- Dotaz:
- Může praktický lékař a zároveň poskytovatel PLS provádět vyšetření EMG, nebo má povinnost uchazeče o zaměstnání poslat k neurologovi?
- Odpověď:
Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb.
, o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb.
se v případě EMG vyšetření jedná o odborné vyšetření, které není součástí základního vyšetření, jehož obsah je uveden v § 7 odstavci 1 vyhlášky.
Provedení odborných vyšetření uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se vyžaduje podle § 7 odst. 2 písm. c) při výkonu práce rizikové zařazené pro příslušný rizikový faktor do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato odborná vyšetření mohou provádět, podle zákona č. 95/2004 Sb.
, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, lékaři s příslušnou specializovanou, zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v rozsahu svých odborných kompetencí vymezených absolvováním příslušného vzdělávacího programu schváleného Ministerstvem zdravotnictví.
Ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. je provedení EMG vyšetření v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů vyžadováno při vstupní a výstupní lékařské prohlídce při výkonu rizikové práce s rizikovým faktorem vibrace s přenosem na horní končetiny (položka 3.8 v příloze č. 2 část I) a s rizikovým faktorem lokální svalová zátěž končetin (položka 4.3 v příloze č. 2 část I).
Protože EMG vyšetření patří mezi odborná neurologická vyšetření, náleží do odborné způsobilosti lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru neurologie, který má vyšetření provádět v laboratoři k tomu vybavené a také výsledek vyšetření interpretovat.
V případě posudkové péče pro potřeby pracovnělékařských služeb u daných rizikových faktorů je nutné uvedenou praxi dodržovat, zejména při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu rizikové práce, protože správně interpretovaný výsledek správně provedeného měření je v těchto případech docela zásadním kritériem pro posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k výkonu konkrétní práce, případně zjištění aktuálního zdravotního stavu při výstupní lékařské prohlídce při ukončení výkonu rizikové práce.
Lze však připustit, aby EMG vyšetření bylo prováděno při poskytování pracovnělékařských služeb i lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství, pokud bude toto vyšetření prováděno pro posouzení zdravotní způsobilosti pro výkon nerizikových prací, tedy prací kategorie druhé, případně i kategorie první pro dané rizikové faktory, jako screeningové, popřípadě orientační vyšetření. V souladu s postupy lege artis musí pak být v případě zjištění jakékoliv odchylky od normálu, odeslána posuzovaná osoba poskytovatelem pracovnělékařských služeb ke specialistovi v oboru neurologie k provedení podrobnějšího odborného vyšetření.
Jak hodnotíte tento dokument?
EMG vyšetření, evokované potenciály
Jde o lehce nepřesné označení pro celý komplex elektrofyziologických vyšetření používaných k diagnostice onemocnění jak centrálního tak periferního nervového systému včetně svalů.
Elektrofyziologická laboratoř neurologického oddělení v nemocnici ve Strakonicích disponuje moderním přístrojovým vybavením, využívá kapacity přístroje Medelec Synergy dnes americké renomované firmy Oxford Instruments Medical a součástí vybavení je i magnetický stimulátor Magstim 200(2).
Pokud je pacient objednán na EMG vyšetření, pak jej jistě nemine vyšetření vedení periferních nervů. Toto vyšetření se provádí pomocí elektrické stimulace periferního nervu přiložením stimulační elektrody nad kůži – obvykle na končetinách.
Vyšetření není příjemné, nicméně jej bez velkých problémů snesou i malé děti. „Bolest“, kterou stimulace způsobí, lze v její maximální intenzitě přirovnat k úderu elektrického ohradníku.
Velmi problematické je vyšetřovat touto metodou pacienty se zavedeným kardiostimulátorem!
Jako druhá část EMG vyšetření se často provádí vlastní elektromyografie jehlová. K vyšetření se používá tenkých jehel zavedených do svalu. Sval se vyšetřuje nejprve v klidu a pak při jeho napnutí. Naše EMG laboratoř nabízí pacientům možnost jednorázových jehel, které mají některé nesporné výhody.
Nejčastějšími návštěvníky naší laboratoře jsou lidé s brněním prstů, bolestmi zápěstí a rukou, někdy s jejich otokem, tedy pacienti s nemocí zvanou syndrom karpálního tunelu (kanálu).
Tyto potíže jsou způsobeny útlakem středového nervu vazem v oblasti zápěstí a mohou zužovat člověka po mnoho let jeho života.
Přitom vyšetření a včasná léčba tohoto syndromu je velmi rychlá, jednoduchá a efektivní! Naše nemocnice nabízí pro pacienty s touto nemocí komplexní servis od diagnostiky, po léčbu konzervativní (rehabilitační) i léčbu operační (chirurgie ruky).
Specifitou naší laboratoře je možnost aplikace botulotoxinu pod EMG kontrolou pacientům, kteří jsou indikovaní k této léčbě (krční dystonie, blefarospasmus, dystonie končetin v rámci spasticity, dětem s dětskou mozkovou obrnou=DMO). Jsme schopni zajistit i aplikaci botulotoxinu do vrásek či potních žláz z kosmetické indikace. Pro tuto příležitost je možné uskutečnit pro zájemce o tuto problematiku i prezentaci s edukací.
