Encefalitida příznaky – vše o zdraví

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění, jehož původcem je virus přenášený klíšťaty. Právě v této souvislosti je někdy klíšťová encefalitida laiky zaměňována za Lymskou boreliózu, kterou také přenáší klíště, ale jedná se o dvě zcela odlišná onemocnění.

Klíšťová encefalitida postihuje struktury centrální nervové soustavy, tedy mozek včetně mozkových blan. Může být proto velmi nebezpečnou, až smrtelnou nemocí. Na rozdíl od boreliózy však proti encefalitidě existuje účinné očkování, po jehož aplikaci je riziko nákazy minimální. Očkovat by se proto měl nechat každý bez rozdílu věku. 

Původce klíšťové encefalitidy

Původcem nemoci je virus klíšťové encefalitidy z rodu tzv. flavivirů (Flaviviridae). Flaviviry řadíme do skupiny RNA virů (vedle nich existují DNA viry). V rodě flavivirů můžeme nalézt další nebezpečné viry způsobující některé exotické nemoci, např.

žlutou zimnici, horečku dengue či japonskou encefalitidu. Přirozeným rezervoárem viru klíšťovky jsou hlavně drobní hlodavci, v jejichž organizmech virus přežívá a rozmnožuje se. Přenos nákazy se děje prostřednictvím klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které se po sání krve infikovaného hlodavce stává nositelem viru.

K přenosu na člověka pak dochází přisátím infikovaného klíštěte.

Vzácněji může k přenosu viru dojít i alimentární cestou, tedy prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin. Známé jsou případy (Vsetínsko 1999, Slovensko 1951), kdy došlo k nákaze po požití špatně zpracovaných kozích a ovčích sýrů z infikovaného mléka. Obecně se ale dá říct, že při nákaze touto cestou je průběh nemoci mírnější.

Příznaky klíšťové encefalitidy

Příznaky nemoci se začínají rozvíjet až po uplynutí inkubační doby, která trvá cca týden až 14 dní. Během této doby nemá nakažený žádné známky nemoci. Poté se projevy klíšťovky liší podle toho, v kterém stádiu se nemoc nachází. Rozlišujeme stádia dvě – pro to první nejsou žádné příznaky specifické.

Nemoc se projevuje podobně jako lehká chřipka či běžná viróza zvýšenou teplotou, bolestmi kloubů a svalů, únavou, případně nevolností. V krevním obrazu je patrný výrazný pokles bílých krvinek. Po této fázi následuje ústup až vymizení obtíží a pacient nemá přibližně 1-2 týdny žádné příznaky.

V tomto stádiu může dojít k vyléčení nemoci a úplnému uzdravení (záleží na stavu imunity).

Druhá fáze nemoci je již závažnější. Vyznačuje se napadením nervové soustavy, hlavně mozku a jeho obalů (odtud název nemoci – encefalitis = zánět mozku). Příznakem tohoto stavu jsou silné bolesti hlavy spojené s vysokými horečkami, světloplachostí, ztuhnutím šíjových svalů a nevolností až zvracením.

Objevují se projevy postižení nervových tkání – svalový třes, poruchy hybnosti z obrny nervů, poruchy paměti a koncentrace, dezorientace, poruchy spánku, závratě. V krevním obraze počet bílých krvinek závratně stoupá v závislosti na imunitní reakci organismu.

Těmito velice závažnými příznaky trpí postižený přibližně 2-3 týdny, po nichž dochází k postupnému zlepšování stavu. Někdy můžedojít k absenci první fáze a nemoc se projeví hned alarmujícímu příznaky fáze druhé. Obecně je průběh nemoci horší u dospělých, než u dětí; zvláště u starších osob nad 60 let může být nemoc velmi nebezpečná.

Výhodou je, že po prodělání klíšťovky si tělo samo proti příslušnému viru vytváří protilátky. Tato přirozená obranyschopnost však postupem času slábne.

Není-li včas zahájena léčba, nebo je-li průběh nemoci komplikovaný, může dojít ke vzniku trvalých následků.

K těm nejčastějším patří různé stupně ochrnutí horních končetin, přetrvávající bolesti hlavy, poruchy nálady až deprese, poruchy koncentrace a spánku způsobující celkově sníženou výkonnost.

K těmto nepříjemným komplikacím dochází až u čtvrtiny osob, u nichž se nemoc po nákaze projeví, a proto je nesmírně důležité léčbu nepodcenit a zahájit ji včas.

Diagnostika a léčba klíšťové encefalitidy

Diagnostika a léčba nemoci probíhají v podstatě současně, protože včasná intervence má velký význam pro její pozitivní prognózu. Lékaře je nutné navštívit vždy, pokud se chřipkové stavy objevují týden až dva po odstranění přisátého klíštěte. První krok, který lékař při podezření na klíšťovou encefalitidu udělá, je odeslání krve k laboratornímu rozboru.

