> Pro studenty > Poplatky spojené se studiem
Jedná se o poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením podle § 58 odst. 1 a 4 zákona. Jeho výše činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona. Konkrétní výše poplatků za přijímací řízení se stanoví takto:
- 600 Kč pro studijní programy uskutečňované v českém jazyce,
- 2 000 Kč, resp. 100 USD pro studijní programy uskutečňované v cizím jazyce.
Jestliže by určením základu podle § 58 odst. 2 zákona výše konkrétního poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením přesáhla částku stanovenou zákonem, stanoví se tento konkrétní poplatek v zákonem stanovené nejvyšší přípustné výši, tj. 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona.
Poplatek je splatný nejpozději v den podání přihlášky ke studiu.
Překročení doby studia
Poplatek za studium podle § 58 odst. 3 zákona. Vyměřuje se při překročení standardní doby studia o více než jeden rok. Výše poplatku činí:
18 000 Kč za každých dalších započatých šest měsíců studia.
Poplatek vyměří studentovi rektor nebo děkan. Je splatný ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku.
Studium v cizím jazyce
Poplatek za studium podle § 58 odst. 4 zákona. Konkrétní výše poplatků za každý započatý akademický rok studia v cizím jazyce se stanoví takto:
| Fakulta | Bakalářský a magisterský studijní program | Doktorský studijní program |
| FS | 4 000 USD | 2 000 USD |
| FT | 3 000 USD | 2 000 USD |
| EF | 3 500 USD | 1 200 USD |
| FUA | 5 000 USD | |
| FM | 3 000 USD | 2 000 USD |
Poplatek vyměří studentovi rektor nebo děkan. Je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení.
Obecná ustanovení
Poplatky spojené se studiem jsou hrazeny bezhotovostně na bankovní účet TUL.
Výše poplatků spojených se studiem se zveřejňuje pro každý akademický rok ve veřejné části internetových stránek jednotlivých fakult a vysoké školy nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu.
Student je povinen ve smyslu § 63 odst. 3 písm. a) zákona hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši. Porušení těchto povinností může být považováno za disciplinární přestupek podle § 64 zákona.
Odvolání
Student se může odvolat proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím děkana příslušné fakulty, který se k odvolání vyjádří. Děkan do 10 dnů postoupí odvolání rektorovi prostřednictvím Oddělení pro vzdělávání a vnitřní legislativu. Podání odvolání má pro splatnost poplatku odkladný účinek.
Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím k následujícím okolnostem:
- studijní výsledky,
- sociální důvody,
- závažné zdravotní důvody, přidělená průkazka TP, ZTP, ZTP/P,
- zahraniční stáže Erasmus+ (zapsané v IS STAG) a jim na roveň postavené další zahraniční stáže, jejichž rovnocennost potvrdí děkan, jsou-li důvodem delší doby studia,
- organizační a technické důvody – zejména změny ve studijních plánech, v délce standardní doby studia,
- odstup od ukončení předchozího studia 5 a více let,
- splnění všech povinností podle čl. 14 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu TUL před konáním státní závěrečné zkoušky.
Rektor může na základě žádosti studenta v případech hodných zvláštního zřetele poplatek za studium v cizím jazyce snížit nebo prominout, případně poplatek rozložit do více splátek nebo odložit jeho splatnost.
Při odvolání proti rozhodnutí o splatnosti poplatku může student podat návrh na způsob uhrazení dlužné částky. Není-li dlužník již studentem, bude sepsána s kvestorem dohoda o splatnosti dlužné částky.
Rektor rozhodnutí o vyměření poplatku zruší, bylo-li vydáno v rozporu s obecně závaznými předpisy nebo vnitřními předpisy TUL.
Rektorem nebude zpravidla v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem poplatek snížen, prominut či odložena jeho splatnost, nemá-li student vyrovnány všechny dlužné částky z minulých rozhodnutí.
Poplatky
Co jsou to vlastně poplatky spojené se studiem?
Obecný právní režim poplatků spojených se studiem naleznete zejm. v ustanovení § 58 zákona č. 111/1998 Sb.
, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).
