Bursitis subacromialis – vše o zdraví

Už rok mám potíže při diagnose Trochanter major s doprovázející Bursitis. Cvičení bolesti ulehčují, iboprofen bolest oslabí ale bolest se stále vrací. Nejhorší je zvedání se ze sedu nebo chůze do kopce a do schodů. Existuje metoda která by tento problém odstranila? Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Evo, v této problematice se jako praktická lékařka plně neorientuji, Vašeho dotazu se ujme specialista… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Pokud existuje bursitis při velkém chocholíku bylo by na místě vyšetření rtg a ultrazvukem. Po zklidnění… Celá odpověď

Dobry den, jsem na delsi navsteve u pritele v nemecku, nemohu ihned k lekari. Pred tydnem jsem se trochu uhodila do leveho lokte, nasledovalo mraveceni ruky, ktere po asi po 5 min, odeznelo. Pred 3 dny jsem pracovala na zahrade (sekani travy strunovou sekackou atd). Tez jsem si popalila ruce o koprivy… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, dle Vašeho popisu by se mohlo jednat o burzitidu lokte. Jedná se o zánět častokrát abakteriální,… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Po nárazu reaguje zřejmě burza, váček v oblasti loketního kloubu, okovce, olekranu zánětlivými změnami. Většinou… Celá odpověď

Vazeny pane doktore,od jara lonskeho roku me boli leve rameno.Na orthopedii jsem absolvovala 3x obstrik,na RHB elekrolecbu a ultrazvuk.Bolesti byly znacne,nemohla jsem spat na levem boku.Od zari se bolesti zmirnily,ale presto pretrvavaji.Problem je,ze mi rameno zmrzlo a mam pomerne znacne omezenou… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, Váš dotaz zodpoví specialista v naší konzultační ambulanci, s návrhem nejvhodnější terapie… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Hodně záleží na dosavadním pohybu ramene. Prostor pod nadpažkem je zřejmě zmenšen, hlavice pažní kosti… Celá odpověď

Dobrý den po operaci ramene – Subacromialni dekompresní a acromi o plastika. Diagnosa při propuštění – subacromiales impingement, bursitis Subacromialni u Acromionsporn. Se mému manželovi udělala v rameni tekutina, která se orientovala v jednom místě. Způsobuje to ze manžel upazi do 90 stupnu a více… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Hano, jako praktická lékařka Vám nedokážu relevantně poradit, Váš dotaz předávám specialistovi, vyčkejte… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dobrý den, pokud je příčinou omezené hybnosti opravdu bursa, bylo by lepší řešit stav s operatérem…. Celá odpověď

Impingement syndrom – bolest ramene

Máte bolesti ramene? Nemůžete zvednout paži nad hlavu? Bylo Vám řečeno, že máte tzv. impingement syndrom, ale nevíte, co to přesně znamená? V následujícím článku se Vám pokusíme tuto problematiku přiblížit a doporučit Vám i možnosti účinné terapie.

Jde o bolestivé přetěžování měkkých tkání (šlachy, vazy) v oblasti ramenního kloubu. Dlouhodobé přetěžování může postupně způsobit vznik funkčního problému (přetížení svalů, šlach, tíhových váčků), strukturální problém (trhliny ve svalech, ztráta elasticity vazů…), až vážné omezení hybnosti ramene nebo tzv. zmrzlé rameno.

Příčiny impingement syndromu

Obtíže vznikají nejčastěji po 40. roce věku. Jde o dráždění vazu mezi klíční kostí a lopatkou (lig. coracoacromiale), který je při abdukci (rozpažení) drážděný hlavicí pažní kosti a měkkými strukturami.

Nadměrná fyzická zátěž ramenního kloubu

Dlouhodobé přetěžování svalstva ramenního pletence způsobuje zejména špatné držení těla a nevhodné provádění základních pohybových stereotypů v ramenním pletenci.

K tomu dnes velmi často dochází při práci (sezení u počítače, dlouhé řízení auta, manuální zaměstnání…).

Svalstvo přetěžují také sporty, při kterých jsou paže často nad hlavou (volejbal, tenis, basketbal, házená, posilovna, atd.).

Úrazový mechanismus

Nejčastějším úrazem způsobujícím impingement syndrom je pád na rameno – pád na lyžích, z kola, náraz o mantinel při florbalu či hokeji apod. Při úrazu se pohmoždí měkké tkáně ramenního pletence.

Pohmoždění způsobí otok a zvýšení napětí ve svalstvu, jehož cílem má být znehybnění pro ochranu před dalším poškozením.

Následkem znehybnění oslabuje svalstvo ramene, rameno ztrácí stabilitu a vzniká chronická bolest.

Úraz často způsobí také pohmoždění či poškození rotátorové manžety, jejíž součástí je mnohdy bolestivý nadhřebenový sval lopatky (m. supraspinatus). Citlivý na dotyk a bolestivý při pohybech bývá také úpon dlouhé hlavy bicepsu (caput longum m. biceps brachii). Velmi často je také poškozena a na bolest citlivá subacromiální burza (tíhový váček).