V naší laboratoři dále vyšetřujeme pacienty s postižením ostatních periferních nervů ať už po úrazech, operacích (např. kyčelních kloubů) nebo při jiných onemocněních (záněty, výhřezy plotének, cukrovka, borelióza, dědičná onemocnění).
Kromě brnění, projikujících bolestí či křečí, jsou další velkou skupinou pacienti se svalovou slabostí. U těch je velmi důležité právě vyšetření jehlovou elektrodou a dále pomocí magnetického stimulátoru. Podle našich informací v celém JČ kraji nefunguje jiné neurologické pracoviště s možností této vyšetřovací metody.
Magnetickou cívkou stimulujeme jednak oblast motorických center v mozku, jednak nervových kořenů i periferních nervů. Magnetická stimulace je nebolestivá, vyvolá maximálně vjem brnění nad místem momentální aplikace podnětu. Magnetickou stimulací se získává odpověď zvaná motorický evokovaný potenciál (MEP).
Vyšetření MEP je důležité pro diagnostiku svalové slabosti jakéhokoliv druhu, tedy způsobené poruchou periferní i centrální nervové soustavy, při simulaci nebo konverzní poruše. Nezanedbatelnou úlohu hraje vyšetření v prognózování poruch hybnosti po cévních mozkových příhodách.
Významnou roli hraje při poškození míchy jakéhokoliv původu – zúžení páteře, nádory, záněty,roztroušená skleróza.
U těchto chorob využíváme dalších metod, které nabízí naše elektrofyziologická laboratoř – vyšetření evokovaných potenciálů zrakových, sluchových, somatosenzorických. Nespornou výhodou oproti jiným diagnostickým metodám je to, že se jedná o vyšetření funkční a přitom pacienta nezatěžující (např. RTG zářením jako CT!).
Platný od 1.11.2019
Ceník je určený pro nepojištěné klienty a samoplátce.
Laser, infuzní terapie, některá léčiva a úkony nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
| Neurologická ambulance | |
| Komplexní vstupní vyšetření neurologem | 1 500,- Kč |
| Cílené vyšetření neurologem | 1 000,- Kč |
| Kontrolní vyšetření neurologem | 750,- Kč |
| EEG vyšetření | 1 700,- Kč |
| EMG vyšetření | 2 600,- Kč |
| Duplexní sonografie extrakraniálních tepen | 700,- Kč |
| Transkraniální barevná duplexní sonografie | 1 000,- Kč |
| Léčebný obstřik | 60,- Kč všichni klienti |
| Léčebný obstřik Depo – Medrol | 100,-Kč všichni klienti |
| Kořenový obstřik depo-medro | 100,- Kč |
| Muscoril + aplikace | 45,- Kč |
| Ketonal + aplikace | 70,- Kč |
| Dolmina + aplikace | 40,- Kč |
| Tramal + aplikace | 45,- Kč |
| Aplikace injekce Milgamma (10 dávek) | 600,- Kč všichni klienti |
| Aplikace injekce B12 (10 dávek) | 400,- Kč všichni klienti |
| Laser terapie a infuzní terapie | |
| Infuzní terapie (10 sezení) | 1 000,- Kč všichni klienti |
| Infuzní vitaminoterapie (1 sezení) | 1 000,- Kč všichni klienti |
| Laser – jedna aplikace | 90,- Kč všichni klienti |
| Administrativní úkony lékaře | |
| Výpis ze zdravotní dokumentace na žádost pacienta | 400,- Kč všichni klienti |
| Vyplnění formuláře pro pojišťovnu | 1 000,- Kč všichni klienti |
| Pořízení kopie ze zdravotní dokumentace (1 stránka) | 5,- Kč všichni klienti |
| Opakované vystavení nevyzvednutého receptu, propadlé žádanky | 50,- Kč všichni klienti |
| Zaslání výsledků poštou | 50,- Kč všichni klienti |
Speciální služby
- Naši klienti si mohou hradit také služby, které nejsou obsahem veřejného zdravotního pojištění – informace o nich a ceník je k dispozici na vyžádání v ambulanci.
- Anglicky mluvící pacienti/klienti (bez tlumočníka)
- 1 hodina 2.500,-
Elektromyografie – EMG
Elektromyografie patří mezi elektrofyziologické pomocné vyšetřovací techniky, které napomáhají hodnocení funkčního stavu periferního nervového systému, svalů a nervo-svalového přenosu. Metoda není přínosná u centrálních onemocnění.
SUMMARY
Electromyography is an electrophysiological examination technique, which help evaluate functional status of the peripheral nervous system, muscles and nerve-muscle transport of impulses. The technique is not useful in CNS diseases.
