Klíště příznaky – Vše o zdraví

Borelióza je onemocnění, které způsobuje bakterie Borellia burgdorferi. Přenášejí ji klíšťata a to v každém vývojovém stádiu, od larev, přes nymfy až po dospělé klíště a proto se někdy nazývá i klíšťová borelióza.

Borellia má spirálovitý tvar a přežívá ve střevech některých infikovaných klíšťat. Poté, co se klíště přisaje na zvíře nebo člověka, bakterie se přemisťuje do slin a následně pak do těla hostitele.

Přenos boreliózy nenastane tedy okamžitě, ale v průběhu několika hodin a proto okamžitým vytažením přisátého klíštěte snížíte riziko nákazy.

Příznaky boreliozy lze někdy snadno zachytit, jindy se prohlédnou

Typickým prvním příznakem, který hledá každý v místě vytažení klíštěte, je zarudnutí. Zarudnutí vzniká také v případě, že je klíště přisáté delší dobu a pokožka je podrážděná, zarudlá, někdy i teplá.

Jak tedy vypadá flek při borelióze a jak ho odlišit od podrážděné pokožky? Flek při borelióze se objeví přibližně po čtyřech nebo pěti dnech a je přesně ohraničený, s bílým středem. Kromě toho se může přidat únava, malátnost, horečka, bolest hlavy a bolest svalů i otoky lymfatických uzlin.

Tyto projevy boreliózy připomínají chřipku a proto jim někdo nemusí věnovat dostatečnou pozornost. U lidí, kteří mají silnou obranyschopnost, se nemusí dokonce projevit žádné příznaky boreliózy.

Pokud si na sobě nebo na druhém všimnete, že se objevil ostře ohraničený flek na místě vytažení klíštěte, je čas jít k lékaři, který předepíše na léčbu antibiotika. V opačném případě se příznaky lymské boreliózy dále rozvíjí do pozdní boreliozy.

Ve druhé fázi po 1-4 měsících postihuje nemoc klouby, srdce a nervový systém a vyústí do třetí fázi, která znamená celoživotní potíže: bolesti kloubů, zánět osrdečníku (obalu srdce), brnění končetin a poruchy paměti.

Inkubační doba boreliózy se pohybuje v rozmezí několika dnů až týdnů, většinou je to 7 – 14 dní ale tolerance je až 3 – 30 dní.

Léčba není složitá, když se nasadí správně

Léčbě předchází správná diagnostika v ordinaci u lékaře. Rozhodně neplatí, že každý, kdo měl přisáté klíště má hned boreliózu a to dokonce i v případě, že bylo klíště infikované. Při diagnostice lékař přihlédne na časový odstup od přisátí klíštěte (více než 36 hodin) a rozměr skvrny (více než 5 cm u dospělého). Léči se podáváním antibiotik po dobu 14 dní.

Borelióza v těhotenství se léčí stejným způsobem, a to podáváním antibiotik s výjimkou těch léčiv, které jsou v těhotenství kontraindikované.

I když bakterie rodu Borrelia mohou pronikat přes placentu, doposud nebyl zaznamenaný negativní vliv na vývoj miminka. I když může mít maminka příznaky boreliózy,tyto bakterie neprochází do mateřského mléka.

Léčba a diagnostika boreliózy u dětí se neliší od postupů u dospělých pacientů.

Očkování proti borelióze

V tuto chvíli neexistuje vakcína, která by zabránila borelióze tak, jako je tomu při klíšťové encefalitidě. Týmy vědců ale na vývoji intenzivně pracují a v horizontu několika let se takového očkování dočkáme. Prozatím je jedinou prevencí použití repelentů, vhodného oděvu a obuvi při pobytu v přírodě.

Po příchodě domů si nezapomeňte pečlivě zkontrolovat hlavně takové místa na těle, kde je kůže tenčí, jako jsou třísla, podpaží, místa v loktech a pod koleny. Pokud najdete přisáté klíště, odstraňte ho co nejdříve, ideálně do 24 hodin od přisátí.

Ideálním pomocníkem jsou na tento účel pinzety nebo háčku a místo vydezinfikujte.

RepelentyPřípravky po bodnutí hmyzem

Klíště.cz – Klíšťová encefalitida

Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, ale v závislosti na lokalitě se tento údaj může výrazně lišit. Byly popsány lokality – tzv. přírodní ohniska nákazy, kde může promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout.

Mezi tyto lokality patří často vlhká a teplá povodí řek s bujnou vegetací. Toto onemocnění je rozšířeno i mimo střední Evropu a zasahuje i do severských států. Asijský subtyp viru je rozšířen od Uralu po celém středním pásmu Asie až do Japonska.