Projevy impingement syndromu

Spolu s nepříjemnou bolestí přichází omezení pohyblivosti ramene.

Nejčastěji je, vzhledem k postiženým svalům, omezeno vzpažování, kdy s mírnou bolestí člověk vzpaží do 60°, ale s každým stupněm navíc do rozsahu 120° bolest výrazně narůstá.

Výrazně bolestivá je i vnitřní rotace v ramenním kloubu (položení ruky mezi lopatky), na rozdíl od zevní rotace. Při chronických či vážnějších stádiích silná bolest ramene znemožňuje klidný spánek.

I když akutní bolest po úrazu či přetížení pozvolna mizí a omezený rozsah pohybu se lepší, je zde nebezpečí, že tento stav přejde do chronicity. Jde v principu o ochranný mechanismus organismu, kdy svaly a měkké tkáně reflexně zvýší své napětí (lidově „zatuhnou“) a stabilizují poškozený ramenní kloub. Tato neuromuskulární reakce brání případnému dalšímu poškozování tkání.

Proto je důležité začít s terapií při potvrzení diagnozy a rameno plně doléčit. Není vhodné vyčkávat, zda bolest povolí sama. Ve většině případů se z akutní bolesti stane chronická a léčba je pak delší a složitější.

Dlouhodobá bolest navíc omezuje člověka při práci, sportu, běžných denních činnostech apod.

Konzervativní léčba

Při první návštěvě ortopeda je často předepisovaná léčba nesteroidními antirevmatiky (protizánětlivými léky) v podobě tablet, mastí či gelů.

Farmaceutické preparáty pouze pomáhají léčit důsledky problému: zmírňují bolest, snižují napětí svalů a zmírňují otok. Většina lékařů doporučí v rámci rehabilitační léčby magnetoterapii, léčbu laserem či ultrazvuk. Tyto metody však nemají valného účinku.

Léčba bývá dlouhodobá, bolestivá a unavující. Pokud se situace příliš nelepší, většinou lékař klientovi doporučí operaci.

Fyzioterapie

Úplné vyřešení příčin problému, které zabrání přechodu syndromu do chronického stavu, může poskytnout pouze komplexní moderní fyzioterapie v kombinaci s rázovou vlnou.

Pro snížení svalového napětí, uvolnění tužšího kloubního pouzdra, vazů a šlach volíme techniky měkkých tkání a mobilizace. V případě, že příčinou bolesti není zánět, lze použít i horkou roli.

Pro optimalizaci svalového napětí v tzv.

funkčních řetězcích a pro zvýšení rozsahu pohybu v kloubu doporučujeme volit techniky na neurofyziologickém podkladě (Vojtova metoda, proprioceptivní nervosvalová facilitace, dynamická neuromuskulární stabilizace, apod.).

V rámci komplexního pohledu si všímáme dalších funkčních změn v oblasti šíje, lokte, předloktí či ruky, hrudní páteře, žeber ale i pánve. Každá funkční vada má důsledky na vzdálenějších částech těla kvůli propojeným svalovým řetězcům či smyčkám.

Návody na cvičení – zmrzlé rameno

Terapie impingement syndromu rázovou vlnou

Součástí efektivní moderní fyzioterapie, která vede k rychlému vysazení farmakologické léčby a znovunabytí pohyblivosti v ramenním kloubu, je terapie vysokoenergetickou fokusovanou rázovou vlnou v kombinaci s radiální rázovou vlnou.

Rázová vlna se aplikuje 2–4× v rozmezí 7–14 dnů a často již po první aplikaci poleví bolesti, nejen v nočních hodinách. Zároveň se postupně začne zvyšovat rozsah bezbolestného pohybu ramenního kloubu.

Pokud je terapie rázovou vlnou vedena společně s fyzioterapií je možné syndrom velmi rychle trvale vyléčit.

Velmi dobrým doplňkem terapie je také aplikace kinesiotapu (pružné bavlněné samolepící pásky aplikované na kůži). Funkční tape i po odchodu z ordinace „pracuje“ na postupné optimalizaci svalového napětí a zároveň stabilizuje ramenní kloub v optimálním postavení. Je tak vhodným pomocníkem v komplexní léčbě impingement syndromu.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Zázračné lidské tělo… rameno (II.), Mysterious human body – shoulder (II.)

Pro rychlejší a lepší orientaci a vysvětlení některých nejasných slov nabízím slovníček pojmů, které jsou v článcích používány. Doufám, že se vám bude hodit a budete se k němu vracet.

