Cholesterol – tichý zabiják – vše o zdraví

Cholesterol je látka tukové povahy, která se nachází v každé buňce našeho těla. Optimální hladinu cholesterolu ovlivňuje zejména pestrá a vyvážená strava. Jaká ale je, ta optimální hladina cholesterolu? A co dělat při její zvýšené hladině? Odpovědi na tyto otázky naleznete v dnešním článku.

Co je to cholesterol? 

Jak již bylo řečeno, cholesterol je součástí každé buňky a některých hormonů lidského těla. je nezbytný pro tvorbu vitamínu D, buněčných membrán a také při trávení tuků. Na druhou stranu se ale nemá nic přehánět- jeho nadbytek může mít za následek srdeční infarkt nebo další závažné nemoci srdečně cévního systému.
HDL a LDL cholesterol

Rozlišujeme dva typy cholesterolu- LDL neboli „zlý“a HDL neboli „hodný“. Jedná se o tzv. přenašeče cholesterolu v našem těle. LDL („zlý“) cholesterol přivádí cholesterol z krve do okolních tkání a částečně odvádí cholesterol zpět do jater. Zatímco HDL cholesterol („hodný“) odvádí přebytečný cholesterol přímo do jater, kde je metabolizován.

Jaká hladina cholesterolu je normální?

1. Hladina celkového cholesterolu by neměla přesáhnout 5 mmol / 1 litr krve. Důležité je také hlídat hodnoty triglyceridů, HDL a LDL cholesterolu.
2. Hodnota HDL cholesterolu by měla být vyšší než 1 mmol / 1 litr 3.
3. Hodnota LDL cholesterolu by měla být do 3 mmol / 1 litr 2.
4. Hodnota triglyceridů (tuků v krvi) by neměla překročit hladinu 1,7 mmol / 1 litr krve.

Co ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi?

Hladinu cholesterolu a triglyceridů ovlivňuje několik faktorů. Bezesporu sem patří například věk, pohlaví či genetiky- tyto faktory bohužel nelze ovlivnit. Co ale můžeme změnit je naše životospráva- náš jídelníček, kouření, pohybová aktivita a případně redukce hmotnosti.

Tipy na zdravý a vyvážený jídelníček při zvýšené hladině cholesterolu 

• Příjem cholesterolu ze stravy by neměl překročit 200- 300 mg.
• Vyhněte se špatným (nasyceným) tukům, které najdete v uzeninách, tučném masu, plnotučných mléčných výrobcích (sýry, jogurty), másle, sádle, slanině, palmovém a kokosovém tuku, sladkých koláčcích a čokoládách.
• Do jídelníčku naopak zařaďte tuky zdravé (nenasycené), které najdeme v rostlinných, nejlépe jednodruhových olejích- řepkový, olivový, slunečnicový olej, kvalitní margaríny, ořechy, semínka, sladkovodní i mořské ryby (nebojte se zařadit ty tučné).
• Při přípravě jídel vynechejte smažení a naopak upřednostňujte vaření, dušení nebo pečení (bez přítomnosti nasycených tuků viz výše).
• Do jídelníčku zařaďte potraviny bohaté na vlákninu, které pomáhají udržovat optimální hladinu cholesterolu. Jsou to celozrnné výrobky jako pečivo, těstoviny, rýže, luštěniny, ovoce nebo zelenina.
• Z masa preferujte libové druhy- hovězí, vepřové, kuřecí, králičí. Ryby si naopak můžete dopřát i ty tučné. Při výběru uzenin sáhněte po vysokoprocentních šunkách, u kterých hlídejte obsah soli.
• Pravidelné cvičení zvyšuje hladinu „hodného“ HDL cholesterolu, který chrání naše cévy, dále pomáhá snižovat krevní tlak a příznivě ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů.

Cholesterol – tichý zabiják

Jedná se o látku steroidní povahy nacházející se jak v lidském těle, tak v těle mnoha jiných živočichů.

Výjimečně jej lze nalézt také u dalších organismů, z nichž můžeme jmenovat některé druhy hub nebo mykobakterie. Je součástí každé buňky lidského těla a rovněž stavební jednotkou nervů a některých hormonů.

Napomáhá našemu tělu zpracovávat tuky a hraje významnou roli při tvorbě buněčných membrán.

Velkou část cholesterolu si naše tělo produkuje samo – jedná se o tzv. endogenní cholesterol. Druhá část je přijímána v potravě, zejména v tucích.

Příjem v potravě

Transport v krvi

Cholesterol je stejně jako další krevní lipidy transportován za pomocí tzv. přenašečů nazývaných lipoproteiny. Jsou tvořeny tuky a bílkovinami, a právě vzájemný poměr těchto dvou základních součástí určuje jejich charakteristické fyzikální vlastnosti.

LDL (Low density lipoprotein) – jedná se o lipoprotein, u něhož je větší obsah tuků než bílkovin. Samotný transport cholesterolu probíhá z jater směrem do cév.

Všeobecně je nazývaný jako tzv. „špatný cholesterol“, protože při jeho nadměrném množství dochází k nežádoucímu usazování do cévních stěn a tvorbě aterosklerotických plátů.

HDL (High density lipoprotein) – je známý jako „hodný cholesterol“. Transportuje cholesterol z cév směrem do jater, kde je využíván při tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D podílejícího se na tvorbě kostí.

Pro lidský organismus je příznivý hlavně tím, že vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků, a tím významně snižuje riziko vzniku aterosklerózy.