Z něho lze jednak posoudit, v jaké fázi se onemocnění nachází (podle poklesu či naopak vzestupu bílých krvinek), jednak lze zjistit, zda jsou v krvi přítomny protilátky proti viru encefalitidy. Ty lze v krevním obraze prokázat již v první fázi nemoci; svízelné však je, že mohou být přítomny, aniž by byl člověk nakažen. Stát se tak může např.

po očkování proti klíšťové encefalitidě nebo při napadení jiným, podobným virem jako je virus klíšťovky.

Již v této fázi je pacient současně hospitalizován v nemocnici, aby mohl být monitorován jeho zdravotní stav a mohly být podávány potřebné léky proti bolesti a dehydrataci organismu (zpravidla infuzně) – zejména jedná-li se již o druhou fázi nemoci, pacient ztrácí potřebnou vodu a další látky zvracením. 

Dále přichází oční lékař, aby posoudil stav očního pozadí, a poté následuje vyšetření mozkomíšního moku tzv. lumbální punkcí. Mok se při ní odebírá vpichem do nejnižších oblastí páteřního kanálu, kde se již nenachází mícha, a proto nemůže dojít k jejímu poškození.

Vpich se dnes provádí již o mnoho šetrněji než dříve tzv. atraumatickou jehlou, která zabraňuje dalšímu nežádoucímu odkapu mozkomíšního moku po skončení vyšetření. Použití této jehly výrazně snižuje incidenci postpunkčního syndromu doprovázeného prudkými bolestmi hlavy.

Léčba tedy spočívá v klidu na lůžku a podávání podpůrných léků při rozvoji sekundárních příznaků nemoci (tlumí se bolest a dodávají se různé vitamíny a další látky). Klid na lůžku je nutné dodržovat striktně, přestože se pacient již cítí lépe, protože mozek potřebuje delší čas na regeneraci.

Je proto důležité být trpělivý a vyvarovat se jakémukoli fyzickému i psychickému stresu. Celková doba hospitalizace se pohybuje okolo 2-3 týdnů, ale ještě zhruba měsíc potom musí pacient setrvat v domácím léčení.

U těžkých případů je lékem volby interferon – lék regulující imunitní reakci organismu.

Prevence klíšťové encefalitidy

Prevence klíšťové encefalitidy je poměrně účinná, a proto pokud ji nepodceníme, existuje jen malé riziko nákazy. Nemoci lze předcházet dvěma základními způsoby – očkováním a režimovými opatřeními při pobytu v přírodě.

Účinnost očkovací vakcíny proti klíšťové encefalitidě se pohybuje okolo 99 %, a proto je očkování velice spolehlivé.

Protože Česká republika je dlouhodobě zemí, kde se klíšťovka vyskytuje nejvíce, měli by se nechat očkovat všichni bez ohledu na věk a riziková území, kde se infikovaná klíšťata vyskytují nejvíce (jen pro představu, u nás jsou to hlavně Jižní Čechy, okolí řek Vltavy a Berouny, Jeseníky, Českomoravská vrchovina). Území České republiky je však extrémně promořené celé, takže se nelze spoléhat na ohniska zvýšeného výskytu klíšťat. Očkovat je možné děti již od 1 roku, ale daleko důležitější je očkování u dospělých a zvláště potom u seniorů, kteří jsou nejvíce ohroženi těžkým průběhem nemoci s rizikem trvalých následků. Často si ale toto rodiče neuvědomují a nechávají očkovat pouze své děti. Na českém trhu jsou nyní dostupné dvě očkovací látky. Aplikují se do ramene ve 3 dávkách – 2. s odstupem 1-3 měsíců, 3. potom po 5-12 měsících od druhé dávky. Poté ochrana přetrvává přibližně 3 roky, po nichž je nutné vakcínu přeočkovat. Nevýhodou očkování proti klíšťovce je, že vakcíny nehradí zdravotní pojišťovny a každý si je musí koupit sám na lékařský předpis (ceny se pohybují mezi 500-800 Kč).

Druhým způsobem prevence je dodržení určitých zásad, chystáme-li se do přírody. Nesmíme zapomenout na pevnou a vysokou obuv, dlouhé nohavice a rukávy, případně klobouk. Nesedáme si a neleháme do trávy.

Důležité je opakovaně použít vhodný repelent proti klíšťatům (pozor, některé repelenty proti jinému typu hmyzu nemusí mít na klíšťata žádný účinek). Důležité je i šetrné odstranění klíštěte správným způsobem – kývavým pohybem pinzetou nebo speciálními kleštičkami na klíšťata.

Při odstraňování klíštěte se chráníme gumovými rukavicemi a před i po odstranění ošetříme postižené místo dezinfekcí.