Jedná se o uzavřený výčet poplatků, které je veřejná vysoká škola oprávněna a v některých případech povinna studentovi stanovit. Jmenovitě jde o tyto poplatky:
- poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením v akademickém započatém v roce 2017 ve výši 650 Kč, poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením v akademickém započatém v roce 2018, 2019 i 2020 ve výši 690 Kč
- poplatek dle § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách, aktuálně 20 000 Kč za započatých šest měsíců studia v nadstandardní době,
- poplatek za studium v cizím jazyce
Poplatky spojené se studiem nejsou školné ani pokuta za studium!
Často jsou tyto poplatky se spojené se studiem zaměňovány se „školným“ – o školné se však skutečně nejedná. Také je častou představou studenta, že poplatky spojené se studiem jsou „výmyslem“ veřejné vysoké školy. Ani toto tvrzení však není zcela pravdivé – kromě poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením je zákonnou povinností veřejné vysoké školy poplatky spojené se studiem stanovit.
Níže uvedené otázky a odpovědi se týkají (s výjimkou otázky a odpovědi č. 1) výlučně poplatku spojeného se studiem dle § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách.
1. Kam putují poplatky spojené se studiem?
S výjimkou poplatku za studium v cizím jazyce jsou poplatky spojené se studiem příjmem stipendijního fondu (fond určený studentům) veřejné vysoké školy (viz. § 58 odst. 6 zákona o vysokých školách). Poplatky nemohou tedy sloužit Univerzitě Palackého v Olomouci (dále jen „UP“) např. k uhrazení mezd zaměstnanců nebo akademických pracovníků, popř. k zaplacení energií.
2. Proč mi byl vyměřen poplatek za delší studium?
Poněvadž jste přesáhli standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok. Standardní doby studia jsou dány příslušnými akreditacemi jednotlivých studijních programů.
3. Za jak dlouhé období poplatek za delší studium platím?
Za každých dalších započatých 6 (kalendářních!) měsíců studia.
Období započatých šesti měsíců nelze ztotožňovat s obdobím zimního/letního semestru! Doba dalších započatých 6 měsíců studia se počítá ode dne, kdy jste vyčerpal standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok – do těchto 6 měsíců studia se nezapočítává doba, po níž máte případně studium přerušeno, příp.
zapsaná doba uznané doby rodičovství (!). Více viz. níže. Dle § 58 odst.
3 zákona o vysokých školách studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých MŠMT ČR ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Pro dalších započatých 6 měsíců studia je to částka 20 000 Kč.
4. Jaký je rozdíl mezi dalšími šesti započatými měsíci studia a semestrem?
Každých dalších započatých šest měsíců není to stejné, co semestr. Počátek běhu dalších šesti měsíců studia po vyčerpání standardní doby studia zvětšené o jeden rok se odvíjí od data Vašeho zápisu do studia a případných přerušení studia, je individuální, tedy může u každého studenta započít v jiný den.
Pojem „dalších šest měsíců“ studia používá zákon o vysokých školách, a to právě za účelem povinnosti veřejné vysoké školy vyměřit studentovi poplatek za delší studium. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a dělí se na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin.
Časové rozvržení akademického roku je určeno harmonogramem UP. Začátek akademického roku stanoví rektor UP. Doba akademického roku je tedy pevně stanovena a je závazná pro všechny studenty UP.
Začátek a konec výuky v zimním i letním semestru, zkouškové období, případně další členění akademického roku, stanoví rektor UP, popř. s jeho souhlasem pro určitou fakultu její děkan.
5. Můžu si studium předplatit na dobu delší, než je právě těch dalších započatých 6 měsíců, které uvádí rozhodnutí o stanovení poplatku?
Nikoli! Prosím, plaťte vždy jen tu částku, která je uvedena v rozhodnutí o stanovení poplatku!
6. V IS STAG vidím, že mám platit poplatek za delší studium – musím ihned zaplatit?
Nikoli. Informace v IS STAG o splatnosti, příp. o prodlení se zaplacením poplatku spojeného se studiem je pouze informativní. Vyčkejte, prosím, na doručení rozhodnutí, kterým teprve je Vám poplatek vyměřen.
Rovněž nepodávejte „dopředu“ odvolání proti rozhodnutí, kterým byl poplatek vyměřen – bylo by to zbytečné, když rozhodnutí samo Vám ještě nebylo doručeno.