VLDL (Very low density lipoprotein) – tzv. „velmi nízkodenzitní lipoprotein“.

Lze jej charakterizovat jako lipoproteinovou částici vznikající v játrech, Základ je tvořen jednoduchými tuky nazývanými triglyceridy, které jsou obklopeny fosfolipidy, cholesteryl-estery a určitými apoliproteiny – z těch nejvýznamnějších je dobré zmínit apolipoprotein B. Bylo však pozorováno že zvýšená produkce VLDL je spojena s vyšší tvorbou LDL, tedy škodlivého cholesterolu, a tím přispívá k tvorbě aterosklerotických plátů.

S VLDL mají souvislost také některá další onemocnění jako např. jaterní steatóza. V takovém případě dochází v játrech ke kumulaci VLDL z důvodu narušené sekrece.

Hladina cholesterolu v krvi

Za doporučenou hladinu cholesterolu v lidské krvi označujeme tu, která nepřesáhne hodnotu 5 mmol/l (milimolů na litr). Je-li vyšší, např. 5,01 mmol/l a více, hovoříme o zvýšené hodnotě. Lidé s touto hodnotou by měli v prvé řadě dbát o svůj jídelníček a vhodně upravit životní styl. Pokud se hladina cholesterolu pohybuje nad hodnotou 6,5 mmol/l, jedná se o tzv. rizikovou hodnotu. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko kardiovaskulárních onemocnění a je doporučeno vyhledat péči odborného lékaře. V případě jakkoliv zvýšených hodnot je pak vhodné znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také hladinu HDL a LDL cholesterolu. Při zvýšené hladině LDL cholesterolu (hodnota nad 3 mmol/l) dochází k usazování nadbytečného množství v cévních stěnách, což má za následek tvorbu aterosklerotických plátů. Kvůli nim cévy ztrácejí svou pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. Samotné usazování v cévních stěnách však nebolí, onemocnění se projeví až následnými komplikacemi jako např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin.

Zdravotní rizika

Zvýšená hladina cholesterolu neboli hyperlipidimie se řadí mezi významné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, která mají za následek více než 50 % všech úmrtí v ČR. V rámci studie Post-Monica, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), bylo zjištěno, že se problém zvýšené hladiny cholesterolu týká téměř 70 % dospělé české populace. Mezi jedno z příbuzných onemocnění, které je důležité zmínit, je tzv. familiární hypercholesterolemie. Jedná se o závažné genetické onemocnění látkové přeměny tuků v lidském těle. Vyznačuje se částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice. U familiární hypercholesterolemie rozlišujeme dva druhy, a to primární a sekundární. Zatímco sekundární forma je ve své podstatě získaná během života, primární je geneticky podmíněná. Důležitým poznávacím znakem je vysoká hladina cholesterolu v krvi, a to ve velmi raném věku člověka. Podstatou celého genetického vyšetření je vyhledání mutace v některém z genů, jejichž poškození nese odpovědnost za rozvoj onemocnění.

Jako hlavní a velmi podstatný základ léčby je vždy změna životního stylu. Léčba zvýšené hladiny cholesterolu je většinou celoživotní záležitostí a nelze ji přerušit bez dosažení určitých hodnot. Důležité je naučit se s onemocněním žít a zvolit zdravý životní styl. Doporučena jsou především tato opatření:

1. Přestat s kouřením – nekuřáctví je velice významným a základním opatřením k prevenci kardiovaskulárních chorob.
2. Zbavit se nadváhy – redukujte váhu, zejména pak břišní obezitu.
   • U mužů se riziko zdravotních komplikací zvyšuje při obvodu pasu nad 102 cm, u žen je tato hodnota nad 88 cm.
   • Důležité je snížit energetický příjem potravy a naopak zvýšit energetický výdej.
   • Doporučuje se snižovat hmotnost pozvolna, ideálně 1 kg za měsíc.
3. Pravidelná fyzická aktivita – do svého programu zařaďte po většinu dní pravidelně 30 minut aerobního cvičení. Mezi vhodné aktivity se řadí běh, chůze, jízda na koni nebo také plavání.
4. Vyvarovat se stresu.
5. Změna stravovacích návyků.
   • Doporučuje se jíst přiměřeně, nepřejídat se.
   • Optimální je jíst 3–5× denně, avšak s pravidelnými intervaly mezi jídly.
   • Nevynechávat hlavní jídla a večeřet nejpozději 2–3 hodiny před spaním.
   • Příjem dostatečného množství tekutin – nejméně dva litry, zpravidla pitné vody.
   • Omezení cukrů.
   • Příjem tuků nesmí přesahovat více než 30 % denního energetického příjmu.
   • Do jídelníčku je vhodné zařadit potraviny bohaté na vlákninu.
   • Omezit solení – jako dochucovadlo je doporučeno používat koření a bylinky.
   • Střídmost v pití alkoholu.
   • Vhodná úprava potravin – dušení, vaření, úprava v páře nebo alobalu, pečení a grilování bez použití tuku.

Součástí terapie zvýšené hladiny cholesterolu je také užití tzv. hypolipidemik. Jejich úkolem je snižování hodnoty cholesterolu nebo triglyceridů. Výjimku tvoří nikotinová kyselina, která snižuje hladiny obou lipoproteinů. Tato léčiva jsou používána tehdy, je-li hladina celkového cholesterolu vyšší než 6,5 mmol/l (neboli hladina LDL cholesterolu vyšší než 4,6 mmol/l).

