Epilepsie – vše o zdraví

Zdravím z noční, přátelé. Dneska něco málo o epilepsii. To je takové mizerné onemocnění mozku, jehož projevem jsou dosti různé záchvaty. Nejčastějším typem záchvatu je náhle vzniklé bezvědomí a křeče celého těla (střídají se křeče, kdy je pacient propnutý jako luk, a kdy má záškuby), které obvykle do pěti minut ustanou.

Pacient může během záchvatu promodrat v obličeji, může mít pěnu nebo krev u úst, může se pomočit. Když křeče ustanou, pacient obvykle vypadá, že hluboce spí. Epilepsie si nevybírá. Každý věk, obě pohlaví, všechna etnika, nic té mrše není svaté.

Ještě si přečtěte

Spolek EpiStop vytváří prostor pro setkávání a spolupráci všech, co mají vztah k lidem s epilepsií – pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy, zástupců médií. Spoustu užitečných informací o této nemoci najdete na jejich stránkách.

Teď už konečně, co vy s tím. Je to, jak už tak laická první pomoc bývá, velmi easy. Pokud pacient stojí, při epileptickém záchvatu nekontrolovaně spadne. Pokud to lze, je výhodou ho chytit a položit na zem. Nerozbije si totiž řepu. Pokud se toto povedlo, případně upadnul-li pacient, ale hlavu si neporanil, není vyhráno.

Vlivem křečí si jí totiž může dále značně poranit. Je tedy príma mu pod ní dát něco měkkého – mikinu, bundu, ubrus, deku, polštář, podprdelník, cokoliv měkkého. Dále je dobré dát od pacienta všechno, o co by se mohl poranit – židle, stůl, láhve, nářadí. Pokud to odstranit nelze – postel, vana, Petřínská rozhledna –, neřešte.

Hnusná zelená věc

Velice důležité je nijak křečím nebránit, neomezovat je, mohli byste pacienta zle nepěkně poranit a může poranit i on vás, pozor na to! Nezalehávat, nezaklekávat, neomezovat.

Samci pro Heroinu

Vít Samek

Epilepsie - Vše o zdraví

Záchranář radí, co dělat, když teče krev, když to s někým sekne. Jak na masáž srdce, co dělat při mrtvičce. Aby první pomoc nebyla poslední:

Alžběta Samková

Epilepsie - Vše o zdraví

Porodní asistentka radí, jak se nebát. Jak prožít těhotenství v klidu a nenechat se rozhodit v těžké hodince. K čemu je porodní plán a kdy se vůbec do porodnice vydat. 

Apel apelů! Nikdy nedávejte pacientovi nic do úst, tím méně vlastní prsty! Nikdy se nesnažte pacientovi ústa nijak otevřít.

K tomu bonbónek. Mám kamaráda, je to dobrovolnej hasič a skvělej chlap. Ukazoval mi (i s fotodokumentací), že některé vozy Hasičského záchranného sboru a vozy dobrovolných hasičů jsou vybaveny oficiální lékárničkou, schválenou snad samou Matkou představenou celého Hasičského záchranného sboru v Čechách i na Moravě, nebo co to je za šajbu.

Přátelé, ta „lékárnička“ obsahuje hnusnou zelenou věc, která vypadá jak nějaká pomůcka z porna, ale je to, tram ta da dá, ústní rozvěrač. Fakt. Nekecám. Made in Italy.

To jsou ty situace, že nevíte, jestli zvracet nebo krkat havrany. Středověk neskončil, středověk trvá.

V týhle so called lékárničce bych teda klidně čekal vylisované listy mandragory, trs chlupů z čarodějnice, hadí oči a odvar z ropuch. Bože. No nic, tak dál.

Volat nás, nevolat? Hele, jak kdy. Kdy určitě jo: pokud si pacient poranil hlavu, pokud záchvat trvá déle než pět minut, pokud se pacient po záchvatu nezačne probírat ani na vaše podněty – oslovení, dotek na rameni, zatřesení. Když se jedná o první záchvat. Pokud se záchvat opakuje.

Jak vypadá křeč

Když uvidíte cizího člověka na ulici, jak dostane epi záchvat, téměř vám nezbývá nic než zavolat. Nikdo vám neřekne ani prd, nebojte. Trošku jiný případ je, pokud „se vyklepe“ váš kamarád, známý, kolega v práci, prostě někdo, o kom víte, že epi má.

Léčený epiletik, který se neporanil a kdy záchvat trval do pěti minut, epileptik, který se poté se probírá během krátkých minut do plného vědomí a záchvat se neopakuje, tak takový epiletik do nemocnice skutečně nemusí. Proto se ho, až bude při vědomí, zeptejte, zda si přeje záchranku.

Věřte, že jen velmi málo epiletiků chce po každém záchvatu trávit hodiny v nemocnici. Někteří mívají i několik záchvatů za měsíc a jsou ze záchranek skutečně nešťastní.