Odvolání proti rozhodnutí lze podat nejdříve poté, co je Vám písemné rozhodnutí o poplatku doručeno, a to ve lhůtě 30 dní od doručení rozhodnutí.
7. Kdy zaplatit poplatek spojený se studiem?
Nejpozději do 90 kalendářních dnů od právní moci rozhodnutí. V případě, že jste podali odvolání proti rozhodnutí o stanovení poplatku, začne lhůta 90 dní běžet až poté, co je o Vašem odvolání rozhodnuto a toto rozhodnutí je Vám doručeno. Je nutné dodržovat lhůtu splatnosti poplatku, v opačném případě bude UP nucenazahájit vymáhání poplatku včetně příslušenství!
8. Jak zaplatit poplatek spojený se studiem?
Číslo účtu UP a variabilní symbol jsou uvedeny v rozhodnutí o poplatku. Číslo účtu i variabilní symbol se nemění ani po vydání rozhodnutí o odvolání (v případě, že jste odvolání podal). Částku vyměřeného poplatku, prosím, zasílejte na tento účet a variabilní symbol. Vždy, prosím, pečlivě zkontrolujte variabilní symbol – zajišťuje správné spárování platby v účetnictví UP!
9. Mám za to, že mi byl poplatek stanoven „nesprávně“ nebo se mi zdá příliš vysoký.
Proti rozhodnutí prvního stupně máte vždy právo podat po doručení rozhodnutí o stanovení poplatku odvolání proti rozhodnutí o stanovení poplatku, a to ve lhůtě 30 dnů, jak vyplývá ze zákona o vysokých školách i poučení v samotném rozhodnutí – Doporučený formulář ke stažení (viz. výše).
K odvolání je potřeba doložit listiny potvrzující skutečnosti, které v odvolání uvádíte a domníváte se o nich, že jsou důležité pro rozhodování o Vašem odvolání (typicky listiny dokládající Vaši sociální situaci, dlouhodobě špatný zdravotní stav).
Vynikající studijní výsledky je UP schopna ověřit sama v IS STAG – tyto není potřeba dokládat, ale je třeba na ně upozornit.
10. Podal jsem odvolání proti rozhodnutí o poplatku – musím i přesto ihned zaplatit?
Nikoli. Dle § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách má podané odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku vždy odkladný účinek. To znamená, že lhůta pro zaplacení poplatku neběží, a to až do doby, kdy je Vám doručeno rozhodnutí o Vašem odvolání.
11. Mám nárok na snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku?
Nikoli. Dle § 58 odst. 7 zákona o vysokých školách rektor může (avšak nemusí!) v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o stanovení poplatku poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. Dle čl.
22 odst. 7 Statutu UP jsou důvodem pro případné snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti poplatku zejména vynikající studijní výsledky, tíživá sociální situace nebo jiný vážný důvod a zdravotní důvody. Vaše tvrzení o důvodech pro snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti však musíte doložit (tj. příslušné listiny připojit k odvolání).
12. K jakým důvodům pro snížení nebo pro prominutí je přihlíženo?
Jak je uvedeno výše dle čl. 22 odst. 7 Statutu UP jsou důvodem pro případné snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti poplatku zejména vynikající studijní výsledky, tíživá sociální situace nebo jiný vážný důvod a zdravotní důvody.
Vzhledem k tomu, že rektor UP individuálně posuzuje odvolání studentů a jejich uvedené a doložené důvody, a s ohledem na to, že nelze předjímat jeho rozhodnutí, nelze taxativně vyjmenovat důvody vedoucí ke snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti poplatku.
Je však možné uvést nejčastější důvody, ke kterým je přihlíženo. Ze studijních důvodů je to nejčastěji výborný studijní průměr po celou dobu studia a také to, že student má již splněny všechny studijní povinnosti a zbývá mu pouze vykonat státní závěrečné zkoušky a obhájit závěrečnou práci.