Tento subtyp viru je mnohem více infekční a i průběh onemocnění je závažnější.

Průběh onemocnění

Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá zhruba 7 – 14 dní. Onemocnění začíná netypickými chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. Tyto potíže trvají několik dní, později ustoupí a člověk se cítí zdráv.

Velice často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané choroby. Dochází také ke skryté formě onemocnění, kdy po nákaze nedojde ani k chřipkovým projevům.

V ostatních případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji napadá virus vyšší centra mozku a mozkové obaly.

Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka. Vážnější stav však může nastat při napadení spodních center mozku (tzv. bulbocervikální forma).

Tato forma onemocnění je život ohrožující, neboť při ní může dojít i k zástavě životně důležitých funkcí, jako je dýchání nebo srdeční stahy. U další formy choroby (tzv. encefalomyelitické) dochází k postižení pažního pletence, které je většinou spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Obrny vznikají v časné rekonvalescentní fázi, tj. do týdne po ústupu horeček.

Onemocnění může být provázeno komplikacemi, jako jsou obrny hlavových nervů, porucha sluchu a objevuje se i postencefalitický syndrom, který limituje nemocného řadu týdnů až měsíců v rekonvalescentním období.

Vyskytuje se asi u 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, snížením pracovního výkonu a úzkostí. Úmrtnost na klíšťový zánět mozku je nízká.

Na tuto diagnózu dochází k úmrtí 1–3 osob, většinou vysokého věku, ročně na území celé ČR.

Onemocnění tedy probíhá ve dvou fázích:

1. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze.
2. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku.

Léčba

Je nutno zdůraznit, že pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika).

Nejúčinnější způsob ochrany před rozvojem tohoto onemocnění je vakcinace neboli očkování.

V případě pozitivního nálezu infekce v klíštěti doporučujeme omezit stres a fyzickou námahu a podpořit obranyschopnost organizmu dostatečným přijmem vitamínů a dalšími podpůrnými prostředky. 

Přehled výskytu infikovaných klíšťat

Na základě klíšťat vyšetřených v laboratoři Protean s.r.o. byly připraveny přehledy výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých letech a jejich rozložení v krajích a okresech.

Jedno přisátí, spousta ošklivých rizik. Jak se nemoci projevují? | Zdraví

Určit přesně infekci od klíštěte často dokáže až laboratorní vyšetření. „Třeba lymeská borrelióza má mnoho podob.

Borrelie napadají nejrůznější orgány, a proto se onemocnění projevuje různými příznaky,“ říká vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu Kateřina Kybicová.

„Nejznámější je červená skvrna s centrálním vyblednutím, nemusí se však vždy objevit. Pokud borrelie napadnou nervový systém či mízní uzliny, žádnou skvrnu nevytvoří.“

Laik proto onemocnění způsobené klíštětem podle ní není schopen rozpoznat. K přenosu původce lymeské borreliózy může dojít nejdříve po jednom dni sání infikovaného klíštěte, častěji po ještě delší době. Nákaza probíhá ve většině případů bez známek onemocnění.

Významným příznakem je zarudnutí kůže s centrálním vyblednutím v místě přisátí klíštěte trvající dva až tři týdny. Infekce se projevuje zvětšením lymfatických uzlin, mírně zvýšenou tělesnou teplotou, bolestmi svalů a kloubů. Pak je nutná léčba antibiotiky po dobu dvou týdnů.

Zarudnutí kůže je diagnóza klinická a laboratorní vyšetření není potřeba, neboť pacienti v této fázi žádné protilátky nemají.

Zarudnutí kůže se u části infikovaných lidí nevytvoří a objeví se až projevy nervové nebo kloubní. Dalšími postiženými orgány může být kůže (např. červené pupínky), nervový systém (zánět mozkových blan, obrna lícního nervu, záněty kořenů míšních) či akutní postižení srdce. Pomůže někdy až čtyřtýdenní léčba antibiotiky.

Od klíšťat však hrozí i další infekce s podobnými počátečními projevy.

Klíšťová encefalitida

Po vstupu viru klíšťové encefalitidy do organismu trvá týden ažměsíc inkubační doba – období bez obtíží.

„Choroba mívá dvoufázový průběh,“ říká přednostka Kliniky dětských nemocí Fakultní nemocnice v Brně Lenka Krbková.

Po inkubační době se projevují příznaky připomínající lehkou chřipku, které však po několika dnech odezní. Následují až dva týdny bez příznaků, u některých pacientů nemoc skončí.