Ale! Pokud jde o první záchvat, pokud se záchvat opakuje, když nenabude během minut plného vědomí (ví, kdo je, kde je, ví, kdy je), když si poranil hlavu – neřešit, volat. Když nevíte, nejste si jistí, volat. Tři věci závěrem. Pozorujte ty křeče – celé tělo? Polovina? Propíná se? Klepe se? Dále – klid.

Záchvat nijak nezkrátíte, můžete jenom čekat. A konečně – křeče, které pozorujete, nemusí být epilepsie. Může to být mnoho věcí. Právě proto je bedlivě pozorujte. Typ křečí, jejich délka, zda křečuje celé tělo vs. přítomnost křečí na pouhé polovině těla, hrají v pozdější diagnostice roli, tak ať nám je pak můžete pěkně popsat.

Není to pěkný pohled. Někdy u toho teče krev. Ale nejčastěji bývá do pěti minut po záchvatu a do dalších pár minut po celé akci. Znáte epileptika? Vyskytuje se kolem vás? Promluvte si s ním – on vám řekne nejlíp, co dělat, zda volat.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Naše další projekty

Epilepsie - Vše o zdraví

Ekonomika rostla, nezaměstnanost klesala. Nejsou lidi, hlásily v uplynulých letech firmy, marně se snažící obsadit volná místa. Jak zamíchal…

Epilepsie - Vše o zdraví

Pokud nejste z Prahy, máte po čtyřech letech zase příležitost jít ke krajským volbám. Dejme si tedy za pět minut dvanáct krátké opáčko,…

Epilepsie - Vše o zdraví

Často se říká, že v reakci na covid je potřeba najít rovnováhu mezi ochranou zdraví lidí a ochranou hospodářství. Předpokládá se automaticky,…

Epilepsie - Vše o zdraví

Donald Trump chce na poslední chvíli před volbami obsadit náhle uvolněné místo v Nejvyšším soudu. Ten je hlavním vykladačem ústavy, rozhoduje,…

Náramek pomáhá pacientům FNUSA s epilepsií – FNUSA

Na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU probíhá v současné době pilotní projekt použití speciálních elektronických senzorů – náramků, které využívají vybraní pacienti s epilepsií. Náramek detekuje změny fyziologických parametrů v těle v průběhu velkých epileptických záchvatů. Projekt byl zahájen před třemi měsíci, prozatím náramky testuje 14 pacientů.

Jedním z nejcharakterističtějších rysů epilepsie je nepředvídatelnost vzniku vlastních záchvatů. Pacienty onemocnění často limituje v běžných denních aktivitách, mají obavy ze situací, kdy jsou sami, proto někdy dochází i k jejich sociální izolaci.

Největším problémem je však se záchvaty související vyšší morbidita a mortalita. Speciální elektronické náramky by mohly v mnohém pomoci.

„Celým smyslem projektu je nejen nalezení nejvhodnějšího náramku pro pacienty, ale zároveň i vybudování účinného systému, do kterého je zapojen pacient, jeho ošetřovatel či rodina, lékaři a do budoucna i přímo záchranná služba nebo sociální pracovníci,“ říká Mgr.

Michal Kurečka z Nadačního fondu NEUROSMART, který díky spolupráci se Statutárním městem Brnem a Jihomoravským krajem projekt financuje. Spolupracují na něm také Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, její Ústav biostatistiky a analýz a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Prozatím speciální náramky testuje 14 pacientů I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU. V plánu je nakoupit dalších 30.

„U každého pacienta je sledován počet správně zachycených záchvatů, o nichž jsou díky propojení přes bluetooth formou textové zprávy do mobilu a posléze i zavoláním informováni jeho nejbližší příbuzní. Vše se děje v jednotkách vteřin.

Riziko toho, že si pacient během záchvatu ublíží, se výrazně snižuje,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a dodal, že přidanou hodnotou náramku jsou přesná data, která budou moci lékaři vyhodnotit pro úpravu další léčby.

Jedním z pacientů, kteří náramek testují, je Václav Komárek (27 let) z Kravař na Opavsku (Ve FNUSA je jediné Komplexní centrum pro epilepsie na Moravě). „Záchvaty mám osmkrát do měsíce už od malička. Nepoznám, že záchvat přijde, vím to až ve chvíli, kdy začne.

Je to často nebezpečné, už se mi stalo, že jsem záchvat dostal při běžné chůzi venku, spadl jsem a měl otřes mozku a naštípnutou ruku,“ zmínil Václav Komárek.

Jeho matka Martina Komárková dodala: „Tomu se asi úplně zabránit nedá, ale díky náramku přiběhnu během několika vteřin, otočím syna na bok, aby se neudusil slinami nebo neměl pokousaný jazyk. Nezůstane zkrátka nikde bez pomoci a to je pro nás strašně důležité.“

První výsledky projektu by měly být odborníkům k dispozici již koncem tohoto roku. „Budeme je také konzultovat s odbornými lékařskými společnostmi a představovat zdravotním pojišťovnám, které by nové prostředky mohly postupně zařadit do svého portfolia.