* SLOVNÍČEK UŽÍVANÝCH POJMŮ:

abdukce	pohyb směrem do strany, od osy těla (upažení)
bilaterální	oboustranný
bursa	tíhový váček
bursitis	zánětlivé onemocnění bursy
entezopatie	onemocnění svalových a šlachových úponů vznikající většinou jejich opakovaným přetěžováním
imobilita	nehybnost
instabilita	nestabilita
ischemie	místní nedokrevnost tkáně, která vede k jejímu poškození až odumření
labrum	chrupavčitý lem rozšiřující jamku ramenního kloubu
ligamentum	vaz
nekróza	odumření tkáně
ruptura	prasknutí, trhlina
subakromiální	pod akromiem (nadpažkem)
subluxace	neúplné vykloubení (kloubní plošky se ještě částečně dotýkají)
symptomatologie	soubor příznaků (symptomů)
tendo	šlacha
tendinitis	zánětlivé onemocnění šlachy
tendopatie	onemocnění šlachy (obvykle vzniká z přetížení, vlivem mikrotraumat, poruch prokrvení aj.)
–
-itis	koncovka charakterizující zánět
-patie	koncovka označující chorobu
–
analgetika	léky proti bolesti
anestetika	látky působící znecitlivění
kortikoidy	látky podobné hormonům kůry nadledvin (protizánětlivý, protialergický účinek, tlumí činnost imunitního systému)

Nyní už vás vítám u pokračování našeho seriálu o ramenním kloubu, nesmírně složité a komplikované struktuře lidského těla. V minulém díle jste se seznámili s jeho stavbou, kostmi, které se na něm podílejí, jednotlivými klouby, které spolupracují na jeho pohybech, s vazy, které jej zpevňují, a svaly, díky nimž se každý aktivní pohyb uskutečňuje. Předkládané články se zaměřují především na obtíže postihující oblast ramenního kloubu, které se v běžné praxi vyšplhaly četností výskytu na třetí místo (po bolestech hlavy a zad). Doufám, že jejich snaha předat zjednodušeně rozsáhlé informace o ramenu a potížích, které jej mohou postihnout, dosáhne svého cíle a vy naleznete srozumitelně vše, co vás zajímá.

Dnešní část zahrnuje další skupinu bolestivých poruch, kterými rameno může trpět, samozřejmě vás neochudím o pokračování jednotlivých kapitol začleněných do syndromu bolestivého ramena, o němž jsme mluvili již minule.

Nicméně, v úvodu mi dovolte jemně shrnout a zopakovat některá důležitá fakta z předešlého dílu, který se objevil v IRONMANu 5/2005. Jsem si vědoma, že zde není možné zmínit vše podstatné, proto vás, pro lepší pochopení problematiky, odkazuji zároveň na již uvedený první díl povídání o ramenu.

Článek, který právě čtete, je pojat jako pokračování, kapitoly tedy budiž označovány čísly následnými k předcházejícím.

1. ANATOMIE – KRATIČKÉ SHRNUTÍ

Jak jsme již dříve rozebírali, rameno je nejsložitějším kloubem v lidském těle – skládá se ze čtyř jednotlivých kloubů (spojujících vzájemně kost hrudní, klíční, pažní a lopatku) a umožňuje široký rozsah pohybu, kterým se však vystavuje značnému riziku nestability kloubu. Z ní plynou mnohé obtíže, s nimiž klienti přicházejí.

Zpevnění ramenního kloubu kontroluje kloubní pouzdro a početné vazy ve spolupráci se svaly, jejichž hlavní úlohou je zajištění aktivního pohybu.

Vazy jmenovitě probírat nebudeme, tento úkol již splnil předešlý článek, svaly si však kvůli jejich podstatné roli fixace hlavice v jamce zmínit dovolím (pro jejich bližší nastudování však doporučuji např. sekci ‚Anatomie‘). Šlachy zesilující pouzdro náležejí svalům vpředu: musculus supraspinatus (abduktor), m. infraspinatus a m.

teres minor (zevní rotátory); vzadu: m. subscapularis (vnitřní rotátor). Soubor svalů a jejich šlach zpevňujících pouzdro je klinicky označován jako rotátorová manžeta, jejíž poškození jsem popisovala také minule. Přímo uvnitř kloubu probíhá po přední straně ještě šlacha dlouhé hlavy m. biceps brachii (flexor ramena a lokte).

Dodám, že v místech tlaku a tření se mezi kloubním pouzdrem a okolními útvary vytvářejí bursy (tíhové váčky), u ramena poměrně četné (obtížemi způsobenými jimi se budeme zabývat v příštím díle seriálu).

2. PORUCHY RAMENNÍHO KLOUBU

Syndrom bolestivého ramena

Již v prvním díle jsem zmínila, že bolest ramena a zhoršení hybnosti vychází spíše z chorobných procesů probíhajících v tkáni okolo ramenního kloubu než v něm samotném (v ligamentech*, šlachách, pouzdru, labru*, bursách a svalech).