Druhá fáze choroby se projevuje krutými bolestmi hlavy a horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Akutní stav trvá až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.

Přibližně u třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny nemocných vznikají trvalé následky.

Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. Zcela výjimečně může nemocný zemřít.

U neurologického postižení se v nemocnici léčí jen příznaky. Jedinou ochranou je preventivní očkování.

Anaplazmóza

Anaplazmóza se vyznačuje po inkubační době až dva týdny nespecifickými projevy – zimnicí, horečkou, bolestmi hlavy, svalů, břišní nevolností a vzácněji vyrážkou na kůži, mnohdy s krvácením. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina.

Typické jsou laboratorní změny – nízký počet bílých krvinek a krevních destiček a zvýšené jaterní testy. Není-li onemocnění léčeno včas, může ohrožovat život pacienta závažnými komplikacemi včetně krvácení do některých orgánů v důsledku nedostatku krevních destiček.

Častěji onemocní muži než ženy. Choroba se léčí se antibiotiky.

Bartonellóza

Při bartonellóze vzniká v místě sání klíštěte charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za pět až deset dní po sání.

Přenos klíštětem je velmi vzácný, mnohem častěji se přenáší škrábnutím nebo kousnutím kočky. Nejbližší mízní uzliny pacienta zduří, zjistitelná je horečka po dobu až pěti dní.

Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může se objevit zánět spojivek či zvětšení jater. Léčí se antibiotiky.

Rickettsióza

Bakterie rickettsie, které způsobují rickettsiózu, způsobují skvrnité (purpurové) horečky (v Evropě například marseilleskou horečku, v Americe horečku Skalistých hor). U nás jsou to většinou nákazy importované. Vmístě sání klíštěte vzniká vřídek, postupně se tvoří strup, může se objevit vyrážka provázená krvácením. Nemoc se projevuje typicky horečkou a chřipkovými příznaky.

„Komplikace mohou být závažné, při poklesu tlaku dojde k oběhovému selhání, porucha vědomí nastává při zánětu mozku, při zánětu plic jsou dechové potíže,“ uvádí doktorka Krbková. Infekce se léčí antibiotiky.

Babesióza

Způsobuje ji prvok a postihuje obvykle pacienty se sníženou imunitou. Projevuje se únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresí, kašlem, nevolností a zvracením, dušností nebo žloutenkou.

Pravidlem je horečka, která je provázena zimnicí a pocením. Pacient má zvětšená játra, v laboratorním vyšetření jsou zvýšené jaterní testy, ubývá červených i bílých krvinek a krevních destiček.

Onemocnění se léčí antibiotiky a antimalariky včetně chininu.

Encefalitida začíná jako chřipka — mojeambulance.cz

Bojíte se klíšťat? Možná se vám zdá, že o tom začínáme mluvit příliš brzy (léto je ještě daleko), ale právě teď je ideální doba nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě. Klíšťata totiž kalendář nemají a čím dřív se rozhodnete chránit sebe a svou rodinu, tím lépe. 

S příchodem jara si konečně můžete dopřát častější procházky a výlety do přírody. Než za sebou ale zabouchnete dveře, měli byste vědět, že na vás v trávě číhá skryté nebezpečí v podobě nenápadných a žíznivých klíšťat. Mohou totiž přenášet nebezpečnou encefalitidu.

Tři fakta o encefalitidě, která byste měli znát

1. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě
2. Infikovaná klíšťata se nevyskytují jen v lesích, ale i v městských parcích, horách či kolem řek
3. Čtvrtina pacientů s encefalitidou má trvalé následky od obrny horních končetin po chronické bolesti hlavy, deprese a poruchy spánku.

Klíště v podpaží a ve vlasech snadno přehlédneme

Na klíšťata si většina lidí dává velký pozor – po výletu či procházce si dáte sprchu a nacucanou tečku na břiše či na noze na první pohled odhalíte.

Klíšťata se vám ale mohou přisát i v podpaždí nebo třeba na temeni hlavy, kde je snadno přehlédnete a může se vám to vymstít.

K tomu, proč je důležité kontrolu nepodceňovat, se nám vyjádřil odborník na očkování, doc. MUDr. Rastislav Maďar:

„V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znamínkem. Tato chyba však může mít fatální následky.“

Docent Maďar upozorňuje i na jiné formy nákazy – například nepasterizovaným mlékem. Několik takových případů se minulý rok vyskytlo na sousedním Slovensku i v některých částech ČR.