Ze sociálních důvodů je nejčastěji zohledněna závažná sociální situace studenta, např.
manželství rodičů studenta bylo rozvedeno a student žije v ve společné domácnosti z jedním rodičem; student je jedno nebo oboustranně osiřelý; student pobírá dávky státní sociální podpory nebo sociální stipendium; rodiče studenta či student pobírá důchod pro invaliditu nebo starobní důchod; student je rodičem nezletilého dítěte popř.
manželství studenta bylo rozvedeno a jemu byly v době po rozvodu svěřeny do péče nezletilé děti, rodiče studenta či student je nezaměstnaný. Nejčastěji zohledněné zdravotní důvody jsou dlouhodobá nemoc studenta nebo dlouhodobá hospitalizace studenta, po jejichž dobu student své studium nepřerušil.
13. Dostal jsem rozhodnutí o mém odvolání – kolik času mám na zaplacení?
Obecně 90 kalendářních dnů od doručení tohoto rozhodnutí nebo déle, to však pouze v případě, že jste v odvolání zažádal o odložení termínu splatnosti poplatku a bylo Vám vyhověno.
14. Propásl jsem lhůtu k podání odvolání, mohu přesto odvolání podat?
Ano, ale… Dle § 41 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) se navrácením v předešlý stav mimo jiné rozumí, prominutí zmeškání úkonu (podání odvolání), který je třeba provést v určité lhůtě.
Dle § 41 odst. 2 správního řádu může student požádat o prominutí zmeškání úkonu do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon (odvolání) učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon (odvolání), jinak se jím UP nezabývá.
Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. Dle § 41 odst. 4 správního řádu UP promine zmeškání úkonu, prokáže-li student, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění.
Uvedené závažné důvody je student povinen doložit.
Jinak řečeno, pokud student zmešká lhůtu pro podání odvolání a domnívá se, že se tak stalo kvůli existenci závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění, pak může požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a s touto žádostí spojí podání odvolání samotného. Je nutné primárně dodržet výše uvedené lhůty.
15. Studium jsem ukončil v minulém akademickém roce tím, že jsem nevykonal v posledním přípustném pokusu zkoušku a nyní mi přišlo rozhodnutí o poplatku, ale já již nejsem studentem. Je má úvaha správná?
Nikoli. Studium na vysoké škole dle zákona o vysokých školách začíná zápisem (viz. § 61 odst. 1 zákona o vysokých školách) a končí řádným ukončením studia (viz. § 55 zákona o vysokých školách) nebo ukončením jinak než řádně (dle § 56 zákona o vysokých školách).
Pouhý fakt, že student již pouze čeká na ukončení svého studia není rozhodným, protože dle § 56 odst. 2 zákona o vysokých školách platí, že dnem ukončení studia pro nesplnění požadavku/ů vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Čl. 28 odst.
2 Studijního a zkušebního řádu UP pak konstatuje – Dnem ukončení studia je den, kdy příslušné rozhodnutí nabude právní moci.
16. Jsem na rodičovské dovolené a zjistil/a jsem, že došlo k úpravě zákona o vysokých školách, co to pro mě znamená?
§ 58 odst. 3 zákona o vysokých školách (zmíněno už v odpovědi na otázku č. 3) je zmíněna věta: Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství (dále jen „UDR“).
Pokud student – rodič, příp. student – osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu (zákon č. 117/1995 Sb.
, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), chce právo na odečtení UDR uplatnit, musí UP svoji UDR oznámit a doložit ji relevantními doklady (viz odpověď na otázku č. 17). UDR se oznamuje na studijním oddělení příslušné fakulty písemnou formou.
UDR je poté zanesena do IS STAG a může se promítnout do algoritmu pro výpočet poplatků spojených se studiem.
17. Jaké doklady mám doložit pro uznání doby mateřské a rodičovské dovolené?
Např. těhotenský průkaz, rodný list dítěte, rozhodnutí o přiznání příslušných dávek či přehled o vyplacených dávkách.
18. Komu a v jaké formě se podávážádost o možnost hradit poplatek formou splátkového kalendáře?
Žádost o možnost hradit poplatek formou splátkového kalendáře (dále jen „žádost“) se podává písemnou formou k rukám rektora UP na adresu Křížkovského 8, 771 47 Olomouc. Žádost je třeba krátce odůvodnit a případně doložit doklady k situaci, kvůli níž o možnost hradit poplatek formou splátkového kalendáře žádáte.
19. Co je třeba splnit před podáním žádosti?
V den podání žádosti je třeba, aby byla uhrazena alespoň jedna čtvrtina z celkové dlužné částky, spolu s žádostí přiložte i doklad o úhradě.