Souhrnné označení těchto obtíží, syndrom bolestivého ramena, tedy nemívá přímý vztah k traumatu ramenního kloubu jako takového. Není těžké usoudit, že zmíněný pojem zahrnuje více různorodých diagnóz a postižení různých struktur, jednotlivé obrazy prolínají. V předešlém díle jsem vás seznámila se syndromem rotátorové manžety (A.

) a poškozením šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii (B.), pojďme dále pokračovat v probírání jednotlivých kapitol syndromu bolestivého ramena.

C. Kalcifikující tendinitis

U kalcifikující tendinitidy rotátorové manžety se jedná o postižení šlach s mnohočetnými vápenatými uloženinami ve šlachách, její příčina je neznámá. Nejen názory na příčinu, ale i průběh a výsledný konec onemocnění jsou velmi rozporuplné.

Velice dlouho byly obtíže považovány za výsledek degenerativních změn ve šlachách – přetížením, opakovanou traumatizací (vzhledem k nejistotě byly také užívány rozličné názvy coby synonyma, typu kalcifikující periarthritis, bursitis subacromialis apod. – leckdy po právu, neboť, jak jsem již zmiňovala, záněty ve šlaše se mohou přenést i na bursu).

Postupně se však ukázalo, že tyto kalcifikace se liší od těch, které se tvoří na místech původně degenerovaných (vyskytují se v životaschopné tkáni, nikoli v nekrotické*). Popisovaný proces může postihnout kteroukoli šlachu, nejčastější je však šlacha m. supraspinatus.

V oblasti ramenního kloubu se onemocnění objevuje více u žen (2:1) a většinou je pravostranné (jen asi v 6 % je bilaterální*). Vrcholem výskytu se jeví 40 a 50 let věku, v 60 letech je výskyt již zřídkavý. Paradoxně trpí kalcifikující tendinitidou spíše osoby se sedavým zaměstnáním než těžce pracující.

Popisované onemocnění má velmi variabilní průběh, může vykazovat nenápadnou symptomatologii*, ale také velmi bolestivé záněty s krutými bolestmi a výraznými funkčními omezeními. Vzhledem k tomu, že proces onemocnění je dynamický a stále se vyvíjí, odpovídají příznaky jednotlivým fázím, kterými jedinec prochází.

V počátcích je většinou dobře snáší (popř. nejsou žádné), stěžuje si na nevelké bolesti v oblasti ramena, které se zvyšují při některých pohybech (u m. supraspinatus jsou jimi abdukce a flexe, při m. infraspinatus a teres minor rotační pohyby). Zvýšená bolestivost se při abdukci vyskytuje obvykle mezi 60 – 110°.

V druhém modelu přichází postižený s náhle vzniklou velkou bolestí, výrazným funkčním omezením ve všech směrech a bránící si imobilitu* své končetiny i při vyšetření. Bolest je trvalá, většinou zamezuje i spánku, propaguje se směrem k úponu m. deltoideus či ke krku, krajina ramena bývá teplejší, prosáklá a někdy zarůžovělá.

Akutní fáze trvá obvykle 2 – 3 týdny, subakutní 3 – 8 týdnů.

Základem objektivizačních technik při zjišťování velikosti, charakteru a uložení kalcifikace je rentgenologické vyšetření. Vyšší výtěžnost však vykazuje ultrazvukové vyšetření, které navíc nevystavuje pacienta radiačnímu vlivu. Většinou se uvádí, že při správném provedení RTG již není potřeba CT (počítačové tomografie) či MR (magnetické rezonance).

Léčba kalcifikující tendinitidy závisí na právě probíhajícím stádiu. Při řešení akutního bolestivého stavu se odborníci rozdělují na dvě skupiny.

Zastánci konzervativní léčby ve formě analgetik, nesteroidních antirevmatik a ledových obkladů věří, že hojení vede do dvou týdnů k ústupu subjektivních potíží (současně s resorpcí vápenatých usazenin).

Jiní doporučují chirurgické řešení – jde o relativně jednoduchý zákrok a úleva se dostavuje okamžitě. Střední cestou je tzv. ‚needling‘ – několik vpichů do místa kalcifikace a odsátí měkkých hmot, čímž se postiženému uleví a uvolní se napětí v tkáni.

Konzervativním přístupem, tedy především rehabilitací, se řeší chronické stádium s mírnými příznaky. Cílené udržování rozsahu pohybů v kloubu je nutné k zábraně jeho ztuhnutí.

ZÁVĚR

Doufám, že vás oslovily i články tohoto charakteru a že pro vás jsou v mnohém přínosné. Mou snahou bylo vytvořit je natolik pochopitelně, abyste se k nim mohli vracet třeba i v budoucnu při jakékoli touze po informacích o popisované oblasti.

Příště se můžete těšit na další pokračování rozsáhlé kapitoly syndromu bolestivého ramena a přibude i kapitola Pod čarou… z oblasti terapie pletence ramenního.

Doporučuji literaturu:

Čihák, R. Anatomie I. Praha: Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (I.). IRONMAN Magazine 2005, č. 5, s. 74-79. Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (II.).