Mohlo by se zdát, že počátek elektromyografie je u Luigi Galvaniho a jeho žabích stehýnek, ale skutečnost je jiná. Již Leonardo da Vinci se zajímal o studium pohybů svalů a v roce 1966 Ital Francesco Redi zdokumentoval, že svaly musejí vykazovat elektrickou aktivitu.
V roce 1791 Luigi Galvani vypozoroval vztah mezi elektřinou a svalovou kontrakcí. I když se v závěrech pokusů mýlil v tom, že vzniklý galvanický článek považoval za projev „živočišné elektřiny“, přesto je jeho pozorování považováno za zrod elektroneurofyziologie.
V roce 1793 objevil Alessandro Volta, že se v případě Galvaniho jednalo o elektrochemický článek, v následujícím roce Galvani zjistil, že stah žabích svalů je možno vyvolat i přiložením volného konce nervu bez přítomnosti jakéhokoli kovu, a tím potvrdil svůj koncept živočišné elektřiny.
V roce 1820 sestavil Johan Schweigger první galvanometr a v roce 1844, díky zdokonalení galvanometru, Carlo Matteucci dokázal, že svaly produkují elektrický proud.
Touto prací byl inspirován Frenchman DuBois-Reymond, který v roce 1849 podal první zprávu o elektrických signálech produkovaných při volní aktivitě lidských kosterních svalů.
Rovněž objevil, že velikost zaznamenaného proudu je snížena impedancí kůže, když k snímání signálu použil drátěnou elektrodu.
H. Piper roku 1907 zdokonalil tuto metodu tím, že zavedl kovové plošné elektrody. Další pokrok v technice záznamu představoval objev katodové trubice, navržený Braunem roku 1897, kterou poprvé použili k zesílení akčních potenciálů A. Forbes a C.
Thatcher v roce 1920.
O dva roky později Herbert Spencer Gasser a Joseph Erlanger použili namísto galvanometru osciloskop, založený na principu katodové trubice, za což, spolu se zdárnou interpretací akčního potenciálu, získali v roce 1944 Nobelovu cenu za fyziologii.
Arthur E. Baines ve své knize (1918) publikoval elektrický model nervového systému, ve kterém neurony a svalová vlákna nahradil elektrickými obvody, sestavenými z galvanického článku a množství kondenzátorů.
Baines byl první, který přirovnal šíření vzruchu nervem k šíření elektrického signálu kabelem. Pokus zaznamenat signál z dysfunkčního svalu se poprvé podařil R.
Proebsterovi roku 1928 při vyšetřování pacienta trpícího obrnou periferního nervu.
Rychlý rozmach klinické myografie přineslo roku 1929 použití jehlové elektrody Adrianem a Bronkem, a umožnilo tak sledování aktivity spojené s činností jednotlivých svalových vláken (či malých skupin svalových vláken). Metodu dále zdokonalil v průběhu 50. a 60. let F. Buchthal využitím elektromyografických jehel.
Elektromyografické vyšetření
Nejčastěji jsou na EMG vyšetření doporučováni pacienti se syndromem karpálního tunelu, dále pak s polyneuropatií, myopatií a dalšími onemocněními, jako je např. amyotrofická laterární skleróza (ALS), kdy je metoda elektromyografie stěžejní ke stanovení diagnózy.
Dále se vyšetřují poruchy nervosvalového přenosu, jak presynaptického, tak postsynaptického typu. Vyšetření probíhá obdobně jako kondukční studie, jen impulzy nejsou jednotlivé, ale po sobě následující – repetitivní stimulace.
Vyšetření EMG není příjemné a je vnímáno jako bolestivé. Pro vyšetření svalu je nutná spolupráce pacienta (musí mít sval plně uvolněn a na pokyn ho aktivovat různou silou). Z těchto důvodů je třeba pacienta, eventuálně rodiče dítěte, před vyšetřením poučit a vysvětlit mu, na jaké vyšetření je posílán. A to jak z hlediska kondukční, tak jehlové studie.
Kontraindikací k vyšetření EMG je kardiostimulátor, při vyšetření jehlovou elektrodou septické stavy, hepatitis, endokarditida, warfarinizace, krvácivé stavy, těžké terminální stavy.
Kondukční studie – neurografie
Měří se rychlost vedení vzruchu ve stimulovaném periferním nervu, a to jak motorických, tak senzitivních vláken, a velikost odpovědi na stimulaci ve svalu inervovaném stimulovaným nervem. To znamená, že přístroj zjišťuje, jak rychle vedou nervy vzruch do výkonného svalu.
Vedle rychlosti vedení periferním nervem se hodnotí i amplituda evokované odpovědi. Naměřené hodnoty jsou porovnány s normami. Toto porovnání může ukázat na poškození vyšetřovaného nervu difuzní či lokální, např. úrazem, tlakem, zánětem, metabolickou poruchou.
Dále prokáže, zda je postižení axonální, nebo demyelinizační.
Vyšetření probíhá vleže, méně často vsedě (podle zvyklostí laboratoře). Na sval, inervovaný příslušným nervem, se nalepí povrchové elektrody a stimulační elektroda se přikládá v průběhu nervu, kde se stimuluje slabým elektrickým impulzem (maximálně do 100 mA).
