval na těle se skládá ze tří částí: Malý (lat. m. gluteus minimus), střední (lat. m. gluteus medius) a velký sval hýžďový (lat. m. gluteus maximus).

Malý a střední sval provádí abdukci (tj. pohyb nohy do unožení), vnitřní a zevní rotaci stehna. Velký hýžďový sval je hlavním extenzorem kyčelního kloubu. Jeho hlavní funkcí je zachovat vzpřímenou pozici trupu na kyčelních kloubech.

• Dobře, teď trochu jednoduše – kdy zapojujeme hýždě?

Skoro neustále. Při chůzi, běhu, sedání a vstávání ze židle, zvedání břemen ze země, při zvedání trupu z předklonu, výskoku a doskoku nebo třeba při stoji na jedné noze.

Bolí vás bedra? Možná za to mohou oslabené hýždě!

Tělo se tak snaží samo sobě pomoci, ale naopak tím časem vzniknou bolesti a svalové nerovnosti. Pokud vám vaše tělo začalo vysílat signály v podobě bolesti beder, zkuste se zaměřit na vaše hýždě. Co když za to může váš povislý a měkký zadeček?

Nebo naopak zadek pevný, ale funkčně používaný špatně? Pokud naše hýžďové svaly nekorektně zapojujeme nebo dokonce vůbec neposilujeme, přeberou jejich funkci bederní vzpřimovače, a tím náš může začít „bolet v zádech“. Je to na naše bedra zkrátka už moc!

Jak poznám, že to dělám špatně?

Cítíte při každém dřepu, zanožení, předklonu, ohnutí se pro něco vaše bedra? Tak zpozorněte! Při těchto pohybech se jako první aktivují bederní vzpřimovače, odvedou tak největší práci a hýždě jim dělají „jen druhé kolo u vozu“. Přitom správná aktivace svalů je velice důležitá a rozhodující.

Existuje nějaká náprava?

Mám pro vás dobrou zprávu. Ano, existuje. Nebojte, nejste nadobro odepsaní jedinci. Nejen, že tedy začněte s posilováním vašich zadečků, ale především myslete na to, jak pohyb vykonáváte. Myslete na to, jak se hýžďové svaly napínají, povolují a zapojují. Na cviky se soustřeďte a vnímejte své tělo.

Jaké cviky vyzkoušet?

• Dřepy
• Výpady vzad
• Unožování vleže
• Cross výpady

Bolest zad a hýždě

Dobrý podvečer,dnes jsem objevila Vaše stránky a velmi mne zaujaly. Touto cestou bych se Vás chtěla zeptat na svůj problém. Již od konce dubna mě trápí velké bolesti v zádech, které pokračují až do břišní části. Jsou to ostré píchavé bolesti, které mi znepříjemnují každý den.

Nejprve mi byly aplikovány injelce Dolmina, které pomohly vždy jen na jeden den, ale z nich mi ztvrdla celá pravá hýždě a už jen na dotek je silně bolestivá. Minulý týden již bolesti pominuly a nyní se vše zase vrátilo.

Lékař naordinoval opět dvoje léky, které jsou bohužel nic moc ???? Už nevím kudy, jelikož bolesti jso velké a ze zaměstnání musím odcházet domů do postele, kde se jen těžko najde poloha, která uleví. Cvičení též nepomáhá. Prosím moc – poraďte mi.

Děkuji

Dobrý den,bolest zad má vždy příčinu v překyselení a zatuhnutí měkkých částí páteře, dochází tam pak k uskřípávání plotének, z toho to vystřelování bolesti. Zatuhnutím dochází k přerušení toku lymfy, odvodu zplodin a může dojít k zánětům či otokům v níže položených místech, hyždě, nohy. Obzvlášť, pokud použijeme na potlačení bolesti chemii, která lymfu zastaví totálně.

Do vyhledávače si zadejte Kostrčový syndrom, myslím, že slova, která tu najdete, jsou i pro vás.