Příznaky nemoci: začátek připomíná chřipku

Jak zjistíte, že se vám přisálo infikované klíště? Prvních pár dnů se vám může zdát, že je vše v pořádku. Nacházíte se totiž v inkubační době, která může trvat 7 až 14 dnů, někdy se vyšplhá až k jednomu měsíci.

Po tomto období nastupuje první fáze onemocnění, které vás zprvu nevyděsí: probíhá totiž jako lehká chřipka. Potrápí vás bolesti hlavy, jste unavení, bolí vás svaly a klouby a trpíte nevolností. Tyto obtíže po pár dnech odezní a 1 až 2 týdny máte klid. V tomto bodě mají někteří pacienti štěstí – nemoc pro ně touto fází skončí a uzdraví se.

Druhé kolo: nevolnost, poruchy paměti a zvracení

Mnohem horší je druhý stupeň nemoci, který na sebe upozorní nástupem krutých bolestí hlavy a horečkami. Pacient zvrací, překáží mu světlo a může nastat i poškození nervového systému. V takovém případě se třesou svaly, postižený trpí závratěmi, nespí, vynechává mu paměť a je dezorientovaný. Tato fáze trvá 2 až 3 týdny než dojde k postupnému zlepšení.

Čtvrtina pacientů má trvalé následky

Klíšťová encefalitida není, až na výjimečné případy, smrtelná. Ale může si vybrat svou daň v podobě trvalých následků:

• Obrna horních končetin
• Chronické bolesti hlavy
• Poruchy spánku
• Nesoustředěnost
• Snížená výkonnost
• Poruchy nálady a deprese

Chcete mít ochranu? Nechte se očkovat

Před klíšťovou encefalitidou se samozřejmě můžete chránit. Například nošením ochranného oblečení, pevné obuvi a vysokých ponožek, do kterých zastrkáte kalhoty. Nebo se můžete nechat očkovat a zajistit si tak spolehlivější ochranu.

Na očkování proti klíšťové encefalitidě si k lékaři zajdete celkem třikrát. Lékař vám injekci píchne do ramene, stejný proces vás čeká za 1 až 3 měsíce a naposled zhruba za půl roku po tom, co dostanete první dávku. Za každou dávku zaplatíte kolem 800 korun.

„Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují již desítky let, to znamená milióny aplikovaných dávek a detailní znalost jejich bezpečnostního profilu. Jinými slovy, praxe již tyto očkovací látky dostatečně prověřila nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích našeho kontinentu,“ uvádí docent Maďar.

Chráněni jste zhruba dva týdny po první dávce, po třetí injekci získáte ochranu na 3 roky. Poté je nutné pravidelné přeočkování jednou za 3 až 5 let, aby se vaše obranyschopnost obnovila. Několik injekcí je ale malá cena oproti bolestivému onemocnění, které vás může do smrti zanechat s bolavou hlavou, nebo horšími následky.

Nemocí od klíšťat přibývá. Za pět let došlo k více než stoprocentnímu nárůstu

Pavel Cechl

redaktor

Napište mi

Obrna končetin, poruchy spánku, deprese, chronické bolesti hlavy, v krajním případě i smrt. I takové mohou být dopady klíšťové encefalitidy, nemoci, která vzniká po kousnutí klíštětem.

Klíšťata jsou letos mimořádně aktivní. | Foto: Deník / Jana Kudrhaltová

Nemocných, kteří se touto zákeřnou chorobou nakazí, přitom přibývá. Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu jich loni bylo 774. Jejich počet přitom v posledních letech roste. Ještě v roce 2015 jich bylo pouze 355.

Přečíst článek ›

Zdroj: DeníkNemocnost podle zprávy byla nejvyšší za posledních osm let. Nárůst mohl být způsoben mimo jiné teplejším počasím posledních roků, které svědčí jak klíšťatům, tak venkovním aktivitám lidí. Ale i tím, že je proti nemoci stále očkováno jen minimum lidí. „Průměrná proočkovanost v České republice byla 29 procent,“ uvádějí autoři zprávy Hana Orlíková, Patrik Lenz a Jan Kynčl.

„V Čechách se zatím očkování příliš neprosadilo. Ve srovnání s Německem,(43 procent) nebo Rakouskem (85 procent), je prevence zatím nedostatečná,“ informovala nedávno mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. Pouze menšina těch, kteří se nakazili, se léčila doma. U většiny z nich byla nutná hospitalizace. Pět lidí pak loni nemoci podlehlo.

Přečíst článek ›

„Nejvyšší nemocnost byla v Jihočeském kraji, následuje kraj Vysočina, Pardubický kraj a Olomoucký kraj,“ uvedli autoři zprávy. Z okresů jsou nejrizikovější České Budějovice, Žďár nad Sázavou, Šumperk a Praha.