• Hlavním cílem je proto snížit LDL cholesterol na hodnotu 3,0 mmol/l.
• Hypolipidemika lze rozdělit

1. Podle převažujícího účinku na lipidy:
   • hypolipidemika snižující zejména hladiny LDL cholesterolu: statiny, pryskyřice, ezetimib, rostlinné steroly;
   • hypolipidemika zvyšující hladinu HDL cholesterolu: fibráty, niacin;
   • doplňky stravy: rostlinné steroly, omega-3 mastné kyseliny.
2. Podle převažujícího účinku:
   • snížení intestinální absorpce cholesterolu:
     • pryskyřice (cholestyramin, colestipol) – působí jako iontoměniče;
     • ezetimib.
   • snížení syntézy cholesterolu a VLDL:
     • statiny – lovastatin, simvastatin, atorvastatin; inhibují klíčový enzym v syntéze cholesterolu, tzv. HMG-CoA reduktázu;
     • kyselina nikotinová – vitamin známý pod názvem niacin; snižuje jak hladinu cholesterolu, tak hladiny triglyceridů.

Matěj Keseli, DiS.

Podceňovaný tichý zabiják. Pacientům s vysokým cholesterolem svitla naděje | Zdraví

Pacientům, kterým na vysoký cholesterol nezabírá klasická léčba, svitla naděje. Mají k dispozici nový lék.

Slovo cholesterol má pro řadu lidí téměř démonický obsah. Přitom bez tohoto přírodního tuku nemůžeme žít. Je totiž součástí všech živočišných buněk. Je důležitý při tvorbě buněčných membrán a některých hormonů a je potřebný pro tvorbu vitamínu D. Většinu, asi jeden miligram, si tělo vyrobí samo, menší část přijímáme potravou. 

Zvýšená hladina cholesterolu je však jednou ze zásadních příčin onemocnění srdce a cév: mozkové mrtvice, srdečního infarktu i ischemické choroby dolních končetin (tedy jejich nedostatečné zásobování krví v důsledku snížení průtoku krve zúženými cévami). Tyto tři onemocnění stojí za úmrtím téměř poloviny lidí v Česku ročně. 

Od léta mají čeští pacienti k dispozici nový lék, který jim může hladinu cholesterolu upravit. K lepšímu pochopení toho, jak funguje a hlavně komu může opravdu pomoci, je dobré nejdříve si přiblížit poněkud komplikované působení cholesterolu v našem těle.

Kdy cholesterol pomáhá – a kdy škodí

Asi už jste slyšeli, že cholesterol se dělí na „dobrý“ (HDL cholesterol) a „špatný“ (LDL cholesterol). Rozdíl mezi nimi je podstatný. Špatný cholesterol je spouštěčem kornatění tepen neboli aterosklerózy. Naopak HDL cholesterol krev zbavuje nadbytečného celkového cholesterolu tím, že jej odvádí do jater. 

Zdravý člověk si hladinu cholesterolu ovlivňuje životním stylem. Existují však i lidé, kteří i kdyby žili dokonale podle dietetických pravidel a měli dostatek pohybu, stejně nebudou mít hladinu cholesterolu v normě. Trpí totiž familiární hypercholesterolemií, což je nejčastější vrozená poruchu metabolismu na světě. 

Obvykle se uvádí, že genetickou mutaci, která způsobuje výrazné zvýšení hodnot cholesterolu v krvi, má každý pětistý Čech. Podle některých výzkumů však možná každý dvoustý. A neléčení pacienti často umírají na infarkt nebo mozkovou příhodu už kolem třicátého roku věku. 

„Tatínek měl těžkou mrtvici, když jsem byla ještě malé dítě, ale přežil. Dostal invalidní důchod. Jeho bratr takové štěstí neměl, zemřel, když mu bylo 32. Tehdy maminka zpozorněla a nechala nás všechny vyšetřit. Já i bratr bohužel máme genetickou mutaci a musíme brát léky.

Přitom by to do nás nikdo neřekl, oba sportujeme, jsme štíhlí, jíme zdravě. Přesto v nás hlodá červíček, jestli infarkt či mrtvice neskolí i nás,“ popisuje svoji nemoc devětadvacetiletá Jana Urbánková z Prahy. Léky však musela nyní vynechat, protože čeká dítě.

U lidí ve věku nad 55 let je nejčastějším metabolickým onemocněním dislipidemie, tedy nedobrá hladina krevních tuků, pacienti mívají vyšší hladinu LDL čili špatného cholesterolu a naopak nižší hladinu hodného, tedy HDL cholesterolu.

Prvním a nezbytným opatřením je změna životního stylu – zdravěji jíst a více se hýbat.

Léky až na druhém místě

To potvrzuje i praktický lékař Marcel Nesvadba z Turnova. „Zjistím-li, že má pacient mírně vyšší hladinu celkového cholesterolu a nejsou u něj žádná další přidružená onemocnění jako vysoký tlak, cukrovka a neprodělal mrtvici, vysvětlím mu, že musí upravit jídelníček a více se hýbat. Po půl roce pak opět provedu kontrolní odběr krve.“ 

Pokud se stav nezlepšil nebo se hladina cholesterolu ještě zvýšila, či se dokonce objevilo nějaké přidružené onemocnění, zahájí lékař léčení. Pravděpodobně využije léky z dnes velmi moderní kategorie statinů, které snižují hladinu zlého cholesterolu a mírně zvyšují hladinu cholesterolu hodného. 