Zajímavé:  Bolesti zad v těhotenství - vše o zdraví

Finální výsledky plánujeme publikovat v impaktovaných odborných časopisech, samozřejmostí je v případě pozitivních výsledků zavedení systémů do klinické praxe,“ doplnil prof. Milan Brázdil z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv.

Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity s tím, že ve FNUSA se ještě letos začnou testovat náramky i s pacienty, kteří trpí Parkinsonovou nemocí.

Epilepsie - Vše o zdraví Epilepsie - Vše o zdraví

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, [email protected]

Epilepsie

Epilepsie - Vše o zdraví

Sestavit informace o této nemoci je poměrně složité, protože existuje celá řada variant, jak se nemoc projevuje. Nejprve je třeba rozlišit základní pojmy. Epilepsie je nemoc, zatímco epileptický záchvat je příznak. Epilepsie je onemocnění charakteristické opakovanými epileptickými záchvaty, jejichž původ je v mozku.

Epileptický záchvat je jen jeho příznakem – příznakem záchvatové, přechodné poruchy funkce mozku, vyvolané abnormálním elektrickým výbojem skupiny nervových buněk.

Buňky mohou být postiženy například: dlouhodoběji nějakým chorobným procesem (zánětem, vrozenou poruchou nebo nádorem), přechodně poškozeny a podrážděny, např.

nízkou hladinou cukru v krvi (obvykle u lidí léčených na cukrovku), poruchou rovnováhy minerálů ve Vaší krvi nebo přechodnou nedokrevností spojenou s nedostatkem kyslíku (u cévní mozkové příhody). Pak se sice jedná o epileptické záchvaty, nikoliv však o onemocnění epilepsií.

Podle rozšíření záchvatové aktivity je možno epilepsii rozdělit na dvě skupiny: Rozlišujeme epilepsie, kde záchvatová aktivita postihuje velké oblasti mozku – nazýváme je generalizovanými záchvaty – od epilepsií, kde jsou záchvaty lokalizované – nazýváme je fokálními nebo parciálními epilepsiemi. U nich pak záleží na místě, kde záchvat vzniká, která část mozku je zasažena – pak se objevují příznaky svalových záškubů – nebo příznaky zrakové, sluchové apod.

Pokud je při záchvatu člověk při plném vědomí, uvědomuje si průběh záchvatu, je schopen komunikovat, pak se jedná o parciální záchvat jednoduchý.

Mohou tak vznikat samovolné záškuby obličeje, končetiny nebo jedné poloviny těla, přechodné pocity brnění jedné poloviny těla, záblesky před očima, vnímání různých pachů nebo divná chuť v ústech. Původ záchvatů bývá zejména v zadní části čelního laloku, laloku temenním, týlním, někdy i spánkovém.

Existují i záchvaty, kdy člověk sice neupadá do bezvědomí, nicméně chová se zcela automaticky, chová se „zvláštně“ a na příhodu si nepamatuje, pak mluvíme o komplexním parciálním záchvatu.

Ten se může projevit neúčelnou gestikulací, pošklebováním, pomlaskáváním, automatickým upravováním se, přecházením po bytě s bezmyšlenkovitým prohlížením věcí, křikem, takto postižený člověk nereaguje na oslovení, nekomunikuje.

Záchvaty mohou provázet i nepřiměřené emoce (city), případně „záchvaty hysterie“, člověk se válí po zemi a provádí bizarní pohyby. Původ těchto záchvatů bývá buď v oblasti čelního nebo spánkového laloku, kde jsou „centra“ pro paměť, chování a složitější aktivity člověka, tyto oblasti kontrolují např. chování, pomáhají při orientaci.

Před záchvatem vzniká tzv. aura, která je charakterizována několika rysy:

  • vzniká bezprostředně před záchvatem, trvá krátce, několik vteřin
  • projeví se různými pocity brnění, zápachu, neskutečna atd.
  • může pacienta upozornit na blížící se záchvat s bezvědomím, takže je schopen například zaujmout takovou polohu, aby se neporanil.

Přítomnost aury však nemusí být pravidlem, někdy vzniká generalizovaný záchvat náhle, což bývá pro postiženého závažnější, jestliže varování chybí.

Nejčastěji dochází ke vzniku epilepsie v dětském, dospívajícím věku a u starších lidí (nad 60 – 70 let).

Důvodem je zejména vývoj mozku a vrozené poruchy v případě prvém (mohou být samozřejmě i jiné příčiny) a stárnutí mozku spojené s různými změnami v případě druhém.