20. Kdy nejdříve mohu žádost podat?
Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí má student devadesátidenní lhůtu splatnosti pro úhradu poplatku. Pokud v této lhůtě student není schopen poplatek uhradit, doporučuje UP uhradit výše zmíněnou jednu čtvrtinu a asi 5 dní před datem splatnosti poplatku podat žádost. Všechny podané žádosti budou vyřízeny až po době splatnosti příslušného poplatku.
21. Na jak dlouhou dobu se splátkový kalendář včleněný do dohody o uznání a úhrady dluhu uzavírá?
Délka splácení dlužné částky stanovená splátkovým kalendářem včleněným do dohody o uznání a úhrady dluhu (dále jen „splátkový kalendář“, „dohoda“) závisí zpravidla na celkové výši dlužné částky.
UP připouští splácet dlužnou částku nejvýše jeden kalendářní rok ode dne uzavření splátkového kalendáře.
Za den uzavření splátkového kalendáře se považuje den, kdy je podepsán rektorem UP, případně jím pověřenou osobou v zastoupení.
22. Je vždy vyhověno žádostem?
Nikoli. Splátkový kalendář je dobrodiním UP, proto žádostem nemusí být ve všech případech vyhověno, zohledňují se důvody uvedené v žádosti a samozřejmě i výše dlužné částky.
23. Kterým dnem začínám platit?
První splátka na základě splátkového kalendáře je splatná zpravidla k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byl splátkový kalendář uzavřen. Následující splátky jsou pak splatné v pravidelné měsíční periodě ke dni, který se svým číselným označením shoduje se dnem, kdy byla splatná první splátka (tzn. zpravidla k 15. dni v měsíci).
24. Co se stane, pokud nebudu splácet?
Na konci splátkového kalendáře je vždy uvedeno, že v případě porušení splátkového kalendáře, ať už pozdními splátkami nebo neplacením vůbec, je UP oprávněna vymáhat pohledávku exekučně.
Proto, pokud potřebujete z nějakého důvodu posunout termín splatnosti splátek (např. z 15. na 20. den v měsíci) uveďte tuto skutečnost do žádosti. Pokud student uzavře splátkový kalendář a tento následně poruší, bude věc řešena rovnou právním vymáháním.
Nebude mu již zaslána žádná výzva či upozornění na neplacení!
ČLK > / Pro lékaře / Členské příspěvky
Členské příspěvky na činnost České lékařské komory
Výši příspěvků na činnost (dále jen příspěvky), způsob jejich vybírání a nakládání s nimi upravuje Stavovský předpis ČLK č. 7 – Příspěvky na činnost České lékařské komory, který vychází z ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 2 písm. d) zákona č. 220/1991 Sb., v platném znění. Stanovenou výši registračního poplatku a příspěvků a jejich rozdělování, uvedené v tomto předpisu, je oprávněn schvalovat a měnit pouze sjezd delegátů komory.
Druhy příspěvků:
1) členský příspěvek
Příspěvek je splatný předem vždy k 1. březnu běžného roku. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku. Nově přijatý člen je povinen zaplatit příspěvek na příslušný rok ve stanovené výši bez ohledu na to, ve kterém období byl zapsán do seznamu členů komory.
Příspěvek je roční a člen komory ho hradí okresnímu sdružení České lékařské komory, v seznamu jehož členů je zapsán. Příspěvky je možné hradit hotově v kanceláři okresního sdružení nebo bezhotovostně poukázat na účet příslušného okresního sdružení s uvedením variabilního symbolu – evidenčního čísla člena ČLK.
Čísla účtů okresních sdružení naleznete zde.
Na rok 2020 schválil XXXIV. sjezd delegátů ČLK, konaný 23.11. – 24.11. 2019, členské příspěvky v níže uvedené výši.