Ačkoliv se vysokému cholesterolu přezdívá „tichý zabiják“, protože se dlouho nijak neprojevuje, řada pacientů jeho zákeřnost podceňuje a na rady nedbá, nebo se spíš nechce omezovat.

To potvrzuje i lékař Nesvadba: „Pacienti mají většinou pocit, že mi dělá dobře, když budou předepsané léky užívat, že to vlastně dělají kvůli mně. Proto se jim snažím vysvětlit, že jde přece o jejich zdraví.

Na zhubnutí by nejraději všichni chtěli nějakou zázračnou pilulku, kterou by spolkli a mohli u toho sedět v obýváku u televize.“

Nová naděje v injekcích

Pokud se ani přes změnu režimu a nasazení léků hladina cholesterolu pacientům nesníží, případně jim používané léky působí jiné potíže, přebírají je do péče internisté v lipidologické poradně.

Ti mají pro tyto pacienty od června k dispozici nový lék – nazývá se inhibitor PCSK9. Pacienti jej podle typu onemocnění dostávají injekčně jednou za čtrnáct dní, případně jednou za měsíc.

Po proškolení zdravotnickým personálem si mohou pacienti píchnout injekci sami, v pohodlí domova. Přípravek se vpichuje do břicha, stehen nebo horní oblasti paže. 

Jak nový lék funguje? V těle máme receptory, tedy struktury, které na sebe navazují špatný LDL cholesterol a vtahují jej do jádra jaterní buňky, kde se LDL rozloží. Receptor se pak vrátí zpět na povrch buňky, kde chytí další LDL cholesterol.

To je schopen udělat až stopadesátkrát. Když se však na tento receptor naváže bílkovina PCSK9, v jádru jaterní buňky se rozloží nejen špatný cholesterol, ale i receptor.

Kvůli následně chybějícím receptorům pak stoupá hladina nechtěného LDL cholesterolu v krvi. 

Nový lék však bílkovinu PCSK9 blokuje. Ta se tedy nemůže na receptor navázat a vyřadit jej z jeho užitečné práce. 

Terapie nabízí možnosti zlepšení pro pacienty, u nichž selhalo všechno ostatní. Ideální však samozřejmě je, pokud se člověku podaří tak daleko se vůbec nedostat a všemu se vyhnout už na začátku díky rozumnému způsobu života s dostatkem pohybu.

Tichý zabiják jménem cholesterol

7.9.2017

„Trpíte  vysokým cholesterolem!“ Tuto diagnózu si vyslechlo už 75% populace ve věku 25 – 75 let. Alarmující čísla, která vzešla ze statistik Ministerstva zdravotnictví. Větším problémem se zdá být nevědomost lidí o hodnotách svého cholesterolu. Přitom preventivní vyšetření je každé dva roky zcela zdarma. Znáte i vy svojí hladinu cholesterolu?

Zdroj: pixabay.com

  

Co je cholesterol?

Jedná se o tukovou látku, která vzniká přímo v našem těle. Je součástí každé buňky. Velký vliv má na tvorbu hormonů, vitamínu D, a v neposlední řadě také pomáhá zpracovávat tuky.  Pouze 3% cholesterolu vzniká tím co jíme (obecně potraviny s vysokým množstvím cholesterolu). Přitom množství, které produkují játra by tělu postačila. 

 

Co způsobuje? 

Při vysokých hodnotách dochází k celkovému ucpávání cév, které mají nemalý podíl na: 

• mozkovou mrtvici 
• srdeční infarkt 
• aterosklerózu 
• anginu pectoris

 

Možné příčiny: 

• nezdravá strava (tučné potraviny)
• nedostatek fyzické aktivity
• genetické dispozice 
• stres 
• kouření 
• nadměrné pití alkoholu 

  

Není cholesterol jako cholesterol! 

Při krevním odběru na stanovení hodnot vyhodnocují lékaři čtyři hlavní typy: 

1. DL cholesterol: považován za ,,špatný‘‘, v případě velkého nadbytku v krvi tvoří usazeniny v tepnách, tzn. Aterosklerotický plát 
2. HL cholesterol: považován za ,,dobrý‘‘, odebírá cholesterol z buněk, tepen a pomáhá k přenosu do jater a poté ven z těla 
3. Triglyceridy: jedná se o další tukové látky, nebezpečné pro zdraví, vhodné udržovat nízké hodnoty 
4. Celkový: obsahuje hodnoty špatného i dobrého 

 

Za hraniční hodnoty celkového cholesterolu jsou považovány hodnoty: 5,0-6,0 mmol/l. Nad 6,0 mmol/l se jedná už o vysoké hodnoty, které by měly rozsvítit červené světlo POZOR! 

 

Jak se léčit?

• kompletní změna jídelníčku – dieta na snížení cholesterolu (omezení živočišných tuků) 
• pravidelná fyzická zátěž (včetně chůze) 
• snížení tělesné hmotnosti 
• zanechání kouření 
• vyvarování se stresu a stresovým situacím (pozitivní myšlení a snaha o změnu) 
• doplňky stravy 
• v případě vysokých hodnot a neúspěšné snížení hodnot dietou přicházejí na řadu léky

  

Doplňky stravy, které snižují hodnoty: 

Vysoký cholesterol neznamená konec, ba naopak, nový začátek ke zdravému životnímu stylu, pohybu a celkového přehodnocení našeho života.