Rasmussenova encefalitida: příčiny, příznaky a léčba

• Rasmussenova encefalitida je vzácná zánětlivá neurologická porucha, která postihuje jednu mozkovou hemisféru a typicky se poprvé objeví v dětském věku. Zdroj: Shutterstock.com
• Za vznikem Rasmussenovy encefalitidy údajně stojí zvýšení počtu T-lymfocytů, které mají na svědomí zánětlivé změny v mozku. Zdroj: Shutterstock.com
• Typické příznaky Rasmussenovy encefalitidy zahrnují slabost až ochrnutí svalů na jedné straně těla a ztrátu zraku na jedné straně zorného pole. Zdroj: Shutterstock.com
• Dále se u pacientů objevují časté epileptické záchvaty a potýkají se také s kognitivními poruchami (obtíže při učení, ztráta řeči). Zdroj: Shutterstock.com
• K odhalení Rasmussenovy choroby slouží především elektroencefalografie a magnetická rezonance. Zdroj: Shutterstock.com
• Co se týče léčby, pacientům se podávají steroidy nebo intravenózní imunoglobulin. Je ovšem možné přistoupit také k chirurgickému zákroku, který se nazývá hemisférektomie. Zdroj: Shutterstock.com

Rasmussenova encefalitida je vzácná zánětlivá neurologická porucha, která postihuje jednu z mozkových hemisfér. Obvykle se projeví u malých dětí ve věku kolem šesti let a mezi její typické příznaky patří slabost svalů či jejich ochrnutí, těžké epileptické záchvaty, problémy se zrakem, kognitivní potíže i demence.

Co se týče léčby, pacientům se podávají medikamenty, ale někdy je na místě také chirurgický zákrok.

Co je Rasmussenova encefalitida?

Rasmussenova encefalitida, která je známá také jako chronická fokální encefalitida (CFE), se řadí mezi poměrně vzácné choroby.

Jedná se o chronický zánět mozku, při němž dochází k napadání mozkové tkáně T-lymfocyty, což je jeden z druhů bílých krvinek.

Zasažena bývá pouze jedna hemisféra, kde vlivem zánětu dochází k výraznému poškození mozkových buněk a k trvalé atrofii.

Pro toto vážné onemocnění je typické, že se obvykle objevuje u dětí mladších 15 let. Ačkoliv však nejčastěji postihuje malé pacienty kolem 6. roku života, nevyhýbá se ani adolescentům.

U jednoho z deseti lidí, kteří k tomu mají vrozené předpoklady, se poté může vyvinout až v dospělosti. Co se týče názvu, své jméno získala Rasmussenova encefalitida podle neurochirurga Theodora Rasmussena.

Jaké má Rasmussenova encefalitida příčiny?

Ačkoliv přesná příčina vzniku Rasmussenovy encefalitidy není zcela známá, z histologického vyšetření jednotlivých pacientů lékaři zjistili, že v jejich mozku dochází ke zvýšení počtu T-lymfocytů. To následně vede k zánětlivým změnám, s nimiž je spojena celá řada charakteristických příznaků. Předpokládá se, že toto onemocnění má autoimunitní původ.

Fáze onemocnění

Lékaři rozlišují dvě hlavní fáze Rasmussenovy encefalitidy, a to konkrétně akutní a chronickou. První z nich trvá zhruba 4 až 8 měsíců, zánět je během této doby aktivní a symptomy se postupně zhoršují. V druhé fázi, která se označuje také jako zbytková, je zánět naopak nečinný a u pacientů se mohou vyskytnout všechny příznaky, nebo pouze některé z nich.

Kromě akutní a chronické fáze se v některých případech může u pacientů projevit také takzvané prodromální stádium, které dvěma charakteristickým fázím předchází, trvá několik měsíců a v podstatě ohlašuje příchod nemoci.

Znáte někoho, kdo se potýká s Rasmussenovou encefalitidou?

Příznaky Rasmussenovy encefalitidy

Pokud jde o charakteristické symptomy Rasmussenovy encefalitidy, tato neurologická porucha u pacientů obvykle vyvolává svalovou slabost až ochrnutí svalů na jedné straně těla, což se označuje jako hemiparéza. Typické jsou také kognitivní problémy (obtíže při učení, problémy s pamětí a řečí) a ztráta zraku omezená na jednu stranu zorného pole (hemianopsie).

Pro Rasmussenovu encefalitidu je dále typická také Koževnikova epilepsie (epilepsia partiali continua). U pacientů opakovaně dochází k těžkým epileptickým záchvatům, které je velice obtížné kontrolovat pomocí medikamentů. Řada z nich sice během chronické fáze zaznamená zmírnění příznaků, ale poškození mozku bohužel přetrvává a způsobuje doživotní následky včetně demence.

Typické projevy Rasmussenovy encefalitidy:

Příznaky se u jednotlivých pacientů liší podle toho, jak závažně je jejich mozek poškozený. Z dlouhodobého hlediska představují největší problém opakované epileptické záchvaty, ochrnutí a kognitivní potíže.

Diagnostika

K odhalení správné diagnózy slouží kromě fyzikálního vyšetření také EEG a MRI. Zatímco elektroencefalografie dokáže zobrazit prvky epilepsie a zpomalení mozkové činnosti v konkrétní hemisféře, díky magnetické rezonanci je možné sledovat ubývání dané hemisféry, ale také známky zánětu a zjizvení tkáně. V některých případech neurolog doporučí také biopsii mozku.

Léčba Rasmussenovy encefalitidy

Jakmile se u pacienta prokáže Rasmussenova encefalitida, jeho léčbu obvykle zajišťují specializovaná neurologická centra.

Pokud se onemocnění zrovna nachází v akutní fázi, léčba se soustředí hlavně na zvládnutí zánětu.

K tomu se používají například steroidy, které jsou při krátkodobém užívání podávány pacientům ve vyšších dávkách a při dlouhém užívání naopak v dávkách nižších.

Zejména starším pacientům se může podávat také intravenózní imunoglobulin a v některých případech zahrnují léčebné postupy také plazmaferézu či takrolimus. Ani jedna z těchto metod ale většinou nedokáže zabránit trvalým následkům, které Rasmussenova encefalitida způsobuje.

Během chronické fáze se lékaři soustředí především na zmírňování doprovodných příznaků. Pacientům se někdy podávají antiepileptika, která jsou určena ke kontrolování záchvatů, často však bývají neúčinná.

Dalším způsobem léčby je pak chirurgický zákrok, který se nazývá hemisférektomie.

Jedná se o odstranění postižené hemisféry nebo její odpojení od zdravé tkáně, což napomáhá snižování četnosti epileptických záchvatů.

Zdravá hemisféra po operaci v některých případech dokáže převzít vybrané funkce postižené části mozku, a to zejména u menších dětí, jejichž mozek ještě není zcela vyvinutý.

Prázdná hemisféra se pak zaplní mozkomíšním mokem. Jindy ovšem hemisférektomie vede k dalšímu oslabení pacienta a může mít nepříjemné následky.

Tuto operaci zároveň není příliš vhodné provádět při postižení levé hemisféry, která obsahuje centra, jež kontrolují řeč.

Zdroje: stefajir.cz, priznaky-projevy.cz

Poznejte příznaky klíšťové encefalitidy dříve, než bude pozdě

Klíšťová encefalitida je zákeřné onemocnění projevující se postupně. Čím delší čas uplyne po přisátí klíštěte, tím více přibývají i příznaky nemoci.

Na začátku je klíště a zvýšená teplota

Základní vodítka, která by vás měla vést k podezření na klíšťovou encefalitidu (KE), jsou dvě – měli jste klíště a máte zvýšenou teplotu nebo horečku.

Existují sice případy, kdy má KE skrytý průběh a nijak se neprojevuje, ale to jsou vzácné výjimky. V drtivé většině probíhá ve dvou fázích, během kterých je nutná hospitalizace.

Samotná klíšťová encefalitida se sice přímo vyléčit nedá, v nemocnici ovšem pohlídají, aby se nemoc nerozvinula do fáze třetí. V ní totiž dochází k trvalým následkům.

První fáze vypadá jako chřipka

Nejprve vypadají příznaky klíšťové encefalitidy jako běžné chřipkové onemocnění.

Dá se s ním proto jednoduše zaměnit! Projevuje se tedy bolestí hlavy, svalů a kloubů, únavou a mírně zvýšenou teplotou. Někdy bývá nevolnost nebo bolesti v krku.

Následuje velmi krátké období zlepšení, které nesmí vás ani lékaře zmást. Po něm totiž ihned následuje druhá fáze onemocnění. V ní už dochází k poškození mozku.

Druhá fáze ve znamení bolesti

Často se lidem pletou pojmy meningitida a encefalitida. Meningitida je zánět mozkových obalů (lidově zánět mozkových blan). Encefalitida je zánět samotného mozku, případně mozečku. Ve druhé fázi dochází k projevům encefalitidy. Jedná se zejména o silné bolesti hlavy, horečku, nevolnost až zvracení. K tomu někdy přibývá třes, křeče a rozmazané nebo dvojité vidění.

Třetí fáze trvalých následků

Tyto potíže obtěžují pacienty v práci a při běžných činnostech, při kterých se používají ruce: po zánětu mozečku trpí lidé poruchami rovnováhy a třesem, obrna horní končetiny nebo obrna svalů v obličeji.

Samostatnou kapitolou jsou ale psychické následky:

• dlouhodobé bolesti hlavy,
• poruchy spánku,
• závratě,
• poruchy soustředění,
• náladovost a deprese.

Očkování se vyplatí

I když se podaří nemoc vyléčit, samotná léčba trvá velmi dlouhou dobu. Běžné jsou 3 měsíce léčení a 1 rok sledování. Takhle dlouhý výpadek ze školy nebo zaměstnání pak výrazně ovlivňuje život postiženého a návrat zpátky do běžného života. Není proto nic snazšího než těmto problémům předejít očkováním.

(ercp)

Zdroje: Centers for Disease Control and Prevention: wwwnc.cdc.gov European Centre for Disease Prevention and Control: www.ecdc.europa.eu IV. Hradecké vakcinologické dny – přednáška MUDr. Václava Chmelíka Klíšťová meningoencefalitida – klinika, léčba, následky a předcházení nemoci: www.pmfhk.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je jedno z nejnebezpečnějších virových onemocnění mozku v regionu Evropy a Asie. Nemoc je nejčastěji přenášena klíštětem. Infekce se u části pacientů projeví lehkým onemocněním podobným chřipce.

Ve vážnějších případech se ale virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím hospitalizaci. Při výjimečně nepříznivých okolnostech může mít onemocnění i fatální průběh.

Nových případů klíšťové encefalitidy oproti minulým rokům znatelně přibývá.

Nejefektivnější prevencí je očkování, o kterém sdělí více informací Váš praktický lékař. Na očkování zpětně přispívá většina zdravotních pojišťoven v rámci svých preventivních programů.

Příznaky infekce se projeví zhruba za týden či dva po vstupu viru do organismu, ale délka inkubační doby může být až 4 týdny. Onemocnění obvykle probíhá dvoufázově.

První fáze se projevuje podobně jako chřipka. Objevit se mohou tyto obtíže:

• bolesti hlavy
• únava
• horečka
• nevolnost
• bolesti svalů a kloubů

Tyto obtíže po několika dnech samy odezní a u některých pacientů dojde k úplnému uzdravení.

U části pacientů se zhruba do dvou týdnů rozvine další fáze onemocnění, která má výrazně vážnější průběh než první fáze. Projevuje se těmito obtížemi:

• velmi silné bolesti hlavy
• horečka
• nevolnost a zvracení
• světloplachost
• ztuhnutí šíje
• svalový třes
• poruchy spánku
• poruchy paměti
• dezorientace

Druhá fáze onemocnění tvá zhruba dva až tři týdny a poté se stav pacienta začne lepšit a nemoc odezní. Může ale zanechat trvalé následky. Ty se objeví zhruba u čtvrtiny pacientů. Vážnější projevy mívá nemoc u dospělých. U dětí do sedmi let mívá onemocnění obvykle lehčí průběh. Asi u třetiny pacientů se nemoc projeví rovnou druhou fází.

Trvalé následky

Klíšťová encefalitida může mít tyto trvalé následky:

• paralýza horních končetin
• chronické bolesti hlavy
• poruchy koncentrace
• únava a snížená výkonnost
• deprese a poruchy nálady
• poruchy spánku
• poruchy řeči
• změna osobnosti

Přenos klíšťové encefalitidy

Onemocnění klíšťovou encefalitidou se běžně vyskytuje nejen na území České republiky, ale také v severní a východní Evropě, v Rusku a ve východní Asii. Virus se do krve nejčastěji dostane přisátím nakaženého klíštěte. Zdrojem viru jsou v našich podmínkách drobní hlodavci a lesní zvěř, od kterých se klíště nakazí.

V České republice patří mezi nejrizikovější oblasti s vysokým výskytem nakažených klíšťat jižní Čechy, podhůří Šumavy, okolí Prahy, Bruntálu a Brna, Plzeňsko, Opavsko Podyjí, ale setkat se s nimi můžeme prakticky všude v přírodě. Infekce se výjimečně přenáší také tepelně neopracovanými kozími a ovčími sýry a mléčnými výrobky.

Průběh onemocnění získaného z potravin má obvykle lehčí průběh.

Diagnostika klíšťové encefalitidy

Klíšťová encefalitida se diagnostikuje z krve a je založena na průkazu protilátek. V časných stadiích nemoci může být přínosná také tzv. metoda PCR.

Léčba

Cílená léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Léčebná opatření se zaměřují na jednotlivé symptomy. Jako podpůrné prostředky se používají vitaminy a léky proti bolesti a horečce. Jen ve velmi komplikovaných případech se dá využít lék Interferon, který stimuluje imunitní systém a má antivirový efekt.

Důležitý je fyzický i psychický klid na lůžku v klidném a šerém prostředí. Nedodržování těchto pravidel zhoršuje symptomy onemocnění a prodlužuje rekonvalescenci. I nekomplikované onemocnění rozvinuté do druhé fáze vyžaduje zhruba dva týdny hospitalizace a další dva až čtyři týdny rekonvalescence.

Asi 1% onemocnění končí fatálně.

Prevence

Očkování

Nejlepší formou prevence je očkování. Vakcína má vysokou účinnost (výrobce uvádí 99%), takže pravděpodobnost, že by se očkovaný člověk nakazil, je minimální.

  Základní očkování se podává ve třech dávkách (druhá dávka 1-3 měsíce po první, třetí dávka 5-12 měsíců po druhé). Ochrana před infekcí po vakcinaci trvá zhruba tři roky. Poté její účinnost klesá.

Pro zachování obranyschopnosti je tedy nutné se nechat jednou za 5 let přeočkovat (nad 60 let věku je doporučováno přeočkování po 3 letech). Vakcínu je možné podat během celého roku, ale v sezóně klíšťat je očkovací schéma zkráceno – zrychleno.

Podání je možné pouze v době, kdy doba od posledního přisátí klíštěte je delší než jeden měsíc. Vakcína poskytuje plnohodnotnou ochranu až po druhé dávce, takže po prvním očkování člověk stále může onemocnět.

Hladinu protilátek v těle lze zjistit pomocí testu

Očkování nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech (u mladých lidí) a po přibližně třech letech (u padesátníků a starších).

Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální. Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě i bez doporučení lékaře za přímou úhradu.

 Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování. 

Ochranné oblečení a repelenty

Pokud vyrážíme do přírody, je dobré udělat některá ochranná opatření. Klíšťata se vyskytují většinou do 60 cm od země, takže největší pozornost je potřeba věnovat spodní části těla.

Klíště se nejčastěji dostane na tělo nohavicí kalhot. Proto je dobré kalhoty stahovat do pevných kotníkových bot. Dobré je také aplikovat repelent na okraje rukávů a nohavic.

Doporučujeme přípravek, který obsahuje 25 % účinné látky DEET a 25 % Icardinu.

Správné a rychlé odstranění klíštěte – co dělat s přisátým klíštětem?

• Klíště je potřeba odstranit rychle, tím se snižuje riziko nákazy
• Na klíště nesaháme rukama, použijeme jednorázové gumové rukavice
• Místo přisátí zakápneme alkoholovou dezinfekcí a počkáme 5 minut
• Po pěti minutách klíště chytíme pinzetou u kůže a kývavým pohybem ho opatrně odstraníme. Lze také použít speciální kleštičky na klíště či kartu. Klíště nemažeme olejem ani krémem a ani ho nevytáčíme proti směru hodinových ručiček. Tyto postupy zvyšují pravděpodobnost infekce. Odstranění klíštěte krouživým pohybem připadá v úvahu, jen když nemáme k dispozici nic z výše uvedeného – např. v přírodě
• Vytažené klíště zakápneme dezinfekcí a vhodíme do toaletní mísy, v žádném případě nerozmačkáváme
• Místo, kde se klíště přisálo, následující měsíc pozorujte. Malý červený pupínek je v pořádku, ale pokud by se okolo postiženého místa začala tvořit větší červená skvrna, je třeba ihned navštivit lékaře

Klíšťová encefalitida

Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období bez obtíží trvá asi 7 až 14 dnů, může to být však i měsíc. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh.

Po uplynutí inkubační doby dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém mohou příznaky připomínat lehkou chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní.

Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.

Druhá fáze

Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení.

Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny.

Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.

Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.

Trvalé následky

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech.

Prevence

Možností prevence je samozřejmě očkování. Očkovat je možné kdykoliv během roku, tedy nejen před začátkem klíšťové sezony, jak většina lidí předpokládá.

Ovšem v případě očkování v teplejších měsících roku je nutné mít na paměti, že člověk je chráněn až za 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny, a je tedy třeba přizpůsobit tomu i schéma očkování.

V žádném případě očkování a následné přisátí infikovaného klíštěte nevede k těžšímu průběhu onemocnění, spíše je tomu naopak.

Ochranné oblečení a repelenty

Před klíšťovou encefalitidou se nejlépe ochráníme, pokud zabráníme klíštěti, aby se na nás přisálo. Jak toho docílit?

Jdeme-li do přírody, vezmeme si pevnou obuv, ponožky a kalhoty stažené do ponožek. Klíště se na kůži těla dostává nejčastěji ve štěrbině mez kalhotami a obuví a pak leze směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst. Je velmi citlivé na vyschnutí, a proto pokud leze jen po oděvu, po chvíli se pustí nebo odumře.

Na kůži používáme repelenty a na oděv (okraje rukávů) insekticidy. Klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maximálně do výšky 60 centimetrů od země. Nepadají ani neskákají ze stromů, jak se také často traduje. Protože se ale s oblibou vyskytují ve vysoké trávě, není rozumné lehat si do trávy bez podložky.

Když už se přisaje

Když už na kůži nalezneme přisáté klíště, je potřeba co nejrychleji ho správně odstranit. Pokud je klíště infikované, pravděpodobnost přenosu nákazy na člověka stoupá s dobou, po kterou je klíště přisáté.

Při odstraňování klíštěte je vhodné použít jednorázové gumové rukavice. Místo přisátí a samotné klíště zakápneme alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkáme asi pět minut.

Po vydezinfikování použijeme kleštičky určené k vyndávání klíšťat (můžeme je zakoupit v lékárně) nebo zvlášť vyhrazenou pinzetu. Klíště zachytíme těsně u kůže a kývavým pohybem jej opatrně odstraníme. Místo nakonec znovu potřeme dezinfekcí.

Vytažené klíště také smočíme v kapce dezinfekčního roztoku a vhodíme do toaletní mísy. Klíště by se nemělo ani pálit zapalovačem, ani házet do koše.

V žádném případě nesmíme klíště rozmačkávat nehty či jakkoliv mačkat. Klíště není dobré mastit a nemusíme ho vytáčet ani proti ani po směru hodinových ručiček. Pokud si neumíme s odstraněním klíštěte poradit sami, je nejlepší vyhledat lékaře.

Vyšetření a léčba

Pokud se objeví horečnaté nebo ‚chřipkové‘ onemocnění v době několika týdnů poté, co jste měli přisáté klíště, je vždycky vhodné navštívit lékaře. Ten odebere krev, kterou odešle na vyšetření do laboratoře. Již v první fázi onemocnění se v krvi dají prokázat protilátky, které naznačují, že se daný člověk nakazil virem klíšťové encefalitidy.

V některých případech se však může stát, že protilátky v krvi jsou přítomny, aniž byl člověk infikován. K takové situaci dochází například po očkování proti klíšťovce nebo po infekci člověka jinými, ale podobnými typy virů, jako je virus klíšťové encefalitidy. Výsledky vyšetření proto musí vždy hodnotit zkušený lékař ve spolupráci s kvalitní laboratoří.

Dalším příznakem nemoci, který lze snadno zjistit v laboratoři ze vzorku pacientovy krve, je nejprve výrazné snížení a později naopak zvýšení počtu bílých krvinek.

Někdy se může stát, že se u pacienta objeví příznaky typické pro klíšťovou encefalitidu, ale pacient si nevzpomíná na žádné klíště přisáté v nedávné minulosti.

V takových případech musí lékař uvažovat i o jiných možných příčinách pacientových obtíží.

Existuje poměrně značné množství virů i bakterií, které mohou způsobovat podobné obtíže jako virus klíšťové encefalitidy. Patří mezi ně například:

• meningokok
• pneumokok (bakterie působící často zápal plic)
• bakterie způsobující borreliózu
• bakterie působící tuberkulózu

Také v těchto případech provede lékař ve spolupráci s laboratoří příslušné testy z krve, které pomohou odhalit původce pacientových obtíží.

Klíště a klíšťovka

Klíšťata, jak mnozí vědí, patří mezi roztoče. Z tohoto taxonomického zařazení můžeme vyčíst snad jen to, že klíšťata jsou příbuzná pavoukům a mají také osm noh. Tady však podobnost s pavouky končí.

Jak je klíště vybaveno pro svůj specifický způsob obživy? Jak se na kůži přichytí, čím se drží a co ho činí tak odolným? Klíště má na svém malém tělíčku několik nepostradatelných struktur:

• ochranný chitinový štít – díky němu je tak obtížné klíště rozmáčknout
• speciální smyslový orgán – díky němu vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat
• tykadla – s jejich pomocí klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí
• kusadla – s nimiž klíště prořezává pokožku hostitele

Klíšťová encefalitida – rekonvalescence – příznaky a doporučená léčba

Editor: MUDr. Peter Bednarčík, CSc. | 22 dubna 2020

Máte příznaky obyčejné chřipky? Dostavila se horečka a měli jste klíště? Může jít o klíšťovou encefalitidu. Při podezření na toto onemocnění navštivte co nejdříve lékaře. Zabraňte tomu, aby se nemoc rozvinula do fáze, kdy bude mít trvalé následky.

Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění, které je přenášeno ze zvířat na člověka především infikovaným klíštětem. Existuje i přenos skrz tepelně neupravený kozí či ovčí sýr a mléčné výrobky.

Onemocnění může způsobit zánět mozku nebo zánět mozkových blan a obecně probíhá ve dvou fázích. Může však probíhat i bez příznaků.

V první fázi (2-5 dnů) probíhá jako chřipka s projevy bolestí kloubů, svalů, hlavy a únavy. Ve druhé fázi (2-3 týdny) se objeví horečka, kruté bolesti hlavy, zvracení, dezorientace či strnutí šíje.

Jedná se o závažné, život ohrožující onemocnění. Pokud se infekce včas podchytí a zahájí se odborná léčba, může dojít k úplnému uzdravení.

Pozdní zahájení léčby a komplikace onemocnění mohou zanechat trvalé následky například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrnu horních končetin, sníženou výkonnost, deprese.

K diagnostice onemocnění stačí krevní testy.

Léčba klíšťové encefalitidy – zbavte se potíží

K základní aktivní ochraně proti onemocnění patří očkování.

Dále je vhodné pasivně, pomocí vhodné obuvi a oblečení bránit klíštěti, aby se zachytilo na kůži a přisálo.

Další ochranou je používání repelentů. Pokud již dojde k přisátí klíštěte, tak je potřeba jeho včasné odstranění a dezinfekce místa, nejlépe jodovou tinkturou, která jako jediná dezinfekce působí do hloubky kůže.

Pokud onemocnění propukne, léčbu představuje léčba podpůrná, a to vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci. Je vyžadován klid na lůžku.

3D pulzní terapie Biomag lze využít v období rekonvalescence, kdy aplikace urychlují regeneraci organizmu, snižují vznik komplikací a zkracují dobu nutnou k rekonvalescenci.

Vysvětlení vybraných pojmů:

• Lymská borelióza – infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Borrelia, je také přenášené klíštětem, ale léčitelné antibiotiky.

Základním principem působení 3D pulzní terapie Biomag je generování elektromagnetických pulzů. Tyto pulzy přes oděv i přes celou hloubku tkáně pronikají až do místa cílené aplikace. Pulzy mají speciálně vyvinuté biotropní parametry (například frekvenci, tvar, intenzitu) tak, aby co nejlépe ovlivňovali různé zdravotní potíže.

Pro tuto léčbu na principu elektromagnetických pulzů se obecně používá pojem pulzní magnetoterapie (v angličtině se obvykle používá zkratka PEMF).

Patentovaná 3D technologie Biomag navíc zajišťuje přesnější a nerušený tvar pulzů, zvyšuje výkon a pulzy díky ní mohou působit z různých stran. Jedná se tak o zcela novou a unikátní medicínskou technologii na trhu.

Jaké jsou výhody terapie v případě klíšťové encefalitidy?

• Podporuje a urychluje rekonvalescenci po prodělané encefalitidě.
• Díky jednoduchému ovládání lze aplikovat i v domácí péči.
• Jedná se o řešení bez dalších léků.
• Jde o neinvazivní metodu.

3D terapie Biomag a její účinky – vysvětluje MUDr. Peter Bednarčík, CSc

Účinky pulzní terapie – vědecké studie

Klinicky nejvýznamnější účinky 3D pulzní terapie Biomag u pacientů s klíšťovou encefalitidou spočívají v jeho regeneračním efektu.

Pozitivní efekty aplikací pulzního magnetického pole (PEMF) dokládají klinické studie od významných autorit a renomovaných institucí.  Nejnovější seznam těchto klinických studií naleznete na této stránce. Kontaktujte nás a rádi vám pomůžeme snadno se orientovat v těchto odborných datech.

Na našem oddělení je aplikace magnetického pulzního pole velmi dobře využívána. Oceňujeme možnost aplikace nejen dle čísel programu, ale i možnost vytváření vlastních programů. Přístroj je malý, dobře se ovládá, ovládání je jednoduché, při velmi dobrém výkonu.

Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha – Oddělení léčebné rehabilitace

Léčení pulzním magnetickým polem v našich lázních používáme více než 10 let. Přístroje Biomag používáme jak v rámci rehabilitační, tak lázeňské léčby. Kombinace magnetoterapie s jinými rehabilitačními metodami je velice výhodná, neboť dochází ke sčítání účinků magnetoterapie s jinými metodami (účinku proti bolesti, proti otoku, regeneračního účinku a myorelaxačního).

Anenské slatinné lázně – Lázně Bělohrad

S přístrojem jsme spokojeni, dobrá je i manipulace s aplikátory a léčebné výsledky. Odezva od pacientů je kladná. Frekvence využití je zhruba 50 aplikací týdně.

Masarykova městská nemocnice, Jilemnice

Manžel prodělal boreliózu a byl zaléčen antibiotiky. Byl velmi unavený, vyčerpaný. Používáním přístroje postupně přestal brát léky a opět plně začal pracovat na hospodářství.

Manželé Šmakalovi, Benešov

Přístroje a aplikátory Biomag nemusím svým nejbližším doporučovat, s postupem času se každý přesvědčil osobně.Všichni si ho oblíbili pro jednoduché a přesné použití, úspoře času. V informačních brožurách si našli další možností použití.

Jan Šrotíř, Vyškov

*Informační dodatek: Výsledky terapie mohou být individuální a nemusí tak vždy odpovídat zde zveřejněným zkušenostem.

Lékaři a naši další klienti využívají pulzní terapii Biomag také na tyto onemocněnía potíže:

• Diabetes
• Bolesti páteře
• Bércové vředy
• Vysoký tlak
• Karpální tunel
• Artrózy kloubů
• Další potíže

Rezervujte si vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag – Nyní za akční cenu

Společnost Biomag Medical s.r.o. poskytuje prostřednictvím certifikovaných partnerů možnost vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag po celé České Republice.

Cílem je, aby se každý mohl s přístroji a terapií seznámit a osobně ji otestovat. Cena této služby se pohybuje obvykle okolo 1 800,- Kč, podle vzdálenosti od nejbližšího partnera Biomag.

Využijte tuto možnost a vyzkoušejte patentovanou 3D pulzní terapii u vás nebo u nejbližšího partnera Biomag. Nyní zcela bezplatně!