Vyšetření svalu
Registruje se spontánní a volní aktivita ve vyšetřovaném svalu. Ve zdravém svalu vznikají akční potenciály jen aktivací nervových vláken a přechodem přes nervosvalovou ploténku.
Proto všechna vlákna patřící do jedné motorické jednotky jsou aktivována simultánně, tzn. že v klidu nevykazuje sval žádnou aktivitu.
Denervované vlákno není pod kontrolou nervu, a proto je jeho aktivita na nervu nezávislá, neaktivuje se synchronně, ve svalovém vláknu dochází ke změnám.
Vyšetření probíhá vleže. Provádí se tenkou jehlovou elektrodou (nejčastěji koncentrickou), která snímá pouze signály vznikající v důsledku aktivity svalu.
Poloha jehly ve svalu se mění, vyšetřují se různé svaly v závislosti na klinické diagnóze (i svaly jazyka). Na DKK se nejčastěji vyšetřuje m. vastus medialis či m.
tibialis anterior, na HKK nejčastěji m. opponens pollicis či m. deltoideus.
Příklad vyšetření – pacient je poslán na vyšetření neurologem pro svalovou slabost, ubývání drobných svalů rukou, postupně se rozšiřují na celé paže, záškuby svalů celého těla, špatné polykání, ztížené mluvení, zhoršení funkce rukou i nohou.
K vyloučení diagnózy motor neuron disease (MND) Kondukční studie motorických a senzitivních vláken nervů, jak dolních, tak horních končetin, je v normě, bez bloků vedení.
Při vyšetření jehlovou elektrodou z minimálně tří svalů, včetně svalu jazyka, je patrná spontánní aktivita – pozitivní ostré vlny a fibrilace, fascikulace. Podle EMG vyšetření je pravděpodobná diagnóza ALS.
Monika Muroňová, Neurologická klinika VFN Praha ([email protected])
EMG laboratoř
| 7:00 – 13:30 |
| 7:00 – 13:30 |
Seznamte se s Vnitřním řádem ambulancí Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a.s.
Elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.
K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření se používají dvě techniky podle charakteru Vašeho onemocnění: kondukční a jehlová.
Indikace k EMG vyšetření
Jednou z nejčastějších indikací k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu. Syndrom se projevuje postižením průběhu jednoho ze tří nervů zásobujících ruku – tzv. nervus medianus v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, které syndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází ‚tunelem‘ (canalis carpi) pod příčným zápěstním vazem.
Nemocní velmi často pozorují oslabenou citlivost, mají pocity brnění, mravenčení nebo pálení hlavně na zevní palcové straně dlaně a také na palci, ukazováku a prostředníku. Příznaky mohou někdy vyzařovat směrem vzhůru až do paže a ramene.
Uvedené obtíže se objevují nejčastěji v době spánku a často nemocného probouzejí. Pacienti si pak často spontánně ulevují tím, že spí s rukou ohnutou v zápěstí, jindy si ji namáčejí do studené vody nebo si ji ‚vytřepávají‘, apod.
S postupem času mohou pozorovat ochrnování postižené ruky a postupné prohlubování poruchy až ztráty citlivosti na dlani a prstech na palcové straně ruky.
Onemocnění se vyskytuje častěji u lidí těžce pracujících např. s vibračními nástroji, ale rovněž u lidí pracujících s myší u PC. Často se toto postižení nervu objevuje i v těhotenství nebo u diabetiků.
Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů – tzv. radikulopatie. Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene.
EMG vyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jak v diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognóze dalšího vývoje onemocnění.
Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.
EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.
Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi bohaté a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do rukou specialisty – neurologa.
Organizace vyšetření
Prosíme Vás, abyste se na vyšetření dostavili v určenou hodinu. Vyšetření Vám nemůžeme provést dříve nebo později z důvodu dalších objednaných pacientů. V případě, že vyšetření nemůžete absolvovat v objednaném termínu, prosíme Vás, abyste se přeobjednali na jiný termín.
K vyšetření si s sebou doneste průkazku zdravotní pojišťovny a doporučení lékaře-specialisty.
Příprava před vyšetřením
Před vyšetřením není nutná nějaká speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.
Provedení vyšetření
EMG provádíme v laboratoři, která se nachází ve 3. patře ambulantní části Nemocnice Podlesí naproti neurologické ambulance.
Studie nervového vedení – tzv. kondukční studie
Měří rychlost vedení akčního potenciálu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na tuto stimulaci ve svalu nebo na jiném místě nervu.
Vyšetření se provádí pomocí stimulační a snímací elektrody připojené na zdroj elektrických pulsů a záznamové a zobrazovací zařízení. Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou.
Po jejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsem vyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovaným nervem.
Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocity podobné jako při kontaktu s elektrickým ohradníkem.
Cílem tohoto vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu či velikosti potenciálu –elektrické odpovědi ve svalu s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem, dlouhotrvajícím tlakem, zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.