   

Tichý zabiják cholesterol obchází i vaše zdraví

Stokrát můžete slyšet varování, že byste si měli hlídat hladinu cholesterolu, ale přesto tomu nevěnujete pozornost. Děláte velkou chybu. Vysoký cholesterol má ročně v Česku na svědomí téměř 60 tisíc životů. Říká se mu také tichý zabiják, dlouhou dobu se nic neděje, až najednou udeří. I dnes kvůli němu zemře 160 lidí. Možná mezi nimi bude i někdo vám blízký.

Nechce se vám tomu věřit? Měli byste, protože s vysokou hladinou cholesterolu (tzv. hypercholesterolémií) souvisí řada onemocnění, která pro vás mohou mít fatální následky. Mezi ty nejobávanější patří infarkt a mozková mrtvice.

Jejich nejčastější příčinou je ateroskleróza (laicky řečeno kornatění tepen).

Při ní se díky ukládání cholesterolu ve stěně cév zmenšuje průsvit cévy, vznikají nejprve tukové proužky, které se následně mění na aterosklerotické pláty, které mohou buď postupně zcela uzavřít cévu, nebo může plát při svém růstu prasknout. Vznikne sraženina, která se uvolní, začne putovat cévním řečištěm a je zle.

Může totiž ucpat jemné cévy na srdci (infarkt) nebo v mozku (mrtvice). To ovšem není ani zdaleka vše, cholesterol má neblahý vliv také na rozvoj hypertenze (vysokého tlaku), ischemické choroby srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu) či metabolického syndromu, který je kombinací několika zdravotních onemocnění, jež mohou ohrožovat nejen srdce, ale i váš život.

Hlídejte si hladinku

Některé statistiky uvádějí, že přibližně 50 až 60 procent dospělých Čechů má zvýšenou hladinu cholesterolu, tedy hladinu cholesterolu v krvi vyšší než 5,2 mmol/l.

Osoby starší 40 let jsou na tom ještě o něco hůře, z nich má 37,5 procenta hladinu cholesterolu velmi vysokou neboli hladinu cholesterolu v krvi vyšší než 6,2 mmol/l.

Jsou tak rizikovou skupinou a vystavují se zdravotním problémům, které si většinou ani neuvědomují.

Mnohdy si lidé postesknou, že ten, koho „klepla pepka“, byl tak mladý a nic mu nebylo. Jenže nic se neděje svévolně. Zvláště ne infarkt či mrtvice.

„Rizikovými faktory pro vznik aterosklerózy, která za těmito příhodami nejčastěji stojí, jsou kromě vysokého cholesterolu zejména nezdravý životní styl s nevhodným složením stravy, stres, kouření a nedostatek pohybu, které se následně projevují jako vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka,“ vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek.

Varování berte vážně

Nejméně tři miliony dospělých Čechů vyslechlo od svého lékaře doporučení o kontrole a léčbě zvýšeného cholesterolu. Prvním krokem k jeho snížení, ovšem i prevencí, je dodržování vhodného složení stravy (nízkocholesterolové diety) a redukce hmotnosti.

Zapomeňte také na cigarety a začněte se hýbat. Dieta v kombinaci se sportem vám totiž může doslova zachránit život. Odborníci přišli na to, že u lidí, kteří trpí nadváhou a sníží svou hmotnost o 10 %, klesne výrazně riziko úmrtí, a to o desítky procent.

Poznejte svého nepřítele

Někdy však tato primární opatření sama o sobě nestačí. Abyste úspěšně snížili hladinu celkového cholesterolu a také toho „zlého“ LDL, potřebujete naopak zvýšit „dobrý“ HDL. Ten pomáhá čistit stěny cév od uloženého cholesterolu, a krev může snáze téci.

Čím je cholesterolu ve stěnách cév více, tím hůře proudí krev. Do rodiny tzv. krevních tuků kromě cholesterolu patří ještě triglyceridy, které v lidském těle slouží jako zásobárna tuků. Jsou důležité pro správnou činnost svalů, kde fungují jako zdroj energie. Bohužel jejich větší část se ukládá na „horší časy“ v podobě tukových polštářů.

Pokud jich je v krvi větší množství, mohou mít stejně negativní dopady jako zvýšený LDL cholesterol. Na ně mají příznivý vliv tzv. omega-3 mastné kyseliny. Studie však prokázaly, že snižují pouze hladinu triglyceridů, ale koncentraci LDL cholesterolu významněji neovlivňují.

Jak snížit cholesterol?

Pokud vás trápí celková hladina cholesterolu a zejména zlý LDL, pomoci vám mohou léky či doplňky stravy. Pokud máte hladinu příliš vysokou, nejspíše se nasazení a užívání léků nevyhnete. Mějte však na paměti, že jakmile vám jednou lékař léky (např. statiny) předepíše, není cesta zpět. Budete je brát do konce života.

Máte-li však cholesterol jen mírně zvýšený, měli byste se pokusit udělat vše, abyste se lékům vyhnuli. Pravidelně si sledujte hladinu cholesterolu v krvi, a pokud začne stoupat nad doporučenou hodnotu, zlepšete složení stravy a zejména pak tuků ve stravě.

„Pacient musí začít dodržovat nízkocholesterolovou dietu. Další možností, jak zlepšit hladinu cholesterolu v krvi, je zařadit do stravy potraviny a doplňky výživy obsahující rostlinné steroly.

Nízkocholesterolová dieta doplněná rostlinnými steroly má totiž výrazně lepší výsledky,“ říká doktor Suchánek.