IRONMAN Magazine 2006, č. 2, s. 80-83. Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (III.). IRONMAN Magazine 2006, č. 3, s. 76-79. Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (IV.). IRONMAN Magazine 2006, č. 4, s. 80-83.

Zajímavé:  Oční Lékař Online Poradna?

Flusserová, Š. Anatomie na Ronnie.cz

Krupař, V., Brtková, J. Syndrom bolestivého ramena. Praha: Apotex, 2001. 101 s.

Bursitida (burzitida) – zánět kloubní burzy – příznaky, příčiny a léčba

Bursitida je zánět nebo podráždění kloubní bursy. Bursa je tíhový váček naplněný vlastní tělesnou kapalinou, umístěný mezi tkáněmi, jako jsou kosti, svaly, šlachy a kůže, což snižuje tření a podráždění. Tento kluzký váček tedy umožňuje tkáním v těle (jako jsou svaly či šlachy), aby se pohybovaly bez problémů po kostech. Bursitida nejčastěji postihuje oblasti ramen, loktů nebo i kyčlí. Ostatní klouby ovšem mohou být bursitidou postiženy také.

Bursitida je bolestivé onemocnění, které ovlivňuje malé, tekuté vaky – nazývané bursae – které mírní tření kostí, šlach a svalů v blízkosti kloubů. Bursitida nastává, když jsou burzy zaníceny.

Co způsobuje bursitidu?

Bursitida je nejčastěji způsobena opakujícím se pohybem, dopadem na oblast nebo náhlým, vážnějším zraněním. Věk také u bursitidy hraje svou roli. Vzhledem k tomu, že šlachy stárnou, jsou schopny tolerovat stres méně a méně, jsou méně elastické a jsou náchylnější na zranění.

Nadměrné používání kloubu nebo zranění kloubu při práci nebo při nějaké hře může také zvýšit riziko bursitidy.

Příklady vysoce rizikových aktivit jsou zahradnictví, hrabání, tesařství, práce s lopatou, malování, drhnutí, tenis, golf, lyžování, házená a podobně.

Nesprávný postoj v práci nebo doma a špatné protahování nebo rozcvičování před cvičením může také vést k bursitidě.

A dále abnormální nebo špatně umístěná kost nebo kloub (jako jsou délkové rozdíly ve vašich nohou nebo artritida v kloubu) mohou přinést zvýšený stres na burzovní vak, což pak způsobuje bursitidu.

Zánět z jiných stavů, jako je revmatoidní artritida, dna, psoriatická artritida, poruchy štítné žlázy nebo neobvyklé reakce na léky, mohou také zvýšit riziko poruchy.

Kromě toho infekce může příležitostně vést k zánětu burzy.

Kdo obvykle trpí bursitidou?

Bursitida je častější u dospělých, zvláště u starších 40 let.

Jaké části těla působí bursitida?

Už o tom ve článku byla řeč. Jsou to:

• Loket
• Rameno
• Kyčel
• Koleno
• Achillova šlacha

Bursitida se často vyskytuje u kloubů, které provádějí častý opakovaný pohyb.

Jaké jsou příznaky bursitidy?

Nejčastějším příznakem bursitidy je bolest v místě postižení. Bolest může být postupná nebo náhlá a závažná, zvláště pokud jsou přítomny vápníkové usazeniny. Dále pak těžká ztráta pohybu v rameni – nazývaná “adhezivní kapsulitida” nebo zamrzlé rameno – může také vyplynout z nehybnosti a bolesti spojené s bursitidou v rameni.

Příznakem je tedy zejména bolest nebo ztuhlost.

Jak je léčena bursitida?

Bursitidu lze léčit různými způsoby, například:

• Vyhněte se aktivitám, které zhoršují problém
• Nechte odpočívat zraněnou oblast
• Ledujte postiženou oblast v den úrazu
• Užívání protizánětlivých léků

Pokud se tento stav během týdne nezlepší, vyhledejte odborníka – lékaře.

Klid a odpočinek

Léčba typicky zahrnuje odpočinek postiženého kloubu a jeho ochranu před dalším traumatem. Správnou léčbou ve většině případů bolesti bursitidy vymizí během několika týdnů, ale opakující se vzplanutí bursitidy jsou relativně běžné.

Protizánětlivé léky

Lékař vám může také předepsat léky ke snížení zánětu. Třeba kortikosteroidy jsou často používány, protože rychle pracují na snížení zánětu a bolesti. Mohou být aplikovány přímo v místě poranění. Injekce jsou často, ale ne vždy, účinné a lze je opakovat.

Fyzikální terapie

Fyzikální terapie je další možností léčby, která se často používá. Zahrnuje cvičení rozsahu, masáže, magnetoterapie, elektroterapie a další způsoby léčby. Obecně existuje široká nabídka fyzikálních procedur. Jaké se použije, určí lékař.