Jehlová elektromyografie
Měří charakteristiky akčních potenciálů motorických jednotek, tj. souboru svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem.
Jehlová elektromyografie je prováděna zanořením tenké jehly do svalu. Její tloušťka je srovnatelná s inzulínovou jehlou. Při vyšetření můžete pocítit lehké píchnutí podobné jako při vpichu injekce do svalu.
Tato procedura je spojena s minimálním rizikem krvácení či zanesení infekce, jelikož používané jehly jsou sterilní. Změnou polohy jehly ve svalu je vyhledávána optimální pozice pro záznam akčních potenciálů.
Cílem vyšetření je porovnání různých parametrů akčních potenciálů motorických jednotek s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu při postižení zásobujícího nervu, např. při postižení vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.
Odpovědi na nejčastější dotazy pacientů:
Je nutné se na vyšetření nějak připravit?
Před vyšetřením není nutná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.
Obavy z vyšetření?
Vyšetření se nemusíte obávat. Při použití povrchových kožních elektrod je metoda absolutně nebolestivá. Jen u někoho může být vnímána jako nepříjemná, protože ucítíte jemné kopnutí podobné jako při doteku s elektrickým ohradníkem.
Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu. Zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké, obdobné inzulínovým. Pocítíte pouze lehlé štípnutí jako při vpichu injekce do svalu.
Je nutné se po vyšetření nějak omezovat?
Toto vyšetření je zcela bez dalších omezení.
Pokud beru léky na ředění krve, nebudu mít po vyšetření jehlovou elektrodou problémy se zastavením krvácení?
Ne. Jedná se o vyšetření velmi tenkými jehlami, při kterých se ani u pacientů užívajících protisrážlivé léky problémy s krvácením po vyšetření neobjevují.
Jak dlouho vyšetření trvá?
Záleží na tom, co vše při EMG chceme vyšetřit, což se vyvíjí od diagnostické rozvahy. Vyšetření tak může trvat 15 minut, ale i hodinu. Někdy nám například vystačuje vyšetření jednoho nervu, jindy jich vyšetříme hned několik.
Kdy budu znát výsledek vyšetření?
Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po vyšetření. V případě sporných nálezů bude nutné provést ještě další vyšetření.
Zpět na Neurologické ambulance
Elektromyografie (EMG)
Další názvy: EMG, měření elektrické aktivity svalu a nervu
V textu najdete:Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis elektromyografie
Elektromyografie, zkratkou EMG, je vyšetřovací metoda, která sepoužívá pro měření elektrické aktivity svalu a nervu, který daný svalřídí.Vyšetření se provádí ambulantně a není třeba žádná speciálnípříprava.
Měření elektrické aktivity svalu a nervu pomáhá určit přítomnostpoškození svalové tkáně nebo nervu. Při poranění nervu lze pomocí EMGurčit nejen místo, ale i rozsah poškození.
- Elektrické biopotenciály (elektrickou svalovou aktivitu) lze zaznamenávatbuď jehlovými elektrodami zavedenými skrz kůži do svalu nebo povrchovýmielektrodami umístěnými na kůži nad bříškem svalu.
- Výsledkem elektromyografického vyšetření je graf, odborněelektromyogram nebo také EMG křivka.
Z historie vyšetření
Výborný popis svalů můžeme najít už v renesančním díle Dehumani corporis fabrica (stavba lidského těla), které napsal otecmoderní anatomie Andreas Vesalius. Avšak jeho poznatkyvznikly studiem svalů „mrtvých“. Studiem svalových pohybů se zabývalzejména Leonardo da Vinci.
První logickou dedukci toho, že svaly musí vykazovat elektrickou aktivitu,dokumentoval Ital Francesco Redi v r. 1666. Předpokládal, že rána odrejnoka elektrického má svůj původ v jeho svalech.
Rozvoj klinické myografie souvisí až s použitím jehlové elektrodyAdrianem a Bronkem (1929), což poprvé v historii umožnilo sledováníaktivity, spojené s činností jednotlivých svalových vláken (či malýchskupin svalových vláken). Využití elektromyografických jehel dálezdokonalil v průběhu 50. a 60. let F. Buchthal.
V 60. letech skupina ruských inženýrů uvedla návrhelektronické protézy ruky, ovládané myoelektrickými signály.
Přístrojem na elektromyografii
K vyšetření se používá speciální přístroj zvaný elektromyograf.Tento přístroj registruje akční potenciál (vzruch), kterývzniká záměrnou aktivací svalu nebo po podráždění periferního nervu.
Vzniklý vzruch se šíří nervovým vláknem, aktivuje svalová vlákna a tímvzniká svalový záškub. Ty jsou elektrodami snímány,přenášeny do procesoru, zpracovány a zapsány v podobě EMG křivky naobrazovku.
Svalové odpovědi se mění při poškození nervu nebo svalu.
Měřeníelektrické aktivity svalu a nervu pomáhá určit přítomnostpoškození svalové tkáně (svalová dystrofie) nebo poruchynervového vzruchu (amyotrofiní laterální skleróza, Lou-Gehrigovachoroba). Při poranění nervu lze pomocí EMG přesně určit místo i rozsahpoškození nervu. Přístroj také dokáže zjistit poruchy centrálnínervové soustavy.