„Vysokou účinnost rostlinných sterolů na snížení hladiny cholesterolu prokázaly četné lékařské studie a jsou celosvětově velmi používané,“ dodává Suchánek.

Rostlinné steroly totiž dokážou blokovat vstřebávání cholesterolu z potravy, což následně vede k poklesu jeho hladiny v krvi. Kde je hledat? Nejčastěji se rostlinné steroly získávají z rostlinných olejů. Pokud jsou přijímány v margarinu, je příjem doporučené funkční dávky současně podmíněn příjmem určitého množství tuků, což vyřazuje některé pacienty.

Například ty s obtížemi při trávení tuků. Někteří lidé také mají neodůvodněnou nedůvěru k margarinům jako celku, a tak jsou pro ně vítanou alternativou doplňky stravy obsahující rostlinné steroly.

Pokud s užíváním současně upravíte svůj jídelníček a začnete sportovat, můžete dosáhnout snížení celkové hladiny cholesterolu i o více než 30 procent, a to naprosto přirozeným způsobem a bez nežádoucích účinků.

Vysoký cholesterol způsobuje mrtvici a infarkt

S rostoucím problémem obezity ve světě se také zvyšuje četnost srdečních a cévních onemocnění. Ty jsou způsobeny nezdravou stravou a zvýšeným množstvím cholesterolu v krvi, kterým dle statistik Ministerstva zdravotnictví v Česku trpí okolo 70 % populace. Nejlepším způsobem léčby je zásadní změna stravy a celkové životosprávy, ta ale musí být dlouhodobá.

Reklamy už dlouho hlásí, že cholesterol je špatný a že je třeba se mu vyhýbat, to ale není zcela pravda.

Cholesterol má totiž dvě podoby: HDL, takzvaný hodný cholesterol, a LDL cholesterol zlý.

HDL je nezbytný pro vývoj buňky, a tedy vůbec existenci člověka a jeho příjem je pro člověka velice důležitý v každé fázi života.

Zato LDL se ukládá na stranách cév, které tím ztlušťuje a zvyšuje pravděpodobnost infarktu, mrtvice a jiných cévních onemocnění.

V potravě ale získáváme pouze jeden cholesterol. Zda se stane cholesterolem hodným, nebo zlým se určí až v těle člověka podle toho, jaký přenašeč se přijatého či játry vytvořeného cholesterolu ujme. Zlý LDL cholesterol je přenášen především tuky, které pak vedou ke ztučnění cév, a hodný se naopak drží spíše proteinů.

Jaké má vysoký cholesterol příznaky?

Jedním z hlavních důvodů, proč bývá cholesterol tak velkým strašákem, je skutečnost, že jeho zvýšené hodnoty mohou vést k poměrně závažným onemocněním, aniž by dotyčný předtím vykazoval jakékoliv náznaky toho, že je něco špatně. Nejčastěji se totiž jeho vysoká hladina odhalí až poté, co lékař provede měření cholesterolu na základě odebrání vzorku pacientovy krve.

Jak určit zdravé hodnoty cholesterolu?

I kdyby se jedinec vyhýbal veškeré potravě, která cholesterol obsahuje, jistě by se tato látka jeho těle našla, protože cholesterol také vyrábí lidská játra. Zdravé množství cholesterolu se odvíjí od věku, často se také uvádí univerzální doporučená hodnota cholesterolu, která by měla být nižší než 5,2 mmol/l.

Zásadní ovšem nejsou pouze celkové hodnoty cholesterolu jako spíše poměr, ve kterém se HDL a LDL v těle nachází. Hodný cholesterol by měl v ideálním případě představovat alespoň 20 % celkového cholesterolu.

Tabulka hodnot cholesterolu

• Všechny hodnoty jsou uvedeny v mmol/l krve.
• celkový: pod 5,2 (nad 6,2 vysoké riziko); u dětí: pod 4,4 (nad 5,5 vysoké riziko)
• HDL: nad 1,4 (pod 0,9 vysoké riziko); u dětí: nad 1 (pod 0,9 vysoké riziko)
• LDL: pod 3,4 (nad 4,1 vysoké riziko); u dětí: pod 2,6 (nad 3,1 vysoké riziko)

Co ovlivňuje výši cholesterolu

Zajímá vás, jaké má vysoký cholesterol příčiny? Inu, může jich být celá řada, v naprosté většině případů nicméně bývají spjaty s nezdravým stylem života. Konkrétně se pak jedná o tyto faktory:

• Nadváha a obezita
• Nedostatek pohybu
• Kouření a alkohol
• Nezdravá strava
• Přibývající věk (především u žen)
• Zdraví celého organismu
• Dědičnost
• Stres
• Dlouhodobá únava

Cholesterolová dieta

Hlavní faktory ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi jedince jsou dědičnost a životospráva. A doposud nelze nijak ovlivnit míru dědičnosti, jediné, co může vést ke snížení cholesterolu v krvi, je změna životosprávy. Ta musí být dlouhodobá, ideálně dokonce trvalá a pochopitelně se neobejde bez nízkocholesterolové diety.

Jakou stravu jíst pro snížení hladiny cholesterolu:

Pomůže na cholesterol dieta? Pochopitelně že ano, musí ovšem být správně nastavená. Ve snaze dostat zvýšený cholesterol pod kontrolu je pro začátek nutné omezit především nasycené tuky. Ty jsou obsaženy v tučném mase, různých uzeninách, pomazánkách a všeobecně ve většině živočišných tucích.