Pomocné zařízení

Dočasné používání berel nebo jiného zařízení pomůže zmírnit tlak na postiženou oblast. Dopřejete tak místu potřebnou regeneraci.

Chirurgické řešení

Chirurgie, i když jen zřídka, může být řešením, pokud bursitida nereaguje na jiné možnosti léčby.

Varování

Poraďte se ihned s lékařem, pokud máte:

• Horečka (přes 38,8 stupňů Celsia) – je možná infekce
• Opuchnutí, zarudnutí a teplé místo
• Neschopnost pohybovat postiženou oblastí

Mohly by to být příznaky dalšího problému, který vyžaduje okamžitou pozornost odborníka.

Prevence bursitidy

I když nelze zabránit všem typům bursitidy, můžete snížit riziko a závažnost změnou způsobu, jakým provádíte určité úkoly. Tak například:

• Používání klečících podložek. Použijte nějaký typ vycpávky, abyste snížili tlak na kolena, pokud vaše práce nebo záliba vyžaduje hodně klečení.
• Zvedejte se správně. Při zvedání ohněte kolena. Pokud tak neučiníte, zvyšuje napětí na bursae v kyčlích.
• Nenoste těžké věci. Nošení těžkých břemen způsobuje stres na burzách v ramenou. Použijte namísto toho kočárek nebo nějaký vozík.
• Dělejte časté přestávky. Odpočívejte nebo střídejte pravidelně aktivity.
• Udržujte si zdravou hmotnost. Nadváha způsobuje větší tlak na klouby.
• Cvičte rozumně. Posilování svalů může pomoci chránit váš postižený kloub.
• Zahřívejte se a protahujte před náročnými aktivitami – chráníte klouby před zraněním.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s bursitidou? Budeme rádi, pokud se podělíte o své zkušenosti v komentářích.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Masáže pro dobrý pocit ze zdraví

• PSYCHO-SOMA-tika Játra
• ukazují náš vztah ke světu a k lidem.
• Žlučník…

ukazuje na naši spokojenost. Ledviny

vypovídají o našich vztazích nejen v partnerství, rodíně, ale i k druhým.

Močový měchýř stav močového měchýře ukazuje, jak umíme snášet a vypouštět tlak života.

Plíce jsou symbolem kontaktu a komunikace s vnějším světem,

po kůži jsou plíce druhým nejvýznamnějším kontaktním orgánem. Dech je naší pupeční šňůrou, která nás pojí s životem samým a se všemi ostatními…

Tlusté střevo Střevo je cesta, tlusté střevo zapracovává a zahušťuje odpady – vzpomínky a minulost, ale také z nich odčerpává potřebné – vše, co prožijeme, má svůj smysl na cestě k poznání. Jeho stav nám ukazuje jak jsme srovnání se svou minulostí a jak se stavíme k životu a prožitému…

1. Slinivka je orgán lásky a její stav nám ukazujeme, jak jsme schopni lásku dávat a přijímat.
2. Slezina Její stav ukazuje naši sympatii k lidem, přírodě, zvířatům.
3. Žaludek nám ukazuje jak dokážeme přijímat události života, zpracovávat (strávit) je a jak se k nim stavíme.

Srdce je centrum citů a lásky. Je centrem lidského dění. Vyjadřuje osobnost člověka, jeho chápání a životní názory. Život bez bijícího srdce neexistuje. Srdce pohání radost, víra v krásu dní a událostí, které přijdou. Srdce je středem naší existence, brána z polarity do jednoty, centrum a východisko lásky (schopnosti milovat) a emocí, domov pocitů a místo nejhlubších citů.

• Srdce ničí bolest, bezútěšné životní situace, v nichž jsme ustrnuli, zloba a nechuť žít.
• Tenké střevo Stav našeho tenkého střeva je ukazatelem, jak v harmonii přijímáme a zpracováváme materiální poselství života.

Nadváha je obrana.je výrazem lidské neschopnosti řešit s pocitem klidu a vědomím správnosti svého konání nashromážděné problémy, podmínky a situace, do nichž se člověk narodil a které se má v životě naučit zvládat. Člověk utíká. Utíká do světa sladkostí, jídla, a přitom ani mnohdy nevnímá, kolik a proč jí.

Jen potřebuje potěšit, pohladit, zastřít bolest, zmírnit těžkosti života a jeho zkoušek. I ten kdo příliš nejí a je přitom obézní, je třeba pouze v podvědomí stižen pocitem nutnosti ochrany, obrany před faktem, že život neodpovídá jeho tužbám. Chyba v jednání a uvažování se projeví v dysfunkci žláz s vnitřní sekrecí.

——————————————— MÁLO SE VÍ !

???? o tom, že močový měchýř je velký kamarád s mozkem. Proto i potíže v něm (epilepsie, nádory, otoky, atd.) řešíme působením na močový měchýř.