Speciální techniky také umožňují měřit změny velikostielektrické odpovědi ve svalu při opakované stimulaci.
Kdy se elektromyografie doporučuje
Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstvaindikované k EMG vyšetření je velmi široké a rozhodnutí k indikacitohoto vyšetření spadá do kompetencí neurologa.
Jedním z nejčastějších důvodů k EMG vyšetření je syndromkarpálního tunelu.Onemocnění (syndrom) se projevuje postižením průběhu jednoho ze třínervů zásobujících ruku v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, kterésyndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází„tunelem“ pod příčným zápěstním vazem.
Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervovýchkořenů -tzv. radikulopatie. Při výskytu kostníchnárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlovéploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene.
EMGvyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jakv diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognózedalšího vývoje onemocnění.
Nejčastěji dochází k postižení krčnícha bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestíz oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím,necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobenýchdaným nervovým kořenem.
EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšenénervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobenénedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patřípředevším pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku nahrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti čizvýšené únavy.
Co dělat před elektromyografií
Před vyšetřením není nutná žádná příprava. Je dovoleno jíst,pít, užívat předepsané léky.
Průběh elektromyografie
Průběh vyšetření závisí na zvoleném typu elektromyografie, který sevolí dle požadovaného cíle vyšetření.
Studie nervového vedení tzv. kondukční studie
Cílem vyšetření je měření rychlosti vedení akčního potenciálu vestimulovaném nervu a velikosti elektrické odpovědi na tuto stimulaci ve svalunebo nervu.Vyšetření se provádí pomocí stimulační a snímací elektrody připojenéna zdroj elektrických impulsů a záznamové a zobrazovací zařízení.
Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou. Pojejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsemvyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovanýmnervem.
Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocitypodobné jako při kontaktu se slabým elektrickým proudem.
Cílem tohoto vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu čivelikosti potenciálu elektrické odpovědi ve svalu s věkovou normou.Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem,dlouhotrvajícím tlakem, zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickýmilátkami.
Jehlová elektromyografie
Měří charakteristiky akčních potenciálů souboru svalových vlákenzásobených jedním nervovým vláknem.
Hlavní rozdíl od předchozího vyšetření spočívá v zanořenísnímací elektrody do svalu. Jedná se o velmi tenkou jehlu, mnohem tenčínež jsou jehly používané např. k odběrům, či aplikacím léků.
Její tloušťka je srovnatelná s inzulínovou jehlou. Při vyšetřenímůžete pocítitlehké píchnutí podobné jako při vpichu injekce do svalu. Tato procedura jespojena s minimálním rizikem krvácení či zanesení infekce, jelikožpoužívané jehly jsou sterilní. Změnou polohy jehly ve svalu jevyhledávána optimální pozice pro záznam akčních potenciálů.
Cílem vyšetření je porovnání různých parametrů akčníchpotenciálů motorických jednotek s věkovou normou. Abnormální hodnotymohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu při postiženízásobujícího nervu, např. při postižení vláken nervových kořenů,pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svaluzánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.
Po vyšetření
Po vyšetření nejsou nutná další opatření. Pokud je EMG záznamvyhodnocen jako negativní (v pořádku), může pacient ihned odejít domů avěnovat se jakékoli činnosti. Tak jak to jeho stav dovolí.
Pokud se ale na záznamu z vyšetření objeví nějakénesrovnalosti, je možné, že budou následovat další, doplňujícívyšetření.
Výsledek elektromyografie
Lékař, specialista umí vyhodnotit EMG křivku, a proto je předběžnývýsledek oznamován ihned po elektromyografii. V případě potřeby je ihneddomluven termín doplňujících vyšetření.
Alternativní vyšetření
Určitou alternativou tohoto vyšetření je magnetickárezonance (MR), která umožňuje pouhé zobrazení nervů.Neumožňuje však snímání elektrické aktivity svalů a nervů, ani nepodáinformace o jejich funkčnosti.
Další názvy: EMG, měření elektrické aktivity svalu a nervu
Přidejte zkušenost s vyšetřením elektromyografie
Jedno z nejméně příjemných vyšetření co jsem zažil. Elektrody majídocela sílu a ruce vám skáčou jak se jim zlíbí. Není to však bolest jakotaková, jen kopanec nebo jak křeč. Asi jak když se dotknete ohradníku. Dáse to zvládnout, největším strašákem jsou spíš lidé v diskuzi, kteřípíší že jeli pomalu na ARO.
Jehličky cítíte pouze vpich, žádné šokynic… Bolestivé je pak pouze to, jak lékař jehlou ve svalu pohybuje. Byljsem vyšetřován s podezřením na karpální tunely na obou končetinách.Doba zákroku 45min, kde jsem se dost zapotil, nemůžu ale říci, že by se tonedalo vydržet. Určitě doporučují neprocházet diskuze. Horší je tenstres před.