Zvýšená hladina cholesterolu však může pramenit rovněž z nadměrné konzumace tuků rostlinných. Ani ty totiž nejsou vždy a za všech okolností zcela zdravé.

Vzhledem ke své škodlivosti pro lidské tělo lékaři doporučují omezit především palmový olej. Vhodné je i snížení spotřeby másla, není však třeba jej plně vyřadit.

Současně jezte více ryb, klidně tučných. Rybí tuk je totiž nenasycený a pro lidské tělo je zdravý.

Kromě omezení tučného jídla je vhodné přijímat látky, které ovlivňují vstřebávání cholesterolu do těla. To omezuje například vláknina. Jezte tedy spíše celozrnné rohlíky, luštěniny a samozřejmě alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny denně.

Mezi další potraviny snižující cholesterol patří například i ořechy, ty je ale třeba jíst v malém množství a nepražené ani nesolené. Ačkoli pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, jsou ořechy velice tučné, proto je třeba mít jejich konzumaci pod kontrolou.

Jak snížit cholesterol přírodní cestou

Lidé se svého lékaře často ptají, jak snížit cholesterol bez léků. Nejlepším způsobem je v tomto ohledu pochopitelně změna životosprávy a stravy. K přiměřenému pohybu tedy zaveďte jídelníček s ohledem na výše zmíněné informace.

Nejlepší suroviny proti cholesterolu:

• Ovesné vločky
• Tučné ryby
• Ořechy
• Fazole
• Špenát
• Avokádo
• Česnek

Důležité je dodržovat pravidlo, že tuk má tvořit maximálně 30 % denního příjmu potravy.

Léky na cholesterol

Při návštěvě lékaře s ním konzultujte možnosti léčby, změna životního stylu ale bude nevyhnutelná. K němu je však několik druhů léků na předpis, které pomáhají odbourat cholesterol na stěnách cév. Vzhledem k rostoucí nadváze populace se farmaceutické firmy problému ustavičně věnují a vyvíjí nové přípravky, ty pro vás nejvhodnější vám doporučí lékař.

Volně prodejné doplňky stravy proti cholesterolu:

• Omega 3
• Lipovitan
• Lecithin
• Arterin
• Regevit
• Korolen
• Imuregen

Bilinky na snížení cholesterolu

Mezi bylinky snižující hladinu cholesterolu v krvi lze zařadit zejména rozrazil, kotvičník zemní či čekanku obecnou. Pomoci ale mohou rovněž borůvky nebo smetánka lékařská.

Vysoký cholesterol a léčba

Cholesterol představuje pro organizmus nezbytnou látku, bez které by nemohl správně fungovat. Je součástí každé buňky (je důležitým stavebním kamenem buněčných membrán) a podílí se v těle na tvorbě některých hormonů, vitaminu D a především na metabolizmu tuků.

Částečně si cholesterol tělo samo vyrábí v játrech, část je přijímána v potravě živočišného původu a právě tady je schovaný kámen úrazu, který může způsobovat závažné zdravotní problémy. Zvýšeným příjmem nezdravých tučných jídel tělu totiž dodáváme více cholesterolu, než je potřeba.

Pozor si ale také musíme dát i na tzv. skryté tuky v mléčných výrobcích a uzeninách.

S pojmy „hodný a zlý cholesterol“ je veřejnost dostatečně obeznámena. Jedná se o lipoproteinové přenašeče cholesterolu. LDL, tzv.

„zlý cholesterol“ přenáší cholesterol z krve do okolních tkání, je tedy životně důležitý, avšak při zvýšeném příjmu potravin na cholesterol bohatých dochází k jeho usazování na stěnách cév a hrozí tak zdravotní komplikace (ateroskleróza vedoucí až k cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu). HDL tzv. „hodný cholesterol“ přenáší přebytečný cholesterol z krve do jater, kde je následně zpracován.

Cholesterol je potřeba si hlídat

Cholesterol se považuje za nejvýznamnější rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění, která jsou příčinou 51 % úmrtí v ČR. Česká republika je na předním místě v rámci Evropské unie v počtu úmrtí způsobených aterosklerózou.

Ateroskleróza, nebo-li kornatění cév, je onemocnění s pomalým a nenápadným průběhem, s o to radikálnějšími a rychlejšími následky. Z počátku bez příznaků a bezbolestně dochází k usazování tukových látek (LDL cholesterolu a triacylglycerolu) na stěnách cév, vzniká tzv.

aterosklerotický plát, který tím, jak narůstá, tak pomalu omezuje průchodnost cévy (první diagnostikovatelné příznaky jsou angina pectoris a ischemická choroba dolních končetin).

Pokud dojde ke kritickému zúžení cévy nebo k jejímu ucpání, vyživovaná tkáň je následně nedostatečně zásobena kyslíkem a živinami a nastává tzv. infarkt – odumření tkáně (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, plicní embolie).

Optimální hladiny cholesterolu v krvi

Je velkým omylem domnívat se, že vysoký cholesterol trápí pouze starší generaci, která má potíže s nadváhou, nedodržuje správné stravovací návyky a má málo pohybu.

Pokud si cholesterol nenecháte změřit v rámci preventivní prohlídky u svého lékaře, tak vlastně nemáte šanci zjistit, jestli jste ohroženi i vy.

Jediným vodítkem je tak pouze výskyt dyslipidemie nebo srdečně cévních chorob u rodinných příslušníků.