Pokud bychom hledali příčiny, pak lze jmenovat:

  • poranění mozku – dopravní nehody s úrazy hlavy, zlomeninami lebky, dlouhým bezvědomím, krvácením do mozku apod.
  • infekce mozku, které zahrnují zejména encefalitidu (zánět mozku způsobený například virem klíšťové meningoencefalitidy, Lymeskou borreliozou), případně meningitidu (zánět obalů mozku – mozkových blan – způsobených bakteriální infekcí)
  • odchylky normální stavby mozku, které mohou vznikat špatným vývojem v době těhotenství, případně poškozením v době porodu.
  • mozkové nádory – zhoubné či nezhoubné – mohou podráždit mozek a způsobit epileptické záchvaty.
  • toxické poškození mozku škodlivými látkami, nejčastěji alkoholem. Chronický alkoholizmus je nejčastější příčina vzniku epilepsie ve středním věku. Příčinou toxického poškození však mohou být i jiné látky, například drogy nebo jedy.
  • jiné příčiny, vzácnější – například cévní anomálie (klubíčkovité rozšíření cév), roztroušená skleróza nebo jiná onemocnění postihující mozek se zobrazitelnou odchylkou od stavby normálního mozku.

Příčiny epilepsií mohou být různé, podstatu některých známe, u jiných nikoliv. Provokačním faktorem epilepsie je vlastně všechno, co zvyšuje dráždivost nervových buněk:

  • je to především alkohol (nebo jeho odnětí u alkoholika),
  • nedostatek nebo nepravidelný rytmus spánku (například noční směny), u některých blikající světla (např. diskotéka, počítačové hry – blíže viz fotosenzitivita), požití omamných látek.
  • u léčených epileptiků může náhlé vysazení léků vyvolat epileptický záchvat.
  • jsou i další faktory, které mohou ovlivnit vznik epileptických záchvatů, jako například stres, hormonální změny (menstruace) a nadměrná únava, teploty, určité léky, hluboké dýchání, fyzická zátěž …

Jak můžeme pomoci člověku, který má záchvat?

  • Zachovejte klid.
  • Položte nemocného na bok, aby mu nezapadl jazyk, dbejte, aby v dosahu nebylo nic nebezpečného (radiátor, oheň, schody), podložte pod něho něco měkkého a odstraňte z dosahu všechny předměty, o které by se mohl zranit.
  • Zbytečně s ním nehýbejte, pokud to není bezpodmínečně nutné, nesnažte se ho omezovat v pohybu, nedávejte mu nic do úst ani nešpendlete jazyk, jak se to dříve dělalo.
  • Nesnažte se dávat nic k jídlu ani k pití, než se probere z bezvědomí.
  • Okamžité zapadnutí jazyka v poloze na zádech (pokud je obtížné pacienta přesunout na bok) je možné řešit záklonem hlavy s předsunutím dolní čelisti.

Po odeznění záchvatu

  • odstraňte možnou překážku z úst, např. umělý chrup či potravu, snažte se zmírnit po-záchvatovou zmatenost, nebraňte mu v pohybu (např. když se zvedá).
  • Pokud se jedná o první záchvat, neprodleně volejte RZP. Po záchvatu se snažte vypátrat, zda-li není zraněný, případně se snažte zjistit další bližší informace (o příbuzných, je-li léčený, co předcházelo, apod.), jež mohou lékaři významně pomoci! Každý epileptický záchvat – i u léčeného epileptika – by měl lékař vidět. Okamžitý transport do nemocnice bývá nutný v případě prvního záchvatu, opakovaných záchvatů, poranění nebo trvající dezorientace… Ale to už ponechte na uvážení lékaři.

U opakovaných nebo navazujících záchvatů (status epilepticus) postupujete stejně jako u generalizovaného tonicko-klonického záchvatu, JE VŠAK ABSOLUTNĚ NUTNÉ ZAJISTIT CO NEJDŘÍVE ODBORNOU LÉKAŘSKOU POMOC, VOLEJTE OKAMŽITĚ RZP!

Přesnou diagnózu na základě komplexního vyšetření stanoví neurolog. Elektroencefalografické vyšetření (EEG) je naprosto zásadním a základním vyšetřením v neurologii, zvláště pak u podezření na možnou epilepsii. EEG je metoda, která snímá elektrickou aktivitu mozku pomocí nalepených elektrod nebo zvláštní čepice.

Vyšetření trvá asi 20 minut, ležíte v klidu, na příkaz otevíráte či zavíráte oči, používá se blikajícího světla a místy musíte hluboce dýchat – takzvané aktivační metody, které snáze odhalí záchvatovou poruchu – zvyšují dráždivost nervových buněk.

Neurolog může k upřesnění diagnózy také použít počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci.

Po upřesnění diagnózy rozhodne neurolog o léčbě a ta je vždy individuální. Mnozí by si mohli představovat, že se epilepsie vyřeší podáváním léků. Není tomu tak. Je nutné dodržování speciálních opatření, nejlepší pacient je pacient spolupracující a informovaný, který ví, co nemoc obnáší a čeho se má vyvarovat.

Jen tak je totiž možné dosáhnout nejlepšího výsledku léčby.