Paradoxně karpál nepotvrzen.
To jak tady někteří říkají a nadávají že strašíme lidi. U¨veduvás v obraz. Tahle prehistorická metoda je naprostý humus. To, že to někdovydrží, neříká nic o metodě, ale o něm. Tedy jste-li apatičtí,bezcitní, tak by do vás mohli pustit i 220V ze zásuvky a nevadilo byvám to..
Nechápu, proč někteří lidé musí děsit ty ostatní, které totovyšetření teprve čeká. Asi si v tom libují. Dnes jsem šla navyšetření vystresovaná, zoufalá a bůhví co ještě. Mockrát Vám všem,co vás to tak strašně bolelo,„děkuji“. Vyšetření je nepříjemné,ale o bolesti mám úplně jiné představy. Sestřička byla příjemná, pandoktor Dufek v pohodě (Brno).
Dnes jsem v Praze byla na vyšetření EMG, není důvod se obávat bolesti,vpichy jsem necítila vůbec, elektika jen škubala nohou. Opravdu, není důvodke strachu, já jsem týden nespala úplně zbytečně.
Včera jsem byl na EMG vyšetření pro bolestivý syndrom LS páteře,bolesti vystřelují do nohou.
Byl jsem vyšetřen za pomocí elektrod i jehliček. Samotné vyšetřeníje za 15 minut hotové a je to obojí v pohodě. Je zbytečné se vyšetřeníobávat, dopředu se stresovat je naprosto zbytečné.
Jedinou komplikací je, že po vyšetření a i dnes mě bolí svalstvo pojeho stazích způsobených elektrickými výboji. Něco jako po tůře, ale tojistě brzy odezní. Opravdu se není čeho bát.
Vyšetření v pohodě, jenom ta elektrika do jehličky je trochu záběr,i slzy samy od sebe mi dneska vyjeli. Dá se to, těch 20 minut trápeníuteče rychle.
Dnes provedeno EMG, 2× vpichy do každé nohy. Lýtka – asi uprostředzevnitř a tam, kde mi končí boxerky, kde začíná sval stehenní pod toukostí pánevní, jak každému trčí. Jsem strašpytel, tak jsem čekal bolest, alejen to trochu štípne a ani nevíte, že je vpíchnuta elektroda, je totiž taktenká, 5 cm dlouhá (asi jako akupunkturní jehla), že to opravdu necítíte.Zapíchne asi 2 cm a pak si, když tak zastrčí, nebo povysune, jakpotřebuje, ale i to necítíte, snad trošičku, ale to nestojí za řeč. U jednoho vpichu do toho stehna, až po akcicítím trochu, jako bych se ťuknul o roh stolu do svalu, trošku bolest, asimi trefila nervík.
Byla jsem na EMG vyšetření – komu nevadí injekce, tak to vůbec nicnení. Klidně bych na to šla znovu.
Byla jsem již několikrát na vyšetření nohou kvůli páteři. Jehličkyopravdu nebolí, ale potom, když pan doktor vpustil elektřinu, tak jsemcítila v některých místech silnou bolest. Nejvíce kolem kotníků. Za14 dní mě to čeká znovu.
Prošla jsem dnes vyšetřením EMG, po přečtení některých recenzí jsemdostala z tohoto vyšetření obrovský strach. Vůbec, to nebolí, měla jsemvyšetření jehlou i s elektrodou a pořád jsem čekala, kdy přijdenějaká bolest.
Nic nebolí, u elektrody jen trošku škubne a to je vše. Takže nenechtese strašit negativními recenzemi. Opravdu to nic není. A trvalo dohromadyasi 10 minut.
Zdravim, byla jsem na vyšetření EMG horních končetin den předtím jsemtu četla vaše zkušenosti a ted se tomu musim smát. Absolutně nebolestivéčlověk by u toho málem usnul.
Dobrý den, chtěla jsem se také podělit o zkušenost z tohotovyšetření. Velice nepříjemné a dokonce i chvilkama velice bolestivé. Najedné noze mám křečové žíly a myslela jsem bolestí, že nevydržím.
Příště se tomuto vyšetření raději vyhnu, mrvily mi nohy, a proto jsemmusela toto vyšetření podstoupit.
Nechci nikoho strašit, ale já mám velicenedobrou zkušenost s tímto vyšetřením a je mi jedno, kdo si co říká,moje tělo je jenom moje, a pokud mě to bolelo, řeknu to!
Před lety jsem byla na EMG levé nohy, nepřijemné a dost bolestivéi nějakou dobu po vyšetření. Teď mě to čeká na obou rukou a vůbec senetěším.
Lidi neblaznete. Dnes jsem byla na EMG hornich a dolnich koncetin. Do hornichnejprve elektrody a nasledne 3 jehlove vpichy. Neni to prijemne,ale rozhodne toneni na ARO,omdleni nebo jak se to tu popisuje.