Podívejte se na své plné roviny Energie a Dovednosti, z toho vyplývá, že jste člověk s obrosvkou vnitřní energií především ve vztahu, potřebujete aktivní milenecký vztah, pokud ho nemáte, dochází k blokaci energie v oblasti břicha a spodní části páteře.

Jste velmi citlivá na chemii, takže je jasné, proč na vás ten chemický lék takhle zapůsobil – zánět v hyždi.

Pak se podívejte na izolovanou trojku, která vás stahuje ke stálému přemýšlení o tom, co byste mohla udělat, co by druzí měli dělat, prostě stále převalujete cosi v hlavě, může docházet i k vytváření si konstrukcí v hlavě, vedoucích k podezírání partnera i žárlivosti. Je třeba učit se poslouchat partnera, vnímat jeho pocity. Je třeba pracovat na své ženské roli (nemáte ani dvojku ani šestku, což jsou ženská čísla), právě ono zatuhávání ukazuje nám ženám, že tvrdneme, stáváme se chlapáky ???? Takže změkčovat, změkčovat, změkčovat…

Přečtěte si knížku Láska – cesta ke zdraví.Doporučení, co dělat, najdete v dotazu o kostrčovém syndromu, ve vašem případě bych doporučila v první fázi trošku něco jiného:

Noni – na rozvolnění a proti bolesti, proti zánětu v hyždi, 6 lžic denně.

Liquid Chlorophyll proti překyselení, na naředění lymfy, pro odtok zplodin, 3 čajové lžičky denně naředěné ve vodě.V podstatě nic nejíst, jen čerstvou zeleninu, ovoce, zeleninu s rýží, zeleninovou polévku, velmi jednoduše, abyste tělu co nejvíc odlehčila a ono mohlo pracovat na zbavení zánětu a čistit lymfu. Ale co nejvíc pít čistou vodu a bylinné čaje.Takto na dobu, než bolest poleví, vidím to tak na 14 dní. Pak se řídit radami ve výše uvedeném dotazu o kostrčovém syndromu. Nebo se ozvat, jak jste na tom, nastavíme další léčení.Dokud je bolest, necvičte.Jste ještě moc mladá na tyto problémy, nečekejte a změkčujte ????

• Vaše Empatia s láskou
• Zpět na přehled všech dotazů

FYZIOPORADNA: Když z kola bolí zadek. Jaké jsou možnosti úlevy?

Pozadí na kole může občas trpět. Co s tím? Foto: Marek Odstrčilík

A je to tady! Máte trable s pohybovým aparátem? Něco vás bolí? Nevíte, jak na protahování? Máme pro vás dobrou zprávu, protože pro vás spouštíme poradnu, kde bude radit fyzioterapeutka Kateřina Jinochová, která má bohaté zkušenosti právě se sportovci, od hokejistů Kladna až po třeba bojovníky MMA.

Pokud vás něco trápí, napište svůj dotaz do formuláře na konci článku a Katka každý týden na některé z nich odpoví (redakce si vyhrazuje právo výběru otázek). Odpovědi nebudou řešit váš konkrétní problém, ale budou v obecnější rovině (po internetu opravdu nejde léčit). Těšíme se na vaše otázky a věříme, že rady budou ku prospěchu.

Pro inspiraci vykopáváme dotazem, co dělat, když mě z kola bolí zadek kromě volby správného sedla?

Sed na kole způsobuje mnoha cyklistům velké bolesti při samotné jízdě na kole i po jejím skončení.

Člověk obecně není předurčen k sedu, ale k chůzi, tudíž z celkového hlediska je našemu tělu sed nepřirozeným pohybovým stereotypem.

Nyní má většina populace sedavé zaměstnání, kdy sedíme na široké židli a bolí nás i přesto po chvíli zadek. Natož, když provozujeme cyklistiku a naše pozadí se má uvelebit na něčem tak malém, jako je cyklistické sedlo.