Za plně kompenzovaného epileptika považujeme člověka, který neměl záchvat více než 2 roky, za kompenzovaného považujeme člověka, který neměl záchvat více než 1 rok, za částečně kompenzovaného, pokud je déle než měsíc bez záchvatu, za de-kompenzovaného, pokud má více než 12 záchvatů za rok, což je dlouhodobě neuspokojivý stav, který pacienta omezuje v běžných aktivitách.

Všeobecná opatření. Obecně platí, že epileptik by neměl:

  • pít alkoholické nápoje (ani požívat drogy)
  • měl by dodržovat pravidelný režim dne a noci (chodit pravidelně spát a ráno pravidelně vstávat)
  • měl by užívat pravidelně předepsanou medikaci a chodit na pravidelné prohlídky
  • nejsou vhodné rizikové sporty (např. potápění, horolezectví apod.)
Zajímavé:  Huntingtonova choroba - vše o zdraví

Epileptik:

  • nesmí pracovat ve směnném provozu
  • u rotačních strojů
  • ve výškách (např. kominíci, pokrývači)
  • do odvolání je nezpůsobilý řízení motorových vozidel, motorových člunů či letadel (řízení motorových vozidel skupiny B se povoluje dle zákona až po uplynutí bez-záchvatovitého období 1 roku, přičemž pacient musí splňovat ještě další požadavky)

Léky a jejich úskalí Principem léků ovlivňujících epilepsii je především jejich působení na poškozené mozkové buňky, ovlivnění jejich elektrické aktivity. Jedná se spíše o ovlivnění stavu nežli příčiny nemoci. Skupina těchto léků se nazývá „antiepileptika“.

Principem léčby je dostatečná a setrvalá hladina účinného léku v krvi, která by měla vydržet po celých 24 hodin denně. Dávkování bývá obvykle 2x denně, přednost se dává preparátům retardovaným (které se zvolna uvolňují do krve – někdy mívají označení CR, SR, R).

Toto je nesmírně důležité si uvědomit, neboť nepravidelné užívání nebo náhlé vysazení antiepileptik může záchvat naopak paradoxně vyprovokovat! V případě, že antiepilepileptikum selže (což se samozřejmě stát může), volí lékař buď záměnu za jiný preparát (monoterapie) nebo uváženou kombinaci s jiným antiepileptickým lékem.

Též účinná dávka antiepileptika je dána v určitém rozmezí, takže lze užít např. dávkování dvou, ale i tří tablet denně, obojí je správné, závisí na uvážení lékaře dle příznaků a nálezu, která volba je vhodnější.

Nežádoucí účinky léčby Prakticky každý lék může mít nežádoucí účinky. Většinu z nich nelze dopředu předvídat, např. alergii, jiným lze předejít např. pozvolným zvyšováním dávky („titrace“) léku. Mezi nejčastější nežádoucí příznaky patří kožní vyrážka, poruchy koordinace, zažívací obtíže, svědění, poruchy krvetvorby, poruchy koncentrace a paměti a jiné.

Některé nežádoucí účinky se vyskytují v závislosti na dávce, jiné zase bez ohledu na ní. Možnosti léčby epilepsie jsou různé, vždy je nutné dodržovat „režimová opatření“, tedy nařízení, která zmenšují riziko vzniku záchvatů a následků, které může způsobit. Dále je to léčba léky čili farmakoterapie. V některých případech lze užít i chirurgický zákrok.

Nakonec lze doplňkově užít i „alternativní“ způsoby léčby.

Často dostáváme do poradny celostní medicíny dotazy, zda lze nahradit chemické léky nějakými přírodními prostředky. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Jak bylo výše popsáno, nemáme adekvátní alternativní léčbu a pacient zůstává odkázán na neurologem předepsané léky.

Jde o to, že prioritní je stabilizovat záchvaty. Antiepileptika jsou jasně specifické prostředky, které brání záchvatům a ovlivňují mnohé pochody v těle. Bohužel i negativně (třeba játra, ledviny, střevo…). Ale přesto se s Vámi mohu podělit o své praxí získané poznatky.

V průběhu nemoci se objevují záchvaty, neurolog podává léky, četnost záchvatů se zmírní, ale po nějaké době se znovu frekvence zvýší, neurolog reaguje zvýšením dávkování nebo podává jiný lék. Tím se zmírní obávaný průběh základní choroby, ale také se zatíží důležité funkce jater, ledvin, střeva apod. Známý jev. Používá se např.

některý produkt z hlívy ústřičné nebo  2x do roka lze provádět hloubkovou očistu s cílem vytvořit symbiózu, která je často porušena. Podáváme probiotika, mladý ječmen nebo řasu chlorelu.

Tímto pomocným opatřením se tělo snadněji dokáže vypořádat s vedlejšími účinky antiepileptik, záchvatová pohotovost se sníží a lékař může přistoupit ke snižování dávky léků. A to stojí za to.