Elektrody se prikladaji cca na5min na kazde ze sledovanych mist a dulezite je snazit se pri vysetrenirelaxovat,mit zavrene oci. Na kotnicich bylo vysetreni vic neprijemne nez narukach. Stipani,tlak,cukani.
Nasledne vpich je klasicke stipnuti,cilene pakmusite zatinat sval,coz je citlivejsi. Po par minutach po skonceni me rozhodnenic nekrvacelo ani nebolelo.
Nic horšího Jsem nikdy nezažila, spousty vpichů do lýtek a nohou, mámoteklá místa a křeče do všech svalů na nohou a nemůžu vyjít schody.Elektrody nebolí, ale jehly příšerně. Hrůza.
Dnes jsem byla na emg vyš. pravé nohy. Lékařka mi přikládala nejdříveelektrody a pak jehličky. Vyšetření nebolí, byla jsem vytrašenáz recenzí a musím napsat těm lidem – co to způsobili – NESTRAŠTEPACIENTY! Hana
Jsem ráda, že si zde mohu přečíst že se dá vyšetření přežít.Čeká mne totiž příští týden. Naposledy jsem byla na tomto vyšetřenípřed 30 lety a snad nic horšího jsem nezažila.
Píchali do mě jehly -žádné tenké, ale tlusté duté a vrtali se mi ve svalech. Pokud se jednaloo lýtko či větší sval, dalo se to přežít, ale vpichy např. dobříška dlaně apod. Hrůůůza.
Tak doufám, že se to již někam posunulo,držte mi palce, po této zkušenosti mi nebude nejlépe!
Lenka
Elektrody povrchové výboje jsou dost nepříjemné,jehly na 3 místechdlaně u palce,malíková hrana a mezi palcem a ukazováčkem bolí pouze vpichjinak není cítit
Byl jsem na EMG kvůli krční dystonii, celkově jsem tam přišel pěkněvynervovaný a vystresovaný a celkově pěkně rozklepaný.
Nebudu popisovat tyokolnosti, i když jednání lékařky příšerné, všechny informace jsemz ní musel pracně tahat, podle jejího výrazu jsem jen zdržoval.
Vyšetření jako takové prováděné jehličkami příjemné nebylo, ale dalose vydržet. Špatně mi nebylo, jen jeden vpich/sval bolí ještě 2 dny pozákroku a místo je oteklé.
Dnes jsem absolvovala EMG vyšetření pravého stehna a beder,měla jsemveliký strach,ale zbytečně,vůbec to nebolelo jen ty el. impulzy bylynepříjemné. Nejdříve mi přikládali elektrody a pak mi napíchavalijehličky.Když doktor viděl můj výraz, tak mě uklidňoval,že to nebolí aměl pravdu.MM
Taky jsem podstoupila tohle vyšetření na obou dolních končetinách,trvalo to asi půl hodiny a už bych na to nikdy nešla, z impulzů se midělalo špatně, když jsem se pak vypotácela do čekárny, celá jsem seklepala a měla úplně modré rty. Trvalo mi 3 hodiny, než mě topřešlo.
V roce 2008 jsem byla na EMG vyšetření kvůli syndromu karpálníhotunelu na obou rukách a následně jsem šla na operace. Za týden jdu nadalší měření a mám dost divný pocit, že to bude zase na operaci.
Příznaky mám úplně stejné jako v roce 2008. Doktoři tvrdí, že topostihuje ženy mezi 30-60 lety, ale mě bylo v roce 2008 19 let. A co sibudeme povídat v dnešní době jít na neschopenku a ještě k tomu natakhle dlouho je docela risk.
Ale zdraví máme jenom jedno, že?
Petra P.
4.10.2012 jsem podstoupil EMG vyšetření. Mám výhřez meziobratlovéploténky v bederní části páteře. Vyšetření bylo naprosto bezbolestnéa neměl jsem ani nepříjemné pocity. Lékař i sestra byli korektní a všemně vysvětlili. Bylo to docela zajímavé. Z vyšetření nemusíte mítžádné obavy.
Minulý týden jsem podstoupila EMG vyšetření u lékaře v Lomnici nadPopelkou, který mi nejprve sám na vlastní ruce ukázal průběh vyšetřenía i to, co provede impuls do svalu. V mém případě postačilo vyšetřenípřikládáním elektrod, bylo to bezbolestné, ale nepříjemné. Přesto senení třeba obávat.
Bohužel mě ale čeká operace karpálního tunelu na pravé ruce, to užasi tak v pohodě nebude.
Hezký den.
Včera jsem na tom vyšetření byla v nemocnici a jsou tam hodné sestry apan doktor. Bála jsem se a vše mi vysvětlili. Bylo to chvilkaminepříjemné, ale jinak o.k. Vůbec bych se nebála. Byla jsem tamkvůli nártu.
Dobrý den
vím, že si každý myslí, že je to hrozivé, ale není. Dá se tovydržet a také to netrvá dlouho, neboť sama jsem byla na tomhle vyšetřeníohledně horních končetin a proto vám to píši. Kdokoliv půjde na totovyšetření EMG nemusí se obávat, věřte mi.