Celkový cholesterol by měl být u dospělých do 5 mmol/l, u dětí do 4,4 mmol/l; hladina LDL cholesterolu pod 3,0 mmol/l (nejlépe pod 2 mmol/l), hladina triacylglacerolů pod 2 mmol/l a hladina HDL cholesterolu by měla být nad 1,0 mmol/l. Zvýšená hladina hodného HDL cholesterolu nad 1,6 mmol/l má potom prokazatelný kardioprotektivní účinek pro organizmus.

Hraniční hodnota cholesterolu 5,18 – 6,22 mmol/l automaticky neznamená, že není nutno zahájit léčbu léky, vždy je třeba hodnotit jednotlivé složky.

Vysoká hodnota nad 6,22 mmol/l je považována za známku vysokého rizika a je nutné komplexní vyšetření lipidového spektra a zohlednění dalších možných rizikových faktorů při dalším terapeutickém postupu lékaře.

U pacientů, kteří již mají diagnostikovánu aterosklerózu, u diabetiků a u pacientů s ledvinovým onemocněním jsou hodnoty optimálního cholesterolu přísnější.

Důsledně se dbá na to, aby hodnoty LDL byly 2,5 mmol/l, triacylglyceroly přísně v normě a celkový cholesterol 4 mmol/l.

Naměřili vám vysoký cholesterol. Co dál?

Pokud Vám lékař odhalí zvýšený cholesterol včas a máte pouze jeho hraniční hodnotu, není nutné ještě zahajovat terapii dislipidemiky (léky na cholesterol), ale jsou zaváděna tzv. režimová opatření.

Režimovými opatřeními je myšlena celková úprava životního stylu, kdy je nutné přestat s kouřením, změnit stravovací návyky, zavést pravidelnou pohybovou aktivitu, snížit nadměrnou tělesnou hmotnost, udržet si optimální tělesnou hmotnost a naučit se zvládat stresové situace.

Tuto činnost je dobré podpořit vhodnými doplňky stravy, které působí blahodárně při snižování vyšší hladiny cholesterolu. Mezi základní tři body režimových opatření patří dietní změny, snížení nadváhy, změna pohybových aktivit.

Pokud vlastním aktivním přístupem a režimovými opatřeními není dosaženo optimální, život neohrožující hladiny cholesterolu, existují ve své podstatě už jen 2 možnosti:

Doplnit režimová opatření o doplněk stravy s blahodárným efektem na snížení cholesterolu (bez vedlejších účinků a kontraindikací) a opravdu důsledně a svědomitě dodržovat změnu v pohybových a dietních návycích.
Nebo si nechat lékařem předepsat dyslipidemikum (statin samotný nebo v kombinaci s fibrátem), které je však nutno užívat po zbytek života.

Přestože jsou statiny všeobecně dobře snášeny, mohou způsobovat komplikace gastrointestinálního charakteru (např. bolesti žaludku), neúměrně zatěžují játra a jsou poměrně široce kontraindikovány z důvodu častých lékových interakcí.

Riziko rabdomyolýzy (rozpad kosterních svalů) by rovněž nemělo být opomíjeno a také fakt, že statiny snižují hladinu koenzymu Q 10 v krvi až o 50 %!

Efektivní snížení cholesterolu bez vedlejších účinků

Jak jsme zmínili výše, může vést užívání léků ze skupiny statinů  k řadě vedlejších účinků, které dlouho nezůstanou bez povšimnutí. Boj s cholesterolem bychom měli brát komplexně, jedině tak máme šanci na úspěch a kvalitní život.

Proto doporučujeme zahrnout do režimových opatření vhodné potraviny či doplněk stravy – jako racionální doplnění celého procesu prevence.  Nabízíme zde přehled účinných látek, které pomáhají bojovat s hladinou vysokého cholesterolu.

Přestože jsou doplňky stravy s obsahem omega 3 nenasycených mastných kyselin a lecitinu svými účinky na hladinu cholesterolu překonány, pořád zůstávají důležitou součástí jídelníčku pro jejich příznivý vliv na organizmus.

Kvalitní olivový olej, konopný olej, sezamový či lněný olej oceníte v každé kuchyni. Dalším významným zdrojem nenasycených mastných kyselin jsou ryby, které bychom měli konzumovat 2 x týdně.

Mimochodem znáte semínka Chia Benexia? Ty jsou považovány za univerzálně nejhodnotnější rostlinný zdroj Omega 3 kyselin, zařaďte je proto do jídelníčku denně.

Daleko efektivnější jsou rostlinné flavonoidy a steroly.

Patentovaná látka Sytrinol® je výsledek více než 12 let výzkumu a v roce 2008 získala certifikaci GRAS (látka všeobecně považovaná za bezpečnou), kterou uděluje tým vědeckých expertů z FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léků) na základě dostatečných vědeckých důkazů pouze kvalitním produktům. V současnosti je k dostání pouze v zahraničí.

Asahi Kasei Pharma má 30ti letou tradici biologické výroby koenzymu Q10. AsahiKasei Koenzym Q10 tak patří mezi několik málo opravdu kvalitních koenzymů Q10 vyráběných v certifikaci GMP (systém správné výrobní praxe). Koenzym Q10 zvyšuje energetický potenciál buněk (je zapojen do procesu „buněčného dýchání“) a tím pomáhá k optimalizaci funkce srdce.

Z potravin nesmíme zapomenout jmenovat chřest, který

Ovoce, zelenina, soja, červené víno, vláknina.