Nejen klíšťata

A jak se onemocnění vůbec pozná? První fáze probíhá zpravidla bez výrazných příznaků. Může se objevit zvýšená teplota a bolesti kloubů a svalů. Po pěti až deseti dnech může nastoupit vysoká horečka, bolest hlavy, zvracení, poruchy spánku, křeče nebo poruchy vědomí.

Přečíst článek ›

Ne vždy ale jsou za onemocněním klíšťata. „K přenosu viru na člověka může dojít i pitím nepasterizovaného mléka od hospodářských zvířat,“ uvedla Petra Kottová z laboratoře Synlab.

31.8.2020

• klíště,
• nemoc,
• bolest hlavy,
• porucha spánku,
• Česko,
• Eva Svobodová,
• smrt,
• deprese,
• klíšťová encefalitida,
• Uniqa Insurance Group,
• Německo,
• Rakousko

Kousnutí klíštětem – příznaky a léčba

Při kousnutí klíštětem hrozí nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Riziko nákazy v posledních letech stoupá, protože jsou klíšťata aktivní během delšího období roku, a navíc osidlují nové, i výše položené oblasti. Obě nemoci mohou přitom způsobit trvalé následky.

Klíšťová encefalitida se v první fázi projevuje podobně jako chřipka. Po 7–14 dnech se objeví zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů.

Následně je zasažena centrální nervová soustava, což se vyznačuje vysokou horečkou, bolestí hlavy, zvracením, ztuhnutím šíje a dezorientací.

Nemoc však může proběhnout i zcela bez příznaků.

Typickým projevem lymské boreliózy je červená skvrna o průměru větším než 5 cm. Vzniká v místě přisátí klíštěte s odstupem 7–14 dnů. Bývá ostře ohraničená s bílým středem a nijak nebolí (maximálně může svědit). Boreliózu někdy doprovází také chřipkové příznaky.

Léčba

Obě nemoci se léčí antibiotiky. Zároveň je však kladen důraz na preventivní opatření. Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním. Důležité je také klíště odstranit celé a v co nejkratší době.

Přenos klíšťové encefalitidy je sice okamžitý, ale riziko boreliózy se zvyšuje až po 24 hodinách, a tak se jí dá včasným odstraněním klíštěte předejít.

Ideální je ovšem zabránit vůbec přisátí klíštěte používáním repelentů a nošením oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.

Pokud na sobě v horizontu několika týdnů poté, co jste na svém těle našli klíště, pozorujete některé z příznaků, obraťte se na svého lékaře. Pomoci vám mohou i naši lékaři online prostřednictvím chatu či videohovoru.

Rizika

Obě nemoci mohou proběhnout bez komplikací. Zároveň však hrozí i velmi vážné důsledky. Klíšťová encefalitida postihuje mozkové blány a mozek.

Může proto způsobit ochrnutí, poruchy rovnováhy, soustředění či spánku nebo deprese, výjimečně i úmrtí.

Ke komplikacím lymské boreliózy patří zánět kloubů, šlach, kožní problémy či meningitida.

Obvyklá medikace

Nemoci způsobené klíštětem se léčí antibiotiky. V rámci prevence se využívají repelenty.

Kouslo vás klíště a máte obavy s následných komplikací? Svůj problém můžete konzultovat s našimi lékaři online:

Lékař online 24/7

Měli jste klíště? Místo kousnutí sledujte více než měsíc!

Co nám může infikované klíště způsobit? To byla otázka pro primáře infekčního oddělení krajské nemocnice v Pardubicích Petra Knížka.

Když je mírná zima, klíšťata v klidu přezimoují a na jaře už jsou připravena pít nám krev. A to není dobrá zpráva. Drobný parazit nás může nakazit až dvacítkou nejrůznějších infekčních onemocnění.

Mezi nejvážnější patří klíšťová encefalitida a lymská borelióza.

„Jsou pacienti, kteří přicházejí do ordinace až v pokročilém stadiu nemoci, kdy jejich potíže trvají týdny a měsíce. Důvodem je, že ani nezaznamenali, že nějaké klíště měli,“ vysvětluje Petr Knížek.

Týká se to hlavně malých klíšťat. Po nasátí se samo pustí a my nic netušíme. A protože příznaky boreliózy jsou obecné potíže, jako bolest hlavy, kloubů nebo únava, určit správnou diagnózu není snadné.