Epilepsie je nemoc jako každá jiná

V medicínském slova smyslu není epilepsie jednou nemocí. Záchvatem reaguje mozek na řadu různých poškození, např. vrozené vady, nádory mozku, degenerativní choroby, záněty, cévní mozkové příhody, úrazy, poruchy látkové výměny. V řadě případů příčinu dokonce nejde současnými metodami zjistit.

Záchvaty mohou mít různý průběh, od tzv. jednoduchých, při kterých nedochází k poruše vědomí a okolí je někdy ani nepostřehne, až po záchvaty rozšířené na celý organismus, spojené se ztrátou vědomí, s křečemi a pádem.

Ojedinělý záchvat však ještě neznamená, že pacient opravdu trpí epilepsií. Odborníci zjistili, že přibližně každý dvacátý člověk prodělá někdy v životě izolovaný záchvat. Příkladem mohou být tzv. febrilní křeče, které se vyskytují při vysoké teplotě zejména u malých dětí.

‚Podle celosvětových statistických údajů 12-25 % nemocných, kteří jsou neúspěšně léčeni a mluví se o nich jako na léčbu nereagujících, nemá vůbec epilepsii, ale jiný typ záchvatů.

Správná diagnostika znamená, že nemocný nereagující na obvyklou léčbu, by měl být komplexně vyšetřen v centru pro epilepsii. Jejím základem je zachycení záchvatu nebo lépe několika záchvatů videoelektroencefalografií.

Ve speciální laboratoři je dlouhodobě sledována elektrická aktivita mozku a současně je pacient snímán na video,‘ řekl Miroslav Kalina z Centra pro epilepsie v Nemocnici na Homolce.

‚Zachycení záchvatu dává většinou kvalitní informaci o jeho typu, někdy dokonce o pravděpodobné oblasti, z níž epilepsie vzniká. Na základě tohoto vyšetření se pak stanoví další léčba. Stanovení správné diagnózy je obtížné, proto patří do rukou neurologům, kteří se na ni specializují. Léčbou se v ČR zabývají Centra pro léčbu epilepsie,‘ popsal Kalina.

Dnes se považuje za účinné takové léčení, které dokáže snížit frekvenci záchvatů alespoň o polovinu oproti stavu před léčbou. Jejím cílem je však dosáhnout jejich úplného vymizení.

Podávané léky by ale neměly nežádoucími účinky ovlivňovat kvalitu života pacienta v období mezi záchvaty. To je také důvod, proč se stále hledají nové léky a další léčebné možnosti.

Moderní léčba umožňuje nemocným normálně žít a pracovat. Možnost uplatnění jim zvyšuje nejen životní úroveň, ale i jejich sebevědomí a spokojenost. Někdy ale lidé s touto diagnózou obtížně hledají zaměstnání. Jedním z důvodů může být, že zaměstnavatel požaduje řidičský průkaz. Je jedno, zda jde o řemeslníka, obchodníka či manažera.

Podle nové vyhlášky je od června možné, aby se nemocný s epilepsií ucházel o získání řidičského průkazu, jestliže splňuje podmínky, které vyhláška stanovuje.

‚Jednou z nich je, aby nemocný pro skupinu A (vozidla do 3,5 t) byl jeden rok bez záchvatu a aby jeho způsobilost schválil ošetřující neurolog podle typu záchvatů a rizika recidivy. Toto měřítko se vztahuje pouze na situace, kdy nejde o řízení vozidla jako základní náplň pracovní činnosti.

Tedy například právník nebo opravář může používat vozidlo k cestě za klientem (tzv. referentské vozidlo), protože hlavní náplní jeho činnosti není autodoprava nebo doprava osob.

Řidič taxíku nebo vozidla kurýrní služby však nesmí být epileptik, a to ani v případě, když je díky léčbě bez záchvatů,‘ vysvětluje primář Kalina.

Občanské sdružení Společnost E. se snaží zlepšovat kvalitu života lidí s epilepsií a jejich rodin.

Rozvíjí informační a vzdělávací činnost, vydává měsíčník Aura, pořádá ozdravné a sportovně rehabilitační aktivity, poskytuje svým členům poradenství a možnost spolupráce s odborníky, zakládá kluby a svépomocné skupiny (Praha, Brno, Tábor). V současné době otevřela denní stacionář v Praze 4, kde je například klubovna, poradna, chráněná dílna a sekretariát.

Společnost E. sídlí v Praze 4, Liškova 3, tel./fax 241 722 136.

Epilepsie postihla řadu osobností – vládců, vojevůdců, malířů, hudebníků, spisovatelů. Patřil mezi ně např. Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Vincent van Gogh, Ludwig van Beethoven, Issac Newton, Charles Dickens, Fjodor Michajlovič Dostojevskij.

Jak je z tohoto výčtu vidět, jejich diagnóza v žádném případě neznamenala úbytek duševních schopností. Je smutné, že i dnes se někteří lidé domnívají, že se onemocnění právě takto projevuje.