Vzhledem ke skutečnostem, které znemožnily konání sjezdu delegátů komory v tomto roce, zůstává výše členského příspěvku pro jednotlivé kategorie pro rok 2021 ve stejné výši jako v letošním roce.
| skupina 1 | soukromý lékař | 3 500,- |
| skupina 1 | lékař ve vedoucí funkci | 3 500,- |
| skupina 2 | lékař zaměstnanec | 2 500,- |
| skupina 2 | ostatní lékař | 2 500,- |
| skupina 3a | absolvent neplatící | 0,- |
| skupina 3b | absolvent platící | 1000,- |
| skupina 4 | nepracující důchodce | 500,- |
| skupina 5 | nedohledatelný lékař | 0,- |
| skupina 6 | mateřská dovolená | 0,- |
| skupina 7 | pozdní vstup do ČLK | 10 000,- |
Definice vybraných skupin lékařů: skupina 1 – lékař ve vedoucí funkci Lékařem ve vedoucí funkci se rozumí lékař – zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb, vykonávající funkci a) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb, b) zástupce (náměstka) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb, c) přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného oddělení či kliniky poskytovatele zdravotních služeb, d) společníka, jednatele nebo člena statutárního orgánu poskytovatele zdravotních služeb, který je právnickou osobou. skupina 3a – absolvent neplatící Absolventem neplatícím se rozumí lékař přijatý za člena komory v kalendářním roce, kdy ukončil lékařskou fakultu a v kalendářním roce následujícím po roce tohoto ukončení. skupina 3b – absolvent platící Absolventem platícím je lékař v roce, v němž mu poprvé nevzniká nárok na osvobození od placení členského příspěvku dle definice kategorie 3a – absolvent neplatící.
2) registrační poplatek Registrační poplatek je povinen zaplatit každý člen komory nejpozději do dvou měsíců od data zapsání do seznamu členů komory. Výše registračního poplatku při první registraci činí 100,- Kč. Při změně registrace do jiného okresního sdružení je člen povinen zaplatit poplatek ve výši 50 Kč.
Poplatky za studium: Co dělat, abyste za školu neplatili
Mezi vysokoškoláky koluje o poplatcích řada fám. Zeptejte se vždy raději na studijním oddělení nebo využijte služeb studentských poradců.
Poplatky za studium jsou častou příčinou špatného spaní některých studentů.
Řada má zapsáno i více než jedno studium a může se stát, že jsou nuceni jednoho zanechat, nebo jim něco nevyjde a přestupují po určité době jinam. S napětím pak očekávají, jestli jim někdy v průběhu studií budou, nebo nebudou stanoveny poplatky.
Moc totiž neví, jak celý systém vlastně funguje.
Čtete aktualizovaný článek: Jak fungují poplatky za studium
„Byl mi vyměřený poplatek za prodlouženou dobu studia v dalším studiu,“ svěřuje se Pavla Minaříková z filozofické fakulty. „Měla jsem v tom trochu zmatek, protože jsem měla dva obory současně a oba je úspěšně ukončila, což je v pohodě, ale k tomu jsem měla ještě třetí obor, který jsem ukončila neúspěšně po třech měsících,“ dodává.
V magisterském studiu tak Pavla ztratila nárok na rok bezplatně navíc, protože počet dnů, které strávila na neúspěšně ukončeném studiu, se jí odečetl od celkové doby vyměřené na magistra.
Z jiného důvodu byly poplatky za studium vyměřeny Martinu Brzobohatému, rovněž z filozofické fakulty. „Přiznám se, že se v procesu vyměřování poplatků za studium příliš nevyznám. Vím, že jsem neúspěšně ukončil dva semestry studia na jiné škole.
Vždycky jsem si ale myslel, že bakalářské a magisterské studium se pro vyměřování poplatků počítá úplně zvlášť,“ říká Brzobohatý.
Po vyměření poplatku se pak snažil systém pochopit, přišel mu ale natolik komplikovaný a nesrozumitelně podaný, že se stejně musel poradit se studijním oddělením.
Jaké jsou typy poplatků a kolik se platí
Zuzana Tomášková z fakulty sociálních studií si myslí, že je problém v různých kolujících fámách. „Mezi studenty se kdysi šířilo, že student prostě má nárok na tři plus jeden rok a dva plus jeden rok bez poplatků, ať se děje, co se děje,“ říká Tomášková.
Jak je to s poplatky doopravdy?Poplatky vyměřuje každá veřejná vysoká škola, protože jí to nařizuje zákon. „Panuje obecná shoda na tom, že funkce poplatků je regulační. Mají motivovat vysokoškoláky k tomu, aby ukončovali svá studia řádně a nenechávali běžet ta, která vlastně studovat nechtějí,“ uvádí Hana Odstrčilová, administrátorka studijního odboru MU.