Základem prevence bolesti hýždí je správné nastavení optimálního sedu na kole, zakoupení kvalitního sedla a nácvik vhodného stereotypu jízdy na kole. Dbejte na to, aby na kole nebyl provozován vzpřímený sed, či naopak velký předklon, kdy při obou extrémních pozicích dochází k přetěžování páteře, což následně může mít vliv na mnoho dalších faktorů včetně bolestí hýždí.

V případě, že již právě trpíte bolestí hýždí, není nad to si říci, jak si můžete rychle pomoci. Základem úspěchu je si po cyklistice protáhnout svaly dolních končetin včetně hýždí.

Strečinku není nikdy dost, protože ho většina sportovců buď nedělá vůbec, nebo ho nedělá pořádně. Sáhněme si všichni do svědomí (pivo po cyklovýletu je častější volbou než strečink).

Dále bych doporučila hýždě „zarolovat“ pomocí Blackroll válce či Blackroll koule, kdy vám svaly poděkují za rychlou regeneraci a úlevu od bolesti.

Dalším nešvarem po jízdě na kole může být bolest v rozkroku, ke které dochází následkem příliš velké zátěže (váha těla cyklisty) na malou oblast našeho těla. Zde může docházet k otlaku měkkých tkání v této choulostivé krajině, což bývá velmi bolestivé, ale rychle bolest následně ustupuje.

Konkrétně se bolesti a následné otlaky vyskytují v oblasti sedacích kostí a v oblasti mezi análním otvorem a genitáliemi. Při řešení tohoto problému pomohou studené obklady, krémy na cyklovložky či standardní chladící gely/krémy.

Speciální krémy na cyklovložky se aplikují do vnitřku kalhot či přímo na kůži v oblasti rozkroku nebo vrchní části vnitřních stehen. Krémy mají antibakteriální účinky a velmi často mají cool effect, kdy velmi příjemně chladí a ulevují od bolesti.

Dále je velmi důležité dodržovat vhodnou hygienu a suchost těchto partií. Protože vlhko a teplo je skvělým prostředím pro množení všemožných bakterií a tvorby větších otlaků či oděrek.

Po pár jízdách, si tělo zvykne na sed na kole a bolesti již nebudou zřetelné. Pro cyklisty, kteří mají s tímto problémem dlouhodobé obtíže vřele doporučuji vhodné cyklistické kalhoty s dostatečnou vložkou/vycpávkou. Obecně však platí, že pravidelnost je v obtížích bolesti rozkroku při cyklistice velkým činitelem, takže nutno jezdit pravidelně a technicky správně.

Závěrem je však nutno říci, že základem předcházení bolestem pohybového aparátu po sportovní aktivitě je prevence. V tomto případě kromě napsaného výše je to posílení středu těla, úprava pohybového stereotypu jízdy na kole, strečink a rolling.

Kateřina Jinochová – fyzioterapeutka Pohyb lidského těla mne zajímal už odmalička během sportů, kterým jsem se věnovala (tanec, lukostřelba, běh, softball). Zájem o svaly, klouby a jejich zranění mne dovedl na životní dráhu fyzioterapeutky a sportovní terapeutky. Vystudovala jsem bakalářský obor Fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně a magisterský titul získala na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Pracuji jako vedoucí fyzioterapeutka na ortopedicko-fyzioterapeutické klinice Orthotes v Praze, kde se věnuji především pacientům s ortopedickými a traumatologickými diagnózami. Mimo ordinaci je součástí mého pracovního života i pedagogická činnost, jelikož jsem externí vyučující studentů fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Dále jsem lektorkou konceptu Blackroll pro Českou republiku.Věnuji se také sportovní fyzioterapii, v sezóně 2019/2020 jsem pečovala o hokejový A-tým Rytíři Kladno. Nyní se věnuji sportovcům ve více oblastech včetně např.  bojových sportů, konkrétně MMA. 

Katku najdete:  www.orthotes.cz

Štítky: Fyzioporadna, fyzioterapeutka, fyzioterapie, Kateřina Jinochová, pohyb, poradna, potíže, zdraví