Klíště vytahujte jemně a pomalu

Existuje několik způsobů, jak odstranit klíště z kůže. Dobrým pomocníkem jsou speciální kleštičky, které parazita drobně sevřou, a my ho lehce vytáhneme nebo vyvikláme.

„Důležitá je trpělivost. Klíště vytahujeme lehce a nespěcháme. Někdo používá metodu, že papírovým kapesníkem obtáčí kolem toho klíštěte tak dlouho, dokud se samo nepustí,“ dává příklad Petr Knížek. Hlavně se snažíme, aby náš zákrok parazit přežil. Když ho usmrtíme zakousnuté, riskujeme, že do nás vypustí nákazu.

Když se nám stane, že se klíště přetrhne, nejde také o žádnou tragédii. Naše tělo si se zbytkem zvířátka poradí stejně jako s třískou. „Nejde o to, jak bylo klíště vyndáno, ale zda bylo infikované. I hned a odborně odstraněné klíště, pokud je nakažené, je problém,“ vysvětluje Petr Knížek. Místo po klíštěti vydezinfikujeme.

Po odstranění klíštěte nemusíme hned propadat panice. Bylo by dobré, kdybychom si do kalendáře zapsali, kdy to bylo a kde. Potom místo kousnutí průběžně pozorujeme. Klíšťová encefalitida se projeví do měsíce. U boreliózy je to těžší, inkubační doba se různí. Projevy jsou různé a mohou se objevit až za několik měsíců.

„Sledujeme, jestli se v místě kousnutí neobjeví kruhové zarudnutí, uvnitř podbledné. Pokud je tam i po týdnu nebo se snad dokonce zvětšuje, je čas zajít k lékaři,“ uvádí Petr Knížek.

Kdo se bojí, nesmí do lesa

Dlouhé rukávy a nohavice, repelenty. To nám všechno pomůže se lépe chránit. Nejdůležitější ale je, prohlédnout si pečlivě své tělo po příchodu domů.

„Pohyb v přírodě je zdravý. Nemůžeme se zabarikádovat před klíštětem v bytě a čekat, že tam nepřijde,“ říká Petr Knížek.

Nejzávažnější onemocnění, které do nás může tento parazit vypustit, je klíšťová encefalitida. Naštěstí proti ní existuje očkování. Zcela jednoznačně ho Petr Knížek doporučuje. Podle něj si často neuvědomujeme, že čím jsme starší, tím encefalitida probíhá bouřlivěji a zanechává vážnější následky.

„Já i celá moje rodina jsme očkovaní. Vždy, když odstraňuji klíště, jsme mnohem klidnější, že nemusím měsíc trnout, jestli se ta choroba objeví nebo neobjeví,“ říká Petr Knížek s tím, že encefalitida se nedá léčit žádným lékem, protože zkrátka neexistuje.

Lymská borelióza

Onemocnění se projevuje za několik dnů až týdnů po infekci, většinou červenou skvrnou v místě přisátí klíštěte, případně horečkou, únavou nebo zvracením. Zhruba u čtvrtiny nakažených se nemusí projevit vůbec, ale rovnou přechází do těžko léčitelné chronické formy, kdy postižený musí bojovat s postižením kloubů a šlach, napadením nervové soustavy nebo dalších orgánů.

Klíšťová encefalitida

Jde o virové zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese.

Pozor na klíšťata

Pobyt v přírodě obvykle přináší osvěžení pro tělo i duši. Letní měsíce jsou však obdobím, kdy byste si měli dávat pozor na mimořádně nebezpečné obyvatele trávy – na klíšťata obecná. Potkat je můžete od dubna do října, mohou se ale objevit i dřív. S největší pravděpodobností na ně narazíte ve vlhkých nížinách, ale také v podhorských oblastech do 1200 m n.m.

, v listnatých a smíšených lesích s nízkým podrostem i v příměstských lesoparcích. Je omyl si myslet, že klíště na vás spadne ze stromu – čeká na vás v trávě, nejvýše do jednoho metru nad zemí. K lidské pokožce nejčastěji proniknou nechráněným prostorem mezi kalhotami a botami. Pak lezou směrem nahoru. Vyhledávají teplá místa.

Obvykle je objevíme na krku, podbřišku či břichu, ale není to žádné pravidlo.

Kousnutí klíštětem není žádná malichernost, tato nepříjemná zvířátka jsou často nositeli dvou vážných onemocnění: lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Proti té druhé existuje očkování, proti první nikoliv. Tyhle choroby toho mají dost společného, především nenápadné počáteční příznaky a obtížné určení diagnózy. I proto se někdy pletou.

Klíšťová encefalitida

Středoevropská klíšťová encefalitida nepatří mezi onemocnění s vysokým výskytem. Kdysi měla vysokou úmrtnost a i teď ještě existuje riziko následků po prodělaném onemocnění ve formě různých neurologických poruch včetně přetrvávajících obrn.

Výskyt klíšťové encefalitidy v České republice je bohužel na vzestupu. V minulém roce vzrostl počet nakažených až o šedesát procent, na 1028 případů, z toho tři lidé zemřeli. Odborníci to dávají do souvislosti s velmi teplým počasím. Češi se totiž vloni mohli nakazit i v listopadu a v prosinci, které se vyznačovaly nadprůměrnými teplotami.

Vysoký počet onemocnění klíšťovou encefalitidou je hlášen z jižních Čech a Šumavy, z okolí Prahy, Brna a Bruntálu, z Plzeňska a Opavska. Infikovaná klíšťata se hojně vyskytují zejména podél vodních toků a v okolí vodních ploch. U nás hlavně v povodí Vltavy, Sázavy, Berounky, Labe, Dyje a v okolí Vranovské přehrady.

Klíšťová encefalitida je vlastně virové onemocnění. Nakazit se přitom můžeme nejen přisátím klíštěte, ale i požitím tepelně nezpracovaného mléka či jiných mléčných výrobků, hlavně kozích a ovčích. Má obvykle dvoufázový průběh.

První stadium je obdobné jako u boreliózy, mezi 3. a 30. dnem od nakažení se objeví zvýšená teplota, bolesti hlavy a kloubů a „rozlámanost“. V lepším případě tím vše končí a protilátky, které si organismus vytvořil, ho v nejbližších letech budou částečně chránit.

Na pár dnů, asi na pět až patnáct, se pak postiženému uleví, to ale neznamená, že je vyléčen. U jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví druhou fází. Ta má závažnější průběh.

Projevuje se příznaky typickými pro postižení nervové soustavy, vir už totiž pronikl do mozku. Nemocný si stěžuje na prudké bolesti hlavy, zvrací, pak začne tuhnout šíje, objevují se poruchy vidění a spavost. Tato fáze trvá 1-3 týdny.

Onemocnění je v mnoha případech následováno dlouhou rekonvalescencí, která může trvat až dva měsíce.

I když se pacient vyléčí, mohou mu zůstat celoživotní následky, například omezená hybnost. Hlavně lidi nad šedesát let může encefalitida připravit i o život. Na nemoc přitom neexistují léky. U dětí je průběh většinou lehčí než u dospělých. Základem léčby je klid na lůžku, podávání vitaminů a léků tlumících horečku, zánět a zvracení.

Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek

V České republice je dostupná vakcína, která obsahuje usmrcené viry. Očkování se doporučuje zejména osobám, které jednak žijí v rizikových oblastech, jednak v nich budou krátkodobě pobývat, např. na letním táboře.

Vakcinaci provádí na požádání praktický lékař a musíte ji zaplatit. Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým klientům příspěvek na očkování.

Očkování lze provést během celého roku, nejen v zimních měsících. Zimní období je dobré z toho důvodu, že vakcína začíná plně působit až po čtrnácti dnech od podání druhé očkovací dávky. Klíšťata nás v zimě obvykle neohrožují, a tak není riziko, že onemocníte, i když jste už očkovaní. V jarních anebo letních měsících se to už ovšem může stát.

1. dávku je tedy vhodné aplikovat v zimních měsících, možná je ale kdykoliv.
2. dávka následuje 1-3 měsíce po 1. dávce.
3. dávka až po 9-12 měsících po 2. dávce.

Před klíšťaty vás pak celé očkování ochrání na dobu tří let, někteří lékaři udávají dokonce až pět let. Podle vědců očkování ochrání osm lidí z deseti. U zbylých dvou je průběh nemoci jen velmi mírný.

V žádném případě neplatí, že očkování chorobu ještě zhorší, nebo dokonce vyvolá, jak si mnoho lidí myslí.

Očkování sice mohou provázet mírné teploty či zarudnutí, to jsou ale běžné vedlejší účinky, ne projev klíšťové encefalitidy.

Je to dost pomalé schéma, takže se alternativně přistupuje ke zrychlenému schématu očkování, kdy je druhá dávka podána po 14 dnech, což u očkovaného dítěte zajistí dostatečnou ochranu. Ty jsou do jednoho měsíce po očkování 2 dávkami chráněny krátkodobě, pro vytvoření dlouhodobé ochrany se pak podává ještě třetí dávka po 9-12 měsících.

Jiné zkrácené schéma je tvořeno třemi dávkami po 7 a 14 dnech. Očkování v tomto zrychleném režimu vydrží 12 až 18 měsíců.

Lymeská borelióza

Získala své jména podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Původcem nemoci je baktrie borrelia, objevená roku 1982. Původcem v Evropě však není jen Borrelia burgdorferi, ale i nově objevené druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii.

Borrelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěř). Přírodní ohniska nákazy jsou po celé České republice. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze sta vyšetřených. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borrelie.

Nečekejte týdny, než se projeví příznaky nemoci, a nechte si zkontrolovat přímo samotné klíště.

Vyjmuté klíště můžete poslat do specializované laboratoře, kde z něj izolují DNA, která slouží pro odhalení přítomnosti bakterií způsobujících borreliózu, popřípadě viru klíšťové encefalitidy.

Tento způsob odhalení rizika nákazy vás může uchránit před komplikacemi. Do 5 dnů vám přijde poštou výsledek na dobírku.

Lymeská borelióza se až v polovině případů nijak neprojevuje, a proto nemocní přijdou často k lékaři pozdě. Zatím proti ní neexistuje očkování. Lymeská borelióza má nejen časné, ale i pozdní stadium.

Spolehlivým průvodním znakem je erytrém – červená skvrna v místě přisátí klíštěte, která nebolí, ale denně se zvětšuje a mívá ohraničený lem s centrálním vyblednutím, zarudnutí je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během pár dnů po přisátí klíštěte, ale také za několik týdnů.

Nejčastější inkubační doba je 7 až 14 dní. V některých případech se ale nemusí vytvořit vůbec, což je zrada. Další příznaky jsou v počátečním stadiu neurčité: zvýšená teplota, únava, bolesti ve svalech. Může tak připomínat obyčejnou chřipku.

Proto  lidé k lékaři nejdou, přestože právě v této fázi je borelióza dobře léčitelná antibiotiky.

U dětí, méně u dospělých, se někdy nalezna na kůži ušního lalůčku modročervený uzlík (1 až 5 mm), který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin.

Po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, se mohou vyskytnout další potíže. Postižení nervové soustavy se projeví bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, poruchami citlivosti a hybnosti, obrnami.

Pozdní stadium má podobu chronického postižení nervového, srdečně-cévního a kloubního systému. Projeví se po 6 až 12 měsících.

Odstranění klíštěte

Pokud už klíště objevíte, je nutné je co nejrychleji odstranit. Nákaze tak můžete zcela zabránit. Prokázalo se totiž, že klíšťata nemoc na člověka přenesou až po několikahodinovém sání, zhruba po čtyřech hodinách.

• Dezinfekce – postačí přiložit vatový tampon napuštěný alkoholovým nebo jodovým dezinfekčním prostředkem, po nakapání počkejte asi pět minut.
• Odstranění – uchopíte klíště pinzetou co nejtěsněji u kůže (vhodné je použít jednorázové gumové rukavice, ochráníte si tím kůži před případnou infekcí) a za plynulého viklání do stran (je jedno, zda ve směru hodinových ručiček nebo proti němu). Zásadně klíště uchopte u hlavičky, ne u zadečku, jinak hrozí, že do rány vmáčknete obsah jeho střev – i se všemi choroboplodnými zárodky.
• Po skončení celé akce místo opět vydezinfikujete.
• Není rozumné klíště jakkoliv mastit.

Co do přírody?

• Chystáte-li se do smíšených či křovinatých lesů, na louky nebo k vodním plochám, oblékejte si světlý oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, které si zastrčte do ponožek. V parném létě je to sice nepohodlné, velmi se ale zvyšuje šance, že se na vás klíště nepřisaje.
• Používejte ochranné repelentní prostředky, které klíšťata odpudí. Počítejte ale s tím, že jejich ochrana není zcela stoprocentní.
• Po návratu z vycházky si pečlivě zkontrolujte celé tělo, včetně vlasů. Pravidelně také kontroluje své domácí miláčky, kočky a psy, zda nemají klíště. Pokud ano, postupujte, jako byste odstraňovali klíště sobě.

Spěchejte k lékaři, když:

• najdete skvrnu, která vypadá jako erytrém
• zaznamenáte ztuhlost šíje, obličejových svalů nebo sníženou citlivost končetin
• objevíte červenou bulku v blízkosti ucha, prsních bradavek nebo genitálií, provázenou zvětšením mízních uzlin (jde o boreliový lymfocytom, příznak častý hlavně u dětí) po několik týdnů pozorujete nevysvětlitelné bolesti kloubů nebo zad, píchání u srdce.