???? Nejznámějším důsledkem dysfunkce ledvin jsou bolesti kolen z vnitřní strany. Jsou to však i potíže s močením, narušená funkce pohlavních orgánů, problémy spojeny s nedostatečným vylučováním toxických látek z těla. Právě ledviny jsou klíčovým orgánem při detoxikaci organismu.

???? Slabost a dysfunkce žlučníku se projevuje bolestmi velkých kloubů (ramena, kyčle, kolena z vnější strany, lokty) a někdy je napaden i nervový systém. I z vlastní zkušenosti víme, že dysfunkce žlučníku představuje zvýšené riziko úrazů velkých kloubů.

1. ???? Slabost jater s sebou přináší zhoršení schopnosti vyrovnávat se s vnějšími vlivy, proto v tomto období propukají alergie nejrůznějšího druhu; od alergie na pyl, prach, zvířecí chlupy, až po alergii na tchýni.
2. ???? Dysfunkce srdce se projevuje dušností, otoky, arytmií, a podobně.
3. ???? Slabost tenkého střeva se projevuje například zažívacími problémy, bolestmi páteře, plochými nohami, plísňovitostí, kterou podporuje hlavně bílý cukr a sladkosti (plísně vaginální, nehtové, mezi prsty), atd.

???? Potíže krevního oběhu se mohou projevovat například změnou srdečního rytmu, tepu, ztěžknutím končetin, mravenčením v nich. To mravenčení může být i v rukách i v nohách.

Příčinou je zablokovaná krční páteř (nejužší místo, kterým musejí protékat tělní tekutiny). Doporučujeme každé ráno na stolici mačkat okolí hlavního kloubu pravého palce a pak s ním vytrvale točit, až dojde k jeho uvolnění.

Volný hlavní kloub pravého palce = uvolněná krční páteř.

????Oslabená slezina se projevuje snížením obranyschopnosti těla, malou odolností proti infekcím, nachlazením, špatným krevním obrazem a stavem bílých krvinek. Slezina se považuje za jakési lymfatické srdce a má velký vliv na všechny pochody v jeho systému.

????Slabost slinivky je v slizničních orgánech: od poruch trávení (nadýmání, látková výměna, žaludeční a dvanácterníkové vředy, zácpa) přes dýchací potíže až po poruchy v menstruaci.

????Žaludeční potíže bývají většinou následkem problémů slinivky, jater, žlučníku i dvanácterníku. V samotném žaludku to můžou být vředy -projevují se bolestmi v levé části hrudníku (často považovány za bolesti), potížemi těsně po jídle, tlaky v horní části břicha a podobně.

???? Slabost plic se projevuje v nedostatečnosti samotných plic, většinou špatným dýcháním, spolu s narušením sliznic a v přehnané citlivosti pokožky. K tomu obyčejně přistupují poruchy lymfatického systému, zejména v oblasti hrudní kosti. Proto jsou velmi vhodné lymfatické masáže.

???? Potíže tlustého střeva nastávají velmi nenápadně menšími mechanickými projevy v pravé, spodní části břicha, které se pak začínají přesunovat do levé strany břicha.

Kromě zácpy, v důsledku které dochází k zamořování organismu toxickými látkami je dalším jevem průjem.

Při tom je tlusté střevo buď velmi zanesené, takže sliznice téměř s materiály nepřicházejí do kontaktu, nebo jsou sliznice tak slabé, že nedokážou vstřebávat vodu a výživné látky.

(Z MOJE PRAVDY CZ.)

Bursitida

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Bursitida (lat. bursitis) je zánět tíhového váčku (bursy).

V lidském těle se nachází více než 150 burs. Bursa je váček, který je vmezeřen mezi svaly nebo do oblasti kloubů. Tyto malé, tekutinou naplněné váčky lubrikují a odlehčují třecí místa mezi kostmi, šlachami a úpony svalů v blízkosti kloubů a napomáhají jejich volnému a lehkému pohybu.

K bursitidě dojde, pokud se bursa zanítí. V takovém případě je pohyb kloubu nebo tlak na kloub bolestivý.

Bursitida nejčastěji postihuje oblasti ramen, kolen, loktů, příp. kyčlí, může však postihnout i klouby jiné. Objevuje se i u zvířat.

Bolesti spojené s bursitidou by při včasné a řádné léčbě měly obvykle odeznít během jednoho týdne, avšak opakující se časté záněty bursy jsou poměrně běžné.

Příznaky a symptomy

Při bursitidě se objevují tyto symptomy:

• Tupá bolest nebo pocit ztuhlosti v oblasti kloubu (typ. kolene, lokte, ramene).
• Zhoršování bolesti při pohybu nebo tlaku.
• Otok nebo zvýšená teplota tkáně.
• Příležitostné zarudnutí kůže v oblasti zanícené bursy.

Bursitida v oblasti kyčle nezpůsobuje viditelný otok nebo zarudnutí kůže, jelikož bursy jsou zde umístěny pod silnými svaly. V tomto případě se bolest objevuje nad velkým trochanterem (trochanter major), tj. v místě, kde se kost napojuje na kyčelní kloub.