Všichni žili v době, kdy se epilepsie nedala účinně léčit, a tak jim její projevy jistě značně komplikovaly život. Dnes je situace už úplně jiná. Díky moderní terapii se ve vyspělých zemích podařilo u 70-80 % pacientů dosáhnout dokonce stavu bez záchvatů.

Přesto je ale stále mnoho nemocných, u kterých se nedaří tradičními léky dosáhnout kontroly onemocnění, nebo kteří léky obtížně snášejí pro nežádoucí účinky. Proto je nezbytný výzkum nových léků a dalších léčebných postupů.

Zajímavé:  Antibiotika klacid - vše o zdraví

PRVNÍ POMOC PŘI ZÁCHVATU

‚Lidé se většinou snaží vložit nemocnému něco mezi zuby, aby se nepokousal. To je chyba,‘ říká doktor Kalina. ‚Jazyka a ústní dutiny si prostě nevšímáme, protože je nelze před pokousáním uchránit. Je třeba vědět, že jazyk během záchvatu nikdy nezapadne a nemocný nemůže ani nic vdechnout, protože nepolyká. Takže do úst nic nevkládáme a s ústní dutinou nemanipulujeme.

Nejdůležitější je zabránit tomu, aby si pacient poranil hlavu. Nemá smysl s ním zápolit v době křečí a snažit se ho znehybnit. Jediné, co může pomoci, je zajistit mu takovou polohu, aby si pokud možno neublížil.

Jiná je ale situace bezprostředně po záchvatu. V této době již může vdechnout sliny či krev, proto ho, jakmile ustanou křeče, položíme na bok s hlavou na stranu.‘

Při dodržení podmínek určených vyhláškou mohou i epileptici řídit motorové vozidlo.

Informace lze získat i na na webové adrese www.homolka.cz .

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Konopí, CBD a epilepsie

Epilepsie se projevuje chronickými záchvaty, jež se mezi sebou liší svou intenzitou a silou. Většinou jsou způsobeny rušivými podněty v určitých částech mozkových spojů. Kvůli těmto podnětům vznikají abnormální elektrické výboje. Statistiky uvádějí, že epilepsií v průběhu svého života onemocní v průměru přibližně jeden z 26 obyvatel Západního světa .

U dvou třetin z nich se nikdy nepřijde na příčinu vzniku choroby. Nejděsivější číslo však pravděpodobně představuje údaj, že 34 procent ze všech dětských úmrtí je ve Spojených státech způsobeno epilepsií či záchvaty souvisejícími s tímto onemocněním.

Tyto záznamy pouze potvrzují, že epilepsie je mnohem běžnější, než si většina z nás uvědomuje, účinných léků přitom stále nepřibývá.

Epileptické záchvaty představují nejen zásadní problém v každodenním životě, ale v mnoha případech též smrtelné nebezpečí. Na druhou stranu spoustě pacientů konvenční léčiva pomáhají a někteří se dokonce vyléčí.

Šarlotina pavučinka

Jednotlivé případy epilepsie bývají jedinečné jako člověk, který jí trpí. To samozřejmě velice znesnadňuje léčbu. V posledních letech je toto chronické onemocnění v médiích často spojováno s konopím, obzvláště pak v souvislosti s příběhy dětí, kterým s epilepsií běžné léky nepomáhají.

Zmínit musíme případ Charlotte Figiové z Colorada, podle níž byla pojmenována speciální odrůda s vysokým obsahem CBD a prakticky žádným tetrahydrokanabinolem (THC – látka zodpovědná za psychoaktivní účinky a „rauš“), nazvaná Charlotte’s Web podle známé americké dětské knihy (Šarlotina pavučina).

Zmedializovaný příběh Charlotte a dalších stovek dětí, kterým jako zázrakem extrakty z konopí s vyšším obsahem CBD dokázaly zastavovat záchvaty a navracet dětem i jejich rodičům normální život, způsobily to, že se naplno rozjel bezprecedentní výzkum léčebných účinků látek obsažených v konopí – a největší zájem poutá právě CBD.

Současný stav výzkumu vlivu konopí na epilepsii

Dojemné příběhy jistě napomáhají rozšířit povědomí o možném terapeutickém potenciálu konopí. Také dokazují to, že donedávna zatracovaná a ve většině světa ilegální „droga“ dokáže pomáhat všem bez rozdílu věku – bohužel v České republice je oficiální léčba konopím pod dohledem lékařů legální pouze pro osoby na osmnáct let věku.

Americký lékař Francis M. Filloux pro medicínský žurnál Translational Pediatrics napsal: „Už jen letmý pohled na výsledky všech preklinických studií musí vyvolávat nadšení nad možným terapeutickým potenciálem kanabinoidů. Nesmíme však zapomínat na to, že konopí je stále považováno za nejnebezpečnější drogu první kategorie, což zásadně brzdí jakýkoliv další vědecký výzkum.“

Žádná jiná látka v historii nebyla v takové míře užívána pro lékařské účely, aniž by nebyla oficiálně schválena vládními institucemi nebo zvalidována klinickými testy přímo na nemocných.