Co se týče délky studia, platí, že je možné studovat vždy jeden rok navíc jak u bakalářského, tak u magisterského programu. Existuje však skupina studentů, kteří jsou současně již absolventy nějakého studia, a ti nárok na tento rok studia navíc nemají. Prostě jakmile už máte nějaké studium za sebou, další stejného typu už si protáhnout nemůžete.
Jedná se ale o stav, který je sice momentálně platný a účinný, s aktuální novelou vysokoškolského zákona se však změní – s největší pravděpodobností již od září tohoto roku.
„Všichni studenti budou mít ve všech svých studiích nárok na rok navíc. Nebude tak už žádná skupina studentů, která by musela platit poplatky už po uplynutí standardní doby studia,“ vysvětluje Odstrčilová.
Poplatek za prodlouženou dobu studia je vyměřován studentům bakalářských a magisterských studijních programů, kteří překročili standardní dobu svého studia zvětšenou o jeden rok. Do této doby studia je nutno počítat doby všech předchozích studií, která byla ukončena jinak než řádně (doba, kdy student studoval více takových studijních programů souběžně, se počítá jen jednou).
Patrně největší zmatek v hlavách studentů ale vyvolává vypočítávání poplatků při různých překryvech studií, ať již ukončených řádně, nebo jinak. „Každý den, který člověk stráví v nějakém studium, které je posléze ukončeno jinak než řádně, se mu počítá do celkové doby studia,“ popisuje administrátorka.
Platí to i v případě, když by měl student zapsaná dvě studia a jedno z nich ukončil jinak než řádně a druhé řádně. „Studenti si často myslí, že když mají dvě souběžná studia a jen jedno ukončí jinak než řádně, nebude se to do výsledné doby studia počítat, tak to ale není,“ doplňuje.
Nicméně pokud má vysokoškolák v jeden den víc studií, která posléze neukončí řádně, tak se tento den počítá jen jednou.
Žádosti a odvoláníPoplatky se vyměřují vždy na šest měsíců, přestože celková doba studia se počítá ve dnech. „Má to ale svoji logiku. Z pohledu procesní ekonomie se poplatek musí vždy vyměřit na nějaké delší časové období. Nemůžeme každý měsíc vydávat rozhodnutí o vyměření poplatku,“ dodává Odstrčilová.
Student do třiceti dnů od vzniku povinnosti dostane poštou rozhodnutí o vyměření poplatku a má třicet dní na odvolání, jehož součástí je i žádost o snížení nebo prominutí poplatku.
Pokud student ví, že například v polovině vyměřeného období ukončí studium, musí si žádost podat a řízení je pak přerušeno do doby, kdy má být studium ukončeno, a poplatek je dle tohoto časového úseku snížen.
Pokud nakonec studium v dané době neukončí, žádost je zamítnuta a poplatek musí být uhrazen v plné výši. „Nejdůležitější je podat si žádost včas. Pokud to student neudělá, není možné s výslednou částkou vůbec nic dělat.
Teď už se to ale moc nestává, studenti jsou už poměrně dobře informovaní,“ říká Odstrčilová.
Kromě toho, že poplatek může být snížen z důvodu ukončení studia po státní závěrečné zkoušce, existují i další důvody, které mohou vést ke snížení či odpuštění poplatku.
„Nejčastěji se jedná o sociální důvody, u nichž máme poměrně propracovaný systém na posuzování, protože těch situací, do nichž se studenti dostávají, je opravdu spousta. Pak jsou to zdravotní důvody, případně je zohledněn vynikající studijní prospěch.
Zohledňují se i studijní pobyty v zahraničí, u kterých vycházíme z toho, že můžou studium prodloužit,“ vyjmenovává Hana Odstrčilová.
Nicméně platí, že některé náležitosti ohledně vyměřování poplatků za studium, se mohou v nejbližší době změnit. Novela vysokoškolského zákona přináší do života studentů mnohé novinky. Jisté je, že minimálně do září letošního roku popsaný stav platí. O změnách, které novela v rámci poplatků za studium přináší, budeme na stránkách Muni informovat, jakmile to bude aktuální.