Příčiny

Nejčastějšími příčinami bursitidy je nadměrné namáhání, přetížení nebo akutní trauma kloubu, jako jsou např. opakované údery nebo u kolen dlouhodobé zatížení při klečení. Bursitida může být zapříčiněna i infekcí, artritidou či dnou. Často nemusí být příčina zjištěna.

Rameno

Bursitida ramene nejčastěji plyne z poruchy rotátorové manžety, tj. čtyř svalových úponů na hlavici kosti pažní, které spojují pažní kost (humerus) s lopatkou, a která je zodpovědná za zvednutí paže nad úroveň ramene.

Příčinou bursitidy může být vyosení ramene vlivem svalové dysbalance, pád na rameno, prudký švih, pád na zem se zapaženou horní končetinou či opakované úkony se vzpaženou horní končetinou.

Někdy bývá obtížné rozlišit mezi bolestí způsobenou bursitidou a bolestí způsobenou poraněním rotátorové manžety.

Loket

Bursitida lokte je spojena s pohybem vyžadujícím časté opakující se ohnutí a napřímení předloktí, např. házení basketbalovým míčem, tenisový nebo golfový švih či podobné opakující se úkony. K bursitidě může vést i prosté opírání se o lokty v leže na břiše.

Hýždě

Bursitida v oblasti hýždí může být způsobena např. dlouhodobým sezením na tvrdé podložce. Jinou příčinou bývá jízda na kole.

Kyčle

Bursitida kyčle bývá obvykle spojena s artritidou nebo úrazem v oblasti kyčelního kloubu. Další obvyklou příčinou je dlouhodobé zatěžování kyčle, např. dlouhotrvajícím stáním.

Koleno

V případě bursitidy kolene se na přední straně kolene objevuje měkká vejcovitá boule. Příčinou bývá časté klečení např. při dláždění či jiných činnostech vykonávaných v kleče na tvrdé podložce. Zánět bursy v oblasti čéšky může způsobit i úder do kolene. Bursitida v kolenním kloubu se často rozvíjí u lidí trpících nadváhou či artritidou.

Kotník

Bursitida v oblasti kotníku se nejčastěji objevuje jako důsledek nošení nevhodné obuvi, při nevhodném odvíjení nohou při chůzi nebo při sportovních aktivitách, jako je bruslení.

Rizikové faktory

Výkon profese nebo volnočasové aktivity vyžadující časté opakující se pohyby zatěžující kloubní aparát jsou významným rizikovým faktorem. Riziko se zvyšuje také s postupujícím věkem, příp. s určitými chorobami, jako jsou:

• artritida
• dna
• stafylokokové infekce
• výjimečně tuberkulóza.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Běžné domácí ošetření obvykle k léčbě bursitidy postačuje. Nicméně je dobré vyhledat lékařskou pomoc, pokud:

• je bolest omezující nebo neustupuje ani po 10 dnech ošetřování
• je zaznamenán zvětšující se otok, zarudnutí kůže, modřiny nebo vyrážka v postižené oblasti
• je bolest ostrá nebo vystřeluje, zvlášť při cvičení
• se objeví teplota
• je současně diagnostikováno jiné onemocnění zvyšující riziko vzniku bursitidy, jako např. diabetes, revmatoidní artritida, příp. autoimunní onemocnění, např. lupus
• jsou užívány léky zvyšující riziko vzniku infekce, např. kortikosteroidy nebo imunosupresanty.

Léčba

Léčba bursitidy je většinou jednoduchá a zahrnuje odpočinek s příp. znehybněním postiženého kloubu, přikládáním ledu, jemnou masáží či podáním nesteroidních protizánětlivých léčiv pro potlačení zánětu. Účinné jsou měkké manuální techniky, kombinované např. s cvičením posilujícím svalstvo v postižené oblasti.

Rychlou úlevu od bolesti skýtá i injekční aplikace kortikosteroidu, přímo do zanícené bursy.V případě, že je bursitida způsobena infekcí, je možné užívat antibiotika.V některých případech je nutné bursu chirurgicky drenovat, výjimečně zcela odstranit.

Prevence

• Strečink a zahřívání před fyzickým výkonem
• Posilování svalů (po odeznění onemocnění)
• Přestávky a promasírování okolí kloubu při opakovaných namáhavých pohybech
• Chránění kloubů. Užívání polstrovaného měkkého nábytku, ochranných pomůcek na klouby, vhodné obuvi apod.
• Vyhýbání se dlouhotrvajícímu sezení a časté protahování končetin
• Vhodné držení těla, např. vyhýbání se dlouhodobému opírání o lokty.

Tyto preventivní postupy nedokáží zabránit bursitidě v případě artritidy, infekce apod.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bursitida ve Wikimedia Commons
• Volně přeloženo z článku na stránkách

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bursitida&oldid=18087006“