Pacienti v České republice, Německu, Americe a dalších zemích tak dnes mají přístup ke konopným přípravkům s vyšším obsahem CBD a tak nízkým obsahem THC, aby tyto produkty byly legální i v zemích, kde stále platí prohibice konopí.

Co se týče konopí a CBD v oficiální medicíně, probíhá dnes řada klinických výzkumů, v nichž hraje prim britská farmaceutická společnost GW Pharmaceuticals, které se nedávno podařil historický úspěch – projít složitými regulačními procesy a obdržet povolení prodávat v lékárnách po celé Americe první lék na bázi rostlinného konopí – Epidiolex. Tento lék obsahuje pouze CBD a jeho uvedení na trh by mělo vést jak k masové produkci dalších léčiv na bázi konopí, tak k zahájení dalších výzkumů působení CBD nejen na epilepsii, ale i na další zdravotní neduhy.

Dlouhá a složitá cesta

Klinické výzkumy se však s každou započatou fází stávají mnohem přísnější a podrobnější. Snažení, jako je toto, představuje proto neskutečný posun pro konopnou medicínu. Jak popisuje Dr.

Filloux: „Ještě před pár lety existovalo o epilepsii a konopí opravdu málo vědeckých prací, které navíc zahrnovaly pouhých [méně než] 70 subjektů. Jen hrstka z nich byly děti.

Ani jedna z oněch studií by dnes nikdy neprošla jako klinický výzkum první až třetí třídy. Nicméně v současném společenském podhoubí se všechno rapidně mění.“

Ačkoliv tyto vědecké úspěchy nejsou pro veřejnost natolik působivé jako třeba životní úděl nebo malé Charlotty, i tak představují obrovský posun vpřed, pokud chceme dokázat účinnost CBD a rozšířit povědomí o tom, jaké má účinky.

Proč konopí pomáhá proti epilepsii a záchvatům

Endokanabinoidní receptorový systém ovlivňuje všechny funkce našeho těla, přičemž může být různě regulován a ovlivňován kanabinoidy nacházejícími se v konopí.

Proto čím více výzkumů bude populární rostlince věnováno a čím vyšší počet konopných výrobků bude k dostání, tím lépe pro zdraví a život pacientů. Už dnes někteří lékaři a vědci tvrdí, že nastal čas, aby se lékařské konopí stalo běžnou součástí léčby epilepsie. Dr.

Catherine Jacobsonová, vedoucí klinického výzkumu v jedné kanadské společnosti, která produkuje léčebné konopí po celém světě,  klade důraz na budoucnost lékařského konopí a s tím související vědecký pokrok: „Kanabidiol přestavoval nejbezpečnější způsob, jak testovat konopí na epilepticích. Sám o sobě totiž není psychoaktivní. Avšak problém s nasazením samotného izolovaného CBD všem nemocným je ten, že každý případ epilepsie je trochu jiný.

Ze všech dětí, jež trpí nevyléčitelnou formou epilepsie, mohla být jen hrstka z nich někdy součástí klinické studie zaměřené na výzkum CBD. Proto si dnes většina rodičů a pacientů kupuje produkty s vyšším obsahem CBD sami – jako potravinové doplňky a bez dohledu lékaře. Tyto produkty navíc většinou obsahují také určitý podíl THC.

“ Kanadská výzkumnice, jejíž syn sám trpí epilepsií, dále dodává: „První výsledky klinického zkoumání Epidiolexu jasně poukazují na to, že CBD při určitých typech záchvatů zafungovalo velmi dobře.

Nicméně stále jsou potřeba další pokusy, abychom byli schopni určit, jestli bylina s obsahem jak THC, tak CBD může být prospěšnější pro jedince, kterým samotný CBD od záchvatů nepomáhá.“

S tímto stanoviskem souhlasí i Edward Maa, lékař a vedoucí Všeobecného programu pro epileptiky v nemocnici v coloradském hlavním městě Denveru. Sám ve své práci Epilepsia poznamenal: „Je možné, že CBD a THC fungují dohromady v rámci potlačování záchvatů.“ I Dr.

Ethan Russo, neurolog a jeden z nejuznávanějších odborníků na konopí a zdraví, nedávno zkoumal důkazy „synergických efektů“ kanabinoidů a dalších látek obsažených v konopí, přičemž dospěl k závěru, že tyto látky mají u určitých onemocnění s největší pravděpodobností lepší účinky, když pracují společně.

Epilepsie je překvapivě celkem běžnou nemocí. Vytrhává lidi z jejich každodenních životů a často může mít naprosto zásadní následky, zejména u dětí. Naštěstí stále přibývá vědeckých důkazů, které začínají potvrzovat účinnost konopí a především CBD při její léčbě.

FOTO: iStock

„Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům.

Